Alɔdlɛ́ndónǔ Kplé gbɛzán kpó sinsɛnzɔ́ kpó tɔn sín azɔ̌wéma tɔn lɛ́
2-8 JANVIER
DƆKUN MAWUXÓ Ɔ TƆN ÐÉ LƐ́ | 2 AXƆ́SÚ LƐ́ 22-23
“Étɛ́wú è ka ɖó ná nɔ sɔ́ mɛɖée hwe?”
w00 15/9 30 akpá. 2
Ðó Joziyási nɔ sɔ́ éɖée hwe wútu ɔ, nǔ tɔn nyɔ́ Jexóva nukúnmɛ
Mɛ e Joziyási sɛ́ dó gbeyíɖɔ nyɔ̌nu Hulida gɔ́n ɖo Jeluzalɛ́mu lɛ́ é, lɛ́ kɔ wá kpó wɛn ɖé kpó. Hulida dó wɛn Jexóva tɔn yě bo ɖɔ awě ɖěɖěe xó è ɖɔ ɖɔ ɖo wěma yɔ̌yɔ́ e yě mɔ é mɛ lɛ́ é ná xo akɔta gǔfɔ́ndómawujítɔ́ ɔ. Amɔ̌, ɖó Joziyási sɔ́ éɖée hwe ɖo Jexóva Mawu nukɔn wútu ɔ, nǔ énɛ́ lɛ́ ná jɛ ɖo hwe tɔn nu ǎ. È ná yí i ɖó tɔ́gbó tɔn lɛ́ kpá, bɔ é ná yi yɔdo tɔn mɛ kpó fífá kpó.—2 Axɔ́sú lɛ́ 22:14-20; 2 Tan 34:22-28.
Nǔ xɔ akwɛ́ Biblu tɔn lɛ́ biba
w01 15/4 26 akpá. 3-4
A ná bo su ɖo ninɔmɛ ɖěbǔ mɛ ɔ, a sixú yi nukɔn
Ninɔmɛ nyanya lɛ́ mɛ wɛ Joziyási su ɖe có, é ka wa nǔ e nɔ nyɔ́ Jexóva nukúnmɛ lɛ́ é. Acɛkpikpa tɔn ɖó nu sɔmɔ̌ bɔ Biblu ɖɔ: “Axɔ́sú e ko kpa acɛ có Joziyási wá ɖu axɔ́sú lɛ́ ɖě lɛ́ kɔ wá Mawu Mavɔmavɔ gɔ́n kpó ayi tɔn bǐ kpó, kpó lǐndɔ̌n tɔn bǐ kpó, kpó hlɔ̌nhlɔ́n tɔn bǐ kpó Joziyási ɖɔhun lěe Mɔyízisɛ́n ɔ ɖɔ gbɔn é ǎ. Axɔ́sú e ka wá jɛ gǔdo tɔn lɛ́ ɖě wa nǔ éɖɔhun ǎ.”—2 Axɔ́sú lɛ́ 23:19-25.
Kpɔ́ndéwú Joziyási tɔn sixú dó wǔsyɛ́n lanmɛ nú mɛ ɖěɖěe dɛ ɖo wǔvɛ́ ɖé lɛ́ nu ɖo vǔhwenu yětɔn lɛ́ é tawun! Étɛ́ kpɔ́ndéwú tɔn ka sixú kplɔ́n mǐ? Étɛ́ ka d’alɔ Joziyási b’ɛ sɔ́ ali ɖagbe ɔ bo nɔ jí?
9-15 JANVIER
DƆKUN MAWUXÓ Ɔ TƆN ÐÉ LƐ́ | 2 AXƆ́SÚ LƐ́ 24-25
“Ayi towe ní ɖo te dó hwenu e nɔ gbɛ ɖe wɛ mǐ ɖe é wú”
w01 15/2 12 akpá. 2
Hwɛɖɔzán Jexóva tɔn ko ɖo kɛ́nnɛ́kɛ́nnɛ́!
É ɖo wɛn ɖɔ nǔɖɔɖayǐ Sofoníi tɔn gɔ́ so nú kán e dɔ̌nkpɛvú Joziyási kán ɖ’é jí bo ná ɖe vodúnsinsɛn sín Judáa é. Amɔ̌, nǔ e axɔ́sú ɔ wa bo dó ɖe vodúnsinsɛn sín to ɔ mɛ lɛ́ é zɔ́n bónú mɛ lɛ́ ɖó dǎkaxixo te ǎ, gǎn e é dó lɛ́ é ka lɛ́ súnsún hwɛ e gǎn’páa tɔn Manasée hu, bo kɔn “xomɛvɔ́nɔ . . . sín hun . . . kɔn nyi ayǐ káká bɔ é gbɔn Jeluzalɛ́mu toxo ɔ bǐ mɛ é” ǎ. (2 Axɔ́sú lɛ́ 24:3, 4; 2 Tan 34:3) Énɛ́ wú wɛ hwɛɖɔzán Jexóva tɔn ɖó ná wá hwenɛ́nu.
