ƐNTƐNƐTI JI WEMADADOXU Watchtower Tɔ
Watchtower
ƐNTƐNƐTI JI WEMADADOXU
Aja
À
  • À
  • à
  • Á
  • á
  • É
  • é
  • È
  • è
  • Ɛ
  • ɛ
  • Ɖ
  • ɖ
  • Ó
  • ó
  • Ò
  • ò
  • Ú
  • ú
  • Ù
  • ù
  • Í
  • í
  • Ì
  • ì
  • Ɔ́
  • ɔ́
  • Ɔ̀
  • ɔ̀
  • Ɔ̌
  • Ӡ
  • ӡ
  • BIBLA
  • WEMAWO
  • BƆBƆWO
  • mwbr25 septembre kpashi. 1-12
  • Agbenɔnɔ Koɖo Sumɔsumɔdɔ Bɔbɔ Nukplawema Nyɔsoxuwo

Video ɖe deli nɔ ecɛ ci èsɔ o.

Mìɖe kuku, kɔpi nɔ video lɔ do go cukaɖa ɖeka.

  • Agbenɔnɔ Koɖo Sumɔsumɔdɔ Bɔbɔ Nukplawema Nyɔsoxuwo
  • Agbenɔnɔ koɖo sumɔsumɔdɔ bɔbɔ nukplawema nyɔsoxuwo—2025
  • Enyɔta hwɛhwɛwo
  • 1-7 SEPTEMBRE
  • 8-14 SEPTEMBRE
  • 15-21 SEPTEMBRE
  • 22-28 SEPTEMBRE
  • 29 SEPTEMBRE–5 OCTOBRE
  • 6-12 OCTOBRE
  • 13-19 OCTOBRE
  • 20-26 OCTOBRE
  • 27 OCTOBRE–2 NOVEMBRE
Agbenɔnɔ koɖo sumɔsumɔdɔ bɔbɔ nukplawema nyɔsoxuwo—2025
mwbr25 septembre kpashi. 1-12

Agbenɔnɔ Koɖo Sumɔsumɔdɔ Bɔbɔ Nukplawema Nyɔsoxuwo

© 2025 Watch Tower Bible and Tract Society of Pennsylvania

1-7 SEPTEMBRE

MAWU NYƆ MƐ DƆKUNUWO ELODODO WEMA 29

Gbè Kɔnu Koɖo Jixɔse Ciwo yí Deso Bibla mɛ o

wp16.06 6, dakavi lɔ

Amɛ Sugbɔ Ciwo yí le Jeŋkwi mɛ yí Wodatɛnŋ Akpɔ Koɖo Ŋkuvi o

Shigbe gakpamɛnɔtɔ ciwo wodo awlɛwo nɛɔ, amɛ miliɔn nɛniɖe donɔ ekɔ gbaliwo nɔ wowoɖekiwo yí gbevɔnnɔ nɔ gbɔngbɔnvɔnwo. Wowanɔ vojuwo, ebowo koɖo maʒikinuwo yí asɔ glɔn ta nɔ wowoɖekiwo. Déʒan mɔ woawa ŋcɛwo gbɔxwe o. Bibla fa kɔn nɔ mì koɖo kankandojinyɔ cɛwo: “Yehowa ŋkuviwo kpɔnɔ afishiafi le nyigban lɔ pleŋ ji yí azan yi ŋsɛn keŋ ahwlɛn mɛ ciwo yí ku do nu koɖo wowo ji pleŋ.” (2 Kronika 16:9, NWT) Yehowa nyi Mawu adodwi ci yí sɛnŋ wu Satana xoxoxo. Nɔ èkando jiɔ, Áglɔn ta nɔ eo.

Gbɔxwe Yehowa aglɔn ta nɔ eoɔ, èɖo akpla nu so ŋciwo yí jɔnɔ ji ni nu yí awa do wo ji. Le kpɔwɛ mɛ, le exwe sanŋdi ŋkɔtɔ mɛɔ, Kristotɔ ciwo yí le Efezi jugan mɛ sɔ wowo maʒiki wemawo vɛ yí tɔ zo wo. (Edɔwawawo 19:19, 20) Gbɔxwe Mawu aglɔn ta nɔ eo can hɛnnɛɔ, dèɖo awa voju, ciblɛ, ebo ŋɖe alo maʒiki wema ɖe ɖɛ yí asɔ “glɔn ta” nɔ eoɖeki o. Eyi ahanke dàwa ŋɖekpokpui ci yí aca ka koɖo gbɔngbɔn vɔnwo o.

w19.04 17 mm. 13

Ŋgbekpe ashi do eku kɔnu ciwo yí desɔ koɖo Bibla nu o

13 Nɔ womɔ eo le wa kɔnu alo nuwana ɖe ci mɛ demɔŋjeɔ, do gbe ɖaɖa nɔ Yehowa koɖo xɔse yí abiɔɛ nunya. (Hlɛn Ʒaki 1:5.) Le yi goduɔ, wa numɛkuku le mìwo wemawo mɛ. Nɔ eʒan ɔ, biɔ kpekpedonu so hamɛmɛshinshinwo gbɔ. Wodanu enu ci àwa nɔ eo o, vɔ woakpedo eo nu nakpɔ Bibla mɛ gɔnmɛɖosewo shigbe ciwo mɛ mìgbeje le lɛ hannɛ. Nɔ èwa nu cɛwoɔ, anyi ènakɔ kpla “nugɔnmɛseseŋsɛn” ao tɔwo yí ŋsɛn cɛwo akpedo eo nu nado “vovototo enywi koɖo evwin domɛ.”​—Ebre. 5:14, nwt.

w18.11 11 mm. 12

“Ma nɔ̀ Agbe yi a bu Ao Nyɔnɔnwiwo”

12 Kɔnu koɖo Nuwana Ciwo yí Deso Bibla mɛ o. Xomumɛtɔwo, dɔmɛkpenawo koɖo suklukpenawo tɛnŋ ji mɔ mìwo le va ɖu exwe ɖewo koɖo yewo. Lé mìawɛ keke mìdawa kɔnu cɛwo alo aɖu azan ciwo yí dekanfu Yehowa ɔ? Mìatɛnŋ agbe nɔ mìkpɔtɔ yí lé Yehowa susuwo do tamɛ so kɔnu alo azan cɛwo ɖuɖu nu. Nɔ mìtrɔ yí hlɛn enyɔ ciwo mìwo wemawo nu kuso fini azanɖuɖu cɛwo so nuɔ, ákpedo mì nu. Nɔ mìɖonɔ ŋwi ŋciwo yí taɖo Bibla nu mɔ azan cɛwo ɖuɖu denyɔɔ, mìakando ji mɔ mìwawa “enu ci yí jɔnɔji nɔ Axwetɔ.” (Efe. 5:10) Nɔ mìkando Yehowa ji mɔ yɛaglɔn ta nɔ mì yí gbekando Yi nyɔ lɔ jiɔ, mìaɖu “vɔnvɔn nɔ agbetɔ” ji.​—Elo. 29:25, NWT.

Bibla mɛ Nuveviwo

it-“Amɛbleble” mm. 1

“Amɛbleble”

Woable amɛ do mɛ nyi enyɔ ciwo woanu nɔ mɛɖe yí anyɔ le gbɔ, ákan ŋsu ni, ákanfuin alo awa ayemɛnu koɖi. Mɛ ci yí blebleɛ amɛ do mɛ wɛni keŋ asɔ lɔn yiɖeki, vɔ yí asɔ ɖe mɛ ci yí eblebleɛ do mɛ kpɔtɔ yí adahɛn nu le nu. Ŋci yí dɔ wowanɔ nu ahan yí nyi mɔ, wojijiɛ ŋɖe le mɛbuwo gbɔ alo awɛ keke mɛ ci woblebleɛ do mɛ lɔ akpɔ mɔ yeɖo awa ŋɖe ni alo yeɖo akanfu mɛ ci yí blebleɛ ye. Blaŋblaŋ ɔ, mɛ ci yí blebleɛ amɛ do mɛ sɔ amɛ donɔ fɛnca mɛ. (Elo 29:5) Woable amɛ do mɛ denyi ŋɖɛnyanya ci yí so Mawu gbɔ o, vɔ xexe cɛ mɛ tɔ yɔ. Eyi mɛ ci yí blenɔ amɛ do mɛ yinɔ go, tranɔ amɛ mɛ yí gbewanɔ ayemɛnu. (Ʒaki 3:17) Nyɔnɔnwi matomato, ŋsukankan, woakanfu amɛ yí asɔ bli do mɛ nyi ŋciwo yí dekpenɔ nɔ Mawu o.​—2Kor 1:12; Gal 1:10; Efe 4:25; Kol 3:9; Enyɔ 21:8.

8-14 SEPTEMBRE

MAWU NYƆ MƐ DƆKUNUWO ELODODO WEMA 30

“Ŋgbe sɔ ŋ ɖo Dɔkunɔ Ðoɖu Alo Wamɛnɔ Ðoɖu o”

w18.01 24-25 mm. 10-12

Lɔnlɔn ci Han yí Hɛnnɔ Jijɔkpɔkpɔ Ŋtɔŋtɔ Vɛɔ?

