Agbenɔnɔ koɖo sumɔsumɔdɔ bɔbɔ nukplawema nyɔsoxuwo
7-13 JANVIER
MAWU NYƆ MƐ DƆKUNUWO | EDƆWAWAWO 21-22
“Yehowa dro le nyi wawa”
bt-F 177-178 mm. 15-16
“Yehowa dro le nyi wawa”
15 Hwecinu Pɔlu le Filipu gbɔɔ, mɛdru vevi bu ci yí tɔ mɔ Agabu va. Mɛ ciwo yí bɔ do Filipu xomɛ jeshi Agabu ɖɛ mɔ yinyi enyɔnuɖɛtɔ, ɖo énu eju gangan ɖeka ci yí to le Klodu cɛkpakpa hwenu nyɔ ɖɛ. (Edɔwawawo 11:27, 28) Taŋfuin woabiɔ wowoɖekiwo se mɔ: ‘Nyi yí dɔ Agabu va yɛɔ? Eŋɛdu ci ehɛn vɛɔ?’ Ci wokpɔɛkɔ juun ɔ, ésɔ Pɔlu gojiblanu (atra alo enuguigui) ci yí nyi avɔn trɛlɛ ci mɛ woatɛnŋ asɔ eho koɖo nubuwo do, yí wosɔ blanɔ do alin mɛ. Agabu sɔ egojiblanu lɔ bla afɔ koɖo alɔwo nɔ yiɖeki. Le yi goduɔ, édo ŋɛ sɛnŋsɛnŋ ɖeka mɔ: “Gbɔngbɔn kɔkwɛ nu nɔ ŋ mɔ, ‘Le Ʒeruzalɛmu Ʒuifuwo a bla ŋsu ci yí ɖo gojiblanu cɛ do ke. Wo sɔɛ yì do alɔ̀mɛ nɔ amɛ manyiƷuifuwo.’ ”—Edɔwawawo 21:11.
16 Enyɔnuɖɛ lɔ ɖo kpe yi ji mɔ, Pɔlu ɖo ayi Ʒeruzalɛmu. Égbedasɛ mɔ, Pɔlu kunuɖeɖe nɔ Ʒuifuwo ana woasɔɛ “do alɔ̀mɛ nɔ amɛ manyiƷuifuwo.” Enyɔnuɖɛ lɔ wa dɔ do mɛ ciwo yí le hunnɔ ji sugbɔ. Luiki ŋwlɛn mɔ: “Mìwo pleŋ mì se enyɔ lɔwo. Éyi mìwo koɖo Yesu dokplɔtɔ buwo ɖe kuku nɔ Pɔlu mɔ ŋgbe yì Ʒeruzalɛmu o. Vɔ, Pɔlu ɖoŋci nɔ wo mɔ, ‘Nyi yí taɖo mí le avin fankɔ ɔ? Nyi yí taɖo mí nana vevisese ŋ ɔ? Ŋ le gbesɔsɔ mɔ wo le blaŋ le Ʒeruzalɛmu. Ŋ le gbesɔsɔ can a ku do Axwetɔ Yesu ŋkɔ tamɛ!’ ”—Edɔwawawo 21:12, 13.
bt-F 178 mm. 17
“Yehowa dro le nyi wawa”
17 Kpɔ enujɔjɔ lɔ le susu mɛ. Nɔviwo, ciwo mɛ Luiki can le gbe nɔ Pɔlu mɔ yiŋgbeyi o. Mɛɖewo le avin fankɔ. Eɖesɔlemɛnamɛ ci woɖo nɔ Pɔlu na esɔ xomɛfafa nu nɔ wo mɔ ‘wogbɔjɔkɔ ye le ji mɛ,’ alo shigbe lé Bibla gɔnmɛɖeɖe bu ɖewo ɖe gɔnmɛ nɔ Grɛki nyɔgbe lɔ hannɛɔ, énu nɔ wo mɔ ‘wonana vevisese’ ye. Ele ahan gan, gbeta koŋ enyi esɔ. Shigbe lé ewa nu do le Tiru hannɛɔ, dena yí avin koɖo kukuɖeɖe nɔvi lɔwo tɔwo na egbɔjɔ o. Vɔ édre enu ci yí taɖo eɖo ayi mɛ nɔ wo! Gbetasɔsɔ gligaan koɖo edɔngbegbe gangan teŋ yí nyi cɛ! Shigbe lé Yesu wɛ doŋkɔ ni hannɛɔ, Pɔlu ɖui koŋ mɔ yeayi Ʒeruzalɛmu. (Ebre. 12:2) Denyi ji Pɔlu jijiɛ mɔ yeaku do xɔse tamɛ o. Vɔ nɔ evajɔ ahan can ɔ, ásɔɛ mɔ yɛnyi bubu nɔ ye mɔ yeaku shigbe Yesu Kristo dokplɔtɔ hannɛ.
bt-F 178 mm. 18
“Yehowa dro le nyi wawa”
18 Lé nɔviwo wa nu doɔ? Le kleŋ mɛɔ, wodo bubu enyɔ ci enu nu. Mìhlɛn mɔ: “Mì da tɛnŋ ʒin Pɔlu ji nɔ Ʒeruzalɛmu yìyì o. Éyi mì mi kukuɖeɖe ni, yi nu mɔ ‘Yehowa dro le nyi wawa.’ ” (Edɔwawawo 21:14) Mɛ ciwo yí te kpɔ mɔ yewoana Pɔlu ami Ʒeruzalɛmu yiyi, denu mɔ yewo susu ji yí yɛawa do dandandan o. Woɖo to Pɔlu yí lɔn do yi nyɔ ji, ci defa do wo can, ɖo wodojeshi mɔ Yehowa dro yɔ. To enuwana cɛ jiɔ, Pɔlu sɔ emɔ ci yí ahɛn eku vɛ ni. Anɔ fafɛɖe wu nɔ Pɔlu sa, nɔ mɛ ciwo yí luin dete kpɔ mɔ yewoatrɔ yi susu o.
