UWOU-EBE ITANẸTE Uwou-Eroro
UWOU-EBE ITANẸTE
Uwou-Eroro
Isoko
Ọ
  • Ẹ
  • ẹ
  • Ọ
  • ọ
  • EBAIBOL
  • EBE GBE EWARE EFA
  • IWUHRẸ
  • mwbr22 Ahrẹ ẹwẹ. 1-11
  • Eria Ekiakiẹ Rọkẹ Obe Ewuhrẹ Uzuazọ Oleleikristi gbe Usi Uwoma Ota Mai

Ọnana o wo ividio ho.

Eva e dha owhẹ hẹ, ividio na ọ rọwo kporo ho.

  • Eria Ekiakiẹ Rọkẹ Obe Ewuhrẹ Uzuazọ Oleleikristi gbe Usi Uwoma Ota Mai
  • Eria Ekiakiẹ Efa Rọkẹ Obe Ewuhrẹ Uzuazọ—2022
  • Izoẹme-Esese
  • AHRẸ 4-10
  • AHRẸ 11-17
  • AHRẸ 18-24
  • AHRẸ 25-31
  • ARIA 1-7
  • ARIA 8-14
  • ARIA 15-21
  • ARIA 22-28
  • ARIA 29–AZIE 4
Eria Ekiakiẹ Efa Rọkẹ Obe Ewuhrẹ Uzuazọ—2022
mwbr22 Ahrẹ ẹwẹ. 1-11

Eria Ekiakiẹ Rọkẹ Obe Ewuhrẹ Uzuazọ Oleleikristi gbe Usi Uwoma Ota Mai

AHRẸ 4-10

EWARE AGHAE NỌ E RRỌ EBAIBOL NA | 2 SAMUẸLE 18-19

“Bazilae Yọ Emamọ Oriruo Ohwo nọ Ọ Riẹ Umuo nọ Ọ rẹ Sai Ru Ba”

w07 7/15 14 ¶5

Bazilae Yọ Ohwo nọ Ọ Riẹ Umuo nọ O re Ru Ba

Ababọ avro, obọ nọ Bazilae o fihọ kẹ Devidi na o da riẹ ẹro fia. Devidi ọ ginẹ gwọlọ wariẹ ọghọ na. Rekọ orọnọ eware nọ Bazilae ọ rẹ rọ kuọ omariẹ ọ gwọlọ kẹe he. Bazilae yọ ọdafe, fikiere ọ jẹ gwọlọ ohwo nọ ọ rẹ ko ẹe he. Devidi ọ gwọlọ nọ Bazilae ọ rria uwou ovie na kugbei, ẹsejọhọ fiki emamọ iruemu nọ ọzae na o wo. Ọ gwọlọ nọ Bazilae ọ rẹ rria kugbei re ọ jọ ohwo ẹro ovie na. Onana o hae te jọ orro ologbo kẹ Bazilae.

w07 7/15 14 ¶7

Bazilae Yọ Ohwo nọ Ọ Riẹ Umuo nọ O re Ru Ba

Ẹsejọhọ oware nọ Bazilae o gbe ro lele iei hi họ, ọ riẹ nọ ọ kpako gaga no yọ ohwo nọ ọ kpako no o re gbe wo ẹgba uzoge he. O sae jọ nọ Bazilae o rri nọ ikpe nọ i kiọkọ kẹe i gbe bu tere he. (Olezi 90:10) O ru utho nọ ọ rẹ sai ru ro fiobọhọ kẹ Devidi no. Rekọ obọnana ọ riẹ nọ ighilawọ riẹ e gbẹ ga tere he. Bazilae ọ riẹ utho nọ ẹgba riẹ o te. Fikiere, ọ rọ fiki okpodẹ gbe ọkwa nọ o ti wo rọwo oware nọ o rro vi ei oma ha. Bazilae ọ riẹ umuo nọ ọ rẹ nya ba, ọ wọhọ Absalọm nọ ọ jẹ gwọlọ okpodẹ gbe ọkwa ha.—Itẹ 11:2.

w07 7/15 15 ¶1-2

Bazilae Yọ Ohwo nọ Ọ Riẹ Umuo nọ O re Ru Ba

Iku Bazilae na i wuhrẹ omai nọ ma te rri ofẹ ọvo, uriohọ o rẹ gẹle. Evaọ oghẹrẹ vẹ? U fo re ma siọ iruo nọ a kẹ omai evaọ ukoko Jihova ha fikinọ ma gwọlọ wọ owha ha, hayo fikinọ ma roro nọ ma te sai ru ei hi. Ma te fievahọ Ọghẹnẹ, ọ te kẹ omai ẹgba gbe areghẹ nọ ma re ro ru iruo kpobi nọ a kẹ omai.—Ahwo Filipai 4:13; Jemis 4:17; 1 Pita 4:11.

O make rrọ ere na, u fo nọ ma riẹ umuo nọ ẹgba mai o te. Wọhọ oriruo, ma rehọ iẹe nọ oniọvo jọ o wo iruo buobu nọ o bi ru evaọ ukoko na. Ọ riẹ nọ a tẹ kẹe iruo efa, ẹsejọhọ o ti gbabọkẹ eware jọ nọ e mai wuzou wọhọ uviuwou riẹ nọ ọ rẹ rẹrote. O te rrọ ere, kọ u gbe ti woma re ọ siọ iruo efa obọnana bẹsenọ o re wo oke nọ o re ro ru iruo na? Ere ohwo nọ o wo areghẹ, nọ ọ riẹ umuo nọ ọ rẹ sai ru ba o re ru.—Ahwo Filipai 4:5; 1 Timoti 5:8.

Eware Aghae nọ Whọ Kiẹ Via

w20.04 30 ¶19

“Dhẹ Ohrẹ na Te Urere”

19 Otẹrọnọ whọ gbẹ be sai ru te epanọ who je ru vẹre he, yọ o rrọ owhẹ oma nọ ahwo a riẹ epanọ eware e rrọ kẹ owhẹ hẹ, oriruo Mẹfiboshẹt o sae kẹ owhẹ uduotahawọ. (2 Sam. 4:4) Mẹfiboshẹt ọ ko, yọ u wo okejọ nọ Devidi ovie na ọ jẹ fo ẹe gheghe gheghe. Whaọ orọnikọ Mẹfiboshẹt họ ọnọ ọ wha ebẹbẹ na ze he. Ghele na, ọ vioja hayo dha eva ha; ukpoye eware iwoma nọ i te rie obọ evaọ uzuazọ i je ru eva were iẹe. O yere Devidi gaga fiki uwowou nọ o dhesẹ kẹe evaọ okenọ u kpemu. (2 Sam. 9:6-10) Fikiere okenọ Devidi ọ fo ẹe ekueku, Mẹfiboshẹt ọ daoma wo otoriẹ oware nọ o via na. Ọ kuvẹ re ethobọ Devidi e lẹliẹ eva dhae he. Yọ ọ fuọ Jihova ha fiki oware nọ Devidi o ru na. Mẹfiboshẹt o roro kpahe oware kpobi nọ ọ rẹ sai ru ro fiobọhọ kẹ Devidi, ovie nọ Jihova o ro mu. (2 Sam. 16:1-4; 19:24-30) Jihova o ru nọ a ro kere emamọ oriruo Mẹfiboshẹt fihọ Ebaibol na re ma wo erere noi ze.—Rom 15:4.

