Kọ Who Ti Wo Ẹrọwọ Wọhọ Elaeja?
1. Didi ozighi ọ roma via nọ Izrẹl a rria Ẹkuotọ Eyaa na te ikpe 500 no?
“Me re ti vi Elaeja ọruẹaro na se owhai taure ẹdẹ ologbo avọ idudu Jihova o te ti te.”—MALAKAE 4:5, NW.
“OTỌ nọ ame-ivie gbe ọnyọ i je bi suẹ.” (Ọnyano 3:7, 8) Oyehọ oware nọ Jihova Ọghẹnẹ ọ rọ kẹ emọ Izrẹl nọ o si ai no igbo Ijipti no evaọ ikpe-udhusoi avọ 16 B.C.E. Rekọ rri! Ikpe egba isoi e vrẹ no, yọ obọnana ohọo ogaga u bi muẹ evaọ ofẹ uvie erua ikpe ọ Izrẹl. O rọ bẹbẹ re a ruẹ ẹbe ọrọrọ. Erao i bi whuẹ, yọ anwọ ikpe esa gbe ubro na oso ọ te rọ họ. (1 Ivie 18:5; Luk 4:25) Eme ọ wha okpẹtu ọnana ze?
2. Eme ọ wha ozighi orẹwho Izrẹl ze?
2 Ekieno-ẹrọwọ ọ wha ozighi ọnana ze. Wọso Uzi Ọghẹnẹ, Ehab Ovie na ọ rọo ọmọtẹ ovie Kenan nọ a re se Jezibẹl, ọ tẹ kẹe uvẹ re ọ wha egagọ Ebale ziọ Izrẹl. Mai tube yoma dede, ọ tẹ bọ etẹmpol kẹ ọghẹnẹ ọrue ọnana evaọ Sameria, okpẹwho esuo na. Whaọ, a viẹ emọ Izrẹl họ no re a rọwo nọ egagọ Ebale o te wha ubu ekakọ ze! Rekọ wọhọ epanọ Jihova ọ vẹvẹ unu no, a kie ruọ enwoma ‘ẹraha no ẹkuotọ owoma rai no.’—Iziewariẹ 7:3, 4; 11:16, 17; 1 Ivie 16:30-33.
Odawọ Ulogbo ọrọ Ọkwa-Ọghẹnẹ
3. Ẹvẹ Elaeja ọruẹaro na ọ rọ fodẹ ugogo ẹbẹbẹ Izrẹl?
3 Okenọ ohọo na u muhọ, Elaeja, ọruẹaro ẹrọwọ Ọghẹnẹ, ọ tẹ ta kẹ Ehab Ovie na nọ: “Nọ ỌNOWO na Ọghẹnẹ Izrẹl no me dikihẹ aro riẹ ọ rọ na, ewhrọwhrọ hayo oso e rẹ jọ ikpe nana ha, ajokpa kiyọ u no unu mẹ ze.” (1 Ivie 17:1) Nọ ọ ruẹ uzẹme idabolo ọrọ uworo nana no, ovie na ọ tẹ fo Elaeja nnọ ọye ọ wha okpẹtu na ziọ Izrẹl. Rekọ Elaeja ọ tẹ kuyo nnọ Ehab gbe uviuwou riẹ a rẹ fo fiki ọ ekieno-ẹrọwọ rai wọhọ egegagọ Ebale. Re a ku avro na họ, ọruẹaro Jihova ọ tẹ tudu họ Ehab Ovie na awọ re o koko Izrẹl kpobi họ ziọ Ugbehru Kamẹl kugbe eruẹaro 450 erọ Ebale gbe eruẹaro 400 erọ ekpọ ọrẹri na. Ehab gbe ahwo riẹ a te kokohọ etẹe, ẹsejọhọ bi rẹro nnọ etenẹ o ti jo ku ẹbẹbẹ okpakpọ na họ. Rekọ Elaeja ọ tẹ rọ ova rri ehri ẹbẹbẹ na. Ọ tẹ nọ nọ: “Ẹvẹ wha re wo eko iroro [ivẹ] krite? Otẹrọnọ [Jihova, NW ] họ Ọghẹnẹ, wha lele iei; otẹrọnọ Ebale, wha lele iei.” Emọ Izrẹl a riẹ ẹme nọ a rẹ ta ha.—1 Ivie 18:18-21.
