WEKELO 12
Tɔjɛstɛ ndo ɛnamelo ka l’elungi
ANTO wa l’ahole amɔtshi salaka tɔjɛstɛ efula oleki wa l’ahole akina. Koko onto tshɛ tɛkɛtaka lo tshikitanyaka ɛnamelo k’elungi ndo lo salaka tɔjɛstɛ ta woho ɔmɔtshi. Dui sɔ salemaka oyadi wonya watɛkɛta anto ahende kana lam’atɛkɛta onto la ntondo k’anto efula.
Yeso nde l’ambeki ande wa ntondo wakatɛkɛtaka la tɔjɛstɛ. Lushi lɔmɔtshi, onto ɔmɔtshi akatɛ Yeso dia nyango la anango nangaka tɛkɛta la nde. Yeso akakadimola ate: “Akona eli nyomi? Ndu wana weli analingu?” Oma lâsɔ Bible kotshaka ɔnɛ: “Ku ndi akatshumi lunya le ambeki andi, akati ati: Wane mbeli nyomi la analingu!” (Mat. 12:48, 49, sho mbɛnganyisha alɛta ango.) Avɛsa akina, oko Etsha 12:17 ndo Etsha 13:16 mɛnyaka di’ɔpɔstɔlɔ Petero nde la Paulo wakatɛkɛtaka la tɔjɛstɛ.
Sho mbewoyaka tokanyi la nsaki yaso aha tsho oma l’ɔtɛkɛta koko ndo oma l’ekimanyielo ka tɔjɛstɛ ndo ka ɛnamelo ka l’elungi. Naka onto hasadi ngasɔ, kete anto koka fɔnya di’oko ɔnɛ latɛkɛta ekɔ lo tɛkɛta la wendjodi. Koko, naka tayokamba la toho tɔsɔ dia mbewoya akambo l’ɔkɔmi tshɛ, kete awui wataso wayonga amɛna. Kânga lam’atɛkɛtayɛ lo telefɔnɛ, naka wɛ kamba la tɔjɛstɛ ndo la ɛnamelo ka l’elungi dimɛna, kete ɛtɛkɛta ayɛ wayɔkɛnɛmɔla ohomba wa losango layɛ ndo woho wɔsayɛ akambo weyɛ lo tɛkɛta. Ɔnkɔnɛ, oyadi sawo dia shashimoya mbashayɛ kana wadielo mbasalayɛ, oyadi ampokami ayɛ wekɔ lo kênda kana wekɔ lo menda lo Bible yawɔ, tɔjɛstɛ ndo ɛnamelo ka l’elungi ekɔ ohomba efula.
Tɔjɛstɛ ndo ɛnamelo kayɛ ka l’elungi hahombe mbekama leka. Ndoko lushi lamboyekaka woho wa mbɔla kana wa mɛnya lonyangu. Tɔjɛstɛ pombaka nto kɛnɛmɔla nsaki yele layɛ. Tɔjɛstɛ tasalema twamɛ ndeka dimɛna efula.
Ekɔ weho ehende wa tɔjɛstɛ: tɔjɛstɛ talembetshiya woho wele dikambo la tɔnɛ tatɔtɔmiya dikambo. Tɔjɛstɛ talembetshiya woho wele dikambo mɛnyaka otshelo, woke, otale, kana dihole. Lo kalasa, lam’akɔlɔmbawɔ dia kamba la tɔjɛstɛ, totake wate layokamba paka la jɛstɛ ɔtɔi kana tohende. Sala dia tɔjɛstɛ twamɛ ndjaka lo sawo diayɛ di’otondo. Naka wɛ ekɔ l’okakatanu dia sala dikambo sɔ, kete wɛ kokaka nyanga tɔtɛkɛta tɛnya lɛkɛ, nanu, woke, otale, dihole, kana kiongamu mɔtshi. Koko, mbala efula kɛnɛ kahombayɛ sala ele ndjasha tshɛ lo sawo diayɛ, aha ndjakiyanya lo woho wayokɔsa anto, koko tɛkɛta ndo sala akambo oko watoyotshaka lo lɔsɛnɔ layɛ la lushi la lushi. Naka onto ekɔ lo tɛkɛta aha la mboka wɔma, kete tɔjɛstɛ tayoyaka twamɛ.