Ẹme nọ A re Ru Ovavo

w21.08 23-25 ¶15-19

Jọ Eva E Were Owhẹ Fiki Iruo ra Evaọ Ukoko Na

15 Itee vẹ whọ rẹ sai fihọ kẹ omara? Lẹ se Jihova re o fiobọhọ kẹ owhẹ riẹ itee nọ whọ rẹ sai le tobọ. (Itẹ 16:3; Jem. 1:5) Whọ sai le utee jọ evaọ usu enọ ma fodẹ evaọ edhe-ẹme ọsosuọ uzoẹme nana, wọhọ ọkobaro obufihọ, ọkobaro oke-kpobi, iruo Ebẹtẹle hayo iruo ebabọ ukoko na. O tẹ lọhọ, whọ sai wuhrẹ ẹvẹrẹ ọfa re whọ sae ta usi uwoma kẹ ahwo ẹvẹrẹ yena. Re whọ gbẹ riẹ kpahe itee nana ziezi, whọ sai se uzoẹme avọ 10 orọ A Koko Omai Họ re Ma Ru Oreva Jihova. Whọ sae jẹ nọ mi ekpako ukoko ra. Who te bi le itee nana, a te ruẹ nọ whọ be nyaharo evaọ ukoko na yọ eva e te were owhẹ gaga re.

16 Kọ otẹrọnọ who fi utee jọ họ evaọ usu enọ ma fodẹ na yọ whọ be sai lei tobọ họ, eme who re ru? Obọ u gbe te aha ehru hu u re te ọrọ otọ, fikiere daoma fi utee ofa họ nọ whọ riẹ nọ whọ rẹ sai le tobọ. Joma ta kpahe ejọ.

17 Se 1 Timoti 4:13, 15. Otẹrọnọ whẹ yọ oniọvo-ọmọzae nọ ọ họ-ame no, whọ sai wuhrẹ epanọ a re ru ẹme ziezi je wuhrẹ ahwo ziezi. Fikieme? Keme whọ tẹ “rọ oma kpobi kẹ” isase, ẹme-oruo, gbe ewuhrẹ, ohwo kpobi nọ ọ be gaviezọ o re wo erere no ẹme ra ze. Daoma romatotọ se uwuhrẹ kpobi nọ o rrọ obe Romakẹ Isase Ẹgbede avọ Ewuhrẹ na, who ve je ru oware nọ uwuhrẹ na o ta. Rọ ọjọ muhọ, re who wuhrẹ epanọ a re ro ru ei ziezi, kẹsena who ve ru eware nọ who wuhrẹ na nọ a tẹ kẹ owhẹ ẹme. Whọ sae ta kẹ oniọvo nọ ọ rrọ ọkohrẹ obufihọ evaọ ukoko ra, hayo ekpako ukoko na efa nọ i “bi ru iruo gaga evaọ ẹmeọta gbe amọfa owuhrẹ” re a fiobọhọ kẹ owhẹ. (1 Tim. 5:17) Who te bi ru ẹme, who roro kpahe epanọ who re ro ru eware nọ whọ jọ uwuhrẹ jọ se ọvo ho, rekọ te epanọ whọ rẹ rọ bọ ẹrọwọ inievo na ga hayo ta ẹme nọ ọ rẹ lẹliẹ ai ru oware nọ u fo. Who te ru enẹ, eva e te were owhẹ gbe ahwo nọ a be gaviezọ kẹ owhẹ ziezi.

18 Mai kpobi a ta kẹ nọ ma nyae ta usi uwoma je wuhrẹ ahwo zihe ruọ ilele. (Mat. 28:19, 20; Rom 10:14) Kọ whọ gwọlọ riẹ epanọ a re ru iruo nana nọ i wuzou gaga na ziezi? Daoma se ibroshọ Romakẹ Isase Ẹgbede avọ Ewuhrẹ na, re who je ru eware nọ whọ jariẹ wuhrẹ. Whọ sae ruẹ eware efa nọ i re je fiobọhọ kẹ owhẹ riẹ usi uwoma ta ziezi evaọ Obe Ewuhrẹ Uzuazọ Oleleikristi gbe Usi Uwoma Ota Mai na gbe ividio usi uwoma ota nọ a re dhesẹ evaọ ewuhrẹ udevie-oka na. Hae rọ oghẹrẹ sa-sa ta usi uwoma, re who muẹrohọ onọ o be mae lẹliẹ ahwo gaviezọ kẹ owhẹ. Who te bi ru eware nana, whọ te riẹ usi uwoma ta je wuhrẹ ahwo ziezi, yọ eva e te were owhẹ gaga.—2 Tim. 4:5.

19 Whọ tẹ gwọlọ fi utee họ, whọ jọ utee nọ o mai wuzou o thọrọ owhẹ ẹro ho, koyehọ epanọ who re ro wo iruemu nọ u fo nọ Oleleikristi o re wo. (Gal. 5:22, 23; Kọl. 3:12; 2 Pita 1:5-8) Ẹvẹ whọ sai ro ru ei? Ma rehọ iẹe nọ whọ gwọlọ nọ ẹrọwọ ra ọ ga ziezi. Whọ sai se ebe ukoko na nọ e ta kpahe oware nọ ma re ru re ẹrọwọ mai ọ sae jọ gaga. Whọ sai je rri ividio JW Broadcasting® nọ a jọ dhesẹ inievo nọ i kru ẹrọwọ rai evaọ oke nọ edawọ i te ai. Kẹsena whọ vẹ romatotọ roro kpahe ae, je ru ọkpọ eware nọ a ru.

AHRẸ 11-17

EWARE AGHAE NỌ E RRỌ EBAIBOL NA | 2 SAMUẸLE 20-21

“Jihova Yọ Ọghẹnẹ nọ O re Bru Uvioziẹ”

it-1 932 ¶1

Gibiọn

Evaọ ikpe buobu, ahwo Gibiọn a gbẹ jẹ rria ẹkwotọ na, dede nọ Sọl ovie na ọ jẹ gwọlọ epanọ o re ro kpe ai muotọ. Rekọ ahwo Gibiọn a fievahọ Jihova inọ o maki kri kẹhẹ, o ti rovie oware uyoma nọ Sọl o ru na via jẹ kioja kẹ ae. Yọ ere o ginẹ via. Jihova o ru nọ ohọo u ro mu ikpe esa evaọ oke esuo Devidi. Devidi ọ tẹ nọ mi Jihova, kẹsena Jihova ọ tẹ ta kẹe nọ ohwo jọ ọ reabe azẹ evaọ ẹkwotọ na. Devidi ọ tẹ nọ ahwo Gibiọn re a vuẹe oware nọ o re ru ro voro otọ na. Ahwo Gibiọn a tẹ ta kẹe nọ ẹme nana yọ ẹme nọ a “rẹ jọ mi isiliva hayo igoru hu.” Ẹme rai na ọ gba kerọ ọka, keme Uzi na o ta nọ a rẹ rọ igho nwene uzou ohwo nọ o kpe ohwo ho. (Ik 35:30, 31) Ahwo Gibiọn a tẹ jẹ riẹ nọ a wo udu nọ a re ro kpe ohwo ọvo ho ajokpanọ a re kuenu kẹ ae tao. Fikiere nọ Devidi ọ wariẹ nọ ae oware nọ o re ru kẹ ae, a tẹ ta nọ jọ a kẹ ae “emezae” ihrẹ Sọl. Ikere na e ta nọ Sọl avọ uwou riẹ ae a reabe azẹ na. Onana u dhesẹ nọ dede nọ Sọl ọye ọ kobaro evaọ ikpakpe na, ẹsejọhọ “emezae” riẹ a kpe ahwo Gibiọn re hayo ejọ rai i wobọ kpahe iẹe. (2Sa 21:1-9) Otẹrọnọ ere o jọ, kiyọ ma sae ta nọ emezae riẹ nọ a kpe na orọnikọ a whu fiki izieraha ọsẹ rai hi (Izi 24:16) rekọ oware nọ a ru oye u si uwhu kpe ai na, keme uzi na o ta nọ “a rẹ rehọ uzuazọ hwosa uzuazọ.”—Izi 19:21.

