WĚMASƐXWETƐN ƐNTƐNƐ́TI JÍ TƆN Watchtower tɔn
WĚMASƐXWETƐN ƐNTƐNƐ́TI JÍ TƆN
Watchtower tɔn
Fɔngbe
Á
  • Á
  • á
  • Ǎ
  • ǎ
  • É
  • é
  • È
  • è
  • Ě
  • ě
  • Ɛ́
  • ɛ́
  • Ɛ̌
  • ɛ̌
  • Ó
  • ó
  • Ǒ
  • ǒ
  • Ú
  • ú
  • Ǔ
  • ǔ
  • Í
  • í
  • Ǐ
  • ǐ
  • Ɔ́
  • ɔ́
  • Ɔ̌
  • ɔ̌
  • BIBLU
  • WĚMA LƐ́
  • KPLÉ LƐ́
  • mwbr20 avril wěx. 1-4
  • Alɔdlɛndónǔ Kplé Gbɛzán kpo Sinsɛnzɔ́ kpo Tɔn Sín Azɔ̌wema Tɔn Lɛ

Video ɖě ko ɖo nǔ e a sɔ́ é jí ǎ.

Ma sin xomɛ ó, nǔɖé jɛ do ɖo nǔ e ba wɛ a ɖe é mɛ.

  • Alɔdlɛndónǔ Kplé Gbɛzán kpo Sinsɛnzɔ́ kpo Tɔn Sín Azɔ̌wema Tɔn Lɛ
  • Alɔdlɛndonǔ Kplé Gbɛzán kpo Sinsɛnzɔ́ kpo Tɔn Sín Azɔ̌wema Tɔn Lɛ—2020
  • Xótala lɛ́
  • 13-19 AVRIL
  • 20-26 AVRIL
  • 27 AVRIL–3 MAI
Alɔdlɛndonǔ Kplé Gbɛzán kpo Sinsɛnzɔ́ kpo Tɔn Sín Azɔ̌wema Tɔn Lɛ—2020
mwbr20 avril wěx. 1-4

Alɔdlɛndónǔ Kplé Gbɛzán kpo Sinsɛnzɔ́ kpo Tɔn Sín Azɔ̌wema Tɔn Lɛ

13-19 AVRIL

DƆKUN MAWUXÓ Ɔ TƆN ÐÉ LƐ | BǏBƐ̌MƐ 31

“Jakɔbu kpo Labáan kpo Jɛ Fífá Sín Akɔ”

it-1 943 akpá. 7

Galeɛdi

Ee Jakɔbu kpo Labáan kpo ɖeɖɛ hwɛgbe e ɖò tɛntin yetɔn é kpo fífá kpo gudo é ɔ, ye jɛ akɔ xá yeɖée. Enɛ wu ɔ, Jakɔbu tun awinnya ɖé te bo byɔ “mɛ tɔn lɛ” ɖɔ ye ni xò awinnya lɛ kplé ɖó fí ɖokpo, vlafo bɔ é cí tavo ɖé ɖɔhun, lobɔ ye ɖu akɔjijɛ núɖuɖu ɔ ɖ’eji. Enɛ gudo ɔ, Labáan zɔn dó awinnya e ye xò kplé lɛ é wu bo sun nyǐ fí ɔ dó Alamugbe (Silíinu lɛ tɔn) mɛ ɖɔ “Yegáa Saxaduta”; amɔ̌, Jakɔbu sun nyǐ finɛ ɖɔ “Galeɛdi,” ee ɖó tinmɛ ɖokpo ɔ é dó Ebléegbe mɛ. Labáan ɖɔ: “Awinnya nɛ lɛ e è bɛ́ kplé ɔ [Ebl., gal] ɖekúnnu [Ebl., ʽédh] nú hwi kpodo nyɛ kpo égbé.” (Bǐ 31:44-48) Awinnya e è xò kplé lɛ é (kpo awinnya e è tun te é kpo) nyí kúnnuɖenú nú aligbɔntɔ́ lɛ bǐ. Lee wemafɔ 49gɔ́ ɔ ɖɔ gbɔn é ɔ, “Misipa” alǒ “Atɔxwɛ ɔ” [Ebl., mitspah] nɔ ɖè kúnnu ɖɔ Jakɔbu kpo Labáan kpo ɖó gbè kpɔ́ bonu fífá na nɔ ye mɛ we lɛ tɛntin, bo lɛ́ nɔ xwédo yetɔn lɛ tɛntin. (Bǐ 31:50-53) Ðò ninɔmɛ ɖevo lɛ mɛ ɖò nukɔnmɛ ɔ, è zán awinnya lɛ ɖò ali ɖokpo ɔ nu bɔ ye ɖè kúnnu nu ma kɛ.—Joz. 4:4-7; 24:25-27.

