UZOẸME UWUHRẸ 26
Hae Ruẹrẹ Oma Kpahe kẹ Ẹdẹ Jihova
“Ẹdẹ Jihova ọ be tha nwane wọhọ epaọ oji evaọ aso.”—1 TẸS. 5:2.
OLE AVỌ 143 Thihakọ Hẹrẹ Akpọ Ọkpokpọ Na
EWARE NỌ MA TI WUHRẸa
1. Eme ma re ru re ma sae zọ nọ ẹdẹ Jihova ọ te ze?
EBAIBOL ọ tẹ fodẹ “ẹdẹ Jihova,” kiyọ o be ta kpahe oke nọ Jihova ọ te rọ raha ewegrẹ riẹ no, o ve ti siwi idibo riẹ. Evaọ oke anwae, Jihova o bruoziẹ kpe ewho jọ fiki eware nọ a je ru, ọ tẹ raha ae. Yọ a se ọraha yena ẹdẹ Jihova. (Aiz. 13:1, 6; Izik. 13:5; Zẹf. 1:8) Evaọ oke mai na, oghẹrẹ nọ “ẹdẹ Jihova” o ti ro muhọ họ, a te kake raha Babilọn Ologbo na no, ukuhọ riẹ, ẹmo Amagidọn o ve ti fi. Re ma sae zọ nọ “ẹdẹ Jihova” ọ tẹ ze, ma rẹ ruẹrẹ oma kpahe enẹna. Ẹme nọ Jesu ọ ta u dhesẹ nọ ma rẹ “ruẹrẹ oma kpahe” kẹ “uye ulogbo” na, jẹ hai gbe rri omamai sọ oware ofa o riẹ nọ ma re gbe ru rọ ruẹrẹ oma kpahe ziezi.—Mat. 24:21; Luk 12:40.
2. Eme obe 1 Ahwo Tẹsalonika o ta kpahe nọ o rẹ sai fiobọhọ kẹ omai?
2 Evaọ ileta ọsosuọ nọ Pọl o kere se inievo nọ e jọ obọ Tẹsalonika, ọ kẹ iriruo jọ nọ e rẹ sai fiobọhọ kẹ Ileleikristi ruẹrẹ oma kpahe kẹ ẹdẹ Jihova. Pọl ọ riẹ nọ ẹdẹ Jihova ọ te nwane ze okioke yena ha. (2 Tẹs. 2:1-3) O make rrọ ere na, ọ vuẹ inievo na nọ jọ a ruẹrẹ oma kpahe kẹ ẹdẹ yena wọhọ ẹsenọ odẹnotha họ ẹdẹ na. Eme nọ ọ ta i re fiobọhọ kẹ omai re. Ma te jọ uzoẹme nana ta kpahe eware esa jọ nọ Pọl ọ ta ẹme kpahe. Orọ ọsosuọ, oghẹrẹ nọ ẹnyaze ẹdẹ Jihova ọ te jọ. Orọ avọ ivẹ, ahwo nọ a te raha no oke yena. Orọ avọ esa, oware nọ ma re ru re ma sae zọ.
ẸVẸ ẸNYAZE ẸDẸ JIHOVA Ọ TE JỌ?
Pọl ukọ na ọ kẹ iriruo jọ evaọ obe 1 Ahwo Tẹsalonika nọ i re fiobọhọ kẹ omai nẹnẹ (Rri edhe-ẹme avọ 3)
3. Fikieme ẹnyaze ẹdẹ Jihova ọ te rọ wọhọ oji evaọ aso? (Rri uwoho na re.)
3 “Wọhọ epaọ oji evaọ aso.” (1 Tẹs. 5:2) Ọnana họ ọrọ ọsosuọ evaọ usu eware esa nọ Pọl o ro dhesẹ ẹnyaze ẹdẹ Jihova. Iji e rẹ gwọlọ nyai tho ohwo evaọ aso nọ a riẹ nọ ohwo na o bi rẹro rai hi, yọ a re ru vẹrẹ vẹrẹ re a gbe kru rai hi. Ere ọvona re, ẹdẹ Jihova ọ te nyaze idudhe kpregede evaọ oke nọ ahwo buobu a rẹro riẹ hẹ. Makọ idibo Jihova dede, u ti gbe ai unu nọ a tẹ ruẹ oghẹrẹ nọ eware e te via vẹrẹ te. Rekọ irumuomu na Jihova ọ te raha, orọnikọ idibo riẹ hẹ.
