Agbenɔnɔ koɖo sumɔsumɔdɔ bɔbɔ nukplawema nyɔsoxuwo
5-11 FÉVRIER
MAWU NYƆ MƐ DƆKUNUWO | MATIE 12-13
“Liku koɖo egbe vwinwo kpɔwɛ lɔ”
w13-EW 7/15 9-10 ¶2-3
“Kpɔ Ða! Meli Kpli Mi Ŋkekeawo Katã”
2 Kpɔɖeŋu sia me nudzɔdzɔwo ɖe ale si Yesu aƒo lu ƒe ha la me tɔwo—siwo nye Kristotɔ amesiamina siwo aɖu fia kplii le eƒe Fiaɖuƒea me—nu ƒu tso amegbetɔƒomea me kple ɣeyiɣi si wòawɔ esia fia. Nuku nyuiawo wuwu dze egɔme le ƒe 33 M.Ŋ. ƒe Pentekoste dzi. Woawu nuku nyuiawo nu ƒoƒoƒu nu ne wotre amesiamina mamlɛ siwo le agbe le nuɖoanyi sia ƒe nuwuwu la nu keŋkeŋ eye wokplɔ wo yi dziƒo. (Mat. 24:31; Nyaɖ. 7:1-4) Abe ale si ko ne ame tsi tsitre ɖe to tame wòtea ŋu kpɔa nuto bliboa keŋ ene la, nenemae lododo sia nana míekpɔa nu siwo adzɔ le ƒe 2 000 aɖewo me la keŋ. Ke nudzɔdzɔ siwo do ƒome kple Fiaɖuƒea kawo gɔmee míeva se? Nudzɔdzɔawoe nye: ɣeyiɣi si me wowu nukuawo, ɣeyiɣi si me nukuawo nɔ tsitsim kple ɣeyiɣi si me woŋe nukuawo. Nuŋeɣia koŋ mee míadzro le nyati sia me.
YESU LI KPLI WO
3 Tso ƒe 100 M.Ŋ. megbe la, ‘gbe vɔ̃ɖiawo do’ esi alakpa Kristotɔwo va dze gaglã le xexea me. (Mat. 13: 26) Eye tso ƒe 300 M.Ŋ. megbe la, alakpa Kristotɔ siwo le abe gbe wuwluiwo ene la va sɔ gbɔ boo wu Kristotɔ amesiaminawo. Ðo ŋku edzi be le lododoa me la, kluviawo bia woƒe aƒetɔa be wòaɖe mɔ na yewo yewoayi aɖaho gbe vɔ̃ɖiawo. (Mat. 13: 28) Aleke aƒetɔ la ɖo eŋu na wo?
w13-EW 7/15 10 ¶4
“Kpɔ Ða! Meli Kpli Mi Ŋkekeawo Katã”
4 Yesu, si nye Aƒetɔ la, gblɔ le luawo kple gbe wuwluiawo ŋu be, “Mina woa kple evea siaa natsi va se ɖe nuŋeɣi” la. Sedede sia ɖee fia be tso ƒe alafa gbãtɔ me va se ɖe fifia la, Kristotɔ amesiamina siwo le abe luwo ene la nɔ anyigba dzi le ɣeyiɣi ɖe sia ɖe me. Nya si Yesu gblɔ na eƒe nusrɔ̃lawo emegbe la ɖo kpe nyataƒonya sia dzi, esi wògblɔ be: “Meli kpli mi ŋkekeawo katã va se ɖe nuɖoanyia ƒe nuwuɣi.” (Mat. 28: 20) Eya ta Yesu akpɔ Kristotɔ amesiaminawo ta ŋkekeawo katã va se ɖe nuwuɣia. Gake esi wònye be alakpa Kristotɔ siwo le abe gbe wuwluiwo ene sɔ gbɔ wu wo sãsãsã ta la, míate ŋu ayɔ ame ɖekaɖeka siwo nye lu ƒe ha la me tɔwo le ɣeyiɣi didi mawo me kple kakaɖedzi o. Ke hã anɔ abe ƒe 40 ene do ŋgɔ na nuŋeɣia ƒe gɔmedzedze la, lu ƒe ha la me tɔwo va nɔ dzedzem. Aleke wòdzɔe?
w13-EW 7/15 12 ¶10-12
“Kpɔ Ða! Meli Kpli Mi Ŋkekeawo Katã”
10 Gbã, gbe wuwluiawo hoho. Yesu gblɔ be, “Ne nuŋeɣia ɖo la, magblɔ na nuŋelawo be: Miho gbe vɔ̃ɖiawo [alo, gbe wuwluiawo] gbã, eye miabla wo tatata.” Le ƒe 1914 megbe la, mawudɔlawo dze alakpa Kristotɔ siwo le abe gbe wuwluiwo ene la ‘hoho’ esi woɖe wo ɖe vovo tso amesiamina siwo nye “fiaɖuƒe la ƒe viwo” gbɔ.—Mat. 13: 30, 38, 41.
