AGBEMƐ XOLƆLƆ
Kristotɔwo cinɔ xɔafi ci ŋxɔ na yí ŋsɛnku doji le gbɔngbɔnmɛ
EZAN shinshin ɖekaɔ, nyɛ koɖo nɔvi buwo le Niger tɔsasa ŋkɔ. Etɔ wadan gangan ci yí keke wu kpeci ɖeka koɖo fan enyi. Nigeria jukɔn mɛ tɔwo hwa yikɔ ji, eyi taɖo mìatɛnŋ aku le Niger tɔ lɔ soso mɛ dru. Ele ahan gan, mìɖo asɔ mìwo gbe do afɔku mɛ yí aso tɔ lɔ zenɛniɖe. Lé ŋwɛ yí vale nɔnɔmɛ ŋtɔ́ mɛɔ? Ŋɖe kuku manu enu ci yí jɔ gbɔxwe wovajiŋ nɔ mí.
Le exwe 1913 mɛɔ, danyɛ, John Mills, wa ʒinʒindoshimɛ le New York jugan mɛ, ci eɖo exwe 25. Nɔviŋsu Russell yí na ʒinʒindoshimɛ nuxu lɔ. Dejinjin o danyɛ yi ci Trinité, fini eɖe Constance Farmer ci yí nyi Bibla Nukplavi bibi ɖeka le. Danyɛ kpedo yi xlɔ William R. Brown nu yí edanasɛ video ci yí nyi “Xexemewɔwɔ ƒe Fotoɖeɖefia.” Wokpɔtɔ wakɔ cɛ keke na nɔ hwenu woɖe Brown xomu lɔ yi Afrique de l’Ouest le exwe 1923 mɛ. Danyɛ koɖo nɔnyɛ ciwo shi jeŋkwimɛ yiyi mɔkpɔkpɔ le yi Yehowa sɛnsɛn ji le Trinité.
MÌWO JILAWO LƆN MÌ
Anyi jilawo ji vi amashiɖekɛ yí sɔ mɛ ci yí kpɔnɔ Watch Tower Bible and Tract Society ji hwenɔnu ŋkɔ, Rutherford na wowo vi ŋkɔtɔ. Ci wojiŋ le 30 décembre 1922-ɔ, wosɔ Clayton J. Woodworth ci yí tanɔ L’Âge d’Or (evyɛ Réveillez-vous!) ŋkɔ naŋ. Mìwo jilawo na mìyi suklu je fini yí le veviɖe, vɔ wodo ŋsɛn lanmɛ nɔ mì mɔ mìwo le ɖo gbɔngbɔnmɛ tajinuwo. Mìwo nɔ ɖo nɔnɔmɛ nywi ɖeka, ézannɔ Ŋwlɛnŋwlɛn lɔwo sɔ gbejenɔ enyɔ mɛ koɖo amɛ yí ekpɔnɔ ŋsɛn do amɛ ji. Papa lɔnnɔ Bibla mɛ xolɔlɔwo nunu nɔ mì, éhwannɔ yí wanɔ alɔ do ji shigbe mɛ ci nu exokɔ nuxu so le Bibla mɛ hannɛ, ecɛ kpedo mì nu yí mìkpɔnɔ Bibla mɛ xolɔlɔ lɔwo le susumɛ.
Agbla ciwo woje sɛn ku nywiwo. Mì amɛtɔn le ŋsuvi amatɔn lɔwo mɛ yi Gilead Suklu. Nɔvinyɛ nyɔnu amɛtɔn nyi gbeshiagbe mɔɖetɔ na nɔ exwe sugbɔ le Trinité koɖo Tobago. To enukplakpla koɖo kpɔwɛ nywiwo ɖoɖo mɛɔ, mìwo jilawo do mì do “Mawu sɛnxu.” Ŋsɛndoamunyɔ wowo tɔwo kpedo mì nu yí enuwo je ji nɔ mì “le gbadonu nɔ mìwo Mawu sɛnxu.”—Eha. 92:13.