4. Oghẹrẹ vẹ ẹnyaze ẹdẹ Jihova ọ rọ wọhọ eva eyẹ nọ e rẹ da aye nọ o dihọ?
4 “Wọhọ epanọ edada eyẹ i re kru aye nọ o dihọ na.” (1 Tẹs. 5:3) Aye nọ o dihọ ọ riẹ nọ ẹdẹ jọ ẹdẹ jọ, eva eyẹ e te dae, rekọ ọ riẹ uzedhe oke nọ eva na i ti ro mu ei họ ẹda ha. Idudhe i re ro mu ei họ ẹda, yọ edada riẹ okolo ho, bẹsenọ o re yẹ no. Ere ọvona re, ma riẹ nọ ẹdẹ Jihova ọ te seba ẹnyaze he. Rekọ ma riẹ uzedhe ẹdẹ gbe auwa nọ ọ te rọ ze he. Idudhe ọ te rọ nyaze, yọ ahwo omuomu na a te vabọ họ.
5. Ẹvẹ ẹdẹ Jihova nọ o ti muhọ ọ te rọ wọhọ oke nọ ọ be ke ze?
5 Ọ te wọhọ oke nọ o bi rie ze. Nọ Pọl ọ jẹ rọ ẹnyaze ẹdẹ Jihova dhesẹ oware avọ esa, ọ fodẹ iji nọ e rẹ nyai tho ohwo re. Rekọ o wọhọ nọ ọ tẹ rọ ovao ẹme na rri ofẹ ọfa, inọ ẹdẹ Jihova ọ te wọhọ oke nọ ọ be ke ze. (1 Tẹs. 5:4) Nọ iji e tẹ nyai tho evaọ aso, ẹsejọ fiki eware buobu nọ a bi tho, a rẹ riẹ hẹ bẹsenọ oke o rẹ ke di ai họ etẹe. Ere ọvona re, nẹnẹ na, ahwo buobu a bi ru eware iyoma, yọ a be rọwo siobọno umuomu hu. A wọhọ iji nọ i bi tho evaọ aso. Fikiere nọ uye ulogbo na u te muhọ no, o te wọhọ elo irioke nọ u bi lo mu ai, obọ u ve ti te ai. Joma rọ aro kele ai hi. Joma hae kẹnoma kẹ oware nọ o rẹ dha Jihova eva je ru eware nọ Ebaibol o se “oghẹrẹ ewoma kpobi gbe ẹrẹreokie gbe uzẹme.” (Ẹf. 5:8-12) Oyena yọ edhere jọ nọ ma rẹ rọ ruẹrẹ oma kpahe kẹ ẹdẹ Jihova. Rekọ Pọl ọ kẹ iriruo ivẹ efa nọ ọ jẹ ta kpahe ahwo nọ a te zọ họ nọ ẹdẹ Jihova ọ tẹ ze. Joma ta kpahe ae.
AMONO A TE ZỌ HỌ NỌ ẸDẸ JIHOVA Ọ TẸ ZE?
