Uzou avọ 2
“Edhere na, gbe Uzẹme, gbe Uzuazọ”
1, 2. Fikieme mai ọvo ma gbẹ sai ro bru Jihova ha, kọ eme Jesu Kristi o ru lọhọ kẹ omai?
KỌ WHO vru no ẹdẹjọ? Ẹsejọhọ whọ kareghẹhọ ẹdẹjọ nọ who je kpohọ erẹ nyae ruẹ ogbẹnyusu hayo omoni ra jọ, rekọ edhere na o tẹ bada owhẹ aro. Kọ whọ nọ ohwo jọ re o dhesẹ edhere na kẹ owhẹ? Dai roro epanọ eva e rẹ were owhẹ te nọ ohwo jọ ọ tẹ ta kẹ owhẹ nọ: “Lele omẹ re me su owhẹ te etẹe,” orọnikọ ọ rọ unu dhesẹ oria na kẹ owhẹ ọvo ho. Ababọ avro, udu u re te owhẹ otọ!
2 Oware utioye Jesu Kristi o ru kẹ omai. Ababọ riẹ, ma rẹ sai wo usu kugbe Ọghẹnẹ hẹ. Fiki izieraha gbe sebaẹgba, ahwo-akpọ kpobi a “vru [no] uzuazọ nọ Ọghẹnẹ ọ kẹ rae.” (Ahwo Ẹfẹsọs 4:17, 18) Re ma sae riẹ edhere nọ ma rẹ nya, ma gwọlọ obufihọ. Orọnikọ Jesu ọ kẹ omai ehrẹ gbe ekpọvio ọvo ho; o ru viere. Wọhọ epanọ ma ruẹ evaọ Uzoẹme ọsosuọ na, Jesu ọ kẹ uzizie na inọ: ‘Nyaze whọ jọ olele mẹ.’ (Mak 10:21) Ọ tẹ jẹ kẹ omai ẹjiroro nọ ma rẹ rọ jẹ uzizie riẹ na rehọ. Okejọ Jesu ọ ta nọ: “Mẹ họ edhere na, gbe uzẹme, gbe uzuazọ; ohwo ọvo o bru Ọsẹ na ze he, rekọ fiki mẹ.” (Jọn 14:6) Joma ta kpahe eware jọ nọ e soriẹ ze nọ ma sae rọ rehọ ẹkwoma Ọmọ na ọvo wo usu kugbe Ọsẹ na. Eware nana i ve ti fi obọ họ kẹ omai riẹ oghẹrẹ nọ Jesu ọ rọ ginẹ rrọ “edhere na, gbe uzẹme, gbe uzuazọ.”
Obọdẹ Ọkwa Evaọ Ẹjiroro Jihova
3. Fikieme o jẹ rọnọ ẹkwoma Jesu ma re ro bru Ọghẹnẹ?
3 Orọ ọsosuọ kpobi, ẹkwoma Jesu ma sai ro bru Ọghẹnẹ keme Jihova ọ rehọ Ọmọ riẹ mu ọkwa nọ ọ mae rro.a Ọsẹ na ọ rehọ e riẹ mu ugogo ohwo nọ o bi ro ru ẹjiroro Riẹ kpobi gba. (2 Ahwo Kọrint 1:20; Ahwo Kọlọsi 1:18-20) Re ma riẹ epanọ ọkwa Ọmọ na ọ r’oja te, u fo re ma wo otoriẹ oware nọ o via evaọ ọgbọ Idẹn, oria nọ ọzae gbe aye ọsosuọ na a jo kuomagbe Setan wọso Jihova.—Emuhọ 2:16, 17; 3:1-6.
