Izajáš
44 A teď naslouchej, můj služebníku Jákobe,
ty, Izraeli, kterého jsem vyvolil.+
4 Vyraší jako mezi zelenou trávou,+
jako topoly u vodních toků.
5 Jeden řekne: „Patřím Jehovovi“,+
druhý se nazve Jákobovým jménem
a další si napíše na ruku: „Jehovův“
a přijme Izraelovo jméno.‘
‚Jsem první a jsem poslední.+
Kromě mě není žádný Bůh.+
7 Kdo je jako já?+
Ať se ozve, řekne to a dokáže mi to!+
Ať oznámí, co se má stát
i co přijde ještě později,
jak to dělám já od doby, kdy jsem ustanovil dávný lid.
8 Neděste se,
nebuďte ochromeni strachem.+
Copak jsem to každému z vás dopředu neřekl a neoznámil to?
Jste moji svědkové.+
Je nějaký Bůh kromě mě?
Ne, jiná Skála není.+ O žádné nevím.‘“
9 Všichni, kdo vytesávají modly, jsou ničím
a jejich milovaná díla jsou k ničemu.+
Jsou* svědky, kteří nic nevidí ani nevědí.+
Proto budou jejich tvůrci zahanbeni.+
10 Kdo by vytvářel boha nebo odléval modlu,
když jsou k ničemu?+
11 Všichni jeho společníci budou zahanbeni!+
Ti řemeslníci jsou jen lidé.
Ať se všichni shromáždí a zaujmou své místo.
Zděsí se a budou zahanbeni.
12 Kovář svým nástrojem* tvaruje železo nad žhavými uhly,
kladivy mu dává tvar,
pracuje na něm svou silnou paží.+
Pak dostane hlad a dojdou mu síly,
nic nepije a unaví se.
13 Řezbář natáhne měřicí šňůru a červenou křídou vyznačí obrysy.
Opracovává to dlátem a rozměřuje kružidlem.
14 Dřevorubec, který kácí cedry,
si vyhlédne určitý strom, dub.
Nechá ho v lese růst, dokud nezesílí.+
Zasadí vavřín a ten díky dešti roste.
15 Potom člověku poslouží k udržování ohně.
Část z něj vezme, aby se ohřál,
rozdělá oheň a upeče chleba.
Ale také udělá boha a uctívá ho,
vytesá modlu a klaní se jí.+
16 Polovinu dřeva spálí v ohni,
upeče si na ní maso a dosyta se nají.
Zároveň se ohřeje a řekne si:
„Ohřál jsem se a ještě se dívám do ohně!“
17 Ale ze zbytku udělá boha, vytesanou modlu.
Klaní se jí a uctívá ji.
Modlí se k ní a říká:
„Zachraň mě, vždyť jsi můj bůh!“+
19 Nikdo v srdci nepřemýšlí
ani nemá poznání a porozumění. Neřekne si:
„Polovinu z toho jsem spálil v ohni,
na uhlech jsem upekl chleba a maso a najedl jsem se.
Mám teď ze zbytku udělat odpornou věc?+
Mám uctívat dřevěný špalek?“*
20 Živí se popelem.
Jeho bláhové srdce ho oklamalo.
Nedokáže se zachránit a neřekne si:
„Není to, co držím v ruce, jenom klam?“
21 „Pamatuj na tyto věci, Jákobe, pamatuj na to, Izraeli,
vždyť jsi můj služebník.
Vytvořil jsem tě, jsi můj služebník.+
Nezapomenu na tebe, Izraeli.+
22 Zakryji tvá provinění jako mrakem,+
tvé hříchy jako hustým oblakem.
Vrať se ke mně, a já tě vykoupím.+
23 Radostně volejte, nebesa,
vždyť Jehova zasáhl!
Vítězoslavně křičte, hlubiny země!
Jásejte, hory,+
i ty, lese, a všechny tvoje stromy!
Vždyť Jehova vykoupil Jákoba
a na Izraeli ukazuje svou krásu.“+
24 Toto říká Jehova, tvůj Výkupce,+
ten, kdo tě utvářel už od matčina lůna:
Kdo byl se mnou?
26 Působím, že se slovo mého služebníka plní,
a uskutečňuji předpovědi svých poslů.+
O Jeruzalémě říkám: ‚Bude obýván‘+
a o judských městech: ‚Budou znovu postavena,+
obnovím Jeruzalém z trosek.‘+
27 Hlubokým vodám říkám: ‚Vyschněte!
Vysuším všechny vaše proudy.‘+
O Jeruzalémě říkám: ‚Bude znovu postaven‘
a o chrámu: ‚Budou položeny jeho základy.‘“+