XÓTA NǓKPLƆ́NKPLƆ́N TƆN 16
HAN 87 Wǎ! Bónú è ná fá kɔ nú we
Vǐvɛ́ xá mǐɖée lɛ́ nɔ wa ɖagbe nú mǐ!
“Nɔví nɔví lɛ́ ɖó gbe kpɔ́ ɔ, é nɔ nyɔ́, é nɔ víví mɛ nya!”—ÐƐH. 133:1.
XÓNUSƆ́ÐÓTE
Mǐ ná mɔ lěe mǐ ná vɛ́ xá mawusɛntɔ́ hǎtɔ́ mǐtɔn lɛ́ gbɔn é kpó nyɔ̌ná gěgé ɖěɖěe vǐvɛ́ xá yě ná hɛn wá lɛ́ é kpó.
1-2. Ðɔ nǔ e ɖo tají nú Jexóva é ɖokpó. Étɛ́ é ka ba ɖɔ mǐ ní wa?
NǓ E ɖo tají nú Jexóva sɔ lěe mǐ nɔ wa nǔ xá gbɛtɔ́ mǐɖɔhun lɛ́ gbɔn é kpítí ǎ. Jezu kplɔ́n mɛ ɖɔ mǐ ɖó ná yí wǎn nú nɔzo mǐtɔn mǐɖésúnɔ ɖɔhun. (Mat. 22:37-39) Énɛ́ byɔ́ ɖɔ mǐ ní nyɔ́ xomɛ dó mɛ ɖěɖěe ma tlɛ ɖi nǔ nú nǔ ɖokpó ɔ mǐɖɔhun ǎ lɛ́ é wú. Ényí mǐ ɖe xomɛnyínyɔ́ mɔ̌hun xlɛ́ ɔ, mǐ nɔ wa nǔ Jexóva Mawu, éé “nɔ bló bɔ hwesivɔ́ tɔn nɔ hun dó mɛ nyanya kpó mɛ ɖagbe kpó bǐ jí, bo nɔ bló bɔ jǐ nɔ ja dó nǔjlɔ́jlɔ́watɔ́ kpó nǔagɔwatɔ́ kpó bǐ jí” é ɖɔhun.—Mat. 5:45.
2 Nǔgbó wɛ ɖɔ Jexóva yí wǎn nú gbɛtɔ́ lɛ́ bǐ, amɔ̌, é yí wǎn nú mɛ ɖěɖěe nɔ wa nǔ jlɔ́jlɔ́ lɛ́ é ɖó vo. (Jaan 14:21) É ba ɖɔ mǐ ní wa nǔ émíɖɔhun. É byɔ́ mǐ ɖɔ mǐ ní ɖó “wǎnyíyí e gɔ́ngɔ́n é” nú nɔví súnnu kpó nɔví nyɔ̌nu kpó mǐtɔn lɛ́ lobo ɖe xlɛ́ yě. (1 Pi. 4:8; Hlɔ̌. 12:10) Ényí mǐ ɖo tamɛ lin dó lěe mǐ sixú ɖe wǎnyíyí mɔ̌hun xlɛ́ mɛɖé gbɔn é jí wɛ ɔ, é sixú flín mǐ lěe nǔ nɔ cí nú mǐ dó hɛ̌nnumɔ mǐtɔn e mǐ yí wán ná tawun é, alǒ xɔ́ntɔn vívɛ́ mǐtɔn ɖé wú é.
3. Étɛ́ mǐ ka ɖó ná flín dó wǎnyíyí wú?
