Kija kayã gó nded gi kejeŋ lay, buga dage gó giŋ caani

1. Ginanogo Hebre 12:1 yaa mániŋ ná, nded ŋga néeŋgu ne me ba ŋga aneŋgu ná da gire kaŋga gó kretiyẽŋ kibiy gó age ŋgod ni ga.

BIBLE ay jene gó kretiyẽ key gisi ná garyã. Kretiyẽ kiyẽ gó girge gag an da kur kibiy gó age ŋgod ni ale ná, je haabege geyle gó gag girmiliŋ (2 Tim. 4:7, 8). Nded ŋga poreŋgu kusiŋga neyẽ gó gire ná kog, bekolo kur kibiy gó age ŋgodŋ gije mira ale. Pol bay gó e guye, gó ay baŋga da garyã gó kretiyẽ key ni aleŋ, gil beŋgaŋgu kayã gó je ojeŋga gó ŋga ageŋgu ná baŋga da gire koloŋ ni lay. Beŋgaŋgu gile gó naŋga ‘buŋgaŋgu kayã kiyẽ ped gó je ɗeege kusiŋga nee ndig-ndigŋ caani’ lay, náŋga ‘úrŋgu njaŋ da kayã naa kur ni gurŋga ginanogo ge yaa ná béŋgaŋ máni’ lay (tub Hebre 12:1).

2. ‘Boge kayã kiyẽ gó nee ped caani’ ná, tey gó dere na me ga.

² Kur gó Pol beŋga gile gó naŋga ‘buŋgaŋgu kayã kiyẽ ped gó je neeŋgaŋ caani’ ná, tob gó yaadi na daŋga kretiyẽ kiyẽ ná, ŋga náŋgu ná kayã kiyẽ gó nee gó keje ɗé ga. Ɗé dug-dug. Tob gó yaadi na nded ŋga bogeŋgu kayã kiyẽ gó nee ped gó ná kawdige ɗéŋ caani. Kayã kiyẽ gó nee gó ginane koloŋ mániŋ, je nareŋga kire gó gire lay, je gilaleŋga lay. Nogo kindi, ŋga tobŋgu gó boge kayã kiyẽ gó nee gó nded ŋga kejeŋguŋ caani ɗé. Ɗéŋ ná, ŋga je gireŋgu gag ane da kur kibiy gó age ŋgod ni ɗé (2 Tim. 2:5). Yaaŋgaŋgu kolo kayã kiyẽ gó nee koloŋ kaŋyẽ.

3. 1) Da Galat 6:5 ni ná, wéy wéy piyã keje kayãne key tey gó dere na me ga. 2) Ŋga je gooleŋgu ne me ba da kunjile kaŋ ni ga lay, ne kolo me lay ga.

³ (Tub Galat 6:5.) Pol yaa beŋga gó ‘wéy wéy piyã keje kayãne key’. Je yaadi ne kolo guye gó Kumno tob gó wéy wéy piyã di na lay, bay gó daŋ ɓal gó née da giladiŋga ni ɗé lay. Da kunjile kaŋ ni ná, ŋga gooleŋgu ‘kayã kaŋga kiyẽ gó nee’ nogo kaŋge ga lay, nogo naa ba ŋga kejeŋgu lay ga. Piŋ ɓedeŋ, ŋga je yaaŋgu kolo kayã kiyẽ gó nee kaŋyẽ gó ná kawdige ɗé gó dam ɗé ŋga je kejiŋgu lay, kayã gó ŋga néeŋgu gó ŋga bogeŋguge ná caani lay. Keje kayãne kaŋga lay, boge kayã kiyẽ gó nee kaŋyẽ gó ná kawdige ɗé caani lay ná, je ojeŋga gó ŋga aneŋgu ná da garyã kaŋga gó kretiyẽ kibiy gó age ŋgod ni.