Mìwo xomɛ vanyi fini yí nɔviwo donɔ go le yí wanɔ toto nɔ kunuɖeɖedɔ lɔ. Gbeshiagbe mɔɖetɔwo bɔnɔ le nɔ yí xonɔ nuxu so nɔviŋsu George Young nu. Ényi eŋɛnywidratɔ ejugodutɔ ci yí so Canada yí va ji nɔviwo kpɔ le Trinité. Anyi jilawo sɔ jijɔ xonɔ nuxu so Brown xomu ci wowa dɔ koɖo vayi yí wovayi ci Afrique de l’Ouest nu. Enu cɛwo pleŋ yí cucuŋ yí ŋtɔ kunuɖeɖedɔ lɔ ji ci ŋɖo exwe amɛwo.
EDƆ ŊKƆTƆWO
Eŋɛnywidrawema mìwo tɔwo xonɔ nuxu so ŋsukankan sɛnsɛnhawo, ajɔdoha amɛbatɔwo koɖo politikiha enuficifici watɔwo nu kanŋ le hwenɔnu. Ewɛ mɔ, le exwe 1936 mɛɔ, mɛ ciwo mɔ yewonyi Kristotɔwo ŋkɔnɔtɔwo vayi kpɔ Trinité cɛkpakpa lɔ yí nu ni mɔ yi le ɖo te Watch Tower wemawo pleŋ. Mìsɔ wema lɔwo wla keŋ yí kpɔtɔ zankɔ wo keke wovɔ. Mìsɔnɔ wema ciwo ji woŋwlɛn nu do kplanɔ kɔ yí gbemanɔ wema hwɛhwɛwo hwecinu mìdonɔ ha yí zɔnnɔ mɔ alo kunɔ keke sɔ dranɔ eŋɛnywi lɔ. Mìɖe kunu koɖo ehun ci tamɛ mɛgafonu le gbɛbɔbɔ ci yí so Tunapuna jugan lɔ mɛ yi keke texwe ciwo yí le azɔge nɔ Trinité ju lɔ. Evivi taŋ! Ŋsɛndoamu nujɔjɔ cɛwo na yí ŋwa ʒinʒindoshimɛ hwecinu ŋɖo exwe 16.
Ehun ci tamɛ mɛgafonu le gbɛbɔbɔ Tunapuna tɔ
Gbɔngbɔnmɛ cinɔ ci ŋxɔ so mìwo xomu gbɔ koɖo enujɔjɔ cɛwo na edroŋ mɔ manyi eŋɛnywidratɔ ejugodutɔ. Edro ŋtɔ́ kpɔtɔ le ŋmɛ hwecinu ŋyi Aruba le exwe 1944 mɛ le nɔviŋsu Edmund W. Cummings gbɔ. Eji jɔ mì sugbɔ ci amɛ amɛwo va wa Eŋwiɖoɖo lɔ koɖo mì le exwe 1945 mɛ. Le exwe ci yí kplɔɛ do mɛɔ, woɖo hamɛ ŋkɔtɔ le tɔdomɛnyigban lɔ ji.
Ci ŋɖe Oris ɔ, ŋtɔ agbe yoyu bu nɔnɔ
Le yi goduɔ, ŋɖe kunu nɔ anyi dɔmɛkpena Oris Williams le avomɛ. Oris dɔn nyɔ koɖoŋ mɔ yeadasɛ mɔ ye jixɔsewo nyɔ. Vɔ le Bibla nukplakpla ɖeka ci mìwa mɛɔ, ékpla enu ci tɛŋ Mawu Nyɔ lɔ nu yí wa ʒinʒindoshimɛ le 5 janvier 1947 mɛ. Le yiyi mɛɔ, mìɖo lɔnlɔn nɔ mìwonɔnɔwo yí vaɖe nɔnɔ. Étɔ emɔɖeɖedɔ lɔ wawa le novembre 1950 mɛ. Ci ŋɖe Oris ɔ, ŋtɔ agbe yoyu bu nɔnɔ.