it-2 1089

Atɔxwɛ

Jakɔbu xò awinnya ɖé lɛ kplé bo ylɔ́ ɖɔ “Galeɛdi” (tinmɛ tɔn wɛ nyí “Awinnya Kplékplé Kúnnuɖiɖe Tɔn”) kpo “Atɔxwɛ” kpo. Enɛ gudo ɔ, Labáan ɖɔ: “Mawu Mavɔmavɔ ni cɔ́ nyɛ kpo hwi kpo hwenu e mǐ ma sɔ́ na mɔ mǐɖée ǎ é.” (Bǐ 31:45-49) Awinnya kplékplé enɛ na ɖè kúnnu ɖɔ Jehovah ɖò kpinkpɔn wɛ ɖɔ Jakɔbu kpo Labáan kpo ka na nɔ gbeji nú fífá sín akɔ e ye jɛ é à jí.

Nǔ Xɔ Akwɛ Biblu Tɔn lɛ Biba

it-2 1062

Telafimu

Dobanúnǔ dokunkun tɔn e è bló ɖò Mɛzopotamíi kpo xá e sɛya finɛ lɛ é kpo é xlɛ́ ɖɔ, enyi bocyɔ telafimu lɛ ɖò mɛɖé sí ɔ, enɛ nɔ na ɛ acɛ bonu é na ɖu gǔ xwédo ɔ tɔn. Sɔgbe xá awinnya xwɛ e è mɔ ɖò Nouzi é ɖé ɔ, enyi vǐsú ɖé ɖó xwégbe sín bocyɔ asì tɔn sín hɛ̌nnu lɛ tɔn ɔ, é sixu zɔ́n bɔ é ylɔ́ hwɛ ɖò ninɔmɛ ɖé lɛ mɛ bo byɔ nǔ ɖěɖee nyí asì tɔn tɔ́ e kú é tɔn lɛ é. (Ancient Near Eastern Texts, J. Pritchard tɔn, 1974, wex. 219, 220, kpo tinmɛ e ɖò dò é 51gɔ́ ɔ kpo) Vlafo, linlin enɛ wu wɛ Hlacɛli na ko zɔn dó bo ba hwɛjijɔ ɖɔ emi ɖ’acɛ bo na fɔ tɔ́ emitɔn sín bocyɔ lɛ, ɖó tɔ́ tɔn hizi asú tɔn Jakɔbu wutu. (Jlɛ̌ dó Bǐ 31:14-16 wu.) Lee telafimu lɛ ɖó kancica xá acɛ gǔɖuɖu tɔn gbɔn é na ko lɛ́ xlɛ́ nǔ e wu Labáan ɖò adohu adohu jí tawun bo na yí ye, kaka bo tlɛ kplá nɔví tɔn lɛ dó éɖée jí bo jɛ Jakɔbu gbé mɛ lobo bló azǎn tɛnwe ɖò alixo é. (Bǐ 31:19-30) É ɖò wɛn ɖɔ Jakɔbu kún tuùn ɖɔ Hlacɛli wà nǔ gbɔn mɔ̌ ó (Bǐ 31:32), è ka lɛ́ wlan ɖò fí ɖebǔ ɖɔ Jakɔbu ko tɛ́n kpɔ́n bá fin bocyɔ lɛ dó ɖu gǔ Labáan sín vǐ sunnu lɛ tɔn kpɔ́n ǎ. Jakɔbu kpo vodun lɛ kpo kpé dó nǔɖe ǎ. Hwenu e Jakɔbu byɔ mɛ tɔn lɛ ɖò nukɔnmɛ ɖɔ ye ni bɛ́ vodun yetɔn lɛ wá, b’ɛ dó ye dò ɖó atín ɖaxó e ɖò Sikɛmu kpá é sá é ɔ, é na ko dó telafimu lɛ lɔ dò.—Bǐ 35:1-4.