4. Re a ku avro ohwo nọ ọ ghinẹ rọ Ọghẹnẹ họ, didi iroro Elaeja ọ jẹ?
4 U kri no nọ emọ Izrẹl a be rọ daoma rehọ egagọ Jihova rọ gua erọ Ebale. Re a ku avro ohwo nọ ọ ghinẹ rọ Ọghẹnẹ họ, Elaeja o te fi avro jọ họ otọ. Ọ rẹ ruẹrẹ eruẹ ọboba jọ họ kẹ idhe, eruẹaro Ebale a vẹ ruẹrẹ ọfa họ. Nọ a ru erei no, Elaeja ọ tẹ ta nọ: “Wha re se odẹ edhọ rai, me ve se odẹ Jihova; Ọghẹnẹ uzẹme nọ ọ rehọ erae mi idhe na ọye họ Ọghẹnẹ uzẹme na.” (1 Ivie 18:23, 24, NW ) Dai roro iei nnọ erae i re no odhiwu ze te kuyo olẹ!
5. Ẹvẹ a ro dhesẹ ofofe egagọ Ebale via?
5 Elaeja o te zizie eruẹaro Ebale re a muhọ. A tẹ ruẹrẹ eruẹ jọ kẹ idhe a tẹ wọe fihọ ehru agbada-idhe na. A tẹ be nya hiolo hiolo wariẹ agbada-idhe na họ, be lẹ nọ: ‘O Bale, yo k’omai!’ Enẹ a bo “nọ ohiohiẹ rite ọre-ote-uzou.” Elaeja ọ tẹ be rehọ ai se ẹkoko nọ: “Wha bo gaga.” Ẹsejọhọ obọ Ebale ọ rọ iruo, hayo “otiẹsejọ ọ rọ owezẹ, yọ ọ rẹ seba ẹrọo ho.” O tẹ te kọ ruọ eruẹaro Ebale na uzou. Rri! A be rehọ eghae duwu oma rai, yọ azẹ o bi hwẹ no emela rai tha. Dai roro edo nọ a bi ru nọ ahwo 450 na kpobi a bi bo na! Rekọ uyo o riẹ hẹ.—1 Ivie 18:26-29.
6. Eme Elaeja ọ ruẹrẹhọ kẹ avro ohwo nọ ọ ghinẹ rọ Ọghẹnẹ na?
6 Whaọ ẹkẹ Elaeja u te no. Ọ wariẹ bọ agbada-idhe Jihova no, ọ tẹ tọ egọta wariẹe họ, ọ tẹ ruẹrẹ eware idheidhe na kpobi họ. O te ru re a vo ame ku fihọ ire gbe idhe na. Ithẹ ame ilogbo ikpegbivẹ a ku fihọ agbada-idhe na bẹsenọ egọta na kpobi e rọ vọ. Dai roro oghẹrẹ nọ ahwo na kpobi a fọ kpoko te nọ Elaeja ọ jẹ lẹ nọ: “O Jihova, Ọghẹnẹ Abraham, Aiziki gbe Izrẹl, ru re a riẹ nẹnẹ na nọ whẹ họ Ọghẹnẹ nọ ọ rọ eva Izrẹl, jegbe nọ mẹ họ odibo ra, gbe epa ẹme ra me ro ru eware enana kpobi. Yo kẹ omẹ, O Jihova, yo kẹ omẹ, re ahwo nana a riẹ nọ whẹ Jihova họ Ọghẹnẹ uzẹme na, yọ whẹ oma ra whọ rẹriẹ idu rai.” [NW ]—1 Ivie 18:30-37.
