Kọ Whọ Sae Fialoma Ra Via?
1 Oware igbunu jọ o via evaọ ukpe ọ 778 B.C.E. Evaọ eruẹaruẹ, Aizaya ọruẹaro na ọ ruẹ “ỌNOWO na nọ ọ keria ehru akaba-uvie okpekpehru.” Aizaya o te yo urru sẹraf nọ e be kpọ iroro rri oruaro Jihova, be ta nọ: “Ọrẹri, ọrẹri, ọrẹri ỌNOWO Ogbaẹmo.” Ẹvẹ oyena u mu urirẹ te! Evaọ oke yena, Jihova ọ tẹ nọ onọ use-abọ jọ inọ: “Ono me re viẹ, ono ọ rẹ nya kẹ omai?” A kẹ oruvẹ ọvuọvo kpahe oghẹrẹ uwou nọ a gwọlọ vi na ha hayo sọ ohwo nọ ọ be fialoma via na o ti wo erere noi ze. Ghele na, ababọ oma nọ o si họ emu, Aizaya ọ kẹ uyo nnọ: “Mẹ na! Vi omẹ.” (Aiz. 6:1, 3, 8) Kọ whọ ruẹrẹ oma kpahe no re whọ kẹ uyo avọ ẹzi unevaze, wọhọ orọ Aizaya na?
2 Ẹgwọlọ ọ riẹ enẹna kẹ inievo nọ i re ru iruo evaọ Ebẹtẹle. Onana o gwọlọ nọ a re wo ẹgwọlọ ọgaga re a fi isiuru Uvie na họ aro je wo unevaze re a ru oware kpobi nọ o gwọlọ rọ tha iruo usiuwoma ota akpọ-soso na uke. (Mat. 6:33) Evaọ uzẹme, ẹgọ wọhọ omọvo uviuwou Ebẹtẹle o rẹ kẹ ohwo obọdẹ uvẹ nọ ọ rẹ rọ rehọ ẹwẹ-kpobi gọ Jihova. Evaọ oghẹrẹ vẹ?
3 Oghẹrẹ Iruo Sa-sa: Iruo nọ ahwo uviuwou Ebẹtẹle a bi ru e rrọ oghoghẹrẹ. Evaọ Brooklyn gbe iwou-ogha efa buobu, inievo jọ e be jọ evaọ efatri rehọ ijini ọ ebe-ikporo ro kporo Ebaibol, ebe, emagazini, ibroshọ, gbe emebe-evẹvẹ rọ kẹ iruo akpọ soso. Amọfa a bi ru iruo evaọ oria nọ a jẹ rọ ijini gba ebe gbe ewẹ-ebe Ebaibol na kugbe, yọ iruo amọfa jọ họ re a wha ebe na kpohọ ikoko wariẹ akpọ na soso họ. Otu jọ ọ riẹ nọ a ro mu re a rọ ẹro te ekwakwa gbe iwou na. Evaọ Uwou Ebẹtẹle na, o gwọlọ iruo buobu re a sae rọ ẹro te uviuwou na. Wọhọ oriruo, evaọ uwou ogha Nigeria, evaọ iminiti 20 ọvo, yọ a ghale emu-ohiohiẹ nọ o re te ahwo nọ a bu te oware wọhọ 500 no. Ofariẹ re, ahwo nọ a rẹ rọ ẹro te iwou na a be yọrọ ute ukpehru orọ ẹfuọ evaọ iwou nọ ahwo a be rria na je ru iruo buobu efa nọ i wo uzou.
4 Re a ru iruo nana kpobi yọ owha ulogbo, ghele na o rẹ kẹ evawere evaọ abọ-ẹzi. O rẹ wha oghọghọ ulogbo ze nọ ma riẹ nọ ma be rehọ ogaga gbe ẹgba mai kpobi rọ tha iruo usiuwoma ota gbe ewuhrẹ na uke. Iruo Ebẹtẹle i re fi obọ họ kẹ omai riẹ ukoko Jihova diwi viere. A kareghẹhọ omai inọ ọso-ilezi na ọ ta udu họ emọ Izrẹl awọ re a riẹ evie esuo Ọghẹnẹ nọ ọ rọ otọakpọ viere evaọ edẹ rai.—Ol. 48:12, 13.
