U referenciailoʼob le muchʼtáambal Kuxtal yéetel Meyaj jeʼex Cristoeʼ
3-9 TIʼ JUNIO
JATSʼUTS BAʼALOʼOB K-KANIK TEʼ BIBLIAOʼ | GALACIAILOʼOB 4-6
«Kaʼatúul koʼoleloʼob yaan baʼax tu chíikbesoʼob»
it-1 t.j. 65 § 1
Agar
Apóstol Pabloeʼ tu yaʼaleʼ Agareʼ tu chíikbesaj u kaajil Israel, le kaajaʼ kʼamaʼan kaʼach tumen Jéeoba. Le pacto beetaʼab tu yéeteloʼob tu puʼukil Sinaíoʼ «ku síijsik paalaloʼob utiaʼal ka palitsiltaʼakoʼob». Letiʼobeʼ maʼ béeychaj u tsʼoʼokbeskoʼob tuláakal le baʼax ku yaʼalik le Leyoʼ tumen kʼebanoʼob. U jaajileʼ maʼ jáalkʼabtaʼaboʼob tumen le Leyoʼ, baʼaxeʼ palitsiltaʼaboʼob yéetel chéen ku náajmatkoʼob kaʼach u kíimiloʼob (Jn 8:34; Ro 8:1-3). Agareʼ tu chíikbesaj u kaajil Jerusalén anchaj tu kʼiiniloʼob Pablooʼ, letiʼobeʼ palitsiltaʼanoʼob kaʼach paʼteʼ yéetel u paalaloʼob. Baʼaleʼ le sukuʼunoʼob yéeyaʼanoʼob utiaʼal u binoʼob kaʼanoʼ letiʼob u paalal le «kaʼanil Jerusalenoʼ», tsʼoʼoleʼ ku keʼeteloʼob yéetel u yatan Dios. Jeʼex Sara maʼ palitsiltaʼabeʼ, le «kaʼanil Jerusalenoʼ» mix juntéen palitsiltaʼak xan. Chéen baʼaleʼ jeʼex chʼaʼpachtaʼabik Isaak tumen Ismaeleʼ, u paalal le «kaʼanil Jerusalenoʼ» (wa le máaxoʼob jáalkʼabtaʼaboʼob tumen le Paaloʼ) bey xan chʼaʼpachtaʼabikoʼob tumen le máaxoʼob ku keʼeteloʼob yéetel le Jerusalén palitsiltaʼanoʼ. Baʼaleʼ jeʼex jóoʼsaʼabik Agar yéetel u paaleʼ, bey xan tu beetil Jéeoba yéetel u kaajil Israeloʼ (Gal 4:21-31; ilawil xan Jn 8:31-40).
Kʼub a wóol tiʼ u Reino Dios
11 Le pacto beetaʼab yéetel Abrahanoʼ yáax béeychaj le ka chʼaʼab tumen u paalal le luʼum aʼalaʼan u tsʼaʼabaltiʼoboʼ. Baʼaleʼ le Bibliaoʼ ku yaʼalikeʼ yaan uláakʼ bix kun béeytal le pactoaʼ yéetel yaʼab utsiloʼob ken u taase, le apóstol Pablooʼ bey tu yaʼaliloʼ (Gal. 4:22-25). Letiʼeʼ tu yaʼaleʼ le u chʼiʼibal Abrahanoʼ, Cristo yéetel le uláakʼ máaxoʼob táakaʼan ichiloʼ letiʼe 144,000 sukuʼunoʼob yéeyaʼanoʼob tumen le kiliʼich muukʼoʼ (Gal. 3:16, 29; Apo. 5:9, 10; 14:1, 4). Le koʼolel kun síijsik le chʼiʼibaloʼ letiʼe «kaʼanil Jerusalenoʼ» wa le u jaats u kaajal Jéeoba yaan teʼ kaʼanoʼ, teʼelaʼ táakaʼan tuláakal le angeloʼob chúukaʼan u yóoloʼoboʼ (Gal. 4:26, 31). Jeʼex aʼalaʼabik tiʼ Abrahaneʼ, u chʼiʼibal le koʼoleloʼ yaan u taasik yaʼab utsiloʼob tiʼ tuláakal máak.
Baʼax jeʼel u páajtal k-kanikeʼ
(Gal 4:6)
w09 1/4 t.j. 13
¿A wojel wa?
¿Baʼaxten tu yaʼalaj Jesús «¡abá, in Yuum!» le ka orarnaj tiʼ Jéeobaoʼ?
Le tʼaan abá ich arameooʼ u kʼáat u yaʼal «taata», le tʼaanaʼ óoxtéen ku chíikpajal teʼ Bibliaoʼ yéetel ku meyaj utiaʼal u yúuchul tʼaan tiʼ Jéeoba. Le tʼaanaʼ ku chʼaʼchiʼitaʼal teʼ jaats tuʼux ku yúuchul tʼaan tiʼ le payalchiʼoboʼ. ¿Baʼaxten meyajnaj tiʼ Jesús?
