Alɔdlɛ́ndónǔ Kplé Gbɛzán kpó sinsɛnzɔ́ kpó tɔn sín azɔ̌wéma tɔn lɛ́
4-10 JUILLET
DƆKUN MAWUXÓ Ɔ TƆN ÐÉ LƐ́ | 2 SAMUWƐ́LI 18-19
“Baaziláyi: Kpɔ́ndéwú jlɛ̌jíninɔ tɔn ɖé”
Klisánwun mɛxómɔ lɛ́ è mí, gbejíninɔ mitɔn xɔ akwɛ́ nú Jehovah
Nya alɔhundónánǔmɛtɔ́ xá ɔ mɛ tɔn atɔn ɖé lɛ́ hɛn zan, nǔ e è nɔ zán dó ɖa nǔɖuɖu vovo lɛ́ é kpó nǔzinzán e sín hudó yě ɖó lɛ́ é kpó wá nú yě. Baaziláyi nyí ɖokpó ɖo nya énɛ́ lɛ́ mɛ. (2 Sam. 17:27-29) Ée gǔfínfɔ́n Abusalɔ́mu tɔn fó gúdo é ɔ, Davídi lɛ́ kɔ ɖidó Jeluzalɛ́mu, bɔ Baaziláyi xwedó è jɛ Judɛ́ɛn Tɔ ɔ tó. Davídi dó wǔsyɛ́n lanmɛ n’i ɖɔ é ní xwedó émí yi Jeluzalɛ́mu. Baaziláyi “jɛ dɔkun titewungbe,” bó ɖó hudó nǔɖuɖu e mɛɖé ná ná ɛ é tɔn ǎ, cóbɔ axɔ́sú ɔ ka ɖɔ n’i ɖɔ nú é xwedó émí ɔ, émí ná ná ɛ nǔɖuɖu. (2 Sam. 19:32-34) Amɔ̌, é cí ɖɔ Davídi ba ɖɔ Baaziláyi ní nɔ kpɔ́ xá émí ɖo Jeluzalɛ́mu, bónú émí ná ɖu le wě ɖěbǔ e Baaziláyi ná ɖe xá ɛ é tɔn ɖɔhun. Ényí Baaziláyi nɔ hɔn ɔ mɛ bó w’azɔ̌ ɔ, é ɖo wɛn ɖɔ wǔjɔmɛ ɖagbe ɖé wɛ é ná nyí n’i!
Klisánwun mɛxómɔ lɛ́ è mí, gbejíninɔ mitɔn xɔ akwɛ́ nú Jehovah
Amɔ̌, Baaziláyi tuun nǔwúkpíkpé tɔn bó nɔ jlɛ̌ jí lobo ɖɔ ɖɔ émí ko ɖó xwe 80. Énɛ́ gúdo ɔ, é ɖɔ gɔ́ ná ɖɔ: “Un sɔ́ sixú tuun nǔ e nyɔ́ é kpó nǔ e gblé é kpó ǎ.” (2 Sam. 19:36) Étɛ́ ɖɔ wɛ é ka ɖe? Baaziláyi ná ko ɖó nǔnywɛ́, ɖó xwe tobutóbú e é ko bló ɖo gbɛmɛ é wú. É sixú lɛ́ ɖe wě ɖagbe xá mɛ, lěe “tomɛxó” lɛ́ wá ɖe wě ɖagbe xá Axɔ́sú Hlobowámu gbɔn ɖo nukɔnmɛ é. (1 Axɔ. 12:6, 7; Ðɛh. 92:13-15; Nǔx. 16:31, nwt) Xó e Baaziláyi ɖɔ dó nǔ ɖagbe kpó nǔ nyanya kpó tuuntuun wú é sixú ɖo gesí dó gǎnmaɖó agbaza tɔn, alǒ dogbó e mɛxóxwe ɖó nú nǔwiwa tɔn lɛ́ é wɛ. É ɖɔ ɖɔ xwe émítɔn e ko sɛ yi é zɔ́n bɔ émí kún sɔ́ nɔ tuun nú nǔɖuɖu víví alǒ gbɔ ó, émí kún ka sɔ́ nɔ se nǔ ganjí ó. (Nǔt. 12:4, 5) Énɛ́ wú ɔ, Baaziláyi ɖésúnɔ dó wǔsyɛ́n lanmɛ nú Davídi ɖɔ é ní kplá vǐ émítɔn Kimuxámu hɛn yi Jeluzalɛ́mu.—2 Sam. 19:37-41.
A sixú kpo ɖo jlɛ̌ jí ɖo mɛtɛ́nkpɔ́n hwenu
6 Jlɛ̌jíninɔ d’alɔ Baaziláyi b’ɛ wá gbeta e sɔgbe é ɖé kɔn. Mɔ wɛ é mɔ ɖɔ émí kún jɛxá bá kpé nukún dó nǔ wǔ ó alǒ é ba bó ná nɔ vivo mɛ fɛɛ wútu wɛ é gbɛ́ nǔ e Davídi byɔ́ ɛ é ǎ. Hwɛjijɔ ɔ kpowun wɛ nyí ɖɔ é mɔ nǔ jɛ wú ɖɔ ninɔmɛ émítɔn lɛ́ ko ɖo ɖyɔ̌ɖyɔ́ wɛ lobo tuun dogbó tɔn lɛ́. É ba bó ná ɖíɖá nǔ e hú gǎn ɛ é ǎ. (Xa Galátinu lɛ́ 6:4, 5.) Ényí mǐ sɔ́ ayi ɖó tɛn ɖaxó mɛ ninɔ alǒ mɛ nukúnɖéjí nyínyí jí ɔ, goyíyí kpó agbahwlɛnhwlɛ́n kpó jɛ́n é nɔ dɔn wá, bɔ winnyá ɖuɖu nɔ wá sú ta ná. (Ga. 5:26) Amɔ̌, jlɛ̌jíninɔ nɔ d’alɔ mɛ bǐ bɔ è nɔ zán nǔwúkpíkpé mɛtɔn lɛ́ dó wa nǔ ɖó kpɔ́ dó kpa susu nú Mawu, lobo nɔ wa nǔ e ná d’alɔ mɛ ɖěvo lɛ́ hú gǎn é.—1 Kɔ. 10:31.
Nǔ xɔ akwɛ́ Biblu tɔn lɛ́ biba
“[Dǒ] wezun ɔ káká yi vivɔnu”
19 Ényí nǔɖé lɛ́ ɖó dogbó nú we, bɔ a lɛ́ mɔ ɖɔ è kún mɔ nǔ jɛ ninɔmɛ émítɔn wú ó ɔ, kpɔ́ndéwú Mɛfibáalu tɔn sixú dó wǔsyɛ́n lanmɛ nú we. (2 Sam. 4:4) É ɖó ná ɖí xwi xá wɔ̌n e ɖo wǔ tɔn é, bɔ Axɔ́sú Davídi lɛ́ dá hwɛ agɔ n’i. Nǔ énɛ́ lɛ́ ɖě sín Mɛfibáalu wú ǎ. É ɖo mɔ̌ có, é lɔn nú nǔ ɖě dó xomɛsin n’i ǎ; nǔ ɖagbe e é nɔ mɔ ɖo gbɛzán tɔn mɛ lɛ́ é nɔ su nukún tɔn mɛ. Xomɛ e Davídi nyɔ́ dó wǔ tɔn wá yi é su nukún tɔn mɛ. (2 Sam. 9:6-10) Énɛ́ wú ɔ, hwenu e Davídi dá hwɛ agɔ nú Mɛfibáalu é ɔ, Mɛfibáalu kpɔ́n nǔ e lɛ́ lɛ̌ dó ninɔmɛ ɔ lɛ́ é bǐ. É lɔn nú nǔwanyido Davídi tɔn ɖ’akpɔ n’i ǎ. É ka lɛ́ dóhwɛ Jehovah ɖó nǔ e Davídi wa é wú ǎ. É sɔ́ ayi ɖó nǔ e é sixú wa, dó nɔ gǔdo nú axɔ́sú e Jehovah sɔ́ é jí. (2 Sam. 16:1-4; 19:25-31) Le mǐtɔn wú wɛ Jehovah bló bɔ Mɛfibáalu sín kpɔ́ndéwú ɖagbe ɖagbe énɛ́ ɖo Xó Tɔn mɛ.—Hlɔ̌. 15:4.
11-17 JUILLET
DƆKUN MAWUXÓ Ɔ TƆN ÐÉ LƐ́ | 2 SAMUWƐ́LI 20-21
“Jehovah ɔ, Mawu hwɛjijɔnɔ wɛ”
Nǔ e nǔxatɔ́ lɛ́ kanbyɔ́ lɛ́ é
Hweɖénu wá su bɔ axɔ́sú Sawúlu tɔ́n ahwan Gabawɔ́ɔnnu e ɖo Izlayɛ́li ví lɛ́ tɛ́ntin lɛ́ é, bó ba ná sú kún yětɔn dó. É cí ɖɔ yě mɛ gěgé wɛ è hu ɖɔhun. Énɛ́ ka nylá tawun. Étɛ́wú? Ðó ɖo Jozuwée hwenu ɔ, gǎn e ɖo Izlayɛ́li lɛ́ é jɛ fífá sín akɔ xá Gabawɔ́ɔnnu lɛ́.—Joz. 9:3-27.