w07 15/3 11 akpá. 10
Nǔ tají ɖěɖěe ɖo wěma Jelemíi tɔn mɛ lɛ́ é
607 J.H.M. tɔn wɛ. Sedesiyási ɖo xwe 11 bló wɛ ɖo zinkpo jí. É ko bló sun 18 din bɔ axɔ́sú Babilɔ́nu tɔn Nabukodonɔzɔ́ɔ ján go dó Jeluzalɛ́mu. Hwenu e Nabukodonɔzɔ́ɔ ɖo xwe 19 bló wɛ ɖo zinkpo jí é ɔ, azǎn tɛ́nwegɔ́ éé ɖo sun atɔ́ɔ́ngɔ́ mɛ é gbe ɔ, Nɛbuzaladáni ahwangán éé kpa acɛ dó mɛ e nɔ cɔ́ axɔ́sú ɔ lɛ́ é nu é “wá” Jeluzalɛ́mu. (2 Axɔ́sú lɛ́ 25:8) Bóyá fí e Nɛbuzaladáni ɖó gɔnu ɖó b’ɛ kpan nukɔn toxo ɔ sín dǒ lɛ́ é wɛ Nɛbuzaladáni ɖésúnɔ nɔ bo gbéjé ninɔmɛ ɔ kpó lěe é ná tɔ́n ahwan toxo ɔ gbɔn é kpó kpɔ́n. Azǎn atɔn gúdo ɖo sun wǒgɔ́ ɔ mɛ ɔ, é “wá” Jeluzalɛ́mu bo dó toxo ɔ zo.—Jelemíi 52:12, 13.
Nǔ xɔ akwɛ́ Biblu tɔn lɛ́ biba
w05 1/8 12 akpá. 1
Nǔ tají ɖěɖěe ɖo wěma Axɔ́sú lɛ́ wegɔ́ tɔn mɛ lɛ́ é
24:3, 4. Jexóva “jló ná sɔ́” hwɛ “kɛ” Judáa ǎ ɖó xomɛvɔ́nɔ e sín hun Manasée kɔn nyi ayǐ lɛ́ é wú. Xomɛvɔ́nɔ lɛ́ sín hun xɔ akwɛ́ nú Mawu. Mǐ sixú ɖeji ɖɔ Jexóva ná ba xomɛvɔ́nɔ e sín hun è kɔn nyi ayǐ é sín hlɔn gbɔn kún súsú dó nú mɛ e hu yě lɛ́ é gblamɛ.—Ðɛhan 37:9-11; 145:20.
16-22 JANVIER
DƆKUN MAWUXÓ Ɔ TƆN ÐÉ LƐ́ | 1 TAN 1-3
“Biblu: Wěma e kpi nǔ e jɛ nǔgbó nǔgbó lɛ́ é sín tan, b’ɛ má nyí xɛxó lɛ́ ǎ é ɖé”
w09 1/9 14 akpá. 1
Adámu kpó Ɛvu kpó: Yě ka nɔ gbɛ kpɔ́n nǔgbó dóó a?
Ði kpɔ́ndéwú ɔ, mi nú mǐ ní kpɔ́n tɔ́gbó Jwifu lɛ́ tɔn sín kúnkan e è slɛ́ ɖo Biblu mɛ bɔ yě ɖo Tan nukɔntɔn wěmata 1 jɛ 9 kpó Wɛn ɖagbe Luki tɔn wěmata 3 kpó mɛ lɛ́ é. Tɔ́gbó énɛ́ lɛ́ e sín kúnkan è gbajɛ̌mɛ ná hlɛ́nhlɛ́n é sín jijimɛ 48 ɖo wěma Tan nukɔntɔn tɔn mɛ, bɔ 75 ɖo Luki mɛ. Luki ɖɔ xó dó tɔ́gbó Jezu Klísu tɔn lɛ́ wú, bɔ Tan ɖɔ xó dó kúnkan axɔ́sú lɛ́ kpó vɔ̌sánúxwlémawutɔ́ kpó akɔta Izlayɛ́li tɔn lɛ́ tɔn wú. È slɛ́ mɛ nukúnɖéjí lěhun lɛ́ sín nyǐkɔ ɖo wěma we lɛ́ bǐ mɛ: Salomɔ́ɔ, Davídi, Jakɔ́bu, Izáki, Ablaxámu, Nɔwée, bɔ Adámu wá gbɔn tó. Nyǐkɔ mɛ e nɔ gbɛ kpɔ́n nǔgbó nǔgbó lɛ́ é tɔn wɛ nyí nyǐkɔ énɛ́ lɛ́ e ɖo wěma we lɛ́ mɛ é, bɔ wěma we lɛ́ bǐ ɖe xlɛ́ ɖɔ Adámu nɔ gbɛ kpɔ́n nǔgbó bo dó kún yě bǐ tɔn.
w08 1/6 3 akpá. 4
Nɔwée kpó Sinvɔgbɛ ɔ kpó nyí xɛxó ǎ
Tɔ́gbó lɛ́ sín kúnkan sín tan we ɖo Biblu mɛ bo xlɛ́ ɖɔ Nɔwée nɔ gbɛ kpɔ́n nǔgbó. (1 Tan 1:4; Luki 3:36) Ɛsidlási kpó Luki kpó e xo tan énɛ́ lɛ́ kplé lɛ́ é nɔ ba do nú nǔ céɖécéɖé. Luki slɛ́ Nɔwée dó kúnkan Jezu Klísu tɔn lɛ́ mɛ.
w09 1/9 14-15
Adámu kpó Ɛvu kpó: Yě ka nɔ gbɛ kpɔ́n nǔgbó dóó a?
