2. Samuelova

18 David pak spočítal muže, kteří byli s ním, a dosadil velitele nad tisíci a nad sty.+ 2 Třetinu mužů svěřil pod velení* Joaba,+ třetinu pod velení Joabova bratra Abišaie,+ syna Ceruji,+ a třetinu pod velení Gaťana Ittaie.+ Král potom mužům řekl: „Já půjdu s vámi.“ 3 Ale oni řekli: „Nechoď,+ protože i kdybychom před nimi utíkali nebo nás polovina zemřela, nebudeme je zajímat my,* ale ty, protože máš cenu 10 000 z nás.+ Bude lepší, když nám budeš posílat pomoc z města.“ 4 Král jim odpověděl: „Dobře. Udělám, co říkáte.“ A tak král stál u městské brány a všichni muži po stech a po tisících vycházeli do boje. 5 Joabovi, Abišaiovi a Ittaiovi král přikázal: „Chovejte se k Absalomovi ohleduplně, je to můj syn.“+ Když král dával velitelům tento příkaz, všichni muži to slyšeli.

6 Davidovi muži vytáhli z města do boje proti Izraeli a k bitvě došlo v lese Efrajim.+ 7 Davidovi sluhové tam Izraelitům+ způsobili velkou porážku+ a ten den přišlo o život 20 000 mužů. 8 Bitva se rozšířila do celé oblasti a les pohltil víc mužů, než jich pohltil meč.

9 Najednou Absalom narazil na Davidovy sluhy. Začal před nimi ujíždět na své mule, ale ta se dostala pod husté větve mohutného stromu. Absalomovi v tom velikém stromě uvízla hlava, takže zůstal viset ve vzduchu,* zatímco jeho mula šla dál. 10 Pak to nějaký muž zahlédl a řekl Joabovi:+ „Viděl jsem Absaloma – visí ve větvích velikého stromu!“ 11 Joab mu odpověděl: „Když jsi ho tam viděl, proč jsi ho hned nesrazil k zemi? Daroval bych ti deset kousků stříbra a opasek.“ 12 Ale ten muž Joabovi řekl: „I kdybych dostal* 1 000 kousků stříbra, nevztáhl bych ruku na králova syna. Vždyť jsme slyšeli, jak král tobě, Abišaiovi a Ittaiovi přikázal: ‚Dohlédněte na to, že mému synu Absalomovi nikdo neublíží.‘+ 13 Kdybych neposlechl a připravil ho o život,* určitě by se to před králem neutajilo a ty by ses mě nezastal.“ 14 Joab na to řekl: „Už s tebou nebudu ztrácet čas!“ Vzal tři oštěpy,* šel k Absalomovi, který ještě žil a visel ve větvích velikého stromu, a vrazil mu je do srdce. 15 Pak přišlo deset Joabových sloužících, kteří mu nosili zbraně, a Absaloma dobili.+ 16 Joab potom zatroubil na roh. Tím své muže zastavil a oni přestali Izrael pronásledovat. 17 Absalomovo tělo vzali, hodili ho v lese do velké jámy a navršili nad ním obrovskou hromadu kamení.+ A všichni Izraelité utekli domů.

18 Když byl Absalom ještě naživu, vztyčil v Králově údolí*+ sloup. Řekl totiž: „Nemám syna, díky kterému by moje jméno neupadlo v zapomnění.“+ Pojmenoval tedy ten sloup po sobě a až dodnes se mu říká Absalomův pomník.

19 Cadokův syn Achimaac+ řekl: „Dovol mi prosím běžet a sdělit králi zprávu, že mu Jehova zjednal spravedlnost a vysvobodil ho z rukou jeho nepřátel.“+ 20 Ale Joab mu odpověděl: „Dnes žádnou zprávu neponeseš. Můžeš být poslem někdy jindy, ale dnes ne, protože zemřel králův syn.“+ 21 Pak řekl Joab jednomu Kušitovi:+ „Jdi a pověz králi, co jsi viděl.“ Kušita se mu poklonil a rozběhl se. 22 Cadokův syn Achimaac Joabovi ještě jednou řekl: „Ať se stane cokoli, dovol mi prosím běžet za Kušitou.“ Joab se ale zeptal: „Proč bys to dělal, můj synu? Vždyť není žádná zpráva, kterou bys mohl doručit.“ 23 On ale přesto žádal: „Ať se stane cokoli, dovol mi běžet.“ Joab mu tedy řekl: „Tak běž!“ A Achimaac běžel po cestě vedoucí jordánským krajem* a nakonec Kušitu předběhl.

24 David právě seděl v městské bráně.+ Na střechu brány v hradbách vyšel strážný,+ a když se rozhlédl, uviděl, jak přibíhá osamocený muž. 25 Strážný tedy zavolal na krále a pověděl mu to. Král řekl: „Pokud je sám, nese zprávu.“ Zatímco se blížil, 26 strážný uviděl přibíhat dalšího muže a zavolal na strážce brány: „Běží další osamocený muž!“ Král řekl: „I ten nese zprávu.“ 27 Strážný hlásil: „Zdá se mi, že ten první běží jako Cadokův syn Achimaac.“+ Král na to řekl: „To je dobrý muž a určitě přináší dobrou zprávu.“ 28 Achimaac pak zavolal na krále: „Všechno je v pořádku!“ Poklonil se mu až k zemi a řekl: „Chvála Jehovovi, tvému Bohu, protože mému pánu, králi, vydal muže, kteří se proti němu vzbouřili!“*+

29 Král se ale zeptal: „Je v pořádku můj syn Absalom?“ Achimaac mu odpověděl: „Když Joab vysílal posla a mě, tvého sluhu, byl tam velký zmatek, ale nevím, co se dělo.“+ 30 Král mu řekl: „Ustup stranou a postav se sem.“ A tak ustoupil a zůstal tam stát.

31 Potom dorazil Kušita+ a řekl: „Ať můj pán, král, přijme tuto zprávu: Dnes ti Jehova zjednal spravedlnost a vysvobodil tě z rukou všech, kdo se proti tobě vzbouřili.“+ 32 Ale král se Kušity zeptal: „Je v pořádku můj syn Absalom?“ Kušita odpověděl: „Ať všichni nepřátelé mého pána, krále, a všichni, kdo se proti tobě vzbouřili a chtěli ti uškodit, dopadnou jako ten mladý muž!“+

33 Krále to hluboce zasáhlo. Šel do střešní místnosti nad branou, plakal a naříkal: „Můj synu Absalome! Můj synu, můj synu Absalome! Kdybych tak zemřel místo tebe, Absalome, můj synu, můj synu!“+