Bibla mɛ nuxɔafiwo jiji
bt-F 184-185 mm. 10-12
“Míɖo to etahwlɛnnamɛɖeki anyi tɔ”
10 Ele ahan gan, Pɔlu se nu gɔnmɛ nɔ mɛ ciwo yí gbewakɔ do Ʒuifuwo kɔnuwo ji shigbe mɔ, gbɔngbɔn le Sabati zan ji alo ŋɖuɖu ɖewo gbegbe hannɛ. (Rɔm. 14:1-6) Pɔlu desɔ evososo nyɔ lɔ wa ese o. Le nyɔnɔnwi mɛɔ, Pɔlu so vo nɔ Timɔte nɔ Ʒuifuwo ŋgbevakpɔ nyɔ ɖe anu so Timɔte ci dalɔ nyi Grɛkitɔ nu o. (Edɔwawawo 16:3) Evososo nyi amɛ ŋtɔ gbetasɔsɔ. Pɔlu nu nɔ Galatitɔwo mɔ: “Nɔ́ amɛ ɖe le Kristo mɛ ɔ, de le vevi ɖe ni mɔ wo a sovo ni alo wo da sovo ni o. Enu vevitɔ nyi xɔse—xɔse alɔ̀kpa ci yí wanɔdɔ toto lɔnlɔnmɛ.” (Gal. 5:6) Eyi taɖo nɔ mɛɖe so vo koɖo susu mɔ yeɖo awa do Moizi Se lɔ ji, alo dandan mɛ ele mɔ yeɖo aso vo gbɔxwe ye nu ajeŋ nɔ Yehowaɔ, edasɛ mɔ xɔse dele amɛ lɔ shi o.
11 Ci enyɔ ciwo yí wonu do Pɔlu nu denyi nyɔnɔnwi o kaka to fishiashiɔ, Ʒuifu ciwo yí nyi xɔsetɔwo kpɔtɔ xokɔ nu kpɔ kudo enyɔ lɔwo nu. Eyi taɖo, amɛshinshinwo na emɔdasɛnamɛ cɛ Pɔlu mɔ: ‘Mìwo mɛ amɛnɛ tanu nɔ Mawu. Kplɔ ŋsu cɛwo bɔdo eoɖeki nu, yi wo a kpedo eo nu nɔ mí a yì wa amɛɖeki klɔklɔ kɔnu. Cu wowo fɛnwo. Wo a tɛnŋ lun etawo. Nɔ́ e wa enu cɛ ahan ɔ, á dasɛ nɔ amɛwo mɔ enyɔ ci wo se so eo nu de nyi nyɔnɔnwi o. Wo a kpɔ mɔ eo kplɔnɔ Moizi Se do le ao gbemɛ.’—Edɔwawawo 21:23, 24.
12 Pɔlu atɛnŋ anu mɔ ezolelanmɛ masɔgbe ci Ʒuifuwo ɖo nɔ Moizi Se lɔ yí nyi cukaɖa lɔ, denyi enyɔ ciwo yí wonukɔ do ye nu yɔ o. Vɔ éle gbesɔsɔ mɔ yeatashi nyɔ, nɔ nɔnɔmɛ lɔ detrɔkpe Mawu gɔnmɛɖosewo o. Pɔlu ŋwlɛn le hwenu kleŋ ɖe mɛ vayi mɔ: “Ŋ sɔnɔ nyɛɖeki trɔsun Ʒuifu le Ʒuifuwo domɛ nɔ ma tɛnŋ hwlɛn Ʒuifuwo gan. Ŋ sɔnɔ nyɛɖeki trɔsun shigbe Ese lɔ jiwatɔ ɛnɛ le Ese lɔ jiwatɔwo domɛ nɔ ma tɛnŋ hwlɛn Ese lɔ jiwatɔwo gan.” (1 Kor. 9:20) Le nɔnɔmɛ cɛ mɛɔ, Pɔlu wa ɖeka koɖo Ʒeruzalɛmu mɛshinshinwo yí “trɔsun Ese lɔ jiwatɔ.” Ci ewɛ ahan ɔ, éɖo kpɔwɛ nywi ɖɛ nɔ mì le egbɛmɛ mɔ, mìawanɔ ɖeka koɖo hamɛmɛshinshinwo yí mìdawanɔ nuwo le mìwoɖekiwo shi o.—Ebre. 13:17.
nwtsty enumɛɖeɖe bu kudo Edɔwawawo 22:16 nu
klɔ ao gɔjejewo kɔnŋgbe to yi ŋkɔ yɔyɔ ji: Alo “klɔ ao nuvɔnwo si yí ayɔ yi ŋkɔ.” De ʒinʒindoshimɛwawa ɖekɛ yí ana mɛɖe aklɔ yi nuvɔnwo si o, vɔ áwɛ to Yesu ŋkɔ yɔyɔ ji. Ecɛ wawa dasɛ mɔ, woaɖonɔ xɔse do Yesu nu yí agbedanasɛ xɔse lɔ to Kristotɔwo dɔwo wawa ji.—Edɔ 10:43; Ʒaki 2:14, 18.
14-20 JANVIER
MAWU NYƆ MƐ DƆKUNUWO | EDƆWAWAWO 23-24
“Wosɔ nyɔ do nu mɔ yɛnyi enudahɛntɔ vwin koɖo mɛ ci yí hɛnkɔ egufɔnfɔn vɛ”
bt-F 191 mm. 5-6
“Nyi edɔngbetɔ!”