SUMƆSUMƆDƆ DOJIJƆNAMƐ LE NIGERIA
Le exwe 1955 mɛɔ, woyɔ mì nɔ Gilead Suklu. Ci mìdradrado nɔ mɔnukpɔkpɔ cɛɔ, nyɛ koɖo Oris tashi mìwo dɔwo, mìsa axwe lɔ koɖo enu bu ciwo yí le mì shi yí so le Aruba. Le 29 juillet 1956-ɔ, mìxɔ Gilead Suklu 27-tɔ kunuɖewema yí wosɔ mì ɖaɖa Nigeria.
Mìwo koɖo Betɛli xomumɛtɔwo le Lagos, Nigeria le exwe 1957 mɛ
Ci Oris ɖo ŋwi enu ciwo yí jɔ vayiɔ, énu mɔ: “Yehowa gbɔngbɔn atɛnŋ akpedo amɛ nu yí atrɔdo cukaɖa ɖekpokpui nu le ejugoduŋɛnywidradradɔ lɔ mɛ. Tovo nɔ asunyɛɔ, ejugoduŋɛnywidradradɔ lɔ dedronɔ nyɛ sa ɖeeɖe o. Ŋjinɔ sa mɔ mìaɖo axwe yí aji viwo. Vɔ ŋvatrɔ anyi susu ci ŋdo jeshi mɔ eŋɛnywidradra lɔ ʒan kpataa. Hwecinu mìxɔ kunuɖewema lɔ le Gilead ɔ, ŋvale gbesɔsɔ hɔntɔn nɔ ejugoduŋɛnywidradradɔ lɔ. Ci mìjikɔ aɖo tɔjihun ci yí nyi Queen Mary mɛ asoɔ, Worth Thornton ci yí wanɔ dɔ koɖo nɔviŋsu Knorr, nu nɔ mì mɔ ‘Emɔ le kɔ nɔ mí!’ Égbenu kpi mɔ Betɛli yí mìayi sumɔ le. Ci ŋse ahan ɔ, egbɔjɔ lanmɛ nɔŋ yí ŋnu mɔ ‘Yipii!’ Vɔ ŋtrɔ anyi susu blaŋ yí valɔn Betɛli nɔnɔ. Woɖo dɔ vovovowo nɔŋ le Betɛli. Edɔ ci yí jɔ ji nɔŋ sugbɔ sɔwu yí nyi mɛdruwo xɔxɔ. Ŋlɔn amɛwo, yí edɔ cɛ wɛni mɔ ŋdonɔ go koɖo Nigeria nɔviwo ŋmɛŋmɛ. Amɛ sugbɔ zɔnnɔ mɔ va afizɔ nɔnɔ wo nu, enu cinɔkɔ nɔ wo yí shikɔ alo shive cinɔ wo. Enyinɔ jijɔ nɔŋ mɔ makpɔ wowo nu ʒanʒanwo gbɔ keŋ asɔ fa kɔn nɔ wo. Ecɛwo pleŋ nyi sumɔsumɔdɔ kɔkɔɛ wawa nɔ Yehowa yí ehɛnnɔ jijɔkpɔkpɔ vɛ nɔŋ.” Nyao yɔ, edɔdoashi ɖekpokpui na mìsɛnnɔ ku doji le gbɔngbɔnmɛ.