Ði kpɔ́ndéwú ɔ, mǐ ní ɖɔ xó dó nǔkplɔ́nmɛ Biblu tɔn e nɔ ɖu ayi mɛ nú sinsɛnnɔ gěgé é ɖé jí: Gbɛxixɔ ɔ. Sɔgbe kpó nǔkplɔ́nmɛ énɛ́ kpó ɔ, Jezu Klísu sɔ́ gbɛ tɔn maɖóblɔ̌ ɔ jó dó xɔ gbɛ nú gbɛtɔ́ lɛ́ sín hwɛhuhu yětɔn sí. (Matíe 20:28; Jaan 3:16) Lěe mǐ tuun gbɔn é ɔ, axɔ́ e è sú bo dó vɔ́ nǔɖé xɔ, bɔ é sɔgbe xá nabí e nǔ ɔ ɖó ná xɔ é é wɛ gbɛxixɔ ɔ nyí. Énɛ́ wú wɛ Biblu ɖɔ ɖɔ Jezu “sɔ́ éɖée jó, bo dó xɔ gbɛ nú mɛ bǐ.” (1 Timɔtée 2:6) Ali tɛ́ nu é ka xɔ gbɛ nú mɛ bǐ ɖe? Biblu ná xósin ɔ: “Lěe gbɛtɔ́ bǐ nɔ kú ɖó bǔ e yě ɖe xá Adámu ɔ wútu ɔ, mɔ̌ ɖokpó ɔ, mɛ e ɖo bǔ xá Klísu lɛ́ bǐ ɔ, Mawu ná fɔ́n yě sín kú.” (1 Kɔlɛ́ntinu lɛ́ 15:22) Gbɛ maɖóblɔ̌ e Jezu sɔ́ dó sá vɔ̌ dó xɔ gbɛ nú gbɛtɔ́ tónúsetɔ́ lɛ́ é sɔgbe xá gbɛ maɖóblɔ̌ e Adámu hɛn bú hwenu e é hu hwɛ ɖo Edɛ́ni mɛ é. (Hlɔ̌manu lɛ́ 5:12) É ɖo wɛn ɖɔ nú Adámu ma ko nɔ gbɛ kpɔ́n ǎ wɛ ɔ, nǔ yǎyá wɛ vɔ̌sísá gbɛxɔnúmɛ tɔn Klísu tɔn ná nyí.
Nǔ xɔ akwɛ́ Biblu tɔn lɛ́ biba
it-1 977 akpá. 2-3
Kúnkan
Nyǐkɔ nyɔ̌nu lɛ́ tɔn. Hweɖélɛ́nu ɔ, nú è ɖo kúnkan tɔ́gbó lɛ́ tɔn slɛ́ wɛ ɔ, è nɔ slɛ́ nyɔ̌nu lɛ́ sín nyǐkɔ d’é mɛ, ényí hwɛjijɔ e wú è nǎ wa mɔ̌ é ɖé ɖe ɔ nɛ́. Ðo Bǐbɛ́mɛ 11:29, 30 mɛ ɔ, è mɔ nyǐkɔ Salayíi (Sala) tɔn, bɔ é ɖo wɛn ɖɔ hwɛjijɔ e wú wɛ é wɛ nyí ɖɔ jǐ tɔn wɛ Kún e sín akpá è dó é ná gbɔn, é ná nyí gbɔn Ablaxámu sín asi ɖěvo jí ǎ. Bóyá Milúka nyí gǎn’máa Hlebéka, éé nyí asi Izáki tɔn é tɔn wú wɛ è slɛ́ nyǐkɔ élɔ́ tɔn ɖo akpáxwé ɖokpó ɔ mɛ; énɛ́ ɖo xlɛ́xlɛ́ wɛ ɖɔ hɛ̌nnu Ablaxámu tɔn mɛ wɛ kúnkan Hlebéka tɔn gosín, ɖó Izáki ɖó ná da nyɔ̌nu ɖo akɔta ɖěvo mɛ ǎ. (Bǐ 22:20-23; 24:2-4) Ðo Bǐbɛ́mɛ 25:1 mɛ ɔ, è mɔ asi e Ablaxámu wá da ɖo nukɔnmɛ b’ɛ nɔ nyí Ketúla é sín nyǐkɔ. Énɛ́ xlɛ́ ɖɔ éé Sala kú gúdo é ɔ, Ablaxámu lɛ́ da nyɔ̌nu ɖěvo, bɔ nǔwúkpíkpé vǐjiji tɔn e Jexóva lɛ́vɔ́ ná yě gbɔn nǔjíwǔ gblamɛ é lɛ́ kpo ɖo gbɛ ɖo Ablaxámu lanmɛ ɖo xwe 40 mɔ̌ gúdo. (Hlɔ̌ 4:19; Bǐ 24:67; 25:20) Gɔ́ ná ɔ, énɛ́ lɛ́ ɖe kancícá e Madiáaninu lɛ́ kpó akɔta ɖěvo Alabíinu lɛ́ tɔn kpó ɖó xá Izlayɛ́li ví lɛ́ é xlɛ́.