6. Fikieme Ebaibol ọ rọ ta nọ ahwo jọ a wọhọ ahwo nọ a be wezẹ? (1 Ahwo Tẹsalonika 5:6, 7)
6 “Enọ e rẹ wezẹ.” (Se 1 Ahwo Tẹsalonika 5:6, 7.) Pọl ọ ta nọ ahwo nọ a te zọ họ nọ ẹdẹ Jihova ọ tẹ ze, a wọhọ ahwo nọ a rrọ owezẹ. A riẹ oware ovo nọ o be via ha, yọ a riẹ sọ oke o be nya ha. Fikiere nọ oghẹrẹ eware jọ e tẹ be make via dede, a rẹ riẹ hẹ, yọ a sai ru oware nọ u fo nọ a re ru hu. Ahwo buobu nẹnẹ a wọhọ ahwo nọ a rrọ owezẹ. (Rom 11:8) Eware buobu e be via nẹnẹ na nọ i dhesẹ nọ “edẹ urere na” ma rrọ na gbe nọ uye ulogbo na u ti muhọ uviemenẹ. Rekọ ahwo buobu a bi muẹrohọ eware nana ha. Nọ ikpeware jọ e tẹ jọ akpọ na via, ẹsejọ o rẹ lẹliẹ ahwo jọ mu usi uwoma họ eyo. Rekọ nọ u ti te oria jọ no na, a gbe yo ho. O vẹ wọhọ ẹsenọ a wariẹ wezẹ no. Ahwo jọ a riẹ nọ Ọghẹnẹ ọ te raha akpọ na, rekọ a bi roro nọ oke yena o re kaka ha. (2 Pita 3:3, 4) Rekọ ma riẹ nọ, nọ oke o be ke, oke u ve je kpo na, yọ ẹdẹ Jihova o bi dhe ẹkẹkẹle ọvo. Fikiere enẹna u fo nọ ma rẹ mae jaja aro vi wọhọ epanọ Ebaibol ọ vuẹ omai na.
7. Oghẹrẹ vẹ irumuomu na a rọ wọhọ ahwo nọ a da idi vrẹ oma no?
7 “Enọ e rẹ da idi vrẹ oma.” Pọl ọ ta re nọ ahwo nọ Ọghẹnẹ ọ te raha no a wọhọ ahwo nọ a da idi vrẹ oma. Nọ ohwo ọ tẹ da idi vrẹ oma no, ọ rẹ kaki muẹrohọ eware nọ e rrọ akotọ riẹ via ha, yọ oware nọ u fo nọ a re ru, ọ rẹ kaki ru ei hi. Epọvo na re, ahwo nọ a bi ru eware iyoma a be rọwo ru oware nọ u fo ho nọ Ọghẹnẹ ọ be make vuẹ ae nọ jọ a kurẹriẹ na. A be rọwo nwene he, yọ Ọghẹnẹ ọ te raha ae no. Ebaibol ọ vuẹ omai Ileleikristi nọ joma hai sẹro iroro mai je rri otọ mu. (1 Tẹs. 5:6) Ohwo jọ nọ o wuhrẹ kpahe eme Ebaibol gaga ọ ta nọ, “re ohwo o rri otọ mu, ọ rẹ romatotọ roro kpahe eware nọ e be via, ọ vẹ sai ru oware nọ u fo.” Fikieme u ro fo re ma hai rorote je rri otọ mu? Keme ma gbe ru ere he, ma sae rọ ẹmẹrera dhomahọ eme isuẹsu gbe eware efa nọ e rrọ akpọ na via. Nẹnẹ na, ahwo buobu a gwọlọ nọ ma kuomagbe ai votu je lele ai họre kẹ eware nọ a be họre kẹ. Yọ o te ga viere nọ ẹdẹ Jihova ọ be kẹle na. Rekọ jọ udu u bru omai hi inọ ẹsejọhọ ma ti gine dhomahọ eware akpọ na. Jihova ọ sae rọ ẹzi riẹ fiobọhọ kẹ omai re ma rri otọ mu, rorote je ru oware nọ u fo.—Luk 12:11, 12.
ẸVẸ MA SAE RỌ RUẸRẸ OMA KPAHE KẸ ẸDẸ JIHOVA?