Eware Aghae nọ Whọ Kiẹ Via

w13 1/15 31 ¶14

Ekpako Ukoko ‘Ibe Iruiruo Rọkẹ Oghọghọ Mai’

14 Mai idibo Ọghẹnẹ evaọ akpọ na soso ma be gọ Jihova ghelọ ebẹbẹ sa-sa nọ i bi no obọ Setan avọ ikọ riẹ ze. Mai otujọ, ma rẹ rẹriẹ ovao dhe ebẹbẹ ilogbo ẹsejọ, rekọ eva nọ ma fihọ Jihova u bi fi obọ họ k’omai fi ebẹbẹ itieye na nọ e wọhọ Goliat na kparobọ. Dede na, okejọ o rẹ sae jariẹ nọ oma o rẹ rrọ omai hayo nọ udu u re whrehe omai fiki oghẹrẹ ebẹbẹ jọ nọ i bi t’omai n’oke t’oke. Ma gbẹ yọroma ha, oke utionana ebẹbẹ nọ ma hae sai fi kparobọ e rẹ sai gele omai kie. Evaọ oke utioye, uduotahawọ ẹruoke nọ u re no obọ ekpako na ze o rẹ sasa omai oma je fi obọ họ k’omai wariẹ wo ẹgba, yọ ere o via kẹ inievo buobu no. Ọkobaro jọ nọ ọ kpako te ikpe udhosa gbọ no ọ ta nọ: “Okejọ nọ u kpemu, oma o ga omẹ tere he yọ o jọ bẹbẹ k’omẹ re me kpohọ usiuwoma ota. Ọkpako jọ nọ o muẹrohọ onana ọ tẹ nyabru omẹ ze. O lele omẹ ta ẹme jẹ rọ Ebaibol na ta udu họ omẹ awọ. Me ru lele ohrẹ nọ ọ k’omẹ yọ onana u fi obọ họ k’omẹ.” Ọ ta re nọ: “Eva e were omẹ gaga inọ ọkpako na o muẹrohọ nọ oware jọ o be via k’omẹ je fi obọ họ k’omẹ.” Avro ọ riẹ hẹ, eva e rẹ were omai nọ ma tẹ riẹ nọ ekpako ukoko a bi muẹrohọ omai, yọ wọhọ Abishai, a ruẹrẹ oma kpahe oke kpobi re a dhogbo ze ti fi obọ họ k’omai.

AHRẸ 18-24

EWARE AGHAE NỌ E RRỌ EBAIBOL NA | 2 SAMUẸLE 22

“Rẹroso Jihova inọ O ti Fiobọhọ kẹ Owhẹ”

cl 19 ¶11

Kọ Whọ Sai Ghine ‘Si Kẹle Ọghẹnẹ’?

11 Re a jọ obe se nọ Ọghẹnẹ o wo “ẹgba ologbo” yọ ojọ. (Aizaya 40:26) Rekọ ẹme ọfa o rrọ re a se kpahe epanọ o ro siwi Izrẹl fa Abade Ọwawae na vrẹ ọ tẹ jọ igbrẹwọ na kuọ orẹwho na ikpe 40. Whọ sai roro epanọ o jọ nọ ame na ọ jẹ wọ bẹre abava. Whọ sae ruẹ orẹwho na—ẹsejọhọ ahwo 3,000,000—nọ e be nya otọ oyaya na vrẹ, ame na nọ o dhẹmu na ọ wọhọ igbẹhẹ ilogbo evaọ t’abọ t’abọ. (Ọnyano 14:21; 15:8) Whọ sae ruẹ imuẹro ẹruọsa ọthọwẹ Ọghẹnẹ evaọ igbrẹwọ na. Ame o su no itho ze. Emuore, ọnọ ọ wọhọ ibi efuafo, i je kie fihọ otọ. (Ọnyano 16:31; Ikelakele 20:11) Jihova ọ jọ etenẹ dhesẹ nọ orọnikọ o wo ogaga ọvo ho rekọ ọ rẹ rehọ iẹe thọ ahwo riẹ. Kọ o gbẹ rọ oware omosasọ re ma riẹ nọ elẹ mai i bi bru Ọghẹnẹ ọgaga ọnana ọnọ ọ rrọ “oria adhẹzọ gbe ogaga mai, ọ rọ obọufihọ mai evaọ oke uye mai kpobi”?—Olezi 46:1.

w10 6/1 26 ¶4-6

“Whọ rẹ Talamu Ohwo”

Joma romatotọ rri ẹme nọ Devidi ọ ta na. Ẹme Hibru nọ a fa “talamu” na, a sae jẹ fae “dhesẹ uyoyou nọ o rẹ hiẹ hẹ.” Uyoyou oye o rẹ wọ ohwo talamu ogbẹnyusu riẹ. Fiki uyoyou nọ Jihova o wo, ọ rẹ nyasiọ ahwo nọ a talamu ei ba ha.

U te no ere no, a tẹ ta nọ ohwo ọ talamu omọfa, orọnikọ obọ udu ọvo o re jo you ohwo na ha; o re ru oware jọ ro dhesẹ iẹe via. Jihova o re ru eware nọ i dhesẹ nọ o you idibo riẹ ẹsikpobi. Yọ ere o ru kẹ Devidi. Oke nọ ebẹbẹ buobu i te Devidi, Jihova o fiobọhọ kẹe. Ọ nyasiọ iẹe ba vievie he, ọ thọ riẹ jẹ rẹrotei evaọ oria kpobi nọ ọ jọ. Onana o da Devidi ẹro fia. Agbẹta nọ ọ rọ ta nọ Jihova họ ọnọ o siwi rie “no obọ ewegrẹ riẹ kpobi” na.—2 Samuẹle 22:1.

Eme ma rẹ sai wuhrẹ no ẹme Devidi na ze? Jihova o re nwene he. (Jemis 1:17) O re ru oware nọ u fo ẹsikpobi, yọ oware kpobi nọ ọ ya eyaa riẹ, o re ru ei gba. Devidi ọ jọ olezi ọfa nọ o kere ta nọ: “Jihova . . . o ti gbabọkẹ enọ e talamu ei hi.”—Olezi 37:28.

Eware Aghae nọ Whọ Kiẹ Via

w12 11/15 17 ¶7

Hai Rri Omara Nnọ Whọ Mae Kawo

7 Oriruo omaurokpotọ Ọghẹnẹ u duobọte Devidi gaga. Ọ so kpahe Jihova inọ: ‘Whọ kẹ omẹ ojese esiwo ra, omaurokpotọ ra u ru omẹ rro.’ (2 Sam. 22:36) Devidi ọ riẹ nọ orro kpobi nọ o wo evaọ Izrẹl, o wo rie fiki omaurokpotọ Jihova, koyehọ fiki oma nọ Jihova ọ rọ ziọ otọ re ọ gaviezọ kẹe. (Ol. 113:5-7) Kọ o gbẹ rrọ nọ ere o rrọ k’omai re? Onaa, ọkwa-iruo, gbe emamọ iruemu kpobi nọ ma wo, ọvuọvo nọ ma “mi hi” o rrọ họ keme obọ Jihova i no ze. (1 Kọr. 4:7) Edhere jọnọ ohwo nọ o bi ru oma riẹ kpotọ ọ rẹ rọ jọ ọnọ ọ “mae ro” họ, Jihova o re rri rie ghaghae. (Luk 9:48) Joma ta kpahe oware nọ o rọ rrọ ere.

