Jéeobaeʼ ku yeʼesik u nojbeʼenil tiʼ máaxoʼob kabal u yóoloʼob
«X-kabal ichil yéetel tsiikil tiʼ Yuumtsileʼ, ku taasikoʼob bey boʼolaleʼ ayikʼalil, tsiikil [«nojbeʼenil», Nuevo Mundo] yéetel kuxtal.» (PROVERBIOS 22:4.)
1, 2. 1) U libroi Baʼaxoʼobeʼ, ¿bix u yeʼesik Esteban kaʼacheʼ utúul «xiib chuup u puksiʼikʼal yéetel oksaj óolal bey xan yéetel Kiliʼich Pixan»? 2) ¿Bix k-ojéeltik kabal u yóol Esteban kaʼachi?
ESTEBAN kaʼacheʼ utúul «xiib chuup u puksiʼikʼal yéetel oksaj óolal bey xan yéetel Kiliʼich Pixan» wa kiliʼich muukʼ; chuup xan kaʼach «yéetel páajtalil bey xan yéetel u yutsil» Dios. Letiʼ kaʼacheʼ utúul tiʼ u yáax j-tsaypachoʼob Jesús yéetel tu beetaj jakʼ óolal baʼaloʼob tu táan máakoʼob. Utéenjeakileʼ jujuntúul máakoʼobeʼ joʼopʼ u baʼateʼel tʼaanoʼob yéetel Esteban, baʼaleʼ«maʼ páatji u mixbaʼalkúuntikoʼob u tʼaaniʼ, tumen táan u tʼaan yéetel le naʼat ku tsʼaʼabal tiʼ tumen [le] Kiliʼich Pixan[oʼ]» (Baʼaxoʼob [Hechos] 6:5, 8-10). K-ilik túuneʼ Esteban kaʼacheʼ jach ku xokik le Kiliʼich Tsʼíiboʼoboʼ, yéetel jach maʼalob bix úuchik yeʼesik jaaj baʼax ku yaʼalik u Tʼaan Dios le tiaʼan tu táan u nojchiloʼob le judíoʼob tiʼ le kʼiinoʼob jeʼeloʼ. Le yaʼabach baʼaloʼob tu tsolaj le ka tʼaanaj tu táan le j-kʼiinoʼoboʼ, tiʼ tsʼíibtaʼan tu capítulo 7 tiʼ Baʼaxoʼobeʼ, yéetel ku yeʼesik jach taak kaʼach u yojéeltik bix u bin u béeytal le baʼax u tukulmaj u beetik Diosoʼ.
2 Estebaneʼ maʼ jeʼex le j-kʼiinoʼob ku yuʼubkubaʼob kaʼach maas maʼalob máakoʼob chéen tumen jalaʼach wíinikoʼob yéetel tumen jach u kʼaj óoloʼob le Kiliʼich Tsʼíiboʼoboʼ. Letiʼ kaʼacheʼ kabal u yóol (San Mateo 23:2-7; San Juan 7:49). Kex jach u kʼaj óol kaʼach le Kiliʼich Tsʼíiboʼoboʼ, yéetel kiʼimak óolal tu yóotaj u tʼox janal tiʼ le cristianaʼob kimen u yíichamoʼoboʼ, beyoʼ le apóstoloʼoboʼ jeʼel u páajtal kaʼach u kʼubikubaʼob «utiaʼal [...] payalchiʼ yéetel utiaʼal [u] kaʼansik[oʼob] u maʼalob péektsil» Dios. Jach maʼalob tʼaan ku yúuchul kaʼach tu yoʼolal Esteban, le oʼolal ichil el siete xiiboʼob yéeyaʼaboʼob utiaʼal u tʼoxkoʼob le janal sáamsamaloʼ, tiaʼan letiʼ kaʼachiʼ. Estebaneʼ yéetel kabal óolal tu kʼamaj u beetik le meyajaʼ (Baʼaxoʼob 6:1-6).
3. Kex Esteban chéen utúul kʼeban wíinikeʼ, ¿baʼax jakʼ óolal baʼal beetaʼab yilik tumen Dios utiaʼal u yeʼesik u yutsil tiʼ?