11 Esi woyi edzi nɔ gbe wuwluiawo hom la, vovototo si le ƒuƒoƒo eveawo dome la va nɔ dzedzem nyuie wu. (Nyaɖ. 18:1, 4) Kaka ƒe 1919 naɖo la, eva dze ƒãa be Babilon Gã la mu. Nu ka koŋue na Kristotɔ vavãwo to vovo kura tso alakpa Kristotɔwo gbɔ? Gbeƒãɖeɖedɔa ye. Ame siwo nɔ ŋgɔ xɔm le Biblia Nusrɔ̃viawo dome la va nɔ gbe tem ɖe ale si wòle vevie be Kristotɔ vavã ɖe sia ɖe nakpɔ gome le Fiaɖuƒegbeƒãɖeɖedɔa me dzi. Le kpɔɖeŋu me, agbalẽvi aɖe (To Whom the Work Is Entrusted) si wota le ƒe 1919 me la de dzi ƒo na Kristotɔ amesiaminawo katã be woaɖe gbeƒã tso aƒe me yi aƒe me. Egblɔ be: “Edze abe dɔ sia lolo wu gbɔgblɔ ene, gake Aƒetɔ la ƒe dɔ ye, eye míawɔe hã le eƒe ŋusẽ me. Mɔnukpɔkpɔe wònye na mi be miakpɔ gome le eme.” Aleke Biblia Nusrɔ̃viawo wɔ nui? Eŋlisigbe me Gbetakpɔxɔ si wota le ƒe 1922 me la ka nya ta be, tso ɣemaɣi la, wodzi woƒe gbeƒãɖeɖedɔa ɖe edzi geɖe wu. Eteƒe medidi o, gbeƒãɖeɖe tso aƒe me yi aƒe me va nye nu si ɖe dzesi le Kristotɔ wɔnuteƒe mawo ŋu—eye wògale nenema va se ɖe egbe.
12 Evelia, luawo nu ƒoƒoƒu. Yesu gblɔ na eƒe dɔlawo be: ‘Miƒo lu la nu ƒu ɖe nye nudzraɖoƒe.’ (Mat. 13: 30) Tso ƒe 1919 me la, wole amesiaminawo nu ƒom ƒu ɖe Kristo hame si ŋu wokɔ la me. Le Kristotɔ amesiamina siwo anɔ agbe va se ɖe nuɖoanyi sia ƒe nuwuwu gome la, wo nu ƒoƒoƒu mamlɛa ava eme nenye be woxɔ woƒe dziƒofetu la.—Dan. 7:18, 22, 27.
Bibla mɛ nuxɔafiwo jiji
nwtsty enumɛɖeɖe buwo kudo Mt 12:20 nu
Ðovu bibi ci yí cikɔ: Kaɖigban ci yí wozannɔ le axwewo mɛ sa, nyi ezevi kogui ɖeka ci mɛ yí wokunɔ olivumi do. Linlɔnka yí wosɔ donɔ ami lɔ mɛ. Eka lɔ yí dɔnnɔ ami lɔ, yí na ezo lɔ jenɔ. Grɛki nyɔgbe ci yí nyi “ɖovu bibi ci yí cikɔ” atɛnŋ ahɛn susu yi ɖovuka ci yí cukɔ azɔ ji, ɖoɔ, ezo fɛnfin yí kpɔtɔ le mɛ, vɔ ezo lɔ degbejekɔ o. Ezai 42:3 nu ɖɛ kudo vevisedoamɛnu Yesu tɔ nu mɔ, yi daci mɔkpɔkpɔ zo fɛnfin ci yí kpɔtɔ nɔ amɛ klekliwo koɖo mɛ ciwo yí wotrekɔ fun nɔ o.
w16.10-EW 32
Mínyaa?
Nyi yí taɖo mìakandoji mɔ le blemaɔ, mɛɖe atɛnŋ ado egbe vwinwo do mɛbu boji nyaoɔ?
LE MATEO 13:24-26 la, Yesu gblɔ be: “Dziƒofiaɖuƒe la le abe ame aɖe si wu nuku nyui ɖe eƒe agble me ene. Esi amewo dɔ alɔ̃ la, eƒe futɔ va wu gbe vɔ̃ɖi ɖe luawo dome, eye wòdzo. Esi luawo to aŋgba hetse la, gbe vɔ̃ɖiawo hã do.” Agbalẽŋlɔla vovovowo tsɔ nya ɖe kpɔɖeŋu sia ƒe nyateƒenyenye ŋu, ke hã, Romatɔwo ƒe blema-segbalẽwo ɖee fia be enye nu si dzɔna ŋutɔŋutɔ ɣemaɣi.
