Pomáhej druhým zvládat těžké chvíle

1. Jak Jehova často odpovídá na modlitby svých služebníků?

NAPADLO tě někdy, že tě Jehova může použít, aby odpověděl na něčí naléhavou modlitbu? Je jedno, jestli jsi starší, služební pomocník, průkopník nebo zvěstovatel. A nezáleží ani na tom, jestli jsi mladý nebo starý, bratr nebo sestra. Když k Jehovovi někdo z jeho věrných služebníků volá o pomoc, on často použije nějakého staršího nebo jiného křesťana, aby ho povzbudili. (Kol. 4:11) Když můžeme něco takového pro Jehovu a naše bratry a sestry udělat, je to obrovská čest. Teď si ukážeme, jak druhým můžeme pomáhat, když vypukne epidemie, dojde k přírodní katastrofě nebo jsme pronásledovaní.

KDYŽ VYPUKNE EPIDEMIE

2. Proč může být během epidemie těžké druhým pomáhat?

² Když se šíří nějaká nakažlivá nemoc, může být náročné si navzájem pomáhat. Chtěli bychom třeba navštívit svoje přátele, ale není to bezpečné. Ty, kdo mají málo peněz, bychom možná rádi pozvali na jídlo, ale to taky nejde. Chtěli bychom být druhým k dispozici, ale je to těžké, protože naši pomoc zrovna potřebuje někdo z naší rodiny. Když ale přesto děláme pro svoje bratry a sestry všechno, co můžeme, Jehova z toho má radost. (Přísl. 3:27; 19:17) Jak může naše pomoc vypadat?

3. Co se můžeme naučit od starších v Desiině sboru? (Jeremjáš 23:4)

³ Co můžou dělat starší. Pokud jsi starší, ovečky, které ti Jehova svěřil, dobře poznej. (Přečti Jeremjáše 23:4.) Desi,b kterou jsme citovali v předchozím článku, říká: „Starší v mojí služební skupině s námi často chodili do služby a trávili s námi volný čas.“ K čemu to vedlo? Když vypukla pandemie covidu-19 a Desi přišla o některé členy rodiny, pro starší bylo jednodušší jí pomáhat.

4. Díky čemu starší dokázali Desi pomoct a co se z toho učíme?

⁴ Desi říká: „Protože jsem starší brala jako přátele, neměla jsem problém jim říct, jak se cítím a co mě trápí.“ Co se z toho můžou starší naučit? O ty, které máte na starost, pečujte ještě předtím, než se něco stane. Buďte pro ně přáteli. Pokud je kvůli epidemii nemůžete navštěvovat osobně, zkuste to jinak. Desi vzpomíná: „Občas mi během jednoho dne zavolalo nebo napsalo hned několik starších. Verše, o které se se mnou podělili, jsem znala, ale i tak na mě hodně zapůsobily.“

5. Jak můžou starší zjistit, co bratři a sestry potřebují, a jak jim můžou pomoct?

⁵ Zjistit, co tvoji bratři a sestry potřebují, můžeš třeba tak, že se jich na to taktně zeptáš. (Přísl. 20:5) Mají dost jídla, léků a dalších potřebných věcí? Nehrozí jim, že přijdou o práci, nebo dokonce o bydlení? Uvítali by pomoc s vyřízením finanční podpory od státu? Desi dostala od svých spoluvěřících hmotnou pomoc. Nejvíc jí ale v tom těžkém období pomohla citová a duchovní podpora od starších. Desi vypráví: „Starší se se mnou modlili. Už si nepamatuju, co přesně říkali, ale vzpomínám si, jak jsem se cítila. Bylo to, jako by mě Jehova ujišťoval: ‚Nejsi na to sama.‘“ (Iz. 41:10, 13)

6. Co můžeme udělat pro druhé ve sboru? (Viz obrázek.)

⁶ Co můžou dělat ostatní. I když povzbuzovat druhé a pomáhat jim je hlavně úkolem starších, nemělo by to být jenom na nich. Jehova k tomu vybízí každého z nás. (Gal. 6:10) I malý projev lásky může někoho nemocného hodně potěšit. Děti třeba můžou nějakému bratrovi něco nakreslit nebo napsat. Mladí můžou nějaké sestře zajít na nákup. Někomu nemocnému můžeme taky uvařit jídlo a nechat mu ho za dveřmi. Když se šíří nakažlivá nemoc, povzbudit samozřejmě potřebují všichni ve sboru. Možná bychom se po shromáždění mohli zdržet o něco déle a s bratry a sestrami si popovídat, ať už osobně, nebo přes videokonferenci. Hezká slova potřebují slyšet i starší. Během epidemie totiž často mají ještě víc práce než jindy. Někteří křesťané jim proto napsali děkovné kartičky. Je skvělé, když se řídíme vybídkou: „Povzbuzujte se … navzájem a jeden druhého posilujte.“ (1. Tes. 5:11)

KDYŽ DOJDE K PŘÍRODNÍ KATASTROFĚ

7. Jaký dopad může mít přírodní katastrofa?

⁷ Přírodní katastrofa může člověku v jediném okamžiku obrátit život vzhůru nohama. Může přijít o majetek, o domov, nebo dokonce o své blízké. Takové tragické události postihují i naše bratry a sestry. Jak jim můžeme pomoct?