3 Wǎnyíyí cí atín e è tun ɖó xwégbe é ɖé ɖɔhun, b’ɛ nɔ byɔ́ ɖɔ è ní kpé nukún dó wǔ tɔn bónú é ná dó su. Mɛsɛ́dó Pɔ́lu ɖe wě élɔ́ xá klisánwun lɛ́: “Mi ní kpo ɖo wǎnyíyí nɔví nɔví tɔn ɖó nú miɖée lɛ́ wɛ.” (Ebl. 13:1) Jexóva ba ɖɔ mǐ ní kpo ɖo wǎnyíyí ɖó nú mɛ ɖěvo lɛ́ wɛ. Xóta élɔ́ ná ɖɔ xó dó nǔ e wú mǐ ɖó ná vɛ́ xá nǔɖitɔ́ hǎtɔ́ mǐtɔn lɛ́ é kpó lěe mǐ sixú kpo ɖo mɔ̌ wa wɛ gbɔn é kpó jí.
NǓ E WÚ MǏ ÐÓ NÁ VƐ́ XÁ MǏÐÉE LƐ́ É
4. Lěe Ðɛhan 133:1 tínmɛ gbɔn é ɔ, nɛ̌ bǔninɔ e ɖo kplékplé nɔví lɛ́ tɔn mǐtɔn tɛ́ntin é ka sixú kpo ɖo nukún mǐtɔn mɛ su wɛ gbɔn? (Kpɔ́n ɖiɖe lɛ́ lɔmɔ̌.)
4 Xa Ðɛhan 133:1. Mǐ yí gbe ɖɔ xójɔxó wɛ ɖɛhanwlántɔ́ e wlán ɖɔ xɔ́ntɔn jɔ xɔ́ntɔn zunzun xá mɛ ɖěɖěe yí wǎn nú Jexóva lɛ́ é “nyɔ́” bo lɛ́ “víví” é ɖɔ. Amɔ̌, lěe nǔ ɖagbe e mɛɖé yí wǎn ná bo ka nɔ mɔ gbe bǐ gbe é sixú wá gɔn nukún tɔn mɛ su é ɖɔhun ɔ, bǔninɔ ɖaaɖagbe e ɖo nɔví súnnu kpó nɔví nyɔ̌nu kpó mǐtɔn lɛ́ tɛ́ntin é sixú wá gɔn nukún mǐtɔn su. Mǐ nɔ mɔ nɔví súnnu kpó nɔví nyɔ̌nu kpó mǐtɔn lɛ́ hwɛhwɛ, bóyá mǐ nɔ mɔ yě azɔn mɔ̌kpán ɖo aklúnɔzángbla ɖokpó mɛ. Nɛ̌ mǐ ka sixú ɖe xlɛ́ ɖɔ yě kpo ɖo nukún mǐtɔn mɛ su wɛ gbɔn? Ényí mǐ nɔ ba hwenu bo nɔ lin tamɛ dó lěe nɔví súnnu kpó nɔví nyɔ̌nu kpó mǐtɔn lɛ́ ɖokpó ɖokpó xɔ akwɛ́ nú agun ɔ bo lɛ́ xɔ akwɛ́ nú mǐ sɔ é jí ɔ, wǎn e mǐ yí nú yě é ná jɛjí.
Ma nú ɖɛkpɛ e bǔninɔ klisánwun tɔn mǐtɔn nyɔ́ é ní cá nukún towe mɛ gbeɖé ó (Kpɔ́n akpáxwé 4)
5. Ðagbe tɛ́ wǎnyíyí e ɖo kplékplé nɔví lɛ́ tɔn mǐtɔn mɛ é ka sixú wa nú mɛ ɖěvo lɛ́?
