Kọ Whọ Te ‘Ruabọhọ Nya Eva Ẹzi’?
“Wha jọ eva Ẹzi nya, wha gbẹ sae ti ru urusio uwo gba ha.”—AHWO GALESHA 5:16.
1. Ẹvẹ ohwo ọ sae rọ whaha awa-ọruẹ inọ ẹsejọhọ ọ thuzi wọso ẹzi ọfuafo na no?
EDHERE jọ ọ riẹ nọ ohwo ọ sae rọ whaha awa-ọruẹ inọ ẹsejọhọ ọ thuzi wọso ẹzi ọfuafo Jihova no. Ẹkwoma erulele ẹme nọ Pọl ukọ na ọ ta inọ: “Wha jọ eva Ẹzi nya, wha gbẹ sae ti ru urusio uwo gba ha.” (Ahwo Galesha 5:16) Ma tẹ kuvẹ re ẹzi Ọghẹnẹ ọ kpọ omai, ma ti fi isiuru ethọthọ ugboma na kparobọ.—Ahwo Rom 8:2-10.
2, 3. Ma tẹ be ruabọhọ nya eva ẹzi, erere vẹ o te wha se omai?
2 Nọ ma be ‘ruabọhọ nya eva ẹzi na,’ ogaga iruo Ọghẹnẹ o te hae wọ omai yo ẹme kẹ Jihova. Ma te hae raro kele ekwakwa-aghae Ọghẹnẹ eva odibọgba mai, ukoko mai, uwou mai gbe oria ofa kpobi. Ubi ẹzi na u ti dhesẹ oma via evaọ oghẹrẹ nọ ma bi ro lele ọrivẹ orọo, emọ, ibe Ileleikristi mai gbe amọfa yeri.
3 Ma tẹ be “jọ eva ẹzi” nya, u re fi obọ họ kẹ omai whaha uzioraha. (1 Pita 4:1-6) Nọ ma tẹ rọ oma mai kẹ ẹzi na re ọ kpọ omai, ma te thuzi nọ u wo erọvrẹ hẹ hẹ. Rekọ idhere iwoma efa vẹ u ti ro kpomahọ omai nọ ma tẹ be ruabọhọ nya evaọ ẹzi?
Bigba Ọghẹnẹ gbe Kristi Ẹsikpobi
4, 5. Ẹvẹ ẹnya evaọ ẹzi u re kpomahọ oghẹrẹ eriwo nọ ma re wo kpahe Jesu?
4 Fikinọ ma be rọ ẹzi ọfuafo nya ma be sae rọ yọrọ usu okpekpe kugbe Ọghẹnẹ avọ Ọmọ riẹ. Nọ o je kere kpahe ekẹ ẹzi na, Pọl ọ ta kẹ ibe Ileleikristi riẹ nọ e jọ obọ Kọrint nọ: “Mẹ rẹ kẹ owhai [enọ e jọ egedhọ vẹre] otọ riẹ re nọ, ohwo ọvo nọ ọ be rọ Ẹzi Ọghẹnẹ ta ẹme nọ ọ rẹ la Jesu eka ọ rọ họ, jegbe ohwo ọvo ọ rẹ sai se Jesu Ọnowo ho, rekọ fiki Ẹzi Ẹri na.” (1 Ahwo Kọrint 12:1-3) Otẹrọnọ ẹzi jọ ọ rẹ wọ ahwo la Jesu eka kiyọ obọ Setan Ẹdhọ ẹzi yena o noze. Dede na, wọhọ Ileleikristi nọ e be rọ ẹzi ọfuafo nya, u mu omai ẹro nọ Jihova ọ kpare Jesu no uwhu ze je ru ei họ ọnọ o wuzou emama nọ i kiọkọ kpobi. (Ahwo Filipai 2:5-11) Ma fi ẹrọwọ họ idhe ẹtanigbo Kristi, ma tẹ jẹ jẹ Jesu rehọ wọhọ ọnọ Ọghẹnẹ o ro mu Olori mai.
