Nukúnɖíɖó jɔ nukúnɖíɖó nú sɔgúdo ɖagbe ɖé
Kpó ninɔmɛ e mɛ mǐ ɖe ɖo gbɛ ɔ mɛ é kpó ɔ, a ka lin ɖɔ nǔ lɛ́ ná wá kpɔ́n te a? Mǐ ɖo wǔvɛ́ syɛ́nsyɛ́n lɛ́ mɔ wɛ ɖo égbé có, mɛ gěgé nɔ tɛ́n kpɔ́n bo nɔ ɖó linlin e sɔgbe é. Amɔ̌ nú è ná ɖɔ xójɔxó ɔ, mǐ ka sixú ɖó nukún ɖɔ nǔ lɛ́ ná wá kpɔ́n te a? Ganjí! Biblu ná mǐ nukúnɖíɖó jɔ nukúnɖíɖó e wú mǐ sixú gán jɛ é ɖɔ sɔ ná nyɔ́.
Nukúnɖíɖó tɛ́ Biblu ka ná mǐ?
Biblu ɖɔ ɖɔ gbɛtɔ́ lɛ́ ɖo wǔvɛ́ syɛ́nsyɛ́n tɛnmɛ tɛnmɛ lɛ́ se wɛ. Amɔ̌, é d’akpa ɖɔ azǎn káká ɖé kún sɔ́ kpo ɖo gban jí nú wǔvɛ́ énɛ́ lɛ́ ó. Kpɔ́ndéwú tawun tawun ɖe lɛ́ ɖíe.
Wǔvɛ́ ɔ: Xwé ma ɖó
Nǔ e Biblu ɖɔ é: “Yě ná sá xwé, bo ná nɔ mɛ.”—Ezayíi 65:21.
Lěe é ná jɛnu gbɔn ɖo sɔgúdo é: Mɛ lɛ́ ná ɖó xwé yěɖésúnɔ tɔn lɛ́.
Wǔvɛ́ ɔ: Azɔ̌ ma mɔ wa kpó ya kpó
Nǔ e Biblu ɖɔ é: “Mɛ ce e un sɔ́ lɛ́ é ná ɖu vǐví azɔ̌ e yě sɔ́ alɔ yětɔn dó wa ná lɛ́ é tɔn mlɛ́mlɛ́.”—Ezayíi 65:22.
Lěe é ná jɛnu gbɔn ɖo sɔgúdo é: Gbɛtɔ́ lɛ́ bǐ ná ɖó azɔ̌ e jɛmɛ nú yě é, bɔ wiwa tɔn ná lɛ́ hun xomɛ nú yě.
Wǔvɛ́ ɔ: Hwɛagɔɖiɖɔ
Nǔ e Biblu ɖɔ é: “Axɔ́sú ɖé ná kpa acɛ bónú nǔjlɔ́jlɔ́wiwa ná dó tíin.”—Ezayíi 32:1.
Lěe é ná jɛnu gbɔn ɖo sɔgúdo é: È sɔ́ ná nɔ wa nǔ agɔ xá gbɛtɔ́ lɛ́ ɖě gbeɖé ɖó sinmɛ agbaza tɔn yětɔn, alǒ dɔkunnɔ, kabǐ wamamɔnɔ e yě nyí é wútu ǎ. È ná nɔ xwedó hwɛjijɔ dó wa nǔ xá mɛ bǐ.
Wǔvɛ́ ɔ: Nǔɖuɖu hunsin ɖagbe tɔn ma mɔ ɖu kpó adɔ kpó
Nǔ e Biblu ɖɔ é: “Ji ní jɛ ɖo to ɔ mɛ káká bo túnflá. Atínsínsɛ́n ní blá ta nú só lɛ́ Libáan só lɛ́ ɖɔhun.”—Ðɛhan 72:16.
Lěe é ná jɛnu gbɔn ɖo sɔgúdo é: Mɛ bǐ ná ɖó nǔɖuɖu hunsin ɖagbe tɔn kɔn nyi kpɔ́. Mɛ ɖě sɔ́ ná dɔ́ xovɛ́ alǒ ba nǔɖuɖu hunsin ɖagbe tɔn kpo ǎ.
Wǔvɛ́ ɔ: Alǎnnúwiwa kpó adǎkaxixo kpó
Nǔ e Biblu ɖɔ é: “Yě mɛ ɖokpó ɖokpó ná jínjɔ́n vǐwuntín yětɔn yětɔn sá, bo ná jínjɔ́n fígitín yětɔn yětɔn sá, bɔ mɛ ɖěbǔ ná dó xɛsi yě ǎ.”—Micée 4:4.
Lěe é ná jɛnu gbɔn ɖo sɔgúdo é: Mɛ bǐ ná nɔ ayijayǐ mɛ ɖó mɛ nyanya sɔ́ ná tíin ǎ bɔ “to ɔ ná nyí hwɛjijɔnɔ lɛ́ tɔn.”—Ðɛhan 37:10, 29.