5 Lěe mǐ nɔ ɖe xlɛ́ ɖɔ mǐ yí wǎn nú mǐɖée lɛ́ gbɔn é ko byɔ́ ayi mɛ nú mɛ ɖěɖěe wá kplé mǐtɔn lɛ́ azɔn nukɔntɔn ɔ é ɖé lɛ́ tawun. Ényí yě zɔn dó énɛ́ kɔ́kɔ́ɖɔ́kɔ́ jí ɔ, yě sixú wá gbeta ɔ kɔn ɖɔ émí ko mɔ nǔgbó ɔ. Jezu ɖɔ: “Ényí mi yí wǎn nú miɖée lɛ́ ɔ, mɛ lɛ́ bǐ ná tuun ɖɔ mi nyí ahwanvú ce lɛ́.” (Jaan 13:35) Mǐ ní kpɔ́n kpɔ́ndéwú Chaithra, éé nyí wěmaxɔmɛví ɖo kplɔ́nyijǐ alavɔ bo ɖo nǔ kplɔ́n xá Kúnnuɖetɔ́ Jexóva tɔn lɛ́ wɛ é tɔn. É yí gbe bo wá ylɔ̌ e è ylɔ́ ɛ dó kpléɖókpɔ́ ɖaxó ɖé domɛ é. Ée é wá ɖo azǎn nukɔntɔn ɔ jí é ɔ, é ɖɔ nú mɛ e nɔ kplɔ́n Biblu xá ɛ é ɖɔ: “Mɛjitɔ́ ce lɛ́ zunfán mì kpɔ́n ǎ. Amɔ̌, ɖo kpléɖókpɔ́ mitɔn jí ɔ, ɖo azǎn nukɔntɔn ɔ kɔ́kɔ́ɖɔ́kɔ́ jí ɔ, azɔn 52 wɛ è zunfán mì! Un mɔ wǎnyíyí Jexóva tɔn gbɔn xwédo gbigbɔ tɔn élɔ́ gblamɛ. Un ba ná nɔ xwédo élɔ́ mɛ.” Chaithra yi nukɔn bo bló batɛ́mu ɖo 2024. Ɛɛn, ényí mɛ yɔ̌yɔ́ lɛ́ mɔ azɔ̌ ɖagbe mǐtɔn lɛ́, káká jɛ wǎn e mǐ yí nú mǐɖée lɛ́ é jí ɔ, hwɛhwɛ ɔ, é nɔ sísɛ́ yě bɔ yě nɔ sɛn Jexóva.—Mat. 5:16.
6. Nɛ̌ vǐvɛ́ xá nɔví súnnu kpó nɔví nyɔ̌nu kpó mǐtɔn lɛ́ ka sixú nya xɛ ɖo mǐ jí gbɔn?
6 Vǐvɛ́ xá nɔví súnnu kpó nɔví nyɔ̌nu kpó mǐtɔn lɛ́ sixú nya xɛ ɖo mǐ jí. Pɔ́lu gba akpá élɔ́ nú klisánwun hǎtɔ́ tɔn lɛ́: “Mi ní nɔ ɖo akɔ́nkpinkpan ná miɖée lɛ́ wɛ gbe bǐ gbe . . . bónú mɛ ɖěbǔ ní ma ɖo mi mɛ bo wá ɖó ayi e syɛ́n é, ɖó hlɔ̌nhlɔ́n mɛblɛ́blɛ́ tɔn hwɛhuhu tɔn wútu ó.” (Ebl. 3:13) Ényí awakanmɛ wá kú mǐ káká bɔ mǐ jɛ gbě zɛ sín nǔjlɔ́jlɔ́wiwa sín ali ɔ jí jí ɔ, Jexóva sixú sísɛ́ nǔɖitɔ́ hǎtɔ́ mǐtɔn e nɔ ɖó ayi nǔ wú é ɖé b’ɛ ná dó alɔ e sín hudó mǐ ɖó é mǐ. (Ðɛh. 73:2, 17, 23) É ɖo wɛn ɖɔ wǔsyɛ́n dó lanmɛ nú mɛ mɔ̌hun ná wa ɖagbe nú mǐ tawun.