Ẹme nọ A re Ru Ovavo

w06 9/1 9 ¶7-8

Job—Ọzae nọ O Thihakọ je Kru Ẹgbakiete

7 Dede nọ Ileleikristi buobu nẹnẹ a be ruẹ uye nọ u te orọ Job na ha, iye sa-sa i bi te ai oma. Ejọ i whu no fiki ẹrọwọ rai. Ibuobu e be rẹriẹ ovao ku ukpokpoma hayo ebẹbẹ uviuwou. Uvuhu hayo ẹyao e be lahiẹ ejọ. Dede na, ma rẹ nwane ta nnọ Setan ọ be wha okpẹtu kpobi nọ o bi te omai ze he. Ethobọ obọmai dede hayo sebaẹgba nọ ma reuku riẹ o rẹ sae wha ebẹbẹ jọ se omai. (Ahwo Galesha 6:7) Yọ owho hayo eware okpẹtu nọ ohwo ọ rọ obọ so ho i re kpomahọ ohwo kpobi. Ebaibol i ru rie vevẹ inọ evaọ akpọ nana, Jihova ọ rẹ rọ edhere igbunu ko idibo riẹ dhere no idabolo nana ha.—Ọtausiwoma Na 9:11.

8 Rekọ Setan ọ sae rehọ idabolo nọ i te omai ruiruo rọ raha ẹrọwọ mai. Pọl ukọ na ọ ta ẹme te uye nọ o jẹ bẹe fiki ‘edada jọ evaọ oma riẹ, ukọ Setan nọ ọ jẹ tehe iẹe.’ (2 Ahwo Kọrint 12:7) Sọ onana o jọ ẹbẹbẹ ugboma jọ, wọhọ ẹbẹbẹ ibiaro, hayo oware ofa jọ, Pọl ọ riẹ inọ Setan ọ sae rehọ ẹbẹbẹ na gbe idhọvẹ nọ i re noi ze ro ruiruo rọ raha oghọghọ gbe ẹgbakiete riẹ. (Itẹ 24:10) Nẹnẹ, Setan ọ sai gele ahwo uviuwou, ibe emọ-isukulu, hayo egọmeti ọgbahọ re a kpokpo idibo Ọghẹnẹ evaọ edhere jọ.

AHRẸ 25-31

EWARE AGHAE NỌ E RRỌ EBAIBOL NA | 2 SAMUẸLE 23-24

“Oghẹrẹ Idhe Vẹ Who bi Dhe kẹ Jihova?”

it-1 146

Arọna

O wọhọ nọ Arọna ọ vuẹ Devidi nọ ọ te kẹe oria nọ ọ gwọlọ jọ dhe idhe na, erao, ire, gbe eware efa nọ o ti ro dhe idhe na ọvọvẹ. Rekọ Devidi ọ rọwo rehọ ae ọvọvẹ hẹ. Ọ ta nọ ọ rẹ hwa ugho fihọ ae. Obe 2 Samuẹle 24:24 o ta nọ Devidi ọ dẹ otọ nọ a rẹ jọ si ibi no igbe ekakọ na shẹkẹl isiliva udhuvẹ-gbikpe (₦45,650). Rekọ obe 1 Iruẹru-Ivie 21:25 o ta nọ Devidi ọ hwa shẹkẹl igoru egba ezeza (600) fihọ otọ na (oware wọhọ ₦31,955,000). Ohwo nọ o kere obe Samuẹle avọ Ivẹ na ọ jẹ ta kpahe uzedhe unuigho nọ a rọ dẹ oria nọ a bọ agbada-idhe na fihọ gbe eware nọ a ro dhe idhe na, fikiere unuigho nọ ọ fodẹ na yọ onọ a rọ dẹ eware yena ọvo. Rekọ ohwo nọ o kere obe Iruẹru-Ivie Ọsosuọ na ọ jẹ ta kpahe etẹmpol nọ a bọ fihọ oria ovona uwhremu na, yọ ebabọ na ọ jẹ ta kpahe nọ ọ fodẹ unuigho yena. (1Ir 22:1-6; 2Ir 3:1) Oria nọ a bọ etẹmpol na soso fihọ o jọ ruaro gaga, fikiere o wọhọ nọ shẹkẹl igoru egba ezeza (600) nọ ọ fodẹ na yọ onọ a rọ dẹ oria ulogbo nọ a bọ etẹmpol na fihọ na, orọnikọ omoria nọ Devidi ọ kake bọ agbada-idhe na fihọ na ha.

w12 1/15 18 ¶8

Wuhrẹ No Ehri-uzi “Uzẹme” Na Ze

8 Otẹrọnọ ọmọ Izrẹl jọ ọ gwọlọ rọ unevaze dhe idhe ro yere Jihova fiki oware jọ nọ Jihova o ru kẹe, hayo ọ gwọlọ dhe idhe emahọ re ọ ruẹsi wo ọjẹrehọ Ọghẹnẹ, o rẹ jọ lọlọhọ kẹe re ọ rehọ emamọ arao dhe idhe. O te were ọmọ Izrẹl na re ọ rehọ arao nọ ọ mai woma kpobi dhe idhe kẹ Jihova. Ileleikristi nẹnẹ a bi dhe idhe nọ Uzi Mosis o fodẹ na ha; ghele na a bi dhe eghẹrẹ idhe efa, koyehọ a be rọ oke, ẹgba, gbe ekwakwa rai gọ Jihova. Pọl ukọ na ọ ta nọ unu mai nọ ma rẹ rọ ta ẹruore mai via avọ eware ezi nọ ma re ru kẹ amọfa yọ idhe nọ e rẹ were Ọghẹnẹ. (Hib. 13:15, 16) Oghẹrẹ ẹzi nọ ahwo Jihova a bi ro ru iruo nana u dhesẹ nọ eware nọ Ọghẹnẹ o ru kẹ ae e da rae ẹro fia. Fikiere oghẹrẹ ẹzi nọ ọ be wọ Ileleikristi ru iruo Ọghẹnẹ nẹnẹ oye o jẹ wọ emọ Izrẹl dhe idhe evaọ oke anwae.

Eware Aghae nọ Whọ Kiẹ Via

w05 6/1 31 ¶5

Oruvẹ no Obe Samuẹle Avivẹ Ze

23:15-17. Devidi o wo adhẹẹ kẹ uzi Ọghẹnẹ kpahe uzuazọ gbe azẹ ga te epanọ ọ rọ whaha eruo oware nọ o wọhọ ẹlavrẹ uzi na. Ma re wo uruemu utioye hrọ kpahe izi Ọghẹnẹ kpobi.