Biblia-gɔmeɖegbalẽ aɖe gblɔ be: “Le Romatɔwo ƒe se nu la, sedzidadae wònye ne ame aɖe wu gbe vɔ̃ɖi ɖe ame bubu ƒe agble me . . . le hlɔ̃biabia ta. Esi wònye be wode se ɖe nuwɔna sia nu ta la, edze ƒãa be enye nu si bɔ ɣemaɣi.” Senyala Alastair Kerr gblɔ be, le ƒe 533 K.Ŋ. me la, Roma Fiagã Justinian ta Romatɔwo ƒe segbalẽa me nya veviwo kple senyala siwo nɔ anyi le ƒe 100-250 K.Ŋ. lɔƒo la ƒe nya aɖewo ɖe eƒe agbalẽ si nye Digest me. Wogblɔ le agbalẽ ma ƒe akpa aɖe (Digest, 9.2.27.14) be senyala Ulpian he susu yi nudzɔdzɔ aɖe si ƒe alafa evelia me Roma dziɖuɖumegã Celsus drɔ̃ la dzi. Ame aɖe wu gbe vɔ̃ɖiwo ɖe ame bubu ƒe agble me, eye esia gblẽ eƒe agblemenuwo dome. Digest la gblɔ ale si woate ŋu adrɔ̃ nyaa na agbletɔa, alo ame si haya anyigba nɔ agble dem le edzi la, ale be woabia nu si gblẽ la ŋu fe le vɔ̃wɔlaa si atsɔ aɖo eteƒe.
Eya ta esi nu vlo siawo tɔgbi dzɔna le blema Roma Fiaɖuƒea me ta la, nudzɔdzɔ si ŋu nya Yesu gblɔ la nye nu si dzɔna ŋutɔŋutɔ.
12-18 FÉVRIER
MAWU NYƆ MƐ DƆKUNUWO | MATIE 14-15
“Wona ŋɖuɖu amɛ sugbɔ to amɛ hwɛɖeka ji”
w13-EW 7/15 15 ¶2
Wonyi Ame Geɖewo To Ame Ʋɛwo Dzi
2 Esi Yesu kpɔ amehaa la, woƒe nu wɔ nublanui nɛ eye wòda gbe le woƒe dɔnɔwo ŋu hefia nu geɖe wo tso Mawu Fiaɖuƒea ŋu. Esi fiẽsi ɖo la, nusrɔ̃lawo gblɔ na Yesu be wòaɖe asi le ameawo ŋu woayi kɔƒe siwo te ɖe afi ma ŋu me aɖaƒle nuɖuɖu na wo ɖokuiwo. Gake Yesu gblɔ na eƒe nusrɔ̃lawo be: “Mia ŋutɔwo mina nu wo woaɖu.” Eƒe nyawo anya wɔ moya na wo, elabena nuɖuɖu si le wo si le sue ŋutɔ—abolo atɔ̃ kple tɔmelã sue eve koe.
w13-EW 7/15 15 ¶3
Wonyi Ame Geɖewo To Ame Ʋɛwo Dzi
3 Esi Yesu ƒe dɔme trɔ ɖe ameawo ŋu ta la, ewɔ nukunu aɖe—le nukunu sia gome la, Nyanyuigbalẽ ŋlɔla eneawo katã ƒo nu tso eŋu. (Marko 6:35-44; Luka 9:10-17; Yoh. 6:1-13) Yesu na eƒe nusrɔ̃lawo gblɔ na amehaa be woanɔ anyi ɖe gbeawo dzi hatsotso hatsotso, ɖewo 50, ɖewo 100. Esi wòdo gbe ɖa vɔ la, eŋe aboloawo kple tɔmelãwo me. Eyome le esi Yesu ŋutɔ nama nuɖuɖua na ameawo tẽe teƒe la, ema wo na “eƒe nusrɔ̃lawo, eye nusrɔ̃lawo hã ma wo na amehaawo.” Nukutɔe la, nuɖuɖua su ame sia ame eye ɖe gatsi anyi! Bu eŋu kpɔ ko: Yesu nyi ame akpe geɖewo to ame ʋɛwo dzi—si nye eƒe nusrɔ̃lawo.
nwtsty enumɛɖeɖe bu kudo Mt 14:21 nu
nyɔnushiwo koɖo ɖevihwɛwo: Matie ɖekɛ yí xo nuxu so nyɔnu koɖo ɖevihwɛ lɔwo nu hwecinu yí eŋwlɛnkɔ enujiŋwawa lɔ. Atɛnŋ anyi mɔ, mɛ ciwo pleŋ yí wona ŋɖuɖu to enujiŋwawa lɔ ji hlɛnhlɛnmɛ awu 15 000.
w13-EW 7/15 15 ¶1
Wonyi Ame Geɖewo To Ame Ʋɛwo Dzi
KPƆ nudzɔdzɔa ɖa le susu me. (Xlẽ Mateo 14: 14-21.) Do ŋgɔ teti na ƒe 32 M.Ŋ. ƒe Ŋutitotoŋkekenyuia ɖuɖu ye esia dzɔ. Ameha siwo dome ŋutsu siwo ade 5 000 le, hekpe ɖe nyɔnuwo kple ɖeviwo ŋu la, dze Yesu kple eƒe nusrɔ̃lawo yome yi teƒe tsoabo aɖe si gogo Betsaida, si nye kɔƒedu aɖe si le Galilea-ƒua ƒe dziehe ƒuta.