10 Nyɔnɔnwi enyi mɔ mì pleŋ ʒan eho, ɖo églɔnnɔ ta nɔ mì le ŋɖewo mɛ. (Ŋun. 7:12) Nɔ enukankin le mɛɖe shi ɖe, eyi anyi mɔ amɛ lɔ akpɔ jijɔ ŋtɔŋtɔ a? Ɛɛ! (Hlɛn Ŋununyatɔ 5:12.) Agu ci yí nyi Yakevi ŋsuvi ŋwlɛ mɔ: “Ŋgbe sɔ ŋ ɖo dɔkunɔ ɖoɖu alo wamɛnɔ ɖoɖu o. Vɔ, enu ciwo yí ʒan ŋ le ŋkeke ɖeka ɖeka mɛ ɖekɛ yí A na ŋ.” Mìatɛnŋ amɔŋje ŋci yí taɖo enu mɔ yiŋgbewɛ nɔ yeanyi wamɛnɔ ɖoɖu mɛ. Yiŋtɔ dre mɛ mɔ, yedeji mɔ yeafi fi o, ɖo efififi axo ɖyi Mawu. Vɔ nyi yí taɖo edo gbe ɖaɖa mɔ yedanyi dɔkunɔɔ? Éŋwlɛ mɔ: “Nɔ́ ŋ ɖo enu sugbɔwu ci yí ʒan ŋ ɔ, eyi na bukɔ mɔ ŋ de ʒan Eo o, yí anu mɔ ‘mi Yehowa nyiɔ?’” (Elo. 30:8, 9) Taŋfuin èjeshi mɛɖe ci yí kannɔdo hotɔnɔ ci enyi ji sɔwu mɔ ákando Mawu ji.

11 Mɛ ciwo yí lɔnnɔ eho nu dekpenɔ nɔ Mawu o. Yesu nu mɔ: “Mɛɖe datɛnŋ anyi hwashi nɔ axwetɔ amɛve o; ɖo ágbe ɖeka yí alɔn amɛvetɔ, alo áku do ɖeka nu yí agbali amɛvetɔ. Mídatɛnŋ anyi hwashi nɔ Mawu koɖo Dɔkunuwo o.” Égbenu kpi mɔ: “Mími dɔkunuwo bɔbɔ nɔ míwoɖekiwo do nyigban ji, fini yí kɔnsubabawo koɖo ehwiwo danahɛn nu le yí flafinɔwo gbannɔ hɔn yí finɔ nu le. Vɔ míbɔ dɔkunuwo do jeŋkwi mɛ, fini kɔnsubabawo koɖo ehwi dedanahɛn nu le o yí flafinɔwo dele nɔ o.”​—Mat. 6:19, 20, 24.

12 Amɛ sugbɔ kpɔɛni mɔ agbe kleŋ nɔnɔ na yí yewokpɔnɔ jijɔ yí gbekpɔnɔ gamɛ yí sɛnnɔ Yehowa doji. Jack ci yí le États-Unis sa axwe gangan yitɔ koɖo yi dɔwaxu, ɖo énya mɔ nɔ yewowɛ ahan ɔ, yewoasun ji awa emɔɖeɖedɔ lɔ. Énu mɔ: “Égbɔnnu nɔ mì mɔ mìaso gbeɖe mìwo xwe nyakpɔkpɔ koɖo enu ciwo le mì shi ɖɛ do eju lɔ mɛ. Na nɔ exwe sugbɔwoɔ, dɔmɛ cukaɖawo dɔ ŋcanɔka le nyɛɖeki mɛ nɔ ŋgbɔ va axomɛ. Ashinyɛ nyi gbeshiagbe mɔɖetɔ yí nɔnɔ jijɔ mɛ gashiagamɛ. Énu mɔ, ‘Anyi xwetɔ nyɔ wu axwetɔwo pleŋ!’ Ecɛyɛɔ, mìwo koɖo ve bɔ wawa emɔɖeɖedɔ lɔ doju yí mìwawa edɔ nɔ Amɛ kuɖeka ci yí nyi Yehowa.”

w87 5/15 30 mm. 8

Vɔn nɔ Yehowa yí Akpɔ Jijɔ

◆ 30:15, 16​—Nyi kpɔwɛ cɛwo kpla mìɔ?

Woxo nuxu so lé enu desunnɔ enuganganjitɔwo do nu. Shigbe lé elan ci woyɔnɔ le Flansegbe mɛ mɔ Sangsue gbɔnnɔ ehun nɛɔ, ahanke yí eho koɖo texwe gangan jiji desunnɔ enuganganjitɔ nɛ. Xodu deɖɔnɔ Yɔdu gbeɖe o, vɔ énɔnɔ nuvo ɖɛ yí axɔ amɛkukuwo. Nyɔnu ci yí nyi konɔ ‘dodoɔ axwa’ yɔ eviwo. (Gɔnmɛjeje 30:1) Nyigbanxuxu nunɔ eshi ci yí ja kɔ do ji gbɔxwe efyɔ bu aɖyi. Ezo binɔ ŋciwo wosɔ do mɛ, eyi ezo lɔ sɔnɔ aɖe yitɔwo ɖaɖa nɔ woabi ŋciwo wokpɔ. Ahan yí enuganganjitɔwo le nɛ. Egoyiyi degɔnmadonɔ aya nɔ mɛ ciwo yí sɔ Bibla na kpla wowoɖekiwo o.

w11 6/1 10 mm. 4

Lé Woawɛ Anɔ Agbe Koɖo Enukankin ci yí le Amɛ Shi

Ðò eho ɖɛ gbɔxwe axwle nu. Ehoɖoɖoɖɛ gbɔxwe axwle ŋɖe tɛnŋ ɖyi enuxoxwi, vɔ ehoɖoɖoɖɛ yí avasɔ xwle nu nyi gbetasɔsɔ nywitɔ ci yí akpedo amɛ nu yí wodevabunɔ tamɛ kpɔ so eho cukaɖawo nu o. Ci amɛ sugbɔtɔ wɛ ahan ɔ, édɔ yí woze nɔ axɔ gbaliwo ɖuɖu koɖo cukaɖawo shigbe evi ci eho lɔ aji hwenu amɛ lɔ xwle nu lixɔ . Bibla nu mɔ ɖeɖi nyi “ŋununyatɔ” ɖo “le fyɔta hwenu ɔ, ɖeɖi bɔnɔ yi ŋɖuɖuwo pleŋ” ɖɛ yí avazan wo le yiyimɛ.​—Elododo Wema 6:6-8; 30:24, 25.

w24.06 13 mm. 18

Kpɔtɔ Anyi Mɛdru Yehowa tɔ Keke Asɔyi Mavɔ!

18 Anyɔ mɔ mìagbeje mìwoɖekiwo mɛ yí akpɔ susu ci mìɖonɔ do eho nu. Biɔ eoɖeki se mɔ: ‘Ŋbunɔ tamɛ kpɔ so eho nu gbɛmɛgbɛmɛ yí drɔnɔ enu ciwo natɛnŋ axwle nua? Nɔ ŋdo eho le mɛɖe shi ɖe, égbɔnnɔnu nɔŋ gbɔxwe ŋvacuini nia, yí anunuɔ mɔ mɛ ci shi ŋdo ho le deʒan eho lɔa? Ehoɖoɖo na ŋkpɔɛni mɔ ŋnyi amɛvevi yí egbɔnnɔnu nɔŋ mɔ mawa xomɛvua? Nɔ eho le nɔviŋsu koɖo nɔvinyɔnu ɖewo shi ɖe, ŋdonɔ ehwɛ wo kpoŋ mɔ woɖo lɔnlɔn nɔ ehoa? Ŋnyinɔ exlɔ koɖo hotɔnɔwo yí atotoɔ akpa-akpa nɔ wamɛnɔwoa?’ Mɔnukpɔkpɔ gangan enyi yí hun nɔ mì mɔ mìanyi Yehowa mɛdruwo. Mìatɛnŋ aglɔn ta nɔ mɔnukpɔkpɔ cɛ nɔ mìdelɔnlɔn eho o. Nɔ mìwɛ ahan ɔ, Yehowa dagbe mì ɖɛ gbeɖe o!​—Hlɛn Ebretɔwo 13:5.

Bibla mɛ Nuveviwo

w09 4/15 17 mm. 11-13

Wokpɔnɔ Yehowa Ŋununyanya Toto Enu Ciwo Ewa mɛ

11 Daman gbenyi elan hwɛhwɛ bu cí yí atɛnŋ akpla enuveviwo mì. (Hlɛn Elododo Wema 30:26.) Elan cɛ le shigbe ʒibato gangan ɛnɛ, vɔ afɔ yitɔwo hwe yí eto globuiwo yí le eta nu ni. Ekpewo mɛ yí enɔnɔ. Ci yi ŋkuviwo kpɔnɔ nu yi afi jinjin ɔ, ékpenɔdo nu edonɔ jeshi elan wadanwo, eyi ebenɔdo dodu koɖo ekpewo mɛ nɔ elan wadanwo ŋgbevasun ji ali o. Daman nyi elan ɖeka ci yí nɔnɔ ju koɖo yi kpenawo le vuvɔ hwenu yí asɔ glɔn ta nɔ yiɖeki.

12 Nyi mìakpla so daman gbɔɔ? Ŋkɔtɔɔ, mìaɖo ŋwi mɔ elan cɛ detanɔshi yiɖeki ɖɛ nɔ elan wadanwo nɔ woali ɖu o. Vɔ yi ŋkuviwo kpenɔdo nu yí ekpɔnɔ elan wadanwo le azɔge ɖaa, eyi ahanke delɔn yí tenɔ so edu alo ekpetu yitɔ ciwo yí hwlɛnnɔ ta ni gbɔ o. Mìwo can mìʒan ŋkuvi gbɔngbɔnmɛtɔ keŋ akpɔ afɔku ciwo yí le Satana xexe cɛ mɛ. Apotru Piɛ kanxle Kristotɔwo mɔ: “Mí ɖu míwoɖekiwo ji, a nɔ̀ zanŋte. Míwo ketɔnɔ Satan dandan shigbe janŋtan ɛnɛ, yi jijiɛ amɛ a drɛn.” (1 Piɛ. 5:8) Hwenu Yesu le nyigban jiɔ, énɔ zanŋte do yiɖeki nu so Satana tetekpɔwo nu kudo egbejinɔnɔ Yitɔ nu. (Mat. 4:1-11) Kpɔwɛ nywi yí Yesu nyi nɔ yi dokplɔtɔwo!