Exwe 1961 mɛɔ, mìwakɔ xomu bɔbɔ ɖeka le Trinité yí nɔviŋsu Brown nu enujɔjɔ ɖewo ciwo yí do jijɔ ni hwecinu ele Afrique. Yi goduɔ, nyɛŋ xo nuxu so lé mìsukɔgbɔ doji le Nigeria. Nɔviŋsu Brown sɔ alɔ kpla kɔ nɔŋ koɖo lɔnlɔn yí nu nɔ papa mɔ: “Johnny, dewa kunuɖeɖedɔ lɔ le Afrique kpɔ o, vɔ Woodworth yɛ wɛ!” Papa ɖoŋci mɔ: “Worth, yi dɔ lɔ ji! Yi ji!” Ŋsɛndoamunyɔ ciwo yí so mɛ ciwo yí sɛnkɔ Yehowa na nɔ exwe sugbɔ cɛwo gbɔ do ŋsɛn anyi dro mɔ mawa sumɔsumɔdɔ lɔ pleŋpleŋ.
William “Bible” Brown koɖo ashiɛ, Antonia, do ŋsɛn mì sugbɔ
Le exwe 1962 mɛɔ, mɔnukpɔkpɔ sun ŋshi yí ŋxɔ ekplanana bu na nɔ wleci amɛwo le Gilead suklu 37-tɔ lɔ mɛ. Nɔviŋsu Wilfred Gooch, ci yí nyi alɔjedɔwaxu Nigeria tɔ jikpɔtɔ yi suklu 38-tɔ yí wosɔɛ ɖaɖa Angleterre. Alɔjedɔwaxu Nigeria tɔ lɔ jikpɔkpɔ vanyi anyi gbannɔamɛji. Ŋsran nɔviŋsu Brown kpɔwɛ yí zɔn mɔ sugbɔ keŋ yí sɔ jeshi Nigeria nɔvi vevi lɔwo nywiɖe yí lɔn wo. Shigbe lé ele le eju ciwo enu dedo amɛ ji sugbɔ mɛ nɛɔ, enu sugbɔ ʒannɔ nɔvi lɔwo vɔ ci yí le wo shi jeŋ nɔ wo. Jijɔ ci wokpɔnɔ dasɛ petii mɔ denyi eho koɖo dɔkunuwo ji yí agbe ci nu gɔnmɛsese le nɔ te do o. Enu dedo wo ji o, gan jijɔ enyi mɔ wonɔnɔ mɛmiɖe, kɔkɔɛɖe yí vanɔ bɔbɔ lɔwo yí bubu nɔnɔ wo nu. Nɔ wogbɔgbɔ takpekpeganwoɔ, wowo domɛtɔ sugbɔ ɖonɔ ehun ganganwo koɖo bolekajawoa (wonyi ehun ciwo nu wowotɔwo trɔashi le yí xadamɛwo le hunhun nɔ wo). Woŋwlɛnnɔ enyɔ ciwo yí dɔnnɔ amɛwo susu va ehun lɔwo ji. Ðeka yí nyi: “Eshi ketekete yí vatrɔnɔ etɔsasa gangan.”
Nyɔnɔnwi teŋ yí nyɔ cɛ nyi! Egbla nyɛkuin ci yí mɛɖeka mɛɖeka dokɔ le veviɖe; nyɛ koɖo Oris sɔ mìwo tɔ kpedo Nigeria nɔviwo tɔ nu. Tovo nɔ États-Unis ɔ, Nigeria yí nyi jukɔn ŋkɔtɔ ci mɛ eŋɛnywidratɔwo hlɛnhlɛnmɛ yi 100 000 le exwe 1974 mɛ. Edɔ lɔ sɔ afɔ sugbɔ!
Hwecɛnu ci yí amɛ sugbɔ vakɔ nyɔnɔnwi lɔ mɛ yí jukɔn lɔ mɛ hwa tɔ ji so exwe 1967 yi 1970. Ewa wleci sugbɔ yí nɔvi ciwo yí le Biafra kpaxwe nɔ Niger tɔsasa lɔ degbeɖo ekacaca koɖo alɔjedɔwaxu lɔ o. Ele mɔ mìasɔ gbɔngbɔnmɛ ŋɖuɖu yi nɔ wo. Shigbe lé ŋnui le tɔtɔmɛ nɛɔ, to gbedodoɖa koɖo kankando Yehowa jiɔ, mìso tɔ lɔ zenɛniɖe.