Wǔvɛ́ ɔ: Ahwan
Nǔ e Biblu ɖɔ é: “Akɔta ɖě sɔ́ ná sɔ́ hwǐ dó akɔta ɖěvo jí ɖě ǎ, mɔ̌ jɛ́n yě ma ka sɔ́ ná kplɔ́n ahwanfunfun ɖě ǎ é nɛ́.”—Ezayíi 2:4.
Lěe é ná jɛnu gbɔn ɖo sɔgúdo é: Fífá ná kpé fí bǐ ɖo ayǐkúngban jí. (Ðɛhan 72:7) Ahwan sɔ́ ná hú mɛ vívɛ́ mɛtɔn ɖě bɔ è ná nɔ aluwɛ mɛ ná ǎ. Mɔ̌ jɛ́n mɛɖé ma ka sɔ́ ná ba bibɛtɛn ɖó ahwan nya ɛ sín to tɔn mɛ wú ǎ é nɛ́.
Wǔvɛ́ ɔ: Azɔn
Nǔ e Biblu ɖɔ é: “Mɛ e nɔ nɔ fínɛ́ é ɖě ná ɖɔ: ‘Un ɖo azɔn jɛ wɛ’ ǎ.”—Ezayíi 33:24.
Lěe é ná jɛnu gbɔn ɖo sɔgúdo é: Gbɛtɔ́ lɛ́ sɔ́ ná ɖó wɔ̌n ɖo wǔ alǒ jɛ azɔn ɖě ǎ. (Ezayíi 35:5, 6) Biblu tlɛ d’akpa élɔ́: “Kú sɔ́ ná tíin ǎ.”—Nǔɖexlɛ́mɛ 21:4.
Wǔvɛ́ ɔ: Ayǐ e jí mǐ ɖe é hinhɛn gblé
Nǔ e Biblu ɖɔ é: “Gbětótló kpó ayǐkúngban xúxú kpó ná j’awǎ, gbětótló ná j’awǎ, bo ná gba sɛ́ folówa saflán ɖɔhun.”—Ezayíi 35:1.
Lěe é ná jɛnu gbɔn ɖo sɔgúdo é: Ayǐkúngban ɔ blěbú ná nyí palaɖísi bɔ gbɛtɔ́ lɛ́ ná nɔ jí lěe Mawu ko lin gbɔn sín bǐbɛ́mɛ é.— Bǐbɛ́mɛ 2:15; Ezayíi 45:18.
Xó víví kpowun wɛ nukúnɖíɖó e xó Biblu ɖɔ é nyí a?
Nǔgbó wɛ ɖɔ hwi lɔ sixú lin nǔ gbɔn mɔ̌. Amɔ̌, mǐ dó wǔsyɛ́n lanmɛ nú we ɖɔ a ní gbéjé nǔ e Biblu ɖɔ dó sɔgúdo wú lɛ́ é kpɔ́n hú gǎn. Aniwú? Akpá ɖěɖěe Biblu dó lɛ́ é nyí nǔ ɖokpó ɔ xá akpá ɖěɖěe mɛ lɛ́ nɔ dó lɛ́ é kpó nǔ ɖěɖěe yě nɔ ɖɔ é ná jɛ enyíi lɛ́ é kpó ǎ. Mawu wɛ dó akpá e ɖo Biblu mɛ lɛ́ é. Nǔ e wú vogbingbɔn ɖaxó ɖé ɖo akpá e é dó lɛ́ é kpó akpá e gbɛtɔ́ lɛ́ nɔ dó lɛ́ é kpó tɛ́ntin é ɖé lɛ́ ɖíe:
Mɛ ɖejidéwú wɛ Mawu nyí. Biblu ɖɔ ɖɔ Mawu kún “sixú ɖó adingban [ó].” (Titu 1:2) Gɔ́ ná ɔ, Mawu kɛ́ɖɛ́ wɛ kpé nǔ wú bo ná ɖɔ nǔ e ná jɛ sɔ é. (Ezayíi 46:10) Kpɔ́ndéwú maxamaxa wɛ ɖo Biblu mɛ bo xlɛ́ ɖɔ nǔ e Mawu ɖɔ ɖ’ayǐ lɛ́ é nɔ jɛnu hwebǐnu. Nú a ná ɖó mɔjɛmɛ ɖěvo lɛ́ d’é jí hǔn, kpɔ́n video Nɛ̌ mǐ ka sixú wa gbɔn bo tuun ɖɔ nǔ e ɖo Biblu mɛ ɔ nyí nǔgbó?
