Agbenɔnɔ koɖo sumɔsumɔdɔ bɔbɔ nukplawema nyɔsoxuwo
5-11 MARS
MAWU NYƆ MƐ DƆKUNUWO | MATIE 20-21
“Amɛ ɖekpokpui ci yí jijiɛ mɔ yeanyi amɛ gangantɔ le mí mɛɔ, le trɔ edɔdɔvi nɔ mí”
nwtsty enyɔtakankanwo
Afi mɛ
Afi ɖewo nɔnɔ mɔtu shigbe ci yí le elɛ hannɛ. Enusatɔwo sɔnɔ wowo nuwo danɔ do emɔ lɔ tu ci yí na emɔ lɔ jannɔ. Amɛ ciwo yí nɔnɔ eju lɔ mɛ atɛnŋ axwle enuɖanu nywiwo, shigbe mɔ zeviwo, kpanu vehowo, koɖo enu ciwo yí woji so boji zeɖeka yí hɛn va afi lɔ mɛ. Ci yí mashinnifanu ɖe deli hwenɔnuɔ, eʒan mɔ amɛwo ayinɔ afi lɔ mɛ ŋkeŋke yí axwlenɔ enuɖanuwo. Enuxwletɔwo atɛnŋ ase enujɔjɔwo so enusatɔwo alo mɛ ciwo yí va afi lɔ mɛ gbɔ, ɖeviwo atɛnŋ amukɔ munu, yí mɛ ciwo shi yí edɔwaɖu deleɔ, nɔnɔ te le hunnɔ keŋ asɔ jikɔ dɔ. Le afi lɔ mɛɔ, Yesu da edɔ̀ nɔ dɔ̀nɔwo yí Pɔlu can ɖe kunu le nɔ. (Edɔ 17:17) To akpo nɔ enu cɛwoɔ, esekplamɛtɔ koɖo farizitɔ egoyitɔwo jinɔ mɔ woado jeshi yewo yí adonɔ gbe nɔ yewo le texwe ciwo yí amɛwo sunɔgbɔ le.
nwtsty enumɛɖeɖe buwo kudo Mt 20:20, 21 nu
Zebede ashiɛ koɖo eviɛ ŋsuviwo: Eyi nyi apostolo Ʒaki koɖo Ʒan nɔlɔ. Le ɖekawawa mɛ koɖo Maki xolɔlɔ lɔɔ, Ʒaki koɖo Ʒan nyi mɛ ciwo yí ba Yesu. Wowo yí le godu nɔ enubiɔbiɔ lɔ, vɔ woto wowo nɔ Salome, ci yí nyi Yesu tashiɛ ji.—Mt 27:55, 56; Mk 15:40, 41; Ʒan 19:25.
ɖekatɔ á le emiɔn mɛ yí amɛvetɔ á le ɖushi mɛ nɔ eo: Texwe lɔwo koɖo ve nyi bubu koɖo acɛkpakpa tɔxu, vɔ bubu gangantɔ tɔxu yí nyi ɖushi mɛ.—Eha 110:1; Edɔ 7:55, 56; Rɔm 8:34.
nwtsty enumɛɖeɖe buwo kudo Mt 20:26, 28 nu
sumɔvi: Alo “edɔdɔvi.” Bibla zannɔ Grɛki nyɔgbe di·aʹko·nos kabakaba yí sɔ hɛnnɔ susu yi mɛ ciwo yí yi ji yí wanɔ hwashidɔ nɔ mɛbuwo. Wozan enyɔgbe lɔ kudo Yesu nu (Rɔm 15:8), kudo sumɔvi alo edɔdɔvi yi tɔwo nu (1Kor 3:5-7; Kol 1:23), kudo sumɔsumɔdɔwatɔwo (Fili 1:1; 1Tim 3:8), axomɛdɔwaviwo (Ʒan 2:5, 9), koɖo fyɔhadɔwatɔwo nu (Rɔm 13:4).
de va mɔ wo a sumɔ Eye o, vɔ E va mɔ ye a sumɔ amɛwo: Alo “wodasumɔ ye o, vɔ yeasumɔ.”
