Alɔdlɛndonǔ Kplé Gbɛzán kpo Sinsɛnzɔ́ kpo Tɔn Sín Azɔ̌wema Tɔn Lɛ
5-11 MARS
DƆKUN MAWUXÓ Ɔ TƆN ÐÉ LƐ | MATIE 20-21
“Mɛɖebǔ E Jló Na Nyí Gǎn Ðò Mi Mɛ ɔ, Ni Nyí Mɛsɛntɔ́ Mitɔn”
nwtsty sín ɖiɖe
Tokplétɛn
Ði tokplétɛn e è ɖè ɖó fí é ɖɔhun ɔ, tokplétɛn ɖé lɛ nɔ ɖò ali tó. Hwɛhwɛ ɔ, nǔsatɔ́ lɛ nɔ tɛ́ agban yetɔn lɛ kaka bɔ ali ɔ nɔ ján tawun. Mɛ e nɔ nɔ xá ɔ mɛ lɛ é sixu yì xɔ nǔ kpaà e è nɔ zán ɖò xwégbe lɛ é, kozɛ́n, kɔ́gbɛ́n axivɛ́nú lɛ, kaka jɛ nùɖuɖu e sixu yawu gblé lɛ é jí. Ðó fligóo ɖě ɖè ǎ wutu ɔ, mɛ lɛ ɖó na nɔ yì axi ɔ mɛ gbè bǐ gbè bo na nɔ xwlé axi. Finɛ ɔ, mɛ e ja nǔ xɔ gbé é ɖé sixu sè wɛn e ajɔ̌tɔ́ lɛ alǒ jonɔ lɛ hɛn wá é, vǐ lɛ sixu d’ayihun, bɔ mɛ e ɖò azɔ̌ ba na wà wɛ lɛ é sixu nɔte kpɔ́n mɛ e na yí ye dó azɔ̌ ɖé kɔn é. Jezu gbɔ azɔn nú mɛ ɖò tokplétɛn lɛ, bɔ Pɔlu jla Mawuxó ɖò fí enɛ lɛ. (Mɛ 17:17) Amɔ̌, sɛnkplɔnmɛtɔ́ kpo Falizyɛn kpo goyitɔ́ lɛ nɔ ba ɖɔ è ni ɖ’ayi emi wu bo dó gbè emi ɖò tokplétɛn enɛ lɛ.
nwtsty sín tinmɛ ɖevo lɛ dó Mt 20:20, 21 jí
Zebeɖée ví lɛ sín nɔ: Mɛsɛ́dó Jaki kpo Jaan kpo sín nɔ wɛ. Sɔgbe kpo Maki sín tan kpo ɔ, Jaki kpo Jaan kpo wɛ sɛkpɔ Jezu. É ɖò wɛn ɖɔ yedɛɛ lɛ wɛ byɔ nǔ ɔ bo ka sɔ́ gbɔn nɔ yetɔn, Salomɛ́ɛ e sixu ko nyí Jezu sín nɔ nɔví é jí.—Mt 27:55, 56; Mk 15:40, 41; Jn 19:25.
mɛ ɖě na jinjɔn ɖisixwé bɔ mɛ ɖě na jinjɔn amyɔxwé: Ðò fí ɔ, tɛn wè lɛ bǐ wɛ nyí susu kpo acɛkpikpa kpo sín tɛnmɛ, amɔ̌, hwɛhwɛ ɔ, aɖisixwé wɛ nɔ nyí susu ɖaxó bǐ ɔ sín tɛnmɛ.—Ðɛ 110:1; Mɛ 7:55, 56; Hlɔ 8:34.
nwtsty sín tinmɛ ɖevo lɛ dó Mt 20:26, 28 jí
mɛsɛntɔ́: alǒ “devizɔwatɔ́.” Hwɛhwɛ wɛ Biblu zán xókwin Glɛkigbe tɔn diakonos dó dó gesí mɛ e nɔ zé éɖée hwe dó w’azɔ̌ nú mɛ ɖevo lɛ hwebǐnu é. È zán xógbe enɛ dó jlɛ́ Klisu (Hlɔ 15:8), mɛsɛntɔ́ alǒ ahwanvu Klisu tɔn lɛ (1Kɔ 3:5-7; Kolo 1:23), devizɔwatɔ́ sinsɛnzɔ́wiwa tɔn lɛ (Fili 1:1; 1Ti 3:8), kaka jɛ mɛ e nɔ wà xwégbezɔ́ nú mɛ lɛ é (Jn 2:5, 9) kpo axɔsuzɔwatɔ́ acɛkpikpa ɔ tɔn lɛ kpo jí (Hlɔ 13:4).