Junpʼéel enciclopediaeʼ ku yaʼalik: «Tu kʼiiniloʼob Jesuseʼ le tʼaan abaoʼ ku meyaj kaʼach tiʼ le mejen paalaloʼob kéen u tʼan u taataʼoboʼ. Lelaʼ ku meyaj xan utiaʼal u yeʼesaʼal yaabilaj yéetel tsiikil» (The International Standard Bible Encyclopedia). Le tʼaanaʼ letiʼe ku yáax kanik u yaʼal juntúul chan paal kéen u tʼan u taataoʼ. Jesuseʼ meyajnajtiʼ teʼ súutuk taʼaytak u kíimsaʼaloʼ. Le tiaʼan kaʼach tu jardinil Getsemanioʼ tu kaxtaj u yáantaj Dios ich oración, teʼ súutuk túunoʼ tu yaʼalaj: «Abá, in Yuum» (Marcos 14:36).
Le enciclopedia xanoʼ ku yaʼalik: «Ichil le úuchben baʼaloʼob kaxtaʼaboʼob tu kaajil Jerusalenoʼ chíikaʼan u yilaʼal maʼ suuk u meyaj le tʼaan abá ichil le griegoʼob yéetel le romanoʼoboʼ. Le tʼaanaʼ ku meyaj kéen chʼaʼchiʼitaʼak Dios, le oʼolal maʼ uts u yilaʼal ka sen meyajnak tiʼ máakiʼ». Le enciclopediaaʼ tu yaʼalaj tu tsʼoʼokbal: «Le úuchik u chʼaʼchiʼitik Jesús le tʼaanaʼ [...] ku yeʼesikeʼ jach maʼalob u biskuba yéetel Dios». Le uláakʼ kaʼatéen tuʼux ku chíikpajal le tʼaan teʼ Bibliaoʼ apóstol Pablo tsʼíibte, lelaʼ ku yeʼesikeʼ le sukuʼunoʼob teʼ yáax siglooʼ suuk u meyajtiʼob kaʼach le tʼaan abá kéen orarnakoʼob tiʼ Diosoʼ (Romailoʼob 8:15; Galaciailoʼob 4:6).
(Gal 6:17)
w10 1/11 t.j. 15
¿A wojel wa?
¿Baʼaxten wal tu yaʼalaj Pablo «tin wíinklileʼ yaan chíikulaloʼob eʼesik u palitsilen Jesús»? (Galaciailoʼob 6:17.)
▪ Le baʼax tu yaʼalaj Pablo tiʼ le sukuʼunoʼob teʼ yáax siglooʼ maʼ xaaneʼ jejeláas baʼaxoʼob tu tsʼáaj naʼatbil. Úuchjeakileʼ suuk u tsʼaʼabal junpʼéel chíikulal wa junpʼéel marca tiʼ le máakoʼob ku palitsiltaʼaloʼob kéen tsʼoʼokok junpʼéel baʼateltáambaloʼ, tiʼ le máaxoʼob ku chuʼukloʼob táan u yoklikoʼob temploʼob bey xan tiʼ le máaxoʼob ku yóotkoʼob púutsʼul tiʼ le máax palitsiltmiloʼoboʼ. Le marca ku tsʼaʼabal tu wíinklil le máakoʼobaʼ ku taasik suʼtsilil tiʼob.
Chéen baʼaleʼ maʼ tuláakal le marcaʼob beetik u suʼlaktal máakoʼ. Yaan máaxeʼ ku tsʼaʼabal junpʼéel marca tiʼ utiaʼal u yojéeltaʼal tuʼux u taal wa máakalmáak u religión. Junpʼéel diccionarioeʼ ku yaʼalik: «Le sirioʼoboʼ suuk kaʼach u tsʼáaikoʼob junpʼéel marca tu kʼaboʼob wa tu kaaloʼob utiaʼal u yeʼeskoʼob u kʼubmaj u kuxtaloʼob tiʼ le dios ku kʼaabaʼtik Hadad yéetel Atargatis [...]. Le máaxoʼob adorartik Dionisiooʼ u marcaʼobeʼ u leʼ junpʼéel clase xíiw ku kʼaabaʼtik hiedra» (Theological Dictionary of the New Testament).
Yaan máaxoʼob aʼalikeʼ le baʼax tu yaʼalaj Pablooʼ táan kaʼach u tʼaan tiʼ le jejeláas marcaʼob pʼáat tu wíinklil yoʼolal le yaʼabkach baʼaloʼob tu sen muʼyajtaj le táan u bin kʼaʼaytaj jejeláas tuʼuxoʼoboʼ (2 Corintoiloʼob 11:23-27). Le ka tʼaanaj Pablo tiʼ le «chíikulaloʼob» wa marcaʼoboʼ maʼ xaaneʼ maʼ táan kaʼach u tʼaan tiʼ junpʼéel marca chíikaʼan u yilaʼal tu wíinkliliʼ, baʼaxeʼ táan kaʼach u tʼaan tiʼ le baʼaxoʼob eʼesik jach tu jaajil táan u meyajtik Diosoʼ.
