Podporujte sestry ve svém sboru

1. Jak sestry podporují Jehovovu organizaci a s jakými problémy se mnohé z nich setkávají? (Viz obrázek na titulní straně.)

JSME moc rádi, že máme mezi sebou spoustu sester, které pro sbor dělají tolik užitečné práce. Například na shromážděních podávají komentáře a mají úkoly a také chodí do služby. Zajímají se o své duchovní bratry a sestry. A některé pomáhají při údržbě sálu Království. Samozřejmě se setkávají i s problémy. Některé sestry pečují o zestárlé rodiče. Jiné překonávají odpor v rodině. A mezi našimi sestrami jsou i svobodné matky, které musí tvrdě pracovat, aby se postaraly o svoje děti.

2. Proč bychom měli pamatovat na to, že sestry potřebují naši podporu?

² Proč bychom měli sestry podporovat? Protože tenhle svět se k ženám často nechová s úctou, jakou si zaslouží. K tomu, abychom byli pro sestry oporou, nás navíc povzbuzuje Bible. Například apoštol Pavel řekl křesťanům v Římě, aby přivítali Foibé, a požádal je: „Pomozte jí ve všem, co by potřebovala.“ (Řím. 16:1, 2) Pavel býval farizeus a tak se pohyboval mezi lidmi, kteří považovali ženy za podřadné. Ale teď jako křesťan napodoboval Ježíše a jednal se ženami laskavě a s úctou. (1. Kor. 11:1)

3. Jak se Ježíš choval k ženám a jak se díval na ty, které plnily Boží vůli?

³ Ježíš se ke všem ženám choval s úctou. (Jan 4:27) Díval se na ně jinak než židovští náboženští vůdci v jeho době. Jedna biblická encyklopedie říká: „Ježíš nikdy neřekl nic, co by ženy znevážilo nebo ponížilo.“ Zvlášť si vážil žen, které plnily vůli jeho Otce. Stejně jako muže je považoval za součást svojí duchovní rodiny a mluvil o nich jako o svých sestrách. (Mat. 12:50)

4. Co budeme rozebírat v tomhle článku?

⁴ Ježíš si svých duchovních sester vážil, byl připravený jim vždycky pomoct a zastával se jich. Pojďme se teď podívat, jak můžeme Ježíše napodobovat a dávat sestrám najevo, že na ně myslíme.

MYSLEME NA NAŠE DRAHÉ SESTRY

5. Proč může být pro některé sestry těžké navázat ve sboru blízká přátelství?

⁵ My všichni, bratři i sestry, potřebujeme blízké přátele. Někdy ale může být pro sestry těžké si nějaké najít. Proč? Jedna sestra, která se jmenuje Jordan,b říká: „Jsem svobodná, a tak mám často pocit, že do sboru nezapadám, jako bych tam neměla svoje místo.“ Kristen, průkopnice, která se přestěhovala, aby mohla sloužit víc, říká: „Když jste ve sboru noví, můžete si připadat osamělí.“ Pokud sestra žije v rodině, kde nikdo jiný v Jehovu nevěří, může mít pocit, že s ní nemá tolik společného. Zároveň ale může mít pocit, že nemá blízko ani ke své duchovní rodině. Některé sestry bojují s osamělostí proto, že kvůli nemoci nemůžou vycházet z domu, nebo proto, že pečují o nemocného člena rodiny. Annette říká: „Když mě bratři a sestry někam pozvali, nemohla jsem tam jít, protože nebyl nikdo jiný, kdo by se o moji maminku postaral.“