3 Esteban kaʼacheʼ jach kabal u yóol, jach muʼukʼaʼan u yóol tiʼ Dios yéetel jach chúukaʼan u yóol, tuláakal lelaʼ ilaʼab tumen Jéeoba. Le táan u tʼaan tu táan tuláakal u nuuktakil le kaaj taak u beetkoʼob loob tiʼoʼ, le máaxoʼob takik u pooloʼ «ka tu paktajoʼob Estebaneʼ, tu yilajoʼob u táan [y]icheʼ bey [u táan yich] juntúul angeleʼ» (Baʼaxoʼob 6:15). U táan yich Esteban teʼ súutuk jeʼeloʼ suunaj bey u táan yich utúul angeleʼ; tu táan yicheʼ ku yilaʼal kaʼach upʼéel nojoch jeetsʼelil, upʼéel nojoch jeetsʼelil u taal tiʼ Jéeoba, le Dios jach nojbeʼenoʼ. Ka tsʼoʼok u tʼaan yéetel x-maʼ saajkilil tu táan u nuuktakil le kaajoʼ, kex letiʼ chéen utúul kʼeban wíinikeʼ, Dioseʼ tu yeʼesaj u yutsil tiʼ; tu beetaj u yilik upʼéel jakʼ óolal baʼal: «Estebaneʼ, chuup yéetel Kiliʼich Pixaneʼ, j-paakatnaj kaʼaneʼ ka tu yilaj u kiʼichkelemil Jajal Dios, ka tu yilaj xan Jesús waʼalakbal tu x-noʼoj Jajal Dios» (Baʼaxoʼob 7:55, El Nuevo Testamento en Maya). Le jakʼ óolal baʼal tu yiloʼ, tu maas jaajkúuntaj tiʼ Esteban jach jaaj Jesucristoeʼ u Paal Dios yéetel letiʼ le Mesíasoʼ. Tsʼoʼokol xaneʼ, tu tsʼáaj muukʼ tiʼ Esteban, le cristiano jach kabal yóolaʼ, yéetel tu jaajkúuntaj kʼamaʼan tumen Dios.
4. ¿Tiʼ máaxoʼob ku yeʼesik u nojbeʼenil Jéeoba?
4 Le jakʼ óol baʼal beetaʼab yilik Estebanaʼ, ku kaʼansiktoʼoneʼ Jéeobaeʼ ku yeʼesik u nojbeʼenil, bey xan baʼax u tukulmaj u beetik, tiʼ máaxoʼob eʼesik tsiikil tiʼ, kabal yóoloʼob yéetel ku yilkoʼob u kʼaʼananil u biskubaʼob tu yéetel. Le Bibliaoʼ kiaʼalik: «X-kabal ichil yéetel tsiikil tiʼ Yuumtsileʼ, ku taasikoʼob bey boʼolaleʼ ayikʼalil, tsiikil [«nojbeʼenil», Nuevo Mundo] yéetel kuxtal» (Proverbios 22:4). Le oʼolaleʼ, sen kʼaʼanan ka k-naʼat jach baʼax le kabal ichil wa kabal óolaloʼ, bix jeʼel u yantaltoʼon kabal óolaleʼ yéetel baʼax utsiloʼob ku taasiktoʼon k-eʼesik kabal k-óol tiʼ tuláakal baʼax k-beetik.
Dioseʼ kabal yóol
5, 6. 1) ¿Baʼax le kabal óolaloʼ? 2) ¿Bix tsʼoʼok u yeʼesik kabal u yóol Jéeoba? 3) U kabal óolal Jéeobaeʼ, ¿baʼax kʼaʼabéet u péekskoʼon k-beete?
5 Yaan máakeʼ jeʼel wal u jaʼakʼal yóol u yojéeltik Jéeoba Dios, u Noj Jalaʼachil tuláakal baʼaleʼ, mix máak maas kabal yóol tiʼ letiʼ. Davideʼ tiaʼalaj tiʼ Jéeoba: «Teech áantiken yéetel ka tokiken, ka maʼalob machiken yéetel a x-noʼoj kʼabil; a wutsileʼ [«a kabal óolaleʼ», NM] tsʼoʼok u beetik in maʼalob yantal» (Salmo 18:35). Le tʼaan meyajnaj tiʼ David utiaʼal u yaʼalik kabal u yóol Jéeobaeʼ, upʼéel tʼaan ich ebreo ku taal tiʼ uláakʼ tʼaan u kʼáat yaʼal «chinikba». Tiʼ le tʼaan ich ebreo ku suʼutul «kabal óolaleʼ», ku jóokʼol xan uláakʼ tʼaanoʼob u kʼáat yaʼaloʼob «óotsilil», «maʼ tu kʼuuxil» yéetel «ku kabalkúunskuba». Jéeoba túuneʼ tu yeʼesaj kabal u yóol, tumen kex letiʼ u Noj Jalaʼachil tuláakal baʼaleʼ, joʼopʼ u biskuba yéetel David, utúul kʼeban wíinik, yéetel tu tsʼáaj utiaʼal ka reinarnak tu kʼaabaʼ. Jeʼex u yeʼesik u chan tsolajil u káajbal le Salmo 18, Jéeobaeʼ tu kanáantaj yéetel tu yáantaj David le ka tu tokaj «tiʼ u kʼab Saúl» yéetel tiʼ máaxoʼob pʼekmailoʼ. David xaneʼ, u yojel kaʼacheʼ, tuláakal páajtalil ka kʼuchuk antal tiʼ bey reyileʼ, jeʼel u béeytal chéen tumen Jéeoba, yoʼolal u kabal óolaleʼ, ku tsʼáaik le áantaj kʼaʼabéettiʼoʼ. U kʼaʼajsik lelaʼ, le áant David utiaʼal u yantal kabal óolal tiʼ.