U xookil Biblia
10-16 TIʼ JUNIO
JATSʼUTS BAʼALOʼOB K-KANIK TEʼ BIBLIAOʼ | EFESOILOʼOB 1-3
«Jéeobaeʼ táan u muchʼik u familia»
it-2 t.j. 981 § 2
Kiliʼich taʼakbil baʼal
Le Reino tsʼaʼan tu kʼab le Mesíasoʼ. Le baʼaxoʼob tu tsʼíibtaj apóstol Pablooʼ ku yeʼesik jach baʼax le «kiliʼich baʼal» yaan yil yéetel Cristooʼ. Tu tsʼíibil Efesoiloʼob 1:9 tak 11, Pabloeʼ tu yaʼaleʼ Dios tsʼáa u yojéelt jach baʼax le «kiliʼich baʼal» aʼalaʼanoʼ. Le oʼolal tu yaʼalaj: «Tumen bey uts tu tʼaanoʼ, letiʼeʼ tu chʼaʼtuklaj u nuʼuktik tuláakal baʼal tak ken láaj tsʼoʼokok le kʼiin aʼalaʼanoʼ, utiaʼal beyoʼ ka u kaʼa muchʼkíint tuláakal baʼal utiaʼal u nupik tiʼ Cristo, le baʼaloʼob yanoʼob teʼ kaʼanoʼ bey xan le baʼaloʼob yanoʼob way Luʼumeʼ. Jach beyoʼ, Dioseʼ yaan u nupik tuláakal baʼal tiʼ Cristo, le máax tiʼ nupaʼanoʼon xanoʼ. Dios le máax beetik tuláakal baʼax jeʼex u chʼaʼtuklik yéetel jeʼel bix u kʼáatoʼ, letiʼ aʼalmil yaan k-kʼamik le herenciaoʼ». Ichil le ‹kiliʼich baʼaloʼ› táakaʼan le gobierno tsʼaʼan tu kʼab Jesusoʼ. Le máaxoʼob kun gobernaroʼob tu yéeteloʼ letiʼob «le baʼaloʼob yanoʼob teʼ kaʼanoʼ». Le máaxoʼob kun kuxtaloʼob yáanal le Reinooʼ letiʼob «le baʼaloʼob yanoʼob way Luʼumeʼ». Le oʼolal Jesuseʼ tu yaʼalaj tiʼ u disipuloʼob: «Tiʼ teʼexeʼ tsʼoʼok u tsʼaʼabal a wojéelteʼex le kiliʼich baʼaloʼob taʼakaʼanoʼob yaan yil yéetel u Reino Diosoʼ» (Mr 4:11).
(Ef 1:10)
Jéeobaeʼ ku muchʼik u familia
3 Le baʼaxoʼob ku beetik Jéeobaoʼ mantatsʼ yaan baʼax u yil yéetel le baʼax u tukultmoʼ. Letiʼeʼ tsʼoʼok u kaajal u beetik le baʼax kʼaʼabéet utiaʼal u muchʼik tuláakal le baʼaxoʼob u beetmoʼ, le oʼolaleʼ «yaan u yúuchul le ken kʼuchuk u kʼiinil» (xokaʼak Efesoiloʼob 1:8-10). Le baʼax u tukultmoʼ yaan u béeychajal ich kaʼa jaats. Teʼ yáax jaatsoʼ ku nuʼuktaʼal le máaxoʼob kun binoʼob kaʼan utiaʼal u yantaloʼob yéetel Jesús, u Pooloʼoboʼ. Teʼ Pentecostés tu jaʼabil 33 tsʼoʼokok u taal Jesusoʼ, Jéeobaeʼ káaj u muchʼik le máaxoʼob kun gobernar yéetel Cristo teʼ kaʼanoʼ (Hch. 2:1-4). Tu yoʼolal u kuxtal Cristo tu kʼuboʼ le máaxoʼob yéeyaʼanoʼoboʼ toj u kuxtaloʼob tu táan Dios, le oʼolal jeʼel u páajtal u kʼamkoʼob kuxtal minaʼan u xuuleʼ, yéetel jeʼel u páajtal u yaʼalikoʼob yéetel kiʼimak óolaleʼ: «U paalaloʼon [Dios]» (Rom. 3:23, 24; 5:1; 8:15-17).
4 Teʼ tu kaʼa jaatsoʼ ku nuʼuktaʼal le máaxoʼob kun kuxtaloʼob way Luʼum tiʼ junpʼéel Paraíso yáanal u páajtalil u Reino Cristooʼ. U jaats tiʼ le máaxoʼob kun pʼáatloʼob kuxtal way Luʼumeʼ letiʼe «yaʼabkach máakoʼo[boʼ]» (Apo. 7:9, 13-17; 21:1-5). Tsʼoʼoleʼ ichil le Mil Jaʼaboʼoboʼ yaan u kaʼa kuxkíintaʼal le máaxoʼob kimenoʼob utiaʼal u múul kuxtaloʼob tu yéeteloʼoboʼ (Apo. 20:12, 13). Ken kaʼa kuxkíintaʼakoʼobeʼ maas yaan u páajtal k-múuchʼ meyaj. Ken tsʼoʼokok le Mil Jaʼaboʼoboʼ, le baʼaloʼob «yanoʼob luʼumoʼ» yaan u aktáantkoʼob le u tsʼook túuntaj óolaloʼ, yéetel le máaxoʼob kun chúukpajal u yóoloʼobeʼ yaan u kʼaʼamloʼob bey «u paalaloʼob Jajal Dios» way Luʼumeʼ (Rom. 8:21; Apo. 20:7, 8).