13 Zanŋtenɔnɔ mìwotɔ aso lé mìwanɔ do toto ciwo Yehowa wa le gbɔngbɔn mɛ yí asɔ glɔn ta nɔ mì gbɔ. Mìdeɖo ami Mawu Nyɔ lɔ kplakpla koɖo Kristotɔwo bɔbɔwo yiyi gbeɖe o. (Luiki 4:4; Ebre. 10:24, 25) Shigbe lé daman nɔnɔ ju koɖo yi kpenawo nɛɔ, ahanke mìwo can mìɖo anɔnɔ ju koɖo mìwo kpena Kristotɔwo yí “a kpedo mìwonɔnɔwo nu.” (Rɔm. 1:12) Nɔ mìbebeɛ do Yehowa gbɔ nɔ aglɔn ta nɔ mìɔ, anyi mìwawa nu shigbe ehajitɔ Davidi nɛ. Éŋwlɛ mɔ: “[Yehowa] nyi anyi Kpe, anyi Bexu, koɖo anyi Hwlɛngan Tɔxu. Anyi Mawu yí nyi anyi kpe. Ŋ shiju yì gbɔ nɔ [a]cɔŋji.”​—Eha. 18:2.

15-21 SEPTEMBRE

MAWU NYƆ MƐ DƆKUNUWO ELODODO WEMA 31

Ŋciwo Mìkpla le Ekpla Ðeka ci Vinɔ Ðeka na Eviɛ Ŋsuvi mɛ

w11 2/1 19 mm. 7-8

Kplà Agbenywinɔnɔse Eviowo

Nù nyɔnɔnwi lɔ pleŋ so gbɔdɔndɔn lɔ nu. Amɛkanxlenyɔwo le veviɖe. (1 Korɛntitɔwo 6:18; Ʒaki 1:14, 15) Ŋkɔŋkɔtɔɔ, Bibla nu mɔ gbɔdɔndɔn nyi enunana Mawu tɔ yí denyi fɛnca ci yí Satana ɖonɔ nɔ amɛ o. (Elododo Wema 5:18, 19; Salomɔ Ha 1:2) Nɔ enyi afɔkuwo ɖekɛ nu èxonɔ nuxu so nɔ evio jajɛwoɔ, ecɛ adɔ woakpɔɛ mɔ desɔgbe o yí Bibla can denui ahan o. Cugbejɛ ɖeka ci yí tɔ mɔ Corrina ci yí so France nu mɔ “akpaxwe dɔndɔnwo nu ɖekɛ yí danyɛ koɖo nɔnyɛ xonɔ nuxu so nɔ gbɔdɔndɔn nyɔwo. Ecɛ dɔ yí ŋdesɔ ŋkuvi nywi kpɔnɔ gbɔdɔndɔn nyɔwo o.”

Kando ji mɔ eviowo nya enyɔ lɔwo pleŋ, dɔndɔn yɔa, enywi yɔa kudo gbɔdɔndɔn nyɔwo nu. Vinɔ ɖeka ci yí tɔ mɔ Nadia ci yí so Mexique nu mɔ “Enyɔ ci ŋnunɔ nɔ evinyɛ jajɛwo yí nyi mɔ, gbɔdɔndɔn nyi enunywi ɖeka ci yí so Yehowa Mawu gbɔ. Enu enyi ena agbetɔwo nɔ woakpɔ jijɔ. Vɔ woɖo ale alɔ keŋ gbɔxwe awɛ. Átɛnŋ ana yí mìakpɔ jijɔ alo akpe fun sɔ kudo lé mìzinni do nu.”

ijwhf enukplakpla 4 mm. 11-13

Xò Nuxu so Ahamuamɛ nu nɔ Eviowo

Wà toto yí axo nuxu so enyɔ lɔ nu. Mark ci yí nyi vida yí so Grande-Bretagne nu mɔ “Étɛnŋ jɔ mɔ jajɛwo danya lé woazan ahamuamɛ do o.” “Ŋbiɔ evinyɛ ŋsuvi ci yí ɖo exwe amɛnyi se mɔ yinyɔ alo dɔn mɔ woanu ahamuamɛ ma. Ŋkpɔ gamɛ ci yí nyɔ keŋ gbɔxwe yí biɛ se, eyi enu lé ekpɔkpɔɛ do teŋ nɔŋ.”

Nɔ mìxoxoɔ nuxu blaŋblaŋ so ahamuamɛ nu nɔ ɖeviwoɔ, ádɔ yí woaɖe blɛ amɔŋje mɛ. Kpɔ do exwe ci evio ɖo nu yí akan seŋ koɖi so ahamuamɛ nunu nu so agbe mɛ nukplamuwo nu shigbe mɔ ji sewo nyinyi nu koɖo gbɔdɔndɔn nyɔwo nu.

Ðò kpɔwɛ lɔ ɖɛ. Ðeviwo le shigbe shifɔn hannɛ​—wogbɔnnɔ enu ci yí trɔdo wo​—eyi enumɛkukuwo dasɛ mɔ ɖeviwo jinɔ mɔ yewoawa ŋciwo yewokpɔ le yewo da koɖo yewo nɔ gbɔ. Yi gɔnmɛ yí nyi mɔ nɔ ènunɔ aha yí asɔ ɖe susu kpɔtɔɔ, eviowo can akpɔɛ mɔ ahanunu yí wosɔ kpɔnɔ gbɛmɛnyɔwo gbɔ. Eyi taɖo ɖò kpɔwɛ nywi ɖɛ. Kando ji mɔ yezannɔ ahamuamɛ lé woɖo azin do.

g17.6 9 mm. 5

Kplà nu Eviowo nɔ Woasɔ Wowoɖekiwo Hwe

Dò ŋsɛn wo nɔ woananɔ nu amɛ. Dàsɛ nɔ evio mɔ “jijɔkpɔkpɔ le enunana mɛ sɔwu enuxɔxɔ.” (Edɔwawawo 20:35) Lé àwɛ doɔ? Míatɛnŋ anɔ ju yí aŋwlɛ ŋkɔwo nɔ mɛ ciwo yí le ʒan mɛ shigbe mɔ mɛ ciwo woayi xwle enu gbɛ nɔ, ákɔ wo yi fiɖe alo adra ŋɖe do nɔ wo. Eyi taɖo nɔ èjikɔ mɔ yeayi wa edɔ ɖe nɔ mɛ ŋtɔ́ hanwoɔ, yɔ̀ vio kplɔ eoɖeki do. Wɛ̀ nɔ vio akpɔ jijɔ ci èkpɔnɔ le kpekpedonu koɖo ebu ci èlenɔ nɔ amɛwo mɛ. Nɔ èɖoɖoɔ kpɔwɛ ɖɛ ahan ɔ, ecɛ anyi ekpla nywi ci ènakɔ eviowo yí woasɔ wowoɖekiwo hwe le enushianu mɛ.​—Bibla gɔnmɛɖose: Luiki 6:38.

Bibla mɛ Nuveviwo

w92 11/1 11 mm. 7-8

Ekplanana le Bibla Hwenuwo

7 Le Izraɛli ɔ, vida koɖo vinɔ tɔnɔ enu kplakpla wowo viwo so vihwɛ mɛ. (2 Ese Wema 11:18, 19; Elododo Wema 1:8; 31:26) Le Wemakwi mɛ Ðeɖe Bibla tɔ ɖeka ci yí le Flansegbe mɛɔ, Bibla nyatɔ E. Mangenot ŋwlɛ mɔ: “Nɔ ɖevi ɖe sun ji yí tɔ nuxu xoxoɔ, ékplanɔ ŋɖewo le Ese lɔ mɛ. Vinɔ lɔ trɔnɔto kpukpui ɖeka ji nɔ ɖevi lɔ, eyi nɔ ejeshi ɖɛ ɖegbɔɔ, ésɔnɔ ebu kpe ni. Le yiyimɛɔ, woŋwlɛnɔ Bibla kpukpui ciwo wolé do tamɛ ɖɛ yí sɔ jonɔ nɔ wo. Le yi goduɔ, wonunɔ nɔ wo yí woahlin, eyi nɔ wovashin ɔ, woakpɔtɔ akplakpla enu so sɛnsɛn wowotɔ nu. Wohlɛnnɔ Axwetɔ se lɔ yí gbebunɔ tamɛ kpɔ so nu.”

8 Ecɛ dasɛ mɔ, nɔ woakpla nu ɖeviwo le vihwɛ mɛɔ, wokplanɔ wo lé woalé enu do susu mɛ do. Ŋciwo wokplanɔ wo nɔ aci susu mɛ nɔ wo yí nyi Yehowa sewo koɖo lé ewanɔ nu do yi jukɔn nu do. (2 Ese Wema 6:6, 7) Wobunɔ tamɛ kpɔ so wo nu. (Ehajiji Wema 77:11, 12) Alɔkpa vovovowo yí wozannɔ asɔ kpedo jajɛwo koɖo mɛganxoxuwo nu nɔ woalé enu do susu mɛ. Wobakanɔ wemakwiwo yí amɔ wo le sɔ ŋwlɛ nu, Bibla kpukpui ciwo yí kplɔ nɔnɔ do yí tɔ ji koɖo wemakwi vovovowo shigbe lé woŋwlɛnɔ wemakwi lɔwo kplɔ nɔnɔ do hannɛ (sɔ sɔ koɖo Elododo Wema 31:10-31); nyɔgbe ciwo yí bɔ ɖo wemakwi kuɖeka le tɔtɔmɛ alo bɔ ɖo lé woyɔnɔ wo do shigbe eɖé, eve hlɛnhlɛnwo shigbe ciwo wozannɔ le Elododo Wema eta 30 tɔ lɔ mɛ nɛ. Nɔ wosɔ Azanwema Gezer tɔɔ, ényi wema xoxwi ɖeka ci ji Ebre nuŋwlɛŋwlɛwo le. Amɛ ciwo yí nya nu so Bibla nu nu mɔ yikpenɔdo amɛwo nu wolénɔ enuwo do susu mɛ.

