Važ si věrných bratrů a sester v pokročilém věku

1., 2. a) Jak se máme podle Přísloví 16:31 dívat na staré bratry a sestry? b) Na jaké otázky si odpovíme v tomhle článku?

V JEDNOM státním parku v Arkansasu můžou návštěvníci poměrně snadno najít na zemi diamanty. Tyhle diamanty jsou ale v surovém stavu, nejsou broušené. Kvůli tomu je možná hodně lidí přehlédne a projde kolem těchto drahokamů bez povšimnutí.

² Naši věrní bratři a sestry v pokročilém věku jsou v určitém smyslu jako ty diamanty – jsou velmi vzácní. Boží Slovo přirovnává jejich šediny ke koruně. (Přečti Přísloví 16:31; 20:29) Tyhle drahokamy je ale snadné přehlédnout. Když mladší lidé chápou, jakou mají starší lidé hodnotu, můžou získat něco mnohem cennějšího než doslovné bohatství. V tomhle článku si odpovíme na tři otázky: Proč Jehova považuje věrné křesťany ve vyšším věku za drahokamy? Jaké místo pro ně má ve své organizaci? Jak od nich můžeme co nejvíc načerpat?

PROČ JEHOVA POVAŽUJE VĚRNÉ KŘESŤANY VE VYŠŠÍM VĚKU ZA DRAHOKAMY

3. Proč si podle Žalmu 92:12–15 Jehova váží starých bratrů a sester?

³ Staří bratři a sestry, kteří Jehovovi věrně slouží, jsou pro něho vzácní. Vidí, jací jsou uvnitř, zná jejich nádherné vlastnosti a moc si jich váží. Je rád, když mladším lidem předávají zkušenosti, které za ta léta věrné služby získali. (Job 12:12; Přísl. 1:1–4) Oceňuje i jejich vytrvalost. (Mal. 3:16) Jejich život nebyl vždycky procházka růžovou zahradou, ale i tak si udrželi pevnou víru. Od doby, kdy poznali pravdu, je jejich naděje do budoucna čím dál živější. A Jehova je miluje taky proto, že „i ve stáří“ mluví s druhými o jeho jménu. (Přečti Žalm 92:12–15.)

4. Co může povzbuzovat naše staré bratry a sestry?

⁴ Jestli ti přibývají léta, buď si jistý, že Jehova si pamatuje to, co jsi pro něj v minulosti udělal. (Hebr. 6:10) Náš nebeský Otec má velkou radost z toho, že jsi horlivě kázal. Zvládl jsi náročné situace – i ty, které tě hluboce zasáhly. Žil jsi podle biblických zásad a zastával ses jich, plnil jsi různé odpovědné úkoly a školil jsi druhé. Ze všech sil jsi držel krok s Jehovovou dynamickou organizací. Podporoval jsi a povzbuzoval ty, kdo byli v celodobé službě. Jehova tě má za tvoji věrnost moc rád. Slibuje, že „neopustí své věrné“. (Žalm 37:28) Ujišťuje tě: „Až do šedin [ti] budu oporou.“ (Iz. 46:4) Takže nemusíš mít pocit, že kvůli těm pár rokům navíc už v Jehovově organizaci nemáš důležité místo. Rozhodně máš!

BŮH SE STARÝMI BRATRY A SESTRAMI POČÍTÁ

5. Na co by měli starší lidé pamatovat?

⁵ Starší lidé toho mají hodně co nabídnout. I když už nemají tolik sil jako dřív, mají bohaté zkušenosti, které za ta léta nasbírali. Jehova je může dál různými způsoby používat, jak uvidíme z následujících příkladů z minulosti i ze současnosti.

6., 7. Jak Jehova v minulosti odměnil některé svoje služebníky v pokročilém věku?

⁶ V Bibli čteme o mužích a ženách, kteří i ve stáří Jehovovi aktivně sloužili. Například Mojžíšovi bylo kolem 80, když začal v Izraeli sloužit jako prorok a Jehovův zástupce. Daniela Jehova pořád používal jako svého mluvčího, i když mu nejspíš bylo přes 90. A podobně starý byl i apoštol Jan, když ho Jehova použil k napsání knihy Zjevení.