7. Kancícá tɛ́ ka ɖo wǎnyíyí kpó bǔninɔ kpó tɛ́ntin? (Kolósinu lɛ́ 3:13, 14)
7 Mǐ ɖo mɛ ɖěɖěe nɔ dó gǎn syɛ́nsyɛ́n bo nɔ ɖe wǎnyíyí xlɛ́ yěɖée lɛ́ é mɛ, énɛ́ wú ɔ, mǐ nɔ ɖu nyɔ̌ná gěgé sín vǐví. (1 Jaan 4:11) Ði kpɔ́ndéwú ɔ, wǎnyíyí nɔ sísɛ́ mǐ bɔ mǐ ‘nɔ mɔ mǐɖée gbɔ,’ bɔ énɛ́ nɔ gɔ́ so nú bǔninɔ klisánwun tɔn mǐtɔn. (Xa Kolósinu lɛ́ 3:13, 14; Efɛ́. 4:2-6) Nǔgbó ɔ, fí e dɔn mɛ bɔ mɔ̌hun ɖě ma sɔ́ ɖe ɖo ayǐkúngban ɔ jí ǎ é ɖé wɛ kplé mǐtɔn lɛ́ jí nɔ nyí.
MI NƆ WLÍ YƐ̌YI NÚ MIÐÉE LƐ́
8. Nɛ̌ Jexóva ka nɔ d’alɔ mǐ bónú mǐ ná kpo ɖo bǔ xá nɔví súnnu kpó nɔví nyɔ̌nu kpó mǐtɔn lɛ́ gbɔn?
8 Nǔjíwǔ ɖé wɛ bǔninɔ e sín vǐví ɖu wɛ mǐ ɖe gbɔn gbɛ ɔ bǐ mɛ é nyí. Hwɛhutɔ́ wɛ mǐ nyí có, Jexóva ka bló bɔ nǔ nyí mɔ̌. (1 Kɔ. 12:25) Biblu ɖɔ ɖɔ ‘Mawu kplɔ́n mǐɖésúnɔ ɖɔ mǐ ní yí wǎn nú mǐɖée lɛ́.’ (1 Tɛ. 4:9) Ðo xógbe ɖěvo mɛ ɔ, Jexóva gbɔn Nǔwlánwlán mímɛ́ lɛ́ gblamɛ bo ɖɔ nǔ e mǐ ɖó ná wa bá vɛ́ xá mǐɖée lɛ́ é pɛ́pɛ́pɛ́ nú mǐ. Ényí mǐ nɔ xwe sɔ bo nɔ gbéjé nǔkplɔ́nmɛ Mawu tɔn lɛ́ kpɔ́n bo nɔ lɛ́ zán yě ɔ, Mawu sixú kplɔ́n nǔ mǐ. (Ebl. 4:12; Ja. 1:25) Nǔ e Kúnnuɖetɔ́ Jexóva tɔn lɛ́ nɔ dó gǎn bo nɔ wa é pɛ́pɛ́pɛ́ nɛ́.
9. Étɛ́ Hlɔ̌manu lɛ́ 12:9-13 ka kplɔ́n mǐ dó yɛ̌yi wlíwlí nú mǐɖée wú?
9 Nɛ̌ Xó Mawu tɔn ka kplɔ́n mǐ bɔ mǐ nɔ vɛ́ xá mǐɖée lɛ́ gbɔn? Mǐ ní kpɔ́n nǔ e Pɔ́lu ɖɔ dó xó énɛ́ wú é; é ɖo Hlɔ̌manu lɛ́ 12:9-13 mɛ. (Xa.) Ð’ayi wú ɖɔ é ɖɔ “mi ní nɔ jɛ nukɔn bo nɔ wlí yɛ̌yi nú miɖée lɛ́.” Étɛ́ ka nyí tínmɛ énɛ́ tɔn? Mǐ ɖó ná ɖe afɔ nukɔntɔn ɔ bo ɖe “wǎnyíyí e gɔ́ngɔ́n é” xlɛ́ mɛ ɖěvo lɛ́ gbɔn hwɛ sísɔ́ kɛ yě, yě yíyí, alɔ hun dó ná nǔ yě kpó nǔ ɖěvo lɛ́ wiwa kpó gblamɛ. (Efɛ́. 4:32) É byɔ́ ɖɔ a ní nɔ te bónú nɔví súnnu towe alǒ nɔví nyɔ̌nu towe ní to sɛkpɔ́ we hwɛ̌ ǎ. A hɛn ɔ, a ná “jɛ nukɔn” bo wa mɔ̌. Jezu ɖɔ dó daxwi énɛ́ mɛ ɖɔ: “Nǔnámɛ nɔ ná awǎjijɛ mɛ hú nǔyíɖomɛsí.”—Mɛ. 20:35.
