VIVLIOTÉKA OĨVA INTERNÉTPE Watchtower
Watchtower
VIVLIOTÉKA OĨVA INTERNÉTPE
Guarani
ã
  • ã
  • ẽ
  • ĩ
  • õ
  • ũ
  • ỹ
  • g̃
  • ʼ
  • ñ
  • BIBLIA
  • PUVLIKASIONKUÉRA
  • RREUNIONKUÉRA
  • ijwbq artíkulo 71
  • ¿Mbaʼépa pe álma?

Ko párte ndorekói gueteri ni peteĩ vidéo.

Rombyasyeténgo, péro ndaikatúi ojehechauka ko vidéo.

  • ¿Mbaʼépa pe álma?
  • La Biblia okontesta koʼã porandu
  • Subtítulo
  • Informasión oñeʼẽva avei ko témare
  • Mbaʼépa heʼi la Biblia
  • Jarekópa peteĩ álma nomanóiva?
    Ñemañaha. Oikuaauka Jehová Sãmbyhy 2007
La Biblia okontesta koʼã porandu
ijwbq artíkulo 71
Peteĩ mitãkuñaʼi ha peteĩ panambi, mokõivéva haʼe álma oikovéva.

¿Mbaʼépa pe álma?

Mbaʼépa heʼi la Biblia

Umi palávra hebreo néfesch ha griego psykjé, haʼe hína la ojetradusíva jepi la Bíbliape “álma”. Pe palávra oĩva hebréope en rrealida heʼise hína “álgo orrespiráva”, ha pe palávra oĩva griégope katu heʼise “álgo oikovéva”.a La heʼiséva rreálmente koʼã palávra, ñanepytyvõ ñantende hag̃ua pe álma haʼeha pe persóna kompletoite voi, ha ndahaʼéi peteĩ pártente orekóva pe persóna ha osẽva chugui haʼe omano rire. Jahechamína mbaʼéichapa la Biblia ohechauka porã káda persóna haʼeha hína peteĩ álma.

Adam, a living soul, at the time of his creation

Ndahaʼéi ku Ñandejára omeʼẽ vaʼekue peteĩ álma Adánpe, síno ke Adán voi haʼe peteĩ álma

  • Ñandejára Jehová okreárõ guare pe primer kuimbaʼépe, hérava Adán, la Biblia heʼi porã hese haʼe hague peteĩ “álma viviénte”, térã “álma oikovéva” (Génesis 2:7, Biblia Reina-Valera Antigua). Upéicharõ, ndahaʼéi ku Ñandejára omeʼẽ vaʼekue Adánpe peteĩ álma, síno ke Adán voi haʼe kuri peteĩ álma, oséa peteĩ persóna.

  • La Biblia ningo heʼi voi peteĩ álma ikatuha ikaneʼõ (Jeremías 31:25, Biblia Latinoamericana), iñembyahýi ha ijuhéi (Salmo 107:9; Proverbios 25:25, Biblia Reina-Valera 1960), ha okumpli umi léi (Romanos 13:1, Biblia Reina-Valera Antigua 1602). ¿Ha mávarepa la normálmente oiko jepi koʼã mbaʼe? La héntere, umi persónare. Upéva ohechauka porã la Bíbliape ojepuru jave pe palávra “álma” koʼã kásope, oñeñeʼẽha peteĩ persónare voi.

¿Osegípa oikove ñane álma ñamano rire?

No, pe álma ikatu omano. Hetaiterei pártepe la Biblia heʼi porã voi upéva. Jahechamína algúno ehémplo:

  • “Pe álma opekáva, upéva la omanótava” (Ezequiel 18:4, 20, Biblia Reina-Valera 1960).

  • Yma Israélpe oĩramo álgien ojapóva álgo ivaietereíva ojekastiga vaʼekue. ¿Ha mbaʼépa raʼe la kastígo koʼã kásope? La Biblia heʼi: “Upe álma ojejuka vaʼerã” (Éxodo 12:15, 19, Biblia Reina-Valera Antigua 1602).