7, 8. (a) Ẹvẹ Jihova ọ rọ kuyo olẹ Elaeja? (b) Eme eware nọ e jọ Ugbehru Kamẹl via na o wha ze?
7 Evaọ uyo kẹ olẹ Elaeja, ‘erae Jihova i te kie no odhiwu ze, e tẹ mahe idhe-emahọ riẹ, gbe ire na, gbe itho na, gbe ovu na, i te je se ame nọ ọ jọ egọta na kpọ.’ Ahwo na a te kie vova tuotọ a tẹ ta nọ: “Jihova họ Ọghẹnẹ uzẹme na! Jihova họ Ọghẹnẹ uzẹme na!” (1 Ivie 18:38, 39, NW ) Elaeja ọ tẹ j’owọ nọ u fo. Ọ tẹ ta nọ: “Wha mu eruẹaro Ebale na, [wha jọ] ọvuọvo ọ vabọ họ.” Nọ a kpe ai no evaọ ukiekpotọ Kishọn, ehru o te bi. Uwhremu na, oso ọ tẹ rehọ okpakpọ na te oba!—1 Ivie 18:40-45; wawo Iziewariẹ 13:1-5.
8 Ẹvẹ ẹdẹ ọyena ọ rro te! Jihova ọ kparobọ evaọ avro ologbo ọnana kpahe ohwo nọ ọ ghinẹ rọ Ọghẹnẹ. Ofariẹ, oware nana nọ ovia na o tẹ rẹriẹ idu emọ Izrẹl buobu bru Ọghẹnẹ. Evaọ onana gbe idhere efa, Elaeja o te dhesẹ ẹrọwọ wọhọ ọruẹaro, yọ o ruiruo ọkwa ọruẹaro.
Ẹtha “Elaeja Ọruẹaro na” O Gbẹ rọ Obaro?
9. Eme a ruẹaro riẹ eva Malakae 4:5, 6?
9 Uwhremu na, ẹkwoma Malakae, Ọghẹnẹ ọ tẹ ruẹaro nọ: “Riri me re ti vi Elaeja ọruẹaro na se owhai tao, re u te ti te ẹdẹ ologbo avọ idudu na, re ẹdẹ ỌNOWO na o te te. Ọ rẹ te rẹriẹ eva esẹ bru emọ, ọ vẹ jẹ rẹriẹ eva emọ bru esẹ, ogbẹrọ ere he mẹ vẹ te rehọ ekela raha otọ na.” (Malakae 4:5, 6) Elaeja o whu kri te ikpe 500 no taure a tẹ te ta eme eyena. Nọ onana o jọ eruẹaruẹ na, ahwo Ju ikpe-udhusoi ọsosuọ C.E. a je rẹro ẹtha Elaeja re o ru ei gba.—Matiu 17:10.
10. Ono họ Elaeja nọ a ruẹaro riẹ, kọ ẹvẹ ma rọ riẹ?
10 Kọ ono họ Elaeja ọnana nọ ọ be tha na? A dhesẹ i rie via nọ Jesu Kristi ọ ta nọ: ‘Nọ umuo edẹ Jọn Ọhọahwoame na ri te enẹna, uvie odhiwu na họ ute nọ ahwo a bi le, yọ ahwo nọ a bi lei gaga, a bi lei t’obọ. Keme eruẹaro kpobi gbe uzi na e ruẹ aro ri te oke Jọn; o tẹ ruọ owhai wha rehọ iẹ, ọ nana họ Elaeja nọ ọ rẹ te tha na.’ Ẹhẹ, Jọn Ọhọahwo-Ame na họ ibe Elaeja nọ a ruẹaro riẹ na. (Matiu 11:12-14; Mak 9:11-13) Ẹnjẹle jọ ọ ta kẹ ọsẹ Jọn, Zekaraya, nnọ Jọn o ti wo “ẹzi gbe ogaga Elaeja” ọ vẹ te jẹ ‘ruẹrẹ ahwo na kpahe kẹ Jihova.’ (Luk 1:17) Ame-ọhọ nọ Jọn ọ jẹ họ yọ oka ẹgbede ọrọ ekurẹriẹ ohwo no izieraha riẹ mukpahe Uzi na, onọ u bi su ahwo Ju bru Kristi na. (Luk 3:3-6; Ahwo Galesha 3:24) Fikiere iruo ọ Jọn e tẹ ‘ruẹrẹ ahwo họ kẹ Jihova.’