Tɔjɛstɛ tatɔtɔmiya dikambo mɛnyaka woho wele nsaki yayɛ ndo eshikikelo kele layɛ. Tɔ mbidjaka dikako vɔlɛ, pɛtshahɛtshaka ndo keketshaka tokanyi. Tɔjɛstɛ tatɔtɔmiya dikambo tekɔ ohomba. Koko kɛba! Tɔjɛstɛ tatɔtɔmiya dikambo ndjokomaka esadi eto mbekelo ka kɔlɔ. Naka wɛ kambaka la jɛstɛ yakɔ yamɛ mbala la mbala, kete yɔ koka tatɛ kotola yambalo y’anto oya lo jɛstɛ yakɔ lo dihole dia yɔ ndowanya sawo diayɛ. Naka omendji wa kalasa ambokɛnya dia wɛ ekɔ l’okakatanu ɔsɔ, kete lo tshanda mɔtshi, tokohembetɛ la sala paka tɔjɛstɛ talembetshiya woho wele dikambo. L’ɔkɔngɔ w’etena kɛmɔtshi, ko wɛ ndjotatɛ kamba nto la tɔjɛstɛ tatɔtɔmiya dikambo.
Dia shikikɛ polo lo yɛdikɔ yakɔna yayoyokamba la tɔjɛstɛ tatɔtɔmiya dikambo ndo la weho ekina wa tɔjɛstɛ tasungana, sɛdingola nsaki yele l’anto wakohokamɛ. Mbala mɔtshi ampokami hawotɔngɛnangɛna naka wɛ ayowatshumaka mpita. L’ahole amɔtshi, naka pami sala tɔjɛstɛ ta woho ɔmɔtshi, ɛnyɛlɔ oko kimɛ lowanga dia mɛnya dui dia diambo, kete anto koka mbɔsa oko womoto mbatɛkɛta. L’ahole akina, kema ɔlɔlɔ le wamato dia salaka tɔjɛstɛ l’anya oko woho walangawɔ. Ɔnkɔnɛ, l’ahole asɔ, ekɔ ohomba di’akadiyɛso kamba dimɛna la ɛnamelo ka l’elungi. Ndo la ntondo ka djui ya tshitshɛ y’anto, tɔjɛstɛ tambotamba olelo koka mbɔsama oko shɛkɛsɛkɛ suke la l’ahole tshɛ wa l’andja.
Lam’ayoyonga la diewo ndo l’akoka wa tɛkɛta aha la mboka wɔma, tɔjɛstɛ tayɛ tatɔtɔmiya dikambo tayoleka kɛnɛmɔla nsaki yayɛ ya l’etei k’otema, eshikikelo kayɛ ndo mɛtɛ kayɛ. Tɔ tayosha dako diayɛ wotsho efula.
Ɛnamelo ka l’elungi kayɛ. Mbala efula elungi kayɛ kɛnɛmɔlaka mɛtɛ woho wayaokayɛ oleki tenyi dikina dia demba. Washo ayɛ, yoho yele onyɔ ayɛ, ndo ɔkɔlɛlɔ w’ɔtɛ ayɛ tshɛ kambaka olimu. Aha la wɛ tondja dui oma l’onyɔ, elungi kayɛ koka mɛnya wendjudi, nyɔmi, okandokando, diambo, kana ɔngɛnɔngɛnɔ. Naka ɛnamelo kɛsɔ ka l’elungi mbɔtɔnɛ l’ɛtɛkɛta, kete tɔ kayonga la shɛngiya lo kɛnɛ kɛnama ndo lo nsaki. Otungi akatonge elungi kayɛ la weho efula w’emunyi (muscles), lo tshɛ wekɔ weho ndekana 30. Suke la kahende ɔtɔi k’emunyi ɛsɔ kambaka olimu wonya wɔlayɛ.
Oyadi wɛ ekɔ lo lɔyɛnga kana l’esambishelo, wɛ la dia sala la wolo dia mbewoya anto losango lɔmɔtshi l’ɔngɛnɔngɛnɔ lakoka ngɛnyangɛnya etema awɔ. Ɔmɔnɔmɔnɔ w’ɔlɔlɔ wayonga layɛ ayoshikikɛ dikambo sɔ. Lo wedi okina, naka wɛ hasandjola elungi, kete dikambo sɔ koka konya anto lo ndjambola dia kana awui watayɛ wekɔ mɛtɛ.
Kɛnɛ koleki ele, ɔmɔnɔmɔnɔ mɛnyaka anto akina dia wɛ ndjashaka l’otema ɔtɔi le wɔ. Dui sɔ diekɔ ohomba efula, djekoleko nshi nyɛ yele anto efula wekɔ la wɔma w’angɛndangɛnda. Tɔɔla tayɛ koka kimanyiya anto dia minya wɔma ɔsɔ ndo mbetawɔ awui weyɛ lo mbuta.