KAYÃ KIYẼ GÓ NEE GÓ NDED ŊGA KEJEŊGU

4. Ne kolo me ba só kibdiŋga gó ŋga ayŋgu bé Johba gó ŋga je tabeyŋgu nogo gag girmiliŋ ná, ne kayã gó nee ɗé ga.

⁴ Kibdiŋga gó ŋga ayŋgu bé Johba gó ŋga je tabeyŋgu nogo gag girmiliŋ. Wele gó ŋga ayŋgu kibdiŋga bé Johba ná, ŋga boyŋgu béy tubra gó ŋga je tabeyŋgu lay, ŋga je néeŋgu tobe key lay. Nded ŋga sóŋgu tubra koloŋ, ɗewgere kibdiŋga gó ŋga ayŋguŋ. Ne guye gó gumyã, alla ne kayã kiyẽ gó nee ɗé. Ne kolo me ga. Bekolo Johba jeeŋga ne kolo née tobe key (Kbt. 4:11). Yí kirbe gó seney lay, ná gó tabey da mugludiŋga ni lay, neŋgaŋgu ginane day máni dege-dege. Ne day koloŋ ba je ojiŋga gó ŋga je ndorŋguje mira ná indiy lay, ŋga je habŋgu ná kuloŋgo eywa gó ne tobe key (Kir. 40:8). Piŋ ɓedeŋ, ne tobe key lay, ndaje Korendiy lay ná, ‘je beŋgaŋgu esuwa’ (Mat. 11:28-30).

5. Ne me ba je ojeŋga gó ŋga sóŋgu ná kibdiŋga gó ŋga ayŋgu gó tabe Johba ga (1 Jã 5:3).

⁵ Ne me ba je ojegi gó gi keje ná kayã kiyẽ gó nee koloŋ ga. Kayã so. Gó ca tumo ná, girma nenogoca kom gó bé Johba tey kog. Ginane koloŋ máni ná, kurbu da kayã kúra kiyẽ ped gó nedije, gó je nedi lay, gó je néedi bigiŋ ni lay. Nenogoca kom gó béy je baa gumyã neyẽ lay, je moglo bigi gó gi sóy neyẽ lay (tub 1 Jã 5:3). Gó ca so key ná, ndaja Jesu. Andi del ca da ne tobe gó Johba key ni bekolo je toniy oje key lay, je ŋgem da kirbe key ni berge gó je mboobiyŋ lay (Heb. 5:7; 12:2). Ginane Jesu key máni ná, tuna esuwa Johba lay, ŋgima da kirbe kom ni jumar kuloŋgo wele perere gó gisi geyle gó gag girmiliŋ. Kur gó gi ɗe nenogoca kom gó béy je baa gumyã lay, gi je ndaji Korendiy lay ná, je ojegi gó gi sóo ná kum gó gi ay béy gó tabeyŋ.

6. Ne kolo me ba nded ŋga néeŋgu guye kaŋga gó da tugu kulondo niŋ ga.

⁶ Ŋga séŋgu kindiŋga da kara gó da tugu kaŋga kulondo niŋ cadige ni. Daŋgaŋgu gó ŋga je girŋgu garyã gó kretiyẽ key ná, nded ŋga tobeŋgu Johba dage ná Jesu dele kara gó da tugu kaŋga kulondo niŋ (Mat. 10:37). Alla gil ná nogo ŋga kanoŋgu gó sé kindiŋga da kara gó da tugu kaŋga kulondo niŋŋ cadige ni ɗé, ginanogo je narŋgaŋguge kire gó aayẽ Kumno dage ná Kris kindigeŋ máni. Alla gó ŋga aayẽŋgu kindigeŋ ná, nded ŋga néeŋgu guye kaŋga gó sé kindiŋga da kara gó da tugu kaŋga kulondo niŋŋ cadige ni (1 Tim. 5:4, 8). Naŋga naŋgu ginane koloŋ máni ná, kusiŋga je éegeŋgaŋgu dele. Gó kindi ná, Johba sen gó kara tugu kulondo ni kusige na je egegeŋ ná, ne kur gó bay gó ba dage ná tamay je tobge kusige lay, je sóoge kusige lay, tobge karandige lay, gilgege ná kirey kúra lay, karma jeege cadige kusuyõ bé kardige lay (Epe. 5:33; 6:1, 4).