5 Otu jọ nọ o se omarai Ileleikristi evaọ ikpe-udhusoi ọsosuọ a jẹ ta nọ Jesu ọ rehọ oma-uwo ze he. (2 Jọn 7-11) Ahwo jọ a rọwo eriwo ọthọthọ yena a tẹ siọ iwuhrẹ uzẹme kpahe Jesu, ọnọ ọ rrọ Mesaya na. (Mak 1:9-11; Jọn 1:1, 14) Ma tẹ be nya eva ẹzi o rẹ thọ omai nọ ma gbe ro kie kẹ iwuhrẹ erue itieye na ha, onọ o rrọ ẹsiọ-ẹrọwọ. Rekọ ma te fiẹro hotọ evaọ abọ-ẹzi ọvo ma jẹ sai wo aruoriwo Jihova jẹ ruabọhọ ‘nya eva edhere uzẹme na.’ (3 Jọn 3, 4) Fikiere, ajọ o jọ ọtamuo mai inọ ma rẹ whaha ẹsiọ-ẹrọwọ re ma ruẹse yọrọ usu okpekpe kugbe Ọsẹ obọ odhiwu mai.
6. Iruemu-aghae vẹ ẹzi Ọghẹnẹ ọ rẹ mọ eva oma enọ e be nya eva ẹzi?
6 Pọl o kele edhọgọ nọ a re zihe kpohọ, kugbe ewuhrẹ-erue, ogberẹ-obro, jekugbe egbegbe wọhọ “iruo uwo.” Rekọ o fibae nọ: “Enọ e rọ erọ Kristi a kare uwo veghe no gbe eware urusio riẹ. Otẹrọnọ ma be rehọ Ẹzi yerẹ, wha joma nya eva Ẹzi re.” (Ahwo Galesha 5:19-21, 24, 25) Iruemu-aghae vẹ ẹzi Ọghẹnẹ ọ rẹ mọ eva oma enọ e be rọ ẹzi nya je yeri uzuazọ rọwokugbe ẹzi ọfuafo na? Pọl o kere nọ: “Ubi Ẹzi [na] họ uyoyou, oghọghọ, udhedhẹ, uye oruẹ krẹkri, oma-onyẹ, ewoma, orọwọ, oma-urokpotọ, oma-oyọrọ.” (Ahwo Galesha 5:22, 23) Joma ta ẹme kpahe ekwakwa nana erọ ubi ẹzi na.
Jọ ‘Mai Ohwo O You Ohwo’
7. Eme họ uyoyou, kọ ẹvẹ a sai ro vuhu ei?
7 Uyoyou yọ abọjọ ubi ẹzi na—yọ ẹsibuobu o rẹ jọ uvi ọdawẹ, gbe ororokẹ nọ ohwo o re wo kẹ amọfa, avọ obọdẹ usu osasa nọ o re mu kugbe ai. Ikereakere na e ta nọ “Ọghẹnẹ họ uyoyou” keme uyoyou o jọ oma riẹ gbunu. Uyoyou ulogbo nọ Ọghẹnẹ avọ Ọmọ riẹ a wo kẹ ahwo-akpọ u dhesẹ oma via evaọ ọruẹrẹfihotọ idhe ẹtanigbo Jesu Kristi. (1 Jọn 4:8; Jọn 3:16; 15:13; Ahwo Rom 5:8) Wọhọ ilele Jesu, uyoyou nọ ma wo kẹ ohwohwo a bi ro vuhu omai. (Jọn 13:34, 35) Evaọ uzẹme, a kẹ omai uzi nọ ‘mai ohwo o you ohwo.’ (1 Jọn 3:23) Pọl ọ ta nọ uyoyou u re wo odiri krẹkri avọ ọriẹruo. U wo ihrieriọ hayo eha-ise he; u wo omovia ha, u re ru eware etọtọ họ, yọ o rẹ guọlọ isiuru omobọ riẹ hẹ. Uyoyou o rẹ kpahe ẹme ọgaga ha yọ u re kru ofu họ eva ha. O rẹ ghọghọ eva oware othọthọ họ, rekọ o rẹ ghọghọ eva oware nọ u kiete. Uyoyou u re thihakọ eware kpobi, rọwo eware kpobi, rẹro eware kpobi. Uyoyou u re re he.—1 Ahwo Kọrint 13:4-8.
