“Wha Sẹro Uthuru Ọghẹnẹ Nọ Orọ Owhai Obọ”
“Wha sẹro uthuru Ọghẹnẹ nọ orọ owhai obọ, orọnọ ọgbahọ họ rekọ onọ uno eva ze.” —1 PITA 5:2.
1. Okenọ Pita o kere ileta ọsosuọ riẹ, ebẹbẹ vẹ Ileleikristi a jẹ rẹriẹ ovao dhe?
OKEJỌ taure Nero o te ti muọ Ileleikristi họ ekpokpo evaọ Rom, Pita ukọ na o ro kere ileta ọsosuọ riẹ. Ọ gwọlọ rọ ileta na bọ ibe Ileleikristi riẹ ga. Ẹdhọ ọ jẹ gwọlọ idhere nọ o re ro gele Ileleikristi kie. Re a sai mugba kẹe, o gwọlọ nọ a rẹ “jaja aro vi” a ve je “hrẹ oma rai kpotọ họ obọ otọ ogaga Ọghẹnẹ.” (1 Pita 5:6, 8) O tẹ jẹ gwọlọ nọ a rẹ jọ okugbe ọvo. A rẹ whaha uruemu ‘omagbẹre,’ keme oyena u re ru nọ ae ohwo ọ jẹ raha ohwo.—Gal. 5:15.
2, 3. Ono ma re mugba kẹ, kọ eme ma te jọ uzoẹme nana gbe onọ o rrọ aro na ta kpahe?
2 Nẹnẹ ma rẹriẹ ovao dhe uyero utioye. Ẹdhọ ọ be gwọlọ idhere nọ ọ rẹ rọ raha omai. (Evia. 12:12) Yọ kẹle na “uye obẹbẹ ruaro o rẹ te jọ, u tioye o te jọ no emuhọ akpọ na ze” he. (Mat. 24:21) Wọhọ epanọ o gwọlọ nọ Ileleikristi ikpe-udhusoi ọsosuọ a rẹ yọroma re a siọ omoma rai ba ẹraha na, ere ma rẹ yọroma re. Re ma sai ru ere, ma gwọlọ obufihọ ekpako ukoko.
3 Joma t’ẹme kpahe epanọ ekpako ukoko a sai ro dhesẹ ovuhumuo odidi kẹ uvẹ-ọghọ nọ a kẹ rai re a “sẹro uthuru Ọghẹnẹ” na. (1 Pita 5:2) Kẹsena ma vẹ te ta kpahe emamọ edhere nọ a re ro ru iruo ẹruọsa na. Ma te jọ uzoẹme nọ o rrọ aro na ta kpahe epanọ ukoko na soso u re ro dhesẹ adhẹẹ kẹ enọ i bi ru iruo gaga jẹ be rẹrote uthuru na. (1 Tẹs. 5:12) Eware nana nọ ma te ta kpahe na i ti fi obọ họ kẹ omai dikihẹ ga je mugba kẹ Ọwegrẹ ologbo mai nọ ma bi lele họre na.—Ẹf. 6:12.
Wha Sẹro Uthuru Ọghẹnẹ
4, 5. Ẹvẹ ekpako na a re rri uthuru na? Kẹ oriruo.
4 Pita ọ tuduhọ ekpako nọ e jọ ukoko Ileleikristi ikpe-udhusoi ọsosuọ awọ re a rri uthuru nọ a muhọ ae obọ na wọhọ epanọ Ọghẹnẹ o rri rai. (Se 1 Pita 5:1, 2.) Dede nọ Pita ọ jọ ohwo nọ o wuzou gaga evaọ ukoko na, ọ jẹ hae t’ẹme kẹ ekpako ukoko avọ orivo ho. Ukpoye, o je bru ọghọ họ ae oma. (Gal. 2:9) Wọhọ Pita, Ugboma Esuo inẹnẹ na o be tuduhọ ekpako ukoko awọ re a daoma ru iruo rai orọ ẹruorote uthuru Ọghẹnẹ na.