Bibla mɛ nuxɔafiwo jiji
nwtsty enumɛɖeɖe bu kudo Mt 15:7 nu
ayemɛnuwatɔwo: Grɛki nyɔgbe hy·po·kri·tesʹ le gɔnmɛjeje mɛ hɛnnɔ susu yi Grɛki (koɖo le yiyi mɛ Rɔma) sɛniwatɔ ciwo yí cɔnnɔ kaletakuku ganganwo ji. Wowa kuku lɔwo yí wona egbe yinɔ ji nɔ sɛniwatɔ lɔwo. Wozan enyɔgbe lɔ le enudredonunu mɔnu yí sɔ xo nuxu so mɛ ci yí sɔ yi jimɛsusuwo koɖo amɛnyinyi yi tɔ sɔ wla keŋ yí le amɛblenuwo wakɔ. Yesu yɔ Ʒuifu sɛnsɛn ŋkɔnɔtɔwo le elɛ mɔ “ayemɛnuwatɔwo.”—Mt 6:5, 16.
nwtsty enumɛɖeɖe bu kudo Mt 15:26 nu
ɖeviwo . . . avu viwo: Ci yí avuwo nyi enumakɔmakɔ le Moizi Se lɔ mɛɔ, wozan enyɔgbe lɔ le amɛɖeɖekpɔtɔ mɔnu le Ŋwlɛnŋwlɛn lɔwo mɛ. (1 Ese 11:27; Mt 7:6; Fili 3:2; Enyɔ 22:15) Ele ahan gan, le Maki xolɔlɔ (7:27) koɖo Matie xolɔlɔ ci yí kudo Yesu seŋkankan lɔ nu mɛɔ, ézan enyɔgbe lɔ ci gɔnmɛ woaɖe mɔ “avu viwo” alo “axomɛ vuwo” shigbe enudredonunu hannɛ. Enyɔgbe lɔ ci yí Yesu zan dasɛ lɔnlɔn ci yí amɛ manyi Ʒuifuwo ɖonɔ nɔ axomɛ vuwo. Ci yí Yesu sɔ Izraɛliviwo sɔ koɖo “ɖeviwo,” yí sɔ amɛ manyi Ʒuifuwo sɔ koɖo “avuviwoɔ,” éji mɔ yeadasɛ mɛ ciwo gbɔ yí woɖo akpɔ doŋkɔ. Axwe ci mɛ yí ɖeviwo koɖo avuwo leɔ, ɖeviwo yí wonanɔ ŋɖuɖu doŋkɔ.
19-25 FÉVRIER
MAWU NYƆ MƐ DƆKUNUWO | MATIE 16-17
“Mi susuwo ji ècunɔ ao susuwo doɔ?”
w07-EW 2/15 16 ¶17
Srɔ̃ŋutsuwo—Mibɔbɔ Ðe Kristo Ƒe Tanyenye Te
17 Ɣebubuɣi la, Yesu gblɔ na eƒe apostolowo be ele na ye be yeayi Yerusalem, afi si “amegãwo kple nunɔlagãwo kpakple agbalẽfialawo” woati eyome le “eye woawui, eye le ŋkeke etɔ̃agbe woafɔe ɖe tsitre.” Esi Yesu gblɔ nya sia la, Petro ɖe kpɔe hete nyagbegbe nɛ be: “Mawu nehe esia ɖa xaa tso gbɔwò, Aƒetɔ; esia nagava dziwò gbeɖe o!” Edze ƒã be seselelãme si gbɔ emee kpɔ ŋusẽ ɖe Petro ƒe tamesusu dzi. Ehiã be woaɖɔe ɖo. Eya ta Yesu gblɔ nɛ be: “Te ɖa yi megbenye, Satana! Nuɖiaɖia nènye nam, elabena menye Mawu tɔ nèsusu o, negbe nusi nye amegbetɔwo tɔ ko.”—Mateo 16:21-23
w15-EW 5/15 7-8 ¶16-17
Nɔ Ŋudzɔ—Satana Le Didim Be Yeavuvu Wò!