Bibla mɛ nuxɔafiwo jiji
nwtsty enumɛɖeɖe bu kudo Mt 21:9 nu
Mìɖe kuku, hwlɛn . . . gan: Yi gɔnmɛɖeɖe tiin yí nyi “Hosanna.” Grɛki nyɔgbe cɛ so Ebre nyɔgbe ɖeka ci gɔnmɛ yí nyi “mìɖe kuku, hwlɛn . . . Gan” mɛ. Le elɛɔ, wozan enyɔgbe lɔ yí sɔ ɖe kuku nɔ Yehowa nɔ ana ejiɖuɖu alo ahwlɛn amɛ gan. Woagbetɛnŋ aɖe yi gɔnmɛ mɔ, “mìɖe kuku, míhwlin gan.” Le yiyi mɛɔ, wovazannɔ enyɔgbe lɔ nɔ egbedodoɖa koɖo kanfukanfu. Wokpɔ Ebre nyɔgbe lɔ le Ehajiji Wema 118:25,—ci yí nyi akpa ɖe nɔ aleluya ha ci wojinɔ kabakaba le Paki hwenu. Eyi taɖo enyɔgbe lɔ va susu mɛ nɔ amɛwo fafɛɖe hwenɔnu. Emɔ ɖeka ci ji Mawu to yí ɖo gbedodoɖa ŋtɔ́ nu yí nyi Davidi Vi lɔ fɔnfɔn so ku. Le Mt 21:42 mɛɔ, Yesu ŋtɔ yɔ enyɔ so Ehajiji Wema 118:22, 23 mɛ yí zin kudo Mɛsia lɔ nu.
Davidi Vi: Enyɔgbe lɔ dadasɛ mɔ wodo jeshi Yesu mɔ yi so Davidi jijimɛviwo mɛ yí gbenyi Mɛsia ci nyɔ wonu ɖɛ.
jy-EW 244 mm. 4-6
Yesu Zã Gboti Tsɔ Fia Nu Tso Xɔse Ŋu
Gake nu ka tae Yesu na atia yrɔ? Eɖe susu si tae la fia esi wògblɔ be: “Vavã mele egblɔm na mi be: Ne xɔse le mia si, eye mieke ɖi o la, menye nu si mewɔ gboti la ɖeɖe koe miawɔ o, ke boŋ ne miegblɔ na to sia be, ‘Ho nàyi aɖadze atsiaƒu me’ la, ava eme. Eye ne xɔse le mia si la, nu sia nu si miado gbe ɖa abia la, miaxɔe.” (Matie 21:22, 23) Eƒe nya siawo nye gbetete ɖe nya si wògblɔ va yi be xɔse ate ŋu ana to naho la dzi.—Matie 17:20
Yesu to ale si wòna gbotia yrɔ dzi wɔ kpɔɖeŋu na ale si wòhiã be woaxɔ Mawu dzi ase. Egblɔ be: “Nu siwo katã miedoa gbe ɖa biana la, mixɔe se be miexɔ wo xoxo, ekema woasu mia si.” (Maki 11:24) Nufiame vevi kae nye esi wònye na Yesu yomedzelawo katã! Esia sɔ na eƒe apostoloawo koŋ le esi woava to dodokpɔ sesẽwo me kpuie ta. Gake ƒomedodo bubu hã le gbotia ƒe yɔyrɔ kpakple xɔse akuakua ƒe ame si nɔnɔ dome.
Israel dukɔa ɖi gboti sia si ƒe dzedzeme flua ame la. Dukɔ sia bla nu kple Mawu, eye le gotagome la, wodzena abe ame siwo léa eƒe Sea me ɖe asi ene. Gake dukɔa me tɔ akpa gãtɔ nye xɔsemanɔsitɔwo, eye wometsea ku nyuiwo o. Wogbe Mawu ƒe Vi la gɔ̃ hã! Eya ta esi Yesu na gboti matsekua yrɔ la, enɔ nu si ava do tso eme na dukɔ matseku sia si si xɔse mele o la ɖem fia.