11. Eva Pẹntikọst, eme Pita ọ ta kpahe ‘ẹdẹ Jihova,’ kọ okevẹ o rọ via?
11 Iruo Jọn Ọhọahwo-Ame na wọhọ “Elaeja” u dhesẹ nọ ‘ẹdẹ Jihova’ ọ kẹlino. Pita ukọ na ọ tẹ jẹ t’ẹme kpahe ẹkẹle ẹdẹ na nọ Ọghẹnẹ ọ te rọ raha ewegrẹ riẹ o ve siwi ahwo riẹ. Ọ ta nọ eware igbunu nọ e via evaọ Pẹntikọst ọ 33 C.E. e rọ orugba eruẹaruẹ Joẹl kpahe ekuku ẹzi Ọghẹnẹ. Pita o dhesẹ nọ onana o rẹ te via ‘taure ẹdẹ ologbo avọ idudu Jihova o te te.’ (Iruẹru 2:16-21; Joẹl 2:28-32) O jọ 70 C.E., okioye Jihova o ro ru Ẹme riẹ gba ẹkwoma egbaẹmo Rom nọ ọrọ wha obrukpe riẹ ze te orẹwho nọ o siọ Ọmọ riẹ na.—Daniẹl 9:24-27; Jọn 19:15.
12. (a) Eme Pọl avọ Pita a ta kpahe ẹtha ‘ẹdẹ Jihova’? (b) Fikieme o jẹ rọ nọ oware jọ o te via hrọ wọhọ epanọ iruo Elaeja i dhesẹ na?
12 Rekọ, eware efa e te via nọ 70 C.E. o tẹ vrẹ no. Pọl ukọ na ọ rehọ ẹtha ‘ẹdẹ Jihova’ na jẹhọ ọzino Jesu Kristi. Ofariẹ, Pita ukọ na ọ rọ ẹdẹ ọyena ta kpahe “ihru ekpokpọ avọ akpọ ọkpokpọ” nọ e be tha na. (2 Ahwo Tẹsalonika 2:1, 2; 2 Pita 3:10-13) Kareghẹhọ nnọ Jọn Ọhọahwo-Ame na o ru oghẹrẹ iruo Elaeja taure ‘ẹdẹ Jihova’ o tẹ te ze evaọ 70 C.E. Enana kpobi i te dhesẹ vevẹ nnọ oware ofa o te wariẹ via nya lele oware nọ Elaeja o ru okiẹdẹ. Didi oware oye?
A Wo Ẹzi Elaeja
13, 14. (a) Didi ithẹtho e rọ iruẹru Elaeja avọ erọ Ileleikristi oke mai nana nọ a kẹ ẹzi na? (b) Eme ikọ-erue Kristẹndọm a ru no?