Baʼax jeʼel u páajtal k-kanikeʼ
(Ef 3:13)
Ilawil a kʼamik le nojbeʼenil ku tsʼáaik Diosoʼ
15 Ken chúukpajak k-óol k-beet baʼax uts tu tʼaan Jéeobaeʼ, k-áantik u maasil utiaʼal u nojbeʼenkúuntaʼaloʼob xan. Apóstol Pabloeʼ tu yaʼalaj tiʼ le sukuʼunoʼob yanoʼob kaʼach Éfesooʼ: «Kin kʼáat óoltik tiʼ teʼexeʼ maʼ u lúubul a wóoleʼex, tu yoʼolal baʼax táan in muʼyajtik ta woʼolaleʼex tumen lelaʼ tu jaajileʼ junpʼéel nojbeʼenil atiaʼalteʼex» (Efe. 3:13). ¿Baʼax tu yóotaj u yaʼale? ¿Baʼaxten le baʼaxoʼob tu muʼyajtaj Pablooʼ utiaʼal u nojbeʼenil le sukuʼunoʼob yanoʼob Éfesooʼ? Tumen úuchik u seguer u yáantik le sukuʼunoʼob kex táan u muʼyajoʼ, tu yeʼeseʼ u meyajtaʼal Dioseʼ letiʼe baʼax maas maʼalob jeʼel u beetaʼaloʼ. Wa maʼ u chúukpajal u yóol kaʼach Pablo le táan u muʼyajoʼ, yaan u yeʼesik maʼ jach yaan u biilal u biskuba yéetel Jéeoba, u kʼaʼaytaj yéetel le baʼax táan u páaʼtikoʼ. Úuchik u chúukpajal u yóoleʼ tu yeʼeseʼ u beetkuba máak cristianoeʼ letiʼe baʼax maas maʼalob jeʼel u beetik máakoʼ, yéetel tu yeʼesaj maʼ kunel u beetaʼal jeʼel baʼaxak utiaʼal u tsaypachtaʼal Cristoiʼ.
(Ef 3:19)
cl t.j. 299 § 21
‹Kʼaj óolteʼex u yaabilaj Cristo›
21 Le tʼaan ich griego «kʼaj óoltikoʼ» ku tsʼáaik naʼatbil «tsʼoʼok u kʼaj óoltik máak bix u beetaʼal wa baʼax». Wa k-yaabiltmaj u maasil jeʼex tu beetil Jesuseʼ yaan k-kaxtik u yutsiloʼob, k-áantkoʼob yéetel maʼ ken k-kʼaʼajs baʼax maʼ maʼalob ku beetkoʼobiʼ, beyoʼ k-eʼesik tsʼoʼok k-naʼatik bix u modos Jesús. Kéen k-beet beyaʼ k-eʼesik tsʼoʼok ‹k-kʼaj óoltik u yaabilaj Cristo ku píitmáan tiʼ le kʼaj óolaliloʼ›. Kʼaʼajaktoʼoneʼ cada kéen k-beet jeʼex Jesuseʼ yaan k-maas natsʼikba tiʼ Jéeoba, le Dios jach nojoch u yaabilajoʼ.
U xookil Biblia
17-23 TIʼ JUNIO
JATSʼUTS BAʼALOʼOB K-KANIK TEʼ BIBLIAOʼ | EFESOILOʼOB 4-6
«Búukinteʼex tuláakal le u nuʼukulil baʼateʼel ku taal tiʼ Diosoʼ»
Táankelem paal, tsʼáaba tu contra le Kʼaasilbaʼaloʼ
APÓSTOL PABLOEʼ tu ketaj juntúul máax meyajtik Dios yéetel juntúul soldado, tumen ku kʼaʼabéettal u baʼateʼel. Chéen baʼaleʼ maʼ táan u baʼateʼel tu contra wíinikoʼobiʼ, baʼaxeʼ tu contra Satanás yéetel le demonioʼoboʼ. Kex maʼ tu páajtal k-ilkoʼobeʼ jach tu jaajil yanoʼob, yaan u naʼatoʼob yéetel úuch káajak u baʼateloʼob t-contra. Yoʼolal lelaʼ jeʼel k-tuklikeʼ maʼ kun béeytal k-ganartikoʼob, lelaʼ maases letiʼe táankelmoʼob jeʼel u tuklikoʼob beyoʼ. Chéen baʼaleʼ, ¿jeʼel wa u páajtal u ganartikoʼob le baʼateʼel tu contra le kʼasaʼan angeloʼobaʼ? Jeʼeleʼ, yaʼab tiʼ letiʼobeʼ táan u beetkoʼob, tumen táan u chaʼik u yáantaʼaloʼob tumen Jéeoba. Tsʼoʼoleʼ jeʼex u beetik le soldadoʼoboʼ, u tsʼaamoʼob «le u nuʼukulil baʼateʼel ku taal tiʼ Diosoʼ» (xok Efesoiloʼob 6:10-12).