ARIA 1-7

EWARE AGHAE NỌ E RRỌ EBAIBOL NA | 1 IVIE 1-2

“Kọ Whọ be Hai Wuhrẹ No Ethobọ Ra Ze?”

it-2 987 ¶4

Solomọn

Nọ Adonaejah avọ ẹgba riẹ a yo edo ile nọ i bi do no Gaehọn nọ ọ rrọ ekẹloma ze, gbe edo ahwo nọ a bi bo nọ: “Jọ Solomọn ovie na ọ rria tọ,” ozọ u mu rai gaga, a tẹ dhẹ. Solomọn ọ rọwo nọ o re ru ohwo ọvo kele he evaọ ẹdẹ nọ a rọ rehọ iẹe mu ovie na. Ọ tẹ rọ ere dhesẹ nọ udhedhẹ o te jọ evaọ oke esuo riẹ. O hae jọ nọ Adonaejah a ro mu ovie na, ẹsejọhọ ọ hai ti kpe Solomọn no. Adonaejah ọ tẹ dhẹ kpohọ aruẹri na re a siọ iẹe ba ekpe no, fikiere Solomọn o te vi ahwo re a nyae rehọ Adonaejah ze. Solomọn ọ ta kẹ Adonaejah nọ a ti kpei hi ajokpanọ o ru oware uyoma jọ, kẹsena ọ tẹ ta kẹe nọ jọ o kpobọ uwou riẹ.—1Iv 1:41-53.

it-1 49

Adonaejah

Rekọ nọ Devidi o whu no, Adonaejah o te vi Bat-shiba bru Solomọn re ọ ta kẹe nọ jọ a rehọ ọmọtẹ nọ a re se Abishag nọ ọ jẹ rẹrote Devidi kẹe re ọ jọ aye riẹ. Adonaejah ọ ta nọ “mẹ họ ọnọ o je ti wo uvie na, yọ ahwo Izrẹl kpobi a je rẹro nọ mẹ họ ọnọ ọ te jọ ovie.” Ẹme riẹ na o dhesẹ nọ o gbe bi roro nọ a gbaviẹ esuo na mi ei, dede nọ ọ ta nọ Ọghẹnẹ họ ọnọ ọ kẹ Solomọn uvie na. (1Iv 2:13-21) O sae jọ nọ ọ jẹ ta nọ a rọ ọmọtẹ na kẹe re o jọ oware nọ a ro whrehe iei oviẹ fiki uvie na nọ u no rie obọ na. Rekọ oware nọ Adonaejah ọ yare na u dhesẹ nọ ọkwa uvie na u ri noi ẹro ho, keme ahwo nọ a jẹ rria ofẹ obọ ovatha-ọre evaọ oke anwae a wo uzi jọ inọ ovie o te whu, ohwo nọ uvie na u te ọye ọvo ọ rẹ rehọ eyae gbe ese ovie nọ o whu na. (Je rri 2Sa 3:7; 16:21.) Nwanọ ere Solomọn o rri ayare nọ Adonaejah ọ rehọ oni Solomọn yare iẹe na, fikiere ọ tẹ ta kẹ Benaya nọ jọ o kpe Adonaejah no, yọ ere o ru ababọ oke oraha.—1Iv 2:22-25.

Eware Aghae nọ Whọ Kiẹ Via

w05 7/1 20 ¶5

Oruvẹ no Obe Ivie Ọsosuọ Ze

2:37, 41-46. U yoma kẹhẹ re ohwo o roro nọ ọ rẹ sae la uzi vrẹ ababọ uye! Enọ i keke aro fihọ ghoro no ‘edhere ọhwahwa nọ o re su kpohọ uzuazọ na’ a te ruẹ uye iroro igheghẹ yena nọ a jẹ na.—Matiu 7:14.

Ẹme nọ A re Ru Ovavo

km 1/15 2 ¶1-3

Gbẹ Daoma Wo Ẹnyaharo Evaọ Odibọgba Na

1 Wọhọ egbodibo, Ileleikristi a rẹ dọmu oria ovo ho. Fiki oye Jesu o je ro wuhrẹ ilele riẹ re a wo ẹnyaharo evaọ iruo usiuwoma na. (Luk 9:1-5; 10:1-11) Yọ fiki oye ovona Akwila avọ Prisila a rọ rehọ Apọlọs gboma re a “ru idhere Ọghẹnẹ vẹ kẹe gbagba vi epanọ ọ riẹ vẹre.” (Iruẹru 18:24-26) Fiki ẹjiroro ọvona Pọl ọ rọ tuduhọ Timoti awọ dede nọ o wo onaa ziezi no vẹre, re ọ gbẹ daoma fihọ onaa ewuhrẹ riẹ “re ahwo kpobi a sae ruẹ ẹnyaharo” riẹ vevẹ. (1 Tim. 4:13-15) O tẹ make rọnọ ma gbodibo kẹ Olori na kri no evaọ iruo usiuwoma ota na, ma rẹ gbẹ daoma wo ẹnyaharo evaọ onaa mai.

2 Wuhrẹ Mi Amọfa: Oghẹrẹ jọ nọ ma re ro fiba onaa mai họ ma re wuhrẹ mi amọfa. (Itẹ 27:17) Fikiere, daoma muẹrohọ nọ iwhowho-uvie efa e tẹ be ta usiuwoma. Ta kẹ iwhowho-uvie nọ i wo onaa ziezi re a vuẹ owhẹ oware nọ who re ru re who wo onaa viere, whọ vẹ gaviezọ ziezi. (Itẹ 1:5) Kọ o rrọ bẹbẹ kẹ owhẹ re who wo ozihebro, mu obe-uwuhrẹ Ebaibol họ, hayo w’obọ evaọ abọjọ usiuwoma ota na? Ru oware jọ kpahe iẹe, ta kẹ ọsẹro utu usiuwoma ota ra hayo owhowho-uvie jọ nọ o wo onaa ziezi re o fiobọhọ kẹ owhẹ. Kareghẹhọ re nọ Jihova ọ sae rọ ẹzi ọfuafo riẹ fiobọhọ kẹ omai wo onaa ziezi, fikiere hae yare Jihova kẹ ẹzi riẹ ẹsikpobi.—Luk 11:13.

3 Jọ eva e dha owhẹ hẹ nọ oniọvo jọ ọ tẹ vuẹ owhẹ abọ nọ whọ rẹ gbẹ jọ daoma, o tẹ make rọnọ whọ nọ riẹ tao ho. (Ọtausi. 7:9) Wọhọ Apọlọs, rọ omaurokpotọ gbe edẹro jẹ obufihọ na rehọ. Who te ru ere, u re dhesẹ nọ who wo areghẹ.—Itẹ 12:15.

ARIA 8-14

EWARE AGHAE NỌ E RRỌ EBAIBOL NA | 1 IVIE 3-4

“Areghẹ O Wuzou Gaga”

w11 12/15 8 ¶4-6

Kọ Emamọ Oriruo O Fihotọ Kẹ Owhẹ Manikọ Ekpehre?

4 Nọ Solomọn o muọ esuo riẹ họ obọ, Ọghẹnẹ ọ roma via kẹe evaọ ewezẹ o tẹ ta kẹe re ọ yare oware kpobi nọ ọ gwọlọ. Fikinọ Solomọn ọ riẹ nọ o wo eriariẹ tere he, ọ tẹ yare areghẹ. (Se 1 Ivie 3:5-9.) Eva e were Ọghẹnẹ inọ Solomọn ọ yare areghẹ viukpọ efe hayo oruaro, fikiere ọ tẹ kẹ Solomọn “areghẹ gbe iroro otọ-oriẹ”—gbe efe. (1 Iv. 3:10-14) Wọhọ epanọ Jesu ọ ta na, areghẹ Solomọn o do te epanọ ovie-aye Shiba o ro yo kpahe iẹe ọ tẹ nya ugbothabọ nyae rọ erọ ruẹ.—1 Iv. 10:1, 4-9.