13 Orọnikọ iruo Elaeja i tho erọ Jọn Ọhọahwo-Ame na ọvo ho rekọ i tho erọ Ileleikristi nọ a kẹ ẹzi na re evaọ etoke obẹbẹ onana nọ u bi su kpohọ ‘ẹdẹ Jihova’ na. (2 Timoti 3:1-5) Avọ ẹzi gbe ogaga Elaeja, a dada awọ muotọ no bi whowho egagọ uzẹme. Yọ ẹvẹ onana u wuzou te! Okenọ ikọ Kristi a whu no, ekieno-ẹrọwọ Egagọ-Ahwo-Kristi o tẹ roma via, nwane wọhọ epanọ egagọ Ebale u je titi evaọ Izrẹl evaọ edẹ Elaeja na. (2 Pita 2:1) Ahwo nọ i se oma rai Ileleikristi a tẹ jẹ rehọ iwuhrẹ gbe iruemu egagọ erue gua Egagọ-Ahwo-Kristi uzẹme. Wọhọ oriruo, a wo odederehọ ewuhrẹ egedhọ nọ o no Ikereakere ze he nnọ ohwo o wo ẹwẹ nọ o re whuẹ hẹ. (Ọtausiuwoma Na 9:5, 10; Izikiẹl 18:4) Ikọ-erue Kristẹndọm a gbẹ be rehọ odẹ Ọghẹnẹ uzẹme ọvo na, Jihova, ruiruo ho. Ukpoye, a tẹ be gọ Esanerọvo. A te je dede uruemu Ebale rehọ nọ a re ro ruwẹ kẹ emema Jesu gbe erọ oni riẹ, Meri. (Ahwo Rom 1:23; 1 Jọn 5:21) Rekọ etẹe ọvo u je kuhọ họ.
14 No anwọ ikpe-udhusoi avọ 19 na ze, isu ichọche Kristẹndọm a ro muọ abọ Ebaibol na buobu họ ẹvro. Wọhọ oriruo, a siọ eme nọ obe ọ Emuhọ o ta kpahe emama a tẹ salọ ewuhrẹ eghrorotha, muodẹ kẹe nọ “ewurẹ ọ otokiẹ-eriariẹ.” Onana o wọso iwuhrẹ Jesu Kristi gbe erọ ikọ na. (Matiu 19:4, 5; 1 Ahwo Kọrint 15:47) Wọhọ Jesu avọ ilele ọsosuọ riẹ, Ileleikristi nọ a kẹ ẹzi nẹnẹ na a be kpare ikuigbe Ebaibol na kpahe emama kpehru.—Emuhọ 1:27.
15, 16. Wo ohẹriẹ no Kristẹndọm, amono a be reawere emu ẹzi, kọ diẹse i bi no ze?
15 Nọ akpọ na ọ be ruọ “oke urere” na, ohọo ẹzi u bi kpe Kristẹndọm. (Daniẹl 12:4; Emọs 8:11, 12) Rekọ ẹko ọsese Ileleikristi nọ a kẹ ẹzi na a be reawere emu ẹzi nọ Ọghẹnẹ ọ be rọ kẹ kẹse kẹse ‘eva ẹruoke riẹ,’ nwane wọhọ epanọ Jihova ọ jẹ kuọ Elaeja evaọ etoke ohọo edẹ riẹ na. (Matiu 24:45; 1 Ivie 17:6, 13-16) Nọ a riẹ ai vẹre wọhọ Emọ-Iwuhrẹ Ebaibol Akpọ-Soso na, idibo ẹrọwọ Ọghẹnẹ enana a tẹ te rehọ odẹ Ikereakere na, Isẹri Jihova.—Aizaya 43:10.
16 Elaeja ọ ghinẹ rria te odẹ riẹ, onọ otofa riẹ o rọ “Jihova họ Ọghẹnẹ mẹ.” Wọhọ ugogo obe idibo otọakpọ Jihova, Uwou-Eroro Na o be rehọ odẹ Ọghẹnẹ ruiruo ẹsikpobi. Evaọ uzẹme, ukere avivẹ riẹ (August 1879) o kẹ imuẹro nnọ Jihova họ ọnọ ọ be tha emagazini na uke. Obe onana gbe ebe Watch Tower Society efa e be fere iwuhrẹ Kristẹndọm nọ i no Ikereakere ze he via, gbe afẹ efa Babilọn Ologbo na, isuẹsu egagọ erue akpọ, je bi kru uzẹme Ẹme Ọghẹnẹ, Ebaibol na, kpehru.—2 Timoti 3:16, 17; Eviavia 18:1-5.
