BIBLIƆTƐKƐ WA LO ƐTƐRNƐTƐ wa Watchtower
Watchtower
BIBLIƆTƐKƐ WA LO ƐTƐRNƐTƐ
Ɔtɛtɛla
  • BIBLE
  • EKANDA
  • NSANGANYA
  • w98 9/1 lk. 4-7
  • Onde Wɛ Kokaka Ndjela Nkum’otema Kayɛ?

Ndooko vidɛo yele lo kɛnɛ kɔsɔnyiyɛ.

Otokimwe, munga kakongi etena kakayatelesharjɛki vidɛo.

  • Onde Wɛ Kokaka Ndjela Nkum’otema Kayɛ?
  • Tshoto y’Etangelo Mbewoyaka Diolelo diaki Jehowa—1998
  • Ɛtɛ w'awui wahɔnyi
  • Awui wa woho akɔ
  • Tolakanya Nkum’otema Kaso
  • Tɔ̂tɔnganyiya Tokanyi Taso la Taki Nzambi
  • Ekimanyielo dia Ndakanya Nkum’otema Kaso
  • Tônge la ‘Yimba ya Kristo’
  • Ɛlɔlɔ Waya oma lo Ndakanya Nkum’otema Kaso
  • Ngande wakokaso monga la nkum’otema k’ɔlɔlɔ?
    ‘Nyotshikale lo ngandji ka Nzambi’
  • Nkum’otema k’ɔlɔlɔ la ntondo ka Nzambi
    Woho wa ntshikala lo ngandji ka Nzambi
  • Tohokame kɛnɛ katotɛ nkum’otema kaso
    Tshoto y’Etangelo Mbewoyaka Diolelo diaki Jehowa—2007
  • Etawɔ di’ɛlɛmbɛ ndo atɔndɔ wa Nzambi ndowanya nkum’otema kayɛ
    Tshoto y’Etangelo Mbewoyaka Diolelo diaki Jehowa (wekelo)—2018
Enda awui akina
Tshoto y’Etangelo Mbewoyaka Diolelo diaki Jehowa—1998
w98 9/1 lk. 4-7

Onde Wɛ Kokaka Ndjela Nkum’otema Kayɛ?

AHA la tamu, busɔlɛ ekɔ ehomɔ kakokaso ndjaɛkɛ le tɔ. Dikɔnga dia busɔlɛ mbɛlɛka wonya tshɛ paka otsha la nɔrdɛ oma l’ɛlɔmbwɛlɔ k’atɔtɔ wa lo nkɛtɛ. Ambetshitshi kokaka nɔmbwama la busɔlɛ di’aha minganɛ. Ko, kakɔna katotombaka naka wambokitsha ɛngɔ kele l’atɔtɔ suke la busɔlɛ? Lâsɔ kete dikɔnga diambomɔ oma la nɔrdɛ ko diambɛlɛ lam’akina. Etena kɛsɔ kete busɔlɛ aya bu ɔnɔmbɔdi w’ɔlɔlɔ.

Kɛsɔ mbakoka komɛ nkum’otema k’onto. Otungi akatosha dikoka sɔ dia diɔ tɔlɔmbɔlaka. Lam’ele takatongama l’efanelo ka Nzambi, nkum’otema pombaka tɔlɔmbɔlaka wonya tshɛ lo mboka k’ɔlɔlɔ lam’alangaso mbɔsa tɛdikɔ. Tɔ pombaka totshutshuya dia kitanyiya ɛlɛmbɛ wa Nzambi wendana la lɔkɛwɔ. (Etatelu 1:27) Mbala efula, tɔ tshaka ngasɔ. Oko ɛnyɛlɔ, ɔpɔstɔlɔ Paulo akafunde ɔnɛ kânga anto amɔtshi wele bu l’ɛlɛmbɛ waki Nzambi ‘watotshaka vamɛ akambo awɔ lo ndjela ɛlɛmbɛ.’ Lande na? Nɛ dia ‘nkum’otema kawɔ ekɔ ɔmɛnyi le wɔ.’​—⁠Romo 2:​14, 15.

