ƐNTƐNƐTI JI WEMADADOXU Watchtower Tɔ
Watchtower
ƐNTƐNƐTI JI WEMADADOXU
Aja
À
  • À
  • à
  • Á
  • á
  • É
  • é
  • È
  • è
  • Ɛ
  • ɛ
  • Ɖ
  • ɖ
  • Ó
  • ó
  • Ò
  • ò
  • Ú
  • ú
  • Ù
  • ù
  • Í
  • í
  • Ì
  • ì
  • Ɔ́
  • ɔ́
  • Ɔ̀
  • ɔ̀
  • Ɔ̌
  • Ӡ
  • ӡ
  • BIBLA
  • WEMAWO
  • BƆBƆWO
  • w25 juillet kpashi. 26-30
  • “Ahwa lɔ Nyi [Yehowa] tɔ”

Video ɖe deli nɔ ecɛ ci èsɔ o.

Mìɖe kuku, kɔpi nɔ video lɔ do go cukaɖa ɖeka.

  • “Ahwa lɔ Nyi [Yehowa] tɔ”
  • Jutakpɔxɔ le Yehowa Fyɔɖuxu lɔ drakɔ (Enukplakpla)—2025
  • Enyɔta hwɛhwɛwo
  • Enyɔ lɔ hanwo
  • EJUGODUŊƐNYWIDRATƆ CIWO MƐ EZO LE YÍ HƐNŊ
  • MÌTƆ EDƆ WAWA LE XEXEƐMƐ DƆWAXU GANGANTƆ LƆ
  • ŊVATƆ EDƆ WAWA LE ESEDƆWAXU
  • ETAHWLƐNHWLƐN NƆ EŊƐNYWI LƆ LE ESE NU
  • AKPE NƆ EO, YEHOWA!
  • Ŋwa enu ci ŋɖo awa
    Jutakpɔxɔ le Yehowa Fyɔɖuxu lɔ drakɔ (Enukplakpla)—2020
Jutakpɔxɔ le Yehowa Fyɔɖuxu lɔ drakɔ (Enukplakpla)—2025
w25 juillet kpashi. 26-30
Philip Brumley.

AGBE MƐ XOLƆLƆ

“Ahwa lɔ Nyi [Yehowa] tɔ”

SHIGBE LÉ PHILIP BRUMLEY NUI NƐ

LE 28 JANVIER 2010 Ɔ, ŋvayi ejugan nyakpɔkpɔ ɖeka ci yí nyi Strasbourg le France le vuvɔ hwenu. Vɔ denyi mɔ mavayi kpɔ enu nyakpɔkpɔ ciwo yí le jugan lɔ mɛ yí dɔ yí ŋva nɔ o. Ŋle esedɔwatɔwo gbɛbɔbɔ ɖeka mɛ yí woɖo edɔ nɔ mì mɔ mìahwlɛn ta nɔ acɛ ci Yehowa Kunuɖetɔwo ɖo le ŋkɔ nɔ Europe Kojoɖoxu ci yí kpenɔ ŋkuvi do Acɛ Ci Agbetɔwo ɖo nu (ECHR). Mìjikɔ akpɔ mɔ nyɔnɔnwi yí nɔviwo ɖu efɛn do acɛkpakpa France tɔ ci yí mɔ nɔviwo acu eho sugbɔ ci yí jikɔ ayi 64 milliɔn euro ma (Dɔla États Unis tɔ 89000000). Ci yí le veviɖe sɔwu yí nyi mɔ woana yí Yehowa ŋkɔ anɔ mɛmiɖe yí amɛwo axonɔ nuxu nywi so nɔviwo nu le eju lɔ mɛ keŋ nɔ woakpɔtɔ asun ji asɛnkɔ Yehowa le vovo mɛ le France. Enu ciwo yí vajɔ le kojoɖoxu lɔ dasɛ mɔ “ahwa lɔ nyi [Yehowa] tɔ.” (1 Sam. 17:47) Madre lé eyi do nɔ mì.