Ẹrọwọ Evaọ Otọ Ẹdawọ
17, 18. Didi owọ Jezibẹl ọ jẹ kpahe ekpe eruẹaro Ebale, rekọ ẹvẹ a ro fiobọhọ kẹ Elaeja?
17 Uruemu isu-egagọ na nọ a fere via o wọhọ orọ Jezibẹl nọ o yo nọ Elaeja o kpe eruẹaro Ebale na no. Ọ vuẹ uwou se ọruẹaro ẹrọwọ Jihova na, duwu iyeri nnọ o ti kpei. Orọnikọ o je mu ta ha, keme Jezibẹl o kpe eruẹaro Ọghẹnẹ buobu no. Evaọ ozodhẹ, Elaeja ọ tẹ dhẹ kpohọ ofẹ obọze-ukiediwo-ọre Biẹsheba. Nọ ọ nyasiọ odibo riẹ ba etẹe, ọ tẹ dhẹ haro, kpohọ igbrẹwọ na, be lẹ nọ o dhugbe whu. Rekọ Jihova o ri gbabọkẹ ọruẹaro riẹ hẹ. Enjẹle ọ tẹ roma via kẹ Elaeja re ọ ruẹrẹ iẹe họ kẹ erẹ ugbothabọ riẹ kpohọ Ugbehru Horẹb. Fikiere o te wo emuore nọ ọ rẹ re kẹ erẹ edẹ 40 riẹ na nọ o rehọ bu vi ikilomita 300. Eva Horẹb, Ọghẹnẹ ọ tẹ jẹ t’ẹme kẹe okenọ o dhesẹ ogaga idudu riẹ no evaọ ofou ologbo, otọ nọ u nuhu, gbe erae. Orọnikọ Jihova ọ jọ eva ikpeware enana ha. E jọ odhesẹvia ẹzi ọfuafo na, hayo ogaga iruo riẹ. Koyehọ Jihova ọ tẹ t’ẹme kẹ ọruẹaro riẹ. Dai roro oghẹrẹ nọ onana o bọ Elaeja ga te. (1 Ivie 19:1-12) Wọhọ Elaeja, kọ ẹvẹ o rẹ jọ otẹrọnọ ozọ u mu omai evaọ okenọ ewegrẹ a te guegue omai fiki egagọ uzẹme? Eware nọ e via kẹe i re fiobọhọ k’omai vuhumu nnọ Jihova o re gbabọkẹ ahwo riẹ hẹ.—1 Samuẹle 12:22.
18 Ọghẹnẹ o ru rie vevẹ nnọ Elaeja o gbe wo iruo nọ o re ru wọhọ ọruẹaro. Ofariẹ, dede nọ Elaeja o roro nọ ọye ọvo họ ọnọ ọ be gọ Ọghẹnẹ uzẹme na evaọ Izrẹl, Jihova o dhesẹ kẹe nnọ ahwo 7,000 e riẹ enọ i ti digwẹ kẹ Ebale he. Fikiere Ọghẹnẹ o te vi Elaeja zihe kpohọ iruo riẹ. (1 Ivie 19:13-18) Wọhọ Elaeja, o rẹ sae jọ nnọ ewegrẹ egagọ uzẹme a rọ omai ele. A rẹ sai kpokpo omai, wọhọ epanọ Jesu ọ ruẹaro. (Jọn 15:17-20) Ẹsejọ, ozọ u re mu omai. Ghele na, ma rẹ sae jọ wọhọ Elaeja, ọnọ Ọghẹnẹ ọ kẹ imuẹro ọ tẹ rọ ẹrọwọ thihakọ evaọ iruo Jihova.