22-28 SEPTEMBRE

MAWU NYƆ MƐ DƆKUNUWO ŊUNUNYATƆ 1-2

Kpɔ̀tɔ Anana Kpla Mɛbuwo

w17.01 27-28 mm. 3-4

“Kpla Enyɔ Lɔwo Amɛ Ciwo nu e Ðeji do”

3 Amɛ sugbɔ le mì mɛ lɔn edɔ ci wowawa yí ji mɔ yewoawɛwɛ keke asɔyi mavɔ. Éwa ŋshishi mɔ Adamu jijimɛviwo kunɔ yí wogbejinɔ mɛbuwo. (Ŋun. 1:4) Le egbɛ mɛɔ, Kristotɔ adodwiwo ɖekɛ gbɔ yí wokpɔnɔ trɔtrɔ cɛwo le. Edɔ ci Yehowa mɛwo wakɔ kekekɔ doji, eyi wogbetonɔ cukaɖawo mɛ. Nɔ mìtɔ edɔ yoyu ɖe wawaɔ, mìwanɔ dɔ lɔ do alɔkpa yoyu bu ciwo ji woawɛ do yí gbezannɔ mashinni toto ciwo adɔ yí edɔ lɔ asɔ. Amɛshinshin ɖewo tɛnŋ kpɔɛ mɔ yɛagbɔnnu mɔ yewoawa do trɔtrɔ cɛwo ji. (Luiki 5:39) Jajɛwo tɔ yɛ to akpo, ɖo wobi yí gbeɖo ŋsɛn wu amɛshinshinwo. (Elo. 20:29) Nɔ amɛshinshinwo lɔn jajɛwo ɔ, woakpedo wo nu yí ana kpla wo yí woaje axɔ edɔwo.​—Hlɛn Ehajiji Wema 71:18.

4 Tanŋfuin denɔnɔ fafɛɖe nɔ mɛ ciwo yí ɖo dɔwo mɔ woana edɔ jajɛwo o. Mɛɖewo vɔnnɔ mɔ woavaxɔ edɔ le yewo shi. Mɛbuwo vɔnnɔ mɔ jajɛwo datɛnŋ awa edɔ lɔwo nywiɖe o. Mɛɖewo tɛnŋ bui mɔ yewodevo keke ana kpla mɛbuwo o. Éle mɔ jajɛwo can agbɔnnɔ ji ɖɛ nɔ wodegbenana edɔ yoyu bu wo can.

Bibla mɛ Nuveviwo

it-“Ŋununyatɔ” mm. 1

“ŊUNUNYATƆ”

Ebre ŋkɔ Qohélèth (ci gɔnmɛ yí nyi “Ehaɖotɔ; Amɛbɔdojutɔ; Enuɖotɔ; Amɛyɔtɔ”) wa ɖaŋ dre edɔ ci teokrasi fyɔ ci yí kpakpa acɛ wa yí Izraɛli kpɔ jijɔ le mɛ. (Ŋun 1:1, 12) Mɛ ci yí kplɔkplɔ jukɔn lɔ dɔ enyi mɔ akpedo jukɔn lɔ nu nɔ woakpɔtɔ asɔ wowoɖekiwo na Mawu yí anɔ gbeji nɔ wowo Fyɔ koɖo wowo Mawu. (1Efy 8:1-5, 41-43, 66) Eyi taɖo wokpɔnɔ mɔ efyɔ ɖe le gbesɔsɔ yí akpedo jukɔn lɔ nu nɔ asɛn Yehowa alo datɛnŋ akpedo nu o sɔ to lé ekpakpa acɛ do mɛ. (2Efy 16:1-4; 18:1-6) Enyi enumamɛ nɔ Salomɔ mɔ ayɔ Izraɛliviwo, wowo xlɔwo koɖo mɛdruwo nɔ woava gbedoxɔ lɔ mɛ. Le wema cɛ mɛɔ, éteteɛkpɔ mɔ yeakpedo jukɔn lɔ nu nɔ woasɛn wowo Mawu ci woɖo egbe nɔ yí anɔ azɔge nɔ enugbali ciwo yí le xexe lɔ mɛ. Ŋkɔ ci wozan le mìwo Bibla Ŋlɛshigbe tɔ mɛɔ, woɖi so enyɔgbe gɔnmɛɖeɖe Qohèlèth le Grɛki Septante, sɔ kpe nɔ, Ékklêsiastês (Ŋununyatɔ) tɔ mɛ, yi gɔnmɛ yí nyi “ŋununyatɔ ɖeka (hamɛ; takpekpe).”

29 SEPTEMBRE–5 OCTOBRE

MAWU NYƆ MƐ DƆKUNUWO ŊUNUNYATƆ 3-4

Asu Koɖo Ashiwo le do Ŋsɛn Ekacaca ci yí le Wowo Koɖo Yehowa Gblamɛ

ijwhf enukplakpla 10 mm. 2-8

Texwe ci Mìaɖo nɔ Pɔtablu Zanzan

● Nɔ asu koɖo ashiwo wa ɖaŋ zannɔ pɔtabluɔ, woakpɔ nyɔnawo so mɛ. Le kpɔwɛ mɛ, asu koɖo ashi ɖewo zinni yí sɔ kannɔ seŋ hwenu wodele eju le ŋkeke lɔ mɛ o.

“Enu kleŋ ɖe ŋwlɛŋwlɛ ɖaɖa amɛ yí anu mɔ ‘Ŋlɔn eo’ alo ao nu le susu mɛ nɔŋ’ tɛnŋ le veviɖe wu yí mìdamɔŋje mɛ ahan o.”​—Jonathan.

● Nɔ wowa afɛn yí zanzan pɔtabluɔ, átɛnŋ adahɛn nu le asu koɖo ashi ɖe nu. Le kpɔwɛ mɛ, amɛ ɖewo zannɔ gamɛ sugbɔ do wowo pɔtablu nu ci yí wɛ mɔ wodegbezannɔ gamɛ sugbɔ doju koɖo wowo su alo wowo shiwo o.

“Ŋkando ji mɔ nɔ ŋdezannɔ gamɛ sugbɔ do pɔtablu nu saɔ, asunyɛ anɔnɔ gbesɔsɔ yí akannɔ seŋ koɖoŋ.”​—Julissa.

● Mɛɖewo nu mɔ nɔ yewoatɛnŋ akan seŋ ŋtɔŋtɔ koɖo yewo su alo yewo shiɔ, yewozannɔ pɔtablu le gaɖekpokpui mɛ. Wemanyatɔ Sherry Turkle, nu mɔ yɛnyi “edɔwawa sugbɔ doju.” Le nyɔnɔnwi mɛɔ, edɔwawa sugbɔ le gaxoxo ɖekɛ lɔ mɛ dedɔ yí wowanɔ enuwo nywiɖe o. Énu mɔ le nyɔnɔnwi mɛɔ, “nɔ mìwawa dɔ ɖe yí gbesɔ edɔ bu kpe niɔ, ádɔ yí lé mìbi do le edɔ ɖe koŋ wawa mɛ aɖe kpɔtɔ.”

“Seŋkankan koɖo asunyɛ nyɔ sugbɔ, vɔ danyi hwenu yí ele nubu wakɔ o. Nɔ éle nubu wakɔ gbɔxwe yí ŋwlɛ mɛsaʒi ɖaɖaŋ ɔ, éle shigbe mɔ ékpɔnɔ jijɔ nɔ ézanzan yi pɔtablu hannɛ.”​—Sarah.

Nukplamu: Pɔtablu zanzan atɛnŋ ana yí mìwo lɔlele asɛnŋ doji alo akaka.

w23.05 23-24 mm. 12-14

Mína Nɔ “Ezoɖe Yehowa tɔ” Akpɔtɔ Ajejeɛ

12 Lé asu koɖo ashiwo atɛnŋ awa Akilasi koɖo Prisi tɔ han doɔ? Bu tamɛ kpɔ so enu ciwo eo koɖo mɛ ci èɖe atɛnŋ awa doju nu. Danyɔ mɔ míawanɔ edɔ cɛwo doju sɔwu mɔ mɛɖeka awanɔ wo ba? Le kpɔwɛ mɛ, Akilasi koɖo Prisi ɖenɔ kunu doju. Míatɛnŋ awa toto yí aɖenɔ kunu doju blaŋblaŋ a? Akilasi koɖo Prisi gbewanɔ edɔ doju. Taŋfuin eo koɖo mɛ ci èɖe dewanɔ edɔ ɖekɛ ŋmɛ o, vɔ míatɛnŋ awanɔ axomɛ dɔwo dojua? (Ŋun. 4:9) Nɔ míkpenɔdo míwonɔnɔwo nu yí wanɔ dɔ dojuɔ, míavakpɔ mɔ yewonyi edɔwadoɖekɛtɔwo yí emɔ agbehun nɔ mí míakannɔ seŋ. Robert koɖo Linda ɖe nɔnɔ yɛɔ, ewu exwe 50. Robert nu mɔ: “Nyɔnɔnwitɔɔ, gamɛ dele nyɛ koɖo ashinyɛ shi yí mìanɔnɔ ju ahan o. Vɔ nɔ ŋklɔkɔ kpanu yí yɛ cucukɔ wo mɛ alo ŋdedeɛ gbadenu yí evale ŋgbɔɔ, eji jɔnɔŋ keke. Ci mìwakɔ enuwo dojuɔ, mìvave doji. Lɔnlɔn ci mìɖo nɔ nɔnɔ sɛnkɔŋ doji.”

13 Vɔ míɖo ŋwi mɔ denyi ejunɔnɔ ɖekɛ yí ana yí asu koɖo ashi alɔn nɔnɔ o. Nyɔnu ɖeka ci yí le Brésil nu mɔ: “Egbɛɔ, vovo denɔnɔ mì shi ɖeeɖe o. Eyi taɖo àtɛnŋ abui mɔ ci míle axwe ɖekɛ mɛɔ, anyi mízanzan gamɛ doju. Ŋɖo agbewa ŋɖewo ciwo yí adasɛ mɔ ŋsɔkɔ eɖe le ji nɔ asunyɛ.” Kpɔ lé Bruno koɖo ashiɛ Tays tekpɔ yí sɔnɔ eɖe le ji nɔ wowonɔnɔwo ɖa. Bruno nu mɔ: “Nɔ nyɛ koɖo ashinyɛ le juɔ, mìsɔnɔ míwo telefonuwo do akpa keŋ atɛnŋ ase vivi nɔ gamɛ ci mìzanzan doju.”