6 ¿Baʼax k-kanik tiʼ lelaʼ? Jéeobaeʼ tu chʼaʼatuklaj u kaʼansiktoʼon u jaajil, yéetel maʼ xaaneʼ tsʼoʼok u yéeykoʼon utiaʼal k-beet upʼéel nojoch meyaj ich u káajal; maʼ xaan xaneʼeʼ yaan bix tsʼoʼok k-meyaj utiaʼal u béeykuntik baʼax u kʼáat. ¿Bix kʼaʼabéet k-uʼuyikba yoʼolal lelaʼ? Kʼaʼabéet u kabatal k-óol. Kʼaʼabéet xan k-tsʼáaik nib óolal tumen Jéeobaeʼ kabal u yóol yéetel maʼ kʼaʼabéet u kaʼantal k-ichiʼ, tumen lelaʼ jeʼel u taasiktoʼon nojoch yajiloʼobeʼ (Proverbios 16:18; 29:23).
7, 8. 1) Yoʼolal bix tu bisiluba yéetel Manaseseʼ, ¿bix tu yeʼesil kabal u yóol Jéeoba? 2) ¿Baʼax kanik tiʼ u kabal óolalil Jéeoba yéetel tiʼ u kabal óolalil Manasés?
7 Ken u bisuba yéetel kʼeban wíinikoʼobeʼ, Jéeobaeʼ maʼ chéen ku yeʼesik kabal u yóoliʼ, ku yeʼesik xan u kʼáat u chʼaʼa óotsilil tiʼ máaxoʼob kabal u yóoloʼob, yéetel ku kaʼa líiʼsik yóol tak le máaxoʼob ku mixbaʼalkúunskubaʼob tu táan letiʼoʼ (Salmo 113:4-7). Koʼoneʼex tʼaan tiʼ Manasés, utúul u reyil Judá úuchi. Tumen letiʼ u reyil le kaajoʼ, tu beetaj ka meyajtaʼak yaanal Diosoʼob yéetel «sen kʼaas úuchik u kuxtal tu táan Yuumtsil,» jach kʼuch u beet u pʼuʼujul Jéeoba (2 Crónicas 33:6). Baʼaleʼ, Jéeobaeʼ kʼuch u kʼiinil u chaʼik u lúubul Manasés tu kʼab u reyil Asiria, ka kʼaʼali. Kʼalaʼaneʼ, Manaseseʼ «tu chʼaʼachiʼitaj u kaabaʼ» Dios, ka tu jach «tʼonkíintaj u yóol tu táan»; Jéeoba túuneʼ tu kaʼa tsʼáaj le reino tiʼoʼ. Manaseseʼ kʼuch u jach kʼaj óolteʼ Jéeobaeʼ letiʼ u jaajil Dios (2 Crónicas 33:11-13). K-ilik túuneʼ, u kabal óolal Manaseseʼ lúub utsil tiʼ Jéeoba; Jéeoba xaneʼ, tumen kabal yóoleʼ, tu saʼasaj u siʼipiloʼob Manasés yéetel tu kaʼa tsʼáaj u beet u reyil.
8 Jeʼex túun k-ilkoʼ Jéeobaeʼ tu yóotaj u saʼas u siʼipiloʼob Manasés yéetel Manaseseʼ tu kʼexaj bix u tuukul. Lelaʼ ku kaʼansiktoʼon maʼalob baʼaloʼob ku yáantkoʼon k-eʼes kabal óolal. Mantatsʼ kʼaʼabéet k-kʼaʼajsikeʼ le bix k-ilik le máaxoʼob beetiktoʼon kʼaasoʼ yéetel le bix k-ilik le baʼaloʼob maʼ maʼalobtak k-beetikoʼ, ku yantal yil yéetel bix u biskuba Jéeoba t-éetel. Wa tu jaajil k-óol k-saʼasik u siʼipil u maasileʼ, bey xan wa k-éejemtik yéetel kabal óolal tsʼoʼok k-beetik baʼax maʼ maʼalobeʼ, yaan u páajtal k-natsʼikba tiʼ Jéeoba utiaʼal k-kʼáat óoltik ka u chʼaʼatoʼon óotsilil (San Mateo 5:23, 24; 6:12).
Dioseʼ ku yeʼesik u nojbeʼenil tiʼ le j-kabal óoloʼoboʼ
9. ¿Baʼaxten máax kabal yóoleʼ maʼ tu chéen ilik u beetaʼal baʼax maʼ maʼalobiʼ?