è na sɛ̀n mì wu wɛ un wá ǎ; loɔ, mɛ sɛ̀n gbé wɛ un tɔ́n bo wá: Alǒ “è na wà devizɔ́ nú mì wu wɛ ǎ, loɔ, nyɛ na wà devizɔ́ wutu wɛ.”
Nǔ Xɔ Akwɛ Biblu Tɔn lɛ Biba
nwtsty sín tinmɛ ɖevo dó Mt 21:9 jí
Ozana: Xókwin Glɛkigbe tɔn enɛ ɔ, xógbe Ebléegbe tɔn ɖé mɛ wɛ é gosin bɔ tinmɛ tɔn nyí “hwlɛn mǐ, mǐ byɔ we” alǒ “hwlɛn mǐ, kɛnklɛn.” Fí ɔ, è zán xókwin ɔ dó savo nú Mawu bo byɔ hwlɛngán alǒ ɖuɖeji; è sixu lɛ́ lilɛ dó “kɛnklɛn, bo hwlɛn.” Nukɔnmɛ ɔ, é wá nyí xókwin ɖé bɔ è nɔ zán nú ɖɛxixo kpo susu kpikpa kpo bǐ. È mɔ xógbe Ebléegbe tɔn ɔ ɖò Ðɛ 118:25 mɛ, é nyí Ðɛhan Hallel tɔn e è nɔ jì ɖò Dindinwayixwe hwenu hwɛhwɛ lɛ é sín akpáxwé ɖé. Enɛ wu ɔ, xógbe enɛ lɛ nɔ yawu wá ayi mɛ nú mɛ ɖò nǔwiwa enɛ hwenu. Ali e nu Mawu na sìnkɔn nú ɖɛ enɛ e ɖɔ ɖɔ è ni hwlɛn Davidi ví ɔ ɖè é ɖokpo wɛ nyí fɔ́n e é fɔ́n ɛ sín kú é. Ðò Mt 21:42 mɛ ɔ, Jezu ɖesu ɖè xó sín Ðɛ 118:22, 23 mɛ bo ɖɔ ɖɔ é kàn Mɛsiya ɔ.
Davidi ví: Xógbe enɛ xlɛ́ ɖɔ mɛ lɛ tuùn kúnkan e mɛ Jezu gosin é bo lɛ́ tuùn ɖɔ é wɛ nyí Mɛsiya e sín akpá è dó é.
Jezu Zán Fígitín Ðé Bo Dó Kplɔ́n Nǔ Mɛ Dó Nùɖiɖi Jí
Amɔ̌, etɛwu Jezu ka bló bɔ atín ɔ fyɔ? É ɖɔ hwɛjijɔ e wu wɛ é ɖò xósin e é na é mɛ, bo ɖɔ: “Ma ɖɔ nugbǒ nú mi: enyi mi ɖó nùɖiɖi, bo ma nɔ xò nǔ kpɔ́n ǎ ɔ, nǔ e un jlɛ́ dó atín enɛ wu dìn, bɔ mi mɔ ɔ kɛɖɛ wɛ mi na jlɛ́ ǎ; loɔ, nú mi na bo ɖɔ nú só elɔ ɖɔ: ‘Hɔn hwiɖée sín fí, bo yì jɛ xù mɛ’ ɔ, nǔ na nyí mɔ̌. Nǔ ɖebǔ e mi na xoɖɛ kpodo nùɖiɖi kpo, bo byɔ Mawu ɔ, é na na bǐ mi.” (Matie 21:21, 22) Nǔ e é ɖɔ dó nùɖiɖi wu wá yì ɖɔ é sixu sɛ̀ tɛn nú só ɖé é vɔ́ ɖɔ wɛ é ɖè mɔ̌.—Matie 17:20.
