PÍSEŇ Č. 142
Naděje nás upevňuje
Tištěné vydání
1. Tmou klopýtá lidstvo po staletí dlouhá,
stále se jen marně honí za větrem.
Žít šťastně je veliká lidská touha.
Kdo ale zvítězí nad hříchem?
(REFRÉN)
Žij s radostí, vládne nám Království!
To z pout strachu nás navždycky vyprostí.
Náš mocný Král všechno zlé odstraní.
Ten dar naděje mocně nás upevní.
2. Dávno se ptal prorok, špatností se trápil:
„Jak dlouho mám volat, než mě uslyšíš?“
Den Jehovův brzy mír zemi vrátí.
Zpívej, vždyť záchranu uvidíš.
(REFRÉN)
Žij s radostí, vládne nám Království!
To z pout strachu nás navždycky vyprostí.
Náš mocný Král všechno zlé odstraní.
Ten dar naděje mocně nás upevní.
(Viz také Žalm 27:14; Kaz. 1:14; Joel 2:1; Hab. 1:2, 3; Řím. 8:22.)