6. Co podle Lukáše 10:38–42 Ježíš udělal pro Martu a Marii?

⁶ Ježíš se svými duchovními sestrami trávil čas a byl pro ně opravdovým přítelem. Například se přátelil s Marií a Martou, které byly obě zjevně svobodné. (Přečti Lukáše 10:38–42.) Díky tomu, co říkal a jak se choval, se s ním cítily dobře. Marie věděla, že se může bez obav posadit k jeho nohám, jako to dělali učedníci.c A Marta, která byla naštvaná, protože jí Marie nepomáhá, se nebála Ježíšovi říct, co si myslí. Na téhle návštěvě jim Ježíš oběma předal důležité poučení. To, že mu na nich i na jejich bratru Lazarovi záleželo, je vidět z toho, že je navštěvoval opakovaně. (Jan 12:1–3) Takže když Lazar vážně onemocněl, Marie a Marta věděly, že se na Ježíše můžou obrátit. (Jan 11:3, 5)

7. Například jak můžeme sestry povzbuzovat?

⁷ Pro některé sestry jsou shromáždění možná jedinou příležitostí, jak být se svými bratry a sestrami. A tak toho využijme, abychom je srdečně přivítali, popovídali si s nimi a dali jim najevo, že nám na nich záleží. Jordan, o které jsme už mluvili, říká: „Moc to pro mě znamená, když si druzí všimnou mých komentářů, domluví se se mnou do služby nebo se o mě zajímají nějak jinak.“ Dávejme našim sestrám najevo, že jsou pro nás důležité. „Vím, že když nejsem na shromáždění,“ říká Kia, „hned mi někdo napíše, jestli jsem v pořádku. Díky tomu cítím, že na mně bratrům a sestrám záleží.“

8. V čem dalším můžeme Ježíše napodobovat?

⁸ Stejně jako Ježíš můžeme se sestrami trávit čas. Třeba je můžeme pozvat na jednoduché jídlo nebo se společně věnovat nějaké odpočinkové činnosti. V takových chvílích mluvme o tom, co je povzbudí. (Řím. 1:11, 12) Starší by měli mít stejný postoj jako Ježíš. Věděl, že být svobodný může být pro někoho náročné. Ale jasně ukázal, že vstoupit do manželství nebo mít děti není klíčem ke štěstí. (Luk. 11:27, 28) Trvalé štěstí totiž vyplývá z toho, že dáváme na první místo službu Jehovovi. (Mat. 19:12)

9. Jak můžou sestrám pomáhat starší?

⁹ Hlavně starší by měli s křesťankami jednat jako se svými duchovními sestrami a matkami. (1. Tim. 5:1, 2) Můžou využít čas před nebo po shromáždění a popovídat si s nimi. „Jeden starší si všiml, že toho mám hodně, a zajímal se o to, co všechno musím zvládnout,“ říká Kristen. „Moc jsem si jeho zájmu vážila.“ Když si starší pravidelně dělají čas, aby si se sestrami povídali, ukazují tím, že jim na nich záleží.d Annette vysvětluje, k čemu je to dobré, když se staršími často mluví. Říká: „Líp je znám a oni líp znají mě. Když pak řeším něco náročného, je pro mě jednodušší poprosit je o pomoc.“

VAŽME SI NAŠICH SESTER

10. Co sestry potřebují, aby se cítily dobře?

¹⁰ Ať už jsme muži, nebo ženy, všem nám dělá dobře, když si někdo všimne toho, co se nám podařilo, a váží si naší práce. Pokud ale někdo naše schopnosti a úsilí považuje za samozřejmost, je nám to líto. Svobodná průkopnice Abigail má někdy pocit, že ji druzí přehlíží. Říká: „Berou mě jenom jako sestru toho a toho nebo jenom jako dceru toho a toho. Někdy si připadám neviditelná.“ Všimněte si ale, co říká Pam. Je svobodná a roky sloužila jako misionářka. Nakonec se vrátila domů, aby se starala o svoje rodiče. Teď je jí přes 70 a pořád je v průkopnické službě. Říká: „Nejvíc mi pomáhá to, když mi druzí říkají, že si mě váží.“