5 Ŋsɛndoamu lɔ va nɔ Pɔlu do gamɛ ji. Dejinjin o, le yi ŋkegbuɔ, Ʒuifu ŋsu ciwo yí wu 40 “wa totomɛ ɖeka. Wo jiji a wu Pɔlu. Ʒuifu lɔwo ɖu ezo nɔ wowoɖekiwo mɔ yewo da ɖu alo a nu ŋɖe keŋ gbɔxwe a wu Pɔlu o.” ‘Ezo cɛ ci Ʒuifu lɔwo ɖu’ dasɛ lé woɖui koŋ mɔ, yewoawu apostolo lɔ do. Nɔ gbeju cɛ ci wobla deje jiɔ, woxɔɛ se mɔ yɛanyi ekpɛnsɛnsɛn alo enudoamu nɔ yewo. (Edɔwawawo 23:12-15) Eyi taɖo wonu nɔ avɔnsatɔwo koɖo amɛshinshinwo mɔ, wo le trɔ Pɔlu hɛn va Sanhedrɛn lɔ nɔ yewoabiɔ nyɔwo yi se, yí agbesɔ gbeje enyɔ ciwo yí kudo nu mɛ kpɔ nywiɖe. Vɔ susu lɔ yí nyi mɔ nɔ wole emɔ lɔ jiɔ, gbejublatɔ lɔwo aje Pɔlu ji yí awui.
6 Pɔlu ŋiniɛyɔviŋsu se gbeju ci wobla lɔ, keŋ yí yi fi tofi nɔ Pɔlu. Eyi Pɔlu ɖo ɖajevi lɔ ɖaɖa Rɔma hwaga ci yí tɔ mɔ Klodu Lusiwu gbɔ mɔ, yɛ le vayi tui ni. (Edɔwawawo 23:16-22) Kankandojitɔɔ, Yehowa lɔnnɔ jajɛ ciwo yí le shigbe mɔ Pɔlu ŋiniɛyɔviŋsu ŋtɔ́ ci mìdejeshi ŋkɔ nɔ hannɛ. Jajɛ lɔwo sɔ vofamɛnɔnɔ Mawu mɛwo tɔ ɖonɔ texwe ŋkɔtɔ nɔ wowoŋtɔwo tɔ, yí nɔnɔ gbeji le enushianu mɛ lé woakpe ji do, keŋ atɛnŋ ana Fyɔɖuxu lɔ nuwo ayi ŋkɔ.
bt-F 192 mm. 10
“Nyi edɔngbetɔ!”
10 Le Sezareɔ, ‘wocɔ Pɔlu le efyɔ Erodi xwemɛ.’ (Edɔwawawo 23:35, nwt) Le ŋkeke amatɔn goduɔ, Avɔnsatɔ Gangantɔ Ananiasi, kojodɔwatɔ ci yí tɔ mɔ Tɛtulu koɖo amɛshinshinwo gbɛbɔbɔ ɖeka vaɖo. Doŋkɔɔ, Tɛtulu sɔ kanfukanfu ayemɛtɔ na Felisi kudo enu ciwo yí ewakɔ nɔ Ʒuifuwo ŋci, keŋ nɔ yi nu ajeŋ ni. Le yi goduɔ, Tɛtulu nu so Pɔlu nu mɔ, yinyi ‘enudahɛntɔ vwin koɖo mɛ ci yí hɛnkɔ egufɔnfɔn va Ʒuifuwo mɛ toto afishashi le xexe cɛ mɛ. É le ŋkɔ nɔ Nazarɛti sɛnsɛn klandoakpo lɔ. É gbe jenɔ agbla a xoɖyi Mawu Sɛnxu, vɔ mì ɖote yi.’ Ʒuifu kpɛtɛwo “xɔ gbe nɔ enyɔ ciwo yí wo nu. Wo nu mɔ, ‘Enyɔ cɛwo nyi nyɔnɔnwi nyao!’ ” (Edɔwawawo 24:5, 6, 9) Egufɔnfɔn hɛnhɛn va, sɛnsɛn klandoakpo vwin ŋkɔnɔtɔ, koɖo eɖyixoxo Mawu sɛnxu nyi enuwana ciwo yí atɛnŋ ana woaso eku kojo nɔ amɛ.
bt-F 193-194 mm. 13-14
“Nyi edɔngbetɔ!”
13 Pɔlu ɖo kpɔwɛ nywi ɖɛ nɔ mì le egbɛmɛ. Nɔ mìwo sɛnsɛn koɖo ŋsukankannyɔ ciwo yí woasɔ do mì nu mɔ mìnyi enudahɛntɔwo, mɛ ciwo yí hɛnnɔ egufɔnfɔn vɛ, alo “sɛnsɛn klandoakpo vwin” mɛ tɔwo na wokplɔ mì yi acɛkpakpawo gbɔɔ, mìatɛnŋ asriin. Pɔlu desɔ kanfukanfu ayemɛtɔ na efyɔ lɔ, yí zan enyɔgbe viviwo shigbe lé Tɛtulu wɛ hannɛ o. Pɔlu kpɔtɔ fa xomɛ, yí gbedo bubu wo nu. Ésɔ ayejeje ɖo kpe yi nyɔwo ji le nyɔnɔnwi mɛ, yí enyɔ lɔwo mɛ kɔ petii. Pɔlu gbenu mɔ “Ʒuifu ɖewo so Azi,” yí do hwɛ ye mɔ yexo ɖyi gbedoxɔ lɔ, vɔ wodele kojoɖoxu lɔ o. Eyi taɖo le se nuɔ, yeɖo akpɔ wo yí ase enyɔsɔdoamɛnu wowo tɔwo.—Edɔwawawo 24:18, 19.
14 Enu ci yí gbejiŋ sɔ wuɔ, Pɔlu devɔn nɔ enyɔ ciwo yí kudo yi jixɔsewo nu mɛ dredre o. Ésɔ jitri ɖe yi jixɔse ci yí kudo fɔnfɔnsoku nu mɛ. Fɔnfɔnsoku jixɔse ŋtɔ́ koŋ yí na eʒin tɔn hwecinu ele Sanhedrɛn lɔ ŋkɔ nɛ. (Edɔwawawo 23:6-10) Hwecinu Pɔlu hwlɛnkɔ ta nɔ yiɖekiɔ, étɛ gbe do fɔnfɔnsoku mɔkpɔkpɔ lɔ ji. Nyi yí taɖoɔ? Ðo Yesu koɖo fɔnfɔnsoku yi tɔ, ci nyɔ yi ketɔnɔwo deji mɔ yewoase o, nu yí Pɔlu ɖekɔ kunu so. (Edɔwawawo 26:6-8, 22, 23) Ɛɛ, fɔnfɔnsoku nyɔ lɔ yí hɛnkɔ ɖyikadodo lɔ vɛ; taŋtɔ lɔ yí nyi xɔse ɖoɖo do Yesu koɖo fɔnfɔnsoku yi tɔ nu.
