Šťastní jsou ti, kdo jsou věrní Jehovovi

1., 2. a) Jak některé vlády zachází s Jehovovými služebníky a jak na to reagují oni? b) Proč můžeme být šťastní, i když jsme pronásledovaní? (Popiš taky obrázek na titulní straně.)

V SOUČASNÉ době je naše činnost omezená nebo zakázaná ve víc než 30 zemích. V některých z nich státní orgány posílají naše bratry a sestry do vězení. Co hrozného udělali? Z Jehovova pohledu nic. Jenom si četli a studovali Bibli, mluvili o svojí víře s druhými a chodili na shromáždění. Kromě toho se odmítali jakkoli zapojit do politiky. I přes tvrdý odpor ale zůstávají Jehovovi věrní a díky tomu jsou šťastní.

² Některé z těch odvážných svědků jsi už asi viděl na fotkách a všiml sis, že se usmívají. Jsou šťastní, protože vědí, že Jehovovi se jejich bezúhonnost a ryzost líbí. (1. Par. 29:17a; ppč.) Ježíš řekl: „Šťastní jsou ti, kdo jsou pronásledovaní kvůli tomu, že jednají správně… Radujte se a jásejte, protože máte v nebesích velikou odměnu.“ (Mat. 5:10–12)

PŘÍKLAD PRO NÁS

3. Jak podle Skutků 4:19, 20 apoštolové reagovali na pronásledování a proč?

³ Naši bratři a sestry zažívají to samé co apoštolové v prvním století, kteří byli pronásledovaní za to, že kázali o Ježíšovi. Soudci židovského nejvyššího soudu jim několikrát „nařídili..., aby už nemluvili v Ježíšově jménu“. (Sk. 4:18; 5:27, 28, 40) Jak na to reagovali? (Přečti Skutky 4:19, 20.) Uvědomovali si, že příkaz, aby „kázali lidem a vydávali důkladné svědectví“ o Kristu, dostali od někoho s ještě vyšším postavením. (Sk. 10:42) A tak Petr a Jan i za ostatní apoštoly odvážně řekli, že budou poslouchat spíš Boha než ty soudce a že o Ježíšovi mluvit nepřestanou. Vlastně se jich zeptali: „Opravdu si troufáte tvrdit, že vaše příkazy jsou důležitější než ty Boží?“

4. Jaký příklad dali apoštolové všem pravým křesťanům a jak je můžeme napodobovat? (Skutky 5:27–29)

⁴ Apoštolové dali všem pravým křesťanům skvělý příklad. Řekli: „Musíme poslouchat především Boha, ne lidi.“ (Přečti Skutky 5:27–29.) I když je soudci za jejich pevný postoj nechali zmrskat, apoštolové se „radovali..., protože měli tu čest snášet hanbu pro Ježíšovo jméno“. Odešli ze Sanhedrinu a zase se pustili do kázání. (Sk. 5:40–42)

5. Na co důležitého si musíme odpovědět?

⁵ Když přemýšlíme o tom, co apoštolové udělali, možná nás napadá: Bylo jejich rozhodnutí poslouchat především Boha v souladu s biblickým příkazem „Ať se každý podřizuje vládnoucí moci“? (Řím. 13:1) Jak se můžeme řídit Pavlovou vybídkou, abychom „se podřizovali vládám a jejich představitelům“, a zároveň zůstávat věrní našemu nejvyššímu vládci Jehovovi? (Tit. 3:1)

„VLÁDNOUCÍ MOC“

6. a) Na koho se vztahuje výraz „vládnoucí moc“ z Římanům 13:1 a co musíme dělat? b) Co platí o všech lidských vládách?

⁶ Přečti Římanům 13:1. Výraz „vládnoucí moc“, nebo podle poznámky pod čarou „nadřazené autority“, se vztahuje na lidské vlády. Křesťané se jim musí podřizovat. Vlády udržují veřejný pořádek, dbají na dodržování zákonů, a někdy se dokonce zastanou Božího lidu. (Zjev. 12:16) Proto Bible říká, abychom jim dávali to, co vyžadují – daně, poplatky, bázeň a úctu. (Řím. 13:7) Vlády ale mají určitou pravomoc jenom proto, že jim to dovolil Jehova. Ježíš to jasně ukázal, když ho vyslýchal římský místodržitel Pontius Pilát. Když mu Pilát řekl, že má pravomoc ho propustit nebo dát popravit, Ježíš mu odpověděl: „Neměl bys nade mnou žádnou pravomoc, kdybys ji nedostal shora.“ (Jan 19:11) Podobně i dnes je pravomoc všech lidských vlád a politiků omezená.

