BIBLIOTECA ICH INTERNET tiʼ le Watchtoweroʼ
BIBLIOTECA ICH INTERNET
tiʼ le Watchtoweroʼ
Maaya
ʼ
  • ʼ
  • BIBLIA
  • PUBLICACIÓNOʼOB
  • REUNIÓNOʼOB
  • mwbr19 julio Pág. 1-8
  • U referenciailoʼob le muchʼtáambal Kuxtal yéetel Meyaj jeʼex Cristoeʼ

Minaʼan u videoil.

Maʼ tu páajtal a jeʼekʼabtik le videoaʼ.

  • U referenciailoʼob le muchʼtáambal Kuxtal yéetel Meyaj jeʼex Cristoeʼ
  • U referenciailoʼob le muchʼtáambal Kuxtal yéetel Meyaj jeʼex Cristoeʼ 2019
  • Subtítuloʼob
  • 1-7 TIʼ JULIO
  • 8-14 TIʼ JULIO
  • 15-21 TIʼ JULIO
  • 22-28 TIʼ JULIO
  • 29 TIʼ JULIO TAK 4 TIʼ AGOSTO
U referenciailoʼob le muchʼtáambal Kuxtal yéetel Meyaj jeʼex Cristoeʼ 2019
mwbr19 julio Pág. 1-8

U referenciailoʼob le muchʼtáambal Kuxtal yéetel Meyaj jeʼex Cristoeʼ

1-7 TIʼ JULIO

JATSʼUTS BAʼALOʼOB K-KANIK TEʼ BIBLIAOʼ | COLOSASILOʼOB 1-4

«Piteʼex a úuchben kuxtaleʼex, búukbesabaʼex yéetel le túumben kuxtaloʼ»

(Col 3:5-9)

w11 15/3 t.j. 10 § 12, 13

Maʼ k-tuukul jeʼex le yóokʼol kaaboʼ utiaʼal k-kʼamik u kiliʼich muukʼ Dios

12 Le modos yaantenoʼ, ¿ku yeʼesik wa yaanten u kiliʼich muukʼ Dios, wa ku yeʼesik yaanten le tuukul ku taal tiʼ le yóokʼol kaabaʼ? (xokaʼak Colosailoʼob 3:8-10, 13). Junpʼéel baʼax jeʼel u yáantkoʼoneʼ letiʼe k-ilik baʼax modosil k-eʼesik ken yanaktoʼon talamiloʼoboʼ. Teʼ súutukiloʼob beyoʼ ku chíikpajal wa yaantoʼon le tuukul ku taal tiʼ le yóokʼol kaabaʼ (Gal. 5:19-21). Jeʼex wa ka beetaʼaktoʼon junpʼéel baʼax maʼ maʼalob tumen juntúul sukuʼun wa tumen juntúul kiikeʼ, ¿baʼax jeʼel k-beetkeʼ? Uláakʼ baʼax unaj k-kanáantikeʼ letiʼe baʼaxoʼob k-beetik ichil k-otochoʼ, tumen tiʼ maas jeʼel u chíikpajal wa yaantoʼon le tuukul ku taal tiʼ le yóokʼol kaabaʼ wa u kiliʼich muukʼ Dios. Maʼalob ka k-tukle: «Teʼ tu tsʼook seis mesoʼobaʼ, ¿tin maas eʼesaj wa jatsʼuts modos, wa joʼopʼ in waʼalik wa in beetik baʼax maʼ maʼalobiʼ?».

13 Le kiliʼich muukʼoʼ ku yáantkoʼon k-tsʼoʼokbes le baʼax ku yaʼalik Diosaʼ: «[Piteʼex] le úuchben kuxtaloʼ yéetel le baʼaloʼob ka beetkeʼex kaʼachoʼ, yéetel [...] [búukbesabaʼex] yéetel le túumben kuxtaloʼ». Wa k-beetik beyoʼ yaan k-maas eʼesik yaabilaj, utsil yéetel yaan k-perdonartik u maasil, kex ka yanak baʼax oʼolal k-tsʼíikil. Wa yaan hora k-ilik bey yaan baʼax maʼ maʼalob beetaʼabtoʼoneʼ, maʼ ken k-eʼes «kʼáajil óol» mix «kʼuuxilil, pʼujaʼanil, awatil» wa «poochʼilil». Baʼaxeʼ unaj k-chʼaʼik óotsilil t-baatsil (Efe. 4:31, 32).

(Col 3:10-14)

w13 15/9 t.j. 21 § 18, 19

¿Tsʼoʼok wa a kʼexik a kuxtal?

18 Baʼaleʼ utiaʼal k-kʼexik k-kuxtaleʼ maʼ chéen unaj k-xokik sáamsamal le Biblia yéetel k-kaanbal tiʼ baʼax ku yaʼalikoʼ. Yaʼab máax xokik wa baʼax kʼiin yéetel yaʼab baʼax tsʼoʼok u kanikiʼ. Maʼ xaaneʼ ken jóokʼkech kʼaʼaytajeʼ tsʼoʼok a wilik máakoʼob beyaʼ. Yaneʼ u yojloʼob de memoriail jujunpʼéel tekstoʼob tiʼ le Bibliaoʼ. Baʼaleʼ kex beyoʼ maʼ xaaneʼ maʼ tu kʼexik u tuukuloʼob mix u kuxtaloʼob. ¿Baʼax u bintiʼob? Utiaʼal u kʼeʼexel u kuxtal juntúul máak tumen u Tʼaan Dioseʼ unaj u kʼuchul tu maas taamil u puksiʼikʼal (Gal. 6:6). Le oʼolal unaj k-jóoʼsik u súutukil k-tuukul tiʼ baʼax k-kanik. Maʼalob ka k-tukle: «¿Jach wa tu jaajil kin creertik le baʼax tsʼoʼok in kanikoʼ maʼ chéen u kaʼansaj junpʼéel religioniʼ? ¿Yaan wa baʼax tsʼoʼok in wilik ichil in kuxtal ku yeʼesik letiʼe u jaajiloʼ? ¿Kin wilik wa in tsʼáaik ichil in kuxtal baʼax ku yaʼalik le Bibliaoʼ wa chéen kin kaʼansik tiʼ u maasil? ¿Kin wuʼuyik wa tiʼ teen ku yaʼalik Jéeoba?». Wa k-tuukul tiʼ le kʼáatchiʼobaʼ yaan k-maas yaabiltik Jéeoba yéetel tuláakal k-puksiʼikʼal. Leloʼ yaan u péeksikoʼon k-kʼex le baʼaxoʼob kʼaʼabéet ichil k-kuxtaloʼ (Pro. 4:23; Luc. 6:45).

