Ježíšovi následovníci nebojácně kážou

BYL rok 33 n. l. a Židé slavili svátek Letnic. Před deseti dny Ježíš vystoupil do nebe. Asi sto dvacet jeho učedníků bylo shromážděno v jednom domě v Jeruzalémě. Znenadání se ozval pronikavý zvuk, jenž připomínal prudký vítr. Pak se stal zázrak — všichni přítomní začali mluvit jazyky, které předtím neznali. Co tyto neobvyklé události znamenaly? Bůh dal učedníkům svého svatého ducha.

V ulicích Jeruzaléma bylo mnoho lidí z různých zemí, kteří do města přicestovali kvůli zmíněnému svátku. Když slyšeli, že Ježíšovi učedníci plynně mluví jejich vlastním jazykem, byli ohromeni. Apoštol Petr vysvětlil, k čemu právě došlo, a odvolal se přitom na Joelovo proroctví, podle něhož měl Bůh na některé lidi ‚vylít svého ducha‘, a oni díky tomu měli obdržet zázračné dary. (Joel 2:28, 29) Tento mocný projev svatého ducha svědčil o tom, že nastala důležitá změna — Boží přízeň už neměl izraelský národ, ale nově vzniklý křesťanský sbor. Od té doby se každý, kdo chtěl Bohu sloužit přijatelným způsobem, musel stát Kristovým následovníkem.

Proti učedníkům se vzedmula vlna odporu. Apoštolové byli za svou kazatelskou činnost uvězněni. V noci se však objevil Jehovův anděl, otevřel brány vězení a řekl apoštolům, aby kázali dál. A přesně to udělali. Jakmile se rozednilo, vešli do chrámu a začali oznamovat dobrou zprávu o Ježíšovi. Jejich náboženské odpůrce to rozzuřilo a nařídili jim s kázáním přestat. Ale oni nebojácně odpověděli: „Musíme poslouchat Boha jako panovníka spíše než lidi.“ (Skutky 5:28, 29)

Pronásledování sílilo. Jednoho z učedníků, Štěpána, jistí Židé obvinili z rouhání a ukamenovali. Přihlížel tomu Saul, mladý muž původem z Tarsu. Štěpánovu vraždu schvaloval a později se vydal do Damašku, aby tam zatkl každého, kdo se hlásí ke Kristu. Na cestě ho ozářilo světlo z nebe a ozval se hlas, který řekl: „Saule, Saule, proč mě pronásleduješ?“ Záře byla tak silná, že Saul oslepl. Zeptal se: „Kdo jsi?“ Hlas odpověděl: „Jsem Ježíš.“ (Skutky 9:3–5)

Za tři dny poslal Ježíš k Saulovi učedníka jménem Ananiáš, aby mu vrátil zrak. Saul byl pokřtěn a ihned začal směle kázat o Ježíšovi. Časem se tento horlivý člen křesťanského sboru stal známým jako apoštol Pavel.

Ježíšovi učedníci tehdy oznamovali dobrou zprávu o Božím Království pouze Židům a Samaritánům. Pak se jednomu bohabojnému důstojníkovi římského vojska, který se jmenoval Kornélius, objevil anděl a řekl mu, aby poslal pro apoštola Petra. Ten přišel v doprovodu několika dalších křesťanů a oznámil Kornéliovi a jeho domácnosti Boží poselství. Zatímco ještě mluvil, byl na shromážděné nežidovské věřící vylit svatý duch. Petr tedy dal pokyn, aby byli pokřtěni v Ježíšově jménu. Nyní se možnost získat věčný život otevřela lidem ze všech národů. Křesťanský sbor byl připraven šířit dobrou zprávu široko daleko.

Založeno na Skutcích 1:1–11:21.