Koko, wony’ɔmɔ nkum’otema hatokambaka olimu atɔ. Oma l’ekokele aso, sho tshutshuyamaka dia ntsha akambo weyaso ɔnɛ wekɔ kɔlɔ. Paulo akasuya ate: “Dimi ngenangenaka l’elembe wa [Nzambi] umak’esi utema. Keli dimi lambushula olembe ukina walo la olembe wa lu yimba yami ta l’atei wa beke dia dimba diami. Olembe ako ambumbete fumbi k’olembe wa kolo [w]eli lu beke diami dia dimba.” (Romo 7:​22, 23) Naka tayotshikɛka tokanyi ta kɔlɔ dihole dia tɔ mbɔtɔ lo timba taso, kete nkum’otema kaso mbeyaka ndjalanaka yema yema ndo ndjotshika tewola oma lo lɔkɛwɔ la kɔlɔ.

Koko, kânga mbeso bu kokele, sho kokaka mbɔtɔnganyiya nkum’otema kaso l’ɛlɛmbɛ waki Nzambi. Lo mɛtɛ, ekɔ ohomba efula sho ntsha ngasɔ. Nkum’otema ka pudipudi ndo kambolowanyema tôkanyaka dimɛna la Nzambi ndo tokimanyiyaka dia sho kondja panda. (Heberu 10:22; 1 Petero 1:​15, 16) Lâdiko dia lâsɔ, nkum’otema k’ɔlɔlɔ ayotokimanyiya dia sho mbɔsa tɛdikɔ t’eshika lo lɔsɛnɔ, tɛdikɔ tayotela wɔladi ndo ɔngɛnɔngɛnɔ. Lo dikambo di’onto lele la nkum’otema ka ngasɔ, omembi w’esambu akate ate: ‘Ɛlɛmbɛ wa Nzambi kande wekɔ l’otema ande; akaka ande hawotɔsɛlɔka.’​—⁠Osambu 37:⁠31.

Tolakanya Nkum’otema Kaso

Ndowanya nkum’otema kaso nɔmbaka akambo efula, aha paka kimɛ tsho lofulo lɔmɔtshi l’ɛlɛmbɛ lo wɔɔngɔ kana mbayela nna lo nna. Kɛsɔ mbakatshe Afarisɛ wa lo nshi ya Yeso. Ewandji ɛsɔ w’ɛtɛmwɛlɔ wakeyaka Ɛlɛmbɛ, koko wakafudja ɛlɛmbɛ awɔ vamɛ, ondo dia kimanyiya anto di’aha vɔ ndjaka Ɛlɛmbɛ. Omalɔkɔ, lam’akane ambeki wa Yeso nanula lushi la Sabato ndo akawayile, vɔ wakomala esadi eto. Vɔ wakamia Yeso lam’akandakɔnɔla onto laki la lonya lamboma lushi la Sabato. (Mateu 12:​1, 2, 9, 10) Lo ndjela akambo w’ashidi waki Afarisɛ, totshelo tɔsɔ tohende akɛnyaka ɔnɛ Yeso ambɔnyɔla ɔlɛmbɛ wa nɛi.​—⁠Etumbelu 20:​8-11.

Aha la tamu, Afarisɛ wakekaka Ɛlɛmbɛ. Ko onde vɔ wakɔtɔnganyiya nkum’etema yawɔ l’ɛlɛmbɛ waki Nzambi? Atonga na! L’ɔkɔngɔ wa vɔ mbɔ̂nyɔla woho w’anyanya wafɔnya ɔnɛ nde ambolengola ɛlɛmbɛ wa lushi la Sabato, Afarisɛ wakɔtwɛ Yeso sheke ‘y’ɔnɛ paka vɔ mbodiaka.’ (Mateu 12:14) Ohonyokanyiya yema: ewandji ɛsɔ w’ɛtɛmwɛlɔ wanɛ wakayaɔsaka anto w’ɔlɔlɔ wakomala paka l’ɔtɛ w’ɔnɛ ambeki wa Yeso wambɔlɛ nanula ndo kanga lonya lamboma ambɔkɔnɔ lushi la Sabato; koko dia ndjaka Yeso vɔ komengenga!

Ndo ewandji w’ɛtɛmwɛlɔ mbaki l’ekanelo ka kɔlɔ ka ngasɔ. Anto wa kɔlɔ asɔ komboka kânga yema ya kandji tshitshɛ ɔnɛ wambokongola onongo lo mbɔsa ekenga 30 wa falanga oma lo eombelo ka lo tɛmpɛlɔ dia mbisha Judasɛ dia nde mbakahɛ Yeso. Koko, lam’akawakadjɛ Judasɛ falanga yakɔ lo tɛmpɛlɔ, nkum’etema yawɔ yakalɔ ta dia ta nɛ dia wakɔtɔ l’okandokando. Vɔ wakate vate: “Eko ekila dia nkitsha diango ne l’ekitshelu, ne dia dio dieko ushinga a dikila.” (Mateu 27:​3-6) Lo mɛtɛ, ɛlɔmbɛdi a weke wakayakiyanya ɔnɛ falanga yaki Judasɛ yaya kakianɛ mindo. (Ɛdika la Euhwelu k’Elembe 23:18.) Koko, olui akɔ wamɛ w’anto asɔ komɛnaka kɔlɔ mbɔsa falanga dia somba Ɔna Nzambi!