14 Vɔ nyi àwa nɔ eo koɖo mɛ ci èɖe detɛnŋ zankɔ gamɛ dojuɔ? Taŋfuin denyi enu ɖekɛ ŋmɛwo yí jɔnɔ ji nɔ mí o alo míɖe blɛ ʒinʒinnɔ nɔnɔ. Nyi míatɛnŋ awaɔ? Ðo ŋwi ezo ci nu mìxo nuxu so le tɔtɔmɛ. Ezo lɔ detɔnɔ jeje koɖo ŋsɛn ci wobɔɛ kaka o, woɖo akpɔtɔ asɔnɔ aci donɔ ezo lɔ mɛ. Ahanke, danyɔ mɔ míatɔ ji koɖo gamɛ kleŋ zanzan doju le ŋkeke ɖeka mɛ ba? Mítekpɔ awanɔ ŋciwo míwo amɛve lɔwo lɔnnɔ doju yí míŋgbewanɔ ŋciwo yí adɔ míwo amɛve lɔwo atɔ evu o. (Ʒaki 3:18) Nɔ mítɔɛ ji viviviɔ, míakpɔɛ mɔ lɔnlɔn ci yewoɖo nɔ yewonɔnɔwo agbesɛnkɔŋ doji.

w23.05 21 ¶3

Mína Nɔ “Ezoɖe Yehowa tɔ” Akpɔtɔ Ajejeɛ

3 Nɔ “ezoɖe Yehowa tɔ” akpɔtɔ ajejeɛɔ, asu koɖo ashi lɔ ɖo aje agbla nɔ ekacaca ci yí le wowo koɖo Yehowa gblamɛ asɛnŋ doji. Lé ecɛ wawa atɛnŋ akpedo wo nu le alɔlele lɔ mɛ doɔ? Nɔ exlɔnyinyi ci yí le wowo koɖo wowo Da ci yí le jeŋkwi mɛ gblamɛ ve nɔ woɔ, adɔ yí woawanɔ do yi sewo ji blaŋ yí agbena yí woaɖunɔ cukaɖa ciwo yí adɔ lɔnlɔn ci woɖo nɔ wowonɔnɔwo aci ji. (Hlɛn Ŋununyatɔ 4:12.) Mɛ ciwo yí shin le gbɔngbɔn mɛ jinɔ mɔ yewoɖyi Yehowa yí aɖo yi nɔnɔmɛwo shigbe xomɛvuwawa, jigbɔnɖɛxɔxɔ koɖo enusɔkeamɛ. (Efe. 4:32–5:1) Nɔ asu koɖo ashi ɖe tekpɔ yí ɖo nɔnɔmɛ cɛwoɔ, enɔnɔ fafɛɖe mɔ lɔnlɔn ci woɖo nɔ wowonɔnɔwo akpɔtɔ asɛnkɔŋ doji. Nɔvinyɔnu Lena ci yí ɖe asu yí ewu exwe 25 nu mɔ, “Enɔnɔ fafɛɖe mɔ woalɔn mɛ ci yí shin le gbɔngbɔn mɛ yí agbebuini.”

Bibla mɛ Nuveviwo

it “Lɔnlɔn” mm. 4

“Lɔnlɔn”

“Gamɛ li nɔ Lɔnlɔn Ðoɖo.” Wodeɖo alɔn mɛ ciwo Yehowa delɔn o alo mɛ ciwo yí sɔ nuvɔn ɖo dɔ yí wawa o. Woɖo alɔn amɛwo pleŋ keke je mɛ ciwo yí delɔn Mawu ji can. Hwenu woami lɔnlɔn dadasɛ nɔ wo li gbɔgbɔ. Yehowa koɖo Yesu Kristo lɔn amɛjɔjɔɛwo yí amɛ vɔnwo nu dekpenɔ nɔ wo ɖeeɖe o. (Eha 45:7; Ebre 1:9) Mɛ ciwo xa ɖui koŋ yí gbe Mawu adodwi lɔ denyi agbetɔ ciwo woalɔn ɖeeɖe o. Le nyɔnɔnwi mɛɔ, wodeɖo akpɔtɔ alɔnlɔn nɛnɛhan mɛwo o, ɖo wodavawa enu ci yí asɔgbe koɖo lɔnlɔn Mawu tɔ o. (Eha 139:21, 22; Ezai 26:10) Eyi taɖo Mawu gbe wo gbijigbiji yí ɖo gamɛ ɖe ɖɛ yí agu wo.​—Eha 21:8, 9; Ŋun 3:1, 8.

6-12 OCTOBRE

MAWU NYƆ MƐ DƆKUNUWO ŊUNUNYATƆ 5-6

Lé Mìawɛ Abu Mawu Gangan lɔ

w08 8/15 15-16 mm. 17-18

Kanfu Yehowa sɔ to Wana Nyiwo mɛ

17 Éle veviɖe mɔ mìawanɔ nu nywiɖe gbɔxwe atɛnŋ asɛn Yehowa. Ŋununyatɔ 5:1 nu mɔ ‘Kpɔ eoɖeki ji nywiɖe nɔ èyikɔ Mawu adodwi lɔ xomɛ.’ Wonu nɔ Moizi koɖo Ʒozue mɔ wo le ɖe wowo fɔkpawo hwenu wole texwe kɔkwɛ ɖeka. (Hun. 3:5; Ʒoz. 5:15) Woɖo awa enu cɛ koɖo bubu. Wonu nɔ avɔnsatɔ Izraɛlitɔwo mɔ woɖo ado lɛnvɔn ‘yí asɔ cɔn ama wowotɔ.’ (Hun. 28:42, 43) Ecɛ wawa adɔ wodavaci mama hwenu wole sɛnsɛndɔ wakɔ le vɔnsakpe lɔ ji o. Mɛɖekpokpui ci yí so avɔnsatɔ xomu mɛ ɖo awa do agbenywinɔnɔse cɛ ji.

18 Yehowa je nɔ kanfukanfu koɖo bubu le sɛnsɛn ci mìsɔ nikɔ mɛ. Gbɔxwe woawa nu ɖaɖa mì gbɔ koɖo bubuɔ, éle mɔ mìwoŋtɔwo awanɔ nu koɖo bubu. Danyɔ mɔ mìawanɔ nu le bubu mɛ koɖo susu mɔ amɛwo akpɔ mì akanfu o. Éɖo aso mìwo ji mɛ yí asɔ koɖo lé Mawu kpɔnɔ enuwo do yí denyi lé agbetɔwo kpɔnɔ enuwo do o. (1 Sam. 16:7; Elo. 21:2) Nɔ mìɖo wana nywiwoɔ, ákpɔ ŋsɛn do mìwo gbenɔnɔ ji, lé mìnɔnɔ agbe do koɖo lé mìwanɔ nu ɖaɖa mɛbuwo gbɔ do. Eyi ahanke amɛwo akpɔɛni le mì nu sɔ to lé mìkpɔnɔ mìwoɖekiwo do koɖo lé enu wanɔ nɔ mì do mɛ. Le nyɔnɔnwi mɛɔ, mìɖo adanɔsɛ bubu le enushianu mɛ. Le agbenɔnɔ mìwotɔ mɛ, mìwo nuwanawo mɛ, le mìwo nudodowo koɖo mìwo dradradowo mɛɔ, Apotru pɔlu nyɔ cɛwo nɔnɔ susu mɛ nɔ mì: “Mì de wanɔ enu ɖe ci yí a nyi cukaɖa nɔ amɛ buwo o. Mì sɔnɔ mìwoɖekiwo dasɛ shigbe Mawu dɔwaviwo ɛnɛ le enuwo pleŋ mɛ.” (2 Kor. 6:3, 4) Mìakpɔ mɔ “Mawu mìwo Hwlɛngantɔ nukplamuwo nyi enu nyakpɔkpɔ.”​—Titu 2:10.

w09 11/15 11 mm. 21

Bibla Kplakpla le Kpedo eo nu nɔ ao Gbedoɖawo Anyɔ Doji

21 Yesu sɔ xɔse koɖo bubu sɔ do gbe ɖaɖa nɔ Mawu. Le kpɔwɛ mɛ, keŋ gbɔxwe afɔn Laza ɔ, “Yesu fɔn ta yi ji yí nu mɔ: “Eda, akpe nɔ eo mɔ èɖo toŋ. Le nyɔnɔnwi mɛɔ, ŋnya mɔ èɖonɔ toŋ gashiagamɛ.’” (Ʒan 11:41, 42) Èsɔ bubu koɖo xɔse sɔ donɔ gbe ɖaɖa ahan a? Nɔ èkpla nu so lé Yesu sɔ bubu donɔ gbe ɖaɖa nuɔ, àkpɔ mɔ lé woawɛ keke Yehowa ŋkɔ amɛ́, yi Fyɔɖuxu vava koɖo lé yi dro anyi wawa do yí nyi ŋciwo yí xɛ. (Mat. 6:9, 10) Bù tamɛ kpɔ so ao gbedoɖawo nu. Ao gbedoɖawo danasɛ mɔ Yehowa Fyɔɖuxu lɔ, yi dro anyi wawa koɖo lé yi ŋkɔ amɛ́ do le veviɖea? Wole veviɖe.

w17.04 6 m. 12

“Wà do Egbe ci Èɖo ji”

12 Éle ahan gan ʒinʒindoshimɛ nyi tɔtɔmɛ nɔ enu lɔwo. Eyi taɖo mìaji mɔ mìakpɔtɔ anɔnɔ agbe yí asɔ koɖo egbe ci mìɖo mɔ mìasɛn Mawu yí anɔ gbeji ni. Mìatɛnŋ abiɔ mìwoɖekiwo se mɔ: ‘So hwenu ŋwa ʒinʒindoshimɛ ɖe, ŋwa ŋkɔyiyi le gbɔngbɔnmɛa? Ŋkpɔtɔ sɛnsɛn Yehowa koɖo anyi ji pleŋ a? (Kol. 3:23) Ŋdonɔ gbe ɖaɖa, hlɛnnɔ Mawu Nyɔ lɔ, yinɔ bɔbɔwo yí gbeɖenɔ kunu lé nakpe ji doa? Alo ŋwanɔ ɖyiɖɔ le gbɔngbɔnmɛdɔ cɛwo mɛa?’ Apotru Piɛ dre mɛ mɔ, mìatɛnŋ aze nɔ gbɔjɔgbɔjɔ le gbɔngbɔn mɛ nɔ mìkpɔtɔ wɛwɛ nɔ mìwo xɔse asɛnŋ, dodoɔ ji le cukaɖawo mɛ yí gbekudo Mawu nu.​—Hlɛn 2 Piɛ 1:5-8.