È ɖɔ vǐ súnnu e Lěya, Hlacɛ́li, kpó Jakɔ́bu sín xɔnnɔ lɛ́ kpó ji lɛ́ é sín nyǐkɔ. (Bǐ 35:21-26) Énɛ́ d’alɔ mǐ bɔ mǐ mɔ nǔ jɛ lěe Mawu wá wa nǔ xá vǐ súnnu énɛ́ lɛ́ gbɔn ɖo nukɔnmɛ é mɛ. Hwɛjijɔ mɔ̌hun lɛ́ wú wɛ è slɛ́ nyɔ̌nu ɖěvo lɛ́ lɔ sín nyǐkɔ dó tɔ́gbó lɛ́ sín kúnkan mɛ. Ényí è ná gǔ mɛ gbɔn yě jí ɔ, è sixú lɛ́ ɖɔ nyǐkɔ yětɔn. (Kɛ́ 26:33) Amɔ̌ lóóo, ninɔmɛ Tamáa, Hlaxábu, kpó Hwliti kpó tɔn gbɔn vo. Ðo ninɔmɛ ɖokpó ɖokpó mɛ ɔ, gǒflɛ́mɛ ɖé nɔ ɖo fínɛ́ bo nɔ xlɛ́ lěe nyɔ̌nu énɛ́ lɛ́ wá tɔ́n ɖo kúnkan tɔ́gbó Mɛsíya ɔ, Jezu Klísu tɔn mɛ gbɔn é. (Bǐ 38; Hwl 1:3-5; 4:13-15; Mt 1:1-5) È lɛ́ slɛ́ nyɔ̌nu ɖěvo lɛ́ sín nyǐkɔ dó tɔ́gbó lɛ́ sín kúnkan mɛ ɖo 1 Tan 2:35, 48, 49; 3:1-3, 5 mɛ.
23-29 JANVIER
DƆKUN MAWUXÓ Ɔ TƆN ÐÉ LƐ́ | 1 TAN 4-6
“Étɛ́ ɖɛ e un nɔ xo lɛ́ é ka nɔ ɖe xlɛ́ dó wǔ ce?”
w10 1/10 23 akpá. 3-7
Mɛ e “nɔ se ɖɛ” é
Yaebɛ́si yí wǎn nú ɖɛxixo. Nyɔ̌ná Mawu tɔn wɛ é byɔ́ dó bɛ́ ɖɛ tɔn xixo. Énɛ́ gúdo ɔ, é byɔ́ nǔ atɔn bɔ yě ɖe lě do nǔɖiɖi tɔn gɔ́ngɔ́n sɔ é xlɛ́.
Nukɔntɔn, Yaebɛ́si sa vo nú Mawu ɖɔ: ‘Gblǒ ada nú ayǐkúngban ce.’ (1 Tan 4:10) Ényí nukúnkɛn dó wɛ nya énɛ́ e è nɔ ɖó sísí ná é ɖe bá yí ayǐkúngban nɔzo tɔn lɛ́ tɔn ǎ. Nǔ énɛ́ e é byɔ́ kpó ayi tɔn bǐ kpó é ɔ, gbɛtɔ́ lɛ́ takúnmɛ wɛ é byɔ́ dó, ényí ayǐkúngban ba wɛ é ɖe kpowun ǎ. Byɔ̌byɔ́ wɛ é ná ko ɖe ɖɔ ayǐkúngban émítɔn ní d’agba ma fun ahwan, nú mɛ gěgé ná mɔ tɛn ɖo fínɛ́ bo sɛn Mawu nǔgbó ɔ.
Wegɔ́, Yaebɛ́si sa vo nú Mawu ɖɔ “alɔ” tɔn ní nɔ kpɔ́ xá émí. Alɔ nǔjlɛ́dónǔwú tɔn Mawu tɔn wɛ nyí hlɔ̌nhlɔ́n tɔn, éé é nɔ zán dó d’alɔ mɛsɛntɔ́ tɔn lɛ́ ná é. (1 Tan 29:12) Yaebɛ́si byɔ́ nǔ e ɖo ayi mɛ ɖu n’i wɛ é Mawu e alɔ tɔn ma hwe gli nú é ná d’alɔ mɛ e ɖi nǔ n’i lɛ́ é ǎ é.—Ezayíi 59:1.
Atɔngɔ́, Yaebɛ́si xo ɖɛ ɖɔ: “Sɛ nǔ nyanya kpó yajiji kpó dó zɔ nú mì.” Ényí xlɛ́xlɛ́ wɛ ɖɛ e Yaebɛ́si xo é ɖe ɖɔ awě ní má xo émí ó ǎ, loɔ, ɖiɖɔ wɛ é ɖe ɖɔ émí ní má nɔ awěxomɛ sín aluwɛ mɛ ó.
Ðɛ e Yaebɛ́si xo e xlɛ́ ɖɔ sinsɛn nǔgbó ɔ nɔ ɖu ayi mɛ n’i, bo lɛ́ xlɛ́ ɖɔ é ɖó nǔɖiɖi nú Mɛ e nɔ se ɖɛ é lobo lɛ́ ɖeji dó wǔtu tɔn. Nɛ̌ Jexóva ka se ɖɛ tɔn gbɔn? Tan kléwún énɛ́ fó gbɔn lě: “Mawu ka ná ɛ nǔ e é byɔ́ ɛ lɛ́ é.”