5 Ukọ na o kere nọ ekpako na a rẹ ‘sẹro uthuru Ọghẹnẹ nọ o rrọ obọ rai.’ U wuzou gaga re ekpako na a riẹ inọ Jihova gbe Jesu Kristi họ enọ i wo uthuru na. Ekpako na a te niyẹrẹ kẹ Ọghẹnẹ kpahe oghẹrẹ nọ a rẹrote uthuru na. Dae rehọ iẹe nọ ogbẹnyusu ọkpekpe ra jọ ọ ta kẹ owhẹ nọ whọ rẹrote emọ riẹ bẹsenọ o re zihe ze. Kọ whọ gbẹ te rẹrote emọ na ziezi jẹ kẹ ae emu? Otẹrọnọ oma o ga ọjọ họ, kọ whọ gbẹ te gwọlọ umu jọ kẹe re ọ lọ? Epọvo na re, ekpako ukoko a rẹ ‘sẹro ukoko Ọghẹnẹ, onọ ọ rọ azẹ ọghaghae ọmọ riẹ rọ dẹ.’ (Iruẹru 20:28) A rẹ kareghẹhọ inọ azẹ ọghaghae Jesu Kristi a rọ dẹ igodẹ na kpobi. Nọ orọnọ ekpako na a te niyẹrẹ kẹ Ọghẹnẹ na, a rẹ ko, thọ, jẹ rẹrote uthuru na.
6. Owha-iruo vẹ ithuru-igodẹ oke anwae a wo?
6 Roro kpahe owha-iruo nọ ithuru-igodẹ oke anwae a wo. A re thihakọ ẹroro uvo gbe ekpahe aso re a sae rẹrote uthuru na. (Emu. 31:40) A re tube fi uzuazọ rai họ ọza fiki igodẹ na. Okenọ Devidi ọ jọ othuru-igodẹ, ọ thọ igodẹ riẹ no obọ okpohrokpo avọ adaka. Devidi ọ ta nọ: “Mẹ tẹ jobọ mu ẹfọ riẹ, mẹ tẹ rehọ obọ mu ei, me te kpe ei.” (1 Sam. 17:34, 35) Ọ g’udu kẹhẹ! Ababọ avro, o fi uzuazọ riẹ họ ọza! Ghele na, ọ dawo ẹgba riẹ kpobi re ọ ruẹse thọ igodẹ na.
7. Ẹvẹ ekpako na a sai ro si owhowho-uvie no unu Setan evaọ edhere ẹwoho?
7 Nẹnẹ, ekpako na a re muẹrohotọ re Ẹdhọ, ọnọ ọ wọhọ okpohrokpo na, ọ siọ ogodẹ jọ ba ekpe. Onana o sae gwọlọ nọ ekpako na a rẹ rọ aruọwha tatabọ họ si ogodẹ na no unu Ẹdhọ evaọ edhere ẹwoho. Re ekpako na a sai siwi ogodẹ na, a rẹ j’obọ họ ẹfọ arao ojihẹ na, wọhọ odẹme. A rẹ sae jiroro kugbe inievo nọ i bi rri otọ mu hu, enọ e be gwọlọ kie ruọ egbefẹ Setan. (Se Jud 22, 23.) Rekọ ababọ obufihọ Jihova, ekpako na a rẹ sai ru onana ha. Wọhọ epanọ othuru-igodẹ ọ rẹ rehọ omohọ variẹ omola ogodẹ nọ ọ nwoma na, ere ekpako na a rẹ rọ Ebaibol fi obọ họ kẹ owhowho-uvie nọ ọ nya thọ.
8. Bovẹ ekpako na a rẹ kpọ ovao uthuru na rri, kọ evaọ oghẹrẹ vẹ?
8 Othuru-igodẹ o re je su igodẹ riẹ kpohọ oria nọ ame gbe emamọ ẹbe e rrọ. Ere re, ekpako a rẹ kpọ ovao uthuru na rri ukoko na, tuduhọ ae awọ re a hai kpohọ iwuhrẹ ẹsikpobi re a sae reawere emu abọ-ẹzi ẹruoke na vọvọ. (Mat. 24:45) O sae gwọlọ nọ ekpako na a rẹ raha oke ziezi ro fi obọ họ kẹ enọ e be mọ evaọ abọ-ẹzi re a jẹ obufihọ nọ a be kẹ ae no Ebaibol ze rehọ. O sae jọnọ ohwo nọ o g’oma họ emu ọ gwọlọ zihe ziọ ukoko na. Ekpako na a rẹ wha ozọ họ iẹe ẹro ho, rekọ a rẹ rọ ẹwo ru ehri-izi Ikereakere na vẹ kẹe, je dhesẹ kẹe epanọ ọ sai ro fi ai họ iruo.
9, 10. Ẹvẹ ekpako na a sai ro fi obọ họ kẹ owhowho-uvie nọ o wo ẹbẹbẹ abọ-ẹzi?