Tan élɔ́ nyí tan ɖé kpowun ǎ. Sɛ́n Mawu tɔn ɖo wɛn. É ɖɔ: “È ná hu tɔ́ ɖó vǐ tɔn nu ǎ.” (Sɛ́n. 24:16) Ényí xomɛvɔ́nɔ wɛ Sawúlu ví we lɛ́ kpó vǐvú tɔn atɔ́ɔ́n lɛ́ kpó nyí ɔ, Jehovah ná yí gbe bɔ nǔ mɔ̌hun ná jɛ ǎ. Sɛ́n ɔ ɖɔ gɔ́ ná ɖɔ: “Mɛ e wa nǔ nyi do é wɛ è ná hu ɖó nǔ e é wa ɔ nu.” É cí ɖɔ yě mɛ tɛ́nwe e kú ɖo kúnkan Sawúlu tɔn mɛ lɛ́ é lɔ ɖ’alɔ ɖo gǎn e Sawúlu dó bó ná sú kún dó nú Gabawɔ́ɔnnu lɛ́ é mɛ ɖo ali ɖé nu ɖɔhun. Wǎgbɔ tɔn ɔ, yě mɛ tɛ́nwe lɛ́ sún sin nǔ nyanya e yě wa é tɔn.
Nǔ xɔ akwɛ́ Biblu tɔn lɛ́ biba
w13 15/1 31 akpá. 14
Mɛxó agun tɔn lɛ́ nɔ ‘wa azɔ̌ xá mǐ nú nyɔ̌ná mǐtɔn’
14 Satáan kpó ahwan tɔn lɛ́ kpó ɖo kpo gbo nyi ali jí nú togun Jehovah tɔn wɛ gbɔn gbɛ ɔ bǐ mɛ có, yě ka kpo ɖo sinsɛnzɔ́ yětɔn wa wɛ. Mɛɖé lɛ́ ɖo mǐ mɛ nɔ ɖí xwi xá wǔvɛ́ ɖěɖěe kan súnnu byɔ́ lɛ́ é. Amɔ̌, ɖó mǐ nɔ gán jɛ Jehovah wú bǐ mlɛ́mlɛ́ wútu ɔ, mǐ nɔ ɖu ɖo tagba énɛ́ lɛ́ e cí “Goliyáti” ɖɔhun lɛ́ é jí. É ɖo mɔ̌ có, xwi e mǐ ɖó ná ɖo ɖiɖí xá kɔ e gbɛ élɔ́ nɔ ɖo gbǐdígbídí nú mǐ wɛ magbokɔ é nɔ zɔ́n bɔ nǔ nɔ ci kɔ nú mǐ alǒ awakanmɛ nɔ kú mǐ. Ðo awakanmɛ kú mɛ hwenu mɔ̌ ɔ, é bɔ wǔ bɔ mǐ ná yá wǔ j’ayǐ, bɔ mɛtɛ́nkpɔ́n ɖěɖěe jí mǐ ná ko ɖu ɖe ayǐvɔ̌gbe lɛ́ é nɔ ɖu ɖo mǐ jí. Ðo ninɔmɛ mɔ̌hun lɛ́ mɛ ɔ, alɔdó e wá dó ganmɛ bɔ mɛxó agun tɔn ɖé ná dó mǐ é sixú zɔ́n bɔ mǐ ná lɛ́ ɖó awǎjijɛ bó lɛ́ mɔ hlɔ̌nhlɔ́n, lěe é nyí gbɔn nú mɛ gěgé é. Nɔví nyɔ̌nu gběxosín-alijítɔ́ e ko ɖo xwe 60 jɛjí é ɖé ɖɔ: “Hweɖénu wa yi ɔ, lanmɛ ce ɖo ganjí ǎ, bɔ sinsɛnzɔ́ ɔ nɔ lɛ́ ci kɔ nú mì. Mɛxó agun tɔn ɖé ɖ’ayi wú ɖɔ gǎn vɔ ɖo wǔ yě bó sɛkpɔ́ mì. Mǐ ɖɔ xó e dó wǔsyɛ́n lanmɛ nú mɛ bɔ yě jínjɔ́n Biblu jí lɛ́ é. Un wa nǔ sɔgbe xá wě e é ɖe xá mì lɛ́ é, bó ka ɖu le tɔn.” É ɖɔ gɔ́ ná ɖɔ: “É víví nú mì tawun ɖɔ mɛxó agun tɔn énɛ́ ɖ’ayi gǎnmaɖó ce wú, bó d’alɔ mì!” Nǔgbó ɔ, é dó wǔsyɛ́n lanmɛ nú mǐ ɖɔ, Avicáyi hwexónu tɔn ɔ ɖɔhun ɔ, mǐ ɖó mɛxó agun tɔn e nɔ ɖo xɛ nya ɖo mǐ jí wɛ kpó wǎnyíyí kpó, bó nɔ ɖo gbesisɔmɛ bá d’alɔ mǐ lɛ́ é.
18-24 JUILLET
DƆKUN MAWUXÓ Ɔ TƆN ÐÉ LƐ́ | 2 SAMUWƐ́LI 22
“Gǎn jɛ Jehovah wú nú é ná d’alɔ we”
cl 19 akpá. 11
A ka sixú “sɛkpɔ́ Mawu” nǔgbó nǔgbó a?
11 Nǔ ɖokpó wɛ nyí ɖɔ è ní xa ɖɔ Mawu ɖó “hlɔ̌nhlɔ́n.” (Ezayíi 40:26) Nǔ ɖěvo wɛ é lɛ́ nyí ɖɔ è ní xa lěe é hwlɛ́n akɔta Izlayɛ́li ví lɛ́ tɔn ɖo xu Vɔvɔ ɔ mɛ gbɔn, bó lɛ́ kpé nukún dó yě wǔ ɖo gbětótló mɛ nú xwe 40 é. Dǒ nukún mɛ bó kpɔ́n! Sin e ɖo adǎn jí lɛ́ é má ɖó we. Bɔ togun ɔ, vlafo gbɛtɔ́ 3000000 mɔ̌, ɖo zɔnlin ɖi gbɔn ayǐkúngban xúxú jí wɛ wa xweyǐgbe, lobɔ sin lɛ́ mlí dó te ahohó lɛ́ ɖɔhun ɖo awa we lɛ́ xwé. (Tíntɔ́n 14:21; 15:8) È mɔ kúnnuɖenú e xlɛ́ ɖɔ Mawu nya xɛ ɖo yě jí ɖo gbětótló mɛ lɛ́ é: Sin nɔ tɔ́n sín só mɛ; nǔɖuɖu, éé sín sinmɛ cí jinukún wěwé ɖɔhun é nɔ kɔn nyi ayǐkúngban ɔ jí. (Tíntɔ́n 16:31; Kɛ́nsísɔ́ 20:11) Ðo fí ɔ, Jehovah ɖo ɖiɖexlɛ́ wɛ ɖɔ é kún nyí hlɔ̌nhlɔ́n kɛ́ɖɛ́ wɛ émí ɖó ó, loɔ, émí nɔ lɛ́ zán dó togun émítɔn takúnmɛ. É dó wǔsyɛ́n lanmɛ nú mǐ tawun ɖɔ mǐ tuun ɖɔ ɖɛ mǐtɔn lɛ́ nɔ yi Mawu hlɔ̌nhlɔ́nnɔ ɔ gɔ́n. “Bibɛtɛn wɛ é nyí nú mǐ, é wɛ nyí ahohó mǐtɔn. Adǎngbomɛ hwenu ɔ, è nɔ ba ɛ kpo gbeɖé ɖo gǔdo ǎ.”—Ðɛhan 46:2.
w10 1/6 26 akpá. 4-6
“Mɛɖé ɖo gbejí nú we ɔ, hwi lɔ nɔ nɔ gbejí n’i”
Mǐ ní gbéjé nǔ e Davídi ɖɔ é kpɔ́n ganjí. È sixú lɛ́ lílɛ́ xógbe Ebléegbe tɔn e è lílɛ́ dó “nɔ gbejí n’i” é dó “wa nǔ xá mɛ kpó xomɛnyínyɔ́ kpó.” Wǎnyíyí jí wɛ gbejíninɔ adodwé ɔ jínjɔ́n. Jehovah nɔ tɛ́dó mɛ ɖěɖěe ɖo gbejí n’i lɛ́ é wú kpó wǎnyíyí kpó.
Lɛ̌ ɖ’ayi wú ɖɔ gbejíninɔ núwiwa hú gǎn lěe nǔ cí nú mɛ é ɖiɖexlɛ́ kpowun; mɛ e ɖo gbejí é nɔ ɖe xlɛ́. Lěe Davídi ɖésúnɔ ɖ’ayi wú gbɔn é ɔ, Jehovah nɔ nɔ gbejí. Ðo hwenu ɖěɖěe d’ablu ɖo Davídi sín gbɛzán mɛ lɛ́ é mɛ ɔ, Jehovah wa nǔ dó takún tɔn mɛ, é nya xɛ ɖo axɔ́sú gbejínɔtɔ́ énɛ́ jí bó lɛ́ xlɛ́ ali i kpó gbejíninɔ kpó. Davídi ɖɔ kpó nǔsumɛnukúnmɛ kpó ɖɔ Jehovah wɛ nyí tɔn bɔ émí gán ɖo ‘kɛntɔ́ émítɔn lɛ́ bǐ sí.’—2 Samuwɛ́li 22:1.