5 Eghale Iruo Ebẹtẹle: Ẹvẹ ahwo nọ a bi ru iruo evaọ Ebẹtẹle a re rri uvẹ-ọghọ iruo rai? Mu ẹro họ eme nọ te emaha te ekpako nọ e rrọ uviuwou Ebẹtẹle na a ta. Ohwo uviuwou Ebẹtẹle jọ nọ ọ reawere iruo Ebẹtẹle ikpe esa no ọ ta nnọ: “Ebẹtẹle nọ mẹ rrọ o bọ usu mẹ kugbe Jihova ga no. Epanọ mẹ jọ etẹnẹ gọ kri te gbe epanọ me wuhrẹ kpahe Ebẹtẹle te, ere u bi wuhrẹ omẹ kpahe ekwakwa-oma Jihova te. Iruo Ebẹtẹle i te je rovie omẹ aro no nọ mẹ rọ ruẹ inọ Jihova ọ rẹ rehọ ahwo ru iruo—oghẹrẹ ahwo kpobi. Yọ u du gwọlọ nọ whọ rẹ jọ gbagba taure ọ tẹ jẹ owhẹ rehọ họ.”
6 Oniọvo-ọmọzae ọmoha jọ ọ ta nọ: “Mẹ kareghẹhọ nọ me je roro evaọ udu nnọ, ‘Ẹvẹ u ti woma te nọ mẹ tẹ ruọ akpọ ọkpokpọ na jẹ vuẹ ezae ẹrọwọ anwae na inọ mẹ jọ Ebẹtẹle gọ ikpe buobu, orọnikọ me je le efe evaọ obọ otafe he.’ ”
7 Oniọvo-ọmọtẹ jọ o roro kpahe eghale nọ o wo no inọ: “Eruẹrẹfihotọ abọ-ẹzi nọ e rrọ etenẹ i wuhrẹ omẹ viere no kpahe Jihova gbe epanọ mẹ sae rọ raro kele iẹe viere evaọ iroro gbe uruemu. Yọ fikinọ ewuhrẹ na ọ gbẹ be nyaharo, eghale riẹ i bi serihọ họ.”
8 Oniọvo-ọmọzae jọ nọ ọ raha ikpe 59 no evaọ iruo odibọgba oke-kpobi na, ikpe 43 erọ ikpe eyena evaọ Ebẹtẹle, ọ ta inọ: “Ebẹtẹle o wọhọ uwou-omakodhere he, wọhọ epanọ ahwo jọ a re roro. Ma re ru iruo buobu fiki edhere uzuazọ mai nọ ma bi yeri lele oma-iruo. . . . Uvumọ ẹdẹ ọ riẹ hẹ nọ me kpohọ iruo nọ mẹ gbẹ re awere iruo mẹ hẹ. Fikieme? Fikinọ ma tẹ rehọ oma mai kpobi kẹ Jihova, ma re wo edẹro ọrọ ẹriẹ inọ ‘ma ru umutho iruo nọ i te mai eruo no.’ ”—Luk 17:10.
9 Oniọvo-ọmọzae ọfa, ọnọ ọ gọ evaọ Ebẹtẹle te ikpe 62 no, ọ ta nọ: “U mu omẹ ẹro gaga inọ Ebẹtẹle họ oria nọ o mai woma kpobi evaọ otọakpọ na evaọ abọ obonẹ ọ Aparadase otọakpọ nọ ọ be tha na. Mẹ re fiẹ unu ẹdọvo ho inọ me ru iruo odibọgba oke-kpobi fihọ iruo etoke uzuazọ mẹ kpobi. Ẹvẹ oghọghọ riẹ o rro te nọ mẹ rọ ruẹ je wo obọ evaọ ẹvi ologbo ọrọ ukoko otọakpọ Jihova! O rrọ ọtamuo mẹ, avọ obufihọ Jihova, re me gbe ru Ebẹtẹle fihọ uwou mẹ jẹ rehọ oma mẹ kpobi kẹ ẹwhaharo isiuru Uvie na.”
10 Ahwo uviuwou Ebẹtẹle nana a fodẹ umutho jọ evaọ usu eghale buobu nọ whọ rẹ sae reawere rai otẹrọnọ whọ fialoma kẹ iruo Ebẹtẹle. Rekọ wọhọ epanọ o rrọ kpahe ewo uvẹ-ọghọ iruo kpobi, o gwọlọ nọ whọ rẹ nya te itee jọ tao. Evẹ họ itee jọ nọ a gwọlọ re a sai te wọhọ ohwo uviuwou Ebẹtẹle?