4. Didi avro ọwọsuọ obọ Idẹn o wha ze, kọ eme Jihova ọ jiroro nọ o re ru re ọ sai si avro na no?
4 Ọwọsuọ obọ Idẹn na o kpare avro ologbo jọ ze: Kọ Jihova Ọghẹnẹ o bi su emama riẹ ziezi? Re o si avro nana no, Jihova ọ tẹ jiroro inọ o re vi ukọ-odhiwu riẹ jọ nọ ọ rrọ gbagba ziọ otọakpọ. Uwou nọ Ọghẹnẹ o ti vi ukọ-odhiwu na o rro thesiwa: o ti whu re ọ ruẹse kpare esuo Jihova kpehru, ọ vẹ jẹ rọ uwhu riẹ ta ahwo-akpọ no igbo. Ukọ-odhiwu nọ o ti vi ze na o te kru ẹrọwọ riẹ rite uwhu, o ti si ebẹbẹ kpobi nọ ọwọsuọ Setan ọ wha ze no. (Ahwo Hibru 2:14, 15; 1 Jọn 3:8) Rekọ ikọ-odhiwu nọ Jihova o wo e rrọ buobu gbidi gbidi. (Daniẹl 7:9, 10) Ọvẹ ọ salọ re o ru oware nana nọ u wuzou gaga na? Jihova ọ jọ usu emama ẹzi nana salọ “Ọmọvo riẹ,” ọnọ a te riẹ uwhremu na wọhọ Jesu Kristi.—Jọn 3:16.
5, 6. Ẹvẹ Jihova o ro dhesẹ inọ o fievahọ Ọmọ riẹ, kọ fikieme o ro wo evaifihọ itieye?
5 Kọ u gbe omai unu inọ Jesu họ ọnọ Jihova ọ salọ? Vievie! Ọsẹ na o fi eva kpobi họ Ọmọ ọvo riẹ na. Ikpe buobu taure Ọmọ riẹ ọ tẹ te ziọ otọakpọ, Jihova ọ ta inọ Ọmọ nana o ti kru ẹrọwọ riẹ ghelọ uye-oruẹ kpobi. (Aizaya 53:3-7, 10-12; Iruẹru Ikọ Na 8:32-35) Dai roro oware nọ eme yena i dhesẹ. Wọhọ ijẹle gbe ahwo-akpọ, Ọmọ na ọ rẹ sae salọ onọ u je rie. Ghele na, Jihova o fievahọ Ọmọ na te epanọ ọ rọ ta inọ o ti kru ẹrọwọ riẹ te urere. Eme ọ lẹliẹ Jihova fievahọ Ọmọ na te ere? Ọ riẹ Ọmọ riẹ totọ, ọ tẹ jẹ riẹ epanọ Ọmọ na ọ gwọlọ ru ei eva were te. (Jọn 8:29; 14:31) Ọmọ na o you Ọsẹ riẹ, Jihova omariẹ o you Ọmọ Riẹ re. (Jọn 3:35) Uyoyou nọ Ọsẹ gbe Ọmọ na a wo kẹ ohwohwo o ga te epanọ uvumọ oware o gbẹ sae rọ hẹriẹ ae he.—Ahwo Kọlọsi 3:14.
6 Ma te rri epanọ ọkwa Ọmọ na o wuzou te, epanọ Ọsẹ na o fievahọ iẹe te, gbe uyoyou nọ o rrọ udevie Ọsẹ na gbe Ọmọ na, kọ whọ gbẹ ruẹ oware nọ Jesu ọ rọ ta nnọ ẹkwoma riẹ ọvo ma sai ro bru Ọghẹnẹ? Ghele na, ẹjiroro ọfa jọ ọ riẹ nọ Ọmọ na ọvo ọ sai ro su omai bru Ọsẹ na.
Ọmọ na Ọvo Ọ Riẹ Ọsẹ na Totọ
7, 8. Fikieme Jesu ọ rọ ta gbagba inọ u te no “Ọmọ na” no omọfa ọ riẹ Ọsẹ na totọ họ?
7 Ohwo ọ tẹ gwọlọ si kẹle Jihova, u wo eware jọ nọ o re rugba tao. (Olezi 15:1-5) Kọ ogbẹrọnọ Ọmọ na ọ mae riẹ oware nọ a re ru re a sae nyate itee Ọghẹnẹ je wo ọjẹrehọ Riẹ? Jesu ọ ta nọ: “Ọsẹ mẹ ọ rehọ eware kpobi kẹ omẹ, ohwo ọvuọvo ọ riẹ Ọmọ na ha Ọsẹ ọvo, ohwo ọvuọvo ọ riẹ Ọsẹ na gbe he, Ọmọ ọvo, jegbọ ọnọ Ọmọ na ọ rẹ rehọ iẹ via kẹ.” (Matiu 11:27) Joma ruẹ oware nọ o lẹliẹ Jesu ta ududu inọ u te no “Ọmọ na” no, omọfa ọ riẹ Ọsẹ na totọ họ.