12-18 MARS
MAWU NYƆ MƐ DƆKUWO | MATIE 22-23
“Wa do ese amɛve ciwo yí nyi gangantɔwo ji”
nwtsty enumɛɖeɖe bu kudo Mt 22:37; nwt nu
eji: Nɔ wozan enyɔgbe cɛ le kpɔwɛnyɔnunu mɛɔ, ékunɔdo amɛnyinyi xomɛtɔ pleŋpleŋ nu. Nɔ wozin bɔ do “ese” koɖo “susu” nuɔ, gɔnmɛsese koŋ ɖe vanɔnɔ nu yí éhɛnnɔ susu yi seselelanmɛ sɛnŋsɛnŋ ci yí cucunɔ amɛ yí wowanɔ ŋɖe, edrowo alo seselelanmɛwo ji. Denyi gɔnmɛsese ɖekɛ ŋmɛ yí le enyɔgbe amɛtɔn ciwo yí wozan le elɛ (eji, ese, susu) nu o, vɔ eɖeɖoɖemɛ susuwo yí wonyi. Wotɛ gbe do ji veviɖe mɔ, lɔnlɔn pleŋpleŋ ɖoɖo nɔ Mawu ʒan.
ese: Alo “amɛ lɔ pleŋ.”
susu: Ecɛ nyi enujikpekpe susu mɛ tɔ. Mɛɖe atɛnŋ azan enujikpekpe susu mɛ tɔ yi tɔ asɔ jeshi Mawu yí ana lɔnlɔn ci eɖo ni ashin doji. (Ʒan 17:3, gɔnmɛnuŋwlɛnŋwlɛn; Rɔm 12:1) Le enyɔ ci woyɔ le 2 Ese Wema 6:5 mɛɔ, Ebregbe nuŋwlɛnŋwlɛn xoxwitɔwo zannɔ enyɔgbe amɛtɔn, ‘eji, ese, koɖo ŋsɛn.’ Ele ahan gan, sɔ koɖo Matie xolɔlɔɔ, shigbe lé eze le Grɛki mɛ hannɛɔ, wozan enyɔgbe “susu” do “ŋsɛn” tɔxu. Atɛnŋ anyi enu sugbɔ yí dɔ yí wozan enyɔgbe vovovo cɛwo. Ŋkɔtɔ, ci yí Ebregbe xowitɔ deɖo enyɔgbe ɖe koŋ nɔ susuɔ, wozannɔ Ebre nyɔgbe eji kabakaba do dumɛ nɔ susu. Nɔ wozan enyɔgbe lɔ le kpɔwɛnyɔnunu mɛɔ, éhɛnnɔ susu yi amɛnyinyi xomɛtɔ pleŋpleŋ ji, ci mɛ yí amɛ lɔ nububukpɔwo, yi seselelanmɛwo, yi nuwanawo koɖo enu ciwo yí cucuini yí ewanɔ nu le. (2Ese 29:4; Eha 26:2; 64:6; kpɔ enumɛɖeɖe kudo eji nu le kpukpui cɛ mɛ.) Eyi taɖo, fini yí Ebregbe nuŋwlɛnŋwlɛnwo zan enyɔgbe “eji” leɔ, Grɛki Septante zannɔ enyɔgbe “susu” ci yí sɔ koɖyi. (Gɔnm 8:21; 17:17; Elo 2:10; Ezai 14:13) Enubu ci yí na Matie zan Grɛki nyɔgbe “susu” do “ŋsɛn” tɔxu hwecinu yí eyɔkɔ enyɔ so 2 Ese Wema 6:5 mɛ yí nyi mɔ, Ebre nyɔgbe ci gɔnmɛ yí woɖe mɔ “ŋsɛn [alo, “agbe ŋsɛn” gɔnmɛnuŋwlɛnŋwlɛn]” atɛnŋ akudo ŋsɛn ci yí le amɛ shi alo enujikpekpe susu mɛ tɔ nu. Eɖekpokpuiɖe ci enyiɔ, eɖeɖoɖemɛ susu cɛ ciwo yí le Ebre koɖo Grɛki nyɔgbewo mɛ atɛnŋ akpedo mì nu yí mìadre enu ci yí taɖo nɔ woyɔ enyɔgbe le Ese Wema amɛvetɔ mɛɔ, Eŋɛnywi wema ŋwlɛntɔwo dezannɔ enyɔgbe ɖekɛ ŋmɛ pɛpɛpɛ o.