11 Itee Rọkẹ Iruo Ebẹtẹle: A dhesẹ igogo itee nọ a gwọlọ mi ahwo nọ e gwọlọ ruọ iruo Ebẹtẹle fihọ ẹkpẹti nọ o lele ẹwẹ-obe ọnana. Ofariẹ, u wo uzou re a wo unevaze nọ a re ro ru iruo gaga, orọnikọ a rẹ jọ enọ i you “enu-awere” he. (2 Tim. 3:4; 1 Kọr. 13:11) Ahwo uviuwou Ebẹtẹle a rẹ jọ ezae gbe eyae abọ-ẹzi, enọ e bọ emamọ uruemu uwuhrẹ omobọ ohwo je wuhrẹ ẹgba ereghẹ rai no nọ a rẹ sae “hẹriẹ uwoma no uyoma.” (Hib. 5:14) O rẹ jọ nọ a dhesẹ ẹkpako Oleleikristi rai no evaọ kabọ kabọ uzuazọ, kugbe ẹgọ, osẹ, gbe evaọ ẹsalọ ikporakporo gbe ugheriwo rai. Ahwo uviuwou Ebẹtẹle nọ a be rehọ unevaze gọ a re ru iruo evaọ oria kpobi nọ a jọ gwọlọ ae. Ẹsibuobu a rẹ kẹ emoha uviuwou na iruo nọ e gwọlọ ogaga ugboma, kugbe ekporo ebe, ẹruẹrẹhọ gbe ẹwha ebe kpohọ obọ ikoko, ẹruorote ekwakwa, eva iwou, iruo orufuọ, ehọ efọrọ, gbe emu othere. (Itẹ 20:29) Dede na, wo ohẹriẹ no iruo akpọ na, iruo kpobi nọ a kẹ ohwo evaọ Ebẹtẹle e rẹ wha evevọwẹ ilogbo ze fikinọ e rrọ iruo efuafo nọ e rẹ wha orro se Jihova.—Kọl. 3:23.
12 O tẹ kao, ahwo nọ a zizie kpohọ iruo Ebẹtẹle a rẹ rria te ukpe ovo. Onana u re ru ei lọhọ re a wuhrẹ ae re a jọ uvi iruiruo. Ẹruore na họ a te sai ru Ebẹtẹle fihọ uwou rai. Uyoyou kẹ Jihova họ oware nọ o be wọ ahwo uviuwou Ebẹtẹle fi iruo Uvie na haro kẹ isiuru omobọ rai, yọ onana o rẹ were Jihova eva.—Mat. 16:24.
13 Ẹgwọlọ Obọnana: Fiki oghẹrẹ iruo nọ a re ru evaọ Ebẹtẹle, inievo-emezae nọ e re rọo ho họ enọ ma mae gwọlọ obọnana. Dede nọ o nwane rrọ ute he, ahwo nọ a rẹ mai gwọlọ họ ahwo nọ a rrọ ekobaro oke-kpobi, keme a rrọ iruo odibọgba oke-kpobi no. Ẹsejọ uvẹ u re rovie fihọ kẹ inievo-emetẹ nọ e te rọo ho gbe ahwo nọ e rọo no nọ e rrọ ikpe 19 rite 35 nọ i wo oghẹrẹ ona-iruo jọ nọ a gwọlọ evaọ Ebẹtẹle. Fibae, ma ta udu họ inievo-emezae gbe emetẹ jọ nọ e dina kpako vrẹ ikpe 35 no, enọ i wo oghẹrẹ ona-iruo gbe ewuhrẹ obọdẹ jọ nọ a rẹ sai ro ru iruo evaọ Ebẹtẹle re a fi obe họ. Wọhọ oriruo, usu enana jọ họ dentists, edọkita, accountants, architects, engineers, registered nurses, automobile mechanics, hayo electronic technicians, re ma fodẹ umutho jọ. Rekọ, ma rẹ ta udu họ ahwo awọ họ re a le idigri isukulu ikpehru avọ iroro nọ onana o te lẹliẹ uvẹ rovie kẹ ae re a se ai kpohọ Ebẹtẹle. Ahwo nọ a wo ewuhrẹ obọdẹ jọ no, ẹsejọhọ taure a tẹ te ruọ ukoko na, a sai kere oghẹrẹ iruo nọ a riẹ kpahe fihọ obe a ve je fi ei ba efọmo Ebẹtẹle na.
