Měj v úctě to, co „Bůh jhem spojil“

1., 2. K čemu nás vybízí Hebrejcům 13:4?

MÁŠ Jehovu v úctě? Určitě ano. Zaslouží si ji a slibuje, že on bude mít zase v úctě tebe. (1. Sam. 2:30; Přísl. 3:9; Zjev. 4:11) Také si přeje, abychom měli úctu k lidem, například ke státním představitelům. (Řím. 12:10; 13:7) Ale je tu ještě něco dalšího, co bychom měli respektovat a čeho bychom si měli zvlášť vážit. Je to manželství.

² Apoštol Pavel napsal: „Manželství ať je pro všechny počestné a manželské lože ať je neposkvrněné.“ (Hebr. 13:4) Pavel to nezmínil jen tak mimochodem. Byla to vybídka, aby každý křesťan měl k manželství úctu a vnímal ho jako něco cenného. Díváš se na manželství stejně? A díváš se tak i na svoje vlastní manželství?

3. Co důležitého o manželství řekl Ježíš? (Viz úvodní obrázek.)

³ Pokud je pro tebe manželství něco vzácného, patříš do té nejlepší názorové skupiny. I Ježíš si manželství velmi vážil. Když se ho farizeové ptali, co si myslí o rozvodu, připomněl jim, co Bůh řekl o úplně prvním manželství: „Muž opustí svého otce a matku a ti dva budou jedno tělo.“ A Ježíš dodal: „Co tedy Bůh jhem spojil, ať žádný člověk neodděluje.“ (Přečti Marka 10:2–12; 1. Mojž. 2:24)

4. Jakou normu stanovil Jehova pro manželství?

⁴ Ježíš tedy zastával názor, že původcem manželství je Bůh. Zdůraznil, že když Bůh oddal Adama a Evu, neřekl jim, že se můžou rozvést. Jehova v Edenu stanovil normu, že manželství má být monogamní, „ti dva“ spolu měli zůstat navždy.

DOČASNÉ ZMĚNY

5. Jaký vliv má na manželství smrt jednoho z partnerů?

⁵ Když Adam zhřešil, hodně věcí se změnilo. Lidé například začali umírat. Apoštol Pavel křesťanům vysvětlil, jak tato skutečnost ovlivňuje manželství. Napsal, že smrtí manželský svazek končí a že vdovec nebo vdova si můžou najít nového partnera. (Řím. 7:1–3)

6. Jak byl z Mojžíšova zákona vidět Boží názor na manželství?

⁶ Zákon, který dal Bůh izraelskému národu, obsahoval k manželství podrobné pokyny. Například dovoloval polygamii, což byl zvyk, který existoval už před tím, než Izraelité Zákon dostali. Pro polygamii ale platila určitá pravidla, která chránila ženy a děti. Pokud si například Izraelita vzal ženu, která byla v otroctví, a později se oženil s druhou manželkou, musel se o tu první starat jako dřív. Bůh od něj vyžadoval, aby ji chránil a pečoval o ni. (2. Mojž. 21:9, 10) My už se Mojžíšovým zákonem neřídíme, ale i tak z něj můžeme vidět, že Jehova se o manželství velmi zajímá. Pomáhá ti to, abys měl manželství v úctě?

7., 8. a) Co podle 5. Mojžíšovy 24:1 říkal Zákon o rozvodu? b) Co si o rozvodu myslí Jehova?

⁷ A co se v Zákoně psalo o rozvodu? I když Jehova nikdy nechtěl, aby se manželé rozváděli, Zákon umožňoval, aby se Izraelita rozvedl se svou manželkou, pokud by „našel něco neslušného z její strany“. (Přečti 5. Mojžíšovu 24:1.) Zákon nepopisuje, co znamená „něco neslušného“. Muselo to být ale něco velmi vážného, nejenom nějaká maličkost. (5. Mojž. 23:14) Je velmi smutné, že v Ježíšově době se mnoho Židů rozvádělo „z jakéhokoli důvodu“. (Mat. 19:3) Takový přístup bychom rozhodně mít nechtěli.

⁸ V Malachiášově době bylo běžné, že se muž rozvedl „s manželkou svého mládí“, možná proto, aby si vzal mladší pohanskou ženu. Ale prorok Malachiáš velmi jasně ukázal, co si o rozvodu myslí Bůh. Napsal: „On nenávidí rozvádění.“ (Mal. 2:14–16) Bůh svůj názor nezměnil. Měl ho stejný jako na začátku, kdy řekl: „[Muž se] přidrží ... své manželky a stanou se jedním tělem.“ (1. Mojž. 2:24) Ježíš stanovisko svého Otce podpořil tím, že prohlásil: „Co tedy Bůh jhem spojil, ať žádný člověk neodděluje.“ (Mat. 19:6)