w13 15/3 21 akpá. 8

Jehovah Wɛ Nyí Bibɛtɛn Mǐtɔn

8 Hwenu e Jakɔbu yì Haláani é ɔ, nylɔ tɔn Labáan dó kúabɔ n’i kpo akpakpa sɔ́ mɛ kpo, bɔ ɖò nukɔnmɛ ɔ, é sɔ́ Leya kpo Hlacɛli kpo da n’i. Amɔ̌, ee hwenu ɖò yiyi wɛ é ɔ, Labáan tɛ́n kpɔ́n bo táfú Jakɔbu, lobo ɖyɔ axɔ́ e é ɖó na sú’i é azɔn wǒ! (Bǐb. 31:41, 42) É ɖò mɔ̌ có, Jakɔbu dɛ ɖò nǔagɔwaxámɛ enɛ lɛ nu, bo ɖeji ɖɔ Jehovah na kpó ɖò nukún kpé dó emi wu wɛ, É ka wà mɔ̌ nǔgbo! Nǔgbo ɔ, hwenu e Mawu ɖɔ nú Jakɔbu ɖɔ é ni lɛkɔ yì Kanáa é ɔ, Jakɔbu ɖó “lɛngbɔ̌ kpodo gbɔ̌ kpo kɔn nyi kpɔ́, bo ɖó mɛsɛntɔ́ nyɔnu kpo sunnu kpo, bo ɖó lakunmi kpo tócí kpo.” (Bǐb. 30:43) Jakɔbu xoɖɛ kpo nǔsumɛnukúnmɛ ɖaxó kpo bo ɖɔ: “Mawu Mavɔmavɔ! Nyɛ mɛsɛntɔ́ towe ɔ, un hwe dó wǔjɔmɛ towe kpo gbejininɔ towe kpo mɛ, ɖó kpogɛ ce jɛn un hɛn bo dó asá Judɛ́ɛn tɔ̀ ɔ. Dìn ɔ, un ka ɖó nǔ kaka bo ɖó gbɛtɔ́ gbɛ̌ta we.”—Bǐb. 32:11.

20-26 AVRIL

DƆKUN MAWUXÓ Ɔ TƆN ÐÉ LƐ | BǏBƐ̌MƐ 32-33

“A ka Ðò Alɔ Dó Wɛ Bá Mɔ Nyɔna ɖé À?”

w03 15/8 25 akpá. 3

A ka Ðò Jehovah Ba Wɛ Dó Nǔjɔnǔ Mɛ À?

Kpɔ́ndéwú mɛ ɖěɖee ba Jehovah dó nǔjɔnǔ mɛ lɛ é tɔn ɖò Mawuxówema ɔ mɛ kpɔ́ gégé. Jakɔbu ɖò mɛ enɛ lɛ mɛ; é dó alɔ xá wɛnsagun Mawu tɔn e sɔ́ gbɛtɔ́ gbaza dó é ɖé syɛnsyɛn kaka jɛ ayitéhɔnnu. Wǎgbɔ tɔn ɔ, è sun nyǐ Jakɔbu ɖɔ Izlayɛli (Alɔ Dó Xá Mawutɔ́), ɖó é “dó alɔ” xá Mawu, alǒ é “dɛ,” “jó gbè ǎ,” wutu. Wɛnsagun ɔ dó n’i ɖó gǎn e é dó dó nǔjɔnǔ mɛ é wu.—Bǐbɛ̌mɛ 32:25-31.

it-1 356

Sékúkú, Sékunɔ

Jakɔbu. Hwenu e Jakɔbu ɖó xwè 97 mɔ̌ é ɔ, é dó alɔ xá wɛnsagun Mawu tɔn e sɔ́ gbɛtɔ́ gbaza dó é ɖé nú zǎn blebu ɖokpo. É ɖu ɖ’eji ɖó é ɖó wɛnsagun ɔ te kaka bɔ wɛnsagun ɔ dó n’i wutu. Hwenu e ye ɖò alɔ dó wɛ é ɔ, wɛnsagun ɔ dó nǔ Jakɔbu dó alinmɛ, bɔ alin tɔn sɛ̀. Nǔ e mɛ é tɔ́n kɔ dó é wɛ nyí ɖɔ Jakɔbu jɛ tintɔn jí. (Bǐ 32:25-33; Oz 12:3-5) Bɛ́sín finɛ ɔ, lee wɛnsagun ɔ ɖɔ gbɔn é ɔ, Jakɔbu na nɔ flín ɖɔ emi “dó alɔ xá Mawu, [wɛnsagun Mawu tɔn] bo dó alɔ xá gbɛtɔ́ lɛ bo ɖu ɖ’eji” có, é kún ka nyí wɛnsagun hlɔnhlɔnnɔ Mawu tɔn ɖé jí wɛ emi ɖu ɖè lě nǔgbo nǔgbo ó. Mawu ɖesu wɛ jló bo lɛ́ lɔn bɔ Jakɔbu dó alɔ xá wɛnsagun ɔ, bo na dó ɖè lee nyɔna Mawu tɔn sù Jakɔbu nukúnmɛ sɔ́ é kpo lě dò é mya nukún n’i sɔ́ é kpo xlɛ́.