5 Ma re rẹro ho inọ Ọghẹnẹ ọ te rọ edhere igbunu k’omai areghẹ. Solomọn ọ ta nọ “ỌNOWO na ọ rẹ kẹ areghẹ,” rekọ eme efa nọ ọ ta i dhesẹ nọ re ma sai wo areghẹ o gwọlọ omodawọ mi omai, nọ o kere nọ: “Gaviezọ kẹ areghẹ, who ve je rovie udu ra kẹ otoriẹ.” Ọ ta nọ ma re “bo kẹ” areghẹ ma vẹ “jẹ gwọlọ iẹe.” (Itẹ 2:1-6) O rrọ vevẹ inọ ma rẹ sai wo areghẹ.

6 U fo re ma nọ oma mai nọ, ‘Kọ mẹ be rọ aro kele Solomọn se areghẹ nọ o no obọ Ọghẹnẹ ze gboja?’ Ẹbẹbẹ ugho o be lẹliẹ ahwo buobu tẹrovi iruo rai gbe efe ole, hayo o lẹliẹ ahwo jọ jẹ iroro nọ a bi ro kpohọ isukulu ikpehru. Kọ ẹvẹ kpahe owhẹ avọ uviuwou ra? Kọ iruẹru ra i bi dhesẹ nọ who se areghẹ nọ o no obọ Ọghẹnẹ ze gboja? Kọ u fo re who nwene eriwo ra kpahe ugho gbe isukulu ikpehru re whọ tẹrovi eware nọ i re fi obọ họ k’owhẹ wo areghẹ? Evaọ uzẹme, re who wo areghẹ jẹ rehọ iẹe ru iruo o rẹ wha erere ebẹdẹ bẹdẹ se owhẹ. Solomọn o kere nọ: “Kẹsena whọ te riẹ otọ ẹrẹreokie gbe oziẹ-uzẹme, gbe oruọzewọ avọ emamọ edhere.”—Itẹ 2:9.

Eware Aghae nọ Whọ Kiẹ Via

w98 2/1 18 ¶15

Jihova Yọ Ọghẹnẹ Evọ

15 Avọ emọ Abraham nọ a kokohọ no wọhọ orẹwho evaọ otọ Uzi na, Jihova ọ tẹ ghale ai nya lele eyaa riẹ kẹ ọsẹ anwae na. Evaọ 1473 B.C.E., ohwo nọ ọ rehọ ẹta Mosis, Joshua, o te su Izrẹl ruọ Kenan. Otọ nọ a ghale fihọ erua na o tẹ rọ orugba eyaa Jihova re ọ rehọ ẹkwotọ kẹ ubi Abraham. Okenọ Izrẹl a wo ẹrọwọ, Jihova o ru eyaa riẹ gba re ọ kẹ ai obokparọ vi ewegrẹ rai. Onana o mae jọ uzẹme evaọ etoke esuo Devidi Ovie na. Evaọ etoke esuo ọmọ Devidi, Solomọn, abọ avesa ọ eyaa ọvọ Abraham o te rugba. “Ahwo Juda gbe ahwo Izrẹl a jọ buobu wọhọ uwẹkpẹ abade; a jẹ re da yọ a were eva.”—1 Ivie 4:20.

ARIA 15-21

EWARE AGHAE NỌ E RRỌ EBAIBOL NA | 1 IVIE 5-6

“A rọ Eva Rai Kpobi Ru Iruo Ebabọ Na”

w11 2/1 15

Kọ Whọ Riẹ?

Ahwo a riẹ ire sida Lebanọn ziezi keme e rrọ gaga, i wo erru, i re gbo emamọ ore, yọ emerae e rẹ kake re iẹe he. Ire sida nọ Solomọn ọ rọ bọ etẹmpol na u dhesẹ nọ eware nọ e mai woma ọ rọ bọe. Nẹnẹ na, who te te oria nọ ewhawho nọ ire sida e jọ vẹre evaọ igbehru Lebanọn na, umutho ire nana ọvo whọ rẹ ruẹ nọ e rrọ eria godo godo.

it-1 424

Sida

Re a sae rọ ire Sida nọ i bu tere rọ bọ uwou, okolo iruo ho. Ahwo buobu ae a ko ire na fihọ otọ, a tẹ wọ ae kpobọ Taya hayo Saedọn nọ o kẹle abade Mediterenia, a tẹ gba ae ikru buobu, wọ ae fihọ ehru ame na re a vori ae vrẹ, yọ ẹsejọhọ obọ Jọpa a vori rai kpohọ. Kẹsena a tẹ jọ obọ Jerusalẹm wọ ae fihọ okpa. A sai ru iruo nana kpobi fiki ọtamuo nọ Solomọn avọ Haeram a ru. (1Iv 5:6-18; 2Ir 2:3-10) Nọ aimava a tae mu no, a tẹ jẹ hai bru ite-ire na no obọ Taya ze, tube te epanọ Ebaibol ọ rọ ta nọ ‘ire sida e jọ buobu wọhọ ire sikamọ’ evaọ oke esuo Solomọn.—1Iv 10:27; je rri Aiz 9:9, 10.

it-2 1077 ¶1

Etẹmpol

Re a sai ru iruo na, Solomọn o koko ezae nọ i bu te idu ọgba (30,000) họ evaọ Izrẹl. Ọ tẹ ghale ae fihọ itu esa, re ọ hai vi ezae idu ikpe (10,000) kpobọ Lebanọn kamara kamara. Nọ utu jọ o tẹ nya kpozi no a vẹ jọ uwou emerae ivẹ. (1Iv 5:13, 14) Solomọn o te je koko ezae idu udhosa-gbikpe (70,000) họ evaọ usu “erara” nọ e jọ ẹkwotọ na re a jọ enọ e rẹ wọ ewha, gbe ahwo idu udhone (80,000) nọ i re bru itho. (1Iv 5:15; 9:20, 21; 2Ir 2:2) Solomọn ọ tẹ jẹ rọ ezae egba isoi gbe udhuvẹ-gbikpe (550) mu re a jọ enọ i wuzou ahwo nọ a je ru iruo na. Yọ o wọhọ nọ ọ rọ ezae idu esa gbe egba esa (3,300) mu re, re a fiobọhọ kẹ enọ i wuzou na. (1Iv 5:16; 9:22, 23) O wọhọ nọ evaọ usu ahwo nọ o ro mu re a rẹrote iruo na, ezae egba ivẹ gbe udhuvẹ-gbikpe (250) yọ ahwo Izrẹl, idu esa gbe egba ezeza (3,600) nọ i kiọkọ kọ “erara” nọ e jẹ rria Izrẹl.—2Ir 2:17, 18.

Eware Aghae nọ Whọ Kiẹ Via

g 5/12 17, ẹkpẹti

Ebaibol na Yọ Obe nọ Eruẹaruẹ Riẹ Kpobi I re Rugba, Abọ 1

OKE NỌ A FODẸ

Nọ a tẹ jọ Ebaibol fodẹ oke nọ eruẹaruẹ i ti ro rugba, ere o rẹ nwane via dẹẹ. Oriruo jọ họ onọ o rrọ obe 1 Ivie 6:1. A jọ etẹe ta kpahe oke nọ Solomọn ovie na o ro mu etẹmpol na họ ẹbọ evaọ Jerusalẹm. Etẹe ọ ta nọ: “Evaọ ukpe avọ egba ene gbe udhone (480) [koyehọ ikpe 479 gbagba] nọ ahwo Izrẹl a no ẹkwotọ Ijipti ze no, evaọ ukpe avọ ene nọ Solomọn o ro zihe ruọ ovie Izrẹl no, evaọ amara Ziv (koyehọ amara avọ ivẹ), Solomọn o te mu uwou Jihova họ ẹbọ.”