16 Satana ate ŋu aflu Yehowa subɔla dovevienuwo gɔ̃ hã. Le kpɔɖeŋu me, bu nu si dzɔ esi Yesu gblɔ na eyomedzelawo be wole ye wu ge kpuie la ŋu kpɔ. Apostolo Petro si lɔ̃ Yesu la gblɔ be: “Aƒetɔ, di nyui na ɖokuiwò; esia madzɔ ɖe dziwò gbeɖe o.” Yesu gblɔ na Petro be: “Te yi megbenye, Satana!” (Mateo 16:22, 23) Nu ka tae Yesu yɔ Petro be “Satana”? Elabena Yesu nya nu si gbɔna dzɔdzɔ ge ɖe ye dzi. Eteƒe madidi o, Yesu aku vɔsaku eye ema aɖee afia be Abosam nye alakpatɔ. Esia nye ɣeyiɣi vevi aɖe le amegbetɔƒomea ƒe ŋutinya me, ke menye ɣeyiɣi si me Yesu ‘nadi nyui’ na eɖokui o. Avivi na Satana ŋutɔ ne ɖe Yesu meyi edzi nɔ ŋudzɔ o.
17 Nuɖoanyi sia ƒe nuwuwu gogo, eya ta míawo hã míele agbe le ɣeyiɣi vevi aɖe me. Satana di be ‘míadi nyui’ na mía ɖokui, eye míana míaƒe susu nanɔ ale si nu nanyo na mí le xexea me ŋu. Edi be míaŋlɔ be be ŋkeke mamlɛawo mee míele eye míagayi edzi anɔ ŋudzɔ o. Mègana esia nadzɔ ɖe dziwò gbeɖegbeɖe o! ‘Nɔ ŋudzɔ’ boŋ. (Mateo 24:42) Mègaxɔ Satana ƒe alakpanya si nye be nuwuwua mava fifia o, alo mava kura o la dzi se o.
w06-EW 4/1 23 ¶9
‘Miheyi Ðawɔ Nusrɔ̃lawo, Mianyrɔ Wo’
9 Nukae kpɔɖeŋu si Yesu ɖo le Mawu ƒe lɔlɔ̃nu wɔwɔ me sɔsrɔ̃ bia? Yesu gblɔ na eƒe nusrɔ̃lawo be: ‘Ne ame aɖe di be, yeadze yonyeme la, negbe nu le eya ŋutɔ ɖokui gbɔ, eye wòatsɔ eƒe fuwɔameti la, eye wòanɔ yonyeme ɖaa.’ (Mateo 16:24) Egblɔ nu etɔ̃ siwo wòle be míawɔ la le afisia. Gbãa, ele be ‘míagbe nu le’ mía ɖokui gbɔ. Ne míagblɔe bubuia, míeɖea asi le blibomademade ƒe ɖokuitɔdidi nudzodzrowo ŋu, eye míebɔbɔna ɖe Mawu ƒe aɖaŋuɖoɖowo kple mɔfiafia te. Evelia, ‘míetsɔa míaƒe fuwɔameti la.’ Le Yesu ƒe ŋkekea me la, fuwɔameti nye ŋukpe kple fukpekpe ƒe dzesi. Mí Kristotɔwo míelɔ̃na faa be míakpe fu ɖe nyanyuia ta. (Timoteo II, 1:8) Togbɔ be xexeametɔwo aɖu fewu le mía ŋu alo ado vlo mí hã la, abe Kristo ene la, ‘míebua ŋukpe ɖe naneke me o,’ ke boŋ míekpɔa dzidzɔ esi míenya be míaƒe nu le Mawu ŋu dzem ta. (Hebritɔwo 12:2) Mlɔeba la, míedzea Yesu yome ‘ɖaa.’—Psalmo 73:26; 119:44; 145:2.
Bibla mɛ nuxɔafiwo jiji
nwtsty enumɛɖeɖe bu kudo Mt 16:18 nu
Eo yí nyi Piɛ, yí nali anyi habɔbɔ do ekpe cɛ ji: Grɛki nyɔkuisu peʹtros gɔnmɛ yí nyi “ekpe kankan, ekpe.” Woziin le elɛ shigbe ŋkɔ ŋtɔŋtɔ (Piɛ) hannɛ. Piɛ nyi Grɛkigbe mɛ ŋkɔ ci yí Yesu na Shimɔ. (Ʒan 1:42) Grɛki nyɔkuishi peʹtra gɔnmɛ yí nyi “ekpe,” yí atɛnŋ akudo ekpe gbaja nu. Wozan Grɛki nyɔkui cɛ le Mt 7:24, 25; 27:60; Lk 6:48; 8:6; Rɔm 9:33; 1Kor 10:4; 1Piɛ 2:8. Piɛ dekpɔkɔ yiɖeki mɔ, eye yí nyi ekpe ci ji yí Yesu acu yi habɔbɔ do o. Ðoɔ, éŋwlɛn le 1Piɛ 2:4-8 mɛ mɔ wonu ɖɛ xoxoxo mɔ Yesu yí nyi ‘zogwiji gɔnmɛɖokpe’ ci yí Mawu ŋtɔ can. Ahanke, apostolo Pɔlu xo nuxu so Yesu nu mɔ eyi nyi “gɔnmɛɖokpe” koɖo “gbɔngbɔnmɛ kpegbaja lɔ.”(1Kor 3:11; 10:4) Eyi taɖo eze petii mɔ Yesu nukɔ mɔ: eo, mɛ ci ŋyɔ mɔ Piɛ, ekpe kankan, èdo jeshi mɛ ci koŋ Kristo lɔ nyi, “ekpe cɛ,” mɛ ci yí avanyi gɔnmɛɖokpe nɔ Kristo hamɛ lɔ.’
