Šalomounova píseň
6 „Kam odešel tvůj milý,
ty nejkrásnější z žen?
Kudy se tvůj milý vydal?
Budeme ho hledat s tebou.“
3 Já jsem svého milého
a můj milý je můj.+
Pase stádo mezi liliemi.“+
5 Odvrať ode mě své oči,+
přemáhají mě.
Tvé vlasy jsou jako stádo koz,
které sbíhají z gileadských svahů.+
6 Tvé zuby jsou jako stádo ovcí,
které vycházejí z koupele.
Všechny rodí po dvou
a žádná neztratila svá mláďata.
7 Tvé tváře* za závojem
jsou jako dílky granátového jablka.
8 Je šedesát královen
a osmdesát manželek*
a mladých žen bez počtu,+
9 ale jen jediná je má holubička,+ má dokonalá,
jediná pro svou matku,
nejdražší* pro tu, která ji porodila.
Dcery ji vidí a nazývají ji šťastnou,
královny a manželky ji chválí.
10 ‚Kdo je ta, která září* jako úsvit,
tak krásná jako úplněk,
čistá jako sluneční světlo
a úchvatná jako vojska pod prapory?‘“+
11 „Sestoupila jsem do ořechového sadu,+
podívat se na poupata v údolí,*
podívat se, jestli vyrašila réva,
jestli rozkvetly granátovníky.
13 „Vrať se, vrať se, Šulamitko!
Vrať se, vrať se,
ať tě znovu vidíme!“
„Co vidíte na Šulamitce?“+
„Je jako tanec dvou táborů!“*