Iku Ebaibol i dhesẹ nọ ukpe 1034 B.C.E. o jọ ukpe avọ ene esuo Solomọn. Nọ whọ tẹ rọ ukpe yena muhọ, who je kele ikpe egba ene gbe udhosa gbe ikpegbizii (479) kpohọ emu, who ve kele te ukpe nọ ahwo Izrẹl a ro no Ijipti, oye họ 1513 B.C.E.

ARIA 22-28

EWARE AGHAE NỌ E RRỌ EBAIBOL NA | 1 IVIE 7

“Oware nọ Ma rẹ Sai Wuhrẹ No Ipila Ivẹ Jọ Ze”

w13 12/1 13 ¶3

‘Wha te Jọ Igbehru na Tọ Ekọpa Via’

Unu ekọpa nọ Solomọn ovie na o ro ru eware sa-sa fihọ etẹmpol nọ ọ jọ Jerusalẹm na ẹkpẹhẹbe. Ibuobu ekọpa nana yọ enọ Devidi ọsẹ riẹ ọ kwa rehọ mi ahwo Siria nọ o fi kparobọ. (1 Iruẹru-Ivie 18:6-8) Odhe ologbo nọ izerẹ na a jẹ hae jọ rehọ ame wozẹ abọ nọ a se “abade ekọpa” nọ ọ jọ etẹmpol na, egalọno ame 17,500 (ilita 66,000) eye e rẹ vọe, yọ o sae jọ nọ ọ gbẹdẹ te oware wọhọ ekpa isimeti 544. (1 Ivie 7:23-26, 44-46) Ipila ekọpa ilogbo ivẹ e tẹ jẹ jọ oria nọ a rẹ rọ ruọ etẹmpol na. I theri te irula 26 (imita 8), yọ izou nọ a ru fihọ ehru rai i kpehru vrẹ irula ihrẹ (imita ivẹ gbọ). Ipila na i wo eghogho, yọ i wo okpa te okẹkẹe iziabọ ene (7.5 cm), yọ whọ tẹ mae wariẹ họ u te irula isoi gbe ubro (imita 1.7). (1 Ivie 7:15, 16; 2 Iruẹru-Ivie 4:17) Who te roro kpahe epanọ ekọpa nọ a ro ru eware nana ọvo i bu te, akpọ o re gbe owhẹ unu.

it-1 348

Boaz, II

A bọ ipila ekọpa ilogbo ivẹ fihọ aro ọmọgwa etẹmpol owowoma nọ Solomọn ọ bọ na. Ipila nọ ọ jọ ofẹ ẹkpẹlobọ na, a se rie Boaz, yọ o sae jọ nọ otofa riẹ họ “Avọ Ẹgba.” A se ipila nọ ọ jọ obọze na Jekin, yọ otofa riẹ họ, “Ajọ O [Jihova] Ru Dikihẹ Gaga.” Fikiere nọ who te dikihẹ rọ ovao rri ofẹ ovatha-ọre, who je se eme ivẹ nana kugbe no obọze kpohọ ẹkpẹlobọ, i ve se nọ ‘Ajọ [Jihova] o ru [etẹmpol na] dikihẹ gaga avọ ẹgba.’—1Iv 7:15-21; rri UZOU IPILA.

Eware Aghae nọ Whọ Kiẹ Via

it-1 263

Ẹhọ

Jihova ọ gwọlọ nọ ahwo nọ a be gọe a re ru ugboma rai fuafo jẹ jọ ọrẹri. Whọ rẹ ruẹ onana vevẹ nọ who te rri oghẹrẹ nọ Ọghẹnẹ ọ ta nọ a rẹ rọ gọe evaọ uwou-udhu na gbe etẹmpol nọ a bọ uwhremu na. Oke nọ a rọ rehọ Erọn Ozerẹ Okpehru na avọ emezae riẹ mu, a họ taure a te ti ku iwu izerẹ rai họ. (Ọny 29:4-9; 40:12-15; Ize 8:6, 7) Izerẹ na a rẹ jọ odhe ekọpa na rehọ ame, a vẹ wozẹ abọ gbe awọ rai evaọ etegu uwou-udhu na, yọ uwhremu na evaọ etẹmpol nọ Solomọn ọ bọ na, a fi odhe ologbo nọ a rọ ekọpa ru họ iẹe nọ a jẹ hai fi ame họ rọ wozẹ abọ gbe awọ. (Ọny 30:18-21; 40:30-32; 2Ir 4:2-6) Evaọ Ẹdẹ Omavoro na, ozerẹ okpehru na ọ rẹ họ isiava. (Ize 16:4, 23, 24) Ahwo nọ a wọ ẹwe Azazẹl, erao nọ a ro dhe idhe uzioraha na, gbe eruẹ ọwawae nọ a ro dhe idhe na kpobọ otafe evuẹ na, a rẹ họ jẹ fọrọ iwu rai taure a te ti zihe ziọ evuẹ na.—Ize 16:26-28; Ik 19:2-10.

ARIA 29–AZIE 4

EWARE AGHAE NỌ E RRỌ EBAIBOL NA | 1 IVIE 8

“Solomọn Ọ rọ Eva Riẹ Kpobi Lẹ Se Jihova Evaọ Iraro Ahwo na Kpobi”

w09 11/15 9 ¶9-10

Ru Elẹ Ra Woma Ẹkwoma Uwuhrẹ Ebaibol Omobọ ra

9 Re Ọghẹnẹ ọ sai yo elẹ mai, i re no eva ze. Solomọn ọ lẹ olẹ nọ u no eva ze, onọ a kere fihọ 1 Ivie uzou avọ 8, okenọ ogbotu ahwo a kokohọ Jerusalẹm kẹ eromudhe etẹmpol na evaọ 1026 B.C.E. Okenọ a wọ okọ ọvọ na fihọ Ọrẹri Erẹri na no, nọ ẹgho Jihova ọ jẹ vọ etẹmpol na no, Solomọn o te jiri Ọghẹnẹ.

10 Kiẹ olẹ Solomọn na riwi re who muẹrohọ eme nọ ọ ta kpahe eva na. Solomọn ọ ta nọ Jihova ọvo họ ọnọ ọ riẹ eva ohwo. (1 Iv. 8:38, 39) Olẹ ovo na u dhesẹ nọ ọrahauzi ọ tẹ ‘rehọ eva riẹ kpobi bru Ọghẹnẹ ze’ ọ rẹ jẹe rehọ. Ewegrẹ a te mu ahwo Ọghẹnẹ kpohọ igbo, Ọghẹnẹ o ti yo elẹ rai otẹrọnọ a rehọ eva rai kpobi bo sei. (1 Iv. 8:48, 58, 61) O ginẹ roja nọ elẹ ra i re no eva ze.

w99 2/1 15 ¶7-8

Kpare Abọ Omarokpotọ Evaọ Olẹ

7 Makọ ma be lẹ evaọ ogbotu hayo kẹ omobọ mai, obọdẹ ehri-uzi Ikereakere jọ nọ ma rẹ kareghẹhọ họ ma re dhesẹ uruemu omarokpotọ evaọ elẹ mai. (2 Iruẹru-Ivie 7:13, 14) Solomọn ovie na o dhesẹ omarokpotọ evaọ olẹ ogbotu riẹ eva eromuo etẹmpol Jihova evaọ Jerusalẹm. Solomọn ọ nwani ku ebabọ uwou urirẹ jọ nọ a tu bọ fihọ otọakpọ na họ no. Ghele na, ọ rehọ omarokpotọ lẹ nọ: “Rekọ ghinọ uzẹme nọ Ọghẹnẹ ọ rẹ ria eva otọ akpọ na? Whaọ riri, odhiwu gbe odhiwu nọ o kpehru vievie e rẹ gba owhẹ hẹ; kabikọ uwou nana nọ mẹ bọ na!”—1 Ivie 8:27.