Ŋɖonɔ ŋwi afɔku ciwo yí le Niger tɔ lɔ soso mɛ nywiɖe: sɔja xomɛvetɔ ciwo yí atɛnŋ awu mì, edɔ̀lele koɖo afɔku buwo. Esɛnnɔŋ sugbɔ nɔ mìje acɛkpakpa sɔjawo lɔmɛ, vɔ mìgbevɔnnɔ sugbɔ sɔwu nɔ mìje sɔja egufɔntɔ ciwo yí le Biafra kpaxwe lɔmɛ. Zandomɛ ɖekaɔ, ŋɖo aklo ci yí so Asaba yikɔ Onitsha yí so Niger tɔsasa lɔ hwecinu eɖɔ, keŋ yí yi do ŋsɛn ekán lɔ mɛ hamɛwo jikpɔtɔwo le Enugu. Le mɔzɔnzɔn bu mɛɔ, ŋva yi do ŋsɛn hamɛmɛshinshinwo le Aba fini wocinɔ zo le zanmɛ. Le Port Harcourt ɔ, mìkpa bɔbɔ ɖeka kpatakpata koɖo gbedodoɖa ɖo acɛkpakpa sɔjawo tɔ ecu dada koɖo Biafra sɔjawo le eju lɔ godu.
Bɔbɔ cɛwo le veviɖe, ɖo mìnanɔ kankandoji nɔvi lɔwo mɔ Yehowa lekɔ bu nɔ wo koɖo lɔnlɔn, mìgbenanɔ aɖaŋɖoɖowo kudo akpaɖekɛjimanɔmanɔ koɖo ɖekawawa nu. Nigeria nɔviwo tɛnŋ to ahwa sɛnŋsɛnŋ ŋtɔ́ mɛ koɖo ejidodo. Lɔnlɔn ci woɖo nɔ wowonɔnɔwo sɛnŋ wu jukɔn mɛ hwa lɔ yí ɖekawawa kpɔtɔ le wo mɛ. Mɔnukpɔkpɔ enyi mɔ mìkpedo wo nu le hwenu sɛnŋsɛnŋ ŋtɔ́wo mɛ!
Le exwe 1969 mɛɔ, wowa jukɔnwo domɛ takpekpe ci nyɔta yí nyi “Fafa le nyigban ji” le Yankee Stadium le New York. Nɔviŋsu Milton G. Henschel yí nyi takpekpe lɔ jikpɔtɔ yí ŋkpla nu sugbɔ so gbɔ, ɖo enyɛ yí nyi yi kpedonutɔ. Hwecinu ŋxɔ ekpla cɛ sɔ, ɖo le exwe 1970 mɛɔ, mìwa jukɔnwo domɛ takpekpe le Lagos le Nigeria ci nyɔta yí nyi “Mɛ ciwo yí ɖo edro nywi”. Yehowa yayra ɖekɛ yí na takpekpe cɛ je ji nywiɖe ɖo ahwa lɔ vɔ dejinjin o. Enyi enujɔjɔ kpɔŋsɛndoamɛji ɖeka ɖo egbe 17 mɛ yí wowɛ le yí amɛ 121 128 yí va. Nɔviŋsu Knorr, nɔviŋsu Henschel koɖo mɛ bu ciwo yí so États-Unis koɖo Angleterre vakpɔ ʒinʒindoshimɛ Kristotɔwo tɔ ci yí gangan sɔwu ci wowa so Pantekoti ŋkeke lɔ ji va ɖo egbɛ: amɛ 3 775 blebu yí wa ʒinʒindoshimɛ! Kpekpedonu ci ŋna le takpekpe cɛ mɛ tɛnŋ nyi hwecinu edɔwo nɔ ŋji wu le anyi gbe mɛ. Lé eŋɛnywidratɔwo va sukɔgbɔ doji wu nunu!