Bibla mɛ Nuveviwo

w20.09 31 mm. 3-5

Enyɔbiɔse Ciwo yí so yi Hlɛntɔwo Gbɔ

Ŋununyatɔ 5:8 xokɔ nuxu so acɛkpatɔ ci yí trenɔ fun nɔ wamɛnɔwo yí gbewanɔ enumajɔmajɔwo do wo nu. Acɛkpatɔ lɔ ɖo anya mɔ mɛɖeka li yí yi ji alo ɖo acɛ wu ye yí kpɔkpɔ ye. Enyɔ Iɔ yí nyi mɔ mɛbuwo tɛnŋ li yí aɖo acɛ wui. Ewa ŋshishi mɔ le agbetɔwo cɛkpakpawo mɛɔ, acɛkpatɔwo pleŋ tɛnŋ nyi enuficificiwatɔwo yí wowo nuwanawo na amɛwo kpekɔ fun le nɔnɔmɛ sugbɔ mɛ.

Vɔ ci ezenɔ shigbe mɔ emɔkpɔkpɔ ɖekɛ deli can ɔ, mìatɛnŋ akpɔ akɔnfafa ci mìnya mɔ Yehowa ‘kpɔkpɔ mɛ ciwo le texwe ganganwo’ le agbetɔwo cɛkpakpa mɛ. Mìatɛnŋ abiɔ kpekpedonu so Mawu gbɔ yí adro mìwo gban kpɛnkpinwo do ji. (Eha. 55:22; Fili. 4:6, 7) Mìnya mɔ “Yehowa ŋkuviwo kpɔnɔ afishiafi le nyigban lɔ pleŋ ji nɔ azan yi ŋsɛn keŋ ahwlɛn mɛ ciwo yí ku do nu koɖo wowo ji pleŋ.”​—2 Kro. 16:9, NWT.

Edasɛ mɔ Ŋununyatɔ 5:8 ɖo ŋwi nɔ mì mɔ xexe cɛ ci mɛ mìleɔ, mɛɖe li yí ɖonɔ acɛ wu le agbetɔwo cɛkpakpa mɛ. Vevitɔɔ, kpukpui lɔ atɛnŋ aɖo ŋwi nɔ mì mɔ Yehowa yí yi ji wu, ɛɛ, eyi nyi Xexegbɛ Cɛkpatɔgan. Eviɛ, Yesu Kristo ci yí nyi Efyɔ nɔ yi Fyɔɖuxu, ji eto yí kpakɔ acɛ yɛ. Ŋsɛnwopleŋtɔ ci yí kpɔkɔ enushianu koɖo amɛshiamɛ le jɔjɔɛɖe keŋkeŋ. Ahanke Eviɛ can le nɛ.

13-19 OCTOBRE

MAWU NYƆ MƐ DƆKUNUWO ŊUNUNYATƆ 7-8

“Yi Axwe ci mɛ Amɛ ku le”

it “Xaxamɛnɔnɔ” mm. 2

“Xaxamɛnɔnɔ”

Gamɛ li nɔ Xaxa mɛ Nɔ̀nɔ̀. Ŋununyatɔ 3:1, 4 nu mɔ “gamɛ li nɔ avin fanfan, gamɛ li nɔ nukwi koko, gamɛ li nɔ xaxa mɛ nɔ̀nɔ̀, gamɛ li nɔ ewe ɖuɖu le jijɔkpɔkpɔ mɛ.” Nɔ mìkpɔ lé agbetɔwo kukuɔ do gbɛɔ, ŋɖɛnyatɔwo ji nɔnɔ “axwe ci mɛ xaxa le” sɔwu axwe ci mɛ ŋɖuɖu bɔ cuin le. (Ŋun 7:2, 4; sɔ sɔ koɖo Elo 14:13.) Eyi taɖo ŋɖɛnyatɔ kunɔ ŋshishi nɔ amɛ yí fanɔ akɔn nɔ amɛ sɔwu mɔ ajijiɛ fini aɖu agbe le. Ecɛ kpedo nu enya mɔ enukuku yenyi le te yí je agbla yí nɔnɔ ekacaca nywi mɛ koɖo yi Watɔ.

w19.06 23 mm. 15

Kpedo mɛbuwo nu nɔ wotokɔ cukaɖawo mɛ

15 William ci yí nyɔnu ku nɔ exwe ɖewo vayi, nu mɔ: “Ejɔnɔ ji nɔŋ nɔ mɛbuwo nu enunywi ciwo woɖonɔ ŋwi so ashinyɛ nu nɔŋ; ena ŋkando ji mɔ amɛ vevi ci nu bubu le yí enyi. Ecɛ kpenɔdo ŋnu sugbɔ. Wowo nyɔ lɔwo fanɔ akɔn nɔŋ, ɖo amɛ vevi yí ashinyɛ nyi nɔŋ vayi le anyi gbemɛ, anyi kpaxwe ɖeka enyi.” Kposhu ɖeka ci yí tɔ mɔ Bianca ɖe mɛ mɔ: “Nɔ mɛbuwo do gbe ɖaɖa koɖoŋ yí hlɛn kpukpui ɖeka alo amɛve nɔŋ ɔ, efanɔ akɔn nɔŋ. Nɔ woxokɔ nuxu so asunyɛ nu yí ɖokɔ toŋ hwenu ŋxokɔ nuxu so nuɔ, ekpenɔdo ŋnu.”

w17.07 16 mm. 16

“Fan Avin Koɖo Amɛ Ciwo yí le Avin Fanfan mɛ”

16 Ŋgbeɖe ŋsɛn kpɔtɔ nɔ ao gbedoɖawo koɖo gbedoɖa ciwo àwa do ta nɔ ao kpena Kristotɔ ci yí le xaxa mɛ o. Ci atɛnŋ gbɔnnu nɔ eo mɔ ànu lé enu wawa do nɔ eo le nɔnɔmɛ ŋtɔ́ hanwo mɛɔ, kwifan ci àwa, nɔ egbenyi avin èfan gbɔxwe yí do gbe ɖaɖa can ɔ, ádo ŋsɛn amɛ ci yí le xaxa mɛ. Nɔvinyɔnu Dalene ɖo ŋwi mɔ “Hweɖewonuɔ, nɔ nɔvinyɔnuwo va ŋgbɔ yí afa akɔn nɔŋ ɔ, ŋnunɔ nɔ wo mɔ wo le do gbe ɖaɖa nɔŋ. Le tɔtɔmɛɔ, égbɔnnɔnu nɔ wo mɔ woakpɔ nyɔ ciwo woanu, vɔ le yiyimɛɔ, wovanunɔ enyɔ kleŋkleŋ ɖewo. Le yi goduɔ, wonunɔ ŋciwo yí le eji mɛ nɔ wo. Xɔse sɛnŋ ci woɖo, lɔnlɔn koɖo lé wosɔ ɖe le ji nɔŋ do, do ŋsɛn anyi xɔse sugbɔ.”

w17.07 16 mm. 17-19

“Fan Avin Koɖo Amɛ Ciwo yí le Avin Fanfan mɛ”

17 Xaxa lɔwo to akpo akpo, mɛɖeka koɖo yitɔ. Eyi taɖo, lè gbesɔsɔ yí akpedo mɛ ci yí le xaxa mɛ nu yí ŋgbewɛ na nɔ ŋkeke ɖewo le hwenu ciwo mɛ yí yi xlɔwo koɖo yi xomumɛtɔwo ale koɖi o. Vɔ, nɔ̀ koɖi na nɔ wleci ɖewo hwenu amɛwo aka gbeɖi ɖɛ yí ayi wowo dɔwogbe. “Nɔvi nyɔnɔnwitɔ nɔ̀nɔ ŋgbe nɔ amɛ tɛgbɛɛ, le cukaɖawo hwenu hɛnnɛ.” (Elo. 17:17) Mìwo kpena Kristotɔwo tɛnŋ nyi akɔnfafa soxu nɔ mɛɖe ci yí totoɔ cukaɖa ɖe mɛ na nɔ hwenu jinjin ɖe.​—Hlɛn 1 Tɛsalonikitɔwo 3:7.

18 Ðò ŋwi mɔ azan ciwo ji wowa ŋɖe do, miziki, foto, edɔ ɖewo wawa, alo enuhwɛnhwɛn ɖe, egbeɖyiɖyi, hwenu ɖe le exwe lɔ mɛ tɛnŋ dɔ yí mɛ ci ji enu jɔ do aɖo ŋwi ŋci yí jɔ do ji vayi. Nɔ asu alo ashi ku nɔ mɛɖe yí le eku lɔ godu, mɛ lɔ yi takpekpe alo Eŋwiɖoɖo ŋkɔtɔɔ, étɛnŋ dɔ yí amɛ lɔ ase gbazavi. Nɔviŋsu ɖeka nu mɔ “Ci nyɛ koɖo ashinyɛ ɖe nɔnɔɔ, déwa exwe ɖeka gbɔxwe eku o. Ŋkpɔkpɔ emɔ mɔ azan ci ji mìwo lɔlele awa exwe ɖeka le dafa doŋ ɖeeɖe o, eyi defa lɔ nyao o. Vɔ nɔviŋsu koɖo nɔvinyɔnuwo wa toto keŋ nɔ mìanɔ ju yí ecɛ kpedo ŋnu ŋdeci nyɛɖekɛ o.”