7. Nagi ne bay gó ãy tama, ɗewgere me ãy kudere, gi ne karma badige, ɗewgere ne kormo ná, nogo naa ba gi née guye kom gó da tugu kulondo ni ga.

⁷ Ne me ba je ojegi gó gi keje ná kayã kiyẽ gó nee koloŋ ga. Nagi ne bay gó ãy tama, ɗewgere me ãy kudere, gi ne karma badige, ɗewgere ne kormo ná, na ginanogo gi je kirbiŋ máni ɗé lay, ginanogo ge kunjiligiŋ máni ɗé, ɗewgere buga kirbe kom da sene kara induwe kege ni ɗé lay, alla buga kirbe kom da ne tiryõ gó seje da ne Bible ni (Koy. 24:3, 4). Ginane koloŋ máni ná, na guye ná maktub kaŋga kiyẽ gó je yaage ne kolo Bible koro. Náge ná gile kiyẽ gó ná kawdige lay, je gilge nogo naa ba ge née guye ná kolo kindi kiyẽ gó je genge ɗé gó da Bible ni lay. Ginane da rubrique « De l’aide pour les famillesb » ni ná, gi je haabe gile kiyẽ gó gisi gileti gó kara gó ãyge kusige, karma kardige lay, ná karma kondire je habge guda kaŋ. Úr njaŋ gó ne guye ná kolo kindi kiyẽ gó je geŋge ɗé gó da Bible ni, mabana kara gó da tugu tom kulondo ni na je nege ná guye ɗé piyã. Kara gó da tugu tom kulondo ni je haabege kayã kúra da mani lay, Johba je tere kubu da cam ni lay (1 Piy. 3:1, 2).

8. Kur gó ŋga ayŋgu kayã sí timediŋga ni gó ne ná, ne guye gó koŋgo ba ŋga náŋgu ná ga.

⁸ Kayã gó je éeje beŋga kur gó ŋga ayŋgu kayã sí timediŋga ni gó ne. Johba neŋga ná kirbe gó ne kayã ná tobe kaŋga lay, tobdi gó naŋga agaŋgu kayã kúra sú timediŋga ni gó ne gó éeje ná béŋga kayã kúra. Alla mabana ŋga ayŋgu kayã siyã sí timediŋga ni gó ne ná, day je dandeŋga da teyẽ kege ni ɗé (Gal. 6:7, 8). Kayã gó ŋga ayŋgu sí timediŋga ni gó ne ná kolo yaa kaŋga lay, ná kayãne kaŋga gó ná kirey ɗé na ejege ná teyẽ cadiŋga ni ná, ŋga tobeŋgu mani. Jumar ná, kur gó ŋga neŋgu kayã gó ná kirey ɗé ná, kirbe kaŋga je boy kolo cadiŋga ni. Alla kur gó ŋga senŋgu gó ne kayãne kaŋga ba eje ná teyẽ cadiŋga ni ná, ɓal gó jibe tediŋga gó ŋga tere to isiyã kaŋga, ŋga magle ná kayãne kaŋga gó ná kirey ɗéŋ lay, ŋga kine néey gó ɗaŋ ɗé. Ne day koloŋ máni ba je ojeŋga gó ŋga gireŋgu ná garyã kolo geyle gó gag girmiliŋ kog.