Étɛ́ xó Davídi tɔn lɛ́ ka kplɔ́n mǐ? Jehovah nɔ húzú ǎ. (Jaki 1:17) É nɔ tɛ́dó nǔgbódodó tɔn lɛ́ wú bó nɔ nɔ gbejí nú akpá e é dó lɛ́ é. Davídi wlán ɖo ɖɛhan ɖěvo mɛ ɖɔ: “[Jehovah] nɔ jó mɛ e nyí étɔn [gbejínɔtɔ́ tɔn] lɛ́ dó ǎ.”—Ðɛhan 37:28.
Nǔ xɔ akwɛ́ Biblu tɔn lɛ́ biba
w12 15/11 17 akpá. 7
Sɔ́ nǔ nú mɛɖéesɔ́hwe
7 Lěe Mawu nɔ sɔ́ éɖée hwe gbɔn é kplɔ́n nǔ tají ɖé Davídi. É ji han bó mlá Jehovah ɖɔ: “A ná mì gǎglónú hwlɛngán tɔn towe, bɔ mɛɖéesɔ́hwe towe sɔ́ mì su.” (2 Sam. 22:36, nwt) Davídi mɔ ɖɔ sɔ e Jehovah sɔ́ éɖée hwe é wɛ nyí tɔn bɔ émí xɔ susu ɖo Izlayɛ́li, énɛ́ wɛ nyí ɖɔ sɔ́ e Jehovah sɔ́ éɖée hwe é wú wɛ é nya bó ɖ’ayi wǔ tɔn. (Ðɛh. 113:5-7) Nǔ ɖokpó ɔ wɛ é nɔ wa xá mǐ lɔ a? Jijɔ, nǔwúkpíkpé, alǒ wǔjɔmɛ tɛ́ mǐ ka ɖó bɔ é ma nyí Jehovah wɛ “ná” yě mǐ ǎ? (1 Kɔ. 4:7) Mɛ e nɔ sɔ́ éɖée hwe é nyí “nǔɖaxó,” énɛ́ wɛ nyí ɖɔ é nɔ nyí mɛsɛntɔ́ e xɔ akwɛ́ é ɖé ɖo alɔ Jehovah tɔn mɛ. (Luk. 9:48) Mi nú mǐ ní kpɔ́n ali e nu nǔ nyí mɔ̌ ɖe é ɖé lɛ́.
ZĚ HWIÐÉE BǏ JÓ NÚ MAWUXÓÐIÐƆZƆ́ Ɔ
Jɔbu: Nya e dɛ bó lɛ́ nɔ gbejí é ɖé
w06 15/8 21 akpá. 7-8
7 Gěgé Klisánwun lɛ́ tɔn nɔ mɔ wǔvɛ́ ɖó bǎ e mɛ Jɔbu mɔ ɖó é ǎ có, yě ka nɔ se wǔvɛ́ ɖo ali ɖé lɛ́ nu. Gěgé yětɔn wɛ nɔ ɖí xwi xá yadónúmɛ kpó tagba xwédo mɛ tɔn lɛ́ kpó. Akwɛ́yózo alǒ azɔn nɔ dó ya nú yě tawun. Mɛɖé lɛ́ sɔ́ gbɛ yětɔn dó sá vɔ̌ dó nǔɖiɖi yětɔn tamɛ. É ɖo mɔ̌ có, mǐ ɖó ná lin ɖɔ Satáan ɖésúnɔ wɛ nɔ dɔn awě e nɔ xo mǐ lɛ́ é bǐ dó mǐ jí ǎ. Nǔgbó ɔ, mǐ sixú nɔ mɔ wǔvɛ́ ɖé lɛ́ ɖó nǔwanyido mǐɖésúnɔ tɔn lɛ́ wú, alǒ azɔn e mǐ ɖu gǔ tɔn é ɖé wútu. (Galátinu lɛ́ 6:7) Gɔ́ ná ɔ, mǐ mɛ bǐ wú wɛ mɛxóxwe kpó adla j’ayǐ lɛ́ kpó nɔ wa nǔ dó. Biblu ɖe xlɛ́ nyi wɛn ɖɔ ɖo din hwɛ̌ ɔ, Jehovah kún nɔ bló nǔjíwǔ lɛ́ dó cyɔ́n alɔ mɛsɛntɔ́ tɔn lɛ́ jí ɖo wǔvɛ́ énɛ́ lɛ́ sí ó.—Nǔnywɛ́tɔ́xó 9:11, nwt.
8 É ɖo mɔ̌ có, Satáan sixú gbɔn wǔvɛ́ e mǐ nɔ mɔ lɛ́ é gblamɛ dó bló bɔ nǔɖiɖi mǐtɔn ná vɔ́ da. Mɛsɛ́dó Pɔ́lu ɖɔ ɖɔ è ‘sɔ́ wun ɖé dó lanmɛ nú émí, wɛnsagun Satáan tɔn ɖé wɛ, bɔ é nɔ ɖo émí xo wɛ.’ (2 Kɔlɛ́ntinu lɛ́ 12:7, nwt) Ényí wǔvɛ́ agbaza tɔn ɖé, vlafo é nɔ mɔ nǔ ganjí ǎ, alǒ nǔ ɖěvo wɛ ɖo ya dó nú Pɔ́lu wɛ ɔ, é tuun ɖɔ Satáan sixú gbɔn wǔvɛ́ énɛ́ kpó linkpɔ́n e é ná ɖó n’i é kpó mɛ dó xo awǎjijɛ tɔn kpó gbejíninɔ tɔn kpó yí. (Nǔnywɛ́xó 24:10) Ðo égbé ɔ, Satáan sixú sísɛ́ mɛ e ɖo xwédo mɛtɔn mɛ lɛ́ é, azɔ̌mɛvígbɛ́ lɛ́, alǒ acɛkpikpa acɛgannaganna-kpanúmɛtɔ́ lɛ́ bɔ yě ná dó ya nú mɛsɛntɔ́ Mawu tɔn lɛ́ ɖo ali ɖé lɛ́ nu.
25-31 JUILLET
DƆKUN MAWUXÓ Ɔ TƆN ÐÉ LƐ́ | 2 SAMUWƐ́LI 23-24
“Nǔ e a nɔ ná lɛ́ é ka nɔ byɔ́ vɔ̌sísá ɖo así we a?”
it-1 153
Alona
É cí ɖɔ vɔ̌nu wɛ Alona ná fí e è ná sá vɔ̌ ɔ ɖe é, nyibú, kpó nakí kpó e è ná zán lɛ́ é, amɔ̌, Davídi zyán vǎ d’é jí ɖɔ émí ná s’axɔ́. Tan e ɖo 2 Samuwɛ́li 24:24 mɛ é xlɛ́ ɖɔ gankwɛ́ 50 (ɖɔ̌la Amɛlíka tɔn 110) wɛ Davídi xɔ fí e è nɔ fún jinukún ɖe é kpó nyibú lɛ́ kpó yí. É ɖo mɔ̌ có, ɖo 1 Tan 21:25 mɛ ɔ, è xlɛ́ ɖɔ sikágan 600 (ɖɔ̌la Amɛlíka tɔn 77000 mɔ̌) wɛ Davídi dó xɔ fí ɔ yí. Fí e è bló vɔ̌sákpe e jí è sá vɔ̌ ɔ ɖe é kpó nǔ ɖěɖěe è dó sá vɔ̌ ɔ ná lɛ́ é kpó xixɔ kɛ́ɖɛ́ wú wɛ mɛ e wlán Samuwɛ́li Wegɔ́ ɔ é ɖɔ xó dó. É cí ɖɔ akwɛ́ e xɔ nǔ énɛ́ lɛ́ é kɛ́ɖɛ́ wú wɛ é ɖɔ xó dó. Ðo alɔ ɖěvo mɛ ɔ, mɛ e wlán Tan Nukɔntɔn ɔ é ɖɔ xó dó nǔ e kúnkplá fí e è wá gbá tɛ́npli ɔ dó ɖo nukɔnmɛ lɛ́ é xixɔ wú. (1Tan 22:1-6; 2Tan 3:1) Ðó fí e è gbá tɛ́npli ɔ dó é d’agba tawun wútu ɔ, é cí ɖɔ akwɛ́ e è dó xɔ fí ɖaxó énɛ́ ná é xó ɖɔ wɛ sikágan 600 lɛ́ ɖe ɖɔhun, é nyí fí kpɛví e Davídi xɔ ɖ’ayǐ bó mɛ vɔ̌sákpe dó é xó ɖɔ wɛ è ɖe ǎ.
w12 15/1 18 akpá. 8
Étɛ́ “nǔgbó titewungbe” ɔ ka sixú kplɔ́n mǐ?