Enyɔdɔndɔn lɔ tɔ ji le 1990 wo mɛ hwenu yí acɛkpakpa France tɔ nu nɔ France lɔjedɔwaxu lɔ mɔ yewoaxɔ taga do enunana ci nɔviwo nanɔ ji so 1993 vaɖo 1996. Mìsɔ enyɔ lɔ yi kojoɖoxu France tɔ vɔ yí mìdekpɔ ta ni o. Ci mìdetɛnŋ ɖu ji le kojoɖoxu lɔɔ, acɛkpakpa lɔ sɔ eho le ehodadoxu France lɔjedɔwaxu lɔ tɔ mɛ yí eho lɔ ayi Euro miliɔn amɛnɛ koɖo fan (DƆLA 6,300,000.). Mɔkpɔkpɔ kpɛtɛkpɛtɛ ci mìɖo yí nyi mɔ mìavayi sɔ enyɔ lɔ doŋkɔ nɔ Europe Kojoɖoxu ci yí kpenɔ ŋkuvi do Acɛ Ci Agbetɔwo ɖo nu. Vɔ gbɔxwe yí enyɔ lɔ aɖo enyɔdɔndɔn mɛɔ, Kojoɖoxu Gangan Europe tɔ lɔ ji mɔ mìavado go koɖo Esedɔwatɔ France cɛkpakpa lɔ tɔ koɖo mɛ ciwo yí sɔ Europe Kojoɖoxu fɔ sɔɖo te keŋ akpɔ mɔ mìatɛnŋ axɔgbe do ŋɖekatɔwo ji ma.

Mìbubuɔ sa mɔ nyɔnu ci yí le wema lɔ ji ci yí le mɛ ciwo yí jikɔ ado go koɖo mì lɔ mɛ aʒin mì ji mɔ mìacu eho nɔ France cɛkpakpa lɔ. Vɔ mìmɔŋje mɛ petii mɔ, nɔ mìcu Euro ɖeka kpetii nɔ woɔ, anyi mìdada le Bibla gɔnmɛɖosewo ji. Nɔviŋsu koɖo nɔvinyɔnuwo nanɔ eho keŋ asɔ nɔ godu nɔ Fyɔɖuxu lɔ dɔwo yí denyi acɛkpakpa lɔ tɔ yí nyi enunana ciwo wonanɔ lɔwo o. (Mt. 22:21) Ele ahan gan, mìyi bɔbɔ lɔ keŋ asɔ dasɛ mɔ mìdo bubu Europe Kojoɖoxu lɔ nu.

Esedɔwatɔwo gbɛbɔbɔ mìwotɔ le te le ŋkɔ nɔ Europe Kojoɖoxu Gangantɔ ci yí kpenɔ ŋkuvi do Acɛ Ci Agbetɔwo ɖo nu le 2010 mɛ

Mìwa bɔbɔ lɔ le Kojoɖoxuxɔ nyakpɔkpɔ ɖeka mɛ. Enu lɔwo detɔ ji nywiɖe o. Ci nyɔnu ci yí le dumɛ nɔ Europe Kojoɖoxu lɔ jikɔ axo nuxuɔ, énu mɔ yekpɔkpɔ emɔ mɔ Yehowa Kunuɖetɔ ciwo yí le France acu taga ci wokan nɔ wo. Zeɖeka kakaɔ, mìdenɔte xwe yí nu nɔ nyɔnu lɔ mɔ: “Ènya mɔ le kakacɛ mɛ yɛɔ, acɛkpakpa lɔ sɔ Euro miliɔn amɛnɛ koɖo fan le ehodadoxu mìwotɔ mɛa?”

Eve nɔ nyɔnu lɔ zeɖeka. Ci Esedɔwatɔ acɛkpakpa lɔ tɔwo nu mɔ ahan yí eyi do nɛɔ, nyɔnu lɔ vatrɔ yi susu keŋkeŋ do lé woaɖo kojo lɔ nu do. Égbe nyɔ nɔ wo yí ɖo te bɔbɔ lɔ le afɔdumɛ. Ŋvamɔŋje mɛ mɔ Yehowa trɔ nyɔ lɔwo keŋkeŋ keŋ nɔ mìaɖu ji le kojoɖoɖo cɛ mɛ. Ejɔ eji nɔ mì sugbɔ hwenu yí mìsokɔ le bɔbɔ lɔ, yí enu ci yí jɔ lɔ kpaca mì.