Bibla mɛ nuxɔafiwo jiji
nwtsty enumɛɖeɖe bu kudo Edɔwawawo 23:6 nu
Farizitɔ ŋnyi: Mɛɖewo le enyɔsetɔ lɔwo mɛ yí jeshi Pɔlu ɖɛ. (Edɔ 22:5) Pɔlu nu mɔ yenyi Farizitɔwo vi, yí sɔ dadasɛ mɔ yenyi Farizitɔ sa shigbe wowo hannɛ, yí gbexɔ fɔnfɔnsoku mɔkpɔkpɔ lɔ ji se. Wonya mɔ Pɔlu dewa afɛn yí dredreɛ yiɖeki o, ɖo Farizitɔ ciwo yí le Sanhedrɛn lɔ nya mɔ yɛvatrɔ Kristotɔ ɖeka ci mɛ zo le. Le lɛɔ, woatɛnŋ aɖo gɔnmɛsese ɖe koŋ nɔ enyɔ ci Pɔlu nu mɔ yenyi Farizitɔ. Pɔlu dredreɛ yiɖeki mɔ yenyi Farizitɔ, denunuɔ mɔ yenyi Sadusitɔ o, ɖo éxɔ fɔnfɔnsoku lɔ ji se shigbe Farizitɔwo hannɛ. Ci ewɛ ahan ɔ, éna yí eyɛ koɖo Farizitɔ ciwo yí le hunnɔtɔxu lɔn do enyɔ ɖeka ji. Taŋfuin ékpɔkɔ emɔ mɔ, nuxuxoxo so enu cɛ ci ji amɛwo pleŋ delɔn do o, ana Sanhedrɛn lɔ mɛ tɔ ɖewo alɔn do ye nyɔ ji, yí susu lɔ wa dɔ nii. (Edɔ 23:7-9) Pɔlu nyɔ ciwo yí le Edɔwawawo 23:6 mɛ can, gbewa ɖeka koɖo lé edre yiɖeki do hwecinu evahwlɛnkɔ ta nɔ yiɖeki le ŋkɔ Efyɔ Agripa. (Edɔ 26:5) Hwecinu Pɔlu le Rɔma yí ŋwlɛnkɔ nu ɖaɖa yi kpena Kristotɔ ciwo yí le Filipiɔ, égbehɛn susu yi Farizitɔ nyinyi cinɔ yi tɔ ji. (Fili 3:5) Mìado jeshi lé wogbedre Kristotɔ bu ciwo yí nyi Farizitɔwo sa le Edɔwawawo 15:5.—Kpɔ enumɛɖeɖe bu kudo Edɔwawawo 15:5 nu.
nwtsty enumɛɖeɖe bu kudo Edɔwawawo 24:24 nu
Drusila: Ényi evinyɔnuvi amɛtɔntɔ koɖo hwɛhwɛtɔ nɔ Erodi ci nyɔ wonu le Edɔwawawo 12:1. Erodi lɔ yí nyi Erodi Agripa I. Woji Drusila le exwe 38 K.H. han, yí enyi nɔvi nɔ Agripa II, Bɛnisi koɖo Mariamne III. (Kpɔ enumɛɖeɖe bu kudo Edɔwawawo 25:13 nu; koɖo Biblia Me Nya Tɔxɛwo Gɔmeɖeƒe, “Herodes.”) Acɛkpatɔ Felisi yí nyi asuɔ amɛvetɔ. Siri Fyɔ Azizu ci yí kpa nɔ Emesa ju yí eɖe doŋkɔ. Vɔ égbii, yí vaɖe Felisi le exwe 54 K.H., alo hwecinu eɖokɔ xwe 16. Hwecinu Pɔlu xokɔ nuxu so ‘jɔjɔɛnyinyi, amɛɖekijiɖuɖu koɖo kojoɖoɖo ci yí le ŋkɔ gbɔkɔ’ nu le ŋkɔ nɔ Felisiɔ, Drusila ale nɔ gbenɔgbe dru. (Edɔ 24:25) Hwecinu Felisi vasɔ acɛkpakpa lɔ na Fɛstuɔ, étashi Pɔlu do gakpamɛ ci eji mɔ “ye a wa enu ci a jɔji nɔ Ʒuifuwo.” Mɛɖewo bu mɔ, Felisi wɛ ahan keŋ asɔ do jijɔ nɔ ashiɛ hwɛhwɛtɔ, ci yí nyi Ʒuifu.—Edɔ 24:27.
21-27 JANVIER
MAWU NYƆ MƐ DƆKUNUWO | EDƆWAWAWO 25-26
“Pɔlu yɔ hwɛ do Seza gbɔ, yí vaɖe kunu nɔ Efyɔ Erodi Agripa”
bt-F 198 mm. 6
“Ŋ ji mɔ Seza a ɖo anyi kojo!”