8 Ényí jlǒ wɛ sísɛ́ Izlayɛ́li ví ɖé b’ɛ́ sá vɔ̌ bó ná ɖe xlɛ́ ɖɔ nǔ e Jehovah wa n’i é su nukún tɔn mɛ, alǒ lěe é nɔ nyí gbɔn nú vɔ̌ e è nɔ dó zo é, bónú nǔ tɔn ná dó nyɔ́ Jehovah nukúnmɛ ɔ, kanlin ɖagbe e é ná dó sá vɔ̌ ɔ ná é sísɔ́ sɔ́ ná vɛ́ wǔ n’i ǎ. É ná víví n’i tawun ɖɔ nǔ ɖagbe hú gǎn e é ɖó é wɛ é ná Jehovah. Ðo égbé ɔ, Klisánwun lɛ́ sɔ́ nɔ sá vɔ̌ lě tlɔlɔ lěe Mɔyízi sɛ́n ɔ byɔ́ gbɔn é ǎ; é ɖo mɔ̌ có, yě nɔ sá vɔ̌ ɖo ali ɖé nu, énɛ́ wɛ nyí ɖɔ yě nɔ zán hwenu yětɔn, hlɔ̌nhlɔ́n yětɔn, kpó nǔɖókan yětɔn lɛ́ kpó dó sɛn Jehovah ná. Mɛsɛ́dó Pɔ́lu ɖɔ ɖɔ nukúnɖíɖó Klisánwun tɔn mǐtɔn jíjlá “ɖo togun mɛ agbawungba” gɔ́ nú ‘nǔɖagbewiwa kpó nǔ e ɖo mǐ sí lɛ́ é mímá xá mǐɖée lɛ́ kpó’ ɖo vɔ̌sísá ɖěɖěe nɔ nyɔ́ Mawu nukúnmɛ lɛ́ é mɛ. (Ebl. 13:15, 16) Linlin e togun Jehovah tɔn nɔ dó wa azɔ̌ mɔ̌hun lɛ́ ná é nɔ ɖe lě do nǔ e Mawu ná yě lɛ́ é su nukún yětɔn mɛ, bó lɛ́ xɔ akwɛ́ nú yě sɔ é xlɛ́. Énɛ́ wú ɔ, kancícá ɖé ɖo nǔwiwa kpó jlǒ kpó e nɔ sísɛ́ Klisánwun ɖěɖěe nɔ sɔ́ yěɖée jó nú sinsɛnzɔ́ ɔ ɖo égbé lɛ́ é kpó mɛ ɖěɖěe nɔ sɔ́ jlǒ dó sá vɔ̌ ɖo xóxóhwenu lɛ́ é kpó tɔn tɛ́ntin.
Nǔ xɔ akwɛ́ Biblu tɔn lɛ́ biba
w05 15/5 19 akpá. 6
Nǔ tají ɖěɖěe ɖo wěma Samuwɛ́li Wegɔ́ ɔ tɔn mɛ lɛ́ é
23:15-17. Sísí e Davídi ɖó nú sɛ́n e Mawu ná dó gbɛ kpó hun kpó wú é syɛ́n sɔmɔ̌ bɔ ɖo ninɔmɛ élɔ́ mɛ ɔ, é gbɛ́ ɖɔ émí kún ná wa nǔ e tlɛ ná vlɛ́ sɛ́n énɛ́ gbigba é ó. Mǐ ɖó ná nɔ ɖó linlin ɖokpó ɔ dó sɛ́n Mawu tɔn lɛ́ bǐ wú.
1er-7 AOÛT
DƆKUN MAWUXÓ Ɔ TƆN ÐÉ LƐ́ | 1 AXƆ́SÚ LƐ́ 1-2
“Nǔ e a wa nyi do lɛ́ é ka nɔ kplɔ́n nǔ we a?”
it-2 870 akpá. 3
Salomɔ́ɔ
Ée Adoniyasi kpó mɛ ɖěɖěe é blá sé xá lɛ́ é kpó jɛ nǔxixo e ɖo Gixɔ́ni, éé má lín dó yě ǎ é, kpó xó e sú wɛ togun ɔ ɖe bó nɔ ɖɔ: “Susu nú axɔ́sú Salomɔ́ɔ” é kpó se jí é ɔ, xɛsi jɛ yě jí, bɔ yě dán ɖěwagbɛn. Salomɔ́ɔ ba ɖɔ è ní mɔ nǔjɛdo ɖé ɖɔ dó axɔ́súzinkpo jí e é xá tlóló é wú ǎ, bó gbɛ́ ɖɔ émí kún ná ba hlɔn ó. Mɔ̌ mɛ ɔ, é sɔ́ fífá e ná nɔ ayǐ ɖo acɛkpikpa tɔn hwenu é sín nu ɖó te. Ényí nǔ lɛ́ ma ko yi gbɔn mɔ̌ ǎ ɔ, Salomɔ́ɔ ná ko ɖibla kú ɖ’é mɛ. Adoniyasi hɔn yi goxɔ ɔ mɛ bó ɖo bibɛtɛn ba wɛ; énɛ́ wú ɔ, Salomɔ́ɔ sɛ́ mɛ dó è, bó ɖɔ è ní yi kplá ɛ wá nú émí. Salomɔ́ɔ ɖɔ nú Adoniyasi ɖɔ nú é ma wa nǔ nyanya ǎ jɛ́n wɛ ɔ, é ná kpo ɖo gbɛ, bɔ énɛ́ gúdo ɔ, é ɖɔ é ní yi xwé tɔn gbe.—1Ax 1:41-53.
it-1 48
Adoniyasi
É ɖo mɔ̌ có, ɖo kú Davídi tɔn gúdo ɔ, Adoniyasi yi mɔ Bɛtisábe bó ɖɔ é ní yi sa vo dó takún émítɔn mɛ ɖo Salomɔ́ɔ gɔ́n ɖɔ é ní ná gbe bónú émí ná da Avicági, mɛsɛntɔ́ nyɔ̌nu wínnyáwínnyá e kpé nukún dó Davídi wú é. Adoniyasi ɖɔ nú Bɛtisábe ɖɔ: “Nyɛ wɛ ɖó ná ɖu axɔ́sú ɔ bɔ Izlayɛ́li to ɔ bǐ sín nukún ko ɖo jǐ cé.” Ényí éɖésúnɔ ná bó ɖɔ kpó nu tɔn kpó ɖɔ émí mɔ ɖɔ lěe Mawu jló gbɔn é wɛ nǔ lɛ́ yi gbɔn ɔ, xó énɛ́ e é ɖɔ é xlɛ́ ɖɔ é mɔ ɖɔ è xo nǔ e sín acɛ e é ɖó é yí sín así tɔn. (1Ax 2:13-21) Nǔ e byɔ́ wɛ Adoniyasi ɖe é ɔ, é cí ɖɔ é kún nyí biba wɛ é ɖe ɖɔ è ní ná Avicági émí dó axɔ́sú e émí ma sɔ́ ɖu ǎ é tɛnmɛ kpowun ó. Loɔ, é ɖo gaan ɖɔ nǔjlódíngan sín zɛn e ɖo sísɔ́ ɛ wɛ é kpo ɖo cɔcɔ dó ní wɛ. Nǔgbó ɔ, sɔgbe kpó aca Zǎnzǎnhwe jí hwexónu tɔn ɖé kpó ɔ, mɛ e ɖó acɛ bó ná jɛ axɔ́sú ɖé dó mɛ é kɛ́ɖɛ́ jɛ́n sixú yí axɔ́sú ɔ sín asi lɛ́. (Kpɔ́n 2Sa 3:7; 16:21.) Mɔ̌ wɛ Salomɔ́ɔ mɔ nǔ e Adoniyasi byɔ́ gbɔn nɔ tɔn jí é gbɔn. Énɛ́ wú ɔ, é ɖe gbe ɖɔ è ní hu i, bɔ Benayahu hu i azɔn ɖokpó.—1Ax 2:22-25.
Nǔ xɔ akwɛ́ Biblu tɔn lɛ́ biba
w05 1/7 30 akpá. 1
Nǔ tají ɖěɖěe ɖo wěma Axɔ́sú lɛ́ Nukɔntɔn ɔ mɛ lɛ́ é
2:37, 41-46. Awǒvinú tawun wɛ é nyí ɖɔ è ní lin ɖɔ è sixú gba sɛ́n e è dó lɛ́ é bó ná gɔn xɔxɔ tɔn se! Mɛ ɖěɖěe nɔ sɔ́ jló dó zɛ sín ‘ali sóbwé sóbwé e nɔ kplá mɛ yi gbɛ mavɔmavɔ mɛ jí lɛ́ é’ ná sún sin tɔn.—Matíe 7:14.