nwtsty enumɛɖeɖe bu kudo Mt 22:39 nu
amɛvetɔ lɔ: Le Matie 22:37 mɛɔ, ɖoŋci ci yí Yesu na Farizitɔ lɔ li sa, vɔ Yesu yi ŋkɔ wu enyɔbiɔse ŋkɔtɔ lɔ yí yɔ ese amɛvetɔ lɔ. (1 Ese 19:18) Éwɛ ahan yí sɔ kplakɔ nu mɔ ese amɛve lɔwo bla do nɔnɔ nu, yí wocu Ese koɖo enyɔnuɖɛwo pleŋ do wo ji.—Mt 22:40.
ao kpena: Grɛki nyɔgbe “ao kpena” (gɔnmɛɖeɖe tiin yí nyi mɛ ci yí sɔ eo gbɔ) atɛnŋ akudo ao xwexatɔwo koɖo mɛbuwo nu. Atɛnŋ ahɛn susu yi mɛɖekpokpui ci yí mɛɖe le ekacaca mɛ koɖo ji.—Lk 10:29-37; Rɔm 13:8-10.
nwtsty enumɛɖeɖe bu kudo Mt 22:40 nu
Ese lɔ . . . enyɔnuɖɛtɔ lɔwo nyɔwo: “Ese lɔ” hɛnnɔ susu yi Bibla wema ci yí so Gɔnmɛjeje Wema va yi Ese Wema amɛvetɔ ji. “Enyɔnuɖɛtɔ lɔwo nyɔwo” hɛnnɔ susu yi Ebre Ŋwlɛnŋwlɛn nyɔnuɖɛ wema lɔwo ji. Ele ahan gan, nɔ woyɔ enyɔgbe cɛwo dojuɔ, enyɔ lɔ kunɔdo Ebre Ŋwlɛnŋwlɛn lɔwo pleŋ nu.—Mt 7:12; 22:40; Lk 16:16.
kudo: Grɛki dɔwanyɔ cɛ gɔnmɛɖeɖe tiin yí nyi “sɔ ku do nu.” Wozin le kpɔwɛnyɔnunu mɛ le elɛ mɔ “enu ci nu wogo do, gɔnmɛɖokpe.” Yesu dasɛ mɔ denyi Ese amɛwo lɔwo ɖekɛ yí wocu do lɔnlɔn ji o, vɔ Ebre Ŋwlɛnŋwlɛn lɔwo pleŋ yí wocu do lɔnlɔn ji.—Rɔm 13:9.
Bibla mɛ nuxɔafiwo jiji
nwtsty enumɛɖeɖe bu kudo Mt 22:21 nu
enu ci yí nyi Sezatɔ sɔ jo nɔ Seza: Wogbekpɔ ɖoŋci Yesu tɔ cɛ le Maki 12:17 koɖo Luiki 20:25 mɛ, eyi nyi enyɔ kuɖeka kpaŋ ci yí kudo Rɔma fyɔ nu. “Seza nuwo” nyi efɛn ci yí wocunɔ do eta nɔ edɔ ci yí acɛkpakpa lɔ wa, bubu koɖo shishi ɖosɛnxu, ciwo yí acɛkpakpa lɔ je nɔ.—Rɔm 13:1-7.
asɔ ci yí nyi Mawutɔ sɔ jo nɔ Mawu: Ecɛ nyi sɛnsɛn koɖo eji pleŋ, lɔnlɔn amɛ lɔ pleŋ tɔ, koɖo tonusese pleŋpleŋ le egbejinɔnɔ mɛ.—Mt 4:10; 22:37, 38; Edɔ 5:29; Rɔm 14:8.
nwtsty enumɛɖeɖe bu kudo Mt 23:24 nu
míwo ciwo yí fyɔnnɔ enuzozui hwɛhwɛwo gan yí nunɔ esɔkpotɔnɔ: Enuzozui hwɛhwɛwo koɖo esɔkpotɔnɔwo nyi enuwawa makɔmakɔ hwehwetɔ koɖo gangantɔ ciwo yí Izraɛliviwo jeshi. (1Ese 11:4, 21-24) Yesu zan labalu lɔ yí nukɔ mɔ, sɛnsɛn ŋkɔnɔtɔwo fyɔnnɔ enuzozuiwo le wowo hawo mɛ yí sɔ danasɛ mɔ yewowakɔ do kɔnuwo ji, vɔ yí tashi enu vevitɔ ciwo yí le ese lɔ mɛ daɖɛ; enuwana cɛ le shigbe mɔ esɔkpotɔnɔ nunu hannɛ.