10. Nɛ̌ mǐ ka sixú nyí azɔ̌syɛ́nsyɛ́nwatɔ́ ɖo ‘yɛ̌yi wlíwlí nú mǐɖée lɛ́’ kpáxwé gbɔn? (Kpɔ́n ɖiɖe ɔ lɔmɔ̌.)
10 É sɔ́ akpakpa mɛ tawun ɖɔ ée mɛsɛ́dó Pɔ́lu byɔ́ mǐ ɖɔ mǐ ní jɛ nukɔn ɖo yɛ̌yi wlíwlí nú mǐɖée lɛ́ kpáxwé gúdo é ɔ, é lɛ́ byɔ́ mǐ ɖɔ ‘mǐ ní nyí azɔ̌syɛ́nsyɛ́nwatɔ́, bo ma nyí fɔnlínnɔ ó.’ Mɛ e nɔ wa azɔ̌ syɛ́nsyɛ́n é nɔ ɖó kan dó nǔ wú. Ényí è sɔ́ azɔ̌ ɖé dó así n’i ɔ, é nɔ wa kpó kanɖódónǔwú kpó. Nǔnywɛ́xó 3:27, 28 byɔ́ mǐ ɖɔ: “Ényí nǔɖé hudó mɛɖé, bɔ a ɖó hlɔ̌nhlɔ́n tɔn bo ná bló n’i hǔn, ma gbɛ́ ó.” Énɛ́ wú ɔ, ényí mǐ mɔ mɛɖé ɖo hudó mɛ ɔ, mǐ nɔ wa nǔ e wú mǐ kpé é dó d’alɔ ɛ. Mǐ nɔ sɔ́ alɔ dídó è dó gbɛ asá jí kan ǎ; mǐ ka nɔ lɛ́ ɖɔ ɖɔ ényí mǐ ma bló ǎ ɔ, mɛ ɖěvo lɛ́ ná bló ǎ.—1 Jaan 3:17, 18.
Mǐ ɖó ná ɖe afɔ nukɔntɔn ɔ bo d’alɔ nɔví súnnu kpó nɔví nyɔ̌nu kpó mǐtɔn e ɖo hudó mɛ lɛ́ é (Kpɔ́n akpáxwé 10)
11. Étɛ́ ka sixú d’alɔ mǐ bɔ mǐ ná vɛ́ xá mǐɖée lɛ́?
11 Ali ɖěvo e nu mǐ sixú xlɛ́ ɖɔ mǐ nɔ wlí yɛ̌yi nú mɛ ɖěvo lɛ́ ɖe é wɛ nyí ɖɔ mǐ ná yá wǔ sɔ́ hwɛ kɛ yě hwenu e yě jɛ agɔ dó mǐ é. Efɛ́zinu lɛ́ 4:26 ɖɔ: “Mi ma nɔ xomɛsin jí káká bónú hwe ní yi xɔ ó.” Étɛ́wú? Wěmafɔ 27gɔ́ ɔ ɖɔ ɖɔ mɔ̌ wiwa ná “hun ali nú Awǒvi.” Jexóva ɖɔ ɔ é nɔ lɛ́vɔ́ ɖɔ ɖo Xó tɔn mɛ ɖɔ, mǐ ní nɔ sɔ́ hwɛ kɛ mǐɖée lɛ́. Kolósinu lɛ́ 3:13 byɔ́ mǐ ɖɔ mǐ ní ‘nɔ sɔ́ hwɛ kɛ mǐɖée lɛ́ faa.’ Nǔ kléwún kléwún lɛ́ ɖi nǔkpínkpɔ́n zɛ nǔwanyido mɛ ɖěvo lɛ́ tɔn kpó agɔ e yě nɔ jɛ dó mǐ lɛ́ é kpó wú, nɔ zɔ́n bɔ mǐ kpó yě kpó nɔ vɛ́ ganjí. Ényí mǐ wa mɔ̌ ɔ, é nɔ zɔ́n bɔ mǐ nɔ ‘hɛn bǔ e gbigbɔ ɔ zɔ́n bɔ mǐ ɖe é ɖó te, gbɔn fífá mɛ ninɔ xá mǐɖée lɛ́ gblamɛ.’ (Efɛ́. 4:3) Ðo kléwún mɛ ɔ, hwɛsɔ́kɛmɛ sixú gɔ́ so nú bǔninɔ kpó fífá kpó mǐtɔn tlɔlɔ.