ZĚ HWIÐÉE BǏ JÓ NÚ MAWUXÓÐIÐƆZƆ́ Ɔ
Ðo nukɔn yi wɛ ɖo sinsɛnzɔ́ ɔ mɛ
Klisánwun lɛ́ ɖó ná yi nukɔn ɖo sinsɛnzɔ́ ɔ mɛ. Nǔ e wú Jezu kplɔ́n wɛnɖagbejíjlázɔ́ ɔ ahwanvú tɔn lɛ́ kpɛɖé kpɛɖé ɔ nɛ́. (Luk. 9:1-5; 10:1-11) Nǔ ɖokpó ɔ wú wɛ Plisílu kpó Akilási kpó dɔn Apolósu dó wǔ bó “tín Mawu sín ali ɔ mɛ n’i” ganjí. (Mɛ. 18:24-26) Hwɛjijɔ ɖokpó énɛ́ ɔ wú wɛ Pɔ́lu dó wǔsyɛ́n lanmɛ nú wɛnɖagbejlátɔ́ Timɔtée e ko mɔ nǔ gěgé kpɔ́n é ɖɔ é ní kpo ɖo kan ɖó dó nǔkplɔ́nmɛ tɔn wú wɛ bónú “mɛ bǐ ná mɔ nǔ jɛ” nukɔnyiyi tɔn wú vaan. (1 Tim. 4:13-15) Ði lěe mǐ tlɛ ko ɖo Aklúnɔ ɔ sɛn wɛ ɖi wɛnɖagbejlátɔ́ ɖé bɔ é ma sɔ́ hwe ǎ é ɔ, mǐ ɖó ná kpo ɖo nǔwúkpíkpé mǐtɔn lɛ́ hɛn kpɔ́n te d’é jí wɛ.
2 Kpɔ́n dó mɛ ɖěvo lɛ́ wú: Ali e nu mǐ sixú hɛn nǔwúkpíkpé mǐtɔn lɛ́ kpɔ́n te ɖe é ɖokpó wɛ nyí ɖɔ mǐ ní nɔ kpɔ́n nǔ dó mɛ ɖěvo lɛ́ wú. (Nǔnywɛ́xó 27:17) Énɛ́ wú ɔ, nɔ ɖ’ayi wɛnjlátɔ́ ɖěɖěe kpó hwi kpó nɔ zɔ́n lɛ́ é wú hwenu e yě ɖo wɛn ɔ xwlé mɛ wɛ é. Kan nǔ tawun tawun ɖé lɛ́ byɔ́ wɛnjlátɔ́ azɔ̌tuuntɔ́ lɛ́, lobo ɖótó yě ganjí. (Nǔnywɛ́xó 1:5) A nɔ bú vo ɖo lěe a ná ba mɛ lɛ́ kpɔ́n gbɔn é, lěe a ná bɛ́ Biblu kpínkplɔ́n xá yě gbɔn é, alǒ lěe a ná ɖ’alɔ ɖo akpáxwé sinsɛnzɔ́ ɔ tɔn ɖé lɛ́ mɛ gbɔn é mɛ wɛ a? Yi mɔ nukúnkpénǔwútɔ́ gbɛ̌ta kúnnuɖiɖe tɔn towe alǒ wɛnjlátɔ́ e ko mɔ nǔ kpɔ́n é ɖé, bó byɔ́ ɛ ɖɔ é ní kplɔ́n azɔ̌ émí. Lɛ̌ flín ɖɔ gbigbɔ mímɛ́ Jehovah tɔn sixú bló bɔ nǔwúkpíkpé mǐtɔn lɛ́ ná kpɔ́n te, énɛ́ wú ɔ, nɔ xo ɖɛ bó nɔ byɔ́ hwɛhwɛ.—Luk. 11:13.
3 Ényí è ɖe wě xá we dó lěe a ná yi nukɔn gbɔn é wú hǔn, xomɛ ní ma sin we ó, nú a ma tlɛ byɔ́ ǎ ɔ nɛ́. (Nǔnywɛ́tɔ́xó 7:9) Apolósu ɖɔhun ɔ, sɔ́ hwiɖée hwe bó yí gbe nú wěɖexámɛ ɔ bónú é lɛ́ su nukún towe mɛ. Mɔ̌ wiwa nɔ xlɛ́ ɖɔ è nyɔ́nǔi.—Nǔnywɛ́xó 12:15.
8-14 AOÛT
DƆKUN MAWUXÓ Ɔ TƆN ÐÉ LƐ́ | 1 AXƆ́SÚ LƐ́ 3–5:14
“Lěe nǔnywɛ́ xɔ akwɛ́ sɔ é”
w11 15/12 8 akpá. 4-6
Salomɔ́ɔ: Kpɔ́ndéwú ɖagbe kpó nyanya kpó
4 Ée Salomɔ́ɔ jɛ acɛ kpa jí tlóló é ɔ, Mawu xo dlɔ̌ ɛ bó ɖɔ ní ɖɔ é ní byɔ́ nǔ e é jló é. Ðó Salomɔ́ɔ tuun ɖɔ émí kún ko mɔ nǔ káká ɖé kpɔ́n ó wútu ɔ, é byɔ́ nǔnywɛ́. (Xa 1 Axɔ́sú lɛ́ 3:5-9.) Ðó axɔ́sú Salomɔ́ɔ byɔ́ nǔnywɛ́, b’ɛ ma nyí dɔkun kpó susu kpó ǎ wútu ɔ, é hun xomɛ nú Mawu b’ɛ ná ɛ “nǔnywɛ́ kpó nukúnnúmɔjɛnǔmɛ kpó,” bó lɛ́ ná ɛ dɔkun. (1 Ax. 3:10-14) Lěe Jezu ɖɔ gbɔn é ɔ, nǔnywɛ́ Salomɔ́ɔ tɔn d’asá to káká bɔ axɔ́sú nyɔ̌nu Saba tɔn se lěe nyǐkɔ tɔn yi jǐ gbɔn é, bɔ éɖésúnɔ gosín fí línlín bó wá ɖótó è.—1 Ax. 10:1, 4-9.
5 Mǐdɛɛ lɛ́ nɔ ɖó nukún ɖɔ Jehovah ná ná nǔnywɛ́ mǐ ɖo nǔjíwǔ lí nu ǎ. Salomɔ́ɔ ɖɔ ɖɔ ‘Jehovah wɛ nɔ ná nǔnywɛ́ mɛ,’ amɔ̌, é lɛ́ ɖɔ gɔ́ ná ɖɔ mǐ ɖó ná dó gǎn bá dó ɖó jijɔ Mawu tɔn énɛ́ bó ɖɔ: “Ðǒtó nǔnywɛ́xó, nɔ tɛ́n kpɔ́n, bó nɔ mɔ̌ nǔ jɛ mɛ.” Bó ná dó lɛ́ ɖe gǎndídó e é byɔ́ cóbɔ mǐ ná ɖó nǔnywɛ́ é xlɛ́ ɔ, é zán xógbe élɔ́ lɛ́ ɖi “ylɔ̌,” “ba,” kpó “nya gbě tɔn” kpó. (Nǔx. 2:1-6) É ɖo wɛn ɖɔ mǐ sixú ɖó nǔnywɛ́.
6 É ná nyɔ́ ɖɔ mǐ ní kanbyɔ́ mǐɖée ɖɔ: ‘Un ka nɔ ylɔ́ nǔnywɛ́ Mawu tɔn ɖɔ nǔjɔnǔ Salomɔ́ɔ ɖɔhun a?’ Ðó ninɔmɛ e mɛ gbɛ ɔ ɖe ɖo akwɛ́zínzán linu é ma ɖó jiɖe ǎ wútu ɔ, mɛ gěgé nɔ sɔ́ ayi ɖó agbazazɔ́ alǒ akwɛ́ biba jí. É wɛ nɔ lɛ́ zɔ́n bɔ mɛ ɖěvo lɛ́ nɔ wá gbeta wěmaxɔmɛ alɔkpa e yě ná yi é kpó táan nabí e yě ná yi ná é kpó tɔn kɔn. Nɛ̌ é ka ɖe gbɔn nú hwɛ kpó xwédo towe kpó? Gbeta e kɔn mi nɔ wá lɛ́ é ka nɔ xlɛ́ ɖɔ mi nɔ ba nǔnywɛ́ Mawu tɔn nǔ xɔ akwɛ́ ɖé ɖɔhun a? É ná byɔ́ ɖɔ mi ní sɔ́ ayi ɖó nǔɖé lɛ́ jí bó nya gbě yětɔn bá dó ɖó nǔnywɛ́ d’é jí wɛ a? Nǔgbó ɔ, ényí a tɛ́n kpɔ́n bó ɖó nǔnywɛ́ bó nɔ lɛ́ zán ɔ, é ná wa ɖagbe nú we káká sɔ́yi. Salomɔ́ɔ wlán ɖɔ: “Vǐ ce, nú a ɖótó mì ɔ, a ná tuun nǔ e nyí hwɛjijɔ é, nǔ e nyí nǔ jlɔ́jlɔ́ é, nǔ e sɔgbe é; a tuun nǔ énɛ́ lɛ́ ɔ, a ɖo nyɔ̌ná lí ɔ jí.”—Nǔx. 2:9.