9 Nọ whọ tẹ be mọ, oghẹrẹ edọkita vẹ whọ rẹ gwọlọ? Ọnọ ọ rẹ kezọ kẹ owhẹ tere he ọ vẹ kwa imu kẹ owhẹ rẹ ọ sai wo uvẹ ruẹ omọfa? Manikọ edọkita nọ ọ rẹ roma totọ gaviezọ kẹ owhẹ, ọ vẹ ta oware nọ o be wha ẹbẹbẹ na ze gbe oghẹrẹ imu nọ i re kpo ẹyao na?
10 Epọvo na re, ekpako na a rẹ sae gaviezọ kẹ ohwo nọ ọ be mọ ẹyao abọ-ẹzi a ve je fi obọ họ kẹe, onọ o rẹ wọhọ ẹsenọ a be rehọ “udẹ wholo iei eva odẹ Ọnowo na.” (Se Jemis 5:14, 15.) Wọhọ udẹ obọ Giliad, Ẹme Ọghẹnẹ ọ rẹ sae kẹ ọnọ ọ be mọ eri. (Jeri. 8:22; Izik. 34:16) Nọ ọnọ o whrehe no evaọ abọ-ẹzi o te fi ehrẹ Ebaibol họ iruo, u re fi obọ họ kẹe wariẹ dikihẹ ga evaọ abọ-ẹzi. Ẹhẹ, nọ ekpako na a tẹ gaviezọ ziezi kẹ ọnọ o wo ẹbẹbẹ, a tẹ jẹ lẹ kugbei, o rẹ wha ewoma ze.
Orọnọ Ọgbahọ Họ Rekọ Onọ U no Eva Ze
11. Eme ọ be wọ ekpako na rọ unevaze fi obọ họ kẹ uthuru Ọghẹnẹ?
11 Ofariẹ, Pita ọ kareghẹhọ ekpako na eware nọ a re ru gbe enọ a rẹ whaha nọ a be rẹrote uthuru na. Ekpako na a rẹ sẹro uthuru Ọghẹnẹ, “orọnọ ọgbahọ họ rekọ onọ uno eva ze.” Eme ọ rẹ wọ ekpako na rọ unevaze fi obọ họ kẹ uthuru na? Eme ọ wọ Pita sẹro jẹ ko igodẹ Jesu? Uyoyou udidi nọ o wo kẹ Olori na. (Jọn 21:15-17) Fiki uyoyou, ekpako na a rẹ gbẹ rria kẹ ‘omobọ rai hi, rekọ a rẹ rria kẹ ọnọ o whu fiki rai.’ (2 Kọr. 5:14, 15) Uyoyou nana nọ ekpako na a wo kẹ Jesu, gbe onọ a wo kẹ Ọghẹnẹ gbe inievo rai, o be wọ ae rọ ẹgba, ekwakwa, gbe oke rai fi obọ họ kẹ uthuru na. (Mat. 22:37-39) A be rọ unevaze ru onana, orọnikọ ẹgo ho.
12. Ẹvẹ Pọl o fi obọ họ kẹ inievo na te?
12 Ẹvẹ ekpako na a re fi obọ họ kẹ uthuru na te? Evaọ ẹruorote uthuru na, a rẹ rọ aro kele Pọl wọhọ epanọ ọ rọ aro kele Jesu na. (1 Kọr. 11:1) Fiki uyoyou udidi nọ a wo kẹ inievo obọ Tẹsalonika, oma o wọ Pọl avọ ibe-iruiruo riẹ nọ a ro fi uzuazọ rai họ ọza fiki rai, jẹ ta usiuwoma Ọghẹnẹ kẹ ae. A rọ oma kpotọ ru onana “wọhọ epanọ ọyọre-ọmọ ọ rẹ sẹro emọ riẹ” na. (1 Tẹs. 2:7, 8) Pọl ọ riẹ epanọ ọyewọ o re tete emọ riẹ te. O re ru oware kpobi kẹ ae, tubẹ kpama makọ udevie aso re ọ kẹ ae emu.