19-25 MARS
MAWU NYƆ MƐ DƆKUWO | MATIE 24
“Kpɔtɔ anɔ zanŋte le gbɔngbɔnmɛ le ŋkeke godugodutɔwo mɛ”
it-1-F 112 par. 10
Lɔnlɔn
Lɔnlɔn atɛnŋ aci. Ci yí Yesu xokɔ nuxu so enu ciwo yí avajɔ le esɔmɛ nuɔ, énu mɔ amɛ sugbɔ ciwo yí nunɔ mɔ yewoxɔ Mawu ji se lɔnlɔn (a·gaʹpe) avaci. (Mt 24:3, 12) Apostolo Pɔlu nu mɔ gaxoxo sɛnŋsɛnŋ ciwo yí gbɔkɔ jeshidu ɖeka yí nyi mɔ amɛwo ‘alɔn eho.’ 2Tim 3:1, 2) Eze petii mɔ atɛnŋ ajɔ mɔ mɛɖe aɖe ŋkuvi so gɔnmɛɖose jɔjɔɛ lɔwo ji ci atɛnŋ ana yí lɔnlɔn ci eɖo sa afa. Ecɛ dasɛ lé ele veviɖe do mɔ woasɔ lɔnlɔn do dɔwawa mɛ yí ana ashinkɔ doji to tamɛbubukpɔ so Mawu Nyɔ lɔ nu ji, yí anɔnɔ agbe asɔ koɖo yi gɔnmɛɖosewo.—Efe 4:15, 22-24.
w99-F 11/15 19 mm. 5
Míwanɔ do enu ciwo pleŋ Mawu biɔ so mí shi jia?
5 Kudo gaxoxo sɛnŋsɛnŋ ci mɛ yí mì le nuɔ, Yesu Kristo nu mɔ: “Shigbe lé hanci yí e jɔ le Nowe ŋkeke ji ɛnɛ ɔ, nɛnɛ ke yí a gbe va jɔ le Amɛagbetɔ Vi lɔ vava hwenu nɛ. Le ŋkeke hunnɔtɔ ciwo yí do ŋkɔ nɔ etɔɖɔɖɔ ji ɔ, wo le enu ɖukɔ yí nunuɔ, wo ɖeɖeɛ asu alo nyɔlun, yí amɛwo sɔ wowo vi nyɔlunviwo nɔ asu keke nanɔ hwecinu yí Nowe va yi ɖo tɔjihun daka gangan lɔ mɛ. Amɛ hunnɔwo de jeshi ŋɖe ɖɛ so enu ci yí jɔjɔ nu keke nanɔ hwecinu yí etɔɖɔɖɔ lɔ va yí kplɔ wo keŋkeŋ hɛn yi o. Nɛnɛ hanci lɔ ke yí a va jɔ le Amɛagbetɔ Vi lɔ vava hwenu nɛ.” (Matie 24:37-39). Denyi enudɔndɔn yí enyi mɔ woaɖu nu yí anu aha le dredrenu o; Mawu yí ɖo alɔlele yɛ ɖɛ. (Gɔnmɛjeje Wema 2:20-24). Ele ahan gan, nɔ mìvakpɔɛ mɔ edɔwawa alo agbe mɛ dɔwo vanyi enu tajitɔwo nɔ mìɔ, taŋfuin anyɔ mɔ mìado gbeɖaɖa so nu. Yehowa atɛnŋ akpedo mì nu yí mìakpɔtɔ asɔ Fyɔɖuxu lɔ nuwo ɖokɔ texwe ŋkɔtɔ, awa enunywi koɖo enu ciwo yí Mawu biɔ so mì shi.—Matie 6:33; Rɔmatɔwo 12:12; 2 Korɛntitɔwo 13:7.
