PAXAGUENATAXANAXAC 6
¿Qoʼ ʼuo daʼ naquitaxac jenʼ napaʼlpi?
1. ¿Naeʼgaʼ daʼ naquitaxac jenʼ sóxote ỹileu?
Soʼ Jesús ỹicʼáta diʼ Betania, noic cʼóxot jenaa soʼ Jerusalén, ʼme soʼ náigaxaua Lázaro huétaʼña. Caʼlioʼ ỹivíta soʼ Jesús, soʼ Lázaro sóxote cuatro saaʼ noloxoʼte daʼ qaỹa. Naictapeeʼto jasoʼ Marta qataxa María —laqáỹaʼ diʼme Lázaro—, soʼ Jesús ỹicʼáta jasoʼ laiʼt qanaʼchi caʼlioʼ copátʼa qanaʼchi ʼuom soʼ siỹaxadipi. ¿Qoʼ ʼaueenata daʼ lamaic jasoʼ Marta qataxa jasoʼ María daʼ ỹicʼatéetrac soʼ Jesús daʼ necʼalaxadiséguem soʼ laqáỹa? ʼAutaxaỹaxan diʼ Juan 11:21-24, 38-44.
Naaʼme ʼónaxaiqa nipíʼic ʼme ỹan janʼ Biblia ʼuo daʼ naquitaxac daʼ necʼalaxa. Jasoʼme Marta sóxote ỹaỹáten daʼ ñiʼ Jehová ỹʼaxáteeta daʼ necʼalaxadiséguem jenʼ napaʼlpi daʼ ỹitaxa ỹʼiỹílaxaguet daʼ nalégue jenʼ ʼaléua. ʼAutaxaỹaxan diʼ Job 14:14, 15.
2. ¿Naeʼgaʼ ʼéeta daʼ jenʼ siỹaxadipi ỹileu?
Ñiʼ Dios ʼenapéga soʼ Adán: «ʼAm ʼaléua qanaʼchi ʼavʼiỹílaxaguet qomle jenʼ ʼaléua» (GÉNESIS 3:19).
Daʼ qoʼmi siỹaxaʼu sachíỹoxosqaỹi jenʼ «ʼaléua sochi» (Génesis 2:7; 3:19). ʼUana qoʼmi paqal ʼme qoʼmi netʼaỹilo daʼ qadapáchiỹaxac. Qoʼmi ỹiset daʼ qoʼmi qoỹilotʼoto, ʼuo naʼ qadetauo qataxa jenʼ qadapat, qataxa ʼuana ỹitaxa qadecʼalétaiỹi daʼ sóxote qoʼmi qaỹaua. Daʼ qadeleu qanaʼchi jenʼ qadapíʼoxo naʼchi ʼenáʼam ỹileu chiỹaqáʼa ʼuana ỹiset daʼ seenataxanaq. Tadeetoʼ naʼ sóxote ỹileu ʼuana ʼuo gaʼ nomtʼeguet qataxa lachoxodec. Chiỹaqáʼa soʼ Lázaro, ʼme sóxote qonecʼalaxatégue, ʼuana ỹʼaxat daʼ lelouaxa. ʼAutaxaỹaxan diʼ Salmo 146:4; Eclesiastés 9:5, 6, 10.
ʼUo naʼ ỹʼamaqten daʼ ʼenapéga ʼuo gaʼ dóleʼ pólioʼ ʼme ñiʼ Dios huáʼña daʼ ỹachoxodaqtet jenʼ siỹaxadipi daʼ ỹileu, qaláxasa dójoʼ ʼuana ʼeesa. Sóxote cotenaqátac, jenʼ sóxote ỹileu, qaỹaʼte leenataxac, qaỹaʼte ỹaỹáten. Chiỹaqáʼa daʼ paxaguenataxanac dóleʼ pólioʼ saỹátaxaʼñi qataxa ỹisoueetac ñiʼ Jehová, qamaaʼle Ñiʼme daʼ dójoʼ neenataxac daʼ ʼuo gaʼ ỹachoxodaqtetac gaʼ dóleʼ pólioʼ ỹáche laqaigaxat. ʼAutaxaỹaxan diʼ Deuteronomio 12:31.
ʼAucʼaten naʼ necʼatenec ¿Naeʼ gaʼ lasoxoc noqoʼ jenʼ sóxote ỹileu?
3. ¿Qoʼ ỹiset daʼ qodetaxaỹapégue jenʼ sóxote qaỹa?
Jenʼ sóxote ỹileu ʼuana ỹiset daʼ detaqa qataxa naquiáxan (Salmo 115:17). Qaláxasa ʼuo jenʼ piỹem léʼecpi qalhuaxaicpi ʼme ỹiset daʼ detaxaỹapégue jenʼ siỹaxadipi qataxa huenoxonóue jenʼ sóxote ỹileu (2 Pedro 2:4). Chiỹaqáʼa ñiʼ Jehová sa ỹisiquiaxanáʼa daʼ sétaaque setaxasqapee jenʼ sóxote qaỹa. ʼAutaxaỹaxan diʼ Deuteronomio 18:10, 11.
4. ¿Naeʼgaʼ jenʼ ỹitaxa necʼalégue?
Sanalóta jenʼ siỹaxadipi ʼme sóxote ỹileu ỹitaxa vʼiỹílaxaguet daʼ nalégue jenʼ ʼaléua. Qataxa ʼuo jenaa necʼaliséguem ʼme sa ỹaateton ñiʼ Jehová qataxa ỹíʼet naʼ sa nóʼin. ʼAutaxaỹaxan diʼ Hechos 24:15.
Jenʼme necʼaliséguem ỹiset daʼ ỹaỹáten qomle daʼ ʼeesa daʼ qodetaxaỹáʼa ñiʼ Dios, daʼ ỹiset ỹaloxon daʼ piỹáʼa soʼ Jesús qáʼa ỹalaxaguet (Apocalipsis 20:11-13). Daʼ ỹíʼet dójoʼ, qanaʼchi huáʼa daʼ qaỹaʼte loiquiaqaʼ daʼ nachaalataxac jenʼ ʼaléua. ʼAutaxaỹaxan diʼ Juan 5:28, 29.
5. Daʼ dójoʼ necʼalaxa, ¿naeʼgaʼ qoʼmi ỹapaxaguenque ʼme huétʼot ñiʼ Jehová?
Daʼ necʼalaxa qoʼmi ỹapaxaguenque daʼ loqopitaxac qataxa daʼ lichoxodénataxanaxac ñiʼ Jehová. Souáxaʼchi ñiʼ Dios namaq soʼ lecʼóxot daʼ qoʼmi ỹaalóoʼte daʼ nachaalataxac, chiỹaqáʼa ʼuo daʼ qanaquitaxac. Qanaʼchi ʼam, ¿naeʼgaʼ sétaaque ʼaulóʼot qomle ʼuo gaʼ necʼalaxa? ʼAutaxaỹaxan diʼ Juan 3:16; Romanos 6:23.