Enɛ wu ɔ, blǒ e Jezu bló bɔ atín ɔ fyɔ é ɔ, nùɖé kplɔ́n mɛ wɛ é ɖè ɖɔ nùɖiɖi ɖiɖó nú Mawu ɖò dandan. É ɖɔ: “Nǔ ɖebǔ e mi na byɔ Mawu ɖò ɖɛ mɛ ɔ, mi ɖeji [‘ɖi nǔ,’ NW] ɖɔ emi ko mɔ yí; mi ka na mɔ ɖ’eji nugbǒ.” (Maki 11:24) Nùkplɔnmɛ taji ɖé wɛ nyí enɛ nú ahwanvu Jezu tɔn lɛ bǐ à cé? É lɛ́vɔ wá dó ganmɛ tawun nú mɛsɛ́dó lɛ, ɖó mɛtɛnkpɔn syɛnsyɛn e ye na kpannukɔn malin-malin mɛ lɛ é wu. É ɖò mɔ̌ có, kancica ɖevo lɛ́ ɖò fígitín e fyɔ é kpo nùɖiɖi alɔkpa e è ɖó na ɖó é kpo tɛntin.
Ði fígitín enɛ ɖɔhun ɔ, akɔta Izlayɛli tɔn ɖó ninɔmɛ nyanya ɖé. Togun akɔta enɛ tɔn lɛ nu alɛ̀ xá Mawu, bɔ ye sixu ko cí mɛ e nɔ nyì Sɛ́n tɔn lɛ é ɖɔhun ɖò nukúnta. É ɖò mɔ̌ có, kplékplé akɔta ɔ tɔn ɖexlɛ́ ɖɔ emi kún ɖó nùɖiɖi ó, emi kún ka lɛ́ ɖó sínsɛ́n ɖagbe ó. Ye tlɛ lɛ́ gbɛ́ Vǐ Mawu Tɔn ɖesu ɔ! Enɛ wu ɔ, gbɔn fígitín enɛ e ma na sínsɛ́n ǎ é hinhɛn fyɔ gblamɛ ɔ, Jezu ɖè nǔ e ɖò te kpɔ́n akɔta enɛ e ma ɖó nùɖiɖi kpo sínsɛ́n kpo ǎ é xlɛ́.
12-18 MARS
DƆKUN MAWUXÓ Ɔ TƆN ÐÉ LƐ | MATIE 22-23
“Nyì Sɛ́n Wè E Ðò Taji Hú Bǐ lɛ É”
nwtsty sín tinmɛ ɖevo dó Mt 22:37 jí
ayi: Enyi è zán xókwin enɛ ɖò nùjlɛdonǔwu linu ɔ, é nɔ nɔte nú mɛ alɔkpa e è nyí é blebu. Amɔ̌, enyi è zán ɖó kpɔ́ xá “lindɔ̌n” kpo “linlin” kpo ɔ, é ɖò wɛn ɖɔ é nɔ ɖó tinmɛ taji ɖé hugǎn, é wɛ nyí ɖɔ é nɔ kàn lee nǔ nɔ cí nú mɛ é kpo nǔ e nɔ jló mɛ lɛ é kpo. Xókwin atɔn lɛ e è zán ɖò fí é (ayi, lindɔ̌n, kpo linlin kpo) cá kàn xá yeɖée; è zán ye bǐ ɖó kpɔ́ bo dó tɛɖɛ̌ jí tawun ɖɔ wǎn e è na yí nú Mawu é ɖó na ɖò blebu bɔ nǔ bǐ na vɔ ɖ’ewu.
lindɔ̌n: Alǒ “mɛɖesunɔ bǐ.”