Táankelem paal, tsʼáaba tu contra le Kʼaasilbaʼaloʼ
4 Jeʼex le kʼaxnakʼoʼ, le baʼaxoʼob ku kaʼansik le Bibliaoʼ ku kanáantkoʼon tiʼ le baʼaloʼob maʼ jaajtak ku kaʼansaʼaloʼoboʼ (Juan 8:31, 32; 1 Juan 4:1). Wa k-yaabiltik le baʼaxoʼob k-kanikoʼ maas chéen chʼaʼabil jeʼel ‹k-pixik k-tseem yéetel le justiciaoʼ›, lelaʼ u kʼáat u yaʼaleʼ k-kuxtal jeʼex u yaʼalik Diosoʼ (Sal. 111:7, 8; 1 Juan 5:3). Tsʼoʼoleʼ wa k-naʼatik tubeel le baʼaxoʼob ku kaʼansik le Bibliaoʼ maʼ ken k-chʼaʼ saajkil k-aʼal maʼ jaaj le baʼaxoʼob ku yaʼalik le máaxoʼob pʼekmiloʼonoʼ (1 Ped. 3:15).
7 Le corazaoʼ jach maʼalob u chíikbesik bix u kanáantaʼal k-puksiʼikʼal tumen le tsolnuʼukoʼob ku tsʼáaiktoʼon Jéeobaoʼ (Pro. 4:23). Juntúul soldadoeʼ maʼ tu kʼexik le nuʼukul de fierro yaantiʼ yéetel uláakʼ maʼ de fierroiʼ. Toʼon xaneʼ maʼ unaj k-kʼexik le baʼaxoʼob ku yaʼalik Jéeoba chéen yéetel le baʼaxoʼob k-tuklikoʼ. Toʼoneʼ maʼ yaʼab baʼax k-ojliʼ, le oʼolal maʼ tu páajtal k-kanáantikba t-juunal (Pro. 3:5, 6). Le beetkeʼ jach kʼaʼanaʼan k-ilik mantatsʼ wa k-pixmaj k-puksiʼikʼal yéetel le tsolnuʼukoʼob ku tsʼáaiktoʼon Jéeobaoʼ.
10 U soldadoiloʼob Romaeʼ ku kʼaxik u xaanaboʼob utiaʼal u binoʼob baʼateʼel, chéen baʼaleʼ le máaxoʼob meyajtik Dios bejlaʼoʼ bey ku kʼaxik u xaanaboʼob utiaʼal u bin u kʼaʼaytoʼob u maʼalob péektsilil jeetsʼelileʼ (Isa. 52:7; Rom. 10:15). Baʼaleʼ kʼaʼabéet maʼ k-sajaktal kʼaʼaytaj kéen yanak u súutukil. Bo, juntúul sukuʼun yaan 20 años tiʼeʼ, ku yaʼalik: «Kaʼacheʼ saajken kʼaʼaytaj tiʼ in wéet xookoʼob, tumen suʼlaken. U jaajileʼ maʼ in wojel baʼaxten bey in wuʼuyikinbaoʼ. Bejlaʼeʼ uts tin wich in kʼaʼaytaj tiʼ uláakʼ táankelem paalaloʼob».
w18.05 t.j. 29-31 § 13, 16, 20
Táankelem paal, tsʼáaba tu contra le Kʼaasilbaʼaloʼ
13 Jujunpʼéel tiʼ le «tʼabaʼan flechaʼob» ku meyaj tiʼ Satanás utiaʼal u chʼinkechoʼ, letiʼe baʼaloʼob maʼ jaajtak ku yaʼalaʼal tu contra Jéeoba, jeʼex kéen aʼalaʼak maʼ u yaabiltmech yéetel maʼ tu chʼaʼik en cuentail baʼaxoʼob ku yúuchultech. Ida, juntúul kiik yaan 19 años tiʼeʼ, ku yaʼalik: «Yaan kʼiineʼ kin tuklikeʼ Jéeobaeʼ náach yanil tiʼ teen yéetel maʼ u kʼáat ka in amigotiʼ». ¿Baʼax áant utiaʼal u xuʼulul u yuʼubikuba beyoʼ? Letiʼeʼ ku yaʼalik: «Le muchʼtáambaloʼoboʼ jach ku muʼukʼaʼankúuntikoʼob in fe. Kaʼacheʼ chéen kin biniʼ, maʼatech in núukik le kʼáatchiʼob ku beetaʼaloʼ. Kin tuklik kaʼacheʼ mix máak beetik u cuentail le baʼaxoʼob kin waʼalikoʼ. Chéen baʼaleʼ bejlaʼeʼ kin líiʼskinba yéetel kin wilik in táakpajal kaʼatéen wa óoxtéeniʼ. Maʼ chéen chʼaʼabil in beetkiʼ, baʼaleʼ kéen in beeteʼ ku kiʼimaktal in wóol. Tsʼoʼoleʼ le sukuʼunoʼoboʼ jach u yaabiltmenoʼob. Cada ken tsʼoʼokok le muchʼtáambaloʼ maas kin creertik yaabiltaʼanen tumen Jéeoba».