8. Fikieme ma je you ibe Ileleikristi mai?
8 Ma tẹ kuvẹ re ẹzi Ọghẹnẹ ọ mọ ubi uyoyou evaọ oma mai, ma ti wo okwakwa-aghae nana evaọ usu mai kugbe Ọghẹnẹ gbe erivẹ. (Matiu 22:37-39) Jọn ukọ na o kere nọ: “Ọnọ o you hu ọ gbẹrọ eva uwhu. Kohwo kohwo nọ o mukpahe omoni riẹ họ ojihẹ, wha riẹ nọ ojihẹ ọvuọvo o re wo uzuazọ ebẹdẹ bẹdẹ eva riẹ hẹ.” (1 Jọn 3:14, 15) Eva Izrẹl oke anwae, nọ ohwo nọ o kpe ohwo o gbe mukpahe ohwo nọ o kpe na ha ọvo oma o jẹ fọe nọ ọ tẹ dhẹ kpohọ orẹwho adhẹzọ nọ a ruẹrẹ họ ẹkwotọ Izrẹl na. (Iziewariẹ 19:4, 11-13) Nọ ẹzi ọfuafo na ọ tẹ be kpọ omai, ma ti you Ọghẹnẹ, ibe Ileleikristi mai, gbe amọfa.
“Evawere ỌNOWO na Họ Ogaga Rai”
9, 10. Ẹjiroro vẹ ma wo nọ ma rẹ rọ wereva?
9 Jihova yọ ‘Ọghẹnẹ nọ o wo evawere.’ (1 Timoti 1:11; Olezi 104:31) Ọmọ riẹ o wo evawere kpahe eruo oreva Ọsẹ na. (Olezi 40:8; Ahwo Hibru 10:7-9) Yọ “evawere ỌNOWO na họ ogaga [mai].”—Nehemaya 8:10.
10 Evawere nọ i no obọ Ọghẹnẹ ze o rẹ kẹ omai uvi evevọwẹ nọ ma te bi ru oreva riẹ makọ okenọ ma rrọ otọ ọyawọ, uweri hayo ukpokpoma. Evawere nọ ma re wo no “eriariẹ Ọghẹnẹ” ze i woma kẹhẹ! (Itẹ 2:1-5) Usu evawere nọ ma re wo kugbe Ọghẹnẹ o roma hwa eriariẹ egbagba gbe ẹrọwọ nọ ma re fihọ ọye omariẹ gbe idhe ẹtanigbo Jesu. (1 Jọn 2:1, 2) Usu ogbotu inievo akpọ-soso nọ ma rrọ na yọ oware ofa nọ o be kẹ omai evawere. (Zefanaya 3:9; Hagai 2:7) Ẹruore Uvie na gbe uvẹ-ọghọ nọ ma bi ro whowho emamọ usi na o be kẹ omai evawere. (Matiu 6:9, 10; 24:14) Ẹruore uzuazọ ebẹdẹ bẹdẹ na ọ be kẹ omai evawere re. (Jọn 17:3) Nọ ma wo obọdẹ ẹruore otiọye na, ‘eva e rẹ were omai ziezi.’—Iziewariẹ 16:15.
Ru Udhedhẹ je Wo Odiri
11, 12. (a) Ẹvẹ whọ rẹ sae fotọ udhedhẹ? (b) Ẹvẹ udhedhẹ Ọghẹnẹ u bi ro fi obọ họ kẹ omai?