JEDINÝ DŮVOD K ROZVODU

9. Jak bychom měli chápat Ježíšova slova u Marka 10:11, 12?

⁹ Člověka možná napadne: Existuje nějaký důvod, kvůli kterému by se křesťan mohl rozvést a znovu se vdát nebo oženit? Podívejme se, co k tomu řekl Ježíš: „Kdokoli se rozvádí se svou manželkou a žení se s jinou, dopouští se vůči ní cizoložství, a jestliže se žena po rozvodu se svým manželem někdy vdá za jiného, dopouští se cizoložství.“ (Mar. 10:11, 12; Luk. 16:18) Je z toho jasně vidět, že Ježíš měl manželství v úctě a chtěl, aby tak na něj pohlíželi i ostatní. Pokud se muž rozvede se svou věrnou manželkou a vezme si někoho jiného, dopouští se cizoložství. To samé platí v případě, že se manželka rozvede se svým věrným manželem a znovu se vdá. Ti dva jsou v Božích očích stále „jedním tělem“. Ježíš navíc řekl, že manžel, který se rozvádí se svou věrnou manželkou, ji činí předmětem cizoložství. Jak to? V tehdejší době byly rozvedené ženy pod tlakem najít si z finančních důvodů nového manžela. Takové manželství by ale bylo to samé jako cizoložství.

10. Z jakého jediného důvodu se může křesťan rozvést a znovu se vdát nebo oženit?

¹⁰ Ježíš řekl, že člověk se může rozvést jenom z jediného důvodu. „Říkám vám, že každý, kdo se rozvádí se svou manželkou, vyjma z důvodu smilstva [řecky porneia], a žení se s jinou, dopouští se cizoložství.“ (Mat. 19:9) To samé řekl i v Kázání na hoře. (Mat. 5:31, 32) V obou případech mluvil o „smilstvu“ neboli sexuální nemravnosti. Tento výraz zahrnuje celou škálu sexuálního chování mimo manželství, například cizoložství, prostituci, sex mezi svobodnými lidmi, homosexualitu a sex se zvířaty. Když se například ženatý muž dopustí sexuální nemravnosti, jeho manželka se může rozhodnout, jestli se s ním rozvede nebo ne. Pokud se s ním rozvede, Bůh se už na ně dál nebude dívat jako na manžele.

11. Proč se možná křesťan nerozhodne pro rozvod, i když k tomu má biblický důvod?

¹¹ Zajímavé je, že Ježíš neřekl, že když se manželský partner dopustí sexuální nemravnosti (porneia), musí to vést k rozvodu. Manželka se například může rozhodnout, že se svým manželem zůstane, přestože jí byl nevěrný. Proč? Možná ho stále miluje, je ochotná mu odpustit a chce s ním na jejich vztahu pracovat. Také je pravda, že kdyby se s ním rozvedla a znovu se nevdala, v určitých ohledech by to neměla jednoduché. Jak by na tom byla finančně? Co její sexuální potřeby? Jak by zvládala samotu? A co děti? Bylo by těžší vychovávat je tak, aby se z nich stali křesťané? (1. Kor. 7:14) Nevinný partner, který se rozhodne pro rozvod, tedy bude muset řešit vážné problémy.

12. Co se stalo v manželství Ozeáše a Gomer?

¹² Velmi poučné je to, co zažil prorok Ozeáš. Jehova řekl Ozeášovi, aby si vzal za manželku ženu jménem Gomer, která se měla stát manželkou „smilstva a [měla mít] děti smilstva“. Gomer „otěhotněla a časem [Ozeášovi] porodila syna“. (Oz. 1:2, 3) Později měla ještě dceru a syna, obě děti evidentně s jiným mužem. I když byla Ozeášovi několikrát nevěrná, nerozvedl se s ní. Nakonec od něj odešla a dostala se do otroctví. Ozeáš ji přesto vykoupil a vzal ji zpátky k sobě. (Oz. 3:1, 2) Jehova na tomto příkladu ukázal, jak on sám opakovaně odpouštěl izraelskému národu, který mu byl nevěrný a sloužil jiným bohům. Co se z toho můžeme naučit?

13. Proč vzal Ozeáš Gomer zpátky k sobě a co se z toho učíme?

¹³ Pokud se manžel nebo manželka dopustí sexuální nemravnosti, nevinný partner se bude muset rozhodnout co dál. Ježíš řekl, že nevinný partner má biblický důvod se rozvést a pak si vzít někoho jiného. Na druhou stranu by nebylo špatně, kdyby se rozhodl tomu druhému odpustit. Ozeáš vzal Gomer zpátky k sobě. Když se k němu vrátila, nesměla mít styky s žádným jiným mužem. A Ozeáš neměl nějakou dobu styk s ní. (Oz. 3:3, ppč., NWT) Časem s ní Ozeáš určitě začal znovu sexuálně žít. Tato situace ukázala, že Bůh byl ochotný přijmout Izraelity zpátky a znovu s nimi navázat vztah. (Oz. 1:11; 3:3–5) Co se z toho dozvídáme o manželství? Pokud nevinný partner znovu začne sexuálně žít se svým partnerem, který mu byl nevěrný, dá tak najevo, že mu odpustil. (1. Kor. 7:3, 5) Tím se zruší biblický důvod pro rozvod. Potom by se měli manželé společně snažit, aby získali na manželství stejný pohled jako Bůh.