9 Le kabal óolal yéetel uláakʼ jatsʼuts modos chíikaʼanoʼob tiʼ letiʼoʼ, mix baʼal yaan yiloʼob yéetel u chéen ilaʼal u beetaʼal baʼax maʼ maʼalobiʼ. Jeʼex u jaajkúuntik le Kiliʼich Tsʼíiboʼoboʼ, Jéeobaeʼ kabal yóol, baʼaleʼ u pʼeek u beetaʼal baʼax maʼ maʼalobiʼ yéetel ku beetik u meyaj u nuxiʼi muukʼ ken kʼaʼabéetchajak. Yoʼolal u kabal óolaleʼ, ku tsʼáaik táanil le máaxoʼob kabal yóoloʼoboʼ, baʼaleʼ ku náachtal tiʼ le j-kaʼanal ichoʼoboʼ (Salmo 138:6). Jéeobaeʼ, ¿bix tsʼoʼok u yeʼesik u tsʼaamaj táanil u kabal óol palitsiloʼob?
10. ¿Baʼax ku yeʼesik Jéeoba tiʼ máaxoʼob kabal yóoloʼob, jeʼex u yaʼalik 1 tiʼ Corintoiloʼob 2:6-10?
10 Tiʼ máaxoʼob kabal u yóoloʼobeʼ, Jéeobaeʼ ku yeʼesik bix u bin u béeytal baʼax u tukulmaj u beetik. Lelaʼ ku beetik jach tu kʼiinil yéetel ku beetik u tsʼaʼabal ojéeltbil tumen le máaxoʼob u yéeymajoʼ. Le bix ken u béeykunt le baʼaxoʼob u tukulmaj u beetikoʼ, taʼakaʼan tiʼ máaxoʼob, yoʼolal u kaʼanal ichiloʼobeʼ wa yoʼolal u tercoiloʼobeʼ, maas ku yoksik u yóoloʼob tiʼ baʼax kiaʼalik chéen kʼeban wíinikoʼob wa le j-kaʼanal naʼat máakoʼoboʼ (1 tiʼ Corintoiloʼob 2:6-10). Baʼaleʼ, le j-kabal óoloʼoboʼ ku péeksaʼaloʼob tumen u puksiʼikʼaloʼob u kiʼikiʼtʼantoʼob Jéeoba, tumen tsʼoʼok u naʼatkoʼob tubeel baʼax u tukulmaj u beetik yéetel bejlaʼeʼ ku maas yaabiltkoʼob u kiʼichkelem nojbeʼenil.
11. Teʼ yáax siglooʼ, jujuntúul máakoʼobeʼ ¿bix tu yeʼesiloʼob minaʼan kabal óolal tiʼob, yéetel baʼax kʼaas tu beetaj tiʼob u kaʼanal ichiloʼob?
11 Teʼ yáax siglooʼ, yaʼabach máakoʼobeʼ, bey xan jujuntúul máaxoʼob ku yaʼalikubaʼob cristianoʼobeʼ, maʼ tu yeʼesoʼob kabal u yóoloʼobiʼ yéetel tʼóochpajoʼob yoʼolal baʼax tiaʼalaj Pablo tiʼ baʼax u tukulmaj u beetik Dios. Pabloeʼ yéeyaʼab utiaʼal u bis le maʼalob péektsil tiʼ «le máaxoʼob maʼ judíoʼoboʼ», baʼaleʼ maʼ tumen wa judíoiʼ, mix tumen kaʼanchajaʼan u xookiʼ, mix yoʼolal u jaʼabiloʼob wa yoʼolal le maʼalob baʼaloʼob u beetmajoʼ (Tiʼ Romailoʼob 11:13). Le máaxoʼob ku tuukuloʼob jeʼex le yóokʼol kaabaʼ, ku tuklikoʼobeʼ le baʼaloʼobaʼ le ku yilik Jéeoba utiaʼal u yéeyik máax kun meyaj tiʼ (1 tiʼ Corintoiloʼob 1:26-29; 3:1; Tiʼ Colosailoʼob 2:18). Baʼaleʼ, yoʼolal u yutsil Dioseʼ, bey xan yoʼolal le utsul baʼaloʼob u tukulmaj u beetkoʼ, le meent u yéeyik Pablo (1 tiʼ Corintoiloʼob 15:8-10). Le máaxoʼob tiaʼalaj Pablo ku taaskubaʼob «nukuch apóstoloʼob[oʼ]», jeʼex tu beetil u chuukan máaxoʼob pʼekmaileʼ, maʼ tu kʼamoʼob Pabloiʼ mix xan tu kʼamoʼob u kaʼansajoʼob u taaloʼob tiʼ le Kiliʼich Tsʼíiboʼoboʼ. U kaʼanal ichiloʼobeʼ le pix yichoʼob utiaʼal maʼ u kʼaj óolkoʼob yéetel utiaʼal maʼ u naʼatkoʼob bix u kiʼichkelem béeykuntik baʼax u tukulmaj Jéeoba. Le oʼolaleʼ, mix utéen kʼaʼabéet k-tʼaan kʼaas tu yoʼolal máaxoʼob yéeyaʼanoʼob tumen Jéeoba utiaʼal u béeykuntik baʼax u kʼáat (2 tiʼ Corintoiloʼob 11:4-6).