⁷ Mnozí další věrní Boží služebníci tak známí nebyli, takže by mohlo být snadné je přehlédnout. Ale Jehova o nich věděl a za jejich věrnost je odměnil. Třeba o Simeonovi se v Bibli nedočteme o moc víc, než že to byl „bezúhonný a zbožný“ muž. Ale Jehova ho dobře znal a poctil ho tím, že mohl vidět malého Ježíše a pronést o něm i jeho matce proroctví. (Luk. 2:22, 25–35) A vzpomeň si na ovdovělou prorokyni Annu. I když jí bylo 84 let, „nikdy nechyběla v chrámu“. Za svoji „pravidelnou účast na shromáždění“ dostala krásnou odměnu. I ona mohla vidět malého Ježíše. Simeon i Anna byli pro Jehovu vzácní. (Luk. 2:36–38)

8., 9. V čem jsou vdovy přínosem?

⁸ I v dnešní době dává spousta starších křesťanů skvělý příklad těm mladším. Zamysli se nad příběhem sestry Lois Didurové. Už ve 21 letech začala sloužit jako zvláštní průkopnice v Kanadě. Potom se svým manželem Johnem strávila řadu let v krajské službě. Pak sloužili přes 20 let v kanadském betelu. Když bylo Lois 58, dostali s Johnem pozvání, aby šli na Ukrajinu. Jak se rozhodli? Řekli si, že už jsou moc staří na to, aby se přestěhovali do cizí země? Ten úkol přijali a John se tam stal členem výboru pobočky. Když po sedmi letech zemřel, Lois se tam rozhodla zůstat. Teď jí je 81 a dál slouží v ukrajinské rodině betel, kde dělá kus dobré práce a všichni ji milují.

⁹ Na vdovy, jako je Lois, už možná není upřená tak velká pozornost, jako když byl jejich manžel naživu. Ale to, že ztratily manžela, neznamená, že ztratily svoji hodnotu. Jehova si nesmírně váží sester, které svého manžela roky podporovaly a teď se dál věrně věnují službě. (1. Tim. 5:3) Navíc jsou obrovským povzbuzením pro mladé.

10. V čem je pro nás Tony skvělým příkladem?

¹⁰ Takovými duchovními drahokamy jsou i mnozí věrní bratři a sestry, kteří žijí v domovech pro seniory a podobných zařízeních. Patří k nim například Tony. Dal se pokřtít v srpnu 1942 v Pensylvánii, když mu bylo 20 let. Krátce potom strávil kvůli svému neutrálnímu postoji dva a půl roku ve vězení. Se svojí manželkou Hildou vychovali dvě děti v pravdě. Během let Tony sloužil ve třech sborech jako předsedající dozorce (teď se mu říká koordinátor rady starších) a taky jako dozorce krajského sjezdu. Navštěvoval jedno vězení a vedl tam shromáždění a biblická studia. Ani v 98 Tony nehodlá složit ruce do klína. Pořád se snaží Jehovovi dávat to nejlepší a úzce spolupracuje se svým sborem.

11. Jak můžeme dávat najevo, že si vážíme těch, kdo žijí v nějakém zařízení pro seniory?

¹¹ Jak můžeme dávat najevo, že si vážíme těch, kdo žijí v nějakém zařízení pro seniory? Do té míry, jak je to možné, je můžou starší zapojit do sborových činností. A zájem o ně může projevit každý z nás tím, že je navštíví nebo si s nimi domluví videohovor. Zvlášť chceme věnovat pozornost těm, kdo žijí v zařízení daleko od svého domovského sboru. Kdybychom to nedělali, mohli bychom na ně zapomínat. Pro některé z nich možná není snadné mluvit o sobě nebo jim může připadat, že se to nehodí. Když si ale uděláme čas, abychom je rozpovídali, a poslechneme si, co krásného zažili v Jehovově organizaci, hodně z toho načerpáme.