jy-EW 259 mm. 5
Apostoloawo Bia Dzesi
Egblɔ be ele be yeƒe nusrɔ̃lawo nanɔ ŋudzɔ, woanɔ mo xexi, eye woanɔ dzadzraɖoɖi. Yesu gado lo bubu tsɔ te gbe ɖe nuxlɔ̃ame ma dzi ale: “Minya esia be: Ne ɖe aƒea tɔ anya zã ƒe gaƒoƒo si dzi fiafitɔ ava la, anye ne anɔ ŋudzɔ, eye maɖe mɔ woadze kpɔ age ɖe eƒe me o. Esia ta miawo hã minɔ dzadzraɖoɖi, elabena Amegbetɔvi la gbɔna le gaƒoƒo si miesusu be eya dzie wòava o la dzi.”—Matie 24:43, 44
Bibla mɛ nuxɔafiwo jiji
nwtsty enumɛɖeɖe bu kudo Mt 24:8 nu
tɔtɔmɛ nɔ vevisesewo: Grɛki nyɔgbe lɔ hɛn susu yi vevisese gangan ci yí vanɔ nyɔnu ji le evijiji hwenu. Ci yí wozin le lɛ yí sɔ hɛn susu yi xaxa, vevisese, koɖo efunkpekpe jiɔ, atɛnŋ adasɛ mɔ cukaɖa koɖo efunkpekpe lɔwo asukɔgbɔ doji, avakɔ eɖekplɔɖedo, asɛnkɔŋ doji yí ani jinjin ɖe le hwenu ci yí adoŋkɔ nɔ efunkpekpe gangan ci nyɔ wonu le Mt 24:21 mɛ.
nwtsty enumɛɖeɖe bu kudo Mt 24:20 nu
vuvɔ gamɛ: Eshijaja ganganwo, eshixɔaxwewo, koɖo fafa ciwo yí ani hwenɔnu atɛnŋ adɔ yí agbɔnnu mɔ woaxɔ emɔ, akpɔ enuɖuɖu koɖo nɔxu.—Ezra 10:9, 13.
le sabatigbe: Le nyigbanmama ɖewo mɛ shigbe Ʒuda hannɛɔ, ese ci wodo kudo sabatigbe nu atɛnŋ ana yí agbɔnnu mɔ mɛɖe azɔn emɔ jinjin koɖo agbanwo; gbesɔ kpedo nuɔ, eju lɔ gbowo nɔnɔ cucu le sabatigbe.—Kpɔ Edɔ 1:12 koɖo megbenya. B12.
26 MARS–1 AVRIL
MAWU NYƆ MƐ DƆKUNUWO | MATIE 25
“Mí nɔ zanŋte”
Bibla mɛ nuxɔafiwo jiji
w15-EW 3/15 27 mm. 7
Kpe Asi Ðe Kristo Nɔviwo Ŋu Nuteƒewɔwɔtɔe
7 Egbea míese alẽwo kple gbɔ̃wo ŋuti lododoa gɔme nyuie. Míenyae be “Amegbetɔvi la” alo ‘Fia la’ ye nye Yesu. Fia la ‘nɔviwoe’ nye ame siwo wotsɔ gbɔgbɔ kɔkɔe si ami na siwo aɖu fia kple Yesu le dziƒo. (Rɔmatɔwo 8:16, 17) “Alẽawo” kple ‘gbɔ̃awoe’ nye dukɔwo katã me tɔwo. Woadrɔ̃ ʋɔnu wo le xaxa gã la ƒe nuwuwu lɔƒo, eye xaxa ma adze egɔme kpuie. Eye míenyae be ale si amewo wɔ nu ɖe amesiamina siwo kpɔtɔ le anyigba dzi ŋu dzie Yesu anɔ te ɖo adrɔ̃ ʋɔnu wo. Míeda akpe na Yehowa be ekpe ɖe mía ŋu vivivi be míeva se lododo sia kple bubu siwo le Matie eta 24 koɖo 25 me la gɔme!