14 Who te fi obe họ nọ a gbe se owhẹ kpohọ iruo Ebẹtẹle he, udu u whrehe owhẹ hẹ. Whọ sai kere efọmo ọfa ẹsiẹvo ẹgbukpe. Inievo jọ e fialoma via kẹ iruo unevaze ubroke no. A sai fi obe họ re a ru iruo ubroke evaọ Ebẹtẹle no amara ọvo rite emerae esa.
15 Ẹgọ Jihova evaọ usu okpekpe kugbe inievo Kristi yọ uvẹ-ọghọ oghẹrẹsa rọkẹ enọ i bi ru iruo evaọ Ebẹtẹle. Ugboma Esuo na u wo ovuhumuo kẹ ẹzi oma-urodheidhe orọ ahwo kpobi nọ a fialoma rai via re a ru iruo kẹ ẹgwọlọ okugbe-inievo akpọ-soso mai.—Fil. 2:20-22; 2 Tim. 4:11.
16 Emaha—Wha Ruẹrẹ Oma Rai Kpahe Enẹna Rọkẹ Iruo Ebẹtẹle: Omaruẹrẹhọ kẹ iruo Ebẹtẹle u re muhọ oke krẹkri no tao re ohwo o te ti te ikpe 19 nọ a gwọlọ na. Eme emaha a rẹ sai ru re a ruẹrẹ oma rai kpahe kẹ iruo Ebẹtẹle? Jesu ọ ta nọ: ‘Whai ọvẹ nọ ọ gwọlọ nọ ọ rẹ bọ uwou ukpehru nọ ọ gbẹ keria tao re o roro araha na ha?’ (Luk 14:28) Nọ orọnọ omaruẹrẹhọ gbe omaa-oma o rrọ oja kẹ obokparọ iruo ebabọ kpobi na, ẹvẹ u wo uzou te re izoge e roma totọ roro kpahe epanọ a be bọ kẹ obaro rai evaọ egagọ Jihova! O gwọlọ nọ a re fi otọhotọ ogaga họ no emaha ze re a sai le itee abọ-ẹzi tobọ. Wọhọ uzoge, ẹvẹ whọ be bọ otọhotọ ra woma te? Whọ tẹ gwọlọ ru iruo eva Ebẹtẹle, who ti wo erere ẹkwoma oma nọ who re ro totọ roro kpahe eware nọ a fodẹ evaọ obotọ na.
17 ‘Ru Uvẹ’ kẹ Uvẹ Obọdẹ Orọ Iruo Nana: Ma ta udu họ izoge inievo-emezae mai awọ re a rehọ ẹgba rai le iruo odibọgba oke-kpobi nọ a ri wo ewha-iruo uviuwou hu na. Kẹsena, nọ a jẹ jiroro nnọ a rẹ rọo nọ etoke jọ ọ tẹ vrẹ no, a vẹ sae jọ emamọ ezae uwou-orọo fikinọ a wo eriariẹ no evaọ uzuazọ gbe odibọgba Oleleikristi na. Nọ a ru iruo te ikpe jọ no evaọ Ebẹtẹle, ejọ e rọo yọ a gbẹ ruabọhọ iruo na evaọ obei wọhọ imava-orọo. Otẹrọnọ a wo uvẹ iruo efa evaọ oke ofa, wọhọ iruo ọkobaro obọdẹ hayo iruo ọsẹro ọnyawariẹ, a re bru enu fiki oke nọ a ro ru iruo Ebẹtẹle na vievie he.
18 Whọ Jọ Ilale Ekwakwa-Efe I Reghe Owhẹ Hẹ: U re woma re uzoge kpobi ọ nọ inọ: ‘Kọ ute mẹ evaọ okenọ me te nwrotọ no isukulu no họ re me le iruo egọmeti oke-kpobi manikọ re mẹ gọ Jihova oke-kpobi?’ Uzẹme, re a rehọ orọ uwhremu na o rẹ gwọlọ obusino eware jọ. Rekọ ere ọvona o rrọ kpahe ele iruo egọmeti re! Ukuhọ riẹ, ovẹ o te ghinẹ wha erere nọ o rẹ tọ ze? Jesu ọ kẹ uyo uvevẹ na. (Matiu 6:19-21) A jọ idu mai i su omai kpohọ ele eware akpọ hayo ekwakwa-efe he, ukpoye joma le egagọ ẹwẹ-kpobi nọ ma rẹ rọ kẹ Jihova.