8 Ọmọ na, “ọnọ ọ rọ ọtuyẹ evaọ emama kpobi” na, ọye họ ọnọ ọ mae kẹle Jihova kpobi. (Ahwo Kọlọsi 1:15) Roro epanọ Ọsẹ gbe Ọmọ na a kẹle te evaọ ikpe nọ a rẹ sai kele mu hu nọ aimava ọvo a jọ kugbe taure a tẹ te ma emama ẹzi efa. (Jọn 1:3; Ahwo Kọlọsi 1:16, 17) Dai roro uvẹ-ọghọ nọ Ọmọ na o wo okenọ ọ jọ kugbe Ọsẹ riẹ, nọ o je wuhrẹ kpahe eriwo, oreva, itee, gbe idhere Ọsẹ na. Fikiere, orọnikọ ma bi bru okpa họ ẹme na ha inọ Jesu ọ riẹ Ọsẹ riẹ vi omọfa jọ kpobi. Jesu ọ kẹle Ọsẹ riẹ te epanọ ọ sai ro dhesẹ Ọsẹ na evaọ oghẹrẹ nọ omọfa ọ sai dhesẹ iẹe he.
9, 10. (a) Idhere vẹ Jesu o ro dhesẹ Ọsẹ riẹ via? (b) Re ma sai wo ọjẹrehọ Jihova, eme ma re ru hrọ?
9 A rẹ jọ iwuhrẹ Jesu ruẹ inọ ọ ginẹ riẹ oghẹrẹ nọ Jihova o re roro gbe oware nọ Ọ gwọlọ mi idibo Riẹ.b Jesu o dhesẹ Ọsẹ riẹ via evaọ obọdẹ edhere ọfa jọ. Ọ ta nọ: ‘Ọnọ ọ ruẹ omẹ ọ ruẹ Ọsẹ na no re.’ (Jọn 14:9) Evaọ eme nọ Jesu ọ ta gbe eware nọ o ru kpobi, ọ raro kele Ọsẹ riẹ gbagba. Fikiere, nọ ma tẹ jọ Ebaibol se kpahe Jesu, eme ọ ezi nọ ọ ta evaọ okenọ o je wuhrẹ ahwo, ohrọ nọ o wọ riẹ siwi amọfa, gbe ọdawẹ nọ o lẹliẹ irui-oviẹ su noi aro ze, nwanọ eme gbe iruemu itieye Jihova ọ hai dhesẹ. (Matiu 7:28, 29; Mak 1:40-42; Jọn 11:32-36) A rẹ jọ eme gbe uruemu Ọmọ na ruẹ idhere gbe oreva Ọsẹ na. (Jọn 5:19; 8:28; 12:49, 50) Fikiere, re ma wo ọjẹrehọ Jihova, ma rẹ kezọ kẹ iwuhrẹ Jesu ma ve je lele oriruo riẹ.—Jọn 14:23.
10 Fikinọ Jesu ọ riẹ Jihova totọ ọ tẹ jẹ rọ aro kele iei, oyejabọ nọ Jihova ọ rọ jiroro inọ ẹkwoma Ọmọ na a re ro tei oma. Nọ ma riẹ oware nọ ma sae rọ rehọ ẹkwoma Jesu ọvo bru Jihova no na, joma ta kpahe otofa eme ọ Jesu na inọ: “Mẹ họ edhere na, gbe uzẹme, gbe uzuazọ; ohwo ọvo o bru Ọsẹ na ze he, rekọ fiki mẹ.”—Jọn 14:6.
“Mẹ Họ Edhere Na”
11. (a) Fikieme o rọ rrọ inọ ẹkwoma Jesu ọvo ma sai ro wo emamọ usu kugbe Ọghẹnẹ? (b) Ẹvẹ eme nọ e rrọ Jọn 14:6 i ro dhesẹ obọdẹ ọkwa Jesu? (Rri oruvẹ-obotọ na.)
11 Ma wuhrẹ no inọ ababọ Jesu ma rẹ sai si kẹle Ọghẹnẹ hẹ. Joma ta kpahe epanọ onana u ro kpomahọ omai. Jesu họ “edhere na” keme ẹkwoma riẹ ọvo ma sai ro wo emamọ usu kugbe Ọghẹnẹ. Fikieme o rọ rrọ ere? Fikinọ Jesu o kru ẹrọwọ rite uwhu, ọ rọ uzuazọ riẹ ta omai no igbo. (Matiu 20:28) O gbẹ rrọ ẹtanigbo na ha, ma rẹ sai wo usu kugbe Ọghẹnẹ hẹ. Uzioraha u bru ahwo-akpọ dhe no Ọghẹnẹ, keme Jihova ọ rrọ ọrẹri, fikiere uzioraha o rẹ were iẹe he. (Aizaya 6:3; 59:2) Rekọ idheidhe Jesu u si obrudhe na no; u voro izieraha mai no. (Ahwo Hibru 10:12; 1 Jọn 1:7) Ma tẹ jẹ idhe ẹtanigbo na rehọ je fi ẹrọwọ họ iẹe, ma rẹ sai wo aruoriwo Jihova. U te no idhe ẹtanigbo na no, edhere ọfa ọ riẹ hẹ nọ ma sai ro ‘kuomagbe Ọghẹnẹ.’c—Ahwo Rom 5:6-11.