12. Le baʼaxoʼob tu kʼamaj Moisesoʼ, ¿bix u chíikbesik Jéeobaeʼ ku yeʼesik u yutsil tiʼ máaxoʼob kabal u yóoloʼob?
12 Baʼaleʼ, le Bibliaoʼ ku tʼaan tiʼ yaʼab máakoʼob chaʼab u yilkoʼob u nojbeʼenil Dios tumen kabal u yóoloʼob. Jeʼex Moisés, le máak maas kabal u yóol tiʼ tuláakal wíinikoʼob tu kʼiinileʼ, tu yilaj u nojbeʼenil Dios yéetel jach tu bisuba tu yéetel (Números 12:3). Le j-kabal óol máakaʼ jach yaʼab bix úuchik u kʼamik u yutsil Dios, kex cuarenta jaʼaboʼob chéen chan kanan taman ku beetik kaʼachi, maʼ xaaneʼ maases tu luʼumil Arabia (Éxodo 6:12, 30). Yéetel u yáantaj Jéeobaeʼ, Moiseseʼ tu beetuba u j-bisaj tʼaanil yéetel u nojchil tiʼ le máaxoʼob nuʼuktik u kaajil Israeloʼ. Jeʼex u tʼaan utúul máak tu táan uláakʼeʼ, bey kaʼach u tʼaan Moisés yéetel Diosoʼ, yéetel bey ichil upʼéel náayeʼ kʼuch u yil bix Jéeoba (Números 12:7, 8; Éxodo 24:10, 11). Le máaxoʼob uʼuy u tʼaan le kabal óol palitsilaʼ yéetel tu éejemtoʼob letiʼ yéeyaʼab tumen Dios utiaʼal tʼaan tu kʼaabaʼeʼ, tu kʼamoʼob yaʼabach utsiloʼob. Bejlaʼa xaneʼ, wa k-uʼuyik u tʼaan Jesús —le Moisés teʼ t-kʼiinoʼobaʼ—, bey xan wa k-uʼuyik u tʼaan «le palitsil chúukpajaʼan u yóol yéetel yaan u naʼat» u pʼatmajoʼ, yaan xan k-kʼamik yaʼabach utsiloʼob (San Mateo 24:45, 46; Baʼaxoʼob 3:22).
13. Teʼ yáax siglooʼ, ¿bix úuchik u yeʼesik u nojbeʼenil Dios tiʼ chéen chan j-kanan tamanoʼob?
13 ¿Tu táan máaxoʼob léembalnaj «u nojbeʼenil Yuumtsil» Jéeoba le ka tsʼaʼab ojéelbil tumen le ángeloʼob u maʼalob péektsilil síijik Jesús, le Salvadoroʼ? Maʼ tu táan le j-kaʼanal ich j-kʼiinoʼoboʼ, mix xan tu táan tsʼuutsʼul máakoʼobiʼ. Léembalnaj tu táan chéen chan j-kanan tamanoʼob «ku máansikoʼob áakʼab teʼ j-káaxoʼ tuʼux ku kanáa[ntik] u j-tamanoʼob» (San Lucas 2:8-11). Le máakoʼob jeʼeloʼobaʼ maʼ tu yilaʼaloʼob kaʼach jeʼex le máakoʼob kaʼanchajaʼan u naʼatoʼoboʼ mix jeʼex le máakoʼob jach maʼalob meyaj yantiʼoboʼ. Baʼaleʼ, letiʼob ichtaʼaboʼob tumen Jéeoba yéetel letiʼob yéeyaʼaboʼob utiaʼal u yáax ojéeltkoʼob tsʼoʼok u síijil le Mesíasoʼ. K-ilik túuneʼ, Jéeobaeʼ ku yeʼesik u nojbeʼenil tiʼ máaxoʼob kabal yóoloʼob yéetel ku oksik u yóoloʼob tiʼ letiʼ.
14. ¿Baʼax utsiloʼob ku tsʼáaik Dios tiʼ le máaxoʼob kabal yóoloʼoboʼ?
