Izajáš
58 „Hlasitě volej, nepřestávej!
Pozvedni hlas, jako když zazní roh.
Řekni mému lidu o jeho vzpouře,+
Jákobovu domu o jeho hříších.
2 Den za dnem mě hledají
a říkají, že je těší znát mé cesty,
jako by byli národ, který jedná správně
a který neopustil zákony svého Boha.+
Žádají, abych soudil spravedlivě,
jako by je těšilo přibližovat se k Bohu.+
3 Říkají: ‚Proč to nevidíš, když se postíme?+
Proč si nevšímáš toho, když se trápíme?‘+
Protože v den, kdy se postíte, se věnujete svým záležitostem*
a utlačujete své dělníky.+
4 Vaše půsty končí hádkami, spory
a surovými údery vašich pěstí.*
Nemůžete se postit tak jako dnes a čekat, že váš hlas bude slyšet v nebi.
5 Takový půst se mi má líbit?
Má to být den, kdy se člověk trápí,
sklání hlavu jako sítina
a stele si v pytlovině a popelu?
Tomuhle říkáte půst a den, který je Jehovovi příjemný?
6 Půst, jaký se mi líbí, má vypadat tak,
že uvolníte nespravedlivé okovy,
rozvážete řemeny jha,+
propustíte utlačované na svobodu+
a zlomíte každé jho.
7 Měl by ses podělit o chléb s hladovým,+
vzít k sobě domů chudé a lidi bez domova,
dát oblečení tomu, koho uvidíš nahého,+
a neobracet se zády ke svému bratrovi.*
8 Potom tvé světlo zazáří jako úsvit+
a rychle se uzdravíš.
9 Potom zavoláš a Jehova odpoví,
budeš volat o pomoc a on řekne: ‚Tady jsem!‘
Pokud ze svého středu odstraníš jho útlaku
a přestaneš ukazovat prstem a mluvit zlomyslně,+
10 pokud dáš hladovému to, co bys chtěl ty sám,+
a nasytíš ztrápené,
tvé světlo zazáří ve tmě
a tvé šero bude jako poledne.+
11 Jehova tě neustále povede
a nasytí tě i ve vyprahlé zemi.+
12 Na tvůj popud lidé znovu postaví to, co dlouho leželo v troskách,+
obnovíš základy z dřívějších generací.+
13 Pokud se kvůli sabatu nebudeš* v mém svatém dni věnovat svým záležitostem,*+
pokud nazveš sabat svou největší radostí, Jehovovým svatým dnem, který má být oslavován,+
a budeš ho oslavovat, a ne se věnovat svým záležitostem a vést prázdné řeči,
14 potom bude Jehova tvou největší radostí
a způsobím, že budeš jezdit po výšinách země+