Dede nọ ahwo buobu a be daezọ họ, ma rẹ ruẹrẹ oma kpahe kẹ ẹdẹ Jihova ẹsikpobi, ma re ku ẹgọ-igbama ẹrọwọ avọ uyoyou gbe etu-ọgaga ẹruore na họ (Rri edhe-ẹme avọ 8, 12)
8. Eme 1 Ahwo Tẹsalonika 5:8 o ta nọ ma re ru re ma sae ruẹrẹ oma kpahe kẹ ẹdẹ Jihova? (Rri uwoho na re.)
8 “Whẹ ẹgọ-igbama . . . họ” jẹ rehọ “etu-ọgaga” na tu. Pọl ọ ta nọ ma wọhọ isoja nọ e jaja aro vi nọ i ku ewu ẹmo rai họ jẹ ruẹrẹ oma kpahe kẹ ẹmo. (Se 1 Ahwo Tẹsalonika 5:8.) U fo nọ osoja ọ rẹ ruẹrẹ oma kpahe kẹ ẹmo oke kpobi. Ere ọvona ma rẹ ruẹrẹ oma kpahe kẹ ẹdẹ Jihova ẹsikpobi re. Re ma sai ru ere, ma re wo ẹrọwọ gbe uyoyou. Eware nana e wọhọ ẹgọ-igbama nọ ma kuhọ. Ma vẹ jẹ hai roro kpahe ẹruore mai nọ ọ wọhọ etu-ọgaga na. Eware nana i re fiobọhọ kẹ omai gaga.
9. Ma te wo ẹrọwọ, ẹvẹ o sae rọ thọ omai?
9 Ẹgọ-igbama u re ru nọ eware nọ a te sa ze i gbe kie osoja udu hu. Ere ọvona re, ma te wo ẹrọwọ gbe uyoyou, o rẹ thọ udu mai. Evaọ oghẹrẹ vẹ? O rẹ whae ze nọ ma rẹ gbẹ rọ gọ Jihova je lele oriruo Jesu ẹsikpobi. Ma te wo ẹrọwọ, u ti mu omai ẹro nọ Jihova ọ te hwosa kẹ omai fikinọ ma be rọ udu mai kpobi gọe. (Hib. 11:6) Ẹrọwọ o re je fiobọhọ kẹ omai nọ ma re gbe ro lele Jesu nọ o wuzou mai na o tẹ make rọnọ ebẹbẹ i bi te omai. Nọ ma te roro te inievo mai nọ a jẹ wọso, gbe enọ i thihakọ okenọ eware e jọ gaga kẹ ae, o rẹ lẹliẹ ẹrọwọ mai ga. Yọ ma te roro kpahe inievo nọ e kpairoro vrẹ eware eyero akpọ, a tẹ be rọ iruo Uvie na karo, o rẹ so ẹe ze nọ ma gbe ro le efe gbe eware akpọ họ.b
10. Ma te you Ọghẹnẹ gbe ahwo nọ ma be ta usi uwoma kẹ, eme o te lẹliẹ omai ru?
10 Ma te wo uyoyou, u re fiobọhọ kẹ omai jaja aro vi jẹ sẹro iroro mai. (Mat. 22:37-39) Ma te you Ọghẹnẹ, ma rẹ gbẹ ta usi uwoma na o tẹ make rọnọ a ti kpokpo omai. (2 Tim. 1:7, 8) Yọ ma te you ahwo nọ ma be ta usi uwoma kẹ, ma rẹ gbẹ hae ta usi uwoma no uwou ruọ uwou, jẹ tubẹ rọ ifonu hayo ileta ta usi uwoma. Ma te hae jẹ kareghẹhọ nọ ahwo nọ ma be ta usi uwoma kẹ na a sai kurẹriẹ.—Izik. 18:27, 28.