19 Wa k-xokik mantatsʼ le Biblia yéetel k-tuukul tiʼ baʼax ku yaʼalikoʼ yaan u taaktal k-beetik le baʼax tu yaʼalaj Pabloaʼ: «Piteʼex a úuchben kuxtaleʼex paʼteʼ yéetel le baʼaxoʼob suuk a beetkeʼex kaʼachoʼ. Búukbesabaʼex yéetel le túumben kuxtaloʼ; ikil u yantalteʼex chúukaʼan kʼaj óolalileʼ, le kuxtalaʼ ku bin u túumbenchajal» (Col. 3:9, 10). Jach beyoʼ wa k-naʼatik baʼax ku kaʼansik le Biblia yéetel k-tsʼáaik ichil k-kuxtaloʼ yaan k-búukbesikba yéetel le túumben kuxtaloʼ, leloʼ yaan u yáantkoʼon utiaʼal maʼ u léechtikoʼon Satanás.

Baʼax jeʼel u páajtal k-kanikeʼ

(Col 1:13, 14)

it-2 t.j. 819 § 4-6

U Reino Dios

«U reino le u Paal jach u yaabiltmoʼ». Diez kʼiinoʼob suunak Jesús teʼ kaʼanoʼ le disipuloʼoboʼ tu tsʼáajoʼob cuentaeʼ tsʼoʼok kaʼach u tsʼaʼabal «tu x-noʼoj kʼab Dios» tumen teʼ kʼiin jeʼeloʼ weʼek kiliʼich muukʼ tu yóokʼol le disipuloʼob tu kʼiinil le Pentecostés tiʼ u jaʼabil 33 (Bx 1:8, 9; 2:1-4, 29-33). Bey káajik u meyaj «le túumben núuptʼaanoʼ» yéetel letiʼob yáax anchajoʼob ichil le «kiliʼich kaaj» wa le túumben Israel yéeyaʼan tumen Diosoʼ (Heb 12:22-24; 1Pe 2:9, 10; Gal 6:16).

Jeʼex túun k-ilkoʼ Cristoeʼ tsʼoʼok kaʼach u kutal tu x-noʼoj kʼab u Taata yéetel letiʼ tsʼaʼab u beet u Poolil le múuchʼuliloʼ (Ef 5:23; Heb 1:3; Flp 2:9-11). Jeʼex u yeʼesik le Bibliaoʼ desde teʼ Pentecostés tiʼ u jaʼabil 33, yanchaj junpʼéel Reino tuʼux táakpaj le disipuloʼoboʼ. Le ka tsʼíibnaj apóstol Pablo tiʼ le sukuʼunoʼob yanoʼob Colosas teʼ yáax siglooʼ, tu tsʼáaj naʼatbileʼ tsʼokaʼaniliʼ u yantal u Reino Jesuseʼ, letiʼeʼ tu yaʼalaj: «Dioseʼ tu tokoʼon tiʼ u páajtalil le éeʼjochʼeʼeniloʼ ka tu máansoʼon yáanal u reino le u Paal jach u yaabiltmoʼ» (Col 1:13; ket yéetel Bx 17:6, 7).

U Reino Cristoeʼ káaj teʼ Pentecostés tu jaʼabil 33, le Reinoaʼ maʼ chíikaʼan u yilaʼaliʼ tumen tiaʼan teʼ kaʼanoʼ. Le máaxoʼob xan táakaʼanoʼob ichil le Reinoaʼ yéeyaʼanoʼob tumen u kiliʼich muukʼ Dios utiaʼal ka kʼuchuk u beetubaʼob u paalaloʼob (Jn 3:3, 5, 6). Le máaxoʼob yéeyaʼanoʼob way Luʼum utiaʼal u yantaloʼob teʼ Reinooʼ ku káajal u beetik u reyiloʼob kéen kʼuchkoʼob teʼ kaʼan utiaʼal u gobernaroʼob yéetel Cristooʼ (Ap 5:9, 10).

(Col 2:8)

w08 15/8 t.j. 28 § 9

Baʼaloʼob maʼalobtak ku kanaʼal tiʼ u cartai Galaciailoʼob, Efesoiloʼob, Filiposiloʼob yéetel Colosailoʼob

2:8. ¿Baʼax le «yóokʼol kaabil tuukuloʼob» tiʼ le tu yaʼalaj Pablo unaj k-kanáantikbaoʼ? Letiʼe tuukuloʼob nuʼuktik u kuxtal le wíinikoʼob jeʼex le chéen kunel kaʼansajoʼ, le u kaxtaʼal ayikʼaliloʼ, le maʼ jaajil religionoʼoboʼ bey xan uláakʼ baʼaloʼob (1 Juan 2:16).

U xookil Biblia

8-14 TIʼ JULIO

JATSʼUTS BAʼALOʼOB K-KANIK TEʼ BIBLIAOʼ | 1 TESALONICAILOʼOB 1-5

«Seguernak a paklan líiʼsik a wóoleʼex yéetel a paklan muʼukʼaʼankúuntik a wóoleʼex»

(1Te 5:11-13)

w11 15/6 t.j. 26 § 12

«Tsikeʼex le máaxoʼob ku meyajoʼob ichileʼexoʼ»

12 Baʼaleʼ le ancianoʼob nuʼuktik le múuchʼuliloʼ, maʼ chéen ku kaʼansajoʼobiʼ. Pabloeʼ tu chʼaʼchiʼitaj tu kaʼatéen le tʼaan tiʼ 1 Timoteo 3:4, le ka tu yaʼalaj le ancianooʼ unaj «u yojel u nuʼukt maʼalob u beel u yotochnáaloʼob, yéetel ka u beet u yuʼubajtʼaan u paalaloʼob». Lelaʼ ku yeʼesikeʼ le nuʼuktajoʼ maʼ chéen yaan yil yéetel u kaʼansaʼal le paalaloʼoboʼ, baʼaxeʼ u kʼáat u yaʼal u beetik u «yuʼubajtʼaan» u paalaloʼob yéetel u nuʼuktik u familia. Le ancianoʼoboʼ bey unaj u nuʼuktikoʼob le múuchʼuliloʼ yéetel bey unaj u yáantkoʼob cada juntúul utiaʼal u yuʼubikoʼob u tʼaan Jéeobaoʼ (1 Tim. 3:5).

w11 15/6 t.j. 28 § 19

«Tsikeʼex le máaxoʼob ku meyajoʼob ichileʼexoʼ»

19 Wa ku siʼibil junpʼéel wa baʼax tiʼ toʼoneʼ, ¿bix jeʼel k-eʼesik kiʼimak k-óol k-kʼamkeʼ? Junpʼéel bixeʼ letiʼe ka meyajnaktoʼonoʼ. Jéeoba xaneʼ tsʼoʼok u tsʼáaiktoʼon yoʼolal Jesucristo, ancianoʼob bey «siibaloʼob tiʼ máakoʼob[eʼ]». ¿Bix jeʼel k-eʼesik k-kʼamkoʼob yéetel kiʼimak óolaleʼ? Letiʼe k-jach chʼenxikintik le tsoltʼaanoʼob ku máanskoʼoboʼ yéetel k-tsʼáaik ichil k-kuxtal le baʼax ku yaʼalikoʼoboʼ. Ken u beetoʼob kʼáatchiʼobeʼ k-núukik yéetel kiʼimak óolal. Yéetel mantatsʼ k-táakpajal teʼ meyajoʼob ku chʼaʼtuklikoʼob, jeʼex le kʼaʼaytajoʼ. Tsʼoʼoleʼ k-aʼaliktiʼob bix u yáantkoʼon le baʼax tu yaʼaloʼobtoʼonoʼ. Yéetel k-tsʼáaik u nib óolalil tiʼ u láakʼtsiloʼob ikil u tsʼáaikoʼob tiempo tiʼob utiaʼal u yáantkoʼonoʼob.