6 Jiji Fɛstu tɔ ci yí nyi mɔ, ye nu ajeŋ nɔ Ʒuifuwo atɛnŋ ana mɔ Pɔlu gbe aɖo afɔku mɛ. Ele ahan gan, Pɔlu zan acɛ ci yí le shi shigbe Rɔma jumɛvi hannɛ. Énu nɔ Fɛstu mɔ: “Seza kojoɖoxu ŋ le kakayɛ. Afi ci wo a ɖo kojo nɔ ŋ le ke! Ŋ de wa enuvɔn ɖe do Ʒuifuwo o: E nya mɔ nyao yí enyɔ cɛ nyi! . . . Ŋ ji mɔ Seza a ɖo anyi kojo!” Le kpaa mɛɔ, desɔnɔ ahan mɔ mɛ ci yí trɔ yí yɔ hwɛ agbetrɔ yi susu o. Fɛstu tɛ gbe do ji mɔ: “E byɔ mɔ ye a kpɔ Seza. A yì Seza gbɔ!” (Edɔwawawo 25:10-12) Ci Pɔlu trɔ yí yɔ hwɛ do kojoɖoxu gangantɔɔ, éɖo kpɔwɛ ɖɛ nɔ Kristotɔ adodwiwo le egbɛmɛ. Nɔ ketɔnɔwo te kpɔ mɔ yewoazan ‘ese asɔ na agbe asɛnŋ do’ Yehowa Kunuɖetɔwoɔ, wozannɔ mɔnukpɔkpɔ ciwo yí le se nu yí sɔ glɔnnɔ ta nɔ eŋɛnywi lɔ.—Eha. 94:20.
bt-F 198-201 mm. 10-16
“Ŋ ji mɔ Seza a ɖo anyi kojo!”
10 Pɔlu sɔ bubu do akpe nɔ Efyɔ Agripa nɔ mɔnukpɔkpɔ ci eni mɔ, yɛ le hlwɛn ta nɔ yiɖeki. Égbedasɛ mɔ, efyɔ lɔ jeshi kɔnuwo koɖo enyɔdɔndɔn alo ɖyikadodo ci yí le Ʒuifuwo mɛ nywiɖe. Le yi goduɔ, Pɔlu dre agbe ci yiŋtɔ nɔ vayi mɛ mɔ: “Ŋnɔ agbe esɔ koɖo mìwo sɛnsɛn klandoakpo, ci nyɔ yí sɛnnɔŋ nukplamuwo pɛpɛpɛ shigbe mɔ Farizitɔ hannɛ.” (Edɔwawawo 26:5, nwt) Shigbe mɔ Farizitɔ ɖeka hannɛɔ, Pɔlu kpɔ emɔ nɔ Mɛsia lɔ vava. Evyɛ ci evanyi Kristotɔɔ, ésɔ jitri dasɛ mɔ Yesu Kristo yí nyi mɛ ci wokpɔkɔ emɔ nɔ xoxoxo. Jixɔse ɖekɛ yí le eyɛ koɖo mɛ ciwo yí fɔn gun do nu shi. Jixɔse lɔ yí nyi emɔkpɔkpɔ nɔ egbe ci Mawu ɖo nɔ wowo tɔgbuiwo mɛ vava. Susu ci yí taɖo Pɔlu le ehwɛ ŋkɔ gbenɔgbe nɛ. Nɔnɔmɛ lɔ na Agripa ji mɔ, yeasɔ ɖe le enyɔ ci Pɔlu jikɔ anu mɛ doji wu.
11 Pɔlu xo nuxu so enu ci ecu koɖo Kristotɔwo vayi nu, yí nu mɔ: “Hwecinu ŋ nyi Farizitɔ ɔ, é vanɔ susumɛ nɔ ŋ mɔ ma wa enuvɔn sugbɔ koɖo Yesu Nazarɛtitɔ ŋkɔ . . . Ŋ do dɔmɛzi do xɔsetɔ lɔwo [Kristo dokplɔtɔwo], yi ŋ yìnɔ eju buwo mɛ, yi a kpɔnɔ wo, yi trenɔfun nɔ wo.” (Edɔwawawo 26:9-11) De enyɔ yí Pɔlu gangankɔ sugbɔ o. Amɛ sugbɔ nya nu so xomɛ ci eve koɖo Kristotɔ lɔwo nu. (Gal. 1:13, 23) Agripa tɛnŋ biɔ yiɖeki se mɔ, ‘Nyi yí tɛnŋ trɔ ŋsu cɛɔ?’
12 Enyɔ ciwo yí Pɔlu nu kplɔɛdo na ɖoŋci nɔ nyɔbiɔse lɔ. Énu mɔ: “Hweɖeka nu ɔ, Mawuɖexotɔwo na egbe koɖo hlɔnhlɔn ŋ nɔ ma yì Damasi jumɛ. Ŋ le Damasi mɔ ji do gawivemɛ nu. Ŋ kpɔ ezo ɖeka so jeŋkwimɛ. Ezo lɔ kɔ wu ewe. Ezo lɔ kɔ trɔdo nyɛ koɖo amɛ ciwo yí kplɔ ŋ do. Mìwo pleŋ mì je nyigban. Ŋ se egbe ɖeka le nuxu xokɔ nɔ ŋ do Ʒuifuwo gbemɛ. Egbe lɔ mɔ, ‘Sɔlu! Sɔlu! Nyi yí taɖo é tretre efun nɔ ŋ ɔ? [Nɔ èle afɔ cukɔ enu nɔ acinugbɔngbuin ɔ, enu vevi awa eo].’ Ŋ nu mɔ, ‘Mi yí E nyiɔ, Axwetɔ?’ Axwetɔ ɖoŋci nɔ ŋ mɔ, ‘Yesu yí Ŋ nyi. E nyɛ yí nyi amɛ ci e tretreɛ efun nɔ.’ ”—Edɔwawawo 26:12-15.
13 Doŋkɔ nɔ enujɔjɔ jiŋ lɔɔ, Pɔlu “cukɔ afɔ enu nɔ acinugbɔngbuin” le kpɔwɛnyɔnunu mɛ. Shigbe lé nyibu ɖe asɛn to yí adokɔ akpa yiɖeki nu gbaagbali, nɔ ésɔ yiɖeki cukɔ nu nɔ nyibukplɔci ci enu gbɔn nɔ hannɛɔ, Pɔlu wakɔ enu vevi koɖo yiɖeki le gbɔngbɔnmɛ ci etrɔtrɔ kpe edro Mawu tɔ. Yesu ci wofɔn so ku ze nɔ Pɔlu le Damasi mɔ ji, keŋ nɔ ŋsu ejinywitɔ cɛ ci yí wakɔ enu manyɔmanyɔ atrɔ yi susu.—Ʒan 16:1, 2.