19 Ahwo nọ A bi Ru Iruo Evaọ Ebẹtẹle A rẹ Jọ Fuafo Evaọ Uruemu Hrọ: Ọso-ilezi na ọ nọ inọ: “Ẹvẹ edhere ọmoha ọ rẹ rọ fo kẹ e?” Ọ tẹ kẹ uyo nnọ: “Ajokpa eme [Jihova] nọ ọ rẹ rọ ta họ oma riẹ obọ.” (Ol. 119:9) Oyena o rẹ kẹre te ẹwhaha oware kpobi nọ u wo obọ kugbe ogbekuo uruemu erọ eyero-akpọ Setan na. Ifoto ẹbẹba Itanẹte, uruemu nọ u fo ho kugbe ohwo ẹba-sa, ile ogbekuo, aruọzaha ogbekuo, idieda thomawa yọ usu egbefẹ jọ nọ Setan o bi ro ru iruo re ọ whaha izoge mai ẹnyate itee abọ-ẹzi. O gwọlọ ọtamuo ọgaga re a whaha egbefẹ nana. Whọ tẹ rrọ ọmoha nọ o du oma họ eware enana jọ, ta kẹ ekpako ukoko ra re wha ku eme enana họ taure who te fi obe họ kẹ iruo Ebẹtẹle. Ewo obroziẹ-iroro ọfuafo o rrọ oja kẹ Jihova nọ a rẹ gọ vọvọ.—1 Tim. 1:5.
20 Wuhrẹ Epanọ Who re ro Yerikugbe Amọfa: Ute jọ nọ u wuzou rọkẹ ewo obokparọ evaọ iruo Ebẹtẹle họ ọriẹyeri-kugbe amọfa nọ a re wuhrẹ. Inievo emezae gbe erọ emetẹ nọ i no kabọ kabọ uzuazọ ze a rrọ uviuwou Ebẹtẹle na. Dede nọ oghoghẹrẹ ahwo sa-sa nana u re fiba erru abọ-ẹzi Ebẹtẹle, ẹsejọ o rẹ wha use-abọ ze. Otẹrọnọ who bi roro kpahe iruo Ebẹtẹle, u re woma re whọ nọ omara nnọ: ‘Kọ mẹ rẹ kaki muofu evaọ okenọ amọfa a gbẹ rehọ eriwo mẹ hẹ? Kọ o rrọ lọlọhọ kẹ amọfa re a yerikugbe omẹ?’ O tẹ gwọlọ nnọ who re ru ẹnyaharo evaọ eria itieye na, mu iruo họ eru kpahe iẹe enẹna. Ere oruo u ti fi obọ họ kẹ owhẹ nwene lọlọhọ re whọ sae rria je ru iruo kugbe ahwo uviuwou Ebẹtẹle na.
21 Eyewọ, Wha Wuhrẹ Emọ Rai: Eme eyewọ a rẹ sai ru rọ ta udu họ emaha rai awọ re a le iruo odibọgba oke-kpobi? Jesu ọ ta nnọ: “Ohwo kpobi nọ a wuhrẹ ziezi ọ rẹ jọ wọhọ [owuhrẹ] riẹ.” (Luk 6:40) Ọmọ-isukulu nọ a wuhrẹ ziezi ọ rẹ raro kele ekwakwa iwoma owuhrẹ omarọkẹ riẹ. Eyewọ Ileleikristi a re fi ehri-uzi nana họ iroro nọ a bi ru iruo gaga ro wuhrẹ emọ rai “fihọ oreva Ọghẹnẹ u ruo” na. (1 Tim. 4:7) Nọ orọnọ emọ a rẹ raro kele uruemu esẹ gbe ini rai kpahe eware abọ-ẹzi na, u re woma re esẹ gbe ini a nọ oma rai nnọ: ‘Kọ ma bi rri iruo nọ a bi ru evaọ Ebẹtẹle rọ wha isiuru egagọ uzẹme Jihova haro na ghaghae? Kọ ma vuhu oghale Jihova kpahe ọruẹrẹfihotọ Ebẹtẹle na mu? Kọ ma rọwo nnọ uzuazọ nọ a re ro ru iruo evaọ egagọ Jihova họ edhere uzuazọ nọ ọ mai woma nọ emọ mai a rẹ sai le?’ Ovuhumuo udu kpobi nọ ma re wo kẹ iruo Ebẹtẹle gbe iruo nọ a be jọ etẹe ru, u ti fi obọ họ kẹ omai bọ ovuhumuo ọvona fihọ emọ mai.