12. Nɛ̌ Jexóva ka nɔ d’alɔ mǐ bɔ mǐ nɔ sɔ́ hwɛ kɛ mɛ gbɔn?
12 Nǔgbó wɛ ɖɔ é sixú vɛ́ wǔ nú mǐ nú mǐ ná sɔ́ hwɛ kɛ mɛ e nɔ dó xomɛsin nú mǐ lɛ́ é. Amɔ̌, gbigbɔ Mawu tɔn sixú d’alɔ mǐ bɔ mǐ ná kpé wú. Ée Biblu byɔ́ mǐ ɖɔ mǐ ní ‘ɖó wǎnyíyí e gɔ́ngɔ́n é nú mǐɖée lɛ́,’ bo lɛ́ “nyí azɔ̌syɛ́nsyɛ́nwatɔ́” gúdo é ɔ, é gba akpá nú mǐ ɖɔ: “Mi jó gbigbɔ mímɛ́ ɔ dó nú é ní bló bónú akpakpa ní nɔ sɔ́ mi.” Tínmɛ énɛ́ tɔn wɛ nyí ɖɔ gbigbɔ mímɛ́ Mawu tɔn sixú bló bɔ mǐ ná ɖó kan dó nǔ wú tawun bɔ akpakpa ná lɛ́ sɔ́ mǐ ɖésú. Hǔn, gbigbɔ Mawu tɔn sixú d’alɔ mǐ bɔ mǐ ná ɖó wǎnyíyí e gɔ́ngɔ́n é nú mǐɖée lɛ́ bo ná nɔ lɛ́ sɔ́ hwɛ kɛ mǐɖée lɛ́ faa. Énɛ́ wú wɛ mǐ nɔ sa vo nú Jexóva dó nǔjɔnǔ mɛ ɖɔ é ní d’alɔ mǐ.—Luk. 11:13.
“KÍNKLÁN NÍ MA ÐO TƐ́NTIN MITƆN Ó”
13. Étɛ́ lɛ́ ka sixú dɔn kínklán wá tɛ́ntin mǐtɔn?
13 “Mɛ alɔkpa lɛ́ bǐ” wɛ ɖo agun ɔ mɛ, bɔ yě lɛ́ gosín fí vovo. (1 Tim. 2:3, 4) Ényí mǐ ma ɖó ayi te ǎ ɔ, vogbingbɔn énɛ́ lɛ́ sixú dɔn kínklán wá ɖo nǔjlómɛ mɛɖésúnɔ tɔn lɛ́ kpáxwé, ɖi nǔsísɔ́ kpó acɔ́biba kpó, nukúnkpédómɛwú ɖo lanmɛ ná nɔ ganjí kpáxwé, alǒ ayiɖeɖayǐ. (Hlɔ̌. 14:4; 1 Kɔ. 1:10) Ðó ‘Mawu kplɔ́n mǐɖésúnɔ ɖɔ mǐ ní yí wǎn nú mǐɖée lɛ́’ wútu ɔ, mǐ ɖó ná ɖó ayi te bo ná sɔ́ nǔjlómɛ mǐɖésúnɔ tɔn lɛ́ ɖó ajo cí nǔ ɖɔ yě nyɔ́ hú mɛ ɖěvo lɛ́ tɔn ɖɔhun ǎ.—Filí. 2:3.