12. Co možná objevíme ve svém sboru?

¹² Možná nás překvapí, že i v našem sboru jsou staří bratři a sestry, kteří jsou úžasným příkladem víry. Harriette desítky let věrně sloužila Jehovovi ve svém domovském sboru v New Jersey. Pak se odstěhovala ke své dceři. Spolukřesťané v jejím novém sboru si udělali čas, aby ji poznali, a objevili, jaký je to drahokam. Povzbudilo je, když jim vyprávěla, jak chodila do služby ve 20. letech, kdy poznala pravdu. Pro případ, že by ji zatkli, s sebou vždycky nosila kartáček na zuby. V roce 1933 opravdu strávila dvakrát týden ve vězení. Její manžel, který ji podporoval, i když sám nebyl svědek, se po tu dobu staral o jejich tři malé děti. Takoví věrní křesťané jako Harriette si určitě zaslouží, abychom se na ně dívali jako na drahokamy!

13. Jaké místo mají staří bratři a sestry v Jehovově organizaci?

¹³ Naši staří bratři a sestry mají v Jehovově organizaci důležité místo. Mnohokrát viděli, jak Jehova žehná svému lidu i jim osobně. Hodně se toho naučili z chyb, které udělali. Považuj je za „pramen moudrosti“ a čerpej z jejich zkušeností. (Přísl. 18:4) Když si uděláš čas, abys je poznal, posílí to tvoji víru a určitě si z toho něco odneseš.

NAČERPEJ OD STARŠÍCH BRATRŮ A SESTER CO NEJVÍC

14. K čemu 5. Mojžíšova 32:7 vybízí mladší lidi?

¹⁴ Hledej příležitosti si se starými bratry a sestrami povídat. (Přečti 5. Mojžíšovu 32:7.) Jejich zrak už možná není tak ostrý, jejich krok tak rychlý a jejich hlas tak pevný, ale jsou mladí v srdci a u Jehovy mají „dobré jméno“. (Kaz. 7:1) Nezapomínej, proč jsou pro Jehovu tak vzácní. Stále jim dávej najevo, že si jich vážíš. Buď jako Eliša. Poslední den, kdy byli s Elijášem spolu, trval na tom, že s ním zůstane. Třikrát prohlásil: „Neopustím tě.“ (2. Král. 2:2, 4, 6)

15. Na co se můžeme starých bratrů a sester zeptat?

¹⁵ Upřímně se o staré bratry a sestry zajímej a taktně se je snaž rozpovídat. (Přísl. 1:5; 20:5; 1. Tim. 5:1, 2) Můžeš se jich třeba zeptat: Co tě tenkrát přesvědčilo, že jsi našel pravdu? Jak tě tvoje zážitky přiblížily k Jehovovi? Co je podle tebe klíčem k tomu, aby měl člověk ze služby Jehovovi pořád radost? (1. Tim. 6:6–8) Pak poslouchej, co ti budou vyprávět.

16. V čem může být rozhovor staršího a mladšího člověka přínosný pro oba?

¹⁶ Když si spolu starší a mladší křesťan povídají, je to přínosné pro oba. (Řím. 1:12) Vy mladší si ještě víc uvědomíte, jak se Jehova stará o své věrné služebníky. A starší křesťan bude cítit, že si ho druzí váží. Určitě vám bude moc rád vyprávět o tom, jak mu Jehova v životě žehnal.

17. Proč můžeme říct, že naši staří bratři a sestry jsou rok od roku krásnější?

¹⁷ Vnější krása většinou s věkem uvadá, ale pro Jehovu jsou jeho věrní služebníci rok od roku krásnější. (1. Tes. 1:2, 3) Proč to tak je? Protože celá ta léta dovolují Božímu duchu, aby je tvaroval a dělal z nich lepší lidi. Čím víc naše staré bratry a sestry poznáme a budeme se od nich učit, tím víc si jich budeme vážit a považovat je za vzácné drahokamy.

18. Co budeme rozebírat v dalším článku?

¹⁸ Sbor je silnější, nejenom když si mladší váží starších, ale taky když je to naopak. V dalším článku budeme mluvit o tom, jak můžou starší bratři a sestry ukazovat, že si váží mladších lidí ve sboru.