22 Ẹlkena gbe Hana a wo ovuhumuo odidi kẹ egagọ uzẹme. (Ọny. 23:17; 1 Sam. 1:3, 4, 9, 19; 2:19) Hana o wo ọkpọ isiuru ọzae riẹ kpahe egagọ uzẹme. O roro kpahe owha-iruo riẹ gaga re o ku obọ gbe tha egagọ uzẹme eva uwou-udhu na uke. Hana ọ yaa eyaa inọ otẹrọnọ Jihova ọ kẹ riẹ ọmọzae, o ti si obọ noi kẹ iruo egagọ evaọ uwou-udhu na. (1 Sam. 1:11) Uzi Mosis na o kẹ ọzae uvẹ re ọ raha eyaa aye riẹ nọ i fo ho no. (Ik. 30:6-8) Rekọ, o rrọ vevẹ inọ Ẹlkena ọ rọwo kugbe eyaa Hana, nọ u dhesẹ nọ ọye omariẹ ọ rọwo fihọ odhesẹvia egagọ uzẹme yena!—1 Sam. 1:22, 23.
23 Kọ ọmọ rai Samuẹle o wo erere no ovuhumuo gbe emamọ ẹzi nọ ọsẹ gbe oni riẹ a dhesẹ na ze? E, o wo erere noi ze. Wọhọ ọmaha, Samuẹle ọ rẹrote ẹkẹ-iruo riẹ avọ unevaze gbe ẹrọwọ yọ a wuhrẹ i rie rọkẹ uvẹ-ọghọ iruo efa evaọ egagọ Ọghẹnẹ. Isiuru nọ Ẹlkena gbe Hana a dhesẹ kpahe egagọ Samuẹle evaọ uwou-udhu na i kuhọ họ nọ o muọ iruo riẹ họ no evaọ etẹe. A gbe je weze bru ei ẹsikpobi re a kẹe uduotahawọ gbe obufihọ nọ ọ jẹ ruabọhọ iruo odibọgba oke-kpobi na.—1 Sam. 2:18, 19.
24 Ẹvẹ oriruo nọ Ẹlkena avọ Hana a fihọ otọ kẹ eyewọ Ileleikristi nẹnẹ o woma te! Okenọ emọ mai a te bi yo eme ovuhumuo udu mai kpahe uvẹ-ọghọ iruo Ebẹtẹle jẹ ruẹ ẹzi oma-urodheidhe nọ ma bi dhesẹ evaọ ẹwhaharo isiuru Uvie na, ae oma rai a re wo isiuru nọ a rẹ rọ ga amọfa re. Eyewọ buobu a kparobọ no evaọ iroro ezi nana nọ a bọ fihọ emọ rai.
25 Emaha na, wha kareghẹhọ nnọ “akpọ na avọ urusio riẹ e rẹ te vrẹ, rekọ ohwo nọ o re ru oreva Ọghẹnẹ ọ rẹ jọ bẹdẹ.” (1 Jọn 2:17) Ruabọhọ ele itee abọ-ẹzi, kugbe uvẹ-ọghọ obọdẹ ọ iruo Ebẹtẹle. Eyewọ, wha raro kele oriruo ahwo ẹrọwọ oke anwae nọ e ta udu họ emọ rai awọ re a bọ omarọkẹ Ọghẹnẹ. (2 Pita 3:11) Jomai kpobi ma ru ẹkẹ-abọ mai re ma fi obọ họ kẹ izoge inievo emezae gbe erọ emetẹ mai re a gọ Ọnọma Oride mai te epanọ ẹgba rai o te, keme onana “o yọrọ eya rọ kẹ uzuazọ onana jegbe rọ kẹ uzuazọ no tha.”—1 Tim. 4:8; Ọtausi. 12:1.
[Box on page 4]
Igogo Itee nọ A Gwọlọ Rọkẹ Iruo Ebẹtẹle
● O tẹ kao ọ rẹ họ-ame te ukpe ovo no
● Ọ rẹ jọ ohwo abọ-ẹzi nọ o wo uyoyou udidi kẹ Jihova gbe ukoko riẹ
● O re wo emamọ omakpokpọ abọ-ẹzi, iroro, gbe orọ ugboma
● Ọ rẹ sai se, kere, jẹ ta Oyibo ziezi
● Ọ rẹ jọ ohwo nọ ọ rrọ umuo ikpe 19-35