16 Jeʼex le casco ku kanáantik u pool le soldadoʼoboʼ, le esperanzaoʼ ku kanáantik k-tuukul (1 Tes. 5:8; Pro. 3:21). Le esperanzaoʼ ku yáantkoʼon utiaʼal k-tuukul tiʼ le jatsʼuts baʼaloʼob ken u beet Diosoʼ bey xan utiaʼal maʼ k-sen chiʼichnaktal kéen k-aktáant wa baʼax (Sal. 27:1, 14; Bax. 24:15). Chéen baʼaleʼ wa k-kʼáat ka u kanáant k-kuxtal le casco ku tsʼáaiktoʼon Diosoʼ, t-pool unaj u yantal, maʼ t-kʼabiʼ. Lelaʼ u kʼáat u yaʼaleʼ unaj k-jach creertik yaantoʼon junpʼéel jatsʼuts esperanza.
20 Pabloeʼ tu ketaj u Tʼaan Dios yéetel junpʼéel espada. Lelaʼ unaj u meyajtoʼon tubeel kéen tʼaanakoʼon tiʼ baʼaxoʼob k-creertik wa kéen joʼopʼok k-ilik baʼaxoʼob unaj k-kʼexik t-kuxtal (2 Cor. 10:4, 5; 2 Tim. 2:15). ¿Baʼax unaj a beetik utiaʼal u meyajtech tubeel? Sebastian, yaan 21 años tiʼeʼ, ku yaʼalik: «Kéen in xok le Bibliaoʼ, kin tsʼíibtik junpʼéel versículo tiʼ cada capítulo. Táan in beetik u listail le tekstoʼob maas jatsʼuts in wilkoʼ. Beyoʼ maas kin wilik in tuukul jeʼex u tuukul Jéeobaeʼ». Daniel, t-aʼalaj teʼ xóotʼol 8, ku yaʼalik: «Le kéen in xok le Bibliaoʼ kin yéeyik le versiculoʼob kin wilik jeʼel u yáantik le máakoʼob kéen jóokʼken kʼaʼaytajoʼ. Tsʼoʼok in wilkeʼ ku kiʼimaktal u yóoloʼob kéen u yiloʼob uts tin wich in tsolik baʼax ku yaʼalik le Bibliaoʼ yéetel kin wilik in wáantkoʼob».
Baʼax jeʼel u páajtal k-kanikeʼ
(Ef 4:30)
it-2 t.j. 938 § 5
Kiliʼich
U kiliʼich muukʼ. Tiʼ Jéeobaeʼ ku meyaj le kiliʼich muukʼ utiaʼal u béeykuntik baʼax u kʼáatoʼ. Le kiliʼich muukʼoʼ limpio yéetel kiliʼich, le muukʼaʼ letiʼe baʼax ku meyaj tiʼ Dios utiaʼal u yáantik máak u beet baʼax maʼaloboʼ. Le oʼolaleʼ le páajtalil ku taal tiʼ Diosaʼ ku yaʼalaʼaltiʼ «kiliʼich» wa «santo» (Sl 51:11; Lu 11:13; Ro 1:4; Ef 1:13). Wa juntúul máak yaan u kiliʼich muukʼ Dios tiʼeʼ yaan u beetik baʼax maʼalob wa baʼax uts tu tʼaan Dios. Wa juntúul máak ku beetik baʼaloʼob kʼaastakeʼ yaan u beetik «u yaatal u yóol» le kiliʼich muukʼoʼ, lelaʼ bey jeʼex ka u tsʼáauba máak tu contraeʼ (Ef 4:30). Kex maʼ juntúul máak le kiliʼich muukʼoʼ jeʼel k-beetik ‹u yaatal u yóoleʼ› tumen tiʼ Dios u taal. Tuláakal baʼax kʼaas ka u beet máakeʼ jeʼel ‹u tupik u kʼáakʼil le kiliʼich muukʼoʼ› (1Te 5:19), tsʼoʼoleʼ wa maʼ tu xulik u beetkeʼ yaan u beetik u yaatal u yóol le kiliʼich muukʼoʼ. Le máax maʼ tu kʼexik u kuxtaloʼ jeʼel u beetkuba u enemigo Dioseʼ tumen táan u bin tu contra baʼax ku yaʼalik (Isa 63:10). Le máax beetik beyaʼ bey ka u pochʼ le kiliʼich muukʼoʼ, leloʼ junpʼéel baʼal tu yaʼalaj Jesús «maʼ kun perdonartbil mix teʼ yóokʼol kaabaʼ mix teʼ túumben yóokʼol kaab ku taaloʼ» (Mt 12:31, 32; Mr 3:28-30; ilawil ESPÍRITU).