Tɔ̂tɔnganyiya Tokanyi Taso la Taki Nzambi

Bɛnyɛlɔ dioshidiso la diko ndo mɛnyaka ɔnɛ ndakanya nkum’otema kaso nɔmbaka akambo efula, aha paka ndodja yimba yaso la lofulo lɔmɔtshi l’ɛlɛmbɛ. Lo mɛtɛ, ekɔ ohomba mbewa ɛlɛmbɛ waki Nzambi, ndo tayokondja panda naka sho mbakitanyiya. (Osambu 19:​7-11) Koko, lâdiko wa mbeka ɛlɛmbɛ waki Nzambi, sho pombaka monga l’otema wɛna akambo woho wɛna Nzambi. Lo ntsha ngasɔ, mbayotokoka mɛna ekotshamelo ka pɔlɔfɛsi ka Jehowa kakandate lo tshimbo y’Isaya ɔnɛ: “Keli ashu anyu wayenaka Umbetsha anyu [a woke]. Lam’ayunyuyanga mbetola lu lunya la pami kana la lomoso, atui anyu wayuka diui uma l’okongo ati: Mbuka keku, nyokendekende loko! nyokendekende loko!”​—⁠Isaya 30:​20, 21; 48:⁠17.

Lo mɛtɛ, dikambo sɔ hɛnya ɔnɛ naka tolanga mbɔsa yɛdikɔ mɔtshi ya wolo, kete tayoka doyi dia mɛtɛ mɛtɛ diatotɛ ɔnɛ totshe nganɛ. Koko, naka tokanyi taso tayɔtɔnganɛ la taki Nzambi l’akambo walangaso ntsha, kete nkum’otema kaso ayotokimanyiya dimɛna dia sho mbɔsa tɛdikɔ tayowɔngɛnyangɛnya.​—⁠Tukedi 27:⁠11.

Tɔshi ɛnyɛlɔ ka Yɔsɛfu, ɔnɛ lakasɛnaka l’eleko ka 18 N.T.D. Lam’akôtshutshuya wadi aki Pɔtifara dia vɔ ntsha monanyi, Yɔsɛfu akatone ata ate: “Ukundi ukukimi ntsha munga kene ka wuki, la ntshela [Nzambi] kolo?” (Etatelu 39:⁠9) Lo nshi ya Yɔsɛfu, tâkikɔ ɛlɛmbɛ wa lofunda w’oma le Nzambi wɛnya ɔnɛ loseka kɔlɔ. Lâdiko wa lâsɔ, Yɔsɛfu akasɛnaka l’Edjibitu, mangana etale la nkumbo kande kakahombe mbohokola ndo lɛnɛ aki komonga ɛlɛmbɛ w’amvutshi. Ko kakɔna kakakimanyiya Yɔsɛfu dia nde tondoya ohemba ɔsɔ? Aki paka nkum’otema kande kakalowanyema. Yɔsɛfu akakambe la kanyi yaki Nzambi y’ɔnɛ wadi l’omi pombaka monga ‘demba ɔtɔi.’ (Etatelu 2:24) Nde akɛnyi ɔnɛ ayonga kɔlɔ mbɔsa wad’akana. Yɔsɛfu aki la kanyi yâmɛ nde la Nzambi lo dui sɔ. Onto latsha loseka mɔnyɔlaka ɛlɛmbɛ wendana la lɔkɛwɔ l’ɔlɔlɔ.