hamɛ: Ŋkɔtɔ ke yí Grɛki nyɔgbe ek·kle·siʹa ze. Woɖi so Grɛki nyɔgbe amɛve, ek, ci gɔnmɛ yí nyi “to,” koɖo ka·leʹo, ci gɔnmɛ yí nyi “yɔ” mɛ. Enyɔgbe lɔ hɛnnɔ susu yi egbɛbɔbɔ ɖe ci mɛ tɔwo yí woyɔ do tajinu veviɖe alo edɔ ɖe wawa ŋci. (Kpɔ Biblia Me Nya Tɔxɛwo Gɔmeɖeƒe.) Yesu nukɔ le elɛ mɔ, woavaɖo Kristo hamɛ ci mɛ tɔwo yí anyi Kristotɔ amɛshiaminɔwo. Wowo yí le shigbe mɔ “ekpe ciwo yí le agbe” hannɛ, ciwo yí wosɔ “cucuɔ gbɔngbɔnmɛ xwe.”(1Piɛ 2:4, 5) Wozan Grɛki nyɔgbe cɛ sugbɔ le Septante mɛ yí esɔ koɖo Ebregbe mɛ nyɔ ci gɔnmɛ woɖe mɔ “hamɛ.” Hamɛ lɔ hɛnnɔ susu yi Mawu jukɔn pleŋ ji kabakaba. (2Ese 23:3; 31:30) Le Edɔwawawo 7 :38 mɛɔ, woyɔ Izraɛlivi ciwo pleŋ yí to le Eʒipti mɔ “hamɛ.” Ahanke, Kristotɔ ciwo yí ‘woyɔ so vinvin mɛ’, ciwo yí ‘wocan ti le xexe lɔ mɛ’ vanyi ‘Mawu Hamɛ lɔ.’—1Piɛ 2:9; Ʒan 15:19; 1Kor 1:2.
nwtsty enumɛɖeɖe bu kudo Mt 16:19 nu
jeŋkwimɛ Fyɔju safliwo: Le Bibla mɛɔ, mɛ ciwo yí wosɔ safliwo na ŋtɔŋtɔ alo le kpɔwɛnyɔnunu mɛ nyi mɛ ciwo yí wosɔ ɖo texwe vevi ɖe. (1Kr 9:26, 27; Ezai 22:20-22) Eyi taɖo enyɔgbe “safli” le du mɛ nɔ eganyinyi koɖo agbannɔamɛji. Piɛ zan “safli” ciwo yí wosɔ ni yí sɔ hun emɔ nɔ Ʒuifuwo (Edɔ 2:22-41), Samalitɔwo (Edɔ 8:14-17) koɖo amɛ manyi Ʒuifuwo (Edɔ 10:34-38), nɔ woatɛnŋ axɔ Mawu gbɔngbɔn kɔkɔɛ lɔ koɖo susu mɔ woaɖo Mawu Fyɔɖuxu lɔ mɛ.
26 FÉVRIER–4 MARS
MAWU NYƆ MƐ DƆKUNUWO | MATIE 18-19
“Kpɔ nywiɖe nɔ ŋgbenyi afɔklɛnnu nɔ eoɖeki koɖo mɛbuwo o”
nwtsty enumɛɖeɖe buwo kudo Mt 18:6, 7 nu
ekpecunu ci yí esɔkɛtɛ tronɔ: Alo “ekpecunu gangan.” Wogbeyɔɛni ni tiin mɔ “ekpecunu esɔkɛtɛ tɔ.” Ekpecunu lɔ ci yí le godogluu kekemɛ ayi afɔgba 4 yi 5 (1,2 yi 1,5 m) han. Ekpe lɔ kpɛnnɔ sugbɔ taɖo enyi esɔkɛtɛ yí atɛnŋ atrui.