14 Le nyɔnɔnwi mɛɔ, Pɔlu wa trɔtrɔ jiŋwo le yi gbenɔnɔ mɛ. Énu nɔ Agripa mɔ: “Ci ŋ kpɔ [ŋtegan] so jeŋkwimɛ ɔ, ŋ wa doji. Ŋ tɔ́ enu dredre nɔ amɛwo mɔ wo ɖo a ɖɔli wowo jiwo koɖo wowo gbewo, yi a trɔ va Mawu gbɔ. Ŋ nu nɔ amɛ lɔwo mɔ wo ɖo a wa enu ciwo yí a dasɛ mɔ wo trɔ wowo jiwo mɛ nyao.” (Edɔwawawo 26:19, 20) Na nɔ exwe sugbɔɔ, Pɔlu wa edɔ ci Yesu do ashi ni le ŋtegan ci ekpɔ le gawive han lɔ mɛ. Nyi yí to le mɛɔ? Mɛ ciwo yí ɖo to eŋɛnywi ci yí Pɔlu dra, trɔ jimɛ so wowo gbenɔnɔ manyɔmanyɔ koɖo nyɔnɔnwimatomato wowo tɔwo mɛ, yí trɔ va Mawu gbɔ. Mɛ cɛwo vanyi ejuvi nywiwo, wodonɔ alɔ eju lɔ, yí gbedonɔ bubu eju lɔ se koɖo emɔdasɛnamɛ yi tɔwo nu.
15 Enunywi cɛwo denyi ŋɖe le ŋmɛ nɔ Ʒuifu ciwo yí fɔn gun do Pɔlu nu o. Pɔlu nu mɔ: “É yí taɖo yí Ʒuifuwo lé ŋ, yi le agbla jekɔ, yi a wu ŋ do Mawu Sɛnxu lɔ. Vɔ, Mawu do alɔ̀ ŋ, yi É kpɔtɔ dodo alɔ̀ ŋ egbɛ. Le Mawu lɔ̀dumɛ ɔ, ŋ lete le elɛ egbɛ, yi nunuɔ enu ciwo yí ŋ kpɔ nɔ amɛwo pleŋ.”—Edɔwawawo 26:21, 22.
16 Ci mìnyi Kristotɔ adodwiwoɔ, mìɖo ale “gbesɔsɔ gashaga mɛ, yi a na ɖoŋci amɛ ɖekpokpwi” ci yí abiɔ nyɔ mì se kudo mìwo xɔse nu. (1 Piɛ 3:15) Nɔ mìxokɔ nuxu nɔ kojoɖotɔwo koɖo egawo kudo mìwo jixɔsewo nuɔ, mìatɛnŋ akpɔɛ mɔ lé Pɔlu xo nuxu nɔ Agripa koɖo Fɛstu sransran anyɔ. Nɔ mìsɔ bubu xonɔ nuxu so lé Bibla mɛ nyɔnɔnwi lɔ trɔ mìwoŋtɔwo koɖo mɛ ciwo yí ɖo to mìwo ŋɛdu lɔ gbenɔnɔɔ, mìatɛnŋ aɖo ji gbɔ nɔ kojoɖotɔ koɖo ega lɔwo.
bt-F 202 mm. 18
“Ŋ ji mɔ Seza a ɖo anyi kojo!”
18 Vɔ Pɔlu nu do nu nɔ efyɔ lɔ mɔ: ‘Amɛshishi Fɛstu, ŋ de je suku o. Enyɔ ciwo yí ŋ nu nyi nyɔnɔnwi. Anyi nyɔwo de nyi amɛjesuku nyɔwo o. Nyao nukɔ ŋ le. Le nyɔnɔnwi mɛɔ, efyɔ ci ŋxokɔ nuxu nɔ faa so ji mɛ nya nu so enyɔ cɛwo nu nywiɖe . . . Efyɔ Agripa, e kando enyɔ ciwo yí Mawunyɔnuɖɛtɔwo ŋwlɛ ji a? Ŋ nya mɔ, eo xɔse!’ Agripa nu do nu mɔ: ‘Ekpɔtɔ kli yí àna matrɔ Kristotɔ.’ (Edɔwawawo 26:25-28) Nɔ enyɔ cɛwo nyi nyɔnɔnwi alo wodenyi can ɔ, wodasɛ mɔ Pɔlu kunuɖeɖe lɔ kpɔ ŋsɛn sugbɔ do efyɔ lɔ ji.
Bibla mɛ nuxɔafiwo jiji
nwtsty enumɛɖeɖe bu kudo Edɔwawawo 26:14 nu
cukɔ afɔ enu nɔ acinugbɔngbuin: Acinugbɔngbuin nyi ekpo ci enu le xuiɖɛ nɔ, yí wosɔ kplɔnɔ elan ɖe. (Koj 3:31) Enyɔ ci yí nyi, “cukɔ afɔ enu nɔ acinugbɔngbuin” nyi elododo ɖeka ci wokpɔ le Grɛki wemawo mɛ. Wocu elododo lɔ do lé nyibu sɛnto ci yí sɔ yiɖeki cukɔ enu nɔ acinugbɔngbuin, yí edonɔ akpa yi ji. Ahan yí Sɔlu wa nu do gbɔxwe yí vanyi Kristotɔ nɛ. Ci Pɔlu wakɔ ahwa kpe Yesu dokplɔtɔwo, mɛ ciwo yí Yehowa Mawu le godu nɔɔ, édodoɔ akpa yiɖeki nu veviɖe. (Sɔ sɔ koɖo Edɔwawawo 5:38, 39; 1Tim 1:13, 14.) Le Ŋununyatɔ 12:11 mɛɔ, wozan “nyibukplɔci” le kpɔwɛnyɔnunu mɛ. Wozin le kpukpui cɛ mɛ yí sɔ hɛn susu yi lé ŋɖɛnyatɔ ɖe nyɔwo cucunɔ etoɖotɔ ɖe, yí ewanɔ do yi ɖaŋɖoɖo ji.