Nǔ xɔ akwɛ́ Biblu tɔn lɛ́ biba
w98 1/2 11 akpá. 15
Jehovah, Mawu e nɔ jɛ akɔ xá mɛ é
15 Ée kúnkan Ablaxámu tɔn húzú akɔta e è bló tuto ná é ɖé ɖo Mɔyízi sɛ́n ɔ glɔ́ gúdo é ɔ, Jehovah kɔn nyɔ̌ná dó yě jí sɔgbe xá akpá e é dó nú tɔ́gbó yětɔn Ablaxámu é. Jozuwée, éé jɛ Mɔyízi tɛnmɛ é, nɔ nukɔn nú Izlayɛ́li ví lɛ́, bó kplá yě yi Kanáa ɖo 1473 J.H.M. tɔn. Lěe è má to ɔ gbɔn ɖo akɔta lɛ́ tɛ́ntin é zɔ́n bɔ akpá e Jehovah dó nú Ablaxámu ɖɔ émí ná ná to ɔ kúnkan tɔn é jɛnu. Ényí Izlayɛ́li ví lɛ́ nɔ gbejí ɔ, Jehovah nɔ ɖe akpá e é dó nú yě ɖɔ émí ná ná yě ɖuɖéjí dó kɛntɔ́ yětɔn lɛ́ jí é. Énɛ́ jɛ wě vaan ɖo acɛkpikpa axɔ́sú Davídi tɔn hwenu. Ðo Davídi sín vǐ Salomɔ́ɔ hwenu ɔ, akɔjijɛ Ablaxámu tɔn sín akpáxwé atɔngɔ́ ɔ jɛnu. “Togun Judáa tɔn ɔ kpó Izlayɛ́li tɔn ɔ kpó sukpɔ́ ɖésú, bó cí nyɛ̌kɛ́n e ɖo xutó ɔ ɖɔhun; yě nɔ mɔ nǔ ɖu, bó nɔ mɔ ahan nu, lobo vo ganjí.”—1 Axɔ́sú lɛ́ 4:20.
15-21 AOÛT
DƆKUN MAWUXÓ Ɔ TƆN ÐÉ LƐ́ | 1 AXƆ́SÚ LƐ́ 5:15–6
“Yě sɔ́ ta kpó awa kpó bǐ dó xɔgbígbázɔ́ ɔ mɛ”
w11 1/2 15
A ka tuun a?
È tuun sɛ́dlutín Libáan tɔn lɛ́ nú syɛ́nsyɛ́n yětɔn, ɖɛkpɛ nyínyɔ́ yětɔn, wǎn ɖaaɖagbe e yě nɔ ɖe tɔ́n é, bɔ é nɔ lɛ́ vɛ́ wǔ bɔ nǔvínúví lɛ́ ná ɖu yě. Hǔn, azɔ̌wanú ɖagbe hú gǎn lɛ́ wɛ Salomɔ́ɔ zán dó gbá tɛ́npli ɔ. Égbé ɔ, zungbó sɛ́dlutín tɔn e gbɔn Libáan só lɛ́ tá ɖ’ayǐ é sɔ́ kpo nabí ɖé ǎ, bɔ yě lɛ́ jɛ zɔ zɔ.
it-1 411
Sɛ́dlutín
Sɛ́dlutín lɛ́ zínzán ɖo ali tobutóbú énɛ́ nu byɔ́ ɖɔ è ní zán azɔ̌watɔ́ afatɔ́n mɔ̌kpán lɛ́ nú yě ná gbo atín lɛ́, bɛ́ yě wá Tíi alǒ Sidɔ́ɔn ɖo xu Mɛditɛlanɛ́ɛ tɔn tó, to yě dó tɔjíhún mɛ, bó kun gbɔn xu jí, ɖibla wá Jopée. Énɛ́ gúdo ɔ, è nɔ kun yě gbɔn ayǐkúngban jí káká wá Jeluzalɛ́mu. Akɔ e Salomɔ́ɔ kpó Ilámu kpó jɛ xá yěɖée é wɛ zɔ́n bɔ azɔ̌ ɔ yi ganjí. (1Ax 5:20-32; 2Tan 2:2-9) Ilámu kpo ɖo sɛ́dlutín sɛ́ dó Salomɔ́ɔ wɛ káká bɔ è ɖɔ ɖɔ Salomɔ́ɔ bló bɔ “sɛ́dlutín sukpɔ́ sikomɔ́ɔtín . . . ɖɔhun” ɖo acɛkpikpa tɔn hwenu.—1Ax 10:27; lɛ̌ kpɔ́n 9:8, 9.
it-2 1047 akpá. 7
Tɛ́npli
Hwenu e Salomɔ́ɔ bló tuto nú azɔ̌ ɔ é ɔ, é cyán súnnu 30000 ɖo Izlayɛ́li ví lɛ́ mɛ, bó ná sɛ́ yě dó Libáan mɛjíjɛmɛjíjɛ. É má yě dó gbɛ̌ta atɔn mɛ, bɔ mɛ 10000 nɔ nɔ gbɛ̌ta ɖokpó ɖokpó mɛ. Yě bló sun ɖokpó ɖo dɔ̌n ɔ, yě nɔ bló sun we ɖo xwégbe. (1Ax 5:27, 28) É cyán mɛ 70000 ɖo “jǒnɔ” e ɖo to ɔ mɛ lɛ́ é mɛ bɔ yě nɔ hɛn agban kpinkpɛn lɛ́, bó cyán mɛ 80000 ɖo mɛ lɛ́ mɛ bɔ yě nɔ gbo atín. (1Ax 5:29; 9:20, 21; 2Tan 2:1) É sɔ́ súnnu 550 bɔ yě nyí azɔ̌gán, bɔ é cí ɖɔ mɛ 3300 nɔ d’alɔ yě. (1Ax 5:30; 9:22, 23) É cí ɖɔ ɖo súnnu énɛ́ lɛ́ mɛ ɔ, mɛ 250 wɛ nyí Izlayɛ́li ví, bɔ 3600 nyí “jǒnɔ” ɖɔhun.—2Tan 2:16, 17.
Nǔ xɔ akwɛ́ Biblu tɔn lɛ́ biba
g 5/12 17, gbǎví
Biblu: Wěma e mɛ nǔɖɔɖayǐ e nɔ jɛnu lɛ́ é ɖe é, Akpáxwé 1
LĚE NǓ LƐ́ JƐ GBƆN ÐĚBƆDÓÐĚWÚ PƐ́PƐ́PƐ́ ÐO BIBLU MƐ É
Lěe nǔ lɛ́ jɛ gbɔn ɖěbɔdóɖěwú pɛ́pɛ́pɛ́ ɖo Biblu mɛ é jí wǔ. Nǔ e 1 Axɔ́sú lɛ́ 6:1 xlɛ́ é nɛ́. Nǔ e wěmafɔ énɛ́ ɖɔ dó hwenu e Salomɔ́ɔ jɛ tɛ́npli ɔ gbá jí ɖo Jeluzalɛ́mu é wú é ɖíe: “Hwenu e Salomɔ́ɔ ɖo xwe ɛnɛ bló wɛ ɖo zinkpo jí, ɖo Izlayɛ́li ɔ wɛ é jɛ Mawu Mavɔmavɔ xwé ɔ sá jí, ɖo Ziwu sín sun ɔ mɛ, sun wegɔ́ e ɖo xwe ɔ mɛ é. Izlayɛ́li ví lɛ́ gosín Ejípu ɔ, é ko bló xwe afɔwe kanwe (480) nɛ́ [xwe 479 kpíkpé].”
Lěe nǔ lɛ́ jɛ gbɔn ɖěbɔdóɖěwú ɖo Biblu mɛ é xlɛ́ ɖɔ 1034 J.H.M. tɔn wɛ Salomɔ́ɔ ɖo xwe ɛnɛgɔ́ ɔ bló wɛ ɖo axɔ́súzinkpo jí. Nú mǐ xa xwe 479 kpíkpé sɛ́ dó gǔdo ɔ, é ná kplá mǐ wá 1513 J.H.M. tɔn. Xwe énɛ́ mɛ wɛ Izlayɛ́li ví lɛ́ gosín Ejípu.
22-28 AOÛT
DƆKUN MAWUXÓ Ɔ TƆN ÐÉ LƐ́ | 1 AXƆ́SÚ LƐ́ 7
“Nǔ e dotín we lɛ́ sixú kplɔ́n mǐ lɛ́ é”
w13 1/12 13 akpá. 3
‘A ná mɔ ganvɔ ɖo só e ɖo to ɔ mɛ lɛ́ é mɛ’
Axɔ́sú Salomɔ́ɔ zán ganvɔ gěgé dó blǒ nǔ ɖěɖěe ɖo tɛ́npli ɔ mɛ ɖo Jeluzalɛ́mu lɛ́ é ná. Gěgé ɖo ganvɔ énɛ́ lɛ́ mɛ nyí éé tɔ́ tɔn, Davídi, bɛ́ hwenu e é ɖu ɖo Silíinu lɛ́ jí é. (1 Tan 18:6-8) Basya ɖaxó tobotobo e è sɔ́ ganvɔ dó bló ná, bɔ vɔ̌sánúxwlémawutɔ́ lɛ́ nɔ lɛ wǔ ɖ’é mɛ é hɛn ɔ, é ná hɛn sin lǐtli 80000, bó sixú da tɔ́nu 30. (1 Axɔ́sú lɛ́ 7:23-26, 44-46) Énɛ́ gúdo ɔ, è nɔ mɔ dotín ɖaxó we e è zé ganvɔ dó bló ná lɛ́ é ɖo tɛ́npli ɔ sín alihɛnnu. Jǐ yiyi yětɔn yi mɛ̌tlu 9, bɔ ata we lɛ́ ɖokpó ɖokpó sín jǐ yiyi nyí mɛ̌tlu we adaɖé. Ali byɔ́ dotín we lɛ́ mɛ, bɔ tlitli yětɔn ɖo xomɛ ná yi santimɛ́tlu 7 adaɖé, bɔ diamɛ́tlu tɔn ɖibla yi mɛ̌tlu 2 mɔ̌. (1 Axɔ́sú lɛ́ 7:15, 16; 2 Tan 4:17) Ényí è lin tamɛ dó ganvɔ tobutóbú e è zán dó bló azɔ̌wanú énɛ́ lɛ́ ná é jí ɔ, é jí wǔ tawun!