Ɛlɔ kɛnɛ, anto yema tshitshɛ ntsho mbokoya Yɔsɛfu. Awui wa mindo wa dieyanelo wamboleka fulanɛ, ndo efula hawoyokɛ Otungi awɔ, nkum’otema kawɔ kana atshukanyi awɔ dia vɔ tshikala la lɔkɛwɔ la pudipudi. Akambo watshawɔ fɔnaka la kɛnɛ kɔkɔndwami lo dibuku dia Jeremiya ɔnɛ: “Nduku untu akayatshumuya ne dia kolo kandi, ata ati: Ukundi akamatshi okone? Vo tshe untu l’untu atukadimoka utsha lu mbuka kandi, uku atukhungusoka falasa utsha lu ta.” (Jeremiya 8:⁠6) Ɔnkɔnɛ, ekɔ ohomba efula ɛlɔ kɛnɛ dia sho mbɔtɔnganyiya tokanyi taso la taki Nzambi. Tekɔ l’ehomɔ ka dimɛna efula kakoka tokimanyiya dia sho ntsha ngasɔ.

Ekimanyielo dia Ndakanya Nkum’otema Kaso

Afundelo wakasambiyama wekɔ “ololo dia mbetsha antu, la mbalaka, la mbaewula, la mbaekiya lu akambu w’ololo. Dia untu a [Nzambi] aluwani, ndu akuki dia ntsha elimu w’ololo tshe.” (2 Timote 3:​16, 17) Wekelo wa Bible ayotokimanyiya dia sho ndowanya kɛnɛ kelɛ Bible ɔnɛ ‘ekanelo ka yimba,’ dia sho mbeya tshikitanya ɔlɔlɔ la kɔlɔ. (Heberu 5:14) Wekelo akɔ ayotokimanyiya dia sho nanga akambo walanga Nzambi ndo petsha akambo wahetshande.​—⁠Esambu 97:10; 139:⁠21.

Oyango a wekelo wa Bible ele mana akambo wa mɛtɛ wele lɔkɔ fundo ndo mbeya ohomba awɔ, koko aha monga tsho l’ewo ka lahahɛ ka Bible. Tshoto y’Etangelo ya Ngɔndɔ ka Divwa 1, 1976, mbutaka ɔnɛ: “Lam’ekaso Afundelo, sho la dia ndjatshutshuya dia mana losembwe laki Nzambi fundo kâmɛ la ngandji ndo la sambo kande k’ɔlɔlɔ. Sho la dia ntsha tshɛ dia mbidja waonga asɔ l’atei w’etema aso woho wa vɔ koma etenyi kaso kɛmɔtshi ka lo lɔsɛnɔ oko ndɛ la pɛnga. Sho pombaka ntsha la wolo dia nɛnya ɛlɛmbɛ wendana la lɔkɛwɔ l’ɔlɔlɔ lo monga la nkum’otema kambosamuyama dia mbeya tshikitanya ɔlɔlɔ la kɔlɔ. Lâdiko wa lâsɔ, nkum’otema kaso pombaka mbeya ɔkɛndɛ wele latɔ le Ombidji w’Ɛlɛmbɛ wa kokele ndo Shushi. (Isaya 33:22) Ɔnkɔnɛ, lam’ekaso akambo wendana la Nzambi, sho pombaka ntsha tshɛ dia mbôkoya l’akambo tshɛ wa lo lɔsɛnɔ laso.”

Tônge la ‘Yimba ya Kristo’

Wekelo wa Bible ayotokimanyiya nto dia sho monga la ‘yimba ya Kristo,’ mbut’ate monga la yimba y’okitanyiya ndo ya ndjakitshakitsha yaki la Yeso. (1 Koreto 2:16) Nde akangɛnangɛnaka ntsha lolango la She la ekanelo ka yimba. Davidi, omembi w’esambu akatatshi dia dionga diande lam’akandafunde ate: ‘Dimi latɔngɛnangɛnaka dia ntsha lolango layɛ wɛ Nzambi kami, ɛɛ, ɔlɛmbɛ ayɛ wambofundama la tshina diami di’otema.’a​—⁠Osambu 40:⁠8.

Monga la ‘yimba ya Kristo’ ekɔ ohomba efula dia ndowanya nkum’otema. Lam’akinde la nkɛtɛ oko onto, Yeso akakɛnɛmɔla waonga ndo lonto laki She lo lɔsɛnɔ lande l’otondo lo ndjela akoka ande. Omalɔkɔ, nde akakoke mbuta ate: ‘Onto lambɔmɛna ambɛna ndo Papa.’ (Joani 14:⁠9) L’oseka dikambo tshɛ diakokomɛ la nkɛtɛ, Yeso akatshe paka woho wakalangaka She. Omalɔkɔ, naka sho mbeka lɔsɛnɔ laki Yeso, kete tayomana Jehowa Nzambi fundo.