linlin: É wɛ nyí nǔwukpikpé taglomɛ tɔn lɛ. È ɖó na zán nǔwukpikpé taglomɛ tɔn mɛtɔn lɛ dó tuùn Mawu, bo lɛ́ yí wǎn n’i d’eji. (Jn 17:3, tinmɛ e ɖò dò é; Hlɔ 12:1) Ðò xó enɛ e è ɖè sín Sɛ́ 6:5 mɛ é mɛ ɔ, Ebléegbe dòdó ɔ zán xógbe, ‘ayi, lindɔ̌n, kpo hlɔnhlɔn kpo.’ Amɔ̌, sɔgbe xá tan Matie tɔn e ɖò Glɛkigbe mɛ é ɔ, è zán xókwin “linlin” dó “hlɔnhlɔn” tɛnmɛ. Hwɛjijɔ gègě wu wɛ è sixu ko zán xókwin vovo. Nukɔntɔn ɔ, è nɔ zán xókwin ɖé lě tawun nú “linlin” ǎ có, hwɛhwɛ ɔ, nukúnnúmɔjɛnǔmɛ enɛ nɔ tɔ́n ɖò xókwin Ebléegbe tɔn e è nɔ zán nú “ayi” é mɛ. Enyi è zán xókwin enɛ ɖò nùjlɛdonǔwu linu ɔ, é nɔ dó gesí mɛ alɔkpa e è nyí é bǐ kaka jɛ linlin, lee nǔ nɔ cí nú mɛ é, zinzan kpo nǔ e nɔ sísɛ́ mɛ é kpo jí. (Sɛ́ 29:4; Ðɛ 26:2; 64:6; kpɔ́n tinmɛ ɖevo dó ayi jí ɖò wemafɔ elɔ mɛ.) Ðó hwɛjijɔ enɛ wu ɔ, fí e è zán xókwin “ayi” ɖè ɖò Ebléegbe mɛ é ɔ, Septante Glɛkigbe tɔn nɔ zán xókwin “linlin” ɖò Glɛkigbe mɛ hwɛhwɛ. (Bǐ 8:21; 17:17; Nùx 2:10; Eza 14:13) Hwɛjijɔ ɖevo e wu Matie sixu ko zán “hlɔnhlɔn” dó “linlin” tɛnmɛ hwenu e é ɖò xó ɖè sín Sɛ́ 6:5 mɛ é wɛ nyí ɖɔ xókwin Ebléegbe tɔn e è lilɛ dó hlɔnhlɔn [alǒ, “hlɔnhlɔn gbɛ̀ tɔn,” tinmɛ e ɖò dò é] sixu nyí hlɔnhlɔn agbaza mɛ tɔn kpo nǔwukpikpé taglomɛ tɔn kpo bǐ. Ðebǔ wɛ é na bo nyí ɔ, linlin enɛ lɛ e cá kàn xá yeɖée ɖò xógbe Ebléegbe tɔn lɛ kpo Glɛkigbe tɔn lɛ kpo mɛ é sixu d’alɔ bɔ è na mɔ nukúnnú jɛ nǔ e wu Wɛnɖagbe-Wema wlantɔ́ lɛ zán xógbe vovo hwenu e ye ɖò xó ɖè sín wema Sɛ́nflínmɛ tɔn mɛ wɛ é mɛ.
nwtsty sín tinmɛ ɖevo dó Mt 22:39 jí
Wegɔ ɔ: Ðò Mt 22:37 mɛ ɔ, è wlan xósin e Jezu na Falizyɛn lɛ tlɔlɔ é, amɔ̌ Jezu lɛ́ zɛ nùkanbyɔ nukɔntɔn ɔ wu bo ɖè sɛ́n wegɔ ɖé tɔ́n (Le 19:18), lobo kplɔ́n mɛ ɖɔ sɛ́n wè lɛ cá kàn xá yeɖée tawun bɔ yedɛɛ lɛ jí wɛ Sɛ́n Mɔyizi tɔn kpo Gbeyiɖɔ lɛ bǐ kpo jinjɔn.—Mt 22:40.
nɔzo: Xókwin Glɛkigbe tɔn “nɔzo” (mɛ e ɖò mɛ kpá é) sín tinmɛ zɛ mɛ e nɔ nɔ xá ɖokpo ɔ mɛ xá mɛ kpowun é wu. É sixu dó gesí mɛɖebǔ e kpo mɛ kpo ɖó kancica ɖé é.—Lk 10:29-37; Hlɔ 13:8-10.
nwtsty sín tinmɛ ɖevo dó Mt 22:40 jí
Mɔyizi Sɛ́n . . . gbeyiɖɔ lɛ: “Mɔyizi Sɛ́n” ɔ dó gesí wema Bǐbɛ̌mɛ tɔn wá Sɛ́nflínmɛ tɔn jí. “Gbeyiɖɔ lɛ” dó gesí nǔɖɔɖ’ayi wema e ɖò Akpáxwé Biblu Tɔn E È Wlan Dó Ebléegbe Mɛ É mɛ lɛ é. É ɖò mɔ̌ có, enyi è zán xógbe wè enɛ lɛ ɖó kpɔ́ ɔ, è sixu mɔ nukúnnú jɛ mɛ ɖɔ Akpáxwé Biblu Tɔn E È Wlan Dó Ebléegbe Mɛ É bǐ xó ɖɔ wɛ è ɖè.—Mt 7:12; 22:40; Lk 16:16.