(1Te 5:14)

w17.10 t.j. 10 § 13

Unaj k-eʼesik jach tu jaajil yaan k-yaabilaj

13 Unaj k-áantik le lubaʼan u yóoloʼoboʼ. Toʼoneʼ k-eʼesik jach tu jaajil k-yaabiltmaj k-sukuʼunoʼob ken k-beet le baʼax ku yaʼalik le Bibliaaʼ: «Áanteʼex le máaxoʼob minaʼan u muukʼoʼoboʼ, yanakteʼex paciencia tiʼ tuláakal máak» (1 Tes. 5:14). Ken máanak kʼiineʼ yaʼab sukuʼunoʼobeʼ ku muʼukʼaʼantal u fejoʼob. Baʼaleʼ yanoʼobeʼ kʼaʼabéet u chúukpajal u yóol máak utiaʼal u seguer u yáantkoʼob. ¿Bix jeʼel k-áantkoʼobeʼ? Unaj u meyajtoʼon le Biblia utiaʼal k-líiʼsik u yóoloʼoboʼ, k-invitarkoʼob utiaʼal ka jóokʼkoʼob kʼaʼaytaj t-éetel wa k-jóoʼsik tiempo utiaʼal k-uʼuyik baʼax ku yaʼalikoʼob. Toʼoneʼ maʼ unaj k-aʼalik máaxoʼob jach u tsʼaamaj u yóol u meyajtoʼob Jéeoba yéetel máaxoʼob maʼatechiʼ. Kʼaʼajaktoʼoneʼ tuláakloʼon yaan baʼax maʼalob k-beetik yéetel yaan baʼax maʼ jach maʼalobiʼ. Tak apóstol Pabloeʼ tu yaʼalaj yaan baʼaxoʼob maʼ tu páajtal u beetik tubeel (2 Cor. 12:9, 10). Tuláakloʼon ku kʼaʼabéettal k-áantaʼal yéetel u líiʼsaʼal k-óol.

w15 15/2 t.j. 9 § 16

Koʼox eʼesik kabal óolal yéetel chʼaʼ óotsilil jeʼex Jesuseʼ

16 Yoʼolal bix k-tʼaan. Jeʼel u páajtal k-eʼesik chʼaʼik óotsilil yoʼolal bix k-tʼaaneʼ, le Bibliaoʼ ku yaʼalik: «Tʼaaneneʼex yéetel le máaxoʼob jach yaachajaʼan u yóoloʼoboʼ utiaʼal a líiʼskeʼex u yóoloʼob» (1 Tes. 5:14). ¿Baʼax jeʼel u páajtal k-aʼalik tiʼ le máaxoʼob jach yaachajaʼan u yóoloʼob wa ku yuʼubikoʼob mix baʼal u biilaloʼoboʼ? Jeʼel u páajtal k-aʼaliktiʼob k-chʼaʼamoʼob en cuenta yéetel jach k-yaabiltmoʼobeʼ. Maʼalob xan ka k-felicitartoʼob yoʼolal le baʼaloʼob maʼalobtak ku beetkoʼoboʼ yéetel ka k-aʼaltiʼob yaʼab jatsʼuts modos yaantiʼob. Unaj xan k-aʼaliktiʼobeʼ Jéeoba natsʼoʼob ichil u kaajal le oʼolaleʼ jach koʼoj u tojoloʼob tu táan letiʼ (Juan 6:44). Maʼalob ka k-kʼaʼajstiʼobeʼ Jéeobaeʼ ku kanáantik «le máaxoʼob kʼiilil u puksiʼikʼaloʼoboʼ» (Sal. 34:18). Jeʼex k-ilkoʼ yéetel baʼaxoʼob k-aʼalikeʼ jach jeʼel k-líiʼsik u yóol u maasileʼ (Pro. 16:24).

Baʼax jeʼel u páajtal k-kanikeʼ

(1Te 4:3-6)

it-1 t.j. 963 § 7

Núupkʼeban

Le núupkʼebanoʼ junpʼéel baʼax kʼaas jeʼel u beetik u jóoʼsaʼal máak teʼ múuchʼuliloʼ (1Co 5:9-13; Heb 12:15, 16). Apóstol Pabloeʼ ku yaʼalikeʼ le máax ku núupkʼebantaloʼ ku kʼebantal tu contra u wíinklil tumen u xiibil wa u x-chʼuupiloʼ ku meyajtiʼ utiaʼal u beetik chéen baʼax ku tsʼíiboltik. Le núupkʼebanoʼ jach ku beetik u pʼáatal máak kʼaas tu táan Dios, ku beetik u yaʼalaʼal baʼal tiʼ le múuchʼuliloʼ yéetel jeʼel tak u beetik u tsaʼayal tiʼ kʼaakʼas kʼojaʼaniloʼob jeʼel u beetik u kíimileʼ (1Co 6:18, 19). Le máax ku núupkʼebantaloʼ ku bin tu contra le derecho yaan tiʼ u sukuʼunoʼoboʼ (1Ti 4:3-7), tumen 1) le baʼax kʼaas ku beetkoʼ ku kʼaskúuntik le múuchʼuliloʼ yéetel ku beetik u pʼáatal kʼaasil (Heb 12:15, 16); 2) ku kʼaskúuntik u kuxtal le máax yéetel ku kʼebantaloʼ. Tsʼoʼoleʼ kex wa ka máanak kʼiin ku tsʼoʼokol u beeleʼ láayliʼ maʼ maʼalob bix ken u káajsil u kuxtal yéetel le máax kun tsʼoʼokol u beeloʼ; 3) ku pʼatik kʼaasil u láakʼtsiloʼob, tsʼoʼoleʼ 4) ku beetik u muʼyaj u taataʼob, u yíicham wa le máax yéetel kun tsʼoʼokol u beeloʼ. Maʼ xaaneʼ wíinikeʼ jeʼel u chʼaʼtuklik u perdonartik wa maʼ le máax kʼebanchajoʼ, chéen baʼaleʼ Dioseʼ deporsi yaan u kʼáatik cuentas tiʼ letiʼ yoʼolal le baʼax tu beetoʼ (1Te 4:8).