  • Peteĩ persóna omano rire, oĩ Biblia oipurúva voi pe fráse “álma omano vaʼekue” térã “álma reʼongue” oñeʼẽ hag̃ua pe persóna retekuére (Levítico 21:11, nóta; Números 6:6, nóta). Algúna Bíbliape koʼã versíkulo ojetradusi voi diréktamente “hetekue”, térã “persóna reʼongue”. Péro pe palávra hebrea oĩva koʼã versíkulope haʼe hína néfesch, oséa “álma”.

Ikatu avei ojepuru pe palávra “álma” oñeñeʼẽ hag̃ua la “vída” rehe

La Bíbliape, pe palávra “álma” ojepuru jepi avei oñeñeʼẽ hag̃ua diréktamente la “vída” rehe. Por ehémplo, la Biblia Latinoamericánape Job 33:22-pe oñeñeʼẽ pe “álma” (néfesch) ha la “vída” rehe haʼeramoguáicha la mísma kósa. Ha avése katu peteĩ persóna haimete vaʼekuére omano ojeʼe jepi hiʼálma, oséa hekove, ojapeligra hague (Filipenses 2:30, nóta; Santiago 2:20, nóta).

Pe palávra “álma” ojepuru rupi avei la Bíbliape péva pe sentídope, ifasilve ñantende hag̃ua la heʼíva Génesis 35:18-pe. Upépe heʼi peteĩ persóna álma “osẽ hague ohóvo”, ontendeka hag̃ua en rrealida pe persóna omano hague ohóvo. Upéicha rupi voi, oĩ Biblia ko pártepe diréktamente heʼíva “dando su último suspiro” (Génesis 35:18, Biblia Latinoamericana).

¿Mbaʼéichapa la hénte oñepyrũ vaʼekue oguerovia pe álma nomanoiha?

Ko enseñánsa ndaipóri la Bíbliape, ha umi heʼíva ijehe kristianoha ogueroviáva ko enseñánsa, oguenohẽ upéva la omboʼe vaʼekuégui yma umi filósofo griego. Peteĩ ensiklopédia heʼi: “La Bíbliape, pe palávra álma ohechauka jepi ñande ikatuha jarrespira, ha ohechauka avei la ñane álma ha ñande kuérpo haʼeha la mísma kósa. Umi kristiáno oñepyrũ vaʼekue omboʼe ñane álma ha ñande kuérpo haʼeha dos kósa idiferénteva ojuehegui, oguerovia rupi la heʼi vaʼekue ymave umi griego” (Encyclopædia Britannica).

Ñandejárape ndogustaiete oñembojeheʼapáramo la haʼe heʼíva, la omboʼévare umi filósofo. Ha upéva haʼe hína la oikóva ko enseñánsa heʼívare ñane álma haʼeha inmortál. Upévare la Biblia heʼi porã ñandéve: “Peñatendéke ani avave pendereity iñuhãme oipurúvo yvypóra arandu, ha heʼívo peẽme vyrorei penembotavy hag̃ua. Upearã haʼekuéra ojevale yvyporakuéra tradisiónre” (Colosenses 2:8).

a Heta Bíbliape, umi palávra néfesch ha psykjé ojetradusi voi diferénte asegún mbaʼe rehepa oñeñeʼẽ, ikatu hag̃uáicha oñentende porã. Por ehémplo, koʼã palávra ojetradusi jepi péicha: “álma”, “vída”, “persóna”, “animál” térã “kuérpo”.

    Guaranimegua puvlikasionkuéra (2000-2026)
    Emboty sesión
    Emoñepyrũ sesión
    • Guarani
    • Ekomparti
    • Configuración
    • Copyright © 2025 Watch Tower Bible and Tract Society of Pennsylvania
    • Ojejeruréva reipuru hag̃ua
    • Política de privacidad
    • Privacidad
    • JW.ORG
    • Emoñepyrũ sesión
    Ekomparti