Le 30 juin 2011 ɔ, mɛ ciwo pleŋ yí le Europe Kojoɖoxu ci yí kpenɔ ŋkuvi do Acɛ Ci Agbetɔwo ɖo nu xɔgbe do mìwo nyɔ lɔ ji, womɔ denyɔ mɔ acɛkpakpa lɔ axɔ taga le mì shi o, yí nu nɔ acɛkpakpa lɔ mɔ wo le trɔ asɔ eho ci woxɔ le mì shi sɔ na mì yí agbecu ehovi nɔ mì doji! Enyɔ ŋtɔ́ ci gbɔ wokpɔ le France hwenɔnu kpɔtɔ hwlɛnkɔ ta nɔ sɛnsɛn mɛmi lɔ le France keke vaɖo egbɛ. Enyɔ nyɛnkuin ŋtɔ́ ci wodenya mɔ mìabiɔse hwenɔnu le shigbe ekpe nyɛkuin ci yí ɖo tamɛ nɔ Goliati hannɛ yí mìvaɖu ahwa lɔ ji. Nyi yí taɖo mìvaɖu ahwa lɔ jiɔ? Ðo shigbe lé Davidi nui nɔ Goliati nɛɔ “Ahwa lɔ nyi [Yehowa] tɔ.”—1 Sam. 17:​45-47.

Denyi enyɔ cɛ ɖekɛ mɛ yí mìɖu ji le o. Ŋtɔkpu can ɔ, ci politiki cɛkpakpa sɛnŋwo koɖo sɛnsɛnhawo fɔnkɔ egu do mì ji can ɔ, mìɖu ji le kojoɖonyɔ 1225 mɛ le kojoɖoxu gangantɔ ciwo yí le eju 70 mɛ koɖo kojoɖoxu gangan buwo mɛ. Ejiɖuɖu cɛwo glɔn ta nɔ acɛ vevi ciwo mìɖo shigbe wojeshi mì ɖɛ le ese nu mɔ mìnyi sɛnsɛn ɖeka, mìatɛnŋ aɖe kunu le jugbaja yí agbe amɔ mìdawa eju mɛ kɔnu ɖe yí agbegbe mɔ mìdado ehun o.

Lé ŋwɛ yí vale mɛ ciwo yí nyi esedɔwatɔwo mɛ le Europe hwenu yí ŋwakɔ edɔ le Xexeɛ keŋkeŋ Dɔwaxu gangantɔ Yehowa Kunuɖetɔwo tɔ le New York, États-Unis ɔ?

EJUGODUŊƐNYWIDRATƆ CIWO MƐ EZO LE YÍ HƐNŊ

George koɖo Lucille ciwo yí nyi anyi jilawo xɔ kunuɖewema le Classe 12 tɔ nɔ Gileadi Suklu yí wowa edɔ le Ethiopie hwenu yí wojiŋ le 1956 mɛ. Wona ŋkɔŋ mɔ Philip yí mɔ nyɛŋ nyi amɛvetɔ nɔ eŋɛnywidratɔ ci yí nɔ agbe le exwe sanŋdi ŋkɔtɔ mɛ. (Edɔ. 21:8) Le exwe ci yí kplɔɛdo mɛɔ, acɛkpakpa lɔ ɖo te sɛnsɛn mìwotɔ le eju lɔ mɛ. Ci ŋnyi vihwɛɔ, ŋɖo ŋwi nywiɖe mɔ anyi xomu wanɔ mìwo sɛnsɛnwo le bebemɛ. Ci ŋnyi vihwɛ can ɔ, enyi ŋɖeka ci yí donɔ jijɔ nɔŋ! Esadɔnu mɔ acɛkpakpa lɔ mɔ mìɖo aso le eju lɔ mɛ le 1960.