11. Jak dal Ježíš najevo, že si vážil žen, které ho doprovázely?

¹¹ Ježíš si vážil pomoci zbožných žen, které mu sloužily „ze svých prostředků“. (Luk. 8:1–3) Nejenom že jim umožnil mít tu čest mu sloužit, ale také jim odhalil hluboké duchovní pravdy. Například jim řekl, že zemře a bude vzkříšen. (Luk. 24:5–8) Připravil je na zkoušky, které je čekaly, stejně jako na ně připravil své apoštoly. (Mar. 9:30–32; 10:32–34) Stojí za zmínku, že zatímco apoštolové utekli, když byl Ježíš zatčen, některé z těchto žen byly Ježíšovi nablízku, když umíral na mučednickém kůlu. (Mat. 26:56; Mar. 15:40, 41)

12. Jaké úkoly Ježíš ženám svěřil?

¹² Ježíš ženám svěřil důležité úkoly. Například ženy, které jako první zjistily, že byl vzkříšen, požádal, aby o tom řekly apoštolům. (Mat. 28:5, 9, 10) Ženy byly pravděpodobně mezi těmi, na koho byl o Letnicích roku 33 n. l. vylit svatý duch. Pokud to tak bylo, tyhle nově pomazané sestry získaly zázračnou schopnost mluvit cizími jazyky a vyprávět ostatním „o velkolepých Božích věcech“. (Sk. 1:14; 2:2–4, 11)

13. Jakou práci dnes křesťanky dělají a jak můžeme dát najevo, že si jich za to vážíme?

¹³ Naše sestry si zaslouží pochvalu za všechno, co pro Jehovu dělají. Například staví a udržují naše budovy, slouží v cizojazyčných skupinách a pracují jako dobrovolnice v betelu. Taky se podílejí na humanitárních pracích, překládají naše publikace a slouží jako průkopnice a misionářky. Stejně jako bratři můžou absolvovat průkopnickou školu, školu pro zvěstovatele Království a školu Gilead. Manželky navíc podporují své manžely, aby mohli dělat spoustu užitečné práce pro sbor i pro organizaci. Tito odpovědní bratři by bez podpory svých manželek nemohli sloužit „jako dary“. (Ef. 4:8) Napadá tě, co můžeš pro takové sestry udělat?

14. K čemu vede moudré starší myšlenka ze Žalmu 68:11?

¹⁴ Moudří starší si uvědomují, že sestry tvoří „velké vojsko“ ochotných dobrovolníků a že často patří mezi ty nejlepší kazatele dobré zprávy. (Přečti Žalm 68:11.) Starší se proto snaží jejich zkušenosti co nejvíc využít. Abigail, o které už byla řeč, je ráda, když se jí bratři například zeptají, co je podle ní dobrý způsob, jak oslovit lidi v obvodu. Říká: „Díky tomu vím, že pro mě má Jehova ve své organizaci místo.“ Starší si navíc uvědomují, že zralé křesťanky dokážou dobře pomoct mladším sestrám, aby zvládaly těžké životní situace. (Tit. 2:3–5) Máme opravdu hodně důvodů, proč si našich sester vážit.

POMÁHEJME NAŠIM SESTRÁM A ZASTÁVEJME SE JICH

15. Kdy můžou sestry potřebovat, aby jim někdo pomohl?

¹⁵ Když se sestry dostanou do nějaké těžké situace, potřebují, aby jim někdo pomohl. (Iz. 1:17) Například vdova nebo rozvedená sestra by možná ocenila, kdyby někdo hájil její zájmy nebo jí pomohl s věcmi, které dělával její manžel. Stará sestra možná bude ráda, když jí někdo pomůže promluvit si s lékařem. Nebo průkopnice, která pracuje i na jiných teokratických projektech, možná potřebuje, aby se jí někdo zastal, když ji druzí kritizují za to, že ve službě netráví tolik času jako ostatní průkopníci. Co dalšího můžeme pro sestry udělat? Podívejme se znovu na Ježíšův příklad.