Nǔ xɔ akwɛ́ Biblu tɔn lɛ́ biba
w05 1/10 9 akpá. 7
Nǔ tají ɖěɖěe ɖo wěma Tan nukɔntɔn ɔ tɔn mɛ lɛ́ é
5:10, 18-22. Ðo axɔ́sú Sawúlu hwenu ɔ, akɔta e ɖo zǎnzǎnhwe jí Judɛ́ɛn tɔn lɛ́ é ɖu ɖo Hagáa ví lɛ́ jí, có Hagáa ví lɛ́ ka hú gǎn akɔta énɛ́ lɛ́ donu we. Nǔ nyí mɔ̌ ɖó súnnu glegbenu e ɖo akɔta énɛ́ lɛ́ mɛ lɛ́ é ɖeji dó Jexóva wú bo byɔ́ alɔdó tɔn. Ée mǐ ná ɖo ahwan gbigbɔ tɔn ɔ fun wɛ é ɔ, mi nú mǐ ní nɔ ɖeji dó Jexóva wú bǐ mlɛ́mlɛ́, ényí é ná bo tlɛ cí ɖɔ mɛ e mǐ kpé nǔ xá lɛ́ é ma d’ayihún ǎ ɔ nɛ́.—Efɛ́zinu lɛ́ 6:10-17.
30 JANVIER–5 FÉVRIER
DƆKUN MAWUXÓ Ɔ TƆN ÐÉ LƐ́ | 1 TAN 7-9
“A sixú wa azɔ̌ e a mɔ ɖɔ émí kún sixú kpé wú ó lɛ́ é kpó alɔdó Jexóva tɔn kpó”
w05 1/10 9 akpá. 8
Nǔ tají ɖěɖěe ɖo wěma Tan nukɔntɔn ɔ tɔn mɛ lɛ́ é
9:26, 27. Azɔ̌ kpinkpɛn wɛ Levíi ví hɔnjínɔtɔ́ lɛ́ nɔ wa. Yě wɛ nɔ hɛn cávi e nɔ hun hɔn e nɔ byɔ́ fí mímɛ́ tɛ́npli ɔ tɔn lɛ́ é. Zǎnzǎn tɛgbɛ ɔ, yě nɔ hun hɔntogbó lɛ́ bo dó ɖe gbejíninɔ yětɔn xlɛ́. È zɔ́n azɔ̌ mǐ lɔmɔ̌ ɖɔ mǐ ní yi mɛ e nɔ nɔ fí e mǐ nɔ ɖɔ Mawuxó gbɔn lɛ́ é gɔ́n, bo d’alɔ yě nú yě lɔ ní wá gɔ́ nú mǐ bo sɛn Jexóva. Mǐ ɖó ná xlɛ́ ɖɔ è sixú ɖeji dó mǐ wú Levíi ví hɔnjínɔtɔ́ lɛ́ ɖɔhun ǎ cé?
w11 15/9 32 akpá. 7
A ka ná sixú wa nǔ Pínxási ɖɔhun hwenu e a ná ɖo wǔvɛ́ lɛ́ ɖí xwi xá wɛ é a?
Pínxási w’azɔ̌ kpinkpɛn ɖo togun Izlayɛ́li tɔn mɛ. É ɖo mɔ̌ có, akɔ́nkpinkpan tɔn, nukúnnúmɔjɛnǔmɛ tɔn, kpó ji e é ɖe dó Mawu wú é kpó zɔ́n bɔ é kpé wú bo ɖí xwi xá wǔvɛ́ lɛ́ b’ɛ kpa ɛ. Nukún e Pínxási kpé dó togun Mawu tɔn wú kpó kanɖódónǔwú kpó é zɔ́n bɔ nǔ tɔn nyɔ́ Jexóva nukúnmɛ. Xwe 1000 mɔ̌ gúdo ɔ, Mawu sɔ́ d’ayi mɛ nú Ɛsidlási b’ɛ wlán ɖɔ: “Pínxási Eleazáa ví ɔ wɛ nyí gǎn yětɔn ɖ’ayǐ, ɖó Mawu Mavɔmavɔ ɖo kpɔ́ xá ɛ.” (1 Tan 9:20) Jexóva ní bo nɔ kpɔ́ xá mɛ ɖěɖěe nɔ kpé nukún dó nǔ wú ɖo togun tɔn mɛ égbé lɛ́ é bǐ, è ka ná ɖɔ lɔ ɔ, xá klisánwun e ɖo sinsɛn ɛ wɛ kpó gbejíninɔ kpó lɛ́ é bǐ.
Nǔ xɔ akwɛ́ Biblu tɔn lɛ́ biba
w10 15/12 21 akpá. 6
Ji han nú Jexóva!
Jexóva wɛ ɖɔ gbɔn gbeyíɖɔ tɔn lɛ́ jí ɖɔ mɛsɛntɔ́ émítɔn lɛ́ ní nɔ ji han dó kpa émí. Hanjitɔ́ ɖěɖěe ɖo vɔ̌sánúxwlémawutɔ́ lɛ́ mɛ lɛ́ é tlɛ nɔ wa azɔ̌ ɖěvo e Levíi ví lɛ́ ɖó ná nɔ wa lɛ́ é ǎ. Mɔ̌ mɛ ɔ, yě sixú mɔ hwenu gěgé dó kpa han, bo ná ɖibla nɔ lɛ́ bló vɔ̌gbɔnjí.—1 Tan 9:33.