Amɛ 121 128 va Jukɔnwo domɛ takpekpe ci yí nyi “Mɛ ciwo yí ɖo edro nywi” ci wowa do egbe 17 mɛ, Ibogbe can le mɛ
Jijɔ enyi nɔŋ mɔ ŋnyi dɔjikpaha lɔ mɛdɔdɔ yí gbewa hamɛwo jijikpɔdɔ hweɖewonu le Afrique de l’Ouest wu exwe 30 ciwo ŋwa le Nigeria. Nɔ eŋɛnywidratɔ ejugodutɔ ɖe kpɔ mɔ wosɔ ɖe le mɛ ye yí gbedo ŋsɛn yeɔ, ejenɔŋ ni sugbɔ! Jijɔ gangan enyinɔ nɔŋ mɔ mana wo kankandoji mɔ wodeŋlɔbe wo o! Enu ci ŋkpla le edɔ cɛ wawa mɛ yí nyi mɔ nɔviwo domɛtɔ ɖekaɖeka ʒan eɖesɔlemɛ keŋ ayi ji asɛn Yehowa yí agbena ŋsɛn koɖo ɖekawawa akpɔtɔ anɔ Yehowa habɔbɔ lɔ mɛ.
Yehowa kpekpedonu ɖekɛ yí na mìto cukaɖa ciwo ahwa koɖo edɔ̀lele hɛn va mɛ. Mìkpɔnɔ Yehowa lɔ̀ gashiagamɛ. Oris nu mɔ:
“Cikeshi le mì amɛve zenɛniɖe. Gbeɖekaɔ, Worth bu do yiɖeki yí wokɔɛ yi dotoxwe le Lagos. Wonu nɔŋ mɔ taŋfuin daci agbe o, vɔ ŋdo akpe nɔ Mawu mɔ éci agbe! Ci etrɔva yiɖeki mɛɔ, éxo nuxu so Mawu Fyɔɖuxu lɔ nu nɔ doto ci yí kpɔkpɔ ji. Gabu mɛɔ, ŋkplɔ Worth yí ewa trɔtrɔyi nɔ mɛgan Nwambiwe ci yí nyi doto lɔ nɔ akpɔtɔ asɔ ɖe le Bibla mɛ. Éxɔ nyɔnɔnwi lɔ yí va nyi hamɛmɛshinshin le Aba. Nyɛ can ŋkpe do amɛ sugbɔ nu, malɛnu (musulman) sɛnŋwo can yí wovatrɔ mɛ ciwo sɔ wowoɖekiwo na Yehowa. Ejijɔ mì sugbɔ ci mìva jeshi Nigeria nɔviwo, wowo kɔnuwo koɖo wowo gbe yí mìgbelɔn wo sugbɔ.”
Enukplamu bu ke: Nɔ mìasɛn ku le gbɔngbɔnmɛ le ejugodudɔ cɛ mɛɔ, mìɖo aje agbla alɔn mìwo nɔviwo nɔ wowo kɔta tovo xesexese nɔ mìwo tɔ can.
WOÐEŊ NƆ EDƆ BUWO
Le exwe 1987 mɛɔ, wosɔ mì so Nigeria Betɛli yi tɔdomɛnyigban nyakpɔkpɔ Sainte-Lucie le Caraïbes, mìkpɔtɔnyi eŋɛnywidratɔ ejugodutɔwo vɔ mìdegbele Betɛli o. Edɔ nywi ɖeka enyi, vɔ mìdo go cukaɖa buwo. Tovo nɔ Afrique ci yí ŋsu ɖeka ɖenɔ nyɔnu sugbɔ leɔ, le Sainte-Lucie yɛɔ, asu koɖo ashi nɔnɔ ju alɔmale le se nu. Ŋsɛn ci yí le Mawu Nyɔ lɔ mɛ cucu Bibla nukplavi sugbɔ yí wowa trɔtrɔ ciwo ʒan.