8. Co můžou starší a hlavy rodin dělat předtím, než dojde k přírodní katastrofě?

⁸ Co můžou dělat starší. Starší, pomozte bratrům a sestrám, aby se na katastrofu předem připravili. Ujistěte se, že všichni ve sboru vědí, jak vás mají kontaktovat a co mají dělat, aby zůstali v bezpečí. Margaret, kterou jsme citovali v předchozím článku, vzpomíná: „Starší nás v místních potřebách varovali, že období požárů ještě neskončilo. Řekli, že kdyby úřady nařídily evakuaci nebo by situace začala být nebezpečná, musíme okamžitě odjet.“ Tyhle informace přišly právě včas, protože pět týdnů nato vypukl velmi nebezpečný požár. Hlava rodiny může na rodinném uctívání rozebrat, co by měl v takovém případě každý z nich dělat. Pokud jste vy i vaše děti na katastrofu připravení, bude pro vás jednodušší zůstat v klidu, když k ní dojde.

9. Co můžou starší dělat před katastrofou a co po ní?

⁹ Pokud jsi dozorce skupiny, nečekej, až se něco stane. Už teď se ujisti, že máš od každého ve skupině kontaktní údaje. Udělej si seznam a průběžně ho aktualizuj. Kdyby pak došlo k přírodní katastrofě, budeš se moct se všemi zvěstovateli spojit a zjistit, co potřebují. Tyhle informace bys měl hned předat koordinátorovi rady starších, který kontaktuje krajského dozorce. Pokud v tom odpovědní bratři dobře spolupracují, přinese to ty nejlepší výsledky. Když vypukl požár v oblasti, kde žila Margaret, asi 450 bratrů a sester muselo opustit domov. Krajský dozorce zůstal vzhůru 36 hodin a organizoval práci starších, kteří se je snažili kontaktovat a postarat se o ně. (2. Kor. 11:27) Díky tomu se pro všechny, kdo to potřebovali, podařilo najít dočasné ubytování.

10. Proč starší vnímají pastýřskou péči jako důležitou? (Jan 21:15)

¹⁰ Starší mají taky za úkol pomáhat bratrům a sestrám po duchovní a citové stránce. (1. Petra 5:2) Když dojde ke katastrofě, měli by se nejdřív ujistit, že jsou všichni v bezpečí a že mají jídlo, oblečení a střechu nad hlavou. Ale ještě mnoho měsíců potom budou jejich spoluvěřící zřejmě potřebovat i duchovní a citovou podporu. (Přečti Jana 21:15.) Harold, který slouží ve výboru pobočky a setkal se s mnoha bratry a sestrami, které postihla přírodní katastrofa, říká: „Chce to čas, než se z toho dostanou. Jejich život se už možná začíná vracet k normálu, ale vzpomínky na jejich milované, kteří zemřeli, na rodinné dědictví, o které přišli, a na to nebezpečí, které prožili, můžou přetrvávat. Můžou v nich znovu a znovu vyvolávat pocity smutku a bolesti. Neznamená to, že mají slabou víru – je to přirozená lidská reakce.“

11. Co můžou potřebovat rodiny?

¹¹ Starší si berou k srdci vybídku: „Plačte s těmi, kdo pláčou.“ (Řím. 12:15) Ti, které zasáhla katastrofa, možná potřebují ujistit, že Jehova i jejich bratři a sestry je mají pořád rádi. Starší se budou snažit pomáhat rodinám, aby se dál věnovaly duchovním věcem, jako je modlitba, studium, shromáždění a kazatelská služba. Můžou taky povzbuzovat rodiče, aby pomáhali svým dětem zaměřovat se na věci, o které je žádná katastrofa nemůže připravit. Rodiče, připomínejte dětem, že Jehova vždycky bude jejich přítel a že jim vždycky rád pomůže. Taky je ujišťujte, že mají po celém světě bratry a sestry, na které se můžou spolehnout. (1. Petra 2:17)

12. Jak můžou pomáhat ostatní, když dojde ke katastrofě? (Viz obrázek.)

¹² Co můžou dělat ostatní. Když ke katastrofě dojde někde poblíž, zeptej se starších, jak bys mohl pomoct. Možná bys mohl dočasně ubytovat někoho, kdo se musel evakuovat, nebo někoho z dobrovolníků. Mohl bys zvěstovatelům, kteří to potřebují, doručit jídlo nebo další věci. Pomoct ale můžeš i v případě, že ke katastrofě dojde někde dál. Jak? Tím, že se budeš za bratry a sestry modlit. (2. Kor. 1:8–11) Humanitární pomoc můžeš taky podpořit darem na celosvětovou činnost. (2. Kor. 8:2–5) Pokud by ses mohl do zasažené oblasti vypravit, zeptej se starších, jak se můžeš dát k dispozici. Když ti pak přijde pozvání, nejspíš dostaneš nějaké školení, abys byl co nejužitečnější.