11 Udhedhẹ yọ okwakwa ofa orọ ubi ẹzi na—udhedhẹ yọ uyero omofọwẹ, nọ o kare okpokpoho. Ọsẹ obọ odhiwu mai na yọ Ọghẹnẹ udhedhẹ, yọ a kẹ omai imuẹro inọ: “ỌNOWO ọ [te] rehọ udhedhẹ ghale ahwo riẹ!” (Olezi 29:11; 1 Ahwo Kọrint 14:33) Jesu ọ ta kẹ ilele riẹ nọ: “Mẹ se udhedhẹ mẹ ba kẹ owhai; mẹ kẹ owhai udhedhẹ mẹ.” (Jọn 14:27) Ẹvẹ onana o te sai ro fi obọ họ kẹ ilele riẹ?
12 Udhedhẹ nọ Jesu ọ kẹ ilele riẹ u ru udu kie ai vi je le ozọ no ai aro. Udhedhẹ u gine te ai obọ okenọ ẹzi ọfuafo nọ a ya eyaa riẹ kẹ ai na o te ai obọ. (Jọn 14:26) Eva otọ ekpakpọ ẹzi ọfuafo na gbe uyo nọ a be kpahe fihọ elẹ mai nẹnẹ, ma be reawere “udhedhẹ Ọghẹnẹ” nọ u wo ibe he, nọ o be lẹliẹ udu kie omai vi. (Ahwo Filipai 4:6, 7) Ofariẹ, ẹzi Jihova o bi fi obọ họ kẹ omai jọ wowolẹ je ru udhedhẹ evaọ udevie ibe Ileleikristi mai gbe amọfa.—Ahwo Rom 12:18; 1 Ahwo Tẹsalonika 5:13.
13, 14. Eme họ odiri, kọ fikieme ma je woi?
13 Odiri o wobọ kugbe udhedhẹ keme oye o rẹ wọ omai thihakọ evedha hayo oware nọ a ru omai thọ avọ irẹro inọ uyero na u ti woma. Ọghẹnẹ o wo odiri. (Ahwo Rom 9:22-24) Jesu o wo okwakwa-aghae nana re. Ma rẹ sai wo erere no odiri Jesu ze keme Pọl o kere nọ: “Mẹ rehọ fiki onana mi ohrọ, re Jesu Kristi ọ jọ eva oma mẹ ọnọ ọ rọ aro erahaizi na, dhesẹ akothiho riẹ nọ ọgbunu, re ojọ oriruo kẹ otu nọ ọ rẹ te rọwo iẹe fiki uzuazọ ebẹdẹ bẹdẹ.”—1 Timoti 1:16.
14 Odiri o re fi obọ họ kẹ omai thihakọ nọ amọfa a tẹ ta ẹme hayo ru oware nọ u kiehọ omai oma ha. Pọl ọ ta udu họ ibe Ileleikristi awọ nọ: “Wha wo ikiakọ kẹ ahwo kpobi.” (1 Ahwo Tẹsalonika 5:14) Nọ mai kpobi ma gba ha yọ oware o rẹ thọ omai obọ ẹsejọ na, ma rẹ gwọlọ nọ amọfa a thihakọ nọ ma te ru ai eva dha. Fikiere, joma daoma wo “odiri kpobi gbe uye-oruẹkro avọ oghọghọ.”—Ahwo Kọlọsi 1:9-12.
Jọ Wowou je Ru Ewoma
15. Fotọ ẹwo, re whọ jẹ kẹ iriruo jọ erọ oghẹrẹ nọ a sai ro dhesẹ ẹwo.
15 Nọ ma tẹ be hae ta emamọ ẹme je ru eware ezi kẹ amọfa họ ma bi dhesẹ ẹwo. Jihova ọ rrọ wowou, yọ ere Ọmọ riẹ ọ rrọ re. (Ahwo Rom 2:4; 2 Ahwo Kọrint 10:1) U fo nọ idibo Ọghẹnẹ gbe Kristi kpobi a rẹ jọ wowou. (Maeka 6:8; Ahwo Kọlọsi 3:12) Makọ ahwo jọ nọ a rrọ idibo Ọghẹnẹ dede he a ‘dhesẹ ohrọ nọ u thesiwa’ no. (Iruẹru 27:3; 28:2) Fikiere, o rrọ vevẹ inọ ma sae jọ wowou nọ ma tẹ be ‘ruabọhọ nya eva ẹzi na.’