(1Te 4:15-17)

w15 15/7 t.j. 18 § 14, 15

«Tsʼoʼok u náatsʼal u kʼiinil a jáalkʼabtaʼaleʼex»

14 ¿Baʼax kun úuchul le táan u xuʼulsik Gog tiʼ Magog u kaajal Diosoʼ? Le Bibliaoʼ ku yaʼalikeʼ Jesuseʼ «yaan u túuxtik le angeloʼob utiaʼal ka u muchʼkíintoʼob le máaxoʼob u yéeymaj desde tu kantiʼitsil le yóokʼol kaaboʼ, desde tu yáax tiʼitsil le Luʼumoʼ tak tu tsʼook tiʼitsil le kaʼanoʼ» (Mar. 13:27; Mat. 24:31). Le ken u yaʼal le teksto yaan u muchʼkíintaʼal le máaxoʼob yéeyaʼanoʼoboʼ maʼ táan u tʼaan tiʼ le kʼiin ka yéeyaʼaboʼoboʼ. Maʼ xan táan u tʼaan tiʼ le ken sellartaʼakoʼob way Luʼumeʼ (Mat. 13:37, 38). Tumen le selloaʼ yaan u tsʼaʼabaltiʼob antes tiʼ u káajal le nojoch muʼyajiloʼ (Apo. 7:1-4). ¿Baʼax túun u kʼáat u yaʼal le tekstooʼ? Le tekstoaʼ táan u tʼaan tiʼ le súutukil ken bisaʼak kaʼan le yéeyaʼanoʼob pʼáatloʼob way Luʼumeʼ (1 Tes. 4:15-17; Apo. 14:1). Lelaʼ yaan u yúuchul chéen pʼel u káajal u xuʼulsik Gog tiʼ Magog u kaajal Dios (Eze. 38:11). Ken úuchuk lelaʼ jeʼex tu yaʼalil Jesusoʼ, «le máaxoʼob beetik baʼax utsoʼ, tu Reino u Taataʼobeʼ yaan u léembal u sáasiloʼob jeʼex le Kʼiinoʼ» (Mat. 13:43).

15 ¿U kʼáat wa túun u yaʼaleʼ ken bisaʼak le yéeyaʼanoʼob teʼ kaʼanoʼ yaan u bisaʼaloʼob yéetel junpʼéel wíinklil de bakʼ jeʼex le yaantoʼonaʼ? Yaʼab máakoʼob ku creertikoʼobeʼ yaan u bisaʼal máak teʼ kaʼan yéetel junpʼéel wíinklil jeʼex le yaantoʼonaʼ (rapto wa arrebatamiento). Ku yaʼalikoʼob xaneʼ ken suunak Jesús utiaʼal u gobernar way Luʼumeʼ tuláakal máak kun ilik tumen yaan u suut yéetel junpʼéel wíinklil jeʼex le yaantoʼonaʼ. Chéen baʼaleʼ le Bibliaoʼ ku yaʼalikeʼ maʼ beyiʼ, ku yaʼalik: «Ken tsʼoʼokkeʼ yaan u yilaʼal u chíikulal u Paal máak teʼ kaʼanoʼ» yéetel ku yaʼalikeʼ Jesuseʼ yaan u «taal yóokʼol le múuyaloʼob[oʼ]» (Mat. 24:30). Le Biblia xanoʼ ku yaʼalikeʼ «bakʼ yéetel kʼiʼikʼeʼ maʼ tu páajtal u tiaʼalintikoʼob u Reino Dios». Le oʼolaleʼ le máaxoʼob kun bisbil kaʼanoʼ yáaxeʼ ‹yaan u jelbesaʼaloʼob tu séebaʼanil, chéen bey ka u mutsʼ yéetel ka u pʼil u yich máakeʼ; lelaʼ yaan u yúuchul le táan u paʼaxal le u tsʼook trompetaoʼ› (xok 1 Corintoiloʼob 15:50-53). Toʼoneʼ maʼatech k-creertik wa yaan u bisaʼal máak teʼ kaʼan yéetel u wíinklil de bakʼ jeʼex le yaantoʼonaʼ. Baʼaxeʼ k-creertikeʼ le máaxoʼob yéeyaʼanoʼoboʼ chéen ken téek bisaʼakoʼob kaʼan yéetel junpʼéel wíinklil de espíritu.

U xookil Biblia

15-21 TIʼ JULIO

JATSʼUTS BAʼALOʼOB K-KANIK TEʼ BIBLIAOʼ | 2 TESALONICAILOʼOB 1-3

«Ku chíikpajal le máax beetik baʼax kʼaasoʼ»

(2Te 2:6-8)

it-1 t.j. 676 § 1

U kʼubik u yóol máak u meyajt Dios

‹Le kʼaas tsʼoʼok u káajal u meyaj maʼ jach kʼaj óolaʼanoʼ› junpʼéel baʼal jach ku bin tu contra le ‹kiliʼich baʼal taʼakaʼan› tumen Jéeobaoʼ. Tu kʼiinil le apóstol Pablooʼ maʼ ojéelaʼan kaʼach «máax le ku bin tu contra u ley Diosoʼ», maʼ ojéelaʼan wa junmúuchʼ máakoʼobiʼ mix aʼalaʼak jach máaxoʼobiʼ. Tsʼoʼoleʼ kex ka wéej ilaʼak kéen máanak kʼiineʼ, óoliʼ mix máak ken u tsʼáa cuenta wa letiʼ tumen yaan u beetik bey táan u meyajtik Dioseʼ baʼaleʼ u jaajileʼ chéen táan u beetik baʼax kʼaas ichil le máaxoʼob meyajtik Diosoʼ. Tu kʼiiniloʼob le apóstol Pablooʼ tsʼokaʼaniliʼ u káajal u yaʼalaʼal ka u kanáantuba máak tiʼ le baʼaloʼob kʼaastak táan kaʼach u beetaʼal ichil le múuchʼuliloʼ. Le oʼolal Pabloeʼ tu yaʼalaj: «Le kʼaas tsʼoʼok u káajal u meyajaʼ, maʼ jach kʼaj óolaʼaniʼ, baʼaleʼ bey kun seguer u meyajoʼ». Le máak kʼasaʼanaʼ yaan u xuʼulul u beetik kʼaas tak kéen taalak Jesucristo. Tsʼoʼoleʼ Satanás nuʼuktik, le oʼolaleʼ ku beetik bey «u tsʼaamuba tu contra jeʼel máaxak ku yaʼalaʼal ‹dios› tiʼoʼ wa tu contra tuláakal baʼal ku adorartaʼal» (ich griegoeʼ sé·ba·sma). Le máak yaan tu kʼab Satanasaʼ, jach u yojel u tus máak yéetel yaan u tsʼáaikuba tu contra Dios. Tsʼoʼoleʼ yaan u yilik u xuʼulsik tiʼ tuláakal le máaxoʼob ku binoʼob tu paachoʼ. Letiʼeʼ yaan u tusik yaʼab máakoʼob tumen yaan u beetik bey u jach kʼubmaj u yóol u meyajt Dioseʼ (2Te 2:3-12; ket yéetel Mt 7:15, 21-23).

