Jehova chce, abychom byli jeho vzácnými hosty

1., 2. Jakou čest může mít každý z nás?

CO BYS řekl, kdyby se tě někdo zeptal: „Kým je pro tebe Jehova?“ Nejspíš bys odpověděl: „Je to můj Otec, Bůh a přítel.“ Možná by sis vybavil ještě jiné tituly nebo role. Ale napadlo by tě, že by mohl být i tvůj hostitel?

² Král David pod inspirací napsal: „Jehovo, kdo může být hostem ve tvém stanu? Kdo může přebývat na tvé svaté hoře?“ (Žalm 15:1) Těmihle slovy přirovnal Jehovu k hostiteli a jeho věrné služebníky k jeho hostům. Ukázal tím, že můžou mít mezi sebou blízký vztah. Jeho vzácnými hosty neboli přáteli můžeme být i my. A to je obrovská čest.

JEHOVA CHCE, ABYCHOM BYLI JEHO HOSTY

3. Kdo byl Jehovovým prvním hostem a jak se oba cítili?

³ Než Jehova začal tvořit, byl sám. Ale pak stvořil svého Syna a pozval ho do svého obrazného stanu. Měl obrovskou radost, že se mohl stát hostitelem. Bible říká, že Ježíš byl „jeho velkým potěšením“ a že se před ním jako jeho první host stále radoval. (Přísl. 8:30)

4. Jak Jehova postupně zvětšoval svůj stan?

⁴ Jehova potom vytvořil další duchovní bytosti, anděly, a i ty pozval do svého stanu. V Bibli se o nich píše jako o „Božích synech“ a taky se z ní dozvídáme, jakou mají radost, že s ním můžou být. (Job 38:7; Dan. 7:10) Nějakou dobu byli Božími přáteli jenom ti, kdo s ním žili v nebi. Později, když Jehova vytvořil lidi, jako by tím svůj stan rozšířil, aby se i oni mohli stát jeho hosty. K takovým vzácným hostům patřil třeba Enoch, Noe, Abraham nebo Job. O těchhle jeho věrných služebnících se v Bibli píše jako o jeho přátelích neboli těch, kdo chodili „s pravým Bohem“. (1. Mojž. 5:24; 6:9; Job 29:4; Iz. 41:8)

5. Co se dozvídáme z proroctví v Ezekielovi 37:26, 27?

⁵ V průběhu staletí zval Jehova do svého stanu další přátele. (Přečti Ezekiela 37:26, 27.) Třeba z Ezekielova proroctví se dozvídáme, že chce mít se svými služebníky opravdu blízký vztah. Slíbil, že s nimi uzavře „smlouvu pokoje“. Tohle proroctví se vztahuje na dobu, kdy pomazaní křesťané a ti, kdo mají naději na věčný život na zemi, budou Bohu jednotně sloužit v jeho stanu jako „jedno stádo“. (Jan 10:16) A ta doba je právě teď.

BŮH SE O NÁS STARÁ, AŤ JSME KDEKOLI

6. Kdy přicházíme do Jehovova stanu a kde ho můžeme najít?

⁶ V biblických dobách byl stan místem, kde si mohl člověk odpočinout a byl chráněný před nepříznivým počasím. Když někdo dostal pozvání do stanu, mohl očekávat, že o něho bude dobře postaráno. Jehovovými hosty se staneme ve chvíli, kdy mu zasvětíme svůj život. (Žalm 61:4) Uvnitř jeho stanu nás čeká spoustu duchovního jídla a taky přátelé, kteří už jeho pozvání přijali. Tenhle stan není na nějakém konkrétním místě. Možná jsi cestoval do zahraničí, třeba na mimořádný sjezd, a potkal jsi tam bratry a sestry, kteří taky mají radost, že můžou být v Jehovově stanu. Takže tenhle stan je všude, kde jsou jeho služebníci. (Zjev. 21:3)

7. Proč můžeme říct, že Jehovovi věrní služebníci, kteří už zemřeli, jsou pořád hosty v jeho stanu? (Viz taky obrázek.)

⁷ A co Jehovovi věrní služebníci, kteří už zemřeli? Jsou i oni pořád hosty v Jehovově stanu? Ano. Proč to můžeme říct? Protože Jehova na ně nezapomněl. Pro něho jsou pořád živí. Ježíš vysvětlil: „Že jsou mrtví kříšeni, ukázal i Mojžíš ve zprávě o trnitém keři, když nazývá Jehovu ‚Bohem Abrahama, Bohem Izáka a Bohem Jákoba‘. Není Bohem mrtvých, ale živých, protože ti všichni jsou pro něho živí.“ (Luk. 20:37, 38)

CO ZÍSKÁME A CO SE OD NÁS OČEKÁVÁ

8. Co získáme, když vejdeme do Jehovova stanu?

⁸ Stejně jako si v doslovném stanu můžeme odpočinout a schovat se před špatným počasím, v Jehovově stanu jsme chráněni před vším, co by nám mohlo duchovně ublížit. Jehova svým hostům dává i naději do budoucna. Když mu zůstaneme nablízku, Satan nám nemůže trvale ublížit. (Žalm 31:23; 1. Jana 3:8) A v novém světě bude Jehova dál svoje přátele chránit nejenom před vším, co by mohlo poškodit jejich vztah s ním, ale taky před smrtí. (Zjev. 21:4)