afɔklɛnnuwo: Woɖe Grɛki nyɔgbe skanʹda·lon gɔnmɛ le gɔnmɛjeje mɛ mɔ “afɔklɛnnu” ci wobu mɔ yi hɛn susu yi fɛnca ji. Mɛɖewo nu mɔ yɛnyi aci vi ci nu yí wosɔ ŋɖuɖu do keŋ yi sɔ do fɛnca lɔ mɛ. Nɔ woakeke bonu nɔ enyɔgbe lɔɔ, ényi afɔklɛnnu ɖeshiaɖe ci yí atɛnŋ asɔ amɛ xwin. Le kpɔwɛnyɔnunu mɛɔ, éhɛnnɔ susu yi enuwana alo nɔnɔmɛ ci yí ana yí mɛɖe akplɔ enumaɖyinuwo do, aje agbenywimanɔmanɔ alo nuvɔn mɛ. Le Matie 18:8, 9 mɛɔ, edɔwanyɔ ci yí sɔ koɖyi yí nyi skan·da·liʹzo ci gɔnmɛ yí nyi “sɔ amɛ xwin.” Woagbetɛnŋ aɖe gɔnmɛ nɔ skan·da·liʹzo mɔ “trɔ fɛnca nɔ; na amɛ awa nuvɔn.”
nwtsty enyɔtakankanwo
Ekpecunu
Wozannɔ ekpecunuwo yí sɔ cunɔ nukuwo yí gbesɔ fyɔnnɔ ami ti le olivuwo mɛ. Ekpecunu sugbɔ hwe yí wotɛnŋ sɔ alɔ tronɔ wo, vɔ ebuwo kpɛnnɔ sugbɔ yí enyi elan yí atɛnŋ atro wo. Taŋfuin, átɛnŋ agangan shigbe ci hanci yí woʒin Samusɔn ji yí etronɔ nɔ Filistɛnwo hannɛ. (Koj 16:21) Elan ciwo yí cunɔ enu lɔwo le Izraɛli koɖo Rɔma Fyɔɖuxu lɔ pleŋ mɛ.
Ekpecunu ejitɔwo koɖo gɔnmɛtɔwo
Axomɛ lan shigbe esɔkɛtɛ hannɛ yí wosɔ tronɔ ekpecunu gangan ci nu yí woxo nuxu so le elɛ. Wozannɔ ekpecunu lɔ yí sɔ cunɔ nukuwo alo olivuwo. Ekpecunu ejitɔ ɖeka kekemɛ atɛnŋ ayi afɔgba 5 (1,5 m) han, eyi tronɔ le ekpe bu ci yi le gɔnmɛ ni yí gangan wui ji.
nwtsty enumɛɖeɖe bu kudo Mt 18:9 nu
Gehena: Woɖe enyɔgbe cɛ so Ebre nyɔgbe geh hin·nomʹ mɛ. Enyɔgbe lɔ gɔnmɛ yí nyi “Xinɔmu balimɛ,” ci yí le weɖoxɔxu koɖo fɔde nɔ Ʒeruzalɛmu xoxwitɔ. (Kpɔ megbenyawo B12, “Yerusalem Kple Teƒe Siwo Ƒo Xlãe.”) Le Yesu hwenuɔ, bali lɔ mɛ vanyi fini yí wotɔnɔ zo nukplɔ do. Eyi na yí enyɔgbe “Gehena” nyi kpɔwɛ ci yí sɔgbe pɛɛ koɖo amɛ gugu si keŋkeŋ.
nwtstg Biblia Me Nya Tɔxɛwo Gɔmeɖeƒe
Gehena
Enyi Grɛkigbe mɛ nyɔ ci gɔnmɛ yí nyi xinɔmu bali, ci yí nɔ fɔde-weɖoxɔxu nɔ blema Ʒeruzalɛmu (Ʒer 7:31) Woxo nuxu so nu le enyɔnuɖɛwo mɛ mɔ, yɛavanyi texwe ci yí woasɔ enu kukuwo dɔnɔ do. (Ʒer 7:32; 19:6) Ŋɖekɛ deɖo kpe yi ji mɔ, wosɔ elan alo agbetɔ agbuagbuwo dɔnɔ do Gehena koɖo susu mɔ woatɔ zo wo alo atre fun nɔ wo o. Eyi taɖo datɛnŋ anyi texwe makpɔmakpɔ ɖe ci mɛ yí wodonɔ agbeya nɔ ese agbetɔwo tɔ le ezo ŋtɔŋtɔ mɛ tɛgbɛɛ o. Vɔ Yesu koɖo yi nukplaviwo zan Gehena yí ele dumɛ nɔ etodɔndɔn mavɔmavɔ ci yí nyi “eku evetɔ,” ci gɔnmɛ yí nyi gugu mavɔmavɔ.—Enyɔ 20:14; Mt 5:22; 10:28.
nwtsty enumɛɖeɖe bu kudo Mt 18:10 nu
kpɔnɔ ŋmɛ nɔ Edanyɛ: Alo “yinɔ Danyɛ gbɔ.” Ci yí mɔnukpɔkpɔ sun wo shi yí woyinɔ Mawu gbɔ ŋtɔŋtɔɔ, edasɛ mɔ gbɔngbɔnmɛ nuwawawo ɖekɛ yí atɛnŋ akpɔ ŋmɛ nɔ Mawu.—Hun 33:20.