9. Mabana gi ay kayã gó ná kirey ɗé sí tumom ni gó ne ná, gi née ne me ga.

⁹ Ne me ba je ojegi gó gi keje ná kayã kiyẽ gó neeŋ koloŋ ga. Mabana gi ɓal gó gene kayã gó gi ay sí tumom niŋ ɗé ná, tuba da mani. Gi je ɓale gó gene kayã gó kaal aleŋ ɗé. Ɗa kirbe kom jugagi dila ca kolo gi hame kire gó dere kolo da cam ni, ɗewgere gi boge kolo da cam ni, ɗewgere da kara gó ɗaŋ cadige ni ɗé lay. Sina kayãne kom gó ná kirey ɗéŋ lay, pura kusum gó haabe gile gó kúra da kayã gó an cam niŋ ni. Mabana gi je boy kolo da cam ni gisi kayã koŋ saŋ gó gi ne ná, ná jee ca kusuỹo yaa koliy bé Johba da ole ni lay, tunay gó di ɗa kulendiy bura mbid cam ni (Kir. 25:11; 51:3, 4). Tuna kuloŋgo bore mbid dage gó gi boy kolo cadige niŋ lay, hama oje gó bawda kiyẽ kege (Jak 5:14, 15). Haba gile da kayãne kom gó ná kirey ɗéŋ ni lay, kun na gó daŋ ɗé lay. Gi je ɓale gó sene nee kúra gó Johba je kirbe kolum lay, je bigi oje gó gi e tiyãy lay (Kir. 103:8-13).

KAYÃ KIYẼ GÓ NEE GÓ NDED ŊGA BOGEŊGUGE CAANI

10. Ne kolo me ba jene mboobe kayã kiyẽ gó je anege née ɗéŋ ná, ne kayã kiyẽ gó nee ga (Galat 6:4).

¹⁰ Mboobe kayã kiyẽ gó je anege née ɗé. Ŋga je ɓaleŋgu gó kirbe da kayã kiyẽ gó je anege née ɗé ni, gó je weye ne kayã kiyẽ gó nee beŋga kur gó ŋga je gisiŋgu kusiŋga ná karandiŋga (tub Galat 6:4). Mabana ŋga jina gusu kusiŋga ná karandiŋga jumar ná, ŋga je weyeŋgu ne kara gó ne kayã koliy lay, ŋga je néeŋgu ná kirbe gó jene sé kusiŋga tumo lay (Gal. 5:26). Gó ŋga néeŋgu kayã delege ná, ŋga je gilaleŋgu kusiŋga kolo ŋga je néeŋgu kayã gó dele esuwadiŋga lay, dele day gó kur poliy kaŋga ɗe béŋga kire gó ne lay. Mabana « kuloŋgosé gó kpi ná, wey bayndi homyã » ná, ŋga yaaŋgu na me gise dage gó je anege née ɗéŋ ga (Koy. 13:12). Je aayẽge esuwadiŋga koli ped lay, je weyeŋgaŋguge modu da gire garyã gó kretiyẽ key ni lay (Kir. 24:10).

11. Ne me ba je ojegi gó gi jene mboobe kayã kiyẽ gó je anege née ɗéŋ ga.

¹¹ Nogo naa ba gi jee kayã gó nee koloŋ caani ga. Johba je tob gó nagi na kayã gó dila esuwam ɗé. Je tonegidi kayã gó dele esuwam ɗé dug-dug (2 Kor. 8:12). Sina gaw gó je agedi kayãne kom gise ná day gó kara kaŋyẽ kege ɗé (Mat. 25:20-23). Guye kom gó gi je ne béy ná kirbe pina, íre njaŋ kom lay, ná ageca mgbaŋ kom layŋ ná, ná kawdige da kindiy ni. Sina kuloŋgorom da kayã gó ɗiglem, lapiya gó siikusum ni, ɗewgere kayã kaŋyẽ gó ɗaŋ je naregige kire gó ne. Ginane Barsilay key máni ná, jina cogom gó kano guye kiyẽ gó esuwam ɓal gó gi née ɗéŋ (2 Sam. 19:35, 36). Ginane Moyõsu key máni ná, tuba oje lay, buga guye da kara gó ɗaŋ kabdige ni mabana ɓalge gó néegeŋ lay (Ode. 18:21, 22). Sene kuloŋgorom ginane koloŋ máni ná, je naregi kire gó gi jene mboobe kayã kiyẽ gó je anege née ɗé, gó je ɓale gó gilalegi da garyã kom gó gisi geyle gó gag girmiliŋ ni.