13. Ewha-iruo vẹ ekpako na a rẹ jọ jọ owowa?
13 O gwọlọ nọ ekpako na a rẹ jọ owowa evaọ ẹruorote ewha-iruo ukoko na gbe erọ uviuwou rai. (1 Tim. 5:8) Oke nọ ekpako a rẹ raha rọ rẹrote ewha-iruo ukoko na yọ onọ a hae raha kugbe uviuwou rai. Edhere jọ nọ a sae rọ jọ owowa evaọ ewha-iruo ivẹ nana họ, a re zizie amọfa re a kuomagbe uviuwou rai ru Uwuhrẹ Ebaibol Uviuwou evaọ ẹsejọ. Anwọ ikpe buobu ze na, ọkpako ukoko jọ nọ a re se Masanao evaọ Japan, ọ be hai zizie inievo nọ e re rọo ho gbe enọ esẹ rai e rrọ ukoko na ha ziọ uwou riẹ kẹ Uwuhrẹ Ebaibol Uviuwou. Nọ oke o be nya haro na, ejọ nọ o fi obọ họ kẹ a te ekpako ukoko, jẹ rọ aro kele emamọ oriruo Masanao.
Whaha Uvouthei —Sẹro Uthuru na Avọ Ọwhọ
14, 15. Fikieme ekpako na a jẹ yọroma kpahe ‘erere oriobọ,’ kọ ẹvẹ a sae rọ rehọ aro kele Pọl evaọ abọ nana?
14 Pita ọ tuduhọ ekpako na awọ re inọ jọ a sẹro uthuru na “orọnọ rọ kẹ erere nọ o re fou omovuọ họ, rekọ [avọ] iroro nọ e gba kiete.” Iruo ekpako na e rẹ rehọ oke gaga, ghele na a bi rẹro ugho nọ a rẹ whae he. Pita ọ ruẹ nọ o r’oja re ọ vẹvẹ ibe ekpako riẹ unu kpahe enwoma nọ e riẹ re a rọ fiki ‘erere oriobọ’ sẹro uthuru na. Whọ rẹ ruẹ enwoma nana evaọ uzuazọ akpọriọ nọ isu egagọ “Babilọn ologbo” na a bi yeri, yọ a bi fru enọ e rrọ ichọche rai re. (Evia. 18:2, 3) Ekpako na nẹnẹ a rẹ yọroma re a siọ oghẹrẹ uzuazọ utioye ba eyeri.
15 Pọl o fi uvi oriruo h’otọ kẹ ekpako na. Dede nọ ọ jọ ukọ, yọ ọ hae te jọ “owha ogbẹgbẹdẹ” kẹ Ileleikristi nọ e rrọ Tẹsalonika, ọ re emu ohwo ọvo “ọvọvẹ hẹ.” Ukpoye, ‘taso tuvo o je he ru iruo egaga.’ (2 Tẹs. 3:8) Ekpako ukoko buobu nẹnẹ te esẹro okogho avọ erọ ubrotọ a bi fi emamọ oriruo h’otọ evaọ abọ nana. Dede nọ a rẹ rehọ eware nọ amọfa a ro ru ae ọghọ, a be wọ “owha ogbẹgbẹdẹ” họ uvumọ ohwo ho.—1 Tẹs. 2:9.
16. Eme u dhesẹ re a rọ “ọwhọ” sẹro uthuru na?
16 Ekpako na a rẹ rọ “ọwhọ” sẹro uthuru na. Ọwhọ rai o bi dhesẹ oma via evaọ ẹzi omolahiẹ nọ a bi ro fi obọ họ kẹ uthuru na. Rekọ, orọnọ onana u dhesẹ nọ a rẹ gba uthuru na họ gọ Jihova ha; yọ ekpako na a rẹ tuduhọ amọfa awọ re a rọ ẹzi oma-hrowo gọ Ọghẹnẹ hẹ. (Gal. 5:26) Ekpako na a vuhumu inọ owhowho-uvie kpobi ọ rẹ ghaghae. A be rọ ọwhọ fi obọ họ kẹ inievo ukoko na re a gọ Jihova avọ evawere.
Wha Ru Oma Oruoro kẹ Uthuru na Ha, Rekọ Wha rẹ Jọ Oriruo
17, 18. (a) Fikieme o rọ jọ bẹbẹ kẹ ikọ na ẹsejọ re a roma kpotọ wọhọ epanọ Jesu o wuhrẹ i rai? (b) Ẹvẹ ẹbẹbẹ otioye ọ sae rọ roma via nẹnẹ?