7. V jakých případech nemůžeme poslouchat vlády a na co by měly pamatovat?

⁷ Vládám se podřizujeme v případě, že jejich zákony nejsou v rozporu s těmi Božími. Když ale vyžadují něco, co Bůh zakazuje, nebo zakazují něco, co Bůh vyžaduje, nemůžeme je poslouchat. Někdy třeba chtějí, aby mladí muži sloužili v armádě. Zakazují náš překlad Bible a naše publikace. Nebo řeknou, že nesmíme kázat a pořádat shromáždění. Když vlády zneužívají svoji pravomoc – třeba tím, že pronásledují Kristovy učedníky – budou se za to zodpovídat Bohu. Jehova je pozoruje! (Kaz. 5:8)

8. Jaký je rozdíl mezi „nadřazenými autoritami“ a Jehovou?

⁸ Pojďme se ještě krátce vrátit k výrazu „nadřazené autority“. Slovo „nadřazený“ znamená „výše postavený, důležitější, významnější“. Neznamená ale „nejvýše postavený, nejdůležitější, nejvýznamnější“. I když jsou lidské vlády označené jako „nadřazené autority“, existuje autorita, která je ze všech nejvyšší. Titul „Nejvyšší“ se v Bibli vyskytuje mnohokrát a vždycky se vztahuje na Jehovu. (Dan. 7:18, 22, 25, 27)

„NEJVYŠŠÍ“

9. Jaká vidění prorok Daniel dostal?

⁹ Prorok Daniel dostal vidění, ze kterých jasně vyplývá, že Jehova má nejvyšší postavení ze všech. Nejdřív viděl čtyři obrovská zvířata, která představují světové velmoci – Babylon, Médo-Persii, Řecko, Řím a britsko-americkou velmoc, která z Říma vzešla a vládne v dnešní době. (Dan. 7:1–3, 17) Potom viděl Jehovu, který seděl na trůnu jako soudce nebeského soudu. (Dan. 7:9, 10) To, co viděl dál, by mělo být pro dnešní vlády a politiky varováním.

10. Komu Jehova podle Daniela 7:13, 14, 27 svěří vládu nad zemí a co to dokazuje?

¹⁰ Přečti Daniela 7:13, 14, 27. Bůh vezme lidským vládám veškerou moc a dá ji těm, kteří si to víc zaslouží a jsou mocnější. Kdo to bude? „Někdo podobný synu člověka“, Ježíš Kristus, a s ním „svatí Nejvyššího“ – 144 000 těch, kdo budou vládnout „po celou věčnost“. (Dan. 7:18) Je jasné, že něco takového může udělat jenom Jehova, a proto je právem označen jako „Nejvyšší“.

11. Z jakých dalších Danielových slov poznáváme, že Jehova je nejvyšší vládce?

¹¹ To, co Daniel viděl, je v souladu s tím, co o „nebeském Bohu“ řekl už dřív. Napsal, že „odstraňuje krále a dosazuje krále“. Taky prohlásil, že „vládcem v království lidstva je Nejvyšší a že ho dává tomu, komu chce“. (Dan. 2:19–21; 4:17) Stalo se někdy, že Jehova odstranil nebo dosadil nějaké vládce? Rozhodně!

12. Jak Jehova v minulosti sesadil některé krále z trůnu? (Viz obrázek.)

¹² Zamysleme se teď nad třemi situacemi, kdy Jehova jasně ukázal, že on je nejvyšší vládce. Faraon držel Izraelity v otroctví a odmítal je propustit. Bůh je ale osvobodil a faraona utopil v Rudém moři. (2. Mojž. 14:26–28; Žalm 136:15) Babylonský král Belšacar uspořádal hostinu, na které se „vyvyšoval nad Pána nebes“ a místo něj „chválil ... bohy ze stříbra a zlata“. (Dan. 5:22, 23) Ale Jehova tohoto pyšného krále pokořil. „Ještě tu noc“ byl Belšacar zabit a jeho království se zmocnili Médové a Peršané. (Dan. 5:28, 30, 31) Král Herodes Agrippa I., který vládl nad Palestinou, dal popravit apoštola Jakuba. Potom uvěznil Petra a chtěl se zbavit i jeho. Bůh mu to ale překazil. Heroda „udeřil Jehovův anděl“ a on zemřel. (Sk. 12:1–5, 21–23)