Nathan H. Knorr (le emiɔmɛ ɖaa) vaji mìwo xomu kpɔ le Addis-Abeba, le Éthiopie le 1959 mɛ

Hwenu anyi xomu vayi ci Wichita, Kansas États-Unis ɔ, anyi jilawo sɔ enuvevi ɖeka sɔ kplɔ wowoɖekiwo do, eyi nyi ezolelanmɛ ejugoduŋɛnywidratɔwo tɔ ci yí le wo shi sa. Wonɔnɔ agbe yí esɔ koɖo nyɔnɔnwi lɔ yí wokpla nyɛ koɖo dadanyɛ Judy koɖo nɔvinyɛ ŋsu Leslie ciwo yí woji le Ethiopi hɛnnɛ nɔ mìalɔn Yehowa yí asin koɖo mìwo ji pleŋ. Exwe 13 yí ŋɖo hwenu yí ŋwa ʒinʒindoshimɛ. Exwe amɛtɔn goduɔ, mìwo xomu lɔ hun yi fini eʒan sugbɔ le le Arequipa le Peru.

Le 1974, hwenu ŋɖo exwe 18 kpaŋ ɔ, Peru lɔjedɔwaxu lɔ sɔ nyɛ koɖo nɔviŋsu amɛnɛ buwo nɔ mìanyi emɔɖetɔ veviwo. Mìɖo ayi ɖe kunu le nyigbanmama ciwo mɛ wodeɖe kunu le kpɔ o, le texwe ciwo yí le Andes Central to ganganwo ji. Yí mìɖo ayi ɖe kunu nɔ Quechua-gbedotɔwo koɖo Aymara-gbedotɔwo can hɛnnɛ. Mìhɛnnɔ ehun ɖeka ci nɔ ele mɛɔ, nabu mɔ yele exɔ mɛ han yí mìyɔɛni mɔ daka, lé ele do taɖo yí mìyɔɛni ahan. Ŋɖo nwi mɔ ŋzannɔ Bibla yí asɔ dasɛ nɔ eju lɔ mɛ gbedotɔwo mɔ Yehowa avaɖe abɔjeje, edɔ̀lele koɖo eku swi le majinjinɖe mɛ. (Enyɔ. 21:​3, 4) Amɛ sugbɔ lɔn yí xɔ Fyɔɖuxu ŋɛdu lɔ.

Wokukuɔ ehun ci yí ɖ HS.1yi exɔ lɔ to eshi gangan ɖeka mɛ.

“Daka lɔ” le 1974

MÌTƆ EDƆ WAWA LE XEXEƐMƐ DƆWAXU GANGANTƆ LƆ

Ci Albert Schroeder ci yí nyi ɖeka le Edɔjikpɔha Yehowa Kunuɖetɔwo tɔ mɛ vayi ji Peru kpɔ le 1977 mɛɔ, édo ŋsɛnŋ mɔ mavawa edɔ le Betɛli le xexeɛ keŋkeŋ Dɔwaxu Gangantɔ lɔ. Eyi ŋwɛ. Le majinjinɖe mɛ le 17 juin 1977 mɛɔ, ŋtɔ edɔ wawa le Betɛli Brooklyn tɔ. Le exwe amɛnɛ ciwo yí kplɔɛdoɔ, ŋwa edɔ le kɔkɔɛnyinyi koɖo enuwo dradradowo dɔwaxuwo.

Mìwo lɔ̀lele zan le 1979

Le juin 1978 ɔ, ŋdo go koɖo Elizabeth Avallone le jukɔnwo mɛ takpekpegan ci wowa le Nouvelle Orleans, Louisiane. Jila amɛve ciwo yí hin le shigbe anyi jilawo nɛ, wosɔ nyɔnɔnwi lɔ sɔ wa wowotɔ. Exwe amɛnɛ ke yí Elizabeth nyi gbeshiagbe mɔɖetɔ yí ejijiɛ veviɖe mɔ yeawa gashiagamɛ sumɔsumɔdɔ lɔ le ye gbe pleŋ mɛ. Mìkpɔtɔ ŋwlɛnɔ enu ɖaɖa mìwonɔnɔwo. Dejinjin o, mìvalɔn mìwonɔnɔwo sugbɔ. Mìlé alɔ le 20 octobre 1979 yí tɔ edɔ wawa le Betɛli doju.