nwt Biblia Me Nya Tɔxɛwo Gɔmeɖeƒe
Nutɔnu. Enye atikplɔ legbe si nu wowɔ ga tsutsuẽ aɖe ɖo, si lãkplɔlawo zãna tsɔ fiaa mɔ woƒe lãwo. Wotsɔa nutɔnu alo nyikplɔti sɔna kple nunyala ƒe nya siwo ʋãa esela wòwɔa aɖaŋuɖoɖo siwo me nunya le la dzi. Woɖe nyagbɔgblɔ si dze le Biblia me be “afɔ tum nutɔnu” la tso ale si nyi gbea afi si ekplɔla tsɔ nutɔnu fia mɔe be wòato la toto hetua afɔ nutɔnua eye nu vevi wɔnɛ la me.—Dw 26:14; Ʋɔn 3:31.
w03-EW 11/15 17 mm. 14
Kpe Ðe Ame Bubuwo Ŋu Be Woaxɔ Fiaɖuƒegbedasia
14 Paulo nyae be ŋkɔ koe le Agripa ŋu dzro be enye Yudatɔ. Esi Paulo nɔ Agripa ƒe susu hem yi edzi be enya nu tso Yuda-subɔsubɔ ŋuti la, eɖe nu me be yemele “nu bubu aɖeke gblɔm o, negbe nusiwo nyagblɔɖilawo kple Mose wogblɔ ɖi bena, ava ve me la koe,” si nye nusiwo ku ɖe Mesia ƒe ku kple tsitretsitsi ŋu. (Dɔwɔwɔwo 26:22, 23) Paulo bia Agripa tẽ be: “Èxɔa nyagblɔɖilawo dzi sena?” Agripa ɖo xaxa me. Ne egblɔ be yemexɔ nyagblɔɖilawo dzi se o la, bubu si le eŋu be enye Yuda-subɔsubɔ me tɔ la aklo le eŋu. Gake ne eda asi ɖe Paulo ƒe numeɖeɖea dzi la, afia be ele eɖem fia le gaglãgbe be yewɔ ɖeka kple apostoloa eye woava nɔ eyɔm be Kristotɔ. Paulo ŋutɔ ɖo eƒe biabia ŋu nunyatɔe, gblɔ be: ‘Menyae bena, èxɔnɛ sena.’ Aleke Agripa ƒe dzi ʋãe be wòaɖo eŋui? Eɖo eŋu be: ‘Esusɔ ʋee, naƒoe ɖe nunye be, mazu Kristotɔ.’ (Dɔwɔwɔwo 26:27, 28) Togbɔ be Agripa meva zu Kristotɔ o hã la, edze ƒã be Paulo ƒe gbedasia ɖo eƒe dzi gbɔ va ɖo afi aɖe.—Hebritɔwo 4:12.
28 JANVIER–3 FÉVRIER
MAWU NYƆ MƐ DƆKUNUWO | EDƆWAWAWO 27-28
“Pɔlu ɖo tɔjihun yikɔ Rɔma”
bt-F 208 mm. 15
“Agbe ɖekpokpui dabu le mí mɛ o”
15 Etɛnŋ nyi mɔ, Pɔlu ɖekɔ kunu nɔ amɛ sugbɔ ciwo yí le tɔjihun lɔ mɛ kudo “emɔkpɔkpɔ nɔ egbe ci Mawu ɖo nu.” (Edɔ 26:6, nwt; Kol. 1:5) Evyɛ ci ewa shigbe mɔ tɔjihun lɔ jikɔ agban hannɛɔ, Pɔlu tɛnŋ xo nuxu so kankandoji sɛnŋ ci yí taɖo woakpɔ emɔ mɔ yewoagan nu nɔ wo. Énu mɔ: “Esɔ zanmɛ ɔ, Mawu dɔdɔvi ɖeka so Mawu ci ŋ sɛnnɔ gbɔ yí va ŋ gbɔ . . . , Mawu dɔdɔvi lɔ nu nɔ ŋ mɔ, ‘Pɔlu, ŋgbe vɔn o! E ɖo a nɔ̀te le Seza ŋkɔ. Kudo eo ŋciɔ, Mawu ahlwɛn mɛ ciwo pleŋ yí ɖo tɔjihun lɔ koɖo eo gan.’ ” Pɔlu do ŋsɛn wo mɔ: ‘Eyí ɔ, nɔviwo mí haya! Ŋ kando Mawu ji. Enuwo a jɔ doji shigbe le Mawu dɔdɔvi lɔ nwi do nɔ ŋ ɛnɛ. Tɔjihun lɔ akplɔ mí avayi ci te do axudomɛnyigban ɖeka ji.’—Edɔwawawo 27:23-26.
bt-F 209 mm. 18
“Agbe ɖekpokpui dabu le mí mɛ o”
18 Mɛ ciwo yí ci agbe le enujɔjɔ lɔ mɛ vayi kpɔ wowoɖekiwo le Malta tɔdomɛnyigban ji le Sicile fɔde. (Kpɔ dakavi ci yí nyi “Où situer ‘Malte’?”) Egbebudotɔ ciwo yí le tɔdomɛnyigban lɔ ji “wa amɛ nu” nɔ wo. (Edɔwawawo 28:2) Wobɔ zo nɔ mɛdru cɛ ciwo yí fa pleŋ yí hunhunkɔ kpikpikpi. Ci fafa li yí eshi xo wo can ɔ, ezo lɔ na zozu ɖo lanmɛ nɔ wo. Ezo lɔ gbena yí enujiŋ ɖeka jɔ.