w10 11/1 16
Ale Si Gbɔgbɔmenuwɔwɔwo Kpɔa Ŋusẽ Ðe Mía Dzii
Yesu ɖee fia be wode dɔ asi na mawudɔlawo be woakpe ɖe mawusubɔlawo ŋu be woana ƒomedodo nyui nanɔ woa kple Mawu dome. Eya ta esi Yesu xlɔ̃ nu eƒe nusrɔ̃lawo tso ale si wòle be woaƒo asa na ame bubuwo nu ɖiaɖia ŋu la, egblɔ be: “Mikpɔ nyuie be miagado vlo ɖevi sue siawo dometɔ ɖeka pɛ hã o; elabena mele egblɔm na mi be, woƒe mawudɔla siwo le dziƒo la kpɔa Fofonye si le dziƒo la ƒe mo ɣesiaɣi.” (Mateo 18:10) Yesu ƒe nya siawo mefia be mawudɔla aɖe le eyomedzela ɖe sia ɖe si, si kpɔa eta o. Ke boŋ Yesu ƒe nyawo fia be mawudɔla siwo wɔa dɔ kplikplikpli kple Mawu la tsɔa ɖe le eme na Kristo hamea me tɔwo vevie.
Bibla mɛ nuxɔafiwo jiji
nwtsty enumɛɖeɖe bu kudo Mt 18:22 nu
Donu 77: Yi gɔnmɛɖeɖe tiin yí nyi “eta amadrɛ donu amadrɛ.” Woatɛnŋ ase Grɛki nyɔgbe cɛ mɛ mɔ yí nyi “70 koɖo 7” (ewa 77), alo “70 donu 7” (ewa 490). Enyɔgbe ɖekɛ ŋmɛ ci wokpɔ le Septante mɛ le Gɔnmɛjeje Wema 4:24 mɛ, ɖe Ebre nyɔgbe lɔ mɛ mɔ “donu 77.” Ecɛ ɖo kpe gɔnmɛɖeɖe “donu 77” lɔ ji. Nɔ mìtashi gɔnmɛsese ci yí le enuhlɛnkui lɔ nuɔ, ci wotrɔ yí yɔ enuhlɛnkui amadrɛ lɔ dasɛ mɔ deɖo “vɔxu” alo “sɛnxu” o. Ci etrɔ zeadrɛ Piɛ tɔ sɔyi donu 77 ɔ, Yesu nukɔ nɔ yi dokplɔtɔwo mɔ woŋgbeso kpoŋ aɖo sɛnxu nɔ sɔsɔke o. Enyɔ cɛ to akpo nɔ Talmud Babiloni tɔ (Yoma 86b) ci yí nu mɔ: “Nɔ mɛɖe wa afɛn ŋkɔtɔ, zevetɔ, zetɔntɔɔ, woasɔ ki; vɔ wodasɔ ki zenɛtɔ lɔ o.”
nwtsty enumɛɖeɖe bu kudo Mt 19:7 nu
nɔnɔgbegbewema: Nɔ wobiɔ so ŋsu ɖe ci yí jikɔ mɔ yeagbe ashiɛ shi mɔ, yɛ le wa “nɔnɔgbegbewema” le se nuɔ, ana ayi kpɔ mɛganwo. Ese lɔ ci wodo ahan ana yí atrɔ abu tamɛ kpɔ so gbetasɔsɔ gangan ŋtɔ́ nu. Susu ci yí le godu nɔ ese lɔ yí nyi mɔ, woaxe mɔ nɔ nɔnɔgbegbe tamɛmabukpɔtɔ keŋ yí acɔn ashi nyɔnuwo ji le ese nu. (2 Ese 24:1) Vɔ le Yesu hwenuɔ, sɛnsɛn ŋkɔnɔtɔwo wɛ mɔ nɔnɔgbegbe va le fafɛɖe. Exolɔtɔ Josephus ci yí nɔ agbe le exwe sanŋdi ŋkɔtɔ mɛ nyi Farizitɔ ɖeka ci yí gbe ashiɛ. Énu mɔ nɔnɔgbegbe nyi enu ci yí woɖe mɔ nɔ “do enu ɖekpokpui ji, (yí enu ciwo yí dɔnɔ sugbɔtɔ sonɔ ŋsuwo gbɔ).”
nwtsty enyɔtakankanwo
Nɔnɔgbegbewema
So exwe 71 alo 72 Y.H. yí woŋwlɛn nɔnɔgbegbewema cɛ do Aramugbe mɛ. Wokpɔɛ le tagbe kpaxwe nɔ Wadi Murabbaat, fini yí etɔ sanɔ to sa le Ʒurdɛn zogbeji. Woŋwlɛn do wema lɔ mɛ mɔ, le exwe amadɛntɔ lɔ mɛ nɔ Ʒuifuwo gufɔnfɔn ɔ, Ʒozɛfu, Naksan vi gbe Miriamu, Ʒonatan vi nyɔnuvi ci yí nɔ Masada jugan lɔ mɛ.