Sho mbadiaka ɔnɛ Jehowa ekɔ ‘kanga kɛtshi la ngandji ka mamba, nde hoke kɛlɛ esadi ndo ndola tɔ l’ɔlɔlɔ w’otema.’ (Etumbelu 34:⁠6) Mbala efula, Yeso akakɛnɛmɔlaka waonga asɔ otsha le ambeki ande. Lam’akawawanaka dia mbeya akɔna oleki woke l’atei awɔ, Yeso akawaetsha la wɔlamu tshɛ oma l’ɛtɛkɛta ndo oma l’ɛnyɛlɔ kande lo mbatɛ ɔnɛ “one lalanga ndjala wuki l’atei anyu, dieli la ndi dia ndjala ukambi anyu. One lalanga ndjala la ntundu kanyu, dieli la ndi dia ndjala fumbi kanyu.” (Mateu 20:​26, 27) Ɔsɔ ekɔ tsho ɛnyɛlɔ kɛmɔtshi kɛnya woho wakokaso monga la Nzambi kanyi ɔtɔi lo sɛdingola lɔsɛnɔ laki Yeso.

Naka tayeka akambo efula wendana la Yeso, kete tayoleka monga l’akoka wa mbokoya Jehowa, Shɛso lele l’olongo. (Efeso 5:​1, 2) Naka nkum’otema kaso kambɔtɔnganɛ la tokanyi taki Nzambi, kete tɔ kayotɔlɔmbɔla paka otsha lo mboka k’ɔlɔlɔ. Jehowa ndakaka onto layaɛkɛ le nde ate: “Dimi layuketshaka ndu layukenyaka mbuka ka we nkendakenda, dimi layukulakaka, layukendaka.”​—⁠Osambu 32:⁠8.

Ɛlɔlɔ Waya oma lo Ndakanya Nkum’otema Kaso

Oko wakandeyaka woho wayalɔmbɔla anto wele kema kokele, Mɔsɛ akewola Ase Isariyɛlɛ ate: “Nyulami aui ane tshe wamumunyutela elo l’etema anyu, dia nyu mbatela an’anyu, dia vo nama la ntsha aui tshe w’olembe one.” (Euhwelu k’Elembe 32:46) Sho lawɔ pombaka funda ɛlɛmbɛ wa Nzambi l’etema aso. Naka sho ntsha ngasɔ, kete nkum’otema kaso ayeya nɔmbɔla ekolo aso ndo tokimanyiya dia mbɔsa tɛdikɔ t’ɔlɔlɔ.

Lo mɛtɛ, sho pombaka mambalɛka. Yokedi mɔtshi ya lo Bible mbutaka ɔnɛ: “Mbuka kemotshi kateneka ololo lu ashu w’antu, keli ekumelu kato eli nyoi.” (Tukedi 14:12) Lande na kele mbala efula dikambo sɔ mongaka ngasɔ na? Nɛ dia, oko wadiɛnya Bible: “Utema ndeka diango tshe lukesu, vo weko kolo efula. Akona ayeya mbulimbitela?” (Jeremiya 17:⁠9) Omalɔkɔ, ekɔ ohomba sho tshɛ ndjela dako dia lo Tukedi 3:​5, 6 diata ɔnɛ: “Ekamaki [Jehowa] l’utema aye tshe, tekamaki yimba yaye hita. Uwetawoki lu akambu aye tshe, ku ndi ayukolongoswela mbuka yaye.”

[Footnote]

a Lo mukanda wakandafundɛ Ase Hɛbɛru, ɔpɔstɔlɔ Paulo akakambe l’ɛtɛkɛta wa l’Osambu 40 lo dikambo dia Yeso Kristo.​—⁠Heberu 10:​5-10.

[Caption]

[Footnotes]

[Caption on page 7]

[Caption on page 7]

Oko busɔlɛ, nkum’otema kaso kambolowanyema oma lo Bible kokaka tɔlɔmbɔla lo mboka k’ɔlɔlɔ

    Ekanda wa l’Ɔtɛtɛla (1983-2025)
    Tomba
    Ɔtɔ
    • Ɔtɛtɛla
    • Kahana l'onto
    • Nango
    • Copyright © 2025 Watch Tower Bible and Tract Society of Pennsylvania
    • Ɛlɛmbɛ w'okambelo
    • Awui wa sheke
    • Paramètres de confidentialité
    • JW.ORG
    • Ɔtɔ
    Kahana l'onto