Ma Haida Haroro Henia Dalana Hanamoa
1 Kara 13:16-41 ai Paulo ena sivarai ia noho. Ia be Pisidia tanona ai, Antioka ena dubu ta lalonai taunimanima ia haroro henia noho. Unai sivarai amo taunimanima hereva henia dala namodia haida ita dibaia diba. Paulo be ena kamonai taudia edia mauri dalana bona laloa dalana hegeregerena sivarai namona ia harorolaia. Unai siri ita herevalaia neganai, mani ita tahua edena bamona iseda haroro lalonai Paulo ita tohotohoa diba.
2 Diba Gaudia Herevalaia: Ena be Paulo ese Iesu ena gaukara badana Dirava ena ura hagugurua karana dekenai ia harorolaia, to Paulo be unai amo ena hereva ia matamaia lasi. Ia be ena hereva idia kamonai taudia idia diba gauna ia herevalaia guna. Unai be Iuda taudia edia histori. (Kara 13:16-22) Unai hegeregerena, ita be ma haida edia lalona ita veria diba bema idia diba gaudia ita herevalaia. Unai ena anina be henanadai namodia ita gaukaralaia edia lalohadai ita diba totona, bona idia laloa bada gaudia ita diba totona edia hereva ita kamonai namonamo.
3 Paulo be Iuda taudia edia histori ia herevalaia neganai, ia ese Dirava ena gwauhamata, Davida ena bese amo Hamauria tauna do ia mailaia gwauhamatana unai, ia gwauraia. To, Iuda taudia momo idia laloa, tuari tauna goadana ta ese Roma ena basileia amo idia do ia hamauria bona bese ibounai amo Iuda besena do ia abia isi. Idia diba Ierusalema dekenai Iesu be Iuda ena tomadiho gunalaia taudia ese idia inai henia, unai dainai Roma ena gavamani taudia dekenai idia henia bona idia hamasea. Edena dala ai Paulo ese ia hamomokania Iesu be gwauhamata Mesiana?
4 Haroro Dalana Haidaua: Paulo be ena hereva idia kamonai taudia idia laloa gaudia ia diba, unai dainai ia ese Baibel siri haida ia gaukaralaia unai gaudia ia herevalaia totona. Hegeregere, ena hereva ia matamaia neganai, ia gwau Iesu ena tubuna be Davida. Bona Paulo ia gwau Ioane Bapatiso, Iuda taudia idia diba ia be Dirava ena peroveta tauna ta, ese Iesu ia herevalaia. (Kara 13:23-25) Paulo ia hahedinaraia tomadiho gunalaia taudia ese Iesu idia dadaraia bona idia hamasea dainai, idia ese “peroveta taudia edia hereva idia hamomokania.” (Kara 13:26-28) Danu, Paulo ia gwau Iesu ia toreisi lou neganai, taunimanima haida ese ia idia itaia, bona Iesu ena toreisi lou idia hagugurua Baibel siri haida ia herevalaia.—Kara 13:29-37.
5 To, Paulo be Areo Ororo dekenai Greek taudia ia hereva henia neganai, ia be hamatamaia hereva idauna ia gaukaralaia. (Kara 17:22-31) Ena be unai nega rua ai hamatamaia hereva idaudia rua ia gaukaralaia, to sivarai badana tamona ia harorolaia bona anina namona ia havaraia. (Kara 13:42, 43; 17:34) Hari inai negai danu, bema iseda kamonai taudia idia diba gaudia ita herevalaia bona edia mauri dalana bona laloa dalana hegeregerena ita hereva, iseda haroro lalonai anina namona do ita havaraia.
[Study Questions]
1. Edena sivarai Baibel lalonai do ita herevalaia, bona dahaka dainai?
2. Paulo be ena hereva ia matamaia dalana amo dahaka ita dibaia?
3. Dahaka dainai Paulo ena hereva idia kamonai taudia idia abia dae be auka Iesu be Mesia?
4. Paulo be Iuda taudia ia haroro henia neganai, edena bamona idia ia hereva henia?
5. (a) Paulo be edena dala ai Greek taudia ia hereva henia? (b) Iseda teritori dekenai ita haroro neganai, Paulo ena haheitalai be edena bamona ita tohotohoa diba?