16. Otọ iyero vẹ u fo nọ ma rẹ jọ dhesẹ ẹwo?
16 Ma rẹ sae jọ wowou ghele nọ omọfa ọ tẹ make ta ẹme hayo ru oware jọ nọ o ginẹ dha omai eva. Pọl ọ ta nọ: “Wha dhaeva raha uzi hi, wha jọ ọre o kiedi ofu rai họ họ: wha kẹ ukumuomu oria gbe he. . . . Wha rọ eva elọlọhọ lele ohwo ohwo yeri, ohwo ọ rọ vrẹ ohwo, wọhọ epanọ Ọghẹnẹ ọ rọ fiki Kristi vrẹ owhai na.” (Ahwo Ẹfẹsọs 4:26, 27, 32) O mai fo re a dhesẹ ẹwo kẹ ahwo nọ ẹbẹbẹ ọ rrọ oma. Dede na, orọnikọ ẹwo o rrọ họ nọ ọkpako ukoko Ileleikristi ọ tẹ be whaha ohrẹ Ikereakere nọ u fo nọ ọ rẹ kẹ ibe Oleleikristi nọ ọ be jowọ no edhere “ewoma [nọ] ukiete gbe uzẹme” na, fikinọ ẹsejọhọ eva e te dha oniọvo na.—Ahwo Ẹfẹsọs 5:9.
17, 18. Eme họ otofa ewoma, kọ ẹvẹ u fo nọ uruemu-aghae nana u re ro kpomahọ uzuazọ mai?
17 Ewoma họ ọtẹruo, uruemu ezi, hayo oware uwoma uruo. Ewoma Ọghẹnẹ ọ gba kiete. (Olezi 25:8; Zekaraya 9:17) Jesu yọ ohwo ọtẹruo, o te je wo uruemu ezi. Ghele na, ọ rọwo nọ a sei ohwo “ezi” wọhọ odova ha eva okenọ ohwo jọ o sei “owuhrẹ ezi.” (Mak 10:17, 18) O ru ere fikinọ o vuhumu inọ Ọghẹnẹ họ ọnọ ewoma riẹ ọ gbakiete.
18 Ẹgba nọ ma sai ro ru ewoma o wo umuo fiki uzioraha nọ ma reuku riẹ. (Ahwo Rom 5:12) Dede na, ma rẹ sae jọ ahwo owoma nọ ma tẹ lẹ Ọghẹnẹ inọ o ‘wuhrẹ omai ewoma.’ (Olezi 119:66) Pọl ọ ta kẹ ibe Ileleikristi riẹ nọ e jọ Rom inọ: “Mẹ oma mẹ eva e vọ omẹ kpahe owhai, inievo mẹ, no whai oma rai a vọ avọ ewoma, [je] wo ẹriẹ.” (Ahwo Rom 15:14) O gba ọkpako ukoko Ileleikristi họ re ọ jọ “ohwo nọ o re you ewoma.” (Taitọs 1:7, 8) Nọ ẹzi Ọghẹnẹ ọ tẹ be kpọ omai, a te riẹ omai wọhọ ahwo owoma, yọ Jihova ọ te “kareghẹhọ iruo iwoma kpobi nọ [ma] ru.”—Nehemaya 5:19; 13:31.