12. Oghẹrẹ vẹ Jesu ọ rọ rrọ “edhere na”?
12 Ma tẹ ta ẹme kpahe olẹ, Jesu họ “edhere na.” Ẹkwoma Jesu ọvo ma sai ro bru Jihova evaọ olẹ avọ imuẹro inọ ọ te kezọ kẹ ayare mai. (1 Jọn 5:13, 14) Jesu omariẹ ọ ta nọ: “Oware nọ wha jọ obọ Ọsẹ na yare, ọ rẹ te rehọ fiki odẹ mẹ kẹ owhai. . . . Yare, wha re ti wo, re oghọghọ rai o gba.” (Jọn 16:23, 24) O nwani fo inọ ma rẹ sae rọ odẹ Jesu lẹ se Jihova, ma vẹ jẹ sai se Jihova “Ọsẹ mai.” (Matiu 6:9) Abọfa nọ Jesu ọ rọ rrọ “edhere na” họ ẹkwoma oriruo riẹ. Wọhọ epanọ ma ta no vẹre na, Jesu ọ raro kele Ọsẹ riẹ gbagba. Oriruo Jesu o dhesẹ kẹ omai oghẹrẹ nọ ma re yeri uzuazọ nọ o rẹ were Jihova. Fikiere, re elẹ mai e sai te obọ Jihova, ma re lele ithihi Jesu.—1 Pita 2:21.
‘Mẹ Họ Uzẹme Na’
13, 14. (a) Ẹvẹ uzẹme o rọ jọ Jesu unu? (b) Re Jesu ọ ruẹse jọ “uzẹme” na, eme o ru, kọ fikieme?
13 Jesu ọ jẹ hae rọ uzẹme nọ o yo mi Ọsẹ riẹ ro wuhrẹ ahwo. (Jọn 8:40, 45, 46) A jọ unu Jesu ruẹ ẹme ẹghẹ hẹ. (1 Pita 2:22) Makọ ewegrẹ riẹ dede e ta inọ o “bi wuhrẹ edhere Ọghẹnẹ ziezi.” (Mak 12:13, 14) Rekọ nọ Jesu ọ ta inọ ‘mẹ họ uzẹme na,’ orọnikọ uzẹme nọ o je ro wuhrẹ ahwo ọvo o wo họ iroro ho. Eware efa buobu e riẹ nọ o wo họ iroro.
14 Kareghẹhọ inọ ikpe buobu taure Jesu ọ tẹ te ziọ otọakpọ, Jihova ọ kẹ idibo riẹ ẹzi ọfuafo nọ a rọ ruẹaro kpahe Jesu. Eruẹaruẹ nana e ta kpahe eware nọ e te via evaọ etoke uzuazọ, odibọgba, gbe uwhu riẹ. Fiba onana, a rẹ jọ Uzi Mosis na ruẹ eme nọ i kiekpahe Mesaya na. (Ahwo Hibru 10:1) Kọ Jesu o ti kru ẹrọwọ rite uwhu, re ọ rrọ enẹ ru eruẹaruẹ nọ e ta kpahe iẹe na gba? Ere ọvo a sai ro dhesẹ Jihova fihọ Ọghẹnẹ eruẹaruẹ uzẹme. Onana yọ owha-iruo nọ o jọ Jesu uzou. Jesu ọ rọ ẹkwoma ẹmeunu gbe uruemu riẹ ru eruẹaruẹ nana kpobi gba. (2 Ahwo Kọrint 1:20) Fiki onana, Jesu họ “uzẹme” na. Jesu họ ọnọ o gine ru eruẹaruẹ nọ e rrọ ikere na kpobi gba.—Jọn 1:17; Ahwo Kọlọsi 2:16, 17.