9. Co Jehova od svých hostů očekává?

⁹ Toho, že můžeme být hosty v Jehovově stanu, si moc vážíme. Můžeme být jeho přáteli, a to nejenom teď, ale věčně. Co se od nás očekává, pokud chceme jeho hosty zůstat? Je to podobné, jako když nás k sobě někdo pozve na návštěvu. Asi bychom ocenili, kdybychom dopředu věděli, co se od nás čeká. Třeba kdyby náš hostitel chtěl, ať si před tím, než vejdeme, vyzujeme boty, rádi to uděláme. Podobně chceme vědět, co Jehova očekává od nás, když nás zve do svého stanu. Milujeme ho, a tak se mu chceme ve všem líbit. (Kol. 1:10) Je to náš přítel, ale zároveň si uvědomujeme, že je to náš Bůh a Otec, který si zaslouží úctu. (Žalm 25:14) Takže bychom si ho měli hluboce vážit a nikdy nezapomenout, kým je. Pomůže nám to, abychom nedělali nic, co by ho uráželo. Přejeme si „pokorně [chodit] se svým Bohem“. (Mich. 6:8)

JEHOVA JEDNAL S IZRAELITY NESTRANNĚ

10., 11. Jak Jehova jednal s Izraelity v pustině Sinaj a jak z toho bylo vidět, že je nestranný?

¹⁰ Jehova nikoho ze svých hostů neupřednostňuje. (Řím. 2:11) Jeho nestrannost byla hezky vidět z toho, jak jednal s Izraelity v pustině Sinaj.

¹¹ Když zachránil svůj lid z otroctví v Egyptě, určil, aby ve svatostánku sloužili kněží. Další práce, které s tím souvisely, dostali na starosti Levité. Měli snad ti, kdo ve svatostánku sloužili nebo tábořili v jeho blízkosti, od Jehovy lepší péči než ostatní? Ne. Jehova je nestranný.

12. Z čeho konkrétně bylo vidět, že Jehova jednal s Izraelity nestranně? (2. Mojž. 40:38; viz taky obrázek)

¹² Každý Izraelita, bez ohledu na to, jak daleko od svatostánku bydlel nebo jak důležitý úkol tam měl, mohl být Jehovovým blízkým přítelem. Jehova se například postaral, aby oblačný nebo ohnivý sloup nad svatostánkem viděli všichni. (Přečti 2. Mojžíšovu 40:38.) Když se dal oblak do pohybu, viděli to i ti, kdo bydleli od svatostánku nejdál. Díky tomu si mohli sbalit věci, rozebrat svůj stan a vydat se na cestu spolu s ostatními. (4. Mojž. 9:15–23) Všichni taky mohli slyšet hlasitý a typický zvuk dvou stříbrných trubek, které signalizovaly, že je čas vyrazit. (4. Mojž. 10:2) To, že někdo bydlel blízko svatostánku, mu ještě nezaručovalo bližší vztah s Jehovou. Každý z tohohle nově vzniklého národa mohl být Jehovovým hostem a mohl počítat s tím, že ho bude vést a chránit. Podobné je to dneska. Ať už žijeme kdekoli, Jehova nás miluje, stará se o nás a chrání nás.

JEHOVA JE NESTRANNÝ I DNESKA

13. Jak se třeba Jehovova nestrannost projevuje dneska?

¹³ Někteří bratři a sestry dneska žijí poblíž světového ústředí nebo nějaké naší pobočky. Jiní tam přímo slouží. Díky tomu se můžou zapojovat do různých činností, které tam probíhají, nebo se setkávat s bratry, kteří nás vedou. Další slouží jako krajští starší nebo jsou v jiné formě zvláštní celodobé služby. Ale většina bratrů a sester takovou možnost nemá. Pokud k nim patříš i ty, buď si jistý, že jsi pořád Jehovův host a že tě miluje. Záleží mu na všech, které k sobě pozval. (1. Petra 5:7) Všechny svoje služebníky duchovně sytí, vede a chrání.

14. Z čeho dalšího je vidět Jehovova nestrannost?

¹⁴ To, že je Jehova nestranný hostitel, je vidět i z toho, že se postaral, aby byla lidem po celém světě dostupná Bible. Boží Slovo bylo napsané ve třech jazycích: v hebrejštině, aramejštině a řečtině. Ale znamená to, že ti, kdo si dokážou přečíst Bibli v původních jazycích, mají s Bohem bližší vztah? Ne. (Mat. 11:25)

15. Co dokazuje, že je Jehova nestranný? (Viz taky obrázek.)

¹⁵ Přátelství s Jehovou nezávisí na tom, jaké máme vzdělání nebo jaké ovládáme jazyky. Jehova svoji moudrost nenabízí jenom vysoce vzdělaným, ale všem lidem na zemi. Jeho Slovo už je přeložené do tisíců jazyků, takže lidé po celém světě můžou mít užitek z jeho myšlenek a zjistit, jak se stát jeho přáteli. (2. Tim. 3:16, 17)

ZŮSTAŇ JEHOVOVÝM HOSTEM

16. Jak můžeme zůstat Jehovovými hosty? (Skutky 10:34, 35)

¹⁶ To, že nás Jehova s láskou zve do svého obrazného stanu, je pro nás velká čest. Je to ten nejlaskavější a nejštědřejší hostitel, jakého si jen dokážeme představit. A kromě toho je nestranný – k jeho hostům může patřit kdokoli, bez ohledu na to, kde bydlí, z jakého prostředí pochází, jaké má vzdělání, barvu pleti, národnost, věk nebo jakého je pohlaví. Ale v jeho stanu můžou být jenom ti, kdo se chovají tak, jak si přeje. (Přečti Skutky 10:34, 35.)

17. Kde se píše víc o tom, co Jehova očekává od svých hostů?

¹⁷ V Žalmu 15:1 se David ptá: „Jehovo, kdo může být hostem ve tvém stanu? Kdo může přebývat na tvé svaté hoře?“ Jehova Davida vedl, aby na ty otázky i odpověděl. V následujícím článku se dozvíme pár konkrétních věcí, které musíme dělat, abychom v Jehovově stanu zůstali.