Ezekiel

12 Jehova mi potom řekl: 2 „Synu člověka, žiješ mezi vzpurným lidem. Mají oči, aby viděli, ale nevidí, mají uši, aby slyšeli, ale neslyší,+ protože je to vzpurný lid.+ 3 Synu člověka, sbal si věci, jako bys šel do vyhnanství. Ve dne pak před jejich očima do vyhnanství odejdi – odejdi ze svého domu na jiné místo. Až tě uvidí odcházet, možná pochopí, co to znamená, i když je to vzpurný lid. 4 Během dne před jejich očima vynes věci, které sis sbalil do vyhnanství, a večer před jejich očima odejdi jako ten, koho odvádějí do vyhnanství.+

5 Před jejich očima proraz zeď a tím otvorem vynes své věci ven.+ 6 Dej si je na rameno a vynes je za tmy před jejich očima. Zakryj si obličej, abys neviděl zem, protože jsem tě dal jako znamení pro izraelský dům.“+

7 Udělal jsem to, co mi bylo přikázáno. Během dne jsem vynesl věci, které jsem si sbalil do vyhnanství, a večer jsem vlastníma rukama prorazil do zdi otvor. Když se setmělo, dal jsem si své věci na rameno a vynesl jsem je přímo před jejich očima.

8 Ráno mi Jehova řekl: 9 „Synu člověka, nezeptal se tě izraelský dům, ten vzpurný lid: ‚Co to děláš?‘ 10 Pověz jim: ‚Svrchovaný pán Jehova říká: „Toto prohlášení se týká náčelníka+ v Jeruzalémě a celého izraelského domu, který je ve městě.“‘

11 Řekni: ‚Jsem pro vás znamením.+ To, co jsem udělal, se jim stane – půjdou do vyhnanství, do zajetí.+ 12 Náčelník, který je mezi nimi, si dá své věci na rameno a za tmy odejde. Prorazí zeď a tím otvorem vynese své věci ven.+ Zakryje si obličej, aby neviděl zem.‘ 13 Hodím na něj svou loveckou síť a on se do ní chytí.+ Pak ho přivedu do Babylonu, do země Chaldejců, ale neuvidí ji. A tam zemře.+ 14 Všechny, kdo jsou kolem něj, jeho pomocníky a jeho vojsko, rozptýlím na všechny strany+ a poženu se za nimi s vytaseným mečem.+ 15 Až je rozeženu mezi národy a rozptýlím je do různých zemí, poznají, že já jsem Jehova. 16 Ale několik z nich ušetřím. Nepadnou mečem, hladem ani morem, aby mohli národům, mezi které přijdou, vyprávět o všech svých odporných zvycích. A poznají, že já jsem Jehova.“

17 Jehova mi potom řekl: 18 „Synu člověka, chleba jez s chvěním a vodu pij s úzkostí a strachem.+ 19 Oznam lidu té země: ‚Toto říká Svrchovaný pán Jehova obyvatelům Jeruzaléma v izraelské zemi: „Chleba budou jíst se strachem a vodu budou pít s hrůzou. Jejich země totiž bude zpustošena+ kvůli násilí, které páchají všichni, kdo v ní bydlí.+ 20 Obydlená města budou zničena a země se změní v pustinu.+ A poznáte, že já jsem Jehova.“‘“+

21 Pak mi Jehova řekl: 22 „Synu člověka, co to máte v Izraeli za přísloví? Říkáte: ‚Dny ubíhají a žádné vidění se neplní.‘+ 23 Proto jim oznam: ‚Toto říká Svrchovaný pán Jehova: „Skoncuji s tímto příslovím a už ho v Izraeli nebudou používat.“‘ A řekni jim: ‚Blíží se dny,+ kdy se všechna vidění uskuteční.‘ 24 V izraelském domě už nebude žádné falešné vidění ani lichotivá* věštba.+ 25 ‚„Já, Jehova, totiž promluvím a to, co řeknu, se bez odkladu stane.+ Za vašich dnů,+ vzpurný lide, pronesu slovo a také ho vykonám,“ prohlašuje Svrchovaný pán Jehova.‘“

26 Jehova mi potom řekl: 27 „Synu člověka, izraelský lid tvrdí: ‚Než se jeho vidění splní, uplyne ještě spousta času. Prorokuje o daleké budoucnosti.‘+ 28 Proto jim oznam: ‚Toto říká Svrchovaný pán Jehova: „‚Splnění mých slov se nebude odkládat. Všechno, co řeknu, se stane,‘ prohlašuje Svrchovaný pán Jehova.“‘“