‘Mẹ Họ Uzuazọ Na’
15. Eme u dhesẹ re a fi ẹrọwọ họ Ọmọ na, kọ eme oyena u re su kpohọ?
15 Jesu họ “uzuazọ” na keme ẹkwoma riẹ ọvo ma sai ro wo uzuazọ, koyehọ “uvi uzuazọ” na. (1 Timoti 6:19) Ebaibol e ta nọ: “Ọnọ ọ rọwo Ọmọ na o wo uzuazọ ebẹdẹ bẹdẹ; rekọ ọnọ o yo ẹme Ọmọ na ha ọ rẹ sae ruẹ uzuazọ họ, rekọ ofu Ọghẹnẹ ọ riẹ uzou.” (Jọn 3:36) Eme u dhesẹ re a fi ẹrọwọ họ Ọmọ Ọghẹnẹ? U dhesẹ inọ u mu omai ẹro nnọ ababọ riẹ ma rẹ sai wo uzuazọ họ. Ofariẹ, u dhesẹ inọ ma be rọ iruo dhesẹ ẹrọwọ mai via, wuhrẹ mi Jesu ẹsikpobi, jẹ daoma lele iwuhrẹ gbe oriruo riẹ. (Jemis 2:26) Fikiere, ẹrọwọ nọ a re fihọ Ọmọ Ọghẹnẹ u re su ohwo kpohọ uzuazọ ebẹdẹ bẹdẹ—uzuazọ sebaewhu evaọ obọ odhiwu kẹ enọ a rọ ẹzi wholo na, “uthuru okakao” na, gbe uzuazọ ogbagba evaọ aparadase otọakpọ rọkẹ “otu obuobu” ọrọ “igodẹ efa” na.—Luk 12:32; 23:43; Eviavia 7:9-17; Jọn 10:16.
16, 17. (a) Ẹvẹ Jesu ọ te rọ jọ “uzuazọ” rọ kẹ makọ enọ i whu no? (b) Imuẹro vẹ ma wo?
16 Kọ ẹvẹ kpahe enọ i whu no? Jesu họ “uzuazọ” rọ kẹ ai re. Taure Jesu ọ tẹ te kpare Lazarọs ogbẹnyusu riẹ no uwhu ze, ọ ta kẹ Mata, oniọvo Lazarọs nọ: “Mẹ họ ẹkparomatha gbe uzuazọ: ọ nọ ọ rọwo omẹ makọ o whu no, ọ rẹ te zọ.” (Jọn 11:25) Jihova o mu “isiavẹ Uwhu gbe Ẹri” họ Ọmọ riẹ obọ, onọ u dhesẹ inọ ọ kẹ riẹ udu nọ ọ rẹ rọ kpare enọ i whu no. (Eviavia 1:17, 18) Jesu ọ te rehọ isiavẹ nana rovie ethẹ Uki, enọ e rrọ uki a vẹ te kparoma.—Jọn 5:28, 29.
17 “Mẹ họ edhere na, gbe uzẹme, gbe uzuazọ”—Jesu ọ rehọ umutho eme nana fodẹ oware nọ o lẹliẹ e riẹ ziọ otọakpọ. Eme yena e vọ avọ otofa kẹ omai nẹnẹ. Kareghẹhọ inọ, nọ Jesu ọ ta ẹme yena no, ọ tẹ ta nọ: “Ohwo ọvo o bru Ọsẹ na ze he, rekọ fiki mẹ.” (Jọn 14:6) Eme ọ Jesu i wuzou nẹnẹ wọhọ epanọ e jọ evaọ okenọ ọ gbẹ jọ otọakpọ. Fikiere, u re mu omai ẹro inọ ma te lele Jesu, ma te nya thọ họ. Ẹhẹ, ọye ọvo ọ rẹ sai su omai bru “Ọsẹ na.”
Didi Owọ Whọ te Jẹ?
18. Eme o gwọlọ re ohwo ọ jọ olele Jesu?
18 Fiki epanọ Jesu o wuzou te gbe epanọ ọ riẹ Ọsẹ na totọ te, ma wo emamọ ẹjiroro nọ ma re ro lele iei. Wọhọ epanọ ma ruẹ evaọ uzoẹme nọ o vrẹ na, uruemu ma re ro dhesẹ inọ mai yọ uvi ilele Jesu, orọnikọ unu ọvo ma rẹ rọ tae he. Re ma lele Jesu o gwọlọ nọ ma re lele iwuhrẹ gbe oriruo riẹ. (Jọn 13:15) Obe nana u ti fi obọ họ kẹ owhẹ ru onana.
