Kɛnɛ katotɛ Bible
“Ɔnɛ kele ɔkɔndɔ w’olongo la nkɛtɛ lo etena kakawatongama.” (Etatelo 2:4) La ɛtɛkɛta ɛsɔ, Bible kɔndɔlaka lo tshena pe woho wakatatɛ planɛtɛ kaso. Onde kɛnɛ kata Bible mbɔtɔnɛka l’awui wa siansɛ? Tɔsɛdingole bɛnyɛlɔ dingana.
Etatelo: Olongo la nkɛtɛ wakatongama
Onde andja wokongaka nshi tshɛ?
Etatelo 1:1 mbutaka ɔnɛ: “Lo etatelo, Nzambi akatonge olongo la nkɛtɛ.”
La ntondo ka suke la 1950, ambeyi wa siansɛ efula wa lokumu waketawɔka dia andja wokongaka nshi tshɛ. Koko l’ɔtɛ w’awui efula wekewɔ ka mbishola, nshi nyɛ ambeyi wa siansɛ efula mbetawɔka dia andja ɔnɛ wekɔ mɛtɛ l’etatelo.
Ngande waki nkɛtɛ l’etatelo?
Etatelo 1:2, 9 mbutaka lo dikambo dia nkɛtɛ y’edjedja ɔnɛ “yaki yatalɔngɔswama, komonga ndooko la ɛngɔ” ndolanɛ tɔɔ l’ashi.
Ambeyi wa siansɛ mbetawɔka dui sɔ. Patrick Shih lele ombeyi wa bioloji mbutaka dia planɛtɛ kaso kakatatɛ “aha la hiɛlɛlɛ ya mpɛnga ndo tɔ komonga dimɛna.” Jurnalɛ mɔtshi (Astronomy) mbutaka ɔnɛ: “Eyangelo w’eyoyo mɛnyaka dia Nkɛtɛ y’edjedja yakakombama l’ashi ato ndo yɔ suke la tshɛ komonga la nkɛtɛ y’ofumbo.”
Ngande wakayotshikitana loowa l’edjedja ka wonya?
Etatelo 1:3-5 mɛnyaka dia etena kakatatɛ osase ntondotondo monga lo loowa, kiɔkɔ yayɔ kokokaka mɛnama la nkɛtɛ. Paka l’ɔkɔngɔ mbakayokoka wonya ndo ngɔndɔ mɛnama oma la nkɛtɛ.—Etatelo 1:14-18.
Bible hate dia lɔsɛnɔ tshɛ la la nkɛtɛ lakatongama l’edja ka nshi shamalo yele la wenya 24 lo lushi
Centre Smithsonian de recherches sur l’environnement mbitaka dia, l’etatelo loowa lakasalaka dia paka yema y’esase tshitshɛ tsho nkoma la kɛtɛ. Tɔ mbutaka ɔnɛ: “Nkɛtɛ k’otondo kaki kombama la loonge l’efula.” L’ɔkɔngɔ diko, “loonge l’efula lɔsɔ lakayokombɔka ndo olongo wakakadimɔ bule.”
Lo woho akɔna wakalɔngama lɔsɛnɔ lanɛ la nkɛtɛ?
Etatelo 1:20-27 mbutaka dia Nzambi akatonge nse, tofudu, nyama ya la nkɛtɛ ndo l’ekomelo anto. Ambeyi wa siansɛ mbetawɔka ɔnɛ nse mbakɛnama edja efula la ntondo ka nyama ko anto ndjɛnama edja efula l’ɔkɔngɔ.
Bible hate dia diangɔ diasɛna hadiokoke ntshikitana l’edjedja ka wonya
Kakɔna kahate Bible?
Anto amɔtshi mbitaka dia kɛnɛ kata Bible tshikitana la kɛnɛ kakashola ambeyi wa siansɛ. Koko, mbala efula kɛnɛ katawɔ kɛsɔ mpikama l’awui wahawashihodia wata Bible.
Bible hate dia andja kana nkɛtɛ kekɔ tsho l’ɛnɔnyi 6 000. Koko, tɔ mbitaka tsho ɔnɛ “lo etatelo” nkɛtɛ ndo andja wakatongama. (Etatelo 1:1) Bible hate shikaa edja ka ngande kakasalema dui sɔ.
Bible hate dia lɔsɛnɔ tshɛ la la nkɛtɛ lakatongama l’edja ka nshi shamalo yele la wenya 24 lo lushi. Koko tɔ kambaka la tshɛkɛta “lushi” dia ntɛkɛta dikambo dia edja k’etena kɛmɔtshi. Ɛnyɛlɔ, tɔ mbitaka dia etongelo k’andja w’otondo mbidja ndo “nshi” shamalo y’etongelo yatɛkɛtama lo Etatelo tshapita 1, kakasalema l’edja k’etena kɛmɔtshi kelamɛ ɔnɛ “lushi lakatonge Jehowaa Nzambi olongo la nkɛtɛ.” (Etatelo 2:4) Diakɔ diele lushi tshɛ la lo “nshi” shamalo y’etongelo yakalɔngɔsɔla Nzambi nkɛtɛ dikambo dia lɔsɛnɔ ndo yakandatonge lɔsɛnɔ lɔkɔ akahombe monga edja ka etena k’otale.
Bible hate dia diangɔ diasɛna hadiokoke ntshikitana l’edjedja ka wonya. Dibuku dia Etatelo mɛnyaka dia nyama yakatongama “lo ndjela weho [ayɔ].” (Etatelo 1:24, 25) Tshɛkɛta ya lo Bible yelamɛ “weho” bu tshɛkɛta ya siansɛ koko mɛnamaka dia yɔ mɛnyaka woho wakakakitola Nzambi lɔsɛnɔ lo toho totshikitanyi. Diakɔ diele, tshɛkɛta ya lo ɔtɔi “woho” koka mendana la ditongami efula diotshikitanyi. Tshɛkɛta shɔ mbishaka diaaso dia mɛna ɔnɛ “woho,” tshikitanaka lo ndjela weho wa ditongami diakasɛnaka lo tshunda ɔtɔi dia koka ndjɛnama l’edjedja ka wonya.
Afɔnyayɛ?
Oko wakatadiɛnyi la diko, Bible mɛnyaka lo tɔtɛkɛta ta wɔɔdu ndo ta shikaa etatelo k’andja, woho waki nkɛtɛ oma l’etatelo ndo woho wahama lɔsɛnɔ. Ko laasɔ, onde sho koka mbita dia Bible mɛnyaka lo yoho ya shikaa Ɔnɛ lakatonge diangɔ sɔ tshɛ? Dibuku dimɔtshi (Encyclopædia Britannica) mbitaka ɔnɛ: “Lokanyi l’ɔnɛ lɔsɛnɔ ndja oma lo kiɔkɔ mɔtshi yoleki tshɛ mbɔtɔnɛka l’awui wamboshola ambeyi wa siansɛ nshi nyɛ.”b
a Jehowa mbele lokombo la Nzambi okowɛnyamidiɔ lo Bible.
b Dibuku (Encyclopædia Britannica) hadiosukɛ kanyi y’ɔnɛ lɔsɛnɔ lakatongama.