19 Nyà mɔ denyi hwenu ɖewo koŋ mɛ yí mɛ ci yí le xaxa mɛ ʒan ŋsɛndoamu o. Junia dre mɛ mɔ “Nɔ denyi hwenu ɖewo koŋ mɛ yí wokpedo amɛ nu yí gbenɔ eju koɖo amɛ leɔ, éwanɔ enywi sugbɔ nɔ amɛ. Nɔ wodeɖoŋ do nu gbɔxwe yí wokpedo amɛ nu alo va amɛ gbɔɔ, éfanɔ akɔn nɔ amɛ sugbɔ.” Nyɔnɔnwi enyi mɔ nɔ amɛvevi ku nɔ mɛɖeɔ, wodawa ɖe keke aɖe gbazavi lɔ swi keŋkeŋ o, vɔ mìatɛnŋ afa kɔn nɔ mɛ ci yí seseɛ vevi sɔ to enuŋtɔŋtɔ ɖewo wawa mɛ. (1 Ʒan 3:18) Gaby ɖo ŋwi mɔ: “Ŋdo akpe sugbɔ nɔ Yehowa ci ena hamɛmɛshinshin lɔn-amɛwo ciwo yí nɔ koɖoŋ le hwenu sɛnŋsɛnŋwo mɛ. Wowɛ yí ŋkpɔ mɔ Yehowa lɔnŋ yí sɔ yi lɔwo cɔn ŋji shigbe lé kloklonɔ cɔnnɔ eviɛwo ji nɛ.”

Bibla mɛ Nuveviwo

w23.03 31 mm. 18

“Ecɛ Yí Amɛwo Pleŋ Akpɔ Yí Anya Mɔ Mínyi Anyi Nukplaviwo”

18 Mìtɛnŋ kpɔɛ hweɖewonu mɔ, eʒan mɔ mìayi kpɔ mìwo kpena xɔsetɔ ɖe ci yí je agɔ do mì. Vɔ gbɔxwe mìayiɔ, ele mɔ mìabiɔ nyɔ cɛwo mìwoɖekiwo se: ‘Ŋmɔŋje enu ci yí jɔ lɔ pleŋ mɛa?’ (Elo. 18:13) ‘Taŋfuin deɖui gbɔxwe yí wa enu lɔ koɖoŋ a?’ (Ŋun. 7:20) ‘Enyɛ can ŋdewa afɛn cɛ han kpɔ ba?’ (Ŋun. 7:21, 22) ‘Nɔ ŋmɔ nayi kpɔɛ nɔ mìaxo nuxu so nyɔ lɔ nu ɖe, adɔ yí nyɔ lɔ agbedɔn dojia?’ (Hlɛn Elododo Wema 26:20.) Nɔ mìbu tamɛ kpɔ so nyɔbiɔse cɛwo nuɔ, adɔ yí mìakpɔɛ mɔ lɔnlɔn ci mìɖo nɔ mìwo nɔvi lɔ adɔ yí mìaŋwla ŋkuvi do afɛn lɔ ji.

20-26 OCTOBRE

MAWU NYƆ MƐ DƆKUNUWO ŊUNUNYATƆ 9-10

Sɔ̀ Ŋkuvi Nywi Kpɔnɔ Cukaɖa Ciwo mɛ Ètotoɔ

w13 8/15 14 mm. 20-21

Ŋgbe “Trɔ Kpe Yehowa” Gbeɖe o

20 Dò hwɛ mɛ ci yí wa enu lɔ. Nyi yí taɖo mìawɛ ahan ɔ? Eyi taɖo mìwoŋtɔwo tɛnŋ dɔ yí cukaɖa ɖewo vanɔ mì ji. Nɔ enyi ahan yɔ nɛɔ, mìɖo amɔŋje mɛ. (Gal. 6:7) Ŋgbeshi kan amɔ Yehowa yí wakɔ ŋɖe koɖo ye o. Nyi yí taɖo denyɔ mɔ woabui ahan ɔ? Mìasɔ kpɔwɛ ɖeka dre mɛ: Ehun ɖe atɛnŋ alɔ ju sugbɔ. Kpɔɛ le susu mɛ mɔ shofɛ dewa do mɔ ji sewo ji o yí le ju ji koɖo ŋsɛn keke ehun lɔ vayi gban. Woamɔ mɛ ci yí wa ehun lɔ yí dɔ yí asidan lɔ jɔa? Oo, wodanu ahan gbeɖe o! Ahanke yí Yehowa wa mì yí na vovo mì nɛ. Éle ahan gan, éwa esewo ɖɛ nɔ woakpedo mì nu mìasɔ gbeta nywiwo. Ci ele ahan ɖe, nyi yí taɖo mìawa afɛn mìwoŋtɔwo, vɔ yí avado hwɛ mìwo Watɔ lɔ do hahamɛ gbaagbaliɔ?

21 Nyɔnɔnwi yɔ, de afɛn ciwo mìwa alo ŋciwo mìwa fɛn yí wa gbɔ yí mìwo cukaɖawo pleŋ sonɔ o. Ŋɖewo vajɔnɔ yí anyi “avomɛnu” ciwo yí jɔnɔ. (Ŋun. 9:11, NWT) Le nyɔnɔnwi mɛɔ, mìdaŋwlɔbe kpɔ mɔ Satan Legba yí nyi amɛ ŋkɔtɔ ci yí danahɛn nuwo o. (1 Ʒan 5:19; Enyɔ. 12:9) Eyi nyi ketɔnɔ lɔ​—de Yehowa yɔ o!​—1 Piɛ. 5:8.

w19.09 5 mm. 10

Yehowa donɔ afixɔxɔ yi sɛntɔ ciwo yí sɔnɔ wowoɖekiwo hwe nu

10 Nɔ mìsɔ mìwoɖekiwo hweɔ, ana agbe lɔ anɔ fafɛɖe nɔ mì. Hweɖewonuɔ, ŋɖewo jɔnɔ ciwo mìkpɔnɔ mɔ wodesɔgbe o. Efyɔ Salomɔ ci yí nyi ŋɖɛnyatɔ nu mɔ: “Ŋkpɔ sumɔviwo le esɔ ji, gan yí fyɔviwo zɔnkɔ afɔ shigbe sumɔviwo nɛ.” (Ŋun. 10: 7, nwt) Hweɖewonuɔ, denyi mɛ ciwo yí bi le ŋɖe wawa mɛ yí wokannɔfu dandandan o, vɔ wokannɔfu mɛ ciwo yí deɖo enujikpekpe le enu lɔ wawa mɛ sɔwu wo. Ci ele ahan can ɔ, Salomɔ do jeshi mɔ mìɖo alɔn do lé enuwo jɔkɔ do le agbemɛ ji sɔwu mɔ mìado dɔmɛzi. (Ŋun. 6:9) Nɔ mìsɔ mìwoɖekiwo hweɔ, anɔ fafɛɖe mɔ mìalɔn do lé enuwo le do le agbemɛ ji, nɔ dekpe nɔ mì can.

w11 10/15 8 mm. 1-2

Gbɔndomɛ Aotɔ Wanɔ Nywi nɔ Eoa?

LE Bibla lɔ pleŋ mɛɔ, mìkpɔ nyɔ ciwo dasɛ mɔ Yehowa ji mɔ mìwo le nɔ agbe yí agbese vivi ni. Le kpɔwɛ mɛ, Ehajiji Wema 104:14, 15 nu mɔ Yehowa wɛ yí “egbewo mi yí ana ŋɖuɖu elanwo. É na mì egbekwiwo nɔ agbetɔ zanzan. Egbe lɔwo na mì ŋɖuɖu so nyigban mɛ. Mawu na mì ami ci yí do jijɔkpɔkpɔ lanmɛ nɔ mì, ami ci yí na mìwo gbaza bubɔ, koɖo ŋɖuɖu ci yí na mì ŋsɛn.” Gbesɔ kpe niɔ, Yehowa wɛ yí jinukuwo shinnɔ yí sɛnnɔ ku, ɖewo nanɔ ami koɖo vɛn ciwo yí nyi ŋɖuɖuwo nɔ mì. Vɔ vɛn ‘na yí eji kpɔnɔ jijɔ.’ Éna wonɔnɔ agbe yí gbekpɔnɔ jijɔ. (Ŋun. 9:7; 10:19) Nyɔnɔnwi yɔ, Yehowa ji mɔ mìwo le kpɔnɔ jijɔ yí mìwo jiwo le ɖɔ koɖo “jijɔ sugbɔ.”​—Edɔwawawo 14:16, 17.

2 Eyi taɖo nyɔ ɖe deli woanu keke amɔ wowu hwɛ nɔ mìsɔ gamɛ yí “glo xeviwo kpɔ nywiɖe” koɖo “gbemɛsesewo” alo awa dɔ ɖewo ci mɛ mìakpɔ jijɔ le yí agbese vivi nɔ agbe lɔ o. (Mat. 6:26, 28; Eha. 8:3, 4) Woase vivi nɔ agbe lɔ nyi “nyɔna ciwo yí so Mawu gbɔ.” (Ŋun. 3:12, 13) Nɔ mìkpɔ mɔ ayeɖedaɖɛ nyi enunana ci yí so Mawu gbɔɔ, mìawɛ keke eji ajɔ Enunatɔ lɔ.