(2Te 2:9-12)

it-2 t.j. 368 § 7

Tuus

Jéeobaeʼ «ku chaʼik u táabsaʼal» le máaxoʼob uts tu tʼaan u tuʼusloʼoboʼ beyoʼ letiʼobeʼ ku kʼuchul u «creertoʼob le tuus» tu lugar u creerkoʼob le maʼalob péektsil ku tsikbaltaʼal tu yoʼolal Jesusoʼ (2Te 2:9-12). Junpʼéel baʼax eʼesik lelaʼ letiʼe baʼax úuch tiʼ le rey Acaboʼ. Jujuntúul profetaʼob chéen táan u tuusoʼobeʼ tu yaʼaloʼobtiʼeʼ jach yaan u ganar wa ku bin baʼateʼel tu contra Ramot-galaad. Baʼaleʼ Micaya, u profeta Jéeobaeʼ, tu yaʼalajtiʼ maʼ u bin baʼateʼel tumen maʼ tun bin utsil tiʼ. Jeʼex tsʼaʼab u yil Micayaoʼ, Jéeobaeʼ tu chaʼaj tiʼ juntúul ángel ka u tus tuláakal u profetaʼob Acab, bey túunoʼ letiʼobeʼ tu yaʼaloʼob chéen le baʼax ku tuklikoʼob maʼaloboʼ yéetel le baʼax taak u yuʼubik xan Acaboʼ. Jeʼex k-ilkoʼ kex aʼalaʼab u jaajil tiʼ Acabeʼ letiʼeʼ tu chaʼaj u tuʼusul, tu yoʼolal lelaʼ kíimsaʼabi (1Re 22:1-38; 2Cr 18).

Baʼax jeʼel u páajtal k-kanikeʼ

(2Te 1:7, 8)

it-1 t.j. 972 § 4

Kʼáakʼ

Pedroeʼ tu yaʼaleʼ «le kaʼan yéetel le Luʼum yaan bejlaʼaʼ tsʼaʼanoʼob junpáayil utiaʼal u xuʼulsaʼaloʼob yéetel kʼáakʼ». Le baʼax tiʼ ku yúuchul tʼaan teʼ capituloaʼ bey xan le baʼax ku yaʼalik uláakʼ tekstoʼoboʼ ku yeʼeskoʼobeʼ teʼelaʼ maʼ jach táan u yúuchul tʼaan tiʼ le kʼáakʼoʼ, baʼaxeʼ táan u yúuchul tʼaan tiʼ u xuʼulsaʼal junpuliʼ wa baʼax. Jeʼex tu kʼiiniloʼob Noé, le ka taal le Diluviooʼ, u jaajileʼ chéen xuʼulsaʼab le máaxoʼob kʼasaʼanoʼoboʼ, maʼ xuʼulsaʼab tiʼ le kaʼanoʼ mix tiʼ le Luʼumoʼ. Jeʼex úuchik teʼ kʼiinoʼoboʼ, bejlaʼaʼ xaneʼ táan u náatsʼal u kʼiinil utiaʼal ka «chíikpajak Yuumtsil Jesús desde teʼ kaʼan yéetel u muʼukʼaʼan angeloʼob ichil junpʼéel kʼáakʼ táan u tóochʼbaloʼ». Lelaʼ u kʼáat u yaʼaleʼ yaan u xuʼulsaʼal chéen le máaxoʼob beetik baʼax kʼaasoʼ bey xan tuláakal le baʼaloʼob ku meyajtiʼoboʼ (2Pe 3:5-7, 10-13; 2Te 1:6-10; ket yéetel Isa 66:15, 16, 22, 24).

(2Te 2:2)

it-1 t.j. 1238 § 4

U péeksaʼal máak u yaʼal wa baʼax

«Kaʼansajoʼob ku yaʼalaʼal tiʼ Dios u taal», baʼaloʼob jaajtak yéetel maʼ jaajtakiʼ. Le tʼaan ich griego pnéu·ma (espíritu), ku chíikpajal teʼ versiculoaʼ, jejeláas baʼax ku chíikbesik ich jujunpʼéel tiʼ le libroʼob tsʼíibtaʼab tumen le apostoloʼoboʼ. Jeʼex tiʼ 2 Tesalonicailoʼob 2:2, le apóstol Pablooʼ tu yaʼalaj tiʼ le sukuʼunoʼob yanoʼob Tesalónicaoʼ: «Maʼ a chaʼikeʼex u xaʼakʼbesaʼal a tuukuleʼex tu séebaʼanil, mix a chaʼikeʼex u péeksaʼal a wóoleʼex tu yoʼolal kaʼansajoʼob ku yaʼalaʼal tiʼ Dios u taal [espíritu], mix tu yoʼolal baʼax ku tsikbaltaʼalteʼex, mix tu yoʼolal junpʼéel carta ku yaʼalaʼal toʼon bin tsʼíibtmil yéetel tuʼux ku tsʼaʼabal naʼatbil tsʼoʼok u kʼuchul u kʼiinil Jéeoba». Teʼ versiculoaʼ tiʼ le apóstol Pablooʼ meyajnaj le tʼaan pnéu·ma (espíritu) utiaʼal u chʼaʼchiʼitik le baʼaloʼob ku kʼuchul u yojéelt máak ikil u tsikbaltaʼal tiʼ tumen yaanal máax wa ikil u xokik tiʼ junpʼéel carta. Yoʼolal lelaʼ tiʼ jujunpʼéel bibliaʼobeʼ jejeláas bix u tsoʼolol le tʼaanaʼ: «Le tʼaan espirituoʼ u kʼáat u yaʼal junpʼéel baʼal tsʼoʼok u yaʼalaʼal wa junpʼéel profecía» (CJ). «Le baʼax kiliʼich tsʼíibtaʼab teʼelaʼ táan u tʼaan tiʼ máaxoʼob ku taaskubaʼob bey profetaʼobeʼ yéetel ku yaʼalikoʼob nuʼuktaʼanoʼob tumen le Espíritu Santooʼ, baʼaleʼ chéen ku tsʼáaikoʼob kʼaj óoltbil baʼax ku tuklikoʼob yéetel ku beetkoʼob u tuklaʼal tiʼ Dios u taal baʼax ku yaʼalikoʼob» (UN). Jeʼex k-ilkoʼ jujunpʼéel bibliaʼobeʼ kéen u traducirtoʼob le tʼaan pnéu·ma teʼ tekstoaʼ ku tsʼáaikoʼob le tʼaan espirituoʼ. Baʼaleʼ uláakʼ bibliaʼobeʼ ku tsʼáaikoʼob «chíikulaloʼob ku taal tiʼ le espirituoʼ» (BJ), «baʼaxoʼob ku yaʼalaʼal utiaʼal u maas taaktal u yojéeltik máak wa baʼax» (FF, Vi), «baʼaxoʼob tsʼaʼab u yil máak» (NBE, TA), «baʼaxoʼob ku taal u kʼiin» (LT), «profecía» (NVI), «u péeksaʼal máak u yaʼal wa baʼax» (CI, GR, SA) wa «kaʼansajoʼob ku yaʼalaʼal tiʼ Dios u taal» (NM).