Ŋlɔn Oris veviɖe le exwe 68 ci mìsɔ nɔ ju mɛ
Ci mìtɔ kpokpoɔ, Dɔjikpɔha lɔ sɔ lɔnlɔn yí ɖe mì va xexeɛ pleŋ mɛ dɔwaxu gan ci yí le Brooklyn, New York, États-Unis le exwe 2005 mɛ. Ŋdonɔ akpe nɔ Yehowa ŋkeke ɖeshiaɖe do nyɔnu nywi Oris ci ena ŋci. Ŋdatɛnŋ anu vevi ci ŋse ci mìwo ketɔnɔ eku ɖu ji le exwe 2015 mɛ o. Kpedonutɔ nywi koɖo nyɔnu lɔn-amɛ ci yí ɖo nɔnɔmɛ nywiwo yí enyi. Ŋluin veviɖe le exwe 68 ciwo mìwa do ju mɛ. Mìkpɔ mɔ enuvevi ciwo yí ana woakpɔ jijɔ le xomu koɖo hamɛ lɔ mɛ yí nyi bubu dodo mɛ ciwo yí le agbannɔamɛji tɔxuwo nu, enu sɔsɔ ke faa, amɛɖekisɔsɔhwe koɖo gbɔngbɔn lɔ ku sɛnsɛn dadasɛ.
Nɔ mìgbɔjɔ le gbɔngbɔnmɛɔ, mìkannɔdo Yehowa ji mɔ yɛakpedo mì nu mìayiji asin. Nɔ mìwakɔ ashitrɔtrɔwoɔ, mìkpɔnɔ mɔ enuwo nyɔnɔ doji gashiagamɛ. Vɔ enywitɔ lɔ le ŋkɔ gbɔkɔ!—Ezai 60:17; 2 Kor. 13:11.
Le Trinité koɖo Tobagoɔ, Yehowa yra edɔ ciwo anyi jilawo koɖo mɛbuwo wa, ɖo le kɔnŋta kpɛtɛkpɛtɛtɔ lɔ mɛɔ, amɛ 9 892 yí va nyɔnɔnwi lɔ mɛ. Le Arubaɔ, amɛ sugbɔ wa dɔ sɔ do ŋsɛn hamɛ ci mɛ yí ŋso le. Hamɛ 14 ciwo yí jikɔ doji yí le tɔdomɛnyigban ŋtɔ́ ji ɖɛ yɛ. Sɔ kudo Nigeria nuɔ, eŋɛnywidratɔwo sugbɔ doji keke vanyi amɛ ahwa gangan 381 398. Le Sainte-Lucie tɔdomɛnyigban jiɔ, amɛ 783 yí le Yehowa Fyɔɖuxu lɔ kpaxwe.
Egbɛɔ, ŋɖo exwe 90 to nu. Ehajiji Wema 92:14 nu so mɛ ciwo yí le Yehowa xwemɛ nu mɔ: “Nɔ́ wo shin can ɔ, wo a kpɔtɔ zɛnnɔ shigbe edevi fɛnfin kpɔ lanmɛ ɛnɛ.” Ŋdonɔ akpe do agbe ci ŋnɔ le Yehowa sumɔsumɔdɔ lɔ mɛ nu. Kristotɔwo cinɔ xɔafi ci ŋxɔ do ŋsɛnŋ yí ŋsumɔ Yehowa pleŋpleŋ. Lɔnlɔn egbejinɔnɔtɔ Yehowa tɔ na yi ŋshin “wlawlawla le gbadonu nɔ [anyi] Mawu sɛnxu.”—Eha. 92:13, nwt.
a Kpɔ Réveillez-vous! 8 mars 1972, kpa. 24-26.