kplá dó: Xókwin Glɛkigbe tɔn e è zán ɖò fí nú “jinjɔn” é ɔ, nùjlɛdonǔwu linu wɛ è zán ɖè bɔ tinmɛ tɔn nyí “kúnkplá; jinjɔn.” Mɔ̌ mɛ ɔ, Jezu xlɛ́ ɖɔ é kún nyí Mɔyizi Sɛ́n Wǒ lɛ kɛɖɛ wɛ jinjɔn wanyiyi jí kpowun ó, loɔ, Akpáxwé Biblu Tɔn E È Wlan Dó Ebléegbe Mɛ É bǐ wɛ jinjɔn wanyiyi jí.—Hlɔ 13:9.
Nǔ Xɔ Akwɛ Biblu Tɔn lɛ Biba
nwtsty sín tinmɛ ɖevo dó Mt 22:21 jí
nǔ e nyí dada Hlɔma tɔn tɔn ɔ jó nú dada Hlɔma tɔn: Xósin e Jezu na ɖò fí bɔ è lɛ́ mɔ ɖò Mk 12:17 kpo Lk 20:25 kpo mɛ é kɛɖɛ mɛ wɛ é ɖɔ xó dó Dada Hlɔma tɔn wu ɖè. Nǔ elɔ lɛ ɖò “nǔ e nyí dada Hlɔma tɔn tɔn” lɛ é mɛ: azɔ̌ e acɛkpikpa lɛ nɔ wà nú mǐ lɛ é sín axɔ́ súsú ye, yɛ̌yi wlíwlí nú gǎn mɔhun lɛ, kpo mɛɖée hwíhwɛ́ hwíhwɛ́ dó glɔ̌ yetɔn ɖó bǎ ɖé mɛ kpo.—Hlɔ 13:1-7.
nǔ e nyí Mawu tɔn ɔ jó nú Mawu: Nǔ elɔ lɛ ɖò “nǔ e nyí Mawu tɔn” lɛ é mɛ: sinsɛn-biblo kpo ayi bǐ kpo, wanyiyi kpo ayi bǐ kpo, kpodo gbejininɔ dó setónú bǐ mlɛ́mlɛ́ kpan.—Mt 4:10; 22:37, 38; Mɛ 5:29; Hlɔ 14:8.
nwtsty sín tinmɛ ɖevo dó Mt 23:24 jí
mi nɔ xwí nùvínúví bo ka nɔ mì lakunmi: Nùvínúví lɛ kpo lakunmi lɛ kpo ɖò kanlin blíblí kpɛví kpo ɖaxó kpo ɖěɖee Izlayɛli-ví lɛ tuùn lɛ é mɛ. (Le 11:4, 21-24) Jezu zán nùjlɛdonǔwu enɛ dó cá ye ko, bo ɖò ɖiɖɔ wɛ ɖɔ sinsɛngán lɛ nɔ xwí ahan yetɔn lɛ bonu nùvínúví lɛ ma wá hɛn ye blí ó, bo ka nɔ dovɛ̌ nú nǔ taji e ɖò sɛ́n ɔ mɛ lɛ é, bɔ enɛ cí lakunmi sísɔ́ mì ɖɔhun.