U xookil Biblia

22-28 TIʼ JULIO

JATSʼUTS BAʼALOʼOB K-KANIK TEʼ BIBLIAOʼ | 1 TIMOTEO 1-3

«Tsʼáa a wóol utiaʼal ka tsʼaʼabaktech junpʼéel meyaj teʼ múuchʼuliloʼ»

(1Ti 3:1)

w16.08 t.j. 21 § 3

¿K-ilik wa u kʼaʼanaʼanil k-maas maʼalobkíintik bix k-meyajtik Dios?

3 (Xok 1 Timoteo 3:1.) Le apóstol Pablooʼ tu yaʼaleʼ «wa juntúul xiib táan u kaxtik u tsʼaʼabaltiʼ u meeyjil u kanáantaʼal le múuchʼuliloʼ, jach maʼalob le baʼax ku tsʼíiboltikoʼ». Le baʼax tu yaʼalaʼ ku beetik k-tuukul tiʼ juntúul máak ku satsʼik wa ku tichʼik u kʼab utiaʼal u chʼaʼik junpʼéel baʼax yaan náach. Jeʼex le máak ku tsʼáaik u yóol u mach le baʼax u kʼáatoʼ, juntúul sukuʼun u kʼáat u beet u siervo ministerialileʼ kʼaʼabéet u tsʼáaik u yóol u yeʼes le jatsʼuts modos ku kʼáataʼal tiʼ máax u kʼáat u beet junpʼéel meyaj teʼ múuchʼuliloʼ. Tsʼoʼoleʼ ken tsʼaʼabak u beet u siervo ministerialileʼ, ku tsʼáaik xan u yóol utiaʼal u beet u ancianoil.

(1Ti 3:13)

km 11/78 t.j. 4 § 7

Máaxoʼob «táan u náajaltikoʼob ka úuchuk maʼalob tʼaan tu yoʼolaloʼob»

7 U jaajileʼ séeb k-ilik baʼaxten tu yaʼalaj Pablo «táan u náajaltikoʼob u yúuchul tʼaan maʼalob tu yoʼolaloʼob». Lelaʼ maʼ u kʼáat u yaʼal wa ku naʼaksaʼal u puestoʼob ichil le religión jeʼex u tuklaʼal tumen jujuntúul máakoʼobeʼ. Baʼaxeʼ le siervo ministerialoʼoboʼ «jach maʼalob u meyajoʼob» yéetel u yojloʼob yaan u bin utsil tiʼob yéetel u yáantaj Jéeoba bey xan Jesús. Le múuchʼulil xanoʼ ku chaʼik u nuʼuktaʼal yéetel nojoch baʼal u yilik le meyaj ku beetkoʼoboʼ. Letiʼobeʼ ku yantal «u páajtalil u tʼaanoʼob yéetel u jaajil u yóoloʼob tiʼ le fe yaan yil yéetel Cristo Jesusoʼ». Le sukuʼunoʼobaʼ chúukaʼan u yóoloʼob tiʼ le meyajaʼ le oʼolaleʼ yaabiltaʼanoʼob. Tsʼoʼoleʼ nojoch u fejoʼob yéetel maʼ saajkoʼob tʼaan tiʼ baʼaxoʼob ku creertikoʼobiʼ.

Baʼax jeʼel u páajtal k-kanikeʼ

(1Ti 1:4)

it-1 t.j. 1007 § 3

Chʼiʼibal

Mix baʼal u biilal kaʼach u sen xakʼaltaʼal tiʼ baʼax chʼiʼibal u taal Jesús, maases teʼ kʼiinoʼob ka tsʼíibnaj Pablo tiʼ Timoteooʼ. Teʼ kʼiinoʼoboʼ xuʼul u yilaʼal bey junpʼéel baʼal jach kʼaʼanaʼan le chʼiʼibal tuʼux u taal máakoʼ tumen Dioseʼ pʼáat igual u yilik máax judío yéetel máax maʼ judío ichil le múuchʼuliloʼ (Gal 3:28). Tsʼoʼoleʼ tsʼokaʼaniliʼ u tsʼíibtaʼal tu chʼiʼibal David kun taal le Cristooʼ. Jerusalén xaneʼ natsʼaʼan u kʼiinil u xuʼulsaʼal paʼteʼ yéetel le juʼunoʼob tuʼux tsʼíibtaʼan u chʼiʼibal le judíoʼoboʼ. Dioseʼ maʼ tu beetaj mix baʼal utiaʼal u kanáantik le juʼunoʼobaʼ. Le oʼolal Pabloeʼ tu yaʼalaj tiʼ Timoteo bey xan tiʼ uláakʼ múuchʼuliloʼob maʼ u chéen peʼertikoʼob tiempo utiaʼal u xakʼaltikoʼob tiʼ baʼax chʼiʼibal u taaloʼob tumen leloʼ mix baʼal u biilal yéetel maʼ tu yáantkoʼob utiaʼal u maas muʼukʼaʼantal u fejoʼob. Le baʼax ku yaʼalik le Biblia yoʼolal le chʼiʼibaloʼoboʼ chéen letiʼe baʼax kʼaʼabéet utiaʼal u yilaʼal Cristoeʼ letiʼe Mesías aʼalaʼanoʼ. Utiaʼal le máaxoʼob meyajtik Diosoʼ chéen letiʼe baʼax maas kʼaʼanaʼanoʼ. Le uláakʼ chʼiʼibaloʼob ku chíikpajal teʼ Bibliaoʼ chéen ku yeʼeskoʼob jach tu jaajil anchajaʼan le máaxoʼob ku yaʼalikoʼ.

(1Ti 1:17)

w14 1/8 t.j. 15 § 4, 5

Jeʼex k-ilik teʼ tekstoʼobaʼ, Dioseʼ letiʼe «Rey minaʼan xuʼulul tiʼoʼ»; bey tu yaʼalil xan apóstol Pablooʼ (1 Timoteo 1:17). Lelaʼ u kʼáat u yaʼaleʼ desde úuchjeakil tak bejlaʼeʼ Dioseʼ mantatsʼ yaniliʼeʼ, yéetel mix bikʼin kun xuʼulul (Apocalipsis 1:8). Jajal Dios túuneʼ minaʼan u káajbal mix u xuul.