14 ¿Baʼax k-kanik tiʼ le utsiloʼob tu kʼamoʼob Pablo, Moisés yéetel le j-kanan tamanoʼoboʼ? K-kankeʼ Jéeobaeʼ ku yeʼesik u yutsil tiʼ máaxoʼob kabal yóoloʼob, yéetel ku beetik u yojéeltkoʼob yéetel u naʼatkoʼob baʼax u tukulmaj u beetik. Ku kaʼansiktoʼon xaneʼ, le máaxoʼob ku yéeyik utiaʼal u tsʼáaik kʼaj óolbil le jach maʼalob baʼal u tukulmaj u beetkoʼ, maʼ xaaneʼ utiaʼal jujuntúuloʼobeʼ maʼ letiʼe unaj u yéeyaʼaloʼoboʼ. Tuláakal lelaʼ ku yeʼesiktoʼon maʼ kʼaʼabéet k-xulik natsʼikba tiʼ Jéeobaeʼ, maʼ kʼaʼabéet k-xulik xokik u Tʼaaniʼ yéetel maʼ kʼaʼabéet k-xulik kaxtik le nuʼuktaj u taal tiʼ u kaajaloʼ. K-ojleʼ Jéeobaeʼ maʼ tun xuʼulul u yeʼesik tiʼ u kabal óol palitsiloʼob bix u bin u béeykuntik le jach maʼalob baʼal u tukulmaj u beetikoʼ. Le profeta Amosoʼ tiaʼalaj: «Mix juntéen ku beetik wa baʼax Yuumtsil wa maʼ tu tsʼáaik ojéeltbil tumen u palitsiloʼob le j-bóobatoʼoboʼ [wa profetaʼoboʼ]» (Amós 3:7).
Kʼaʼabéet u yantaltoʼon kabal óolal utiaʼal k-kiʼikiʼ óoltik u yutsil Dios
15. 1) ¿Baʼaxten mantatsʼ kʼaʼabéet k-ilik u yantaltoʼon kabal óolal? 2) Le baʼax úuch tiʼ Saúl, u reyil Israel kaʼachoʼ, ¿bix u yeʼesik jach kʼaʼanan maʼ u jáawal k-eʼesik kabal óolal?
15 Utiaʼal k-kʼamik u yutsil Dioseʼ, kʼaʼabéet u yantaltoʼon kabal óolal mantatsʼ. Maʼ tumen kabal u yóol máak bejlaʼeʼ u kʼáat yaʼal mantatsʼ ken u yeʼes kabal u yóol. Maʼ xaaneʼeʼ, le máak kabal u yóol kaʼachoʼ jeʼel u káajal u nojbaʼalkúunskuba yéetel u káajal u beetik baʼaloʼob maʼ tiʼ letiʼ tsʼaʼan u páajtalileʼ. Le baʼaloʼobaʼ ku beetik maʼ u yeʼesik tsiikil tiʼ u maasil yéetel yaan u beetik u bin kʼaasil tiʼ. Bey úuchik tiʼ Saúl, u yáax reyil Israel. Le ka yéeyaʼab tumen Jéeobaeʼ maʼ nojoch baʼal u taaskubaiʼ (1 Samuel 15:17). Baʼaleʼ, pʼéel kaʼapʼéel jaʼaboʼob káajak u gobernareʼ, kaʼanchaj yich, ka tu beetaj upʼéel baʼal maʼ tiʼ letiʼ tsʼaʼan u páajtaliliʼ. Jéeobaeʼ tiaʼaleʼ le profeta Samuel unaj u kʼubik le kíimsbil baʼalcheʼob tu táan letiʼoʼ, baʼaleʼ Sauleʼ maʼ tu yuʼubaj u tʼaan Diosiʼ, tu kaxtaj baʼal u yaʼal utiaʼal u kʼubik le kíimsbil baʼalcheʼoboʼ (1 Samuel 13:1, 8-14). Teʼ kʼiin jeʼeloʼ káaj u beetik baʼaloʼob kieʼesik xuʼul u yantal kabal óolal tiʼ. Yoʼolal le baʼaloʼob tu beetoʼ Dioseʼ tu luʼsaj u kiliʼich muukʼ yéetel u yutsil tu yóokʼol. Tu tsʼookeʼ, le baʼaloʼob tu beetoʼ le bis tiʼ upʼéel subtsil kíimil (1 Samuel 15:3-19, 26; 28:6; 31:4). Jach tʼáalkab baʼax ku kaʼansiktoʼon: maʼ kʼaʼabéet k-chaʼik u kaʼantal k-ichiʼ, mantatsʼ kʼaʼabéet k-ilik eʼesik kabal k-óol yéetel mantatsʼ kʼaʼabéet k-uʼuyik tʼaan, mix utéen kʼaʼabéet u kaʼantal k-ich ka k-beet upʼéel baʼal jeʼel u meentik u xuʼulul k-kʼaʼamal tumen Jéeobaeʼ.