it-1 1212

Izlayɛli

1. Nyikɔ enɛ wɛ Mawu na Jakɔbu hwenu e é ɖó xwè 97 mɔ̌ é. Zǎn e mɛ Jakɔbu dó asá Yabɔku tɔ̀ ɔ bo na yì kpé nɔví tɔn Esawu é wɛ é dó alɔ xá mɛ e é wá mɔ ɖɔ é nyí wɛnsagun Mawu tɔn ɖé é. Ðó Jakɔbu ma jó gbè ɖò alɔ didó ɔ hwenu ǎ wutu ɔ, è huzu nyikɔ tɔn bo sun nyǐ i ɖɔ Izlayɛli, bɔ enɛ nyí wuntun e ɖexlɛ́ ɖɔ Mawu dó n’i é. Jakɔbu sun nyǐ fí ɔ ɖɔ Pɛnuwɛli bo na dó nɔ flín nǔ enɛ lɛ e jɛ é. (Bǐ 32:23-32; kpɔ́n JAKƆBU No. 1.) Nukɔnmɛ ɖò Betɛli ɔ, Mawu tɛɖɛ̌ jí ɖɔ nyikɔ Jakɔbu tɔn huzu bɔ bɛ́sín hwe enɛ nu kaka jɛ kú Jakɔbu tɔn ɔ, è ylɔ́ ɛ hwɛhwɛ ɖɔ Izlayɛli. (Bǐ 35:10, 15; 50:2, nwt; 1 Tan 1:34) È zán nyikɔ Izlayɛli ɔ azɔn 2500 jɛji ɖò Biblu mɛ có, kúnkan Jakɔbu tɔn e nyí togun ɖé é wɛ é nɔ yawǔ dó gesí.—Tí 5:1, 2.

Nǔ Xɔ Akwɛ Biblu Tɔn lɛ Biba

w10 15/6 22 akpá. 10-11

Xó E Jɛ Gan É Nɔ Zɔ́n Bɔ È Nɔ Ðó Kancica Ðagbe Xá Mɛ Ðevo Lɛ

10 Xó e jɛ gan lɛ é kpo xóɖɔɖókpɔ́ ɖagbe lɛ kpo nɔ d’alɔ bɔ è nɔ ɖó kancica ɖagbe xá mɛ ɖevo lɛ bo nɔ lɛ́ jɛhun d’eji. Nǔgbo ɔ, enyi mǐ nɔ wà nǔ e wu mǐ kpé é dó hɛn kancica e mǐ ɖó xá mɛ ɖevo lɛ é kpɔ́n te d’eji ɔ, xóɖɔɖókpɔ́ mǐtɔn lɛ lɔmɔ̌ sixu kpɔ́n te d’eji. Afɔ didó nú mɛ ɖevo lɛ kpo xomɛnyínyɔ́ núwiwa lɛ kpo, ɖi ali ɖé biba bo d’alɔ ye, jlǒ sísɔ́ dó na nǔ ye kpo jonɔ yetɔn yíyí kpo sixu zɔ́n bɔ è ɖɔ xomɛ nú mɛɖée. É tlɛ sixu cí “myɔkán wɛ è kplé” ɖó ta nú mɛɖé ɖɔhun bɔ enɛ sixu zɔ́n bɔ é na ɖè jijɔ ɖagbe lɛ xlɛ́, lobɔ xó ɖiɖɔ xá ɛ na bɔwǔ.—Hlɔ. 12:20, 21.