6-12 FÉVRIER
DƆKUN MAWUXÓ Ɔ TƆN ÐÉ LƐ́ | 1 TAN 10-12
“Nǎ hlɔ̌nhlɔ́n jlǒ e a ɖó bá wa jlǒ Jexóva tɔn é”
w12 15/11 6 akpá. 12-13
“Kplɔ́n mì lěe un ná bló jlǒ towe gbɔn é”
É lɛ́ jɛxá ɖɔ mǐ ní xwedó kpɔ́ndéwú Davídi tɔn ɖo lěe nǔgbódodó e tɔ́n ɖo Sɛ́n ɔ mɛ lɛ́ é nɔ su nukún tɔn mɛ gbɔn é, kpó lěe é nɔ jló bá zán gbɛ sɔgbe xá yě gbɔn é kpó linu. Lin tamɛ dó nǔ e jɛ hwenu e Davídi ɖɔ: “Mɛ̌ ká ná dun sin nú mì ɖo sitɛ́nu e ɖo Bɛteleyɛ́mu sín hɔntogbó jí ɔ mɛ, bɔ un ná nu din?” é jí. Ahwankpá Filisitɛ́ɛn lɛ́ tɔn ɖo fínɛ́ có, ahwanfuntɔ́ Davídi tɔn atɔn byɔ́ toxo ɔ mɛ gǎnnugǎnnu bo yí dun sin ɔ wá n’i. Amɔ̌, “Davídi jló ná nu sin ɔ ǎ; é yí bo húzú kɔn nyi kɔ́ mɛ nú Mawu Mavɔmavɔ.” Étɛ́wú? É tínmɛ nǔ e wú é ma nu ǎ é bo ɖɔ: “Mawu ce, un ná nu sin élɔ́ ǎ. Mɛ élɔ́ lɛ́ e sɔ́ gbɛ yětɔn ɖó axɔ́ nu, bo yi dun sin wá nú mì ɔ, é cí hun yětɔn nu gbé un ja ɖɔhun.”—1 Tan 11:15-19.
Davídi tuun ɖɔ Sɛ́n ɔ gbɛ́ ɖɔ è ma ɖu hun ó, é nyɔ́ wa ɔ, Jexóva nukɔn wɛ è ɖó ná nɔ kɔn dó. É lɛ́ mɔ nǔ jɛ nǔ e wú è ɖó ná wa mɔ̌ é wú. É tuun ɖɔ “hun mɛ wɛ gbɛ ɖe.” Amɔ̌, sin wɛ yě hɛn wá n’i, é nyí hun ǎ. Étɛ́wú Davídi ka gbɛ́ ɖɔ émí kún ná nu ó lo? Nǔgbódodó e ɖo sɛ́n énɛ́ gúdo é xɔ akwɛ́ n’i. Nú Davídi ɔ, lěe hun ahwanfuntɔ́ tɔn atɔn énɛ́ lɛ́ tɔn xɔ akwɛ́ sɔ é wɛ sin ɔ lɔ xɔ akwɛ́ sɔ. Énɛ́ wú ɔ, é ɖɔ émí kún sixú nu sin ɔ gbeɖé ó. É nu ǎ, é nyɔ́ wa ɔ, é kɔn nyi kɔ́mɛ.—Lev. 17:11; Sɛ́n. 12:23, 24.
Nǔ xɔ akwɛ́ Biblu tɔn lɛ́ biba
it-1 492 akpá. 2-3
Ayi [Hǔn]
Jexóva sinsɛn kpó ‘ayi mɛtɔn bǐ’ kpó. Hǔn gbɛtɔ́ tɔn ɖó ná ɖo blěbú cóbó ná sixú w’azɔ̌ ganjí, amɔ̌, ayi gbɛtɔ́ tɔn éé nyí hǔn nǔjlɛ́dónǔwú tɔn é sixú má. Ðɛ e Davídi xo bo byɔ́ ɖɔ Jexóva ní ‘bló bónú ayi émítɔn ní nɔ blěbú, bónú émí ná ɖi xɛsi nú nyǐkɔ tɔn’ é ɖo xlɛ́xlɛ́ wɛ ɖɔ ayi gbɛtɔ́ tɔn sixú má ɖo lěe nǔ nɔ cí n’i é kpó adohu adohu tɔn lɛ́ kpó linu. (Ðɛ 86:11, nwt.) Mɛ mɔ̌hun sín “ayi” sixú “má,” énɛ́ wɛ nyí ɖɔ mɛ ɔ ná sɛn Mawu mɔ̌tɔn mɔ̌tɔn. (Ðɛ 119:113; Nǔ 3:16) Mɛɖé sixú lɛ́ ɖó “ayi we” bo ná ɖo tíntɛ́nkpɔ́n wɛ bá sɛn gǎn we, alǒ, ná ɖo xó ɖé ɖɔ wɛ bɔ nǔ ɖěvo ka ná ɖo ayi tɔn mɛ. (1Ta 12:33; Ðɛ 12:2) Jezu gbɛ́ nǔ nú mɛ syɛ́nsyɛ́n dó ayi we ɖíɖó mɔ̌hun wú, bo ɖɔ ɖɔ yɛmɛnúwiwa wɛ.—Mt 15:7, 8.