Nɔviŋsu koɖo nɔvinyɔnu ciwo yí le mìwo hamɛ ŋkɔtɔ ci yí nyi Brooklyn Spanish mɛ lɔn mì sugbɔ. Le exwe ciwo yí kplɔɛdo mɛɔ, mìgbevanɔ hamɛ amɛtɔn ciwo mɛ yí nɔviwo lɔn mì sugbɔ le yí kpedo mì nu le Betɛli dɔ lɔ wawa mɛ. Lé wokpedo mì nu do jɔ eji nɔ mì sugbɔ yí lé mìwo xlɔwo koɖo mìwo xomumɛtɔwo kpedo mì nu mìle bu nɔ mìwo jila ciwo yí shin can jɔ eji nɔ mì sugbɔ.

Philip koɖo yi kpena betɛlitɔwo le hamɛ bɔbɔ ɖeka mɛ.

Betɛlitɔwo bɔ doju koɖo Brooklyn Spanish hamɛ lɔ le 1986 mɛ

ŊVATƆ EDƆ WAWA LE ESEDƆWAXU

Ekpacaŋ mɔ le Janvier 1982 ɔ, womɔ nyɛŋ le vatɔ edɔ wawa le esedɔwaxu BetɛIi tɔ. Exwe amɛtɔn goduɔ, womɔ nyɛŋ le vayi esedɔwatɔwo suklu keŋ axɔ kunuɖewema. Le anyi nukplakpla mɛ le suklu lɔɔ, edo jijɔ nɔŋ yí gbekpacaŋ mɔ lé Yehowa Kunuɖetɔwo ɖu eji sugbɔ le kojoɖonyɔwo mɛ yí dɔ yí amɛ sugbɔ vavo le États-Unis koɖo le eju sugbɔ mɛ. Mìxo nuxu so kojoɖonyɔ vevi ŋtɔ́wo nu sugbɔ le suklu lɔ.

Le 1986 hwenu ŋɖo xwe 30 ɔ, wosɔŋ yí ŋnyi esedɔwaxu lɔ jikpɔtɔ. Ejɔ ji nɔŋ mɔ Betɛli kando ŋji sugbɔ ahan ci ŋnyi jajɛ can, vɔ egbewuganŋ ɖo ŋdenya ŋɖe o yí ŋkpɔɛ mɔ edɔ cɛ wuganŋ.

Le 1988 mɛɔ, ŋvanyi esedɔwatɔ, vɔ ŋdenyanya sa mɔ suklu ŋtɔ́ dɔdɔ yí ekaca ci yí le nyɛ koɖo Yehowa gblamɛ tɔ gblegble o. Suklu gangan ŋtɔ́ yiyi ana yí mɛɖe akpɔɛ mɔ yeje axɔ texwe gangan ɖe yí akpɔɛni mɔ yenya ŋɖekatɔwo ciwo yí mɛ ciwo yí deyi suklu yetɔ han denya o. Elizabeth vahwlɛnŋ le afɔku ŋtɔ́ mɛ. Ékpedo ŋnu yí ŋgbevatɔ gbɔngbɔnmɛdɔ ciwo yí ŋwanɔ sa gbɔxwe vatɔ ese suklu lɔ yiyi wawa. Exɔ gamɛ vɔ viviviɔ, ŋvahaya le gbɔngbɔnmɛ. Natɛnŋ anu koɖo kankandoji mɔ enuɖekatɔwo jejeshi denyi enu vevitɔ le agbe mɛ o. Ŋci yí ana yí agbe lɔ ajeji nɔ amɛ yí nyi mɔ woanɔ ekacaca nywi mɛ koɖo Yehowa yí alɔn yi koɖo yi mɛwo koɖo eji keŋkeŋ.