w09-EW 10/15 16 mm. 16-18
“Xɔ̃nyewoe Mienye”
16 Ne èle mɔ kpɔm be yeava nɔ agbe le anyigba dzi le Mawu Fiaɖuƒea te la, nu kae nàwɔ atsɔ aɖe xɔlɔ̃wɔwɔ si le mia kple Kristo nɔviwo dome afia? Na míalé ŋku ɖe mɔ etɔ̃ ko ŋu kpɔ. Gbã, to gomekpɔkpɔ le gbeƒãɖeɖedɔa me kple dzi blibo me. Kristo de se na nɔviawo be woaɖe gbeƒã nya nyuia le anyigba blibo la dzi. (Matie 24:14) Ke hã, nu ate Kristo nɔvi susɔe siwo le anyigba dzi egbea la ŋu nenye be woawo ɖeɖee atsɔ agbanɔamedzi ma woƒe zɔhɛ alẽ bubuawo ƒe kpekpeɖeŋu manɔmee. Le nyateƒe me la, ɣesiaɣi si alẽ bubuwo ƒe ha la me tɔwo kpɔ gome le gbeƒãɖeɖedɔa me la, wole kpekpem ɖe Kristo nɔviwo ŋu be woawɔ dɔ kɔkɔe si wode asi na wo la ade goe. Kluvi nyateƒetɔ kple aɖaŋudzela ƒe ha la kpɔa ŋudzedze ɖe nuwɔna sia si nye xɔlɔ̃wɔwɔ ɖeɖe fia la ŋu ale gbegbe, abe ale si ko Kristo ŋutɔ hã kpɔa ŋudzedze ɖe eŋui ene.
17 Mɔ evelia si dzi alẽ bubuwo ƒe ha me tɔwo tona kpena ɖe Kristo nɔviwo ŋue nye ale si wonaa gakpekpeɖeŋu tsɔ doa alɔ gbeƒãɖeɖedɔae. Yesu de dzi ƒo na eƒe nusrɔ̃lawo be woatsɔ “kesinɔnu madzɔmadzɔwo” adze xɔlɔ̃woe na wo ɖokuiwo. (Luiki 16:9) Esia mele fiafiam be míate ŋu aƒle xɔlɔ̃dzedze Yesu alo xɔlɔ̃dzedze Yehowa o. Ke boŋ to míaƒe nunɔamesiwo tsɔtsɔ do alɔ Fiaɖuƒea ƒe nuwo dzi la, míeɖoa kpe xɔlɔ̃wɔwɔ kple lɔlɔ̃ si le mía si na wo la dzi, menye to nyagbɔgblɔ ɖeɖe ko me o, ke boŋ to “nuwɔna kple nyateƒe” me. (1 Ӡan 3:16-18) Míenaa gakpekpeɖeŋu ma ne míekpɔa gome le gbeƒãɖeɖedɔa me, ne míedzɔa nu hena míaƒe kpekpewɔƒewo tutu kple wo dzadzraɖo, eye míedzɔa nu hena xexea me katã ƒe gbeƒãɖeɖedɔa. Míaƒe nudzɔdzɔa ɖale sue alo lolo o, kakaɖedzi le mía si be Yehowa kple Yesu siaa kpɔa ŋudzedze ɖe ame siwo naa nu kple dzidzɔ la ŋu.—2Kor 9:7.
18 Mɔ etɔ̃lia si dzi míetona ɖenɛ fiana be míenye Kristo xɔlɔ̃woe nye ale si míewɔa nu wòwɔa ɖeka kple mɔfiame siwo hamemetsitsiwo naa mí. Gbɔgbɔ kɔkɔe lae ɖo ŋutsu siawo le Kristo ƒe mɔfiafia te. (Efe 5:23) Apostolo Paulo ŋlɔ bena: “Miɖo to ame siwo le ŋgɔ xɔm le mia dome la, eye mibɔbɔ mia ɖokui.” (Ebre 13:17) Ɣeaɖewoɣi la, Biblia me mɔfiame siwo hamemetsitsi siwo le míaƒe hamea me naa mí la dzi wɔwɔ ate ŋu asesẽ na mí. Ate ŋu adzɔ be míenya woƒe gbɔdzɔgbɔdzɔwo, eye esia awɔe be míaxɔ woƒe aɖaŋuɖoɖowo nyuie o. Ke hã, edze Kristo, si nye hamea ƒe Ta la, ŋu be yeazã ŋutsu madeblibo siawo. Eya ta ale si míewɔa nu ɖe woƒe ŋusẽ ŋui la kpɔa ŋusẽ ɖe xɔlɔ̃wɔwɔ si le mía kple Kristo dome la dzi tẽe. Ne míeŋea aɖaba ƒua hamemetsitsiwo ƒe gbɔdzɔgbɔdzɔwo dzi, eye míetsɔa dzidzɔ wɔna ɖe woƒe mɔfiamewo dzi la, míeɖoa kpe lɔlɔ̃ si le mía si na Kristo la dzi.