14. Mɛ alɔkpa tɛ́ mǐ ka ɖó ná tɛn kpɔ́n hwebǐnu bá nyí? Étɛ́wú?
14 Mǐ sixú lɛ́ gbo kpo nyi ali jí nú kínklán ɖo agun ɔ mɛ gbɔn gǎndídó bo fá kɔ nú mɛ ɖěvo lɛ́ hwebǐnu kpó wǔsyɛ́n dídó lanmɛ nú yě kpó gblamɛ. (1 Tɛ. 5:11) Agaɖanu din ɔ, mɛ e awakanmɛ ko kú lɛ́ é, alǒ mɛ e è sɔ́ ɖó kɛ́n nú agun ɔ lɛ́ é gěgé lɛ́ kɔ wá. Mǐ nɔ dó doo nú yě kpó akpakpa sɔ́ mɛ kpó! (2 Kɔ. 2:8) Nɔví nyɔ̌nu ɖé tíin bɔ awakanmɛ kú i nú xwe wǒ. Ð’ayi nǔ e jɛ dó jǐ tɔn é wú. Ée é lɛ́ yi kplé azɔn nukɔntɔn ɔ ɖo kpléxɔ Axɔ́súɖuto ɔ tɔn mɛ gúdo é ɔ, é ɖɔ: “Mɛ lɛ́ yí mì kpó akpakpa sɔ́ mɛ kpó, bo ná alɔ mì bo húnhún.” (Mɛ. 3:19) Ðagbe tɛ́ xomɛnyínyɔ́nú kléwún kléwún énɛ́ lɛ́ ka wa n’i? É ɖɔ: “Un mɔ ɖɔ alɔ Jexóva tɔn wɛ ɖo ali xlɛ́ mì wɛ bónú má lɛ́ ɖó awǎjijɛ.” Ényí mǐ nɔ dó wǔsyɛ́n lanmɛ nú mɛ bǐ ɔ, Klísu sixú zán mǐ dó fá kɔ nú mɛ ɖěɖěe “nǔ cikɔ ná, bɔ agban kpinkpɛn ɖo kɔ jí ná lɛ́ é.”—Mat. 11:28, 29.
15. Ali ɖěvo tɛ́ nu mǐ ka sixú sɔ́ bǔninɔ ɖó ajo ɖe? (Kpɔ́n ɖiɖe ɔ lɔmɔ̌.)
15 Ali ɖěvo e nu mǐ sixú sɔ́ bǔninɔ ɖó ajo ɖe é wɛ nyí gbɔn xó mǐtɔn lɛ́ gblamɛ. Jɔbu 12:11 ɖɔ: “Tó wɛ nɔ se xó, é ɖo ɖě ɔ nu wɛ ka nɔ ɖɔ.” Lěe nǔɖatɔ́ ɖagbe ɖé nɔ dó nǔɖuɖu tɔn nu kpɔ́n hwebǐnu bo nɔ kpɔ́n ɖɔ é ka víví a jí hwɛ̌ cóbó nɔ kán nú mɛ ɖěvo lɛ́ gbɔn é ɔ, é ná nyɔ́ ɖɔ mǐ ní nɔ lin tamɛ dó nǔ e ɖɔ gbé mǐ ja é jí ganjí hwɛ̌ cóbó nɔ ɖɔ. (Ðɛh. 141:3) Nǔ e gbé mǐ ɖó ná nya hwebǐnu é wɛ nyí ɖɔ mǐ ɖó ná kú d’é jí ɖɔ nǔ e ɖɔ gbé mǐ ja é ná dó wǔsyɛ́n lanmɛ nú mɛ, fá kɔ nú mɛ, bo ná lɛ́ ‘ɖó le nú mɛ e ɖo sise wɛ lɛ́ é.’—Efɛ́. 4:29.
