Ezekiel

46 „Toto říká Svrchovaný pán Jehova: ‚Brána vnitřního nádvoří, která je obrácená k východu,+ by měla během šesti pracovních dnů+ zůstat zavřená.+ Ale v sabatní den a v den novoluní by měla být otevřená. 2 Náčelník vejde zvenčí předsíní brány+ a postaví se u zárubně brány. Kněží předloží jeho zápalnou oběť a oběti společenství a náčelník se pokloní u prahu brány. Potom z ní vyjde, ale brána se až do večera nezavře. 3 Také lid země se bude o sabatech a novoluních u vchodu do té brány klanět před Jehovou.+

4 Zápalnou oběť, kterou v sabatní den náčelník předloží Jehovovi, bude tvořit šest zdravých beránků a zdravý beran.+ 5 Jako obilnou oběť přidá k beranovi jedno efa* mouky a k beránkům tolik, kolik může dát. Ke každému efa přidá jeden hin* oleje.+ 6 V den novoluní by měl oběť tvořit zdravý mladý býk ze stáda, šest beránků a beran. Měli by být zdraví.+ 7 Jako obilnou oběť předloží s mladým býkem jedno efa, s beranem jedno efa a s beránky tolik, kolik si může dovolit. S každým efa předloží jeden hin oleje.

8 Když náčelník vchází, měl by vejít předsíní brány. Stejnou cestou by měl také vyjít.+ 9 A když o svátcích přijde před Jehovu lid země,+ pak ti, kdo vejdou severní branou,+ aby se klaněli, mají vyjít jižní branou+ a ti, kdo vejdou jižní branou, mají vyjít severní branou. Nikdo by se neměl vracet tou branou, kterou vešel. Měl by vyjít branou, která je naproti. 10 Když vejdou, vejde i náčelník, který je mezi nimi, a když vyjdou, vyjde i on. 11 O svátcích a ve svátečních obdobích má být obilná oběť jedno efa na mladého býka, jedno efa na berana a na beránky tolik, kolik může dát, a k tomu na každé efa jeden hin oleje.+

12 Když náčelník přináší zápalnou oběť+ nebo oběti společenství jako dobrovolnou oběť Jehovovi, otevřou mu bránu obrácenou k východu a on přinese svou zápalnou oběť a oběti společenství, tak jak to dělá v sabatní den.+ Když vyjde, bránu za ním zavřou.+

13 Každý den bys měl přinést jako zápalnou oběť Jehovovi zdravého ročního beránka.+ Budeš to dělat každé ráno. 14 Spolu s ním bys měl každé ráno přinést šestinu efa jako obilnou oběť a k tomu třetinu hinu oleje k pokropení jemné mouky. Bude to pravidelná obilná oběť Jehovovi. Je to trvalé nařízení. 15 Každé ráno budou přinášet beránka, obilnou oběť a olej jako pravidelnou zápalnou oběť.‘

16 Toto říká Svrchovaný pán Jehova: ‚Pokud dá náčelník někomu ze svých synů dar jako dědictví, bude to patřit jeho synům. Je to jejich dědictví. 17 Ale pokud dá ze svého dědictví dar někomu ze svých sluhů, bude mu to patřit do roku svobody+ a potom se to vrátí náčelníkovi. Jen jeho synům bude natrvalo patřit to, co dostanou jako dědictví. 18 Náčelník nesmí brát nic z dědictví lidu – nesmí je vyhánět z jejich vlastnictví. Svým synům by měl dát dědictví z vlastního majetku, aby nikdo z mého lidu nebyl vyhnán ze svého vlastnictví.‘“

19 Vchodem,+ který byl u brány, mě potom přivedl ke svatým jídelnám* pro kněze, které byly obrácené k severu.+ Tam jsem vzadu, na západní straně, uviděl nějaké místo. 20 Řekl mi: „To je místo, kde budou kněží vařit oběť za vinu a oběť za hřích a kde budou péct obilnou oběť,+ aby nic nevynášeli na vnější nádvoří a tak nepřenesli svatost na* lid.“+

21 Pak mě vzal na vnější nádvoří a provedl mě kolem jeho čtyř rohů. V každém rohu vnějšího nádvoří jsem uviděl ještě jedno nádvoří. 22 Tato malá nádvoří ve čtyřech rozích nádvoří byla 40 loket* dlouhá a 30 loket široká. Všechna čtyři měla stejné rozměry.* 23 Kolem všech čtyř byly římsy* a pod římsami byla místa na vaření obětí. 24 Potom mi řekl: „To jsou kuchyně, kde chrámoví sluhové vaří oběti lidu.“+