Mɛ ɖěɖěe ba ɖɔ nǔ émítɔn ní nyɔ́ Mawu nukúnmɛ lɛ́ é sín ayi ɖó ná má ǎ, mɔ̌ jɛ́n yě ma ka ɖó ná ɖó ayi we ǎ é nɛ́, loɔ, yě ɖó ná sɛn ɛ kpó ayi yětɔn bǐ kpó wɛ. (1Ta 28:9) Énɛ́ nɔ byɔ́ gǎndídó ɖó ayi gbɛtɔ́ tɔn hízí bo nɔ ba ná wa nǔ nyanya. (Jel 17:9, 10; Bǐ 8:21) Nǔ élɔ́ lɛ́ nɔ d’alɔ bɔ è nɔ sɛn Mawu kpó ayi mɛtɔn bǐ kpó: ɖɛxixo kpó ayi mɛtɔn bǐ kpó (Ðɛ 119:145; Gbɛ 3:41), Xó Mawu tɔn xixa hwebǐnu (Ɛsd 7:10; Nǔx 15:28), alɔ ɖíɖó ɖo wɛnɖagbejíjlázɔ́ ɔ mɛ kpó kanɖódónǔwú kpó (sɔ́ jlɛ́ dó Jel 20:9 wú), kpó gbɛ̌dídó xá mɛ e nɔ sɛn Jexóva kpó ayi yětɔn bǐ kpó lɛ́ é kpó.—Sɔ́ jlɛ́ dó 2Ax 10:15, 16 wú.
13-19 FÉVRIER
DƆKUN MAWUXÓ Ɔ TƆN ÐÉ LƐ́ | 1 TAN 13-16
“Ényí è wa nǔ lɛ́ lěe Jexóva ba gbɔn é ɔ, é nɔ kpa mɛ”
w03 1/5 10 akpá. 12
A ka nɔ kanbyɔ́ ɖɔ: ‘Fítɛ́ Jexóva ka ɖe’ a jí a?
È lɛ́ kɔ nú akɔjijɛgbá ɔ wá Izlayɛ́li, b’ɛ nɔ Kiliyati-Yealímu nú xwe mɔ̌kpán gúdo é ɔ, axɔ́sú Davídi jló ná zé wá Jeluzalɛ́mu. É kan nǔ byɔ́ tonukún lɛ́ bo ɖɔ ɖɔ ‘ényí é nyɔ́ yě nukúnmɛ, bo nyɔ́ Jexóva nukúnmɛ ɔ,’ è ná sɛ tɛn nú Akɔjijɛgbá ɔ. Amɔ̌, é dó vɛ̌ nú nǔ, bo ba do nú linlin e Jexóva ɖó dó ninɔmɛ ɔ wú tawun é ǎ. Nú mɔ̌ wɛ é ko wa ɔ, è ná ko sɔ́ Akɔjijɛgbá ɔ ɖó kɛkɛ́ví mɛ gbeɖé ǎ. Kexáti ví e ɖo Levíi ví lɛ́ mɛ lɛ́ é wɛ ná ko sɔ́ ɖó abɔ̌ ta, lěe Mawu ko ɖe gbe tɔn nyi wɛn gbɔn é. Davídi nɔ ba linlin Jexóva tɔn hwɛhwɛ có, ɖo ninɔmɛ élɔ́ mɛ ɔ, é wa mɔ̌ ɖo ali e sɔgbe é nu ǎ. Nǔ e mɛ énɛ́ tɔ́n kɔ dó é nylá tawun. Davídi wá ɖɔ ɖo nukɔnmɛ ɖɔ: Mawu Mavɔmavɔ, Mawu mǐtɔn dɔn tó nú mǐ, ɖó mǐ zé lěe sɛ́n ɔ zɔ́n gbɔn ɔ ǎ.”—1 Tan 13:1-3; 15:11-13; Kɛ́nsísɔ́ 4:4-6, 15; 7:1-9.
w03 1/5 11 akpá. 13
A ka nɔ kanbyɔ́ ɖɔ: ‘Fítɛ́ Jexóva ka ɖe’ a jí a?
Hwenu e Levíi ví lɛ́ ɖo akɔjijɛgbá ɔ sɔ́ wɛ sín Ovɛ́di-Edɔ́mu xwé wá xwe Jeluzalɛ́mu é ɔ, yě ji han e Davídi kpa é ɖé. Nǔflínmɛ tají ɖé ɖ’é mɛ: “Mi hɔn yi su Mawu Mavɔmavɔ, mi gán jɛ wǔ tɔn, mi ba ná nɔ kpɔ́ xá ɛ hwebǐnu. Mi flín nǔjíwǔ e é bló lɛ́, bo flín nǔ e é jlɛ́ lɛ́ kpó hwɛ e é ɖɔ lɛ́ kpó.”—1 Tan 16:11, 12.