11. Ma te you inievo ukoko na, eme ma re ru? (1 Ahwo Tẹsalonika 5:11)
11 Ma re je you inievo ukoko na re. Edhere jọ nọ ma re ro dhesẹ nọ ma you rai họ, ma rẹ “hae tuduhọ ohwohwo awọ jẹ hae bọ ohwohwo ga.” (Se 1 Ahwo Tẹsalonika 5:11.) Nọ ma rrọ ukoko na, ma wọhọ isoja nọ i kpohọ ẹmo. Nọ isoja i te kpohọ ẹmo, a rẹ tuduhọ ohwohwo awọ. Ẹsejọ nọ ẹmo o te gidi gaga no, osoja ọ sae nwa osoja ibe riẹ nọ avọ iẹe a gbẹ rrọ abọ oma. Rekọ osoja ọvo nọ o re kekaro fihọ ru oware utioye ọ riẹ hẹ. Ere ọvona re, ẹsejọ oniọvo ọ sai ru omai thọ, rekọ ma rẹ riẹ nọ orọnikọ o kekaro fihọ ru ei hi. Yọ oniọvo o te ru omai thọ, ma re ru ei kele he. (1 Tẹs. 5:13, 15) Edhere ọfa jọ nọ ma re ro dhesẹ nọ ma you inievo mai họ, ma rẹ rọ adhẹẹ kẹ inievo nọ Jihova o ro mu re a rẹrote omai evaọ ukoko na. (1 Tẹs. 5:12) Oke nọ Pọl o ro kere ileta ọsosuọ se inievo obọ Tẹsalonika, yọ u ri te ẹgbukpe he nọ a rọ rehọ ukoko yena mu. Fikiere ẹsejọhọ ekpako ukoko nọ e jọ obei a te riẹ eware jọ ru hu keme u ri kri nọ a rọ rehọ ae mu hu. Ghele na, Pọl ọ ta nọ a kẹ ae adhẹẹ fiki iruo nọ a bi ru. Nọ uye ulogbo na o be kẹle na, u fo nọ ma rẹ daoma fievahọ ekpako ukoko na. O sae jọ nọ ae a te vuẹ omai oware nọ ma re ru oke yena. Ẹsejọhọ oke yena, ma te gbẹ sai yo ẹme ọvo no obọ ehri ukoko hayo uwou ogha ze he. Oye u ro fo re ma kẹle ekpako na enẹna jẹ hae kẹ ae adhẹẹ. Ma du fiẹrohọ eware nọ a be riẹ ru tere he he. Rekọ ma rẹ hae kareghẹhọ nọ Jihova ọ be rehọ Jesu nọ o wuzou ukoko na ro fiobọhọ kẹ ekpako na riẹ oware nọ a re ru.
12. Ẹvẹ ẹruore o re ro fiobọhọ kẹ omai?
12 Etu-ọgaga nọ osoja o kuhọ o rẹ whae ze nọ eware nọ a te sa ze i gbe ro tei uzou ho. Ere ọvona ẹruore o rẹ lẹliẹ omai siọ ekpehre iroro ba eroro. Nọ u te gine mu omai ẹro nọ eware nọ ma bi rẹro rai na e te via, ma rẹ dhẹ lele eware akpọ họ keme ma riẹ nọ ifofe. (Fil. 3:8) Oghẹrẹ eware jọ e tẹ make via, ma re kru udu ga fikinọ ma wo ẹruore. Ere o jọ kẹ Brọda Wallace avọ aye riẹ Laurinda nọ ukoko u vi ziọ Africa. Ẹdẹ jọ, usi u te do ze inọ ọsẹ Wallace o whu no. U ri te eka esa ha na, oni Laurinda o te whu. Oke nọ a je ki ai, a sai kpohọ ukio rai hi fiki ẹyao COVID-19. Brọda Wallace o kere nọ: “Fikinọ me wo ẹruore inọ Ọghẹnẹ ọ te kpare ae ze, mẹ be hai roro kpahe oghẹrẹ nọ oma rai o te jọ nọ a tẹ kpare ae ze no evaọ akpọ ọkpokpọ na. Mẹ tẹ be daoma si iroro mẹ no epanọ a jọ taure a te ti whu. Ẹruore nana o re fiobọhọ kẹ omẹ nọ iroro mẹ i te kpohọ ae.”