KDYŽ JSME PRONÁSLEDOVANÍ

13. Jaké překážky překonávají bratři v zemích, kde je naše činnost zakázaná?

¹³ Bratři a sestry, kteří žijí v zemích, kde je naše činnost zakázaná, to vůbec nemají lehké. I oni musí řešit finanční problémy, nemoci nebo smrt blízkých. Ty, kdo potřebují povzbudit, ale možná starší kvůli zákazu nemůžou osobně navštívit nebo s nimi svobodně komunikovat. Přesně to zažil Andrej, o kterém jsme mluvili v předchozím článku. Jedna sestra v jeho služební skupině měla málo peněz. Pak měla autonehodu, potřebovala několik operací a nemohla chodit do práce. Omezení spojená se zákazem ani probíhající pandemie ale bratry nezastavily. Dělali, co bylo v jejich silách, aby jí pomohli, a Jehova to viděl.

14. Jak můžou jít starší příkladem v tom, jak se spoléhají na Jehovu?

¹⁴ Co můžou dělat starší. Andrej se modlil a dělal, co mohl. Jak na to Jehova reagoval? Postaral se, aby té sestře pomohli bratři, kteří se mohli svobodněji pohybovat. Někteří ji vozili k lékařům, jiní nabídli finanční pomoc. Jehova je motivoval, aby udělali, co bylo v jejich silách, a pak zařídil, aby jejich společné úsilí a odvaha přinesly dobré výsledky. (Hebr. 13:16) Starší, když sloužíte v zemi, kde je naše činnost omezená, nebojte se svěřit část práce druhým. (Jer. 36:5, 6) A ze všeho nejvíc se spoléhejte na Jehovu. Pomůže vám, abyste se postarali o to, co vaši bratři a sestry potřebují.

15. Co můžeme dělat pro to, abychom i přes pronásledování zůstali jednotní?

¹⁵ Co můžou dělat ostatní. Během zákazu se možná musíme scházet v menších skupinách. Dobré vztahy jsou proto důležitější než kdy jindy. Bojuj proti Satanovi, ne proti svým bratrům. Přehlížej jejich chyby, a když vznikne nějaká neshoda, snaž se ji co nejdřív urovnat. (Přísl. 19:11; Ef. 4:26) Iniciativně druhým pomáhej. (Tit. 3:14) To, jak se druzí starali o tu sestru, která byla v těžké situaci, mělo dobrý vliv na celou služební skupinu. Sblížilo je to a byli jako rodina. (Žalm 133:1)

16. Jak můžeme podle Kolosanům 4:3, 18 pomáhat našim bratrům a sestrám, kteří jsou pronásledovaní?

¹⁶ Desetitisíce našich bratrů a sester slouží Jehovovi i přes vládní omezení. Někteří z nich jsou za svoji víru dokonce ve vězení. Za ně i za jejich rodiny se můžeme modlit, stejně jako za ty, kdo jim poskytují duchovní, fyzickou a právní podporu, i když při tom riskují vlastní svobodu.c (Přečti Kolosanům 4:3, 18.) Sílu modlitby nikdy nepodceňuj! (2. Tes. 3:1, 2; 1. Tim. 2:1, 2)

17. Jak se můžete už teď připravit na pronásledování?

¹⁷ Ty i tvoje rodina se už teď můžete na pronásledování připravit. (Sk. 14:22) Nepředstavujte si všechny ty hrozné věci, které by se mohly stát. Místo toho posilujte svoje přátelství s Jehovou a pomáhejte v tom i svým dětem. Když na tebe občas dolehnou starosti, ze srdce se modli k Jehovovi. (Žalm 62:7, 8) Jako rodina si povídejte o všech těch důvodech, proč mu můžete důvěřovat.d O pronásledování platí to samé co o přírodních katastrofách – když se připravíte a budete se na Jehovu spoléhat, vašim dětem to dodá odvahu a klid.

18. Na co se můžeme těšit?

¹⁸ Boží pokoj nám dodává pocit jistoty. (Filip. 4:6, 7) I když nás můžou postihnout epidemie, přírodní katastrofy nebo pronásledování, Jehova nám pomáhá cítit vnitřní klid. Pečuje o nás prostřednictvím obětavých starších. A nám všem dává příležitost si navzájem pomáhat. Díky pokoji, který máme už teď, se nemusíme bát větších zkoušek, které jsou teprve před námi, dokonce ani „velkého soužení“. (Mat. 24:21) V té době bude potřeba, abychom si pokoj udrželi a pomáhali v tom i druhým. Po velkém soužení už žádné těžké chvíle, které by v nás vyvolávaly úzkost, zažívat nebudeme. Konečně se budeme moct radovat z toho, co pro nás Jehova vždycky chtěl – z dokonalého pokoje, který nikdy neskončí! (Iz. 26:3, 4)