¿Baʼaxten istikyaj u naʼatik máak leloʼ? Tumen k-kuxtaleʼ maʼ tu xáantal. Le oʼolaleʼ maʼ tu páajtal k-ilik le tiempo jeʼex u yilaʼal tumen Jéeobaoʼ. Utiaʼal Dioseʼ mil jaʼaboʼobeʼ chéen bey junpʼéel kʼiineʼ, tumen letiʼeʼ mantatsʼ kuxaʼaniliʼeʼ (2 Pedro 3:8). Koʼox ketik beyaʼ. Wa juntúul sáakʼ chéen ku páajtal u kuxtal 50 kʼiinoʼobeʼ, ¿jeʼel wa u páajtal u naʼatik bukaʼaj le 70 wa 80 jaʼaboʼob ku kuxtal wíinikoʼ? ¡Maʼ tu páajtal! Toʼon túuneʼ tu tséel Dioseʼ beyoʼon jeʼex le sáakʼoʼ. Yaʼab baʼaloʼob maʼ tu páajtal k-naʼatik, tumen k-naʼateʼ maʼ jeʼex u naʼat Dioseʼ (Isaías 40:22; 55:8, 9). Le oʼolal maʼ unaj u jaʼakʼal k-óol wa yaan baʼaxoʼob maʼ tu páajtal k-naʼatik yoʼolal Diosiʼ.

U xookil Biblia

29 TIʼ JULIO TAK 4 TIʼ AGOSTO

JATSʼUTS BAʼALOʼOB K-KANIK TEʼ BIBLIAOʼ | 1 TIMOTEO 4-6

«¿A kʼubmaj wa a wóol tiʼ Dios, wa tiʼ le ayikʼaliloʼoboʼ?»

(1Ti 6:6-8)

w03 1/6 t.j. 9 § 1, 2

Kiʼimakchajak a wóol yéetel baʼax yaantech

Junpʼéel baʼax beet u kiʼimaktal u yóol apóstol Pabloeʼ letiʼe u kanik kuxtal yéetel le baʼaxoʼob yaantiʼoʼ. ¿Bix juntúul máak beyaʼ? Ichil junpʼíit tʼaanoʼobeʼ juntúul máax kiʼimak u yóol chéen yéetel le baʼaxoʼob maas kʼaʼanaʼantakoʼ. Le ka tʼaanaj apóstol Pablo tiʼ lelaʼ tu yaʼalaj tiʼ Timoteo: «U jaajileʼ wa k-kʼubik k-óol k-meyajt Dioseʼ, yaʼab utsil jeʼel u taasiktoʼoneʼ, baʼaleʼ chéen wa kiʼimak k-óol yéetel le baʼaxoʼob yaantoʼonoʼ. Tumen mix baʼal t-taasaj way yóokʼol kaabeʼ yéetel mix baʼal xan jeʼel u páajtal k-biskeʼ. Le oʼolaleʼ wa yaan baʼal k-jaante, yaan k-nookʼ bey xan tuʼux k-antaleʼ, yaan u kiʼimaktal k-óol yéetel le baʼaloʼobaʼ» (1 Timoteo 6:6-8).

Teʼelaʼ le apóstol Pablooʼ tu yaʼaleʼ utiaʼal u kiʼimaktal u yóol máak yéetel baʼaxoʼob yaantiʼeʼ kʼaʼabéet u kʼubik u yóol u meyajt Dios. Letiʼeʼ tu tsʼáaj cuentaeʼ le baʼax taasik kiʼimak óolaloʼ letiʼe u tsʼáaik máak yáax táanil u meyajtik Diosoʼ, maʼ letiʼe ayikʼaliloʼob ku tsʼáaik le yóokʼol kaabaʼ. Tu yaʼaleʼ le baʼaxoʼob ku jaantik, le nookʼ ku takik yéetel le tuʼux ku pʼáatloʼ chéen baʼaloʼob ku yáantaj utiaʼal u maas meyajtik Dios. Bey túunoʼ letiʼeʼ kiʼimakchaj u yóol yéetel baʼaxoʼob yaantiʼ tumen tu kʼubaj u yóol tiʼ Dios kex jeʼel baʼalak ka úuchuk tiʼeʼ.

(1Ti 6:9)

g 6/07 t.j. 6 § 3

¿Baʼax jeʼel u yúuchul wa ku bin máak tu paach le ayikʼaliloʼoboʼ?

U chʼíikil máak u kaxt ayikʼaliloʼobeʼ, maʼ xaaneʼ maʼ tu kíimsik baʼaleʼ jeʼel u beetik maʼ u yantal kiʼimak óolal ichil u kuxtaleʼ. Tsʼoʼoleʼ u sen chiʼichnaktal máak tu yoʼolal u meyaj wa yoʼolal taakʼineʼ jeʼel u beetik u tsaʼayal kʼojaʼaniloʼob tiʼ jeʼex: u sen sajaktal, u pʼáatal maʼ u wenel, u chiʼibal u pool mantatsʼ yéetel u yantal ulceraʼob ichil u nakʼ. Le baʼaloʼobaʼ jeʼel u beetik u sen muʼyaj máakeʼ yéetel u séeb kíimil. Yaan kʼiineʼ kéen u tsʼáa cuenta máak maʼ maʼalob u chʼíikil u kaxt u ayikʼalileʼ, tsʼokaʼaniliʼ u kʼojaʼantaleʼ. Yaan horaeʼ tak u núup tsʼoʼok u pʼáatal maʼatech u confiar tiʼ, u paalal xaneʼ tsʼoʼok u kʼastal u tuukul yéetel letiʼeʼ tsʼoʼok u pʼáatal maʼ tʼaʼajiʼ. Maʼ xaaneʼ kex ka u tsʼáa u yóol u yutskíint baʼax tsʼoʼok u yúuchultiʼeʼ maʼ tun béeytal u sutik jeʼex kaʼacheʼ. Le máaxoʼob beyaʼ «tsʼoʼok u chupik u kuxtaloʼob yéetel yaayaj óolal» (1 Timoteo 6:10).

(1Ti 6:10)

w13 15/1 t.j. 19 § 11-13

11 Le taakʼinoʼ maʼ kʼaasiʼ yéetel maʼ kʼaas xan u yilik máak u náajal jeʼex unajeʼ (Ecl. 7:12; Luc. 19:12, 13). Baʼaleʼ ‹k-yaabiltik le taakʼinoʼ› ku náachkuntkoʼon tiʼ Jéeoba (1 Tim. 6:9, 10). Le u «sen [tukultaʼal] u baʼaloʼobil le yóokʼol kaab» wa u chiʼichnaktal máak utiaʼal u yantal baʼax kʼaʼabéettiʼeʼ, jeʼel u náachkuntkoʼon tiʼ Dioseʼ. Lelaʼ láayliʼ bey xan u yúuchul ken u tsʼíibolt máak le ayikʼaliloʼoboʼ wa le u tuklik chéen letiʼe baʼax jeʼel u taasik kiʼimak óolaloʼ (Mat. 13:22). Jesuseʼ tu yaʼaleʼ mix máak jeʼel u páajtal u kʼubik u yóol u meyajt Dios yéetel u kʼubik u yóol xan u kaxt ayikʼalileʼ (Mat. 6:24).