13. Eme ma re ru re ẹzi Ọghẹnẹ ọ sae jọ omai oma?
13 Who “furie erae ẹzi na ha.” (1 Tẹs. 5:19) Pọl ọ ta nọ ẹzi ọfuafo na nọ Ọghẹnẹ ọ rẹ kẹ omai ọ wọhọ erae nọ e be ware. Ẹzi Ọghẹnẹ o re fi ọwhọ họ omai oma, o vẹ whae ze nọ ma re ro kru oma ga evaọ iruo Jihova jẹ daoma ru oware nọ o rẹ were iẹe. (Rom 12:11) Kọ eme ma re ru re ẹzi Ọghẹnẹ ọ sae jọ omai oma? Ma rẹ lẹ se Ọghẹnẹ inọ jọ ọ kẹ omai ẹzi riẹ, ma rẹ hai se Ebaibol nọ a rọ ẹzi Ọghẹnẹ kere na, je kuomagbe ukoko Jihova nọ ọ be rọ ẹzi riẹ kpọ. Ma te bi ru ere, ma ti wo uruemu nọ Ebaibol o se “ubi ẹzi na.”—Gal. 5:22, 23.
Nọ omara nọ, ‘Kọ me bi ru eware nọ e rẹ lẹliẹ Jihova hae kẹ omẹ ẹzi ọfuafo riẹ?’ (Rri edhe-ẹme avọ 14)
14. Eme ma re ru hu re ẹzi Ọghẹnẹ ọ sae gbẹ jọ omai oma? (Rri uwoho na re.)
14 Nọ Ọghẹnẹ ọ tẹ kẹ omai ẹzi ọfuafo riẹ no, ma rẹ daoma re ma gbe “furie erae ẹzi na ha.” Ahwo nọ a re roro kpahe oware nọ o rẹ were Ọghẹnẹ jẹ daoma ru ei, ae Ọghẹnẹ ọ rẹ rọ ẹzi riẹ kẹ. Ọghẹnẹ ọ tẹ ruẹ nọ ma be hai roro kpahe eware iyoma evaọ udu mai je ru ai, ọ rẹ gbẹ kẹ omai ẹzi riẹ hẹ. (1 Tẹs. 4:7, 8) Re ẹzi Ọghẹnẹ ọ gbẹ jọ omai oma, ma re “rri eruẹaruẹ vo ho.” (1 Tẹs. 5:20) “Eruẹaruẹ” nọ oria Ebaibol yena o fodẹ na họ eware nọ Ọghẹnẹ ọ be rọ ẹzi riẹ fiobọhọ kẹ omai riẹ. Ọjọ rai họ, eware nọ Ebaibol o wuhrẹ omai kpahe ẹdẹ Jihova gbe nọ ẹdẹ na ọ kẹle gaga no. Ma re roro ho inọ, ‘U mu omẹ ẹro nọ ẹmo Amagidọn o ti fi ze he bẹsenọ me ti ro whu.’ Rekọ ma rẹ hae kareghẹhọ nọ ẹdẹ Jihova ọ kẹle gaga no. Ma re rri rie nọ o te otọ kpobi no. Ma rẹ daoma wo emamọ uruemu jẹ hai ru eware nọ Ebaibol o se “iruẹru omarọkẹ Ọghẹnẹ” na kẹdẹ kẹdẹ.—2 Pita 3:11, 12.