MĚJ MANŽELSTVÍ V ÚCTĚ, I KDYŽ MÁTE VÁŽNÉ PROBLÉMY

14. Co se podle 1. Korinťanům 7:10, 11 může v manželství stát?

¹⁴ Všichni křesťané by se měli snažit mít manželství v úctě stejně jako Ježíš a Jehova. Jsme ale nedokonalí, a tak se to některým nedaří. (Řím. 7:18–23) Problémy v manželství měli i křesťané v prvním století. Pavel jim napsal, „že by manželka neměla odejít od svého manžela“. Právě to se ale někdy stávalo. (Přečti 1. Korinťanům 7:10, 11.)

15. Jaký by měli mít manželé cíl, když mají v manželství problémy, a proč?

¹⁵ Pavel neřekl, jaké situace vedou k tomu, že od sebe manželé odejdou. Příčinou ale nemohlo být například to, že se manžel dopustil sexuální nemravnosti, protože v tom případě by manželka měla důvod se rozvést a mohla by se znovu vdát. O manželce, která odešla od svého manžela, Pavel napsal: „Ať zůstane nevdaná nebo ať se opět smíří se svým manželem.“ Bůh je tedy stále vnímal jako manžele. Pavel jim radil, že pokud je problémem cokoli jiného než sexuální nemravnost, cílem by mělo být se usmířit. Mohli požádat o pomoc starší ve sboru. Ti neměli ani jednomu nadržovat a mohli jim poskytnout rady založené na Bibli.

16. Jak je to v případě, že manželský partner neslouží Jehovovi?

¹⁶ Ale co když má někdo manželského partnera, který neslouží Jehovovi? Má právo od něj odejít, když začnou mít v manželství problémy? V předchozích odstavcích jsme si ukázali, že podle Bible je sexuální nemravnost oprávněným důvodem k rozvodu. Nicméně se v ní nepíše, za jakých okolností od sebe můžou manželé odejít. Pavel uvedl: „Žena, která má nevěřícího manžela, a on je přesto svolný s ní bydlet, ať neopouští svého manžela.“ (1. Kor. 7:12, 13) To platí i v dnešní době.

17., 18. Proč někteří křesťané zůstávají se svým manželským partnerem, i když to není vůbec jednoduché?

¹⁷ Je ale pravda, že v některých případech nevěřící manžel dává najevo, že není „svolný s ní bydlet“. Možná používá hrubé fyzické násilí, takže manželka může mít pocit, že je ohroženo její zdraví nebo život. Možná se odmítá o ni a o děti finančně starat nebo jí tvrdě brání v tom, aby sloužila Bohu. V takových případech se některé manželky rozhodly, že ať už manžel říká cokoli, není „svolný s ní bydlet“, a je tedy nutné od sebe odejít. Ale jiní křesťané se v podobné situaci rozhodli se svým manželským partnerem zůstat. Nevzdali to a snažili se na manželství pracovat. Proč se tak rozhodli?

¹⁸ Pokud od sebe ti dva odejdou, stále budou manželskými partnery. A každý z nich bude zažívat problémy, o kterých jsme se již zmínili. Apoštol Pavel uvedl ještě další důvod, proč by měli manželé zůstat spolu. Napsal: „Nevěřící manžel je posvěcen ve vztahu ke své manželce a nevěřící manželka je posvěcena ve vztahu k bratrovi; jinak by vaše děti byly skutečně nečisté, ale nyní jsou svaté.“ (1. Kor. 7:14) Hodně křesťanů se rozhodlo zůstat se svým manželským partnerem, který neslouží Jehovovi, přestože to bylo velmi náročné. Když jejich manželský partner později Jehovovi začal sloužit, měli jedinečný pocit uspokojení, že s ním zůstali. (Přečti 1. Korinťanům 7:16; 1. Petra 3:1, 2)

19. Díky čemu jsou sbory plné šťastných manželství?

¹⁹ Ježíš dal pokyny, které se týkají rozvodu, a apoštol Pavel poskytl rady k tomu, když od sebe chtějí manželé odejít. Oba si přáli, aby Boží služebníci měli manželství v úctě. Sbory po celém světě jsou plné krásných manželství. I ty máš zřejmě ve svém sboru spoustu šťastných párů, ve kterých věrný manžel miluje svou manželku a milující manželka si váží svého manžela. Ti všichni ukazují, že manželství můžeme mít v úctě. Máme radost, že miliony křesťanů potvrzují pravdivost Božího výroku: „Muž opustí otce a matku a přidrží se své manželky a ti dva se stanou jedním tělem.“ (Ef. 5:31, 33)