19. Eme Ileleikristi nọ a kẹ ẹzi a rẹro riẹ eva etoke Ẹmo Akpọ I na?
19 Fiki olahiẹ ogaga evaọ etoke Ẹmo Akpọ I na, Ileleikristi jọ nọ a kẹ ẹzi a te kie ruọ iguegue fiki ozọ a tẹ siọ usiuwoma ba ẹta. A roro thọ nnọ iruo rai evaọ otọakpọ u kuhọ no. Rekọ Ọghẹnẹ ọ se rai hi. Ukpoye, avọ ohrọ ọ tẹ sẹro rai, wọhọ epanọ ọ rọ emuore kẹ Elaeja na. Wọhọ Elaeja, erọ ẹrọwọ nọ a kẹ ẹzi na a tẹ jẹ ọkpọvio Ọghẹnẹ rehọ a tẹ kparoma no owezẹ rai ze. Ibiaro rai i te rovie ruẹ ọghọ ologbo ọrọ ẹvuẹ usiuwoma Uvie na.
20. Nẹnẹ, didi ọghọ a rọ kẹ ahwo nọ a wo ẹrọwọ wọhọ Elaeja?
20 Evaọ eruẹaruẹ riẹ kpahe ọzino riẹ, Jesu ọ fodẹ iruo akpọ-soso nọ a ti ruẹ taure urere eyero-akpọ ọnana u te zi te. (Matiu 24:14) Nẹnẹ, Ileleikristi nọ a kẹ ẹzi gbe egbẹnya ima buobu rai nọ i wo ẹruore uzuazọ evaọ otọakpọ aparadase, a be wha iruo nana haro. Ẹta usiuwoma Uvie na bẹsenọ u re kuhọ yọ ọghọ nọ a rọ kẹ ahwo nọ i wo ẹrọwọ wọhọ Elaeja ọvo.
Wo Ẹrọwọ Wọhọ Elaeja
21, 22. (a) Didi iruo Ileleikristi nọ a kẹ ẹzi a be karo riẹ nẹnẹ? (b) Didi obufihọ a bi ro ru iruo usiuwoma na gba, kọ fikieme a jẹ gwọlọ iẹe?
21 Avọ ọwhọ wọhọ ọrọ Elaeja, okiọkotọ ọsese Ileleikristi nọ a kẹ ẹzi na a bi ru iruo rai ọrọ ẹruorote ekwakwa otọakpọ Ovie nọ a ro mu no na, Jesu Kristi. (Matiu 24:47) Yọ bu vi ikpe 60 nọ e vrẹ no na, Ọghẹnẹ ọ be rehọ enana nọ a kẹ ẹzi na ruiruo rọ kobaro iruo aru-ilele ahwo nọ ọ kẹ ẹruore igbunu uzuazọ ebẹdẹ bẹdẹ evaọ otọakpọ aparadase na. (Matiu 28:19, 20) Ẹvẹ ima ahwo enana a rẹ kẹ uyere te nnọ umutho enọ a kẹ ẹzi na nọ i kiọkọ na a be rehọ ọwhọ avọ ẹrọwọ wha owha-iruo rai haro!
22 Ahwo-akpọ nọ e gba ha a be wha iruo Uvie enana haro avọ ẹgba nọ Jihova ọ rẹ kẹ enọ e rehọ oma olẹ fievahọ iẹe. “Elaeja [yọ] ohwo wọhọ epanọ marọ na,” ere Jemis olele na ọ ta okenọ ọ jẹ fodẹ oriruo olẹ ọruẹaro na ro dhesẹ ẹgba olẹ ohwo okiẹrẹe. (Jemis 5:16-18) Orọnikọ iruo aruọruẹ gbe eware igbunu ọvo Elaeja o je ru hu. O wo iroro ohwo-akpọ gbe oyẹlẹ nọ mai kpobi ma wo na, rekọ ọ rehọ ẹrọwọ gọ Ọghẹnẹ. Nọ o rọnọ ma wo obufihọ Ọghẹnẹ na gbe nọ ọ rẹ sae k’omai ẹgba na, ma rẹ sai wo ẹrọwọ wọhọ Elaeja.