ETAHWLƐNHWLƐN NƆ EŊƐNYWI LƆ LE ESE NU

Ci ŋso le ese suklu lɔɔ, ŋvasɔ susu ɖo lé nawɛ awa toto nɔ esenyɔ ciwo yí ʒan le Betɛli nu yí agbehwlɛnhwlɛn ta nɔ Fyɔɖuxu lɔ dɔwo le kojoɖoxu. Edɔ ci ŋwakɔ lɔ jɔkɔ ji nɔŋ, vɔ cukaɖa enyi nɔŋ ɖo enuwo ɖeblɛ trɔnɔ le habɔbɔ lɔ mɛ. Le kpɔwɛ mɛ, mìbiɔnɔ eho do ta nɔ mìwo wemawo sa, vɔ tɔ so 1990 wo mɛɔ, wobiɔ so Ese Dɔwaxu lɔ shi mɔ yi le trɔ enu lɔwo keŋ nɔ ŋgbe yikɔ do ahan ke o. Le yiyimɛɔ, mìdegbevaxɔnɔ eho do ta nɔ mìwo wemawo o. Ci hwenuwo vayikɔɔ, Yehowa Kunuɖetɔwo vatɔ wema lɔwo nana ehomaxɔ. Ecɛ ɖe edɔ kpɔtɔ le Betɛli koɖo le nyigbanmama lɔ mɛ. Yí keke vaje egbɛɔ, mìdegbeva cunɔ taga gbaliwo do ta nɔ mìwo dɔ cɛwo o. Mɛɖewo bui mɔ trɔtrɔ cɛwo adɔ yí mìdagbe kpɔ eho yí awa mìwo wemawo yí akpedo eji nywitɔwo nu le kunuɖeɖedɔ lɔ mɛ o. Vɔ enu ci wodekpɔkpɔ emɔ nɔ yí vajɔ. So 1990 ɔ, mɛ ciwo yí sɛnkɔ Yehowa hlɛnhlɛnmɛ vasugbɔ doji donu amɛve, yí egbɛɔ, amɛwo atɛnŋ axɔ gbɔngbɔnmɛŋɖuɖu ci yí ahwlɛn wowo gbe gan eho mana. Nyɛŋtɔ ŋkpɔɛ koɖo anyi ŋkuviwo mɔ to Yehowa ŋsɛn ɖekɛ ji koɖo emɔdasɛnamɛ ci enana to hwashi egbejinɔtɔ lɔ ji yí na yí enuwo vaje ji ci habɔbɔ lɔ watrɔtrɔ gangan cɛ koɖo ebuwo.—Hun. 15:2; Mt. 24:45.

Mìdeɖu ji le esenyɔwo mɛ ɖo ci mìnyi esedɔwatɔ nywiwo taɖo yɔ o. Blaŋblaŋ ɔ, ŋci yí wanɔ edɔ do ega lɔwo ji yí nyi kpɔwɛ nywi ci yí Yehowa mɛwo ɖonɔ. Ŋkpɔ kpɔwɛ ɖeka nɔ nyɔ cɛ le 1998 mɛ hwenu yí Edɔjikpɔhamɛtɔ amɛtɔn koɖo wowo shiwo va takpekpe veviwo le Cuba. Lé wowa nu koɖo xomɛvu koɖo bubu na yí jumɛga lɔwo se nu gɔnmɛ nɔ wo so akpaɖekɛjimanɔmanɔ wowotɔ le politikinyɔwo mɛ sɔwu nyɔɖekpokpui ci mìavanu nɔ wo le bɔbɔwo mɛ.

Vɔ, hweɖewonu nɔ mìdetɛnŋ kpɔ nyɔ ɖewo gbɔ le fafa mɛɔ, mìhwlɛnnɔ ta nɔ eŋɛnywi lɔ le ese nu. (Fili. 1:7) Le kpɔwɛ mɛ, nanɔ exwe sugbɔɔ, Europe koɖo Corée du Sud cɛkpatɔwo dexɔgbe do acɛ ci mìɖo yí agbe mɔ mìdawa sɔja dɔ ji o. Ecɛ dɔ yí wosɔ nɔvi kotokun 18.000 ɖewo le Europe koɖo nɔvi ciwo yí wu kotokun 19.000 le Corée du Sud do gakpamɛ ɖo ci wowo yexawo deɖe emɔ nɔ wo yí woawa sɔja dɔ o.

Vɔvɔnu le 7 juillet, 2011 ɔ, Europe Kojoɖoxu ci yí kpenɔ ŋkuvi do Acɛ Ci Agbetɔwo ɖo nu sɔ gbeta Bayatyan v. Armenia mɔ woatɛnŋ asɔ edɔ bu asɔ ɖɔli sɔja dɔ le Europe ju lɔ keŋkeŋ mɛ. Corée du Sud Kojoɖoxu gangan tɔ lɔ gbeva sɔ gbeta ŋtɔ́ han le yiyimɛ le 28 juillet 2018 mɛ. Nɔ nɔvi kankin ɖewo kpetii le mɛ ciwo wolé lɔwo mɛ lɔn yí wa sɔja dɔ saɔ, mìdatɛnŋ aɖu ji ɖekpokpui o.