16. K-tuukul tiʼ bix u yilkoʼon Jéeoba yéetel tiʼ bix k-ilik éet máakileʼ, ¿bix u yáantkoʼon utiaʼal ka jach yanaktoʼon kabal óolal?
16 Kex le kabal óolal maʼ tiaʼan ichil le jatsʼuts modos ku taal tiʼ u yich le kiliʼich muukʼoʼ, láayliʼ upʼéel jatsʼuts modos kʼaʼabéet k-ilik u yantaltoʼoneʼ (Tiʼ Colosailoʼob 3:10, 12). Utiaʼal k-eʼesik kabal óolaleʼ jach tu jaajil kʼaʼabéet k-tsʼáaikba k-beete, tumen le kabal óolaloʼ ku yilaʼal tiʼ bixoʼon; lelaʼ u kʼáat yaʼaleʼ tiʼ baʼax tuklik t-oʼolal yéetel bix k-ilik u maasil. Baʼax jeʼel u yáantkoʼon ka jach yanaktoʼon kabal óolaleʼ letiʼe ka tuukulnakoʼob tiʼ bix u yilkoʼon Jéeoba yéetel tiʼ bix k-ilik éet máakil. Tu táan yich Dioseʼ, tuláakal kʼeban wíinikeʼ bey yaʼax xíiw ku jóokʼol bejlaʼeʼ, baʼaleʼ maʼ tu xáantaleʼ tsʼoʼok u tijil. Tu táan letiʼeʼ beyoʼon jeʼex le sáakʼoʼob ku jáayloʼob ich kooloʼ (Isaías 40:6, 7, 22). U chan kúul xíiweʼ, ¿jeʼel wa u yantal tuʼux u nojbaʼalkúunskuba chéen tumen upʼíit maas kaʼanil tiʼ u maasileʼ? Utúul sáakʼeʼ, ¿jeʼel wa u yantal tuʼux u sen tʼaan maʼalob tu yoʼolal chéen tumen ku maas chan náachtal u síitʼ tiʼ u maasileʼ? Jeʼel u beetik k-cheʼej wa ka u beetoʼobeʼ. Le oʼolaleʼ, Pabloeʼ tu kʼaʼajsaj tiʼe yáax cristianoʼoboʼ: «¿Máax tu maas maʼalobkíintech tu yóokʼol uláakʼ? ¿Baʼax yaan tiʼ teech wa maʼ Jajal Dios tsʼáaj tiʼ techiʼ? Wa Jajal Dios tsʼáaj tiʼ techeʼ ¿baʼaxten ku kaʼanaltal a wich bey maʼ kʼambil ta beetilakeʼ?» (1 Corintoiloʼob 4:7, NT). Wa k-tuukul tiʼ baʼax ku kaʼansiktoʼon tekstos jeʼex leloʼobaʼ yaan u yáantkoʼon utiaʼal ka yanaktoʼon kabal óolal yéetel yáan u yáantkoʼon xan utiaʼal ka k-eʼese.
17. ¿Baʼax áant Daniel utiaʼal u yantal kabal óolal tiʼ, yéetel baʼax jeʼel u yáantkoʼon toʼoneʼ?
17 Tiʼe profeta Danieloʼ aʼalaʼab «jach yaabiltaʼan» tumen Jéeoba, tumen tu kabalkúuntaj u yóol tu táan letiʼ (Daniel 10:11, 12). ¿Baʼax áant Daniel utiaʼal u yantal kabal óolal tiʼ? Yaʼaxeʼ, tu yeʼesaj u chúukaʼan kʼubmaj u yóol tiʼ Jéeoba, mantatsʼ kaʼach ku payalchiʼ tiʼ letiʼ (Daniel 6:10, 11). Tsʼoʼoleʼ, ku jach xakʼalxoktik kaʼach u Tʼaan Dios, baʼaleʼ maʼ utiaʼal u nojbaʼalkúuntkubaiʼ; lelaʼ le áant u naʼat baʼax u tukulmaj u beetik Dios. Maʼ chéen tu éejemtaj kʼebanchajaʼan u yéet kaajiloʼobiʼ, tu éejemtaj tak letiʼ kʼebanchajaʼan. Letiʼeʼ tu jach yilaj u yeʼesik u noʼojaʼanil baʼax ku beetik Dios, maʼ u noʼojaʼanil baʼax ku beetik letiʼiʼ (Daniel 9:2, 5, 7). Maʼalob ka k-beeteʼex jeʼex Danieloʼ. Kʼaʼabéet ilkeʼex ka yanaktoʼon kabal óolal yéetel ka k-eʼeseʼex tiʼ tuláakal baʼax k-beetkeʼex.
18. ¿Baʼax nojbeʼenil ken u kʼam máaxoʼob kabal u yóoloʼob bejlaʼeʼ?
