2. Samuelova
24 Jehovův hněv znovu vzplanul proti Izraeli,+ když někdo navedl Davida* slovy: „Jdi, spočítej+ Izrael a Judu.“+ 2 Král tedy řekl veliteli vojska Joabovi,+ který byl u něj: „Projdi prosím všechny izraelské kmeny od Danu po Beer-šebu+ a sepiš lid,* abych věděl, kolik jich je.“ 3 Ale Joab králi odpověděl: „Kéž Jehova, tvůj Bůh, znásobí počet lidu stokrát a kéž to můj pán, král, uvidí na vlastní oči. Proč ale chce můj pán, král, udělat něco takového?“
4 Ale král na Joaba a velitele vojska nedal a trval na svém. Ti tedy od krále odešli, aby sepsali izraelský lid.+ 5 Překročili Jordán, utábořili se u Aroeru,+ napravo* od města uprostřed údolí,* a vydali se směrem ke Gadovcům a dál k Jazeru.+ 6 Potom šli do Gileadu+ a země Tachtim-chodši, pokračovali k Dan-jaanu a stočili se k Sidonu.+ 7 Pak šli k tyrské pevnosti+ a do všech měst Chivijců+ a Kananejců a skončili u Beer-šeby+ v judském Negebu.+ 8 Tak prošli celou zemi a po 9 měsících a 20 dnech se vrátili do Jeruzaléma. 9 Joab předal králi počet těch, kdo byli sepsáni. Izraelských válečníků ozbrojených mečem bylo 800 000 a judských válečníků 500 000.+
10 Ale potom co David sečetl lid, začalo ho trápit svědomí.*+ Řekl Jehovovi: „Velmi jsem zhřešil+ tím, co jsem udělal. Jehovo, odpusť prosím svému sluhovi jeho provinění.+ Jednal jsem jako hlupák.“+ 11 Když David ráno vstal, Jehova řekl proroku Gadovi,+ Davidovu vizionáři: 12 „Jdi a pověz Davidovi: ‚Toto říká Jehova: „Dávám ti tři možnosti. Vyber si, co ti mám udělat.“‘“+ 13 A tak Gad přišel za Davidem a zeptal se ho: „Má na tvou zemi přijít sedm let hladomoru?+ Nebo chceš tři měsíce utíkat před nepřáteli, kteří tě budou pronásledovat?+ Anebo má tvou zemi postihnout třídenní mor?+ Dobře si teď rozmysli, co mám odpovědět tomu, kdo mě poslal.“ 14 David Gadovi řekl: „Je mi z toho velmi úzko. Ať prosím padneme do Jehovových rukou,+ protože jeho milosrdenství je velké.+ Jen ať nepadnu do rukou člověka.“+
15 Jehova tedy postihl Izrael morem,+ který trval od rána až do stanoveného času. Od Danu po Beer-šebu+ zemřelo 70 000 lidí.+ 16 Když anděl vztáhl ruku k Jeruzalému, aby ho zničil, Jehova nad tím neštěstím pocítil lítost.*+ Andělovi, který mezi lidmi šířil zkázu, proto řekl: „To stačí! Nech svou ruku klesnout.“ Jehovův anděl byl právě u mlatu Jebusejce+ Aravny.+
17 Když David uviděl anděla, který zabíjel lidi, řekl Jehovovi: „To já jsem zhřešil a jednal špatně. Ale co udělaly tyhle ovečky?+ Ať prosím tvá ruka dopadne na mě a na dům mého otce.“+
18 K Davidovi proto ten den přišel Gad a řekl mu: „Jdi a postav Jehovovi oltář na mlatu Jebusejce Aravny.“+ 19 David tedy šel, jak mu Jehova prostřednictvím Gada přikázal. 20 Když se Aravna rozhlédl a viděl, jak k němu nahoru přichází král a jeho sluhové, okamžitě jim vyšel naproti a poklonil se králi až k zemi. 21 Aravna se zeptal: „Proč můj pán, král, přišel ke svému sluhovi?“ David mu odpověděl: „Koupit od tebe mlat. Chci na něm postavit oltář Jehovovi, aby se od lidu odvrátila ta pohroma.“+ 22 Ale Aravna Davidovi řekl: „Ať si ho můj pán, král, vezme a obětuje, co považuje za dobré.* Tady je dobytek na zápalnou oběť a jako dříví ti dávám mláticí saně a jho. 23 To všechno ti Aravna dává, králi.“ Potom králi řekl: „Kéž ti Jehova, tvůj Bůh, projeví přízeň.“
24 Král ale Aravnovi odpověděl: „Ne, koupím to od tebe. Nebudu Jehovovi, svému Bohu, předkládat zápalné oběti, které mě nic nestojí.“ A tak David koupil ten mlat a dobytek za 50 šekelů* stříbra.+ 25 Postavil tam oltář+ Jehovovi a předložil na něm zápalné oběti a oběti společenství. Jehova pak vyslyšel prosby za zemi+ a pohroma se od Izraele odvrátila.