‘Uvi Ẹrọwọ’
19. Fotọ ẹrọwọ, wọhọ epanọ o rrọ Ahwo Hibru 11:1.
19 Ẹrọwọ yọ abọjọ ubi ẹzi na re—ẹrọwọ “họ umuẹro eware kpobi nọ ma bi rẹro rai na, odhesẹvia eware nọ ma [re] te ruẹ hẹ.” (Ahwo Hibru 11:1) Ma te wo ẹrọwọ, u re mu omai ẹro inọ eware kpobi nọ Jihova ọ ya eyaa rai e rẹ seba erugba ha. Imuẹro inọ eware jọ e rrọ dede nọ ma rẹ sae rẹro rue rai hi, e ga te epanọ a rọ ta nọ ẹrọwọ họ imuẹro itieye na. Wọhọ oriruo, eware nọ a ma e kẹ omai imuẹro inọ Ọmemama ọ rrọ. Ẹrọwọ otiọnana ma re wo nọ ma tẹ be nya eva ẹzi.
20. Eme họ ‘umuomu nọ ma re kie kẹ vẹrẹ,’ kọ ẹvẹ ma sae rọ whaha onana gbe iruo uwo?
20 Ababọ ẹrọwọ yọ ‘umuomu nọ ma re kie kẹ vẹrẹ.’ (Ahwo Hibru 12:1) O gwọlọ nọ ma rẹ rẹroso ẹzi Ọghẹnẹ re ma ruẹse whaha iruo uwo, efe-ole, gbe iwuhrẹ erue nọ e rẹ sai whrehe ẹrọwọ. (Ahwo Kọlọsi 2:8; 1 Timoti 6:9, 10; 2 Timoti 4:3-5) Ẹzi Ọghẹnẹ ọ be lẹliẹ idibo Jihova ọgbọna wo otiọ ẹrọwọ idibo Ọghẹnẹ erọ oke anwae gbe amọfa nọ a gbiku rai fihọ Ebaibol na. (Ahwo Hibru 11:2-40) Yọ ‘uvi ẹrọwọ’ mai ọ rẹ sae jẹ bọ ẹrọwọ amọfa ga.—1 Timoti 1:5; Ahwo Hibru 13:7.
Jọ Wowolẹ avọ Oma-Oriẹsuo
21, 22. Ẹvẹ a fotọ ẹwolẹ, kọ fikieme u ro fo re ma jọ wowolẹ?
21 Nọ ohwo ọ tẹ rrọ dhedhẹ je wo odiri họ ọ rrọ wowolẹ. Ẹwolẹ yọ okwakwa-aghae Ọghẹnẹ jọ. Ma riẹ ere fikinọ Jesu, ọnọ o dhesẹ ekwakwa-aghae Jihova via gbagba, ọ jọ wowolẹ. (Matiu 11:28-30; Jọn 1:18; 5:19) Nọ o rrọ ere na, kọ eme a gwọlọ mi omai idibo Ọghẹnẹ?
22 Wọhọ Ileleikristi, a rẹro nọ ma re “dhesẹ uvi evaidhedhẹ kẹ ahwo kpobi.” (Taitọs 3:2) Ma re wo evaidhedhẹ hayo jọ wowolẹ evaọ odibọgba mai. A hrẹ ahwo nọ a kpako ziezi evaọ abọ-ẹzi nọ a “rehọ ẹzi oma-urokpotọ” kpọ Ileleikristi nọ e be nya thọ vi. (Ahwo Galesha 6:1) Mai kpobi ma rẹ sae zọhọ fihọ okugbe avọ udhedhẹ Ileleikristi na ẹkwoma “udhedhẹ kpobi gbe omurokpotọ” nọ ma re ro yerikugbe ohwohwo. (Ahwo Ẹfẹsọs 4:1-3) Ma rẹ sae jọ wowolẹ nọ ma tẹ be ruabọhọ nya evaọ ẹzi je wo oma-oriẹsuo.
23, 24. Eme họ oma-oriẹsuo, kọ ẹvẹ u re ro fi obọ họ kẹ omai?
