XOTA ÐEVO LƐ
Klisanwun lɛ ka Ðó Na Zán Akluzu Dó Sɛ̀n Mawu Wɛ À?
GBƐTƆ́ livi mɔkpan wɛ nɔ ɖó sísí nú akluzu lobo nɔ zán dó sɛ̀n Mawu na. The Encyclopædia Britannica ylɔ akluzu ɔ ɖɔ “wuntun taji sinsɛn Klisanwun tɔn tɔn.” Amɔ̌, é ka sɔgbe ɖɔ Klisanwun lɛ ni zán akluzu dó sɛ̀n Mawu wɛ à?
É ɖò taji ɖɔ è ni ɖó ayi wu ɖɔ Jezu Klisu kún kú ɖò akluzu jí ó. Xókwin Glɛki tɔn e è lilɛ dó “akluzu” ɖò kpaà mɛ é wɛ nyí stau·rosʹ. Tinmɛ tɔn tawun ɔ wɛ ka nyí “kpò kabǐ atín e xwete é.” The Companion Bible ɖɔ: “Tinmɛ [Stau·rosʹ] tɔn nyí atínkpo wè bɔ è ká ɖě dó ɖě jí gbeɖé ǎ . . . È wlan nǔ ɖebǔ dó [Alɛnuwema Yɔyɔ̌] Glɛkigbe tɔn ɔ mɛ bonu é tlɛ vlɛ́ atínkpo wè ǎ.”
Ðò wemafɔ Biblu tɔn gègě mɛ ɔ, xókwin Glɛki tɔn ɖevo e nyí xyʹlon é wɛ Biblu wlantɔ́ lɛ zán nú nǔ e jí Jezu kú ɖó é. Tinmɛ xókwin enɛ tɔn wɛ nyí “atínkpo” kabǐ “kpò ɖé, alǒ atín.” (Galatinu lɛ 3:13). Lilɛdogbeɖevomɛ Biblu tɔn ɖevo lɛ lɔ lilɛ xyʹlon dó “atín.” (Mɛsɛ́dó 5:30; 10:39; 1 Piyɛɛ 2:24, Biblu Wiwe lọ—Gun Alada, NW)
Wema Das Kreuz und die Kreuzigung (Akluzu kpo Mɛ Xwixwe Dó Akluzu Jí Kpo) Hermann Fulda tɔn tinmɛ nǔ e wu è nɔ xwè danuwatɔ́ lɛ dó atín ɖé wu kpowun hwɛhwɛ é bo ɖɔ: “Atín nɔ ɖò fí e è nɔ hu danuwatɔ́ lɛ ɖè ɖò agbawungba é bǐ ǎ. Enɛ wu ɔ, è nɔ gbɔ bo tun atínkpo te kpowun bo nɔ dlɛn alɔ yetɔn lɛ dó ta yetɔn lɛ nu bo bla, alǒ xwè hunjɛ́n d’emɛ. Hwɛhwɛ ɔ ye nɔ lɛ́ bla afɔ lɛ lɔmɔ̌ alǒ xwè hunjɛ́n d’emɛ.”
É ɖò mɔ̌ có, Xó Mawu tɔn wɛ na kúnnuɖenú ɖejid’ewu hugǎn ɔ. Mɛsɛ́dó Pɔlu ɖɔ: “Ee Klisu huzu mɛ e è dǒnu ɔ ɖó tɛn mǐtɔn mɛ ɔ, é hwlɛn mǐ gán sín nylado e sɛ̀n ɔ nɔ hɛn wá nú mǐ é mɛ; ɖó Mawuxówema ɔ ɖɔ: ‘Mɛ e è ka nyì atín wu ɔ, nu wɛ è dó é.’” (Galatinu lɛ 3:13) Deutéronome 21:22, 23 mɛ wɛ Pɔlu ɖè xó enɛ e é ɖɔ é sín. Atín wu wɛ wemafɔ enɛ ɖɔ xó dó céɖécéɖé, é nyí akluzu ǎ. Ðó mɛhuhu alɔkpa enɛ nɔ zɔ́n bɔ mɛ ɔ nɔ huzu “mɛ e è dǒnu ɔ” wutu ɔ, é sɔgbe bonu Klisanwun lɛ na sɔ́ ɖiɖe Klisu e è xwè dó atín wu é tɔn lɛ dó ba acɔ́ nú xɔ yetɔn lɛ mɛ na ǎ.
Kúnnuɖenú ɖebǔ xlɛ́ ɖɔ ɖò xwè 300 e bɔ dó kú Jezu tɔn wu lɛ é mɛ ɔ, Klisanwun-nyijɛtɔ́ lɛ zán akluzu dó sɛ̀n Mawu na ǎ. É ɖò mɔ̌ có, ɖò xwè kanweko ɛnɛgɔ ɔ hwenu ɔ, axɔsu Hlɔma tɔn Constantin byɔ sinsɛn e jɛ Klisanwun nyí e ɖé mɛ. Amɔ̌, é jó nùkplɔnmɛ sinsɛn enɛ tɔn lɛ dó bo jló ɖɔ akluzu ni nyí wuntun sinsɛn ɔ tɔn. É na bo nyí nǔ ɖebǔ wɛ zɔ́n bonu Constantin bló mɔ̌ ɔ, nǔ ɖebǔ dɔn Jezu Klisu kpo akluzu kpo cá ǎ. Nú è na ɖɔ xó jɔ xó ɔ, pagáwùn mɛ wɛ akluzu jɔ sín. Wema New Catholic Encyclopedia yí gbè ɖɔ: “Aca akluzu zinzan tɔn ko tíìn jɛ nukɔn nú Klisanwun lɛ bo ka lɛ́ nyí aca Klisanwun lɛ tɔn ǎ.” Wema ɖevo lɛ dɔn akluzu cá kpo hwe sinsɛn kpo kpodo yɛsu xóɖóxámɛ tɔn pagáwùn tɔn kpo.
Etɛwu Klisanwun lɛ ka jɛ wuntun pagáwùn tɔn enɛ zán jí lo? É cí ɖɔ ye bló mɔ̌ bo na dó dɔn pagáwùn lɛ bonu ye na huzu Klisanwun-nyijɛtɔ́ ye ɖɔhun. É ɖò mɔ̌ có, Biblu ɖexlɛ́ céɖécéɖé ɖɔ é kún sɔgbe bonu è na zé mɛɖee jó nú wuntun pagáwùn tɔn alɔkpa ɖebǔ ó. (2 Kolɛntinu lɛ 6:14-18) Biblu lɛ́ gbɛ́ vodun sínsɛ́n alɔkpa lɛ bǐ. (Exode 20:4, 5; 1 Kolɛntinu lɛ 10:14) É nyí mɔ̌ hǔn, hwɛjijɔ ɖagbe tawun wutu wɛ Klisanwun nugbǒ lɛ ma ɖó na nɔ zán akluzu dó sɛ̀n Mawu ǎ.a
a Nú a jló na lɛ́ mɔ dò nú nǔ dó akluzu jí d’eji hǔn, kpɔ́n wema Comment raisonner à partir des Écritures e Kúnnuɖetɔ́ Jehovah tɔn lɛ ɖè tɔ́n é sín wexwɛ 89-93.