Mawu ɖó hlɔ̌nhlɔ́n bá ɖe ɖɛ tagba mǐtɔn lɛ́. Biblu ɖɔ ɖɔ Mawu ɖó hlɔ̌nhlɔ́n, bɔ ‘nǔ e jló è é bǐ wɛ é nɔ bló.’ (Ðɛhan 135:5, 6) È ná ɖɔ ɔ, nǔ ɖěbǔ sixú ɖó Mawu te nú é gɔn akpá tɔn lɛ́ ɖe ǎ. Gɔ́ ná ɔ, Mawu bá ná d’alɔ mǐ ɖó é yí wǎn nú mǐ.—Jaan 3:16.
A sixú kanbyɔ́ hwiɖée ɖɔ: ‘Ényí Mawu ba ná d’alɔ mǐ bo lɛ́ ɖó hlɔ̌nhlɔ́n bá wa mɔ̌ ɔ, aniwú mǐ ka kpo ɖo wǔvɛ́ gěgé mɔ wɛ sɔmɔ̌?’ Bo ná dó mɔ xósin nú nǔkanbyɔ́ énɛ́ hǔn, kpɔ́n video Aniwú Mawu ka tin bɔ wǔvɛ́ mimɔ ɖe?
Nɛ̌ nukúnɖíɖó énɛ́ ka ná jɛnu gbɔn?
Mawu ná zán Axɔ́súɖuto tɔn, énɛ́ wɛ nyí acɛkpikpa tɔn e ɖo jǐxwé é dó bló bɔ akpá e é dó lɛ́ é ná jɛnu. É sɔ́ Jezu Klísu bɔ é ná nyí acɛkpatɔ́ nú Axɔ́súɖuto énɛ́, bo ná ɛ acɛ bɔ é ná kpé nukún dó ayǐkúngban ɔ kpó mɛ e ɖ’é jí lɛ́ é kpó wú. Hwenu e Jezu ɖo ayǐkúngban ɔ jí é ɔ, é gbɔ azɔn nú mɛ, ná nǔɖuɖu mɛ e xovɛ́ sin lɛ́ é, ɖ’acɛ dó ninɔmɛ ayǐ mɛ tɔn jí, bo tlɛ lɛ́ fɔ́n mɛ sín kú. (Maki 4:39; 6:41-44; Luki 4:40; Jaan 11:43, 44) Nǔ e é ná wá wa hwenu e é ná wá nyí axɔ́sú nú Axɔ́súɖuto Mawu tɔn é sín xlɛ̌ wɛ nyí énɛ́ lɛ́.
Nú a ná kplɔ́n nǔ gěgé dó le e Axɔ́súɖuto Mawu tɔn ná hɛn wá nú we é wú hǔn, kpɔ́n video Étɛ́ ka nyí Axɔ́súɖuto Mawu tɔn?
Hwetɛ́nu nukúnɖíɖó énɛ́ ka ná jɛnu?
Malínmálín mɛ! Étɛ́ ka ná mǐ gǎnjɛwú énɛ́? Biblu ɖɔ nǔɖé lɛ́ xó bɔ yě ná nyí wuntun e ná xlɛ́ ɖɔ Axɔ́súɖuto Mawu tɔn ná jɛ acɛ kpa jí ɖo ayǐkúngban ɔ jí é. (Luki 21:10, 11) Nǔ e Biblu ɖɔ ɖ’ayǐ lɛ́ é pɛ́pɛ́pɛ́ wɛ ɖo jijɛ wɛ ɖo gbɛ e mɛ mǐ ɖe ɖo égbé din é.
Bo ná dó kplɔ́n nǔ d’é jí hǔn, xa xóta “Hwetɛ́nu Axɔ́súɖuto Mawu tɔn ka ná kp’acɛ dó ayǐkúngban ɔ jí?”
Nɛ̌ nukúnɖíɖó e Biblu ná mɛ é ka sixú d’alɔ we ɖo égbé gbɔn?
Bibluwlántɔ́ ɖokpó ɖɔ nukúnɖíɖó e Biblu nɔ ná mɛ é sín xó bo ɖɔ ɖɔ “é cí gandótɔnu ɖɔhun nú lǐndɔ̌n.” (Eblée lɛ́ 6:19) Lěe gandótɔnu ɖé nɔ hɛn tɔjíhún ɖé ɖó te ɖo jɔhɔn syɛ́nsyɛ́n ɖé hwenu gbɔn é ɔ, nukúnɖíɖó ɖejidéwú e xó Biblu ɖɔ dó sɔgúdo wú é sixú d’alɔ mǐ bɔ mǐ ná dɛ ɖo wǔvɛ́ e mǐ nɔ mɔ ɖo égbé lɛ́ é nu. Nukúnɖíɖó mǐtɔn sixú cyɔ́n alɔ mǐ jí ɖo lěe nǔ nɔ cí nú mɛ é kpó taglomɛ kpó linu; é tlɛ sixú lɛ́ cyɔ́n alɔ mǐ jí bɔ mǐ ná nɔ ganjí ɖo agbaza mɛ.—1 Tɛsaloníkinu lɛ́ 5:8.