11 Tɔ́gbó Jakɔbu mɔ nukúnnú jɛ nǔ enɛ mɛ. Esawu e nyí hoxo tɔn wegɔ́ é sin xomɛ dó Jakɔbu kaka bɔ é gbɔ bo hɔn, ɖó é ɖò xɛsi ɖi wɛ ɖɔ Esawu na hu emi. Ee Jakɔbu nɔ gbě jí nú xwè gegě gudo é ɔ, é lɛkɔ. Esawu jɛ ali bo na yì kpé Jakɔbu, bɔ sunnu 400 xwedó è. Jakɔbu xoɖɛ sɛ́dó Jehovah bo byɔ alɔdó. Enɛ gudo ɔ, é fɔ kanlin gegě bɔ è yì na ye Esawu. Nǔnina enɛ wà ɖagbe. Ee Esawu kpé Jakɔbu é ɔ, xò tɔn mɛ fá bɔ é kánwezun bo kplá así kɔ n’i.—Bǐb. 27:41-44; 32:7, 12, 14-16; 33:4, 10.

it-1 641

Mawu, Mawu Izlayɛli Tɔn

Ee Jakɔbu mɔ wɛnsagun Jehovah tɔn ɖò Pɛnuwɛli gudo é ɔ, è sun nyǐ i ɖɔ Izlayɛli, bɔ ee é kpo nɔví tɔn Esawu kpo dóhwɛ gbɔ xá yeɖée gudo é ɔ, é nɔ Sukɔtu, bɔ enɛ gudo ɔ, é wá Sikɛmu. Finɛ ɔ, é xɔ ayikúngban ɖé ɖò Hamɔ́ɔ ví lɛ sí bo dó goxɔ tɔn nyi jí. (Bǐ 32:25-31; 33:1-4, 17-19) “É mɛ vɔsakpe ɖokpo nyi finɛ, bo sun nyǐ ɖɔ . . . Mawu, Mawu Izlayɛli tɔn,” alǒ “Mawu Wɛ Nyí Mawu Izlayɛli Tɔn.” (Bǐ 33:20) Ðó Jakɔbu zán nyikɔ tɔn yɔyɔ̌ ɔ, Izlayɛli, dó sun nyǐ vɔsakpe ɔ wutu ɔ, enɛ ɖexlɛ́ ɖɔ é yí gbè nú nyikɔ ɔ, b’ɛ lɛ́ sù nukún tɔn mɛ; lobɔ kplá e Mawu lɛ́ kplá ɛ lɛkɔ wá Akpádídó Yikúngban ɔ jí é sù nukún tɔn mɛ. Azɔn ɖokpo jɛn nukɛgbe enɛ tɔ́n ɖò Mawuxówema ɔ mɛ.

27 AVRIL–3 MAI

DƆKUN MAWUXÓ Ɔ TƆN ÐÉ LƐ | BǏBƐ̌MƐ 34-35

“Nǔ Baɖabaɖa E Mɛ Gbɛ̌ Nyanya lɛ Didó Nɔ Tɔ́n Kɔ Dó lɛ É”

w97 1/2 30 akpá. 4

Sikɛmu: Toxo E Ðò Tɔdo Mɛ É

Enyi dɔnkpɛvu e ɖò toxo ɔ mɛ lɛ é mɔ ɖyɔvǐ ɖò alɔji enɛ e nɔ wá toxo yetɔn mɛ hwɛhwɛ, vlafo éɖokponɔ é ɔ, linlin tɛ ye ka na ko nɔ ɖó dó wǔtu tɔn? Gǎn toxo ɔ tɔn sín vǐ ɖé “xò è sɔ́, bo hwlɛn kan xá ɛ, bo gbá vɔ n’i.” Etɛwu Dina ka dó ta awovínú enɛ mɛ bo dó gbɛ̌ xá Kanáanu nǔbliblíwatɔ́ lɛ? É mɔ ɖɔ emi ɖó hudo gbɛ̌didó xá nyɔnuví gbɛ̌ emitɔn jí tɔn lɛ tɔn vlafo ka wɛ à? É nɔ syɛn ta bo nɔ zán jlokoko gbɛ̀ nɔví tɔn sunnu ɖé lɛ ɖɔhun ka wɛ à? Xà tan e ɖò Bǐbɛ̌mɛ mɛ é, bá mɔ nǔ jɛ lee nǔbaɖabaɖa e gbɛ̌ e Dina dó xá mɛ e ɖò Sikɛmu lɛ é jì é na ko dó winnya Jakɔbu kpo Leya kpo bo lɛ́ dó ye aluwɛ mɛ sɔ é mɛ.—Bǐbɛ̌mɛ 34:1-31; 49:5-7; lɛ̌ kpɔ́n Atɔxwɛ (Flansegbe) 15 juin 1985, wexwɛ 31.

lvs 124 akpá. 14

“Hɔn nú Agalilɛ.”