12 Wa maʼ t-ilik le taakʼin jeʼex unajoʼ jeʼel u taasiktoʼon talamileʼ (Pro. 28:20). U tsʼíiboltik máak u séeb náajaltik taakʼineʼ, tsʼoʼok u beetik u manik jujuntúul sukuʼunoʼob u boletosil lotería. Yaan xaneʼ ku yilik u yoksikoʼob uláakʼ máakoʼob tu negocioʼob utiaʼal u maas náajaloʼob, yaan kʼiineʼ ku yoksikoʼob uláakʼ sukuʼunoʼob tiʼ baʼax ku beetkoʼob. Yanoʼobeʼ tsʼoʼok u yookloʼob tiʼ negocioʼob tumen aʼalaʼabtiʼob yaan u maas náajaloʼob. Maʼ a chaʼik a woklaʼal yéetel a tuʼusul chéen yoʼolal a tsʼíiboltik taakʼin. Yanaktech naʼatil: wa ku yaʼalaʼaltech jach séeb ken a ganart yaʼab taakʼineʼ, u maas seguroileʼ táan a tuʼusul.

13 Wa k-tsʼáaik táanil ichil k-kuxtal «u [Reino] Jajal Dios yéetel le toj kuxta[loʼ]» letiʼeʼ yaan u tsʼáaiktoʼon tuláakal baʼax kʼaʼabéettoʼon (Mat. 6:33; Efe. 4:28). Jéeobaeʼ u kʼáateʼ ken xiʼikoʼon muchʼtáambaleʼ maʼ u seguer k-tuukul yoʼolal taakʼin yéetel u kʼáat maʼ jach kaʼanaʼanoʼon tu yoʼolal k-meyajiʼ. Teʼ yóokʼol kaabaʼ, yaʼab máak tuklikeʼ utiaʼal ka yanak kiʼimak óolal yéetel ka xiʼik utsil tiʼeʼ kʼaʼabéet u náajaltik yaʼab taakʼin. Hasta ku sen aʼalikoʼob tiʼ u paalal ka u beetoʼob xan beyoʼ. Baʼaleʼ Jesuseʼ tu yaʼaleʼ maʼ maʼalob u tuukul máak beyoʼ (xokaʼak Lucas 12:15-21). Maʼ unaj k-beetik jeʼex Guehazieʼ, letiʼeʼ tu tukleʼ kex táan u kaxtik ayikʼaliloʼobeʼ jeʼel u páajtal u meyajtik Dioseʼ (2 Rey. 5:20-27).

Baʼax jeʼel u páajtal k-kanikeʼ

(1 Ti 4:2)

lv t.j. 21 § 17

Le utsiloʼob ku taasik u yantal tiʼ máak upʼéel maʼalob concienciaoʼ

17 Le apóstol Pedrooʼ tu yaʼalaj: «Yanak jeetsʼel tiʼ a tuukuleʼex [wa a concienciaʼex, NM]» (1 Pedro 3:16). Maʼ tuláakal máak maʼalob yanil u conciencia tu táan Jéeobaiʼ. Jeʼex tu yaʼalil Pablooʼ, yaʼabeʼ «bey tsʼoʼok u tóokaʼal yéetel jumpʼéel chakjoleʼen hierro» u concienciaʼobeʼ (1 Timoteo 4:2). Ken marcartaʼak le waakxoʼob yéetel upʼéel hierro chokokíintaʼaneʼ tu yootʼeloʼobeʼ ku pʼáatal upʼéel cicatriz. Láayliʼ xan bey yanik u conciencia yaʼab máakoʼoboʼ. Maʼatech u yuʼubikoʼob mix baʼal. Le oʼolaleʼ ken u beetoʼob baʼaloʼob kʼaastakeʼ maʼatech u chiʼichnakkunsaʼaloʼob tumen u concienciaʼob mix tech u sublaktaloʼob. Le máakoʼobaʼ maʼatech u yaatal u yóoloʼob yoʼolal le baʼaxoʼob ku beetkoʼoboʼ.

(1Ti 4:13)

it-2 t.j. 198 § 6, 7

U xook máak tu táan u maasil

Ichil le múuchʼuliloʼ. Teʼ yáax siglooʼ, maʼ yaʼab máaxoʼob yaantiʼob u rolloiloʼob le Kiliʼich Tsʼíiboʼoboʼ le oʼolal jach kʼaʼanaʼan kaʼach u bin máak tuʼux ku xoʼokol. Le apóstol Pablooʼ tu yaʼalaj ka xoʼokok tu táan u maasil le cartaʼob ku túuxtik teʼ múuchʼuliloʼ tsʼoʼoleʼ ka u máansoʼob tiʼ uláakʼ múuchʼuliloʼob utiaʼal ka xoʼokok u yuʼuboʼob xan (Col 4:16; 1Te 5:27). Apóstol Pabloeʼ tu yaʼalaj tiʼ Timoteo: «Maʼ u xuʼulul a tsʼáaik a wóol xook tu táan u maasil, a líiʼsik u yóoloʼob yéetel a kaʼanskoʼob» (1Ti 4:13).

Le máax ku xook tu táan u maasiloʼ kʼaʼabéet jach tʼáalkab u xook (Hab 2:2). Le baʼax ku xokikoʼ ku yáantaj utiaʼal u kaanbal u maasil le oʼolaleʼ kʼaʼabéet u yilik u naʼatik baʼax ku xokik yéetel baʼax oʼolal tsʼíibtaʼab le baʼax ku xokikoʼ. Kʼaʼabéet u kanáantik maʼ u tsʼáaik naʼatbil yaanal baʼal le táan u xookoʼ. Jeʼex u yaʼalik Apocalipsis 1:3, le máax ku xook bey xan le máax ku yuʼubik yéetel ku beetik le baʼax ku yaʼalaʼaloʼ, yaan u kiʼimaktal u yóol.

U xookil Biblia

    Jóoʼsaʼaniloʼob ich maya (1993-2025)
    Kʼale
    Ooken
    • Maaya
    • Túuxt tiʼ wa máax
    • Bix uts ta tʼaan
    • Copyright © 2025 Watch Tower Bible and Tract Society of Pennsylvania
    • Bix unaj u meyajtech
    • Kanáantaʼan a datos
    • Bix u meyaj a datos
    • JW.ORG
    • Ooken
    Túuxt tiʼ wa máax