13. V jakých situacích Jehova porazil celé koalice vládců?

¹³ Jehova taky dokázal, že je mocnější než celé koalice vládců. Izraelitům pomohl zvítězit nad 31 kananejskými králi a dobýt velkou část Zaslíbené země. (Jozue 11:4–6, 20; 12:1, 7, 24) A když proti Izraeli bojoval král Ben-hadad spolu s 32 dalšími syrskými králi, Jehova jejich vojska rozdrtil. (1. Král. 20:1, 26–29)

14., 15. a) Co uznal Nebukadnecar i Dareios? b) Co o Jehovovi a jeho národu řekl žalmista?

¹⁴ To, že je Jehova nejvyšší panovník, dokazoval znovu a znovu. Babylonský král Nebukadnecar se chlubil „vlastní silou a mocí“ a „[slávou] svého majestátu“. Neuznal, že je to Jehova, kdo si zaslouží chválu, a tak ho Bůh postihl šílenstvím. Když se mu rozum vrátil, „chválil ... Nejvyššího“ a uznal, že „jeho vláda je věčná“. Dodal: „Neexistuje nikdo, kdo by mu mohl v něčem zabránit.“ (Dan. 4:30, 33–35) K podobnému závěru došel i král Dareios. Potom co Jehova zachránil věrného Daniela ze lví jámy, Dareios prohlásil: „Lidé [se mají] třást strachem před Danielovým Bohem, protože je to živý Bůh a existuje věčně. Jeho království nebude nikdy zničeno a jeho vláda potrvá navždy.“ (Dan. 6:7–10, 19–22, 26, 27)

¹⁵ Žalmista řekl: „Jehova překazil záměry národů, zmařil lidské plány.“ A dodal: „Šťastný je národ, jehož Bohem je Jehova, lid, který si vybral za své vlastnictví.“ (Žalm 33:10, 12) Máme opravdu dobrý důvod být Jehovovi věrní.

DEN ZÚČTOVÁNÍ

16. Čím si můžeme být jistí a proč? (Viz obrázek.)

¹⁶ Řekli jsme si, co Jehova udělal v minulosti. Co ale můžeme čekat v blízké budoucnosti? Až koalice národů označovaná jako Gog z Magogu zaútočí ve „velkém soužení“ na věrné Jehovovy služebníky po celém světě, můžeme si být jistí, že nás Jehova zachrání. (Mat. 24:21; Dan. 12:1) I kdyby tuhle koalici tvořilo všech 193 členských států OSN, proti Nejvyššímu a jeho nebeským vojskům nebudou mít žádnou šanci. Jehova prohlašuje: „Tak ukážu svou velikost a svatost a dám se poznat mnoha národům. A poznají, že já jsem Jehova.“ (Ezek. 38:14–16, 23; Žalm 46:10)

17. Co se podle Bible stane s králi celého světa a co čeká věrné Jehovovy služebníky?

¹⁷ Gogův útok rozpoutá armagedonskou válku – den zúčtování, kdy Jehova zničí „[krále] celého světa“. (Zjev. 16:14, 16; 19:19–21) Svoje věrné služebníky naopak ochrání a odmění je věčným životem na zemi. (Žalm 31:23; Přísl. 2:21)

MUSÍME ZŮSTAT JEHOVOVI VĚRNÍ

18. Co byli mnozí praví křesťané ochotní udělat a proč? (Daniel 3:28)

¹⁸ V průběhu let mnozí praví křesťané riskovali svoji svobodu, a dokonce i život, protože milovali Jehovu a uznávali ho jako nejvyššího panovníka. Podobali se třem Hebrejcům, kteří byli rozhodnutí zůstat Jehovovi věrní, a on je pak zachránil z rozpálené ohnivé pece. (Přečti Daniela 3:28.)

19. Proč je tak důležité zůstat Jehovovi věrní?

¹⁹ Zůstat Bohu věrní je velmi důležité, protože „Jehova každému oplatí jeho správné jednání a věrnost“. (1. Sam. 26:23) Navíc víme, že „bezúhonný bude žít díky své věrnosti“. (Hab. 2:4b) To nejlepší, co můžeme dělat, je zůstávat Jehovovi věrní, ať už nás potká cokoli. Potom to budeme cítit stejně jako žalmista, který napsal: „Šťastní jsou ti, kdo žijí bezúhonně, ti, kdo se řídí Jehovovým zákonem.“ (Žalm 119:1)