19-25 MARS
DƆKUN MAWUXÓ Ɔ TƆN ÐÉ LƐ | MATIE 24
“Kpò Ðò Wunzɛn Ðò Gbigbɔ Lixo Ðò Azǎn gudogudo Tɔn lɛ Mɛ”
(it-1-F 112 akpá. 10)
Wanyiyi
Wanyiyi Mɛɖé Tɔn Sixu Ðekpo. Hwenu e Jezu ɖò nǔ e na wá jɛ lɛ é xó ɖɔ nú ahwanvu tɔn lɛ wɛ é ɔ, é ɖexlɛ́ ɖɔ wanyiyi (agape) mɛ e nɔ ɖɔ ɖɔ emi ɖi nǔ nú Mawu lɛ é gègě tɔn na ɖekpo. (Mt 24:3, 12) Mɛsɛ́dó Pɔlu ɖɔ ɖɔ gbɛtɔ́ lɛ “na nɔ nɔ yí wǎn nú akwɛ” ɖò hwenu vɛwǔ e na wá lɛ é mɛ. (2Ti 3:1, 2) É ɖò wɛn ɖɔ mɛɖé sín ayi sixu fɛ́ sín nugbodòdó jlɔjlɔ lɛ jí bɔ wanyiyi e sɔgbe bɔ é ɖó ɖ’ayǐ é sixu wá ɖekpo. Enɛ xlɛ́ ɖɔ é ɖò taji ɖɔ mǐ ni nɔ wlíbò nú wanyiyi mǐtɔn lobo nɔ dó wusyɛn lanmɛ na hwɛhwɛ gbɔn tamɛ linlin dó xó Mawu tɔn jí kpo gbɛ̀ zinzan sɔgbe xá nugbodòdó Tɔn lɛ kpo gblamɛ.—Efɛ 4:15, 22-24.
Mɛsɛ́dó lɛ Byɔ Wuntun Ðé
É ɖɔ ɖɔ ahwanvu emitɔn lɛ ɖó na nɔ acéjí, na nɔ wunzɛn lobo na ɖò gbesisɔmɛ. Jezu tɛɖɛ̌ akpágbánúmɛ tɔn enɛ jí gbɔn lǒ ɖevo gblamɛ: “Mi ni mɔ nǔ jɛ wu ganji ɖɔ: enyi xwétɔ́ ɖé tuùn hwenu e ajotɔ́ na wá xwé tɔn gbè dó ɔ, wunzɛn wɛ é na nɔ, bo na lɔn bonu ajotɔ́ na tɔ́n dǒ, bo byɔ xwé tɔn gbè ǎ. Hǔn mi lɔmɔ̌, mi bo nɔ acéjí, ɖó nyɛ Gbɛtɔ́ví ɔ na wá xwetɔ́n hwenu e mi ma na ɖó nukún mì dó ǎ é.”—Matie 24:43, 44.
Nǔ Xɔ Akwɛ Biblu Tɔn lɛ Biba
nwtsty sín tinmɛ ɖevo dó Mt 24:8 jí
wuvɛ̌ mimɔ: Xókwin Glɛkigbe tɔn e è zán é dó gesí wuvɛ̌ syɛnsyɛn e è nɔ mɔ ɖò ajidonu é. Enyi è na bo tlɛ zán ɖò fí dó dó gesí wuvɛ̌ kpaà e gbɛtɔ́ nɔ mɔ é ɔ, tinmɛ tɔn sixu nyí ɖɔ, ɖi wuvɛ̌ ajidonu tɔn lɛ ɖɔhun ɔ, lee tagba kpo wuvɛ̌ kpo e xó è ɖɔ ɖ’ayǐ lɛ nɔ jɛ gbɔn é, lee ye nɔ syɛn gbɔn é, kpo lee ye nɔ nɔ ayǐ sɔ́ é kpo na fɔ́n bo ɖò jijɛji wɛ ɖò táan e jɛ nukɔn nú ya ɖaxó e xó è ɖɔ ɖò Matie 24:21 mɛ é mɛ.
nwtsty sín tinmɛ ɖevo dó Mt 24:20 jí
avivɔ ɖaxó ɔ hwenu: Ðó jǐ ɖaxó nɔ ja, tɔ nɔ ɖi sìn, bɔ avivɔ nɔ syɛn tawun ɖò táan enɛ mɛ wutu ɔ, tɛnsisɛ yì fí ɖevo na vɛwǔ, bɔ nùɖuɖu kpo xɔ kpo mimɔ na vɛwǔ.—Ɛsd 10:9, 13.
gbɔjɛzán gbè: Ðò Judée gbéjí ɔ, sɛ́n ɖěɖee kúnkplá gbɔjɛzán ɔ lɛ é nɔ zɔ́n b’ɛ nɔ vɛwǔ nú mɛɖé b’ɛ na sɛ̀ tɛn yì fí línlín lobo hɛn agban; gɔ́ na ɔ, toxo ɔ sín hɔntogbo lɛ nɔ nɔ súsú ɖò gbɔjɛzán gbè.—Kpɔ́n Mɛ 1:12 kpo Nud. B12 kpo.