23 Oma-oriẹsuo u re fi obọ họ kẹ omai kpọ iroro, ẹme-unu gbe uruemu mai. Jihova o “wo odiri” evaọ okenọ o je yerikugbe ahwo Babilọn nọ a raha Jerusalẹm. (Aizaya 42:14) Ọmọ riẹ o “fi oriruo họ-otọ” kẹ omai ẹkwoma oma-oriẹsuo nọ o dhesẹ eva oke uye-oruẹ riẹ kpobi. Yọ Pita ukọ na ọ hrẹ Ileleikristi inọ a “rehọ oma-onyẹ tua eriariẹ” rai.—1 Pita 2:21-23; 2 Pita 1:5-8.
24 A rẹro oma-oriẹsuo mi ekpako Ileleikristi. (Taitọs 1:7, 8) Eva uzẹme, ahwo nọ ẹzi ọfuafo ọ be kpọ kpobi a rẹ sai wo oma-oriẹsuo nọ u re fi obọ họ kẹ ae sae whaha ọfariẹ-ogbe, eme-aghọ, hayo oware ofa kpobi nọ a re ru nọ a gbe ro wo ọjẹrehọ Jihova ha. Ma tẹ kẹ ẹzi Ọghẹnẹ uvẹ re ọ mọ ubi oma-oriẹsuo eva oma mai, amọfa a te ruẹe vuhumu evaọ ẹmeunu gbe uruemu mai.
Ruabọhọ Nya Evaọ Ẹzi
25, 26. Ma tẹ be nya eva ẹzi, ẹvẹ u ti ro kpomahọ usu mai kugbe amọfa enẹna gbe obaro akpọ mai?
25 Ma tẹ be nya evaọ ẹzi, ma te jọ iwhowho-uvie ajọwha. (Iruẹru 18:24-26) Ma ti si amọfa uru nọ ma tẹ rrọ usu kugbe ai, maero ibe enọ e be dhozọ Ọghẹnẹ a te reawere usu mai. Wọhọ ahwo nọ ẹzi ọfuafo ọ be kpọ, ma te hae jọ ehri uduotahawọ kẹ ibe Ileleikristi mai re. (Ahwo Filipai 2:1-4) Kọ ogbẹrọnọ ere Oleleikristi kpobi ọ gwọlọ jọ?
26 Evaọ akpọ nana nọ ọ rrọ otọ Setan na, o lọhọ tere he re a nya eva ẹzi. (1 Jọn 5:19) O make rrọ ere na, ima ahwo buobu a be nya eva ẹzi nẹnẹ. Ma te fi eva kpobi họ Jihova, ma te reawere uzuazọ enẹna, ma ve ti je wo uvẹ nọ ma te rọ nya bẹdẹ bẹdẹ evaọ edhere ẹrẹreokie ọrọ Ọghẹnẹ oyoyou nọ ọ rẹ kẹ ẹzi ọfuafo na.—Olezi 128:1; Itẹ 3:5, 6.
Eme Họ Uyo Ra?
• Ẹvẹ o sai ro kpomahọ usu mai kugbe Ọghẹnẹ avọ Ọmọ riẹ nọ ma tẹ be ‘nya eva ẹzi’?
• Ekwakwa-aghae vẹ i ru ubi ẹzi na via?
• Idhere jọ vẹ ma sai ro dhesẹ ekwakwa-aghae erọ ubi ẹzi Ọghẹnẹ?
• Nọ ma tẹ be nya eva ẹzi, ẹvẹ u re ro kpomahọ uzuazọ mai enẹna gbe obaro akpọ mai?
[Uwoho nọ o rrọ ẹwẹ-obe avọ 10]
Ẹzi ọfuafo Jihova ọ rẹ lẹliẹ omai you ibe Ileleikristi mai
[Uwoho nọ o rrọ ẹwẹ-obe avọ 11]
Dhesẹ ẹwo ẹkwoma emamọ ẹme gbe eware ezi nọ who re ru kẹ amọfa