14 Sikɛmu wà nǔ e é lin ɖɔ é sɔgbe ɖò nukún tɔn mɛ é. Ðó Dina sín nǔ jɛ étɔn jí wutu ɔ, é “xò è sɔ́, bo hwlɛn kan xá ɛ, bo gbá avɔ n’i.” (Xà Bǐbɛ̌mɛ 34:1-4.) Nǔ enɛ e é dósin é zɔ́n bɔ nǔ ɖebɔdoɖewu ɖé lɛ jɛ, bo dɔn nǔ nyanya wá nú Dina kpo xwédo tɔn bǐ kpo.—Bǐbɛ̌mɛ 34:7, 25-31; Galatinu lɛ 6:7, 8.

w09 1/9 21 akpá. 1-2

Hwenu E È Wà Nǔ Nyi Dò nú We É

Hwɛhwɛ ɔ, mɛ ɖěɖee nɔ ba hlɔn lɛ é nɔ wà mɔ̌ dó ɖè wuvɛ̌ e mɛ nǔ e mɛ ɖevo lɛ wá nyi dò dó ye é dɔn ye dó lɛ é kpò. Ði kpɔ́ndéwú ɔ, Biblu ɖɔ ɖɔ hwenu e tɔ́gbó Eblée Jakɔbu sín vǐ sunnu lɛ sè ɖɔ Sikɛmu e nyí Kanáanu é hwlɛn kan xá nɔví nyɔnu yetɔn Dina bo gbá vɔ n’i é ɔ, ‘ahwi xò ye bɔ xomɛ sin ye ɖesu.’ (Bǐbɛ̌mɛ 34:1-7) Vǐ sunnu Jakɔbu tɔn we blá gbě bá wà nǔ nyanya xá Sikɛmu kpo xwédo tɔn kpo dó ba nǔ agɔ e è wà xá nɔví nyɔnu yetɔn é sín hlɔn. Sinmɛnyɔ́ɔ kpo Levíi kpo zán ayi winniwínní bo byɔ toxo Kanáanu lɛ tɔn mɛ lobo hu sunnu lɛ bǐ, kaka jɛ Sikɛmu jí.—Bǐbɛ̌mɛ 34:13-27.

Hun tobutobu enɛ e kɔn nyi ayǐ é ka gbɔ xó ɔ à? Hwenu e Jakɔbu sè nǔ e vǐ sunnu tɔn lɛ wà lɛ é ɔ, é gbɛ́ nǔ nú ye bo ɖɔ: “Nǔ enɛ e mi bló dìn bɔ un huzu nǔgbɛ́hɛn nú tò ɔ mɛ nu lɛ . . . ɔ, kɛn wɛ mi ba nú mì. Ye na xísí dó mì, bo tɔ́n ahwan mì bo ɖu ɖò jǐ ce, bo sú nyɛ kpodo xwédo ce kpo sín kún dó.” (Bǐbɛ̌mɛ 34:30) Nǔ e ye wà dó ba hlɔn lɛ é gbɔ xó ɔ ǎ, é nyɔ́ wà ɔ, flíjɛ tɔn wɛ jɛ; dìn ɔ, xwédo Jakɔbu tɔn ɖó na ɖò adohu adohu jí, ɖó mɛ e ɖò akpá yetɔn lɛ é sixu ɖò xomɛsin jí bo na ba hlɔn. Vlafo nǔ mɔhun ma wá jɛ ó wu wɛ Mawu ɖegbe nú Jakɔbu ɖɔ é ni kplá xwédo tɔn bonu ye ni gosin finɛ bo yì Betɛli.—Bǐbɛ̌mɛ 35:1, 5.