bt-F 210 mm. 21
“Agbe ɖekpokpui dabu le mí mɛ o”
21 Publiu nyi dɔkunɔ yí ɖo nyigban sugbɔ le tɔdomɛnyigban lɔ ji. Etɛnŋ nyi mɔ, eyi nyi Rɔma hwaga ci yí le Malta. Luiki dri mɔ yɛnyi ‘ŋsu vevi ɖeka ci yí nɔnɔ axudomɛnyigban lɔ ji.’ Ézan bubu ŋkɔ ci pɛpɛpɛ yí wokpɔ le ekpejinuŋwlɛnŋwlɛn amɛvɛ ji le Malta. Éxɔ Pɔlu koɖo mɛ ciwo yí kplɔɛ do mɛdru na nɔ ŋkeke amɛtɔn. Vɔ Publiu dalɔ ble. Luiki gbedre nɔnɔmɛ ci mɛ ele pɛpɛpɛ. Éŋwlɛn mɔ ŋsu lɔ le ‘nyimlɔxu yí shigwi koɖo vuvɔfu dodoɔ nuxu ni.’ Éyɔ ŋkɔ nɔ edɔ̀ lɔwo yí esɔgbe pɛpɛpɛ koɖo lé dotowo yɔnɔ wo do hwenɔnu. Pɔlu do gbe ɖaɖa yí sɔ yi lɔwo da do ji, yí da edɔ̀ lɔ ni. Ci yí enujiŋ cɛ kpaca mɛ ciwo yí le enɔɔ, wosɔ dɔ̀nɔ buwo vɛ nɔ woada edɔ̀ nɔ wo. Wohɛn enunanawo vɛ nɔ Pɔlu koɖo mɛ ciwo yí kplɔɛ do, yí sɔ kpɔ eʒan wowotɔwo gbɔ nɔ wo.—Edɔwawawo 28:7-10.
bt-F 213 mm. 10
“Ðe kunu kitokito”
10 Hwecinu yí emɔzɔntɔ lɔwo vaɖo Rɔmaɔ, ‘Wo na emɔ Pɔlu nɔ á nɔ̀ yiɖekɛ. Vɔ, ahwawavi ɖeka ci gbɔ, yí cɔɛkɔ.’ (Edɔwawawo 28:16) Nɔ woakpɔ gbɔ mɔ, gamɛnɔtɔ ciwo yí dewa enuvwin gangan ɖe ŋgbevashiɔ, wosɔnɔ awlɛ ɖeka donɔ eyɛ koɖo sɔja ci yí cɔɛkɔ. Ele ahan gan, Pɔlu kpɔtɔ drakɔ Fyɔɖuxu ŋɛnywi lɔ. Eze petii mɔ, awlɛ lɔ dedo ga nu ni o. Eyi taɖo hwecinu ezɔn emɔ yí vaɖo Rɔma, yí gbɔn do mɛ na nɔ ŋkeke amɛtɔn goduɔ, éyɔ Ʒuifu mɛ veviwo bɔ keŋ adre yiɖeki nɔ wo yí agbeɖe kunu nɔ wo.
Bibla mɛ nuxɔafiwo jiji
nwtsty enumɛɖeɖe bu kudo Edɔwawawo 27:9 nu
Ʒuifuwo nublabla Zan: Yi gɔnmɛɖeɖe tiin yí nyi “enublabla.” Grɛki nyɔgbe ci wozannɔ nɔ “enublabla,” hɛnnɔ susu yí enublabla kuɖeka kpaŋ ci nu wodo se kudo le Moizi Se lɔ mɛ ji. Eyi nyi enublabla ci wowanɔ le Ʒuifuwo nublabla zan lɔ ji. Wogbeyɔɛni mɔ, Yom Kippur (Ebregbe mɛ, yohm hak·kip·pu·rimʹ, “agɔjejewo sɔsɔke ŋkeke”). (1Ese 16:29-31; 23:26-32; Amh 29:7; kpɔ Biblia Me Nya Tɔxɛwo Gɔmeɖeƒe, “Avuléŋkeke.”) Wozannɔ enyɔgbe “woatre fun nɔ amɛɖeki,” le ɖekawawa mɛ koɖo Ʒuifuwo nublabla zan lɔ. Le kpaa mɛɔ, wosenɔ mɛ mɔ yinyi enuteamɛɖeki le emɔ vovovowo ji, ci mɛ yí enublabla can le. (1Ese 16:29, gɔnm.) Enyɔgbe “enublabla” ci wozan le Edɔwawawo 27:9 dadasɛ mɔ, enuteamɛɖeki nuwana ŋkɔtɔ ci yí yinɔ ji le Ʒuifuwo nublabla zan lɔ ji yí nyi, enublabla. Ʒuifuwo nublabla zan lɔ jenɔ vɔvɔnu nɔ Septembre wleci, alo tɔtɔmɛ nɔ Octobre wleci.
nwtsty enumɛɖeɖe bu kudo Edɔwawawo 28:11 nu
Zeus viwo: Le ɖekawawa mɛ koɖo druvi Grɛki koɖo Rɔma tɔɔ, “Zeus viwo” (Grɛki, Di·oʹskou·roi) nyi Kastɔr koɖo Polus. Wonyi togboviwo nɔ mawu Zeus (Jupiter) koɖo mawunɔ Leda ci yí delɔnnɔ nu o. Wokpɔnɔ Zeus viwo shigbe mɔ, wonyi hwlɛngantɔwo nɔ tɔjihunkutɔ ciwo yí le afɔku mɛ le axu ji hannɛ. Enumɛɖeɖe cɛ ci yí kudo enu ci woŋwlɛn do ŋkɔ nɔ tɔjihun lɔ nu, nyi kpeɖoji bu ci yí dasɛ mɔ, enujɔjɔ lɔ tɔxukpɔtɔ ɖeka yí ŋwlɛn exolɔlɔ lɔ.