17 Wọhọ epanọ ma ta no na, ekpako na a rẹ riẹ inọ uthuru nọ a be sẹro riẹ na yọ orọ Ọghẹnẹ, orọnikọ orọ obọ rai hi. A rẹ yọroma re a siọ oma ‘ba eru oruoro kẹ enọ e rrọ otọ rai.’ (Se 1 Pita 5:3.) Ẹsejọ, ikọ Jesu a jẹ họre kẹ ekwa. Wọhọ isu erẹwho na, ikọ na a jẹ gwọlọ ekwa ilogbo re ahwo a ruẹse riẹ ae odẹ.—Se Mak 10:42-45.
18 Nẹnẹ, u fo re oniọvo-ọmọzae nọ ọ “guọlọ ọkwa” ọsẹro ọ kiẹ oma riẹ riwi kpahe oware nọ ọ rọ gwọlọ owha-iruo yena. (1 Tim. 3:1) U fo re ọkpako ukoko kpobi ọ nọ oma riẹ sọ ọ be hae gwọlọ jọ ohwo ọsosuọ evaọ udevie ekpako edekọ wọhọ epanọ ikọ na jọ a ru. Otẹrọnọ ikọ na a wo ẹbẹbẹ yena, o mae gwọlọ re ekpako na a daoma whaha ekpehre uruemu nana.
19. Eme ekpako a rẹ kareghẹhọ nọ a tẹ be whọku ọnọ o ruthọ?
19 Uzẹme, ẹsejọ o rẹ gwọlọ nọ ekpako na a kru izi Ebaibol ga, maero nọ a tẹ be thọ uthuru na no obọ “erao ijihẹ imuomu.” (Iruẹru 20:28-30) Pọl ọ ta kẹ Taitọs re ọ hae “rehọ ogaga kpobi wuhrẹ jẹ whọku.” (Tait. 2:15) Ghele na, o tẹ make rọnọ ekpako a rẹ j’owọ yena, a re bru ọghọ họ enọ a be whọku na oma. A re vuhumu inọ ukpenọ a rẹ rehọ evedha t’ẹme kẹ ohwo nọ a be whọku, unu uwowolẹ nọ a rẹ rọ ta ẹme na kẹe o rẹ mai duobọ tei udu.
20. Ẹvẹ ekpako ukoko a sai ro lele oriruo Jesu evaọ emamọ oriruo nọ a re fihọ otọ?
20 Emamọ oriruo Kristi o rẹ wọ ekpako ukoko you uthuru na. (Jọn 13:12-15) Oma o rẹ were omai nọ ma te se kpahe epanọ o wuhrẹ ikọ riẹ rọkẹ iruo usiuwoma ota na. Omaurokpotọ riẹ u duobọte ilele riẹ, onọ o wọ rae rọ ‘omaurokpotọ rri amọfa ro vi ae oma rai.’ (Fil. 2:3) Ekpako ukoko nẹnẹ a re lele oriruo Jesu re, a vẹ jẹ “jọ oriruo kẹ uthuru na.”
21. Osohwa vẹ ekpako ukoko a re rẹro riẹ?
21 Nọ Pita o je ku ohrẹ nọ ọ kẹ ekpako na họ, ọ fodẹ oghale jọ nọ u ti te ai obọ. (Se 1 Pita 5:4.) Enọ a rọ ẹzi wholo na a “ti wo etu-uvie oruaro nọ ọ rẹ hiẹ hẹ” kugbe Kristi evaọ obọ odhiwu. Ekpako ukoko nọ e rrọ utu “igodẹ efa” na a ti wo uvẹ-ọghọ nọ a te rọ jọ obọ otọakpọ obonẹ rẹrote igodẹ Ọghẹnẹ evaọ otọ esuo “othuru-igodẹ oride na.” (Jọn 10:16) Evaọ uzoẹme nọ o rrọ aro na, ma te ta kpahe epanọ enọ e rrọ ukoko na a sae rọ roma kpotọ kẹ enọ a ro mu re a sẹro ukoko na.
Ọkiẹkpemu
• Fikieme u ro fo re Pita ọ hrẹ ekpako ukoko re a rẹrote uthuru Ọghẹnẹ nọ a muhọ ae obọ na?
• Eme ekpako ukoko a re ru kpahe enọ i whrehe evaọ abọ-ẹzi?
• Eme ọ rẹ wọ ekpako rẹrote uthuru Ọghẹnẹ nọ a muhọ ae obọ?
[Uwoho nọ o rrọ ẹwẹ-obe avọ 21]
Wọhọ ithuru-igodẹ oke anwae, ekpako ukoko nẹnẹ a rẹ thọ “igodẹ” nọ e rrọ otọ rai