Bibla mɛ Nuveviwo

it “Amɛnyɔnunu, Ŋsukandonunamɛ” mm. 2, 3

Amɛnyɔnunu, Ŋsukandonunamɛ

Amɛnyɔnunu tɛnŋ vatrɔ ŋsukandonunamɛ, eyi anyina nɔ ŋsukandonunamɛtɔ lɔ. Enyɔ ciwo yí le Ŋununyatɔ 10:12-14 sɔgbe: “Yɛyinɔ nukpawo lenɔ yiŋtɔ asɔ mi. Étɔnɔ enyɔ flufluwo nunu eyi le vɔvɔnuɔ, énunɔ enyɔ vɔnwo koɖo suku nyɔwo. Sukunuwatɔ xonɔ nuxu sugbɔ.”

Nyɔnɔnwi enyi mɔ amɛnyɔnunu dedanahɛn nu le amɛ nu hweɖekpokpuinu o (éle ahan gan, étɛnŋ vanyi ŋsukandonunamɛ), vɔ ŋsukandonunamɛ yɛdanahɛn nu le amɛ nu dandandan yí gbehɛnnɔ evu vɛ. Nɔ ŋsukankan lɔ gbele do ɖe can ɔ, ŋsukantɔ lɔ nu dekpenɔ nɔ Mawu o, ɖo “a dɔ evu do gblamɛ nɔ amɛ buwo.” (Elo 6:16-19) Wozan Grɛki nyɔgbe di·aʹbo·los yí sɔ dre “ŋsukandonunamɛtɔ” alo “mɛ ci yí nunɔ nyɔ asɔ xo ɖyi amɛ.” Wogbezannɔ nyɔgbe lɔ le Bibla mɛ yí sɔ xonɔ nuxu so Satan “Legba” nu, mɛ ci yí kannɔ ŋsu ganganwo doŋ nɔ Mawu. (Ʒan 8:44; Enyɔ 12:9, 10; Gɔnm 3:2-5) Ecɛ dasɛ mɔ eyi nyi ŋsukantɔwo dalɔ.

27 OCTOBRE–2 NOVEMBRE

MAWU NYƆ MƐ DƆKUNUWO ŊUNUNYATƆ 11-12

Nɔ̀ Lanmɛsɛn mɛ yí Akpɔ Jijɔ

g 3/15 13 mm. 6-7

Aya Fafɛ Koɖo Ewe Klɛnklɛn​—Mawu Nuwawa “Ciwo Wunɔ Akpa” Yɔa?

Ewe klɛnklɛn atɛnŋ awu dɔ̀lekuiwo. Wema ci woyɔnɔ mɔ Journal of Hospital Infection dre mɛ mɔ “nyidɔn wunɔ edɔ̀lekwi ciwo yí nɔnɔ aya mɛ.”

Lé àwɛ keke akpɔ nyɔna le mɛɔ? Àtɛnŋ ato je xexe nu yí anɔ nyidɔn nu yí axɔ aya hwɛɖeka. Ecɛ awa nywi nɔ eo.

w23.02 21 mm. 6-7

Agbe Ci Mawu Na Eo Le Jeŋ Nɔ Eo

6 Ci Bibla denyi lanmɛsɛnnyɔwo alo ŋɖuɖunyɔwo wema can ɔ, éxo nuxu sugbɔ nɔ mì so lé Yehowa kpɔnɔ lanmɛsɛnmɛnɔnɔ koɖo ŋɖuɖu nu do. Le kpɔwɛ mɛ, édo ŋsɛn mì mɔ, mìwo “le gbe enu ciwo” yí adahɛn nu le mì nu “wawa.” (Ŋun. 11:10, NWT) Bibla nu mɔ, mìwoŋgbenyi sukanuɖutɔ alo ahanumunɔ o, ɖo enu cɛwo wawa atɛnŋ adahɛn nu le mìwo lanmɛsɛn nu yí awu mì ŋtɔkpu. (Elo. 23:20) Yehowa jijiɛ mɔ mìwo le ɖunɔ mìwoɖekiwo ji, nɔ mìsɔkɔ gbeta so enu ci mìaɖu koɖo enu ci mìanu nu, sɔ kpe nɔ enu nɛni ci mìaɖu koɖo aha nɛni ci mìanu.​—1 Kor. 6:12; 9:25.

7 Mìatɛnŋ adasɛ mɔ agbe ci Mawu na mì jeŋ nɔ mì sugbɔ, nɔ mìzannɔ tamɛbubu nujikpekpe mìwotɔ yí sɔ sɔnɔ gbeta nywiwo. (Eha. 119:99, 100; hlɛn Elododo Wema 2:11.) Le kpɔwɛ mɛ, mìawa ɖaŋ acannɔ enu ciwo mìaɖunɔ nywiɖe. Nɔ ŋɖuɖu ɖe jɔnɔ ji nɔ mì, vɔ mìnya mɔ nɔ mìɖui edɔ yí mìblenɔɔ, mìdegbeɖuini o. Mìgbedanasɛ mɔ mìnya ŋɖɛ, nɔ mìdɔnnɔ alɔn nywiɖe, tenɔ kanmɛ blaŋblaŋ, mɛ́nɔ le gbaza mɛ yí na mìwo xomɛ kpɔtɔ nɔnɔ mɛmiɖe.

w24.09 2 mm. 2-3

“Mí Wanɔ do Enyɔ lɔ ji”

2 Ci mìnyi Yehowa sɛntɔwoɔ, mìkpɔnɔ jijɔ. Nyi yí taɖoɔ? Susu sugbɔ yí dɔ yí mìkpɔnɔ jijɔ, vɔ vevitɔ ɖeka le wo mɛ yí nyi mɔ mìhlɛnnɔ Mawu Nyɔ lɔ gbeɖeka duu yí jinɔ mɔ mìawa do enu ciwo mìkpla ji.​—Hlɛn Ʒaki 1: 22-25.

3 Nɔ “[mìwanɔ] do enyɔ lɔ” jiɔ, enu sugbɔ mɛ yí mìkpɔnɔ nyɔna le. Le kpɔwɛ mɛ nɔ mìwanɔ do enu ciwo mìkpla le Mawu Nyɔ lɔ mɛ jiɔ, mìwo nu akpe nɔ Yehowa yí ecɛ nanɔ yí mìkpɔnɔ jijɔ. (Ŋun. 12:13) Nɔ mìwanɔ do enu ciwo mìhlɛn le Mawu Nyɔ lɔ mɛ jiɔ, mìwo xomu mɛ gbenɔnɔ nyɔnɔ doji yí ekacaca ci yí nɔnɔ mìwo koɖo mìwo kpena xɔsetɔwo gblamɛ gbesɛnnɔŋ doji. Yí ahanke etɛnŋ nyi nɔ eo can le ao gbe mɛ nɛ. Gbesɔ kpe niɔ, mìzenɔ nɔ cukaɖa ciwo yí vanɔ mɛ ciwo yí gbenɔ mɔ yewodawa do Yehowa sewo ji o. Ahan pɛɛ yí Efyɔ Davidi nu nɛ. Ci exo nuxu so ese, enuɖoŋwijinamɛwo koɖo kojoɖoɖo Yehowa tɔwo nu le ehajiji ɖeka mɛɔ, évanu le vɔvɔnu mɔ: “Enu nywiwo tónɔso bubu ciwo yí wo nana enukplamu lɔwo mɛ.”​—Eha. 19: 7-11.

Bibla mɛ Nuveviwo

it “Gbɔngbɔn Kɔkwɛ” mm. 6

“Gbɔngbɔn Kɔkwɛ”

Nɔ wokpɔ mɛ ciwo Mawu zan yí woŋwlɛ Enuŋwlɛŋwlɛ lɔwoɔ, wotɛnŋ bui mɔ wodewa nu shigbe mashinniwo nɛ o, vɔ wose nyɔ lɔwo yí ŋwlɛ wo. Mìhlɛn so apotru Ʒan nu mɔ “Mawu dasɛ” Enyɔwo ni sɔ to mawudɔla ji “le enuwawa” mɛ, eyi Ʒan “nu enushanu ci yí é kpɔ. Nyɔnɔnwi ci Yesu Kristo nu ni yɔ; eŋɛdwi ci yí so Mawu gbɔ yɔ.” (Enyɔ 1:1, 2) Toto “gbɔngbɔn kɔkwɛ [“le gbɔngbɔn mɛ”]” ji “le Axwetɔ Ŋkeke lɔ mɛ ɔ” wonu nɔ Ʒan mɔ: “Ŋwlɛ enu cɛwo pleŋ ciwo yí e kpɔ do wema mɛ.” (Enyɔ 1:10, 11) Eyi taɖo Mawu kpɔɛ mɔ yɛanyɔ mɔ Bibla ŋwlɛtɔwo azan wowo nujikpekpewo yí aŋwlɛ ŋciwo wokpɔ. (Xab 2:2) Ci elɔn yí wowɛ ahan can ɔ, édasɛ emɔ nɔ wo yí kpedo wo nu woŋwlɛ ŋciwo yí nyɔ yí gbesɔgbe koɖo yi dro. (Elo 30:5, 6) Ŋununyatɔ 12:9, 10 nu mɔ enuŋlwɛtɔ ɖo aje agbla yɛŋtɔ, ɖo ákpɔ lé nyɔ lɔ le do, ábu tamɛ kpɔ so nu yí ato “enyɔviviwo koɖo enuŋwlɛŋwlɛ ciwo yí nyi nyɔnɔnwi.”—Sɔ sɔ koɖo Luiki 1:1-4.

    Wema ciwo yí le Ajagbe mɛ (2015-2025)
    To le mɛ
    Ðo mɛ
    • Aja
    • Miin
    • Cancanwo
    • Copyright © 2025 Watch Tower Bible and Tract Society of Pennsylvania
    • Yizanzan sewo
    • Amɛ ŋtɔ nyɔtakankan totowo
    • Paramètres de confidentialité
    • JW.ORG
    • Ðo mɛ
    Miin