16. Jak se Ježíš podle Marka 14:3–9 zastal Marie?

¹⁶ Ježíš se neváhal zastat svých duchovních sester, když jim někdo křivdil. Například bránil Marii, když ji Marta kritizovala. (Luk. 10:38–42) A Marie se zastal i podruhé, když ji druzí odsuzovali za to, že se podle nich rozhodla špatně. (Přečti Marka 14:3–9.) Ježíš její rozhodnutí chápal a pochválil ji: „Udělala pro mě dobrý skutek. ... Udělala, co mohla.“ Dokonce předpověděl, že o jejím laskavém skutku se bude vyprávět, „kdekoli na světě se bude kázat dobrá zpráva“, jako se to děje například v tomhle článku. Je zajímavé, že Ježíš mluvil o celosvětovém rozsahu kazatelské činnosti právě v souvislosti s nesobeckým skutkem této ženy. V situaci, kdy Marii druzí nepochopili, ji jeho slova musela zahřát u srdce.

17. Kdy je například potřeba se nějaké sestry zastat?

¹⁷ Zastáváš se sester, když je to potřeba? Představ si následující situaci. Někteří zvěstovatelé si všimnou, že sestra, která má nevěřícího manžela, často přichází na shromáždění pozdě a odchází hned po modlitbě. Málokdy s sebou bere svoje děti. Začnou ji kritizovat za to, že nemá pevnější postoj a že si to u manžela neprosadí. Ve skutečnosti ale sestra dělá, co může. Nemůže totiž úplně ovlivnit, co a kdy bude dělat, a nemá ani poslední slovo ohledně svých dětí. Jak jí můžeš pomoct, když slyšíš, že ji druzí kritizují? Když ji pochválíš a před druhými budeš mluvit o tom, co dělá dobře, možná ty negativní řeči zastavíš.

18. Jakými dalšími způsoby můžeme sestrám pomáhat?

¹⁸ To, že nám na našich sestrách záleží, jim můžeme dát najevo tak, že jim nabídneme konkrétní pomoc. (1. Jana 3:18) Annette, která se starala o svoji nemocnou maminku, říká: „Někteří bratři a sestry mě občas v péči o maminku přišli vystřídat nebo mi přinesli jídlo. Díky tomu jsem cítila, že mě mají rádi a že jsem součástí sboru.“ Jordan zažila něco podobného. Jeden bratr ji naučil, jak se starat o auto. Říká: „Je příjemné vědět, že bratrům a sestrám záleží na mém bezpečí.“

19. Jakými dalšími způsoby můžou sestrám pomáhat starší?

¹⁹ Starší se zajímají o to, co sestry potřebují. Vědí, že Jehovovi záleží na tom, jak se k nim chovají. (Jak. 1:27) Snaží se být rozumní jako Ježíš a nevytváří pravidla ve chvíli, kdy by bylo mnohem lepší udělat výjimku. (Mat. 15:22–28) Díky starším, kteří jsou iniciativní, sestry cítí, že o ně Jehova a jeho organizace pečují. Když se dozorce skupinky, kam patří Kia, dozvěděl, že se bude stěhovat, okamžitě zorganizoval pomoc. „Zbavilo mě to spousty starostí,“ říká Kia. „Svými povzbudivými slovy a konkrétní pomocí mi starší jasně ukázali, že jsem důležitou součástí sboru a že na problémy nejsem sama.“

PODPORU POTŘEBUJÍ VŠECHNY NAŠE SESTRY

20., 21. Jak můžeme dát najevo, že si vážíme všech našich sester?

²⁰ Když se dnes rozhlédneme po sborech, najdeme tam spoustu pracovitých křesťanek, které si zaslouží naši podporu. Od Ježíše jsme se naučili, že bychom s nimi měli trávit čas a líp je poznat. Měli bychom si vážit všeho, co pro Jehovu dělají. A když je to potřeba, měli bychom jim pomáhat a zastávat se jich.

²¹ Na konci svého dopisu Římanům se apoštol Pavel konkrétně zmínil o devíti křesťankách. (Řím. 16:1, 3, 6, 12, 13, 15) Pavel je pozdravoval a chválil a to je určitě potěšilo. I my se snažme podporovat sestry v našem sboru. Ukážeme tak, že je máme rádi a že jsou součástí naší duchovní rodiny.