(Ef 5:5)
it-1 t.j. 255 § 5
Tsʼíibolaloʼob
Ku chíikpajal tiʼ baʼax ku beetik máak. Le baʼaxoʼob kʼaastak ku beetik máakoʼ ku chíikbesik le kʼaakʼas tsʼíibolal yaantiʼoʼ. Le disipulo Santiagooʼ tu yaʼaleʼ le kʼaakʼas tsʼíibolaloʼ ku péeksik máak u beet baʼax kʼaas (Snt 1:14, 15). Le máax ku tsʼíiboltik baʼax maʼ maʼalobeʼ chíikaʼan u yilaʼal yoʼolal baʼaxoʼob ku beetik. Le máax ku chʼíikil u tsʼoʼokbes u tsʼíibolaloʼobeʼ bey ka u adorart beetbil diosoʼobeʼ (Ef 5:5). Juntúul máak beyaʼ maases u tsʼaatáantmaj u tsʼoʼokbes chéen baʼax ku tsʼíiboltik, tsʼoʼoleʼ ku pʼáatal chéen u yutsil ku kaxtik yéetel mix kʼajaʼan Dios tiʼiʼ (Ro 1:24, 25).
U xookil Biblia
24-30 TIʼ JUNIO
JATSʼUTS BAʼALOʼOB K-KANIK TEʼ BIBLIAOʼ | FILIPOSILOʼOB 1-4
«Maʼ a sen chiʼichnaktaleʼex tu yoʼolal mix baʼal»
(Flp 4:6)
U jeetsʼelil Dioseʼ ku táatsʼmáansik tuláakal tuukuloʼob
10 ¿Baʼax unaj k-beetik utiaʼal maʼ k-chiʼichnaktal yéetel ka yanaktoʼon «u jeetsʼelil Dios»? Le baʼax tu yaʼalaj Pablo tiʼ le filiposiloʼoboʼ ku kaʼansiktoʼon unaj k-orar utiaʼal maʼ k-chiʼichnaktal. Le oʼolaleʼ jach maʼalob ka orarnakoʼon cada ken k-uʼuy chiʼichnakoʼon (xok 1 Pedro 5:6, 7). Tsʼoʼoleʼ unaj k-beetik yéetel fe, tumen Jéeobaeʼ jach taak u yáantkoʼon. Maʼalob xan ka k-tsʼáa u graciasil tiʼ Jéeoba yoʼolal le baʼaxoʼob maʼalobtak ku tsʼáaiktoʼonoʼ. Ku maas muʼukʼaʼantal k-fe tiʼ Jéeoba ken k-kʼaʼajs letiʼeʼ «jeʼel u páajtal u píitmáan u beetik u maas yaʼabil tiʼ tuláakal le baʼaxoʼob k-kʼáatkoʼ wa tiʼ tuláakal le baʼaxoʼob ku taal t-tuukuloʼ» (Efe. 3:20).
(Flp 4:7)
U jeetsʼelil Dioseʼ ku táatsʼmáansik tuláakal tuukuloʼob
7 ¿Baʼax wal tu tuklaj le sukuʼunoʼob yanoʼob Filipos le ka tu xokoʼob le baʼax tu tsʼíibtaj Pablo tiʼoboʼ? Maʼ xaaneʼ kʼaʼajtiʼob le baʼax úuch tiʼ Pablo yéetel Silas bey xan le bix úuchik u yáantaʼaloʼob tumen Jéeobaoʼ. ¿Baʼax taak u kaʼansaʼaltiʼob kaʼach tumen Pablo? Maʼ unaj u chiʼichnaktaloʼobiʼ yéetel jeʼel u tsʼaʼabal jeetsʼelil tiʼob wa ka u kʼáatoʼob ich oracioneʼ. Baʼaleʼ letiʼeʼ tu yaʼalajtiʼobeʼ u jeetsʼelil Dioseʼ «ku táatsʼmáansik tuláakal tuukuloʼob». ¿Baʼax u kʼáat u yaʼal lelaʼ? Uláakʼ bibliaʼobeʼ ku yaʼalikoʼob «maas nojoch tiʼ le ku páajtal u naʼatik máakoʼ» yéetel «ku tíipʼ máansik tuláakal naʼat». Bey túunoʼ Pabloeʼ táan kaʼach u yaʼalikeʼ «u jeetsʼelil Dios[eʼ]» jach táaj nojoch bix u yáantkoʼon. ¿Baʼax ku kaʼansiktoʼon lelaʼ? Ku kaʼansiktoʼoneʼ kex maʼ k-ojel baʼax kʼiin u xuʼulul k-muʼyajeʼ, Jéeobaeʼ u yojel. Tsʼoʼoleʼ letiʼeʼ jeʼel u beetik baʼaloʼob maʼ táan k-páaʼtik utiaʼal u yáantkoʼoneʼ (xok 2 Pedro 2:9).