Nɔ lin tamɛ dó nǔ e ɖɔ gbé a ja é jí hwɛ̌ cóbó nɔ ɖɔ (Kpɔ́n akpáxwé 15)
16. Mɛ ɖětɛ́ lɛ́ wɛ ka ɖó ná nɔ tɛ́n kpɔ́n hú gǎn bɔ xó yětɔn lɛ́ ná nɔ dó wǔsyɛ́n lanmɛ nú mɛ?
16 Asú lɛ́ kpó mɛjitɔ́ lɛ́ kpó ɖó ná nɔ ɖó ayi te tawun bo ná nɔ ɖɔ xó ɖo ali e nɔ dó wǔsyɛ́n lanmɛ nú mɛ lɛ́ é nu. (Koló. 3:19, 21; Ti. 2:4) Mɛxó agun tɔn lɛ́ lɔ ɖó ná nyí jɔtɛn kɔfánúmɛ kpó gbɔdónúmɛ kpó tɔn nú lɛ̌ngbɔ́kpó Jexóva tɔn. (Eza. 32:1, 2; Ga. 6:1) Nǔnywɛ́xó Biblu tɔn ɖé ɖɔ: “È ɖɔ xó nú é jɛ gan ɔ, é nɔ nyɔ́ tawun!”—Nǔx. 15:23.
YǏ WǍN NÚ MƐ “ÐO WALƆ KPÓ NǓGBÓ KPÓ MƐ”
17. Étɛ́ mǐ ka sixú wa dó xlɛ́ ɖɔ wǎn e mǐ yí nú nɔví súnnu kpó nɔví nyɔ̌nu kpó mǐtɔn lɛ́ é gosín ayi mɛ?
17 Mɛsɛ́dó Jaan dó wǔsyɛ́n lanmɛ nú mǐ ɖɔ mǐ ní ‘yí wǎn nú mɛ, é ní ma ka nyí ɖo xó mɛ alǒ ɖo nu kpowun ó, loɔ, ɖo walɔ kpó nǔgbó kpó mɛ.’ (1 Jaan 3:18) Mǐ ba ɖɔ wǎn e mǐ yí nú nɔví súnnu kpó nɔví nyɔ̌nu kpó mǐtɔn lɛ́ é ní gosín ayi mɛ. Nɛ̌ mǐ ka sixú kpé énɛ́ wú gbɔn? Lě do mǐ zán hwenu ɖó kpɔ́ xá nɔví súnnu kpó nɔví nyɔ̌nu kpó mǐtɔn lɛ́ sɔ é ɔ, mɔ̌ do wɛ mǐ ná vɛ́ xá mǐɖée lɛ́ bɔ wǎnyíyí e mǐ ɖó nú mǐɖée lɛ́ é ná lɛ́ syɛ́n d’é jí sɔ. Énɛ́ wú ɔ, nɔ hun ali ɖěɖěe nu a ná zán hwenu ɖó kpɔ́ xá mɛ ɖěvo lɛ́ ɖe lɛ́ é, é sixú nyí ɖo kplé lɛ́ jí alǒ ɖo sinsɛnzɔ́ ɔ mɛ. Nɔ ba hwenu bo nɔ yi ba mɛ ɖěvo lɛ́ kpɔ́n. Ényí mǐ ɖo nǔ énɛ́ lɛ́ wa wɛ ɔ, mǐ nɔ xlɛ́ ɖɔ ‘Mawu kplɔ́n mǐɖésúnɔ ɖɔ mǐ ní yí wǎn nú mǐɖée lɛ́.’ (1 Tɛ. 4:9) Gɔ́ ná ɔ, mǐɖésúnɔ mɛtún ɔ ná mɔ nǔgbó xó élɔ́ tɔn: “Nɔví nɔví lɛ́ ɖó gbe kpɔ́ ɔ, é nɔ nyɔ́, é nɔ víví mɛ nya!”—Ðɛh. 133:1.
HAN 90 Mi dó wǔsyɛ́n lanmɛ nú miɖée