Nǔ Xɔ Akwɛ Biblu Tɔn lɛ Biba

it-1 603 akpá. 9

Debola

1. Nukúnkpédómɛwutɔ́ Hlebeka tɔn. Hwenu e Hlebeka jó tɔ́ tɔn Betuwɛli sín xwé dó bo wá yì Palestine bo na da Izaki é ɔ, Debola xwedó è. (Bǐ 24:59) Ee Debola wà mɛsɛntɔ́zɔ́ nú xwè mɔkpan ɖò Izaki sín xwégbe gudo é ɔ, é huzu xwédo Jakɔbu tɔn sín mɛ ɖokpo; é sixu ko nyí ɖò kú Hlebeka tɔn gudo. É cí ɖɔ, ee Izaki kpo Hlebeka kpo da yeɖée b’ɛ ɖó xwè 125 mɔ̌ gudo é wɛ Debola kú bɔ è ɖi i dó atín ɖaxó ɖé sá ɖò Betɛli ɖɔhun. Nyikɔ (Avǐcɛ́nitín, ee tinmɛ tɔn nyí Atín Ðaxó E Sá È Ya Avǐ Ðè É) e è na atín ɔ é xlɛ́ lee Debola wá vɛ́ nú Jakɔbu kpo mɛ tɔn lɛ kpo sɔ́ é.—Bǐ 35:8.

w17.12 14

Nǔ E Nǔxatɔ́ lɛ Kanbyɔ lɛ É

Ðò Izlayɛli hwexónu tɔn ɔ, mɛ ɖěɖee ɖó vǐ sunnu ɖaxó sín acɛ lɛ é kɛɖɛ sín kúnkan mɛ jɛn Mɛsiya ɔ gosin à?

Mǐ ko ɖɔ xó dó nǔ enɛ jí wá yì. É cí ɖɔ xó mǐtɔn xlɛ́ ɖɔ mɔ̌ wɛ ɖɔhun sɔgbe xá nǔ e mǐ xà ɖò Eblée lɛ 12:16 mɛ é. Wemafɔ enɛ ɖɔ ɖɔ Esawu nyí “suɖunúmawutɔ́ [alǒ nǔ mímɛ́ lɛ gɔn nukún tɔn mɛ sù]” bɔ é “kpɔ́n dó nǔɖuɖu ká ɖokpo wu, bo sà vǐɖaxo sín acɛ e é ɖó é [nú Jakɔbu].” Enɛ jló na xlɛ́ ɖɔ hwenu e Jakɔbu xɔ “vǐɖaxo sín acɛ” Esawu tɔn é ɔ, é lɔ wá huzu mɛ e sín kúnkan mɛ Mɛsiya ɔ na gosin é.—Mat. 1:2, 16; Luk. 3:23, 34.

É ɖò mɔ̌ có, tan Biblu tɔn lɛ gbígbéjé kpɔ́n xlɛ́ ɖɔ sunnu ɖé kún na nyí vǐ sunnu ɖaxó dandan cobo na nyí mɛ e sín kúnkan mɛ Mɛsiya ɔ na gosin é ó. Mǐ ni gbéjé kúnnuɖenú ɖé lɛ kpɔ́n:

Nukɔngbeví e Leya jì nú Jakɔbu alǒ Izlayɛli é wɛ nyí Hwlibɛni. Nukɔnmɛ ɔ, vǐ sunnu nukɔntɔn e Jakɔbu sín asì Hlacɛli e é yí wǎn na hugǎn é jì n’i é wɛ nyí Jozɛfu. Hwenu e Hwlibɛni wà winnyanú é ɔ, è sɔ́ vǐ sunnu ɖaxó sín acɛ ɔ nú Jozɛfu. (Bǐb. 29:31-35; 30:22-25; 35:22-26; 49:22-26; 1 Tan 5:1, 2) É ɖò mɔ̌ có, Mɛsiya ɔ ka gosin kúnkan Hwlibɛni tɔn mɛ ǎ, mɔ̌ jɛn é ma ka lɛ́ gosin Jozɛfu tɔn mɛ ǎ é nɛ. Vǐ sunnu Jakɔbu tɔn ɛnɛgɔ́ e Leya jì n’i b’ɛ nɔ nyí Judáa é sín kúnkan mɛ wɛ Mɛsiya ɔ gosin.—Bǐb. 49:10.

    Fon Publications | (2008-2025)
    Sú kɔ́ntu towe
    Hun kɔ́ntu towe
    • Fɔngbe
    • Sɛ́ dó mɛɖé
    • Nǔjlómɛ lɛ́
    • Copyright © 2025 Watch Tower Bible and Tract Society of Pennsylvania
    • Sɛ́n e ɖɔ nǔ dó zǐnzán tɔn nu lɛ́ é
    • Sɛ́n nǔ e kan mɛɖésúnɔ lɛ́ é tɔn lɛ́
    • Paramètres de confidentialité
    • JW.ORG
    • Hun kɔ́ntu towe
    Sɛ́ dó mɛɖé