18 Proverbios 22:4 kiaʼalik: «X-kabal ichil yéetel tsiikil tiʼ Yuumtsileʼ, ku taasikoʼob bey boʼolaleʼ ayikʼalil, tsiikil [«nojbeʼenil», Nuevo Mundo] yéetel kuxtal». Jach beyoʼ, Jéeobaeʼ ku yeʼesik u yutsil tiʼ máaxoʼob kabal u yóoloʼob, lelaʼ ku taasiktiʼob nojbeʼenil yéetel kuxtal. Asaf, utúul salmistaeʼ, jach óolak u pʼat u meyajtik Dios, baʼaleʼ tu kaʼa utskíintaj bix u tuukul. Letiʼeʼ tu éejemtaj yéetel kabal óolal: «Ta nuʼuktaj in kuxtal yéetel a tsol xikinoʼob; le ken kʼuchuken tu xuuleʼ yaan a kʼamiken yéetel [«nojbeʼenil», NM]» (Salmo 73:24). ¿Baʼax nojbeʼenil ken u kʼam máaxoʼob kabal yóoloʼob bejlaʼeʼ? Maʼ chéen yaan u jatsʼuts biskubaʼob ich kiʼimak óolal yéetel Jéeobaeʼ, jeʼel xan u páajtal u páaʼkoʼob u béeytal le kiliʼich tʼaanoʼob tu tsʼíibtaj le rey Davidaʼ: «Le j-kabal óoloʼoboʼ bíin u tiaʼalintoʼob le luʼumaʼ, bíin kuxlakoʼob ichil nojoch jeetsʼel óolal». K-ilik túuneʼ, le máaxoʼob kabal u yóoloʼoboʼ, jach nojoch baʼax páaʼtikoʼob (Salmo 37:11).
[U tsolajil le oochel teʼ táan juʼun 24]
¿Jeʼel wa u páajtal k-kʼaʼajskeʼ?
• ¿Baʼaxten k-aʼalikeʼ Estebaneʼ utúul máak jach kabal yóol kaʼach, le oʼolal Jéeobaeʼ tu yeʼesaj u nojbeʼenil tiʼ?
• Jéeoba Dioseʼ, ¿bix tsʼoʼok u yeʼesik kabal u yóol?
• ¿Baʼaxoʼob eʼesik Jéeobaeʼ ku yeʼesik u nojbeʼenil tiʼ máaxoʼob kabal u yóoloʼob?
• U kabal óolalil Danieleʼ, ¿bix jeʼel u yáantkoʼon utiaʼal ka yanaktoʼon kabal óolaleʼ?
[U tsolajil le oochel teʼ táan juʼun 23]
[U tsolajil le oochel teʼ táan juʼun 23]
Maʼ tu jáan kʼexik kaʼach bix u tuukul, kex beyoʼ jach kabal u yóol
Teʼ noj muchʼtáambal anchaj tiʼ le J-xoknáaloʼob tiʼ le Biblia (bejlaʼeʼ u j-jaajkunajoʼob Jéeoba) tu kaajil Cedar Point (Ohio, EE.UU.) tu jaʼabil 1919, le sukuʼun J. F. Rutherford, le nuʼuktik u kaajal Dios teʼ kʼiinoʼob jeʼeloʼ, kex 50 jaʼaboʼob yaan tiʼeʼ yéetel kiʼimak óolal tiaʼalaj jeʼel u yáantik le sukuʼunoʼob taaloʼob teʼ noj muchʼtáambaloʼ utiaʼal ka u bis u kuuchoʼob yéetel utiaʼal ka u bisoʼob tak teʼ cuartos tuʼux kun weenloʼoboʼ. Tu tsʼoʼok kʼiinil le noj muchʼtáambaloʼ tu jach líiʼsaj yóol le 7.000 máakoʼob anchajoʼob teʼ kúuchil muchʼtáambaloʼ. Letiʼeʼ tiaʼalajtiʼob: «Teʼexeʼ u j-bisaj tʼaaneʼex le Rey tiʼ reyoʼoboʼ yéetel le Yuumtsil tiʼ yuumtsiloʼoboʼ, teʼexeʼ, yéetel nojoch tsikbeʼenileʼ, táan a tsʼáaikeʼex ojéelbil tiʼ le máakoʼoboʼ [...] u nojbeʼenil u reino k-Yuumtsil». Le sukuʼun Rutherfordoʼ maʼ tu jáan kʼexik bix u tuukul kaʼachi, jach kʼaj óolaʼan kaʼach maʼ sajak u yaʼal u jaajiliʼ yéetel tu yilaj u jach beetik le baʼax ku tuklik u jaajiloʼ, baʼaleʼ ken payalchiʼinak kaʼach tu yoorai le ukʼul ku beetaʼal Beteloʼ, ku yeʼesik jach kabal u yóol tu táan Dios.