12. Máni ná, ŋga kejeŋgu kayãne kiyẽ gó siyã gó kara gó ɗaŋ kege ga. Dira tey.

¹² Keje kayãne kiyẽ gó siyã gó kara gó ɗaŋ kege. Ŋga ɓalŋgu gó age kayã gó née da kara gó ɗaŋ giladige ni ɗé lay, ŋga ɓalŋgu gó dandege da teyẽ gó kayãne kege gó siyã gó ayge sí timedige niŋ ɗé lay. Agaŋgaŋgu kayã pina gusu ná, karma kardige kulendige je teyẽ kur gó korendige, ɗewgere terendige na bãy gó tabe Johba. Alla karma kardige gó je boyge kolo cadige ni kolo kayãne gó siyã gó korendige key ná, ayge ne kayã gó nee sí cadige ni. Johba tob gó na kijage kayã gó neeŋ koloŋ ɗé (Rom. 14:12).

13. Ne me ba karma kardige ɓalge gó néege kur gó korendige na ay kayã gó siyã sí timey ni gó neŋ ga.

¹³ Nogo naa ba gi jee kayã gó neeŋ koloŋ caani ga. Ɗa kulom bura gó Johba neŋga ná kirbe gó ne kayã ná tobe kaŋga. Ɗedi kire bé wéy wéy piyã née kayã gó kulendiy tob lay, gisi ne day gó tabey, ɗewgere gó tabey ɗé lay. Sendi gó gi ne bay gó aywa ndaŋ ɗé, alla tobdi gó nagi na kayã gó gi ɓal gó née. Ne korom ba keeje kayã kiyẽ gó nee key, alla ne digi ɗé (Koy. 20:11). Ɗam ɗé ná, gi je kirbi jumar da kayã gó gi ne ɗé da gile gó korom key ni. Na ne máni ná, yaa bé Johba kayã gó je jogigiŋ lay, tunay kulongó bore mbid. Sendi gó gi je kineje cam kargani ɗé lay, gi je kine gene kayã gó kaalŋ ɗé lay. Tobdi gó nagi nara korom kire gó wale ne kayã gó gisidiŋ cay ɗé lay. Ɗa kulom bura gó mabana korom na je por kusiy gó kineje da Johba kusiy ni ná, day je oomey sé kusiy ni ná kuloŋgo eywa (Luk 15:18-20).

14. Ne kolo me ba boge kolo neyẽ da cadiŋga ni ná, ne kayã gó nee gó ŋga kejeŋgu ɗé ga.

¹⁴ Boge kolo nẽy da cam ni. Kur gó ŋga ne isiyã ná, ná kirey gó ŋga boge kolo cadiŋga ni. Boge kolo neyẽ da cadiŋga ni ná, ne kayã gó nee gó ŋga kejeŋgu ɗé lay, ne kayã gó ŋga jeeŋgu caani lay. Nogo naa ba ŋga sene gó ŋga je boy kolo cadiŋga ni nẽy ga. Mabana ŋga terŋgu to isiyã kaŋga lay, ŋga weyŋgu kargadiŋga sí béy lay, ŋga neŋgu kayã ped gó esuwadiŋga ɓal gó née kolo kine née ná isiyã koloŋ gó daŋ ɗé ná, sinaŋga gaw gó Johba je ɗee kulendiy bore mbid cadiŋga ni (Kayãne 3:19). Johba tob gó naŋga jina bugaŋgu kolo cadiŋga ni kog ɗé. Sendi gó jene boge kolo cadiŋga ni jumar ná, ɓal gó teyẽŋga (Kir. 31:10). Mabana ŋga ɗaŋgu tirtiyã na dila cadiŋgaŋgu ná, ŋga je kanoŋgu garyã kaŋga gó kretiyẽŋ sé (2 Kor. 2:7).