U jeetsʼelil Dioseʼ ku táatsʼmáansik tuláakal tuukuloʼob
16 ¿Bix u yáantkoʼon «u jeetsʼelil Dios ku táatsʼmáansik tuláakal tuukuloʼob[oʼ]»? Le Bibliaoʼ ku yaʼalik: «Yaan u kanáantik a puksiʼikʼaleʼex yéetel a tuukuleʼex» (Fili. 4:7). Le tʼaan «kanáantik» ku meyaj teʼelaʼ, ich griegoeʼ ku meyaj utiaʼal u yaʼalaʼal le meyaj ku beetik le soldadoʼob kanáantik kaʼach le kaajoʼob úuchjeakiloʼ. Lelaʼ bey u kanáantaʼal kaʼach u kaajil Filiposoʼ. Le oʼolal u kajnáaliloʼobeʼ kiʼ u weenloʼob, tumen u yojloʼob táan u kanáantaʼal le kaajoʼ. Toʼon xaneʼ wa yaantoʼon ‹u jeetsʼelil Dioseʼ›, maʼ kun chiʼichnaktal k-tuukul mix k-puksiʼikʼal. K-jach ojel táan k-kanáantaʼal tumen Jéeoba yéetel u kʼáat ka xiʼiktoʼon maʼalobil ichil k-kuxtal (1 Ped. 5:10). K-ojéeltik lelaʼ ku ‹kanáantkoʼon› utiaʼal maʼ k-chiʼichnaktal yéetel maʼ k-sajaktal.
Baʼax jeʼel u páajtal k-kanikeʼ
(Flp 2:17)
it-2 t.j. 525 § 9
Siibaloʼob
Ukʼul ku láalaʼal yóokʼol le siibal ku kʼuʼubuloʼ. Ichil le jejeláas baʼaloʼob ku kʼuʼubul kaʼach tiʼ Diosoʼ tiaʼan xan le ukʼul ku láalaʼal tu yóokʼol le altaroʼ, lelaʼ maases káaj u beetaʼal ka kʼuch le israelitaʼob teʼ luʼum aʼalaʼan u tsʼaʼabaltiʼoboʼ (Nú 15:2, 5, 8-10). Le ukʼul ku láalaʼal tu yóokʼol le altaroʼ ku beetaʼal maases yéetel u kʼaab uva («vino wa uláakʼ baʼax ku káalkunaj») (Nú 28:7, 14; ket yéetel Éx 30:9; Nú 15:10). Le apóstol Pablooʼ tu yaʼalaj tiʼ le sukuʼunoʼob yanoʼob kaʼach Filiposoʼ: «Kex ka béeyaken jeʼex le ukʼul ku láalaʼal yóokʼol le siibal ka kʼubkeʼex bey xan yóokʼol le meyaj ka beetkeʼex yoʼolal le fe yaanteʼexoʼ, teneʼ yaan u sen kiʼimaktal in wóol ta wéeteleʼex». Teʼ tekstoaʼ le apóstol Pablooʼ tu ketuba yéetel le ukʼul ku láalaʼal yóokʼol le siibal ku kʼuʼubuloʼ, lelaʼ tu yaʼalaj utiaʼal u yeʼesikeʼ uts tu tʼaan u xupkuba yoʼolal le sukuʼunoʼoboʼ (Flp 2:17). Le maʼ yaʼab u bin u kíimiloʼ tu yaʼalaj tiʼ Timoteo: «Beoraaʼ teneʼ táan in weʼekel bey jeʼex le vino ku kʼuʼubul teʼ altaroʼ, yéetel u kʼiinil in jáalkʼabtaʼaleʼ jach tsʼoʼok u náatsʼal» (2Ti 4:6).
(Flp 3:11)
«Le yáax kaʼapúut kuxtaloʼ» tsʼoʼok u káajal
5 Tsʼoʼoleʼ, le máaxoʼob kun binoʼob kaʼan, tiaʼanoʼob ichil «u Israel Jajal Dios[oʼ]», unaj u kaʼa kuxkíintaʼaloʼob utiaʼal u muchʼkubaʼob yéetel Cristo teʼ kaʼanoʼ, bey xan utiaʼal ka yanakoʼob tu yéetel utiaʼal «mantatsʼ» (Gálatas 6:16, LTN; 1 Tesalonicailoʼob 4:17). Le Bibliaoʼ ku yaʼalikeʼ tiʼ letiʼob kun antal «le yáax kaʼapúut kuxtaloʼ» (Apocalipsis 20:6). Ken tsʼoʼokok u láaj kaʼa kuxkíintaʼaloʼobeʼ, yaan u káajal túun u kaʼa kuxkíintaʼal le u millonesi máakoʼob way Luʼum, utiaʼal u yantaltiʼob u páajtalil u kuxtaloʼob minaʼan u xuul teʼ Paraísooʼ. Le oʼolaleʼ, wa táan k-páaʼtik bin kaʼan wa k-kuxtal way Luʼumeʼ, unaj u taaktal k-ojéeltik u núukil le kʼáatchiʼobaʼ: ¿Bix kun úuchul «le yáax kaʼapúut kuxtaloʼ»? ¿Yéetel baʼax kʼiin ken úuchuk?
U xookil Biblia