23. Fikieme ma je wo uvi ẹjiroro kẹ ẹrọwọ gbe ẹruore?
23 Ma wo uvi ẹjiroro nọ ma re ro wo ẹrọwọ gbe ẹruore. Kareghẹhọ nnọ Jọn Ọhọahwo-Ame na o ru ọkpọ iruo Elaeja taure ‘ẹdẹ Jihova’ ọ tẹ te via evaọ 70 C.E. Avọ ẹzi gbe ogaga Elaeja, Ileleikristi nọ a kẹ ẹzi na a ru oghẹrẹ iruo ọvo na no onọ Ọghẹnẹ ọ rọ kẹ evaọ otọakpọ na. Onana u te dhesẹ vevẹ nnọ ‘ẹdẹ ologbo Jihova’ ọ kẹlino.
Didi Uyo Whọ Te Kẹ?
◻ Ẹvẹ a ro dhesẹ ọkwa-Ọghẹnẹ Jihova evaọ Ugbehru Kamẹl?
◻ Ono họ ‘Elaeja nọ ọ be tha na,’ kọ eme o ru?
◻ Ẹvẹ Ileleikristi oke mai nana nọ a kẹ ẹzi na a ro dhesẹ nọ a wo ẹzi Elaeja?
◻ Ẹvẹ o rọ lọhọ re ma wo ẹrọwọ wọhọ ọrọ Elaeja?
[Box on page 14]
Idhiwu Vẹ Elaeja Ọ Kparoma Kpohọ?
“EPANỌ [Elaeja avọ Elaesha] a bi ro gbe iku nya vrẹ na, a riwẹ, akẹkẹ erae gbe enyenya erae e tẹ hẹriẹ ae imava. Ofou-owhre ọ tẹ wọ Elaeja kpohọ obọ [idhuwu].”—2 Ivie 2:11.
Eme ẹme na ‘idhiwu’ u dhesẹ evaọ etenẹ? Ẹsejọ a rẹ rọ ubiẹme na fodẹ oria ẹria ẹzi ọrọ Ọghẹnẹ gbe emọ enjẹle riẹ. (Matiu 6:9; 18:10) ‘Idhiwu’ o sai je dhesẹ ehrugbakpọ na. (Iziewariẹ 4:19) Yọ Ebaibol na ọ rehọ ubiẹme na t’ẹme kpahe idadeghe na, oria nọ evrae e jẹ ra nọ ofou o je fou na.—Olezi 78:26; Matiu 6:26.
Idhiwu enana vẹ Elaeja ọruẹaro na ọ kparoma kpohọ? O wọhọ nọ, a rehe riẹe nya udevie idadeghe otọakpọ na vrẹ kpohọ abọ ọfa akpọ na. Elaeja ọ gbẹ jọ otọakpọ na ikpe buobu evaọ obaro, keme o kere ileta se Jehoram Ovie Juda. (2 Iruẹru-Ivie 21:1, 12-15) Jesu Kristi ọ kẹ imuẹro riẹ nnọ Elaeja o kpohọ oria ẹzi nọ Jihova Ọghẹnẹ ọ be rria ha, okenọ o whowho nọ: “Ohwo ọvuọvo o ri kpobọ odhiwu hu, ajokpa Ọmọ ohwo nọ o no odhiwu ze otọ,” koyehọ Jesu omariẹ. (Jọn 3:13) Okenọ a ro rovie edhere kpohọ uzuazọ obọ odhiwu kẹ ahwo-akpọ nọ e gba ha họ okenọ Jesu Kristi o ro whu, kparoma, je kpohọ obọ odhiwu no.—Jọn 14:2, 3; Ahwo Hibru 9:24; 10:19, 20.