it-1 355
Bowazi, II
Dotín ɖaxó we e è bló dó tɛ́npli susunɔ Salomɔ́ɔ tɔn nukɔn lɛ́ é amyɔxwé tɔn ɔ nɔ nyí Bowazi, bɔ vlafo ɔ, tínmɛ tɔn nyí “Ðo hlɔ̌nhlɔ́n mɛ.” È nɔ ylɔ́ ɖisíxwé tɔn ɔ ɖɔ Yakíni, tínmɛ tɔn wɛ nyí “[Jehovah] ní hɛn ɛ lí dǒ.” Énɛ́ wú ɔ, ényí è kpan nukɔn zǎnzǎnhwe jí, bó xo we lɛ́ kplé, bó xa sín ɖisíxwé wa yi amyɔxwé ɔ, é ná sɔgbe xá linlin lěhun: ‘[Jehovah] ní hɛn [tɛ́npli ɔ] lí dǒ ɖo hlɔ̌nhlɔ́n mɛ.’—1Ax 7:15-21.
Nǔ xɔ akwɛ́ Biblu tɔn lɛ́ biba
it-1 257
Wǔ lilɛ
È byɔ́ ɖo mɛ e nɔ sɛn Jehovah lɛ́ é sí ɖɔ yě ní nɔ nɔ mimɛ̌ jí ɖo agbaza lixo. Énɛ́ jɛ wě ɖo tito e è bló nú goxɔ ɔ kpó tɛ́npli ɔ kpó sín hwenu é mɛ. Hwenu e è sɔ́ Aalɔ́ɔn vɔ̌sánúxwlémawutɔ́ ɖaxó, bó lɛ́ sɔ́ vǐ tɔn lɛ́ bɔ yě wa azɔ̌ xá é ɔ, yě nɔ lɛ wǔ hwɛ̌ cóbó nɔ dó awu e yě nɔ dó wa azɔ̌ ná lɛ́ é. (Tí 29:4-9; 40:12-15; Le 8:6, 7) Vɔ̌sánúxwlémawutɔ́ lɛ́ zán sin e ɖo basya e è zé ganvɔ dó bló ná b’ɛ ɖo goxɔ ɔ sín kɔ́xota mɛ é dó klɔ́ alɔ kpó afɔ kpó ná, bɔ ɖo nukɔnmɛ ɔ, yě zán sin e ɖo basya ɖaxó tobotobo e ɖo tɛ́npli Salomɔ́ɔ tɔn mɛ é. (Tí 30:18-21; 40:30-32; 2Tan 4:2-6) Ðo Hwɛ Súnsún Sín Kɔ nú Mɛ Zán Ðaxó ɔ gbe ɔ, azɔn we wɛ vɔ̌sánúxwlémawutɔ́ ɖaxó ɔ nɔ lɛ wǔ. Mɛ e kplá gbǎgbá e nyí Azazɛ́li tɔn ɔ, bó bɛ́ kanlin e è dó sá vɔ̌ ná lɛ́ é sín lan e kpo lɛ́ é, kpó nyibúsí vɔvɔ ɔ sín lan e kpo lɛ́ é kpó sín togun ɔ mɛ lɛ́ é ɖó ná lɛ wǔ, bó lɛ́ nya avɔ yětɔn lɛ́ hwɛ̌ cóbó lɛ́ kɔ wá fí e togun ɔ ɖó gɔnu ɖó é.—Le 16:26-28; Kɛ́ 19:2-10.
29 AOÛT–4 SEPTEMBRE
DƆKUN MAWUXÓ Ɔ TƆN ÐÉ LƐ́ | 1 AXƆ́SÚ LƐ́ 8
“Ðɛ e Salomɔ́ɔ xo kpó mɛɖéesɔ́hwe kpó, kpó ayi tɔn bǐ kpó, ɖo togun mɛ é”
w09 15/11 9 akpá. 9-10
Nɔ kplɔ́n Biblu dó bló bónú ɖɛ towe lɛ́ ná kpɔ́n te
9 Cóbɔ Mawu ná se ɖɛ mǐtɔn lɛ́ ɔ, yě ɖó ná gosín ayi mɛ. Hwenu e Salomɔ́ɔ sɔ́ tɛ́npli ɔ d’alɔ mɛ nú Jehovah ɖo Jeluzalɛ́mu ɖo 1026 J.H.M. tɔn é ɔ, é xo ɖɛ sín ayi mɛ ɖo mɛ wɔ̌búwɔ́bú ɖé nukɔn, bɔ è wlán dó 1 Axɔ́sú lɛ́ wěmata 8gɔ́ ɔ mɛ. Ée è sɔ́ akɔjijɛgbá ɔ dó Tɛn Mímɛ́ Bǐ ɔ mɛ, bɔ akpɔ́kpɔ́ Jehovah tɔn kpé tɛ́npli ɔ mɛ bǐ é ɔ, Salomɔ́ɔ kpa susu nú Mawu.
10 Ényí a gbéjé ɖɛ e Salomɔ́ɔ xo é kpɔ́n ɔ, a ná ɖ’ayi wú ɖɔ azɔn mɔ̌kpán wɛ é ɖɔ xó dó ayi wú. Salomɔ́ɔ ɖɔ ɖɔ Jehovah kɛ́ɖɛ́ jɛ́n nɔ tuun nǔ e ɖo gbɛtɔ́ sín ayi mɛ é. (1 Axɔ́. 8:38, 39) Ðɛ ɖokpó ɔ ɖe xlɛ́ ɖɔ nukúnɖíɖó tíin nú hwɛhutɔ́ e ‘lɛ́ kɔ wá Mawu gɔ́n kpó ayi tɔn bǐ kpó’ é. Gɔ́ ná ɔ, ényí kɛntɔ́ wlí kannumɔ togun Mawu tɔn ɔ, Jehovah ná se vo e yě ná sa n’i é, ényí ayi yětɔn bǐ ɖo jǐ tɔn ɔ nɛ́. (1 Axɔ́. 8:48, 58, 61) Énɛ́ xlɛ́ ɖɔ, é ɖo wɛn ɖɔ, a ɖó ná nɔ xo ɖɛ sín ayi mɛ.
w99 15/1 17 akpá. 7-8
Nɔ sɔ́ alɔ dó jǐ dó xo ɖɛ kpó ayi mímɛ́ kpó
7 Nú mǐ ɖo ɖɛ xo wɛ ɖo agbawungba alǒ ɖo nǔglɔ́ ɔ, nǔgbódodó Biblu tɔn tají e mǐ ɖó ná hɛn d’ayi mɛ é ɖokpó wɛ nyí ɖɔ mǐ ɖó ná xo ɖɛ ɔ kpó mɛɖéesɔ́hwe kpó. (2 Tan 7:13, 14) Hwenu e axɔ́sú Salomɔ́ɔ sɔ́ tɛ́npli Jehovah tɔn d’alɔ mɛ n’i ɖo Jeluzalɛ́mu é ɔ, é sɔ́ éɖée hwe hwenu e é xo ɖɛ ɖo agbawungba é. Xɔ e nyɔ́ ɖɛkpɛ hú gǎn bɔ è ma ko gbá kpɔ́n ɖo ayǐkúngban jí ǎ é wɛ Salomɔ́ɔ gbá fó kɛ́ɖɛ́. É ɖo mɔ̌ có, é xo ɖɛ kpó mɛɖéesɔ́hwe kpó bó ɖɔ: “Mawu ká sixú nɔ ayǐkúngban jí nǔgbó a? Jǐnukúnsin ɖíe sɔ́ avɔ sɔmɔ̌ cóbó ma ka sixú hɛn ɛ ǎ è! Ani wɛ ka sɔ́ lɛ́ nyí xɔ élɔ́ e nyɛ gbá nú we ɔ tɔn?”—1 Axɔ́sú lɛ́ 8:27.