19, 20. Eware vẹ e rrọ obe nana nọ e rẹ sai fi obọ họ kẹ owhẹ jọ olele Jesu?
19 Evaọ izoẹme nọ e rrọ aro na, ma te roma totọ wuhrẹ kpahe uzuazọ gbe odibọgba Jesu. A ghale izoẹme nana fihọ abasa. Orọ ọsosuọ, ma te ta kpahe eware nọ o ru evaọ otọakpọ. Orọ avivẹ, ma te ta kpahe ọwhọ nọ ọ jẹ rọ ta usiuwoma je wuhrẹ ahwo. Orọ avesa, ma te ta kpahe uyoyou nọ o dhesẹ. Muhọ no Uzou avọ 3 vrẹ, ma ti wo ẹkpẹti jọ nọ ọ ta nọ “Ẹvẹ Whọ Sai ro Lele Jesu?” Ikereakere gbe enọ nọ e rrọ ẹkpẹti na i ti fi obọ họ kẹ omai roro kpahe epanọ ma sae rọ raro kele Jesu evaọ ẹmeunu gbe uruemu.
20 Fiki obufihọ Jihova Ọghẹnẹ, who re du vru no edhere riẹ hẹ fiki uzioraha nọ whọ reuku riẹ. Avọ uyoyou, Jihova o thihakọ eware buobu nọ o vi ọmọ riẹ ze re o wuhrẹ omai oghẹrẹ nọ ma re ro wo emamọ usu kugbei. (1 Jọn 4:9, 10) Jọ uyoyou ulogbo nana o wọ owhẹ re whọ jẹ uzizie Jesu nana rehọ: “Lele omẹ.”—Jọn 1:43.
[Oruvẹ-obotọ]
a Ọkwa Ọmọ na ọ rro te epanọ Ebaibol e rọ kẹe edẹ-ova sa-sa.—Rri ẹkpẹti nọ ọ rrọ ẹwẹ-obe avọ 23.
b Wọhọ oriruo, rri eme ọ Jesu nọ a kere fihọ Matiu 10:29-31; 18:12-14, 21-35; 22:36-40.
c Oghẹrẹ nọ Jesu ọ ta ẹme nọ ọ rrọ Jọn 14:6 na u dhesẹ inọ ọkwa riẹ ọ rrọ obọdẹ, inọ ọye họ edhere na, ọnọ ma sae rọ ẹkwoma riẹ ọvo bru Ọsẹ na.
[Ẹkpẹti nọ o rrọ ẹwẹ-obe avọ 23]
Edẹ-Ova Jọ nọ Jesu Kristi O Wo
Ọnọ A Se Ami (onọ otofa riẹ o rrọ “ere o rẹ jọ,” hayo “ginọ ere”). Oma riẹ eyaa Ọghẹnẹ kpobi e be jọ rugba.—2 Ahwo Kọrint 1:19, 20.
Ọsẹ Ebẹdẹ Bẹdẹ. Jihova ọ kẹ riẹ ẹgba gbe udu nọ ọ rẹ rọ kẹ ahwo-akpọ ẹruore uzuazọ ebẹdẹ bẹdẹ evaọ otọakpọ.—Aizaya 9:6.
Ozerẹ Okpehru. Ọ rẹ sai ru omai fo no izieraha o ve je siwi omai no eyoma nọ uzioraha o rẹ wha ze.—Ahwo Hibru 3:1; 9:13, 14, 25, 26.
Ovie ivie. Wọhọ Ovie obọ odhiwu nọ Ọghẹnẹ o ro mu, Jesu ọ rro gaga vi osu otọakpọ jọ kpobi.—Eviavia 17:14.
Ọmọ-Ovie Udhedhẹ. Jesu, ọnọ ọ rrọ Osu Uvie Ọghẹnẹ, ọ te wha udhedhẹ nọ u wo oba ha ziọ otọakpọ kpobi.—Aizaya 9:6.
Ọkiroro Ogbunu. Ohrẹ nọ Jesu ọ kẹ kpobi o rẹ wha ewoma ze. Ma te lele ohrẹ riẹ o rẹ wha esiwo se omai.—Aizaya 9:6; Jọn 6:68.
Ẹme na. Ọye họ Ọtota Jihova.—Jọn 1:1.
[Uwoho nọ o rrọ ẹwẹ-obe avọ 14]
“Lele omẹ”