8 Wọhọ Solomọn, ma rẹ roma kpotọ nọ ma te bi su amọfa evaọ olẹ ogbotu. Dede nọ ma rẹ nwane r’abọ kuoma lẹ hẹ, ma rẹ sai dhesẹ omarokpotọ evaọ uvo ẹmeọta mai. Olẹ omarokpotọ orọnikọ onọ a rẹ jọ ghrẹghrẹ uvo ho. Orọnikọ u re si iroro kpohọ ohwo nọ ọ be lẹ na ha, rekọ ro se Ọnọ a be lẹ se na. (Matiu 6:5) Omarokpotọ u re je dhesẹ oma via evaọ ẹme nọ ma rẹ ta evaọ olẹ. Ma tẹ rehọ omarokpotọ lẹ, orọnikọ ma re do ku Ọghẹnẹ hẹ inọ o ru eware lele ẹgwọlọ mai. Ukpoye, ma rẹ lẹ Jihova re o ru oware nọ o rọwo kugbe oreva ofuafo riẹ. Ọso-ilezi na ọ kẹ oriruo uvi uruemu nọ ọ lẹ nọ: “Siwi omai, ma lẹ owhẹ, ỌNOWO! O ỌNOWO, ma lẹ owhẹ, kẹ omai obọokparọ!”—Olezi 118:25; Luk 18:9-14.

Eware Aghae nọ Whọ Kiẹ Via

it-1 1060 ¶4

Odhiwu

Solomọn nọ ọ bọ etẹmpol nọ ọ jọ obọ Jerusalẹm na ọ ta nọ “idhiwu na, ẹhẹ, odhiwu idhiwu na” ọ sae gba Ọghẹnẹ hẹ. (1Iv 8:27) Oria nọ Jihova nọ ọ ma idhiwu na ọ rrọ u kpehru vi idhiwu na soso, yọ “odẹ riẹ ọvo u kpehru thesiwa. Oruaro riẹ u kpehru vi otọakpọ gbe odhiwu.” (Ol 148:13) Jihova ọ rẹ ma idhiwu nọ ma be ruẹ na lọlọhọ, wọhọ epanọ ohwo ọ rẹ rọ okẹkẹe evabọ riẹ ma oware na, oware na o vẹ jọ udevie ẹroro uziobọ uzou riẹ avọ uziobọ osese riẹ. (Aiz 40:12) Orọnikọ ẹme Solomọn na u dhesẹ hẹ inọ Ọghẹnẹ o wo uzedhe oria ovuovo nọ ọ be rria ha. Yọ orọnikọ ọ be ta nọ Ọghẹnẹ ọ rrọ oria kpobi jẹ rrọ evaọ oware kpobi hi. Oware nọ ma rọ ta ere họ, Solomọn ọ ta re inọ, Jihova o re yo olẹ “evaọ obọ idhiwu na, oria nọ [ọ] be rria,” koyehọ oria nọ emama izi e rrọ.—1Iv 8:30, 39.

Ẹme nọ A re Ru Ovavo

km 5/10 2

U Fo re Egbodibo Ileleikristi A Hae Lẹ

1 Ma rẹ sae rehọ ẹgba mai ọvo ru iruo odibọgba na ha. Jihova ọ be k’omai ẹgba nọ ma re ro ru iruo na. (Fil. 4:13) Ọ be rehọ ikọ-odhiwu riẹ fi obọ họ k’omai gwọlọ enọ e wọhọ igodẹ. (Evia. 14:6, 7) Jihova họ ọnọ o re ru ubi uzẹme nọ ma kọ je ku ame ku rro. (1 Kọr. 3:6, 9) O roja gaga re egbodibo Ileleikristi a lẹ se Ọsẹ obọ odhiwu mai kẹ obufihọ!

2 Rọkẹ Omobọ Mai: U fo re ma lẹ oke kpobi nọ ma te bi kpohọ usiuwoma. (Ẹf. 6:18) Eme ma rẹ lẹ kẹ? Ma rẹ sae lẹ kẹ aruọwha gbe epanọ ma rẹ sae rọ rehọ emamọ ubiẹro rri ahwo ẹkwotọ mai. (Iruẹru 4:29) Ma rẹ sae yare Jihova re ọ kpọ omai bru enọ i wo eva-ezi nọ ma rẹ sai wuhrẹ Ebaibol kugbe. Otẹrọnọ ọnọ ma be ta usiuwoma kẹ ọ n’onọ, ma sae lẹ olẹ okpẹkpẹe heva se Jihova re o fi obọ họ k’omai kẹ emamọ uyo. (Neh. 2:4) Ma sae jẹ lẹ kẹ areghẹ re ma sae rọ iruo odibọgba na karo. (Jem. 1:5) Ofariẹ, eva e rẹ were Jihova nọ ma te yere iei kẹ uvẹ-ọghọ nọ ma rọ rrọ egbodibo riẹ.—Kọl. 3:15.

3 Rọkẹ Amọfa: Ma rẹ jẹ ‘lẹ kẹ ohwohwo,’ tubẹ fodẹ odẹ ibe Ileleikristi mai evaọ olẹ, nọ u te fo. (Jem. 5:16; Iruẹru 12:5) Kọ ẹyao o bi ru owhẹ nọ whọ gbẹ be sai ro kpohọ usiuwoma ziezi hi? O tẹ rrọ ere, lẹ rọkẹ inievo nọ oma rai o rẹ gaga. Who du roro ho inọ elẹ ra kẹ amọfa e roja ha. U te je fo re ma lẹ kẹ enọ i bi su na re a siọ iruo usiuwoma ota na ba emukpahe, re inievo mai a “ruẹse yere uzuazọ udhedhẹ avọ omofọwẹ.”—1 Tim. 2:1, 2.

4 Ewhowho emamọ usi na evaọ akpọ na soso yọ iruo ilogbo. Rekọ, nọ ma tẹ be “hẹ lẹ kẹse kẹse,” ma ti ru iruo na gba avọ obufihọ Jihova.—Rom 12:12.

    Ebe Isoko Kpobi (1992-2025)
    Noi No
    Rueva
    • Isoko
    • Vi Ei Se Omọfa
    • Ru Ei Fihọ Oghẹrẹ nọ O Were Owhẹ
    • Copyright © 2025 Watch Tower Bible and Tract Society of Pennsylvania
    • Izi Kpahe Eroruiruo Evuẹ Na
    • Izi Oria Evuẹ Omobọ Ra
    • Esẹtini Oria Evuẹ Omobọ Ra
    • JW.ORG
    • Rueva
    Vi Ei Se Omọfa