“VUHU EWARE KPOBI MU”
15. Eme ma re ru re a gbẹ rọ erue nọ idhivẹri a bi gu gbe eme atanọ viẹ omai họ họ? (1 Ahwo Tẹsalonika 5:21)
15 Kẹle na, ahwo nọ a be wọso Ọghẹnẹ a ti whowho, “Udhedhẹ gbe omofọwẹ!” Ma riẹ oghẹrẹ nọ a ti ro whowho iei hi. (1 Tẹs. 5:3) Idhivẹri na a te rọ erue rọ viẹ ahwo họ. (Evia. 16:13, 14) Kọ a te viẹ omai họ re? Ma te “vuhu eware kpobi mu,” a te viẹ omai họ họ. (Se 1 Ahwo Tẹsalonika 5:21.) Ẹme Griki nọ a fa “vuhu mu” na, a jẹ hae rehọ iẹe ta ẹme kpahe epanọ a rẹ dawo eware wọhọ igoru gbe isiliva re a riẹ sọ ginọ emamọ. Fikiere nọ ma te yo ẹme jọ hayo nọ ma te se oware jọ, ma re rri ẹme na mu ziezi re ma ruẹ sọ ginọ uzẹme hayo a be gwọlọ rehọ iẹe viẹ omai họ. Oware nọ Pọl ọ jẹ vuẹ inievo obọ Tẹsalonika inọ a ru na oye. Yọ mai ma rẹ mai ru ere dede, keme uye ulogbo na o kẹle gaga no. Orọnikọ ẹme kpobi nọ ma yo ma rẹ nwane rọwo ho. Ma te yo ẹme jọ hayo ma te se oware jọ, ma re roro iei te, ma rẹ nọ omamai nọ, ‘Kọ ẹme nana ọ rọwokugbe oware nọ Ebaibol gbe ukoko Jihova u wuhrẹ omai?’ Ma te ru ere, idhivẹri a te gbẹ rọ erue rai lẹliẹ omai họ họ.—Itẹ 14:15; 1 Tim. 4:1.
16. Emamọ ẹruore vẹ ma wo, kọ eme o rẹ lẹliẹ omai ru enẹna?
16 Ma riẹ nọ Ebaibol ọ ta nọ ogbotu ahwo buobu a te zọ evaọ oke uye ulogbo na. Rekọ ma riẹ ohwo nọ ọ te rọ ẹro ruẹ uye ulogbo na ha. (Jem. 4:14) Ma tẹ gbẹ be gọ Jihova no eva mai ze, Jihova o ti ru nọ ma ti ro wo uzuazọ ebẹdẹ bẹdẹ, te ma rọ ẹro ruẹ uye ulogbo na te ma whu no re oke yena u te ti te. Enọ a rọ ẹzi wholo na a ti kpobọ odhiwu a vẹ te jọ kugbe Jesu Kristi. Igodẹ efa na a te jọ aparadase evaọ otọakpọ. Ajọ mai kpobi ma hai roro kpahe emamọ ẹruore nana nọ ma wo na jẹ hae ruẹrẹ oma kpahe kẹ ẹdẹ Jihova.
OLE AVỌ 150 Gwọlọ Ọghẹnẹ re Whọ Sae Zọ
a Pọl ukọ na ọ jọ obe 1 Ahwo Tẹsalonika izou 5 kẹ iriruo jọ nọ ọ jẹ ta kpahe ẹdẹ Jihova. Eme họ “ẹdẹ” Jihova, kọ ẹvẹ ọ te jọ? Amono a te zọ oke yena? Kọ amono a te zọ họ? Ẹvẹ ma sae rọ ruẹrẹ oma kpahe kẹ ẹdẹ Jihova? Ma te jọ uzoẹme nana ta kpahe ẹme nọ Pọl ọ jọ obe 1 Ahwo Tẹsalonika izou 5 na ta, re ma sae riẹ iyo enọ yena.
b Rri izoẹme nọ e ta nọ “A rọ Unevaze Fialoma Via.”