15. Ne me ba ɓal gó ojegi gó gi ane ná dele ca da kirbe gó boge kolo neyẽ da cami niŋ ga (1 Jã 3:19, 20).

¹⁵ Nogo naa ba gi jee kayã gó nee koloŋ caani ga. Mabana isiyã kom gó kaale na je boy kolo cam ni jumar ná, kurbu da « kuloŋgo eywa gó kindi » gó Johba je beŋ ni (Kir. 130:4). Kur gó ɗe kulendiy bor mbid bé kara gó weyge kargadige sí bé isiyã kege ná, je ‘kin ɗé kulendiy bor da mani ɗé ale’ (Jer. 31:34). Tey gó dere ná, je kine tonegi kumloy ɗé. Mabana gi je hab teyẽ kolo isiyã kam ná, ná kirey gó gi yaa na ne kolo ɗedi bigi kargay ɗéŋ ɗé. Mabana isiyã kom gó kaale na je nargi kire gó ne béy guye guda kaŋ piyã ná, ɗa juga kusum ɗé. Gi jene ɗee kulom bore da isiyã kom ni ɗé bekolo day piyã je kirbi mani ɗé lay (tub 1 Jã 3:19, 20).

GUR NÁ KIREY GÓ GI HAABE NÁ BERGE KOM

16. Daŋgaŋgu gó ŋga je girŋgu garyã gó kretiyẽ key ná, nded ne me ba ŋga seneŋgu ga.

¹⁶ Nded ŋga gireŋgu garyã gó kretiyẽ key « ná kirey gó ŋga haabeŋgu ná berge kaŋgaŋgu » (1 Kor. 9:24). Ginane koloŋ máni ná, nded ŋga seneŋgu nee kúra gó kayã kiyẽ kaŋyẽ gó nee mani gó ŋga kejeŋguge lay, dage kaŋyẽ mani gó ŋga bogeŋguge caani lay. Da kunjile kaŋ ni ná, ŋga yaaŋgu kolo kayã kiyẽ gó nee ɓal kab máni gó ŋga kejeŋgu, kayã kiyẽ gó nee ɓal kab máni gó ŋga bogeŋguge caani lay. Alla dage kaŋyẽ manige ɓedeŋ. Jesu yaa na mabana ŋga gulaŋgu kusiŋga ná kúray ɗé ná, ‘ŋga je agẹŋgu kirbe kaŋga pug boge da sore kiyẽ ni lay, da se kere herỹe ná ni lay, ŋga je ɗeeŋgu turgediŋga dere bugud kolo kayã kiyẽ gó da kúsuyõ kaŋ ni lay’ (Luk 21:34). Berse kaŋ lay, ná dage kaŋyẽ ɓedeŋ ɓalge gó ojegi gó gi sene ne kayã kaŋge ba gi gene da jene kom ni kolo gi gire ná garyã gó kretiyẽ keyŋ ga.

17. Ne kolo me ba ŋga seneŋgu nee kúra gó ŋga ɓalŋgu gó haabeŋgu berge da garyã gó gisi geyle gó gag girmiliŋ niŋ ga.

¹⁷ Ŋga seneŋgu nee kúra gó ŋga ɓalŋgu gó haabeŋgu berge da garyã gó gisi geyle gó gag girmiliŋ ni. Ne kolo me ga. Bekolo Johba je béŋgaŋgu esuwa gó ŋga eŋgu tiyãy (Isa. 40:29-31). Ginane koloŋ máni ná, kun kargani ɗé. Ndaja Pol bay gó e guye gó ne kayã ped ba haab ná berge key (Pil. 3:13, 14). Bayndi pina piyã ɓal gó gire garyãŋ kaŋ da gilam ni ɗé, alla ná oje gó Johba key ná, gi je ɓale gó gire gag ane da kurŋ kibiy gó age ŋgod ni. Ɓaldi gó ojegi gó gi keje kayã kiyẽ gó nee kom lay, gi boge dage gó ná kawdige ɗéŋ caani lay (Kir. 68:19). Ná oje key ná, gi je ɓale gó gire garyã gó kretiyẽ key ná íre njaŋ lay, gi haabe ná berge kom lay.