Esedɔwaxu ci yí le mìwo dɔwaxu gangantɔ lɔ koɖo ciwo yí le alɔjedɔwaxu ciwo yí le xexeɛ keŋkeŋ mɛ wakɔ edɔ mamimami keŋ ahwlɛn ta nɔ Fyɔɖuxu lɔ dɔwo. Bubu enyi nɔ mì mɔ mìanɔ dumɛ nɔ mìwo nɔviŋsu koɖo nɔvinyɔnu ciwo yí acɛkpatɔwo cikɔ yumɛ nɔ keŋ ahwlɛn ta nɔ wo. Nɔ mìɖu ji alo mìdeɖu ji le kojoɖoxu ɖe can ɔ, mìɖekɔ kunu nɔ acɛkpatɔwo, efyɔwo koɖo jukɔnwo. (Mt. 10:18) Kojoɖotɔwo, jumɛgawo, enyɔdratɔwo koɖo jugbaja lɔ ɖo abu tamɛ kpɔ so mawunyɔkpukpui ciwo mìsɔ donɔ ese nu lɔwo mɛ koɖo ciwo mìzannɔ nɔ mìxokɔ nuxu. Ejinywitɔwo kplakpla enu so mɛ ciŋmɛ Yehowa Kunuɖetɔwo nyi nu koɖo fini wowo jixɔsewo so. Mɛɖewo le mɛ cɛwo mɛ yí vatrɔ mìwo kpena xɔsetɔwo.

AKPE NƆ EO, YEHOWA!

Le exwe 40 ciwo vayi mɛɔ, emɔ hun nɔŋ yí ŋwa edɔ koɖo nɔvi ciwo yí wanɔ edɔ le esenyɔwo mɛ le xexe lɔ keŋkeŋ mɛ yí gbenɔnɔ ŋkɔ le kojoɖoxu sugbɔwo koɖo le ega sugbɔwo ŋmɛ. Anyi kpena ciwo yí wanɔ edɔ le esedɔwaxu ci yí le xexeɛmɛ dɔwaxu gangantɔ lɔ koɖo esedɔwaxu ciwo yí le xexe lɔ keŋkeŋ mɛ nu jɔnɔ ji nɔŋ sugbɔ yí ŋlɔn wo. Ŋxɔ shicu sugbɔ le agbe mɛ yí gbewa enu sugbɔ.

Philip koɖo Elizabeth Brumley.

Elizabeth sɔ egbejinɔnɔ koɖo lɔnlɔn sɔ nɔ godu nɔŋ le exwe 45 ciwo yí vayi mɛ, le hwenu nywi koɖo le hwenu vwinwo mɛ. Yi nu jɔnɔ eji nɔŋ sugbɔ ɖo éwa ecɛ ci etokɔ dɔ̀lele cukaɖa ci yí na yí ŋsɛn degbele shi can mɛ.

Mìkpɔɛ koɖo mìwoŋtɔwo ŋkuvi mɔ denyi enujikpekpe mìwoŋtɔwo tɔ yí ana mìaɖo ŋsɛn yí aɖu eji o. Shigbe lé Davidi nui nɛɔ, “Yehowa yí nyi ŋsɛn nɔ yi jukɔn.” (Eha. 28:8) Nyɔnɔnwi yɔ “ahwa lɔ nyi [Yehowa] tɔ.”

    Wema ciwo yí le Ajagbe mɛ (2015-2025)
    To le mɛ
    Ðo mɛ
    • Aja
    • Miin
    • Cancanwo
    • Copyright © 2025 Watch Tower Bible and Tract Society of Pennsylvania
    • Yizanzan sewo
    • Amɛ ŋtɔ nyɔtakankan totowo
    • Paramètres de confidentialité
    • JW.ORG
    • Ðo mɛ
    Miin