Nǔ xɔ akwɛ́ Biblu tɔn lɛ́ biba
w14 15/1 10 akpá. 14
Sɛn Jexóva, Axɔ́sú tɛgbɛ tɔn ɔ
Davídi sɔ́ akɔjijɛgbá mímɛ́ ɔ wá Jeluzalɛ́mu. Ðo nǔwiwa awǎjijɛ tɔn énɛ́ hwenu ɔ, Levíi ví lɛ́ ji han dó kpa susu nú Jexóva, bɔ è mɔ nukɛgbe tají élɔ́ e ɖo 1 Tan 16:31, nwt mɛ é ɖo han ɔ mɛ: “Mi jlá ɖo akɔta lɛ́ mɛ ɖɔ: ‘Jexóva ko húzú Axɔ́sú!’” Mɛɖé lɛ́ sixú kanbyɔ́ ɖɔ: ‘Ðó Jexóva wɛ nyí Axɔ́sú tɛgbɛ tɔn wútu ɔ, étɛ́wú è ka lɛ́ ɖɔ ɖo hwenɛ́nu ɖɔ é húzú Axɔ́sú?’ Hweɖébǔnu e Jexóva ɖe acɛkpikpa tɔn xlɛ́ alǒ ɖó tuto ɖé ayǐ b’ɛ ná sɔ́ afɔ tɔn ɖó te, abǐ wa nǔ ɖo ninɔmɛ tají ɖé lě mɛ é ɔ, é nɔ húzú Axɔ́sú. Lěe Jexóva nɔ kp’acɛ gbɔn ɖo ali énɛ́ nu é ɖo tají tawun. Cóbɔ Davídi ná kú ɔ, Jexóva d’akpa n’i ɖɔ acɛkpikpa tɔn ná nɔ ayǐ káká sɔ́yi, bo ɖɔ: “Un ná sɔ́ vǐ e hwiɖésúnɔ ji lɛ́ ɖokpó axɔ́sú ɖó tɛn towe mɛ, bo ná bló bɔ acɛkpikpa tɔn ná syɛ́n ɖésú.” (2 Sam. 7:12, 13) Xwe 1000 jɛjí gúdo wɛ “vǐ” e sín akpa è dó nú Davídi é wá wá. Mɛ̌ ka nyí vǐ ɔ? Hwetɛ́nu é ka húzú Axɔ́sú?
20-26 FÉVRIER
DƆKUN MAWUXÓ Ɔ TƆN ÐÉ LƐ́ | 1 TAN 17-19
“Kpo ɖo awǎjijɛ ɖó wɛ ényí nǔ e lin wɛ a ɖe lɛ́ é ma tlɛ sɔ́ jɛnu ǎ ɔ nɛ́”
w06 15/7 19 akpá. 1
Nɔ sɔ́ ayi ɖó tutoblónúnǔ Jexóva tɔn sín ɖagbewiwa jí
DAVÍDI Izlayɛ́li hwexónu tɔn ɔ tɔn nyí ɖokpó ɖo mɛ nukúnɖéjí e xó è ɖɔ ɖo Nǔwlánwlán mímɛ́ Ebléegbe tɔn lɛ́ mɛ lɛ́ é mɛ. Nya énɛ́ e nyí lɛ̌ngbɔ́nyitɔ́, hansinɔ, gbeyíɖɔ kpó axɔ́sú kpó é ɖeji dó Jexóva Mawu wú kpó ayi tɔn bǐ kpó. Tɛ́ e Davídi tɛ́ dó Jexóva wú kpó ayi tɔn bǐ kpó é sísɛ́ ɛ bɔ é jló ná gbá xɔ ɖé n’i. Xwé alǒ tɛ́npli énɛ́ ná húzú azinkan mawusinsɛn nǔgbó ɔ tɔn ɖo Izlayɛ́li. Davídi tuun ɖɔ tuto e è bló bɔ è ná nɔ sɛn Mawu ɖo tɛ́npli ɔ mɛ lɛ́ é ná hɛn awǎjijɛ kpó nyɔ̌ná lɛ́ kpó wá nú togun Mawu tɔn. Énɛ́ wú ɔ, Davídi ji han bo ɖɔ: “Nǔ nyɔ́ nú mɛ e [Jexóva] sɔ́, bo dɔn dó wǔ, bɔ é ná nɔ xwé towe gbe é. Mǐ ná ɖu nǔ ɖagbe e ɖo xwé towe gbe lɛ́ sín gbɛ. Mǐ ná ɖu nǔ mímɛ́ e ɖo nɔtɛn towe lɛ́ sín gbɛ.”—Ðɛhan 65:5.
27 FÉVRIER–5 MARS
Nǔ xɔ akwɛ́ Biblu tɔn lɛ́ biba
w05 1/10 11 akpá. 6
Nǔ tají ɖěɖěe ɖo wěma Tan nukɔntɔn ɔ tɔn mɛ lɛ́ é
21:13-15. Jexóva ɖe gbe nú wɛnsagun ɔ ɖɔ é ní ɖó awě e ɖo togun tɔn xo wɛ é te, ɖó wǔvɛ́ e mɔ wɛ é ɖe é blá wǔ n’i wútu. Nǔgbó ɔ, Jexóva “nɔ kú nǔbláwǔ nú mɛ ɖésú.”