8 Hwenu e mǐ ɖo ɖɛ xo dó mɛ ɖěvo lɛ́ takúnmɛ wɛ ɖo agbawungba é ɔ, Salomɔ́ɔ ɖɔhun ɔ, mǐ ɖó ná nɔ sɔ́ mǐɖée hwe. Nú mǐ ɖo ɖɛ xo wɛ ɔ, mǐ ɖó ná nyi alɔ nú xíxlɛ́ ɖɔ mǐ kpɔ́n te hú mɛ ɖěvo lɛ́; mǐ sixú nɔ sɔ́ mǐɖée hwe gbɔn kɔnugbe mǐtɔn gblamɛ. Ðɛ e è nɔ xo kpó mɛɖéesɔ́hwe kpó lɛ́ é nyí ɖɛ e è nɔ xo bá dó gba nukúnmɛ nú mɛ lɛ́ é, alǒ éé è nɔ xo bá dó ɖe nyi wɛ sɔ lě xlɛ́ lɛ́ é ǎ. Ðɛ mɔ̌hun lɛ́ nɔ dɔn ayi wá mɛ e ɖo xixo wɛ lɛ́ é jí ǎ, loɔ, Mɛ e xo sɛ́ dó wɛ è ɖe é jí wɛ yě nɔ dɔn ayi wá. (Matíe 6:5) Nǔ e mǐ nɔ ɖɔ ɖo ɖɛ mɛ lɛ́ é lɔ nɔ ɖe mɛɖéesɔ́hwe mǐtɔn xlɛ́. Ényí mǐ xo ɖɛ kpó mɛɖéesɔ́hwe kpó ɔ, ɖɛ mǐtɔn ná xlɛ́ ɖɔ mǐ ba ɖɔ Mawu ní wa nǔɖé lěe mǐdɛɛ jló gbɔn é ǎ. É nyɔ́ wa ɔ, mǐ ná sa vo nú Jehovah ɖɔ é ní wa nǔ sɔgbe xá jlǒ mímɛ́ tɔn. Ðɛhanwlántɔ́ élɔ́ sɔ kpɔ́ndéwú lěe mǐ ná wa mɔ̌ gbɔn é tɔn ɖ’ayǐ hwenu e é sa vo é, é ɖɔ: “Mawu Mavɔmavɔ, kɛnklɛ́n, hwlɛ̌n mǐ gán! Mawu Mavɔmavɔ, kɛnklɛ́n, nǎ ɖuɖéjí mǐ!”—Ðɛhan 118:25; Luki 18:9-14.
Nǔ xɔ akwɛ́ Biblu tɔn lɛ́ biba
it-1 475 akpá 3
Jǐxwé
Salomɔ́ɔ, éé gbá tɛ́npli Jeluzalɛ́mu tɔn é ɖɔ ɖɔ “jǐnukúnsin . . . sɔ́ avɔ sɔmɔ̌” có, é kún sixú hɛn Mawu ó. (1Ax 8:27) Ðó Jehovah wɛ dá jǐnukúnsin wútu ɔ, é ɖo aga nú jǐnukúnsin flaflá tɔn, “ɖó nyǐkɔ tɔn wɛ ɖo aga nú nyǐkɔ bǐ, susu tɔn gba kpé ayǐkúngban jí, bó gba kpé [jǐxwé].” (Ðɛ 148:13) Lěe gbɛtɔ́ ɖé sixú sɔ́ alɔ tɔn dó jlɛ́ nǔɖé ná bɔ nǔ e é jlɛ́ é ná ɖo alɔsú tɔn kpó alɔví tɔn kpɛví ɔ kpó tɛ́ntin gbɔn é ɔ, mɔ̌ wɛ jǐnukúnsin e nukún nɔ mɔ é jlɛ́jlɛ́ bɔ wǔ nú Jehovah gbɔn é nɛ́. (Eza 40:12) Salomɔ́ɔ ɖo ɖiɖɔ wɛ ɖɔ Mawu kún ɖó fí ɖé lě tawun bó nɔ nɔ ó ǎ. Mɔ̌ jɛ́n é ma ka lɛ́ ɖo ɖiɖɔ wɛ ɖɔ Mawu nɔ ɖo fí lɛ́ bǐ hwe ɖokpó ɔ nu ǎ é nɛ́. Nǔ e wú nǔ nyí mɔ̌ é wɛ nyí ɖɔ Salomɔ́ɔ lɛ́ ɖɔ ɖɔ Jehovah nɔ ɖótó sín “jǐxwé, fí e [é] nɔ nɔ é”; énɛ́ wɛ nyí fí e wɛnsagun lɛ́ nɔ nɔ é.—1Ax 8:30, 39.
ZĚ HWIÐÉE BǏ JÓ NÚ MAWUXÓÐIÐƆZƆ́ Ɔ
Sinsɛnzɔ́watɔ́ Klisánwun lɛ́ ɖó ná nɔ xo ɖɛ
km 5/10 2
Mǐ sixú wa sinsɛnzɔ́ mǐtɔn mǐ ɖóɖó ǎ. Jehovah wɛ nɔ ná mǐ hlɔ̌nhlɔ́n bɔ mǐ nɔ wa azɔ̌ ɔ. (Filí. 4:13) É nɔ zán wɛnsagun tɔn lɛ́ dó d’alɔ mǐ nú mǐ ná mɔ mɛ ɖěɖěe cí lɛ̌ngbɔ́ ɖɔhun lɛ́ é. (Nǔɖe. 14:6, 7) Jehovah wɛ nɔ bló bɔ kwín nǔgbó ɔ tɔn e mǐ dó bó hú sin ná é nɔ su. (1 Kɔ. 3:6, 9) Énɛ́ wú ɔ, é ɖo tají tawun ɖɔ sinsɛnzɔ́watɔ́ Klisánwun lɛ́ ní nɔ gán jɛ Tɔ́ mǐtɔn jǐxwé tɔn ɔ wú ɖo ɖɛ mɛ!
2 Nú mǐɖésúnɔ: Mǐ ɖó ná nɔ xo ɖɛ hweɖébǔnu e ali ɔ hun nú mǐ bɔ mǐ ná jlá wɛn ɔ é. (Efɛ́. 6:18) Étɛ́ lɛ́ mɔ̌ takúnmɛ mǐ ka sixú xo ɖɛ dó? Mǐ sixú xo ɖɛ bó ná ɖó linlin e sɔgbe é dó fí e mǐ nɔ ɖɔ Mawuxó gbɔn lɛ́ é wú bó lɛ́ xo ɖɛ bó byɔ́ akɔ́nkpinkpan. (Mɛ. 4:29) Mǐ sixú byɔ́ Jehovah ɖɔ é ní xlɛ́ ali mǐ nú mǐ ná mɔ gbɛtɔ́ ayijlɔ́jlɔ́nɔ e mǐ sixú kplɔ́n Biblu xá lɛ́ é. Nú xwétɔ́ ɔ kan nǔɖé byɔ́ mǐ ɔ, mǐ sixú xo ɖɛ kléwún dó ayi mɛ, bó byɔ́ Jehovah ɖɔ é ní d’alɔ mǐ nú mǐ ná ná xósin e sɔgbe é. (Nɛɛ. 2:4) Mǐ sixú lɛ́ xo ɖɛ bó byɔ́ nǔnywɛ́ e ná d’alɔ mǐ bɔ sinsɛnzɔ́ ɔ ná nɔ myá nukún nú mǐ é. (Ja. 1:5) Gɔ́ ná ɔ, ényí mǐ nɔ dó kú nú Jehovah ɖó wǔ e é jɔ mǐ bɔ mǐ nyí sinsɛnzɔ́watɔ́ tɔn lɛ́ é wútu ɔ, é nɔ hun xomɛ n’i.—Koló. 3:15.
3 Nú mɛ ɖěvo lɛ́: Mǐ ɖó ná nɔ lɛ́ “xo ɖɛ nú [mǐɖée]”; bɔ nú é nyɔ́ bló ɔ, mǐ ná nɔ ylɔ́ sinsɛnzɔ́watɔ́ hǎtɔ́ mǐtɔn lɛ́ sín nyǐkɔ ɖo ɖɛ mǐtɔn lɛ́ mɛ. (Ja. 5:16; Mɛ. 12:5) Lanmɛ ma ɖo ganjí ɖó dogbó nú nǔ e a sixú wa ɖo sinsɛnzɔ́ ɔ mɛ é wɛ a? Ényí mɔ̌ wɛ ɔ, nɔ xo ɖɛ dó sinsɛnzɔ́watɔ́ hǎtɔ́ towe lɛ́ e sin lanmɛ ɖo ganjí lɛ́ é takúnmɛ. Ma sɔ́ nukún kpɛví dó kpɔ́n hlɔ̌nhlɔ́n e ɖɛ towe lɛ́ ɖó dó yě jí é gbeɖé ó! É lɛ́ sɔgbe ɖɔ mǐ ní nɔ xo ɖɛ dó acɛkpikpa lɛ́ takúnmɛ bónú yě ní má glɔ́n ali nú wɛnɖagbejíjlázɔ́ ɔ ó, bónú nɔví mǐtɔn lɛ́ ná sixú “mɔ vivo kpódó fífá kpó.”—1 Tim. 2:1, 2.
4 Azɔ̌ kpinkpɛn ɖaxó ɖé wɛ wɛnɖagbejíjlázɔ́ ɔ wiwa gbɔn gbɛ ɔ bǐ mɛ nyí. Ényí “mi nɔ ɖó kan dó ɖɛxixo wú” ɔ, mǐ ná kpé azɔ̌ énɛ́ wú bó ná wa kpó alɔdó Jehovah tɔn kpó.—Hlɔ̌. 12:12.