Agbenɔnɔ Koɖo Sumɔsumɔdɔ Bɔbɔ Nukplawema Nyɔsoxuwo
© 2024 Watch Tower Bible and Tract Society of Pennsylvania
3-9 MARS
MAWU NYƆ MƐ DƆKUNUWO ELODODO WEMA 3
Kando Yehowa ji
ijwbv enukplakpla 14 mm. 4-5
Elododo Wema 3:5, 6—“Ŋgbe Godo Nunyanya Aotɔ nu o”
“Doji do Yehowa nu gbijigbiji!” Mìdanasɛ mɔ mìkando Mawu ji nɔ mìwanɔ enu ciwo yí kpenɔ ni. Mìɖo akando Mawu ji koɖo mìwo ji pleŋpleŋ. Le Bibla mɛɔ, nyɔgbe eji nɔnɔ dumɛ nɔ amɛ ci amɛ lɔ nyi le xomɛ, lé nu wanɔ nɔ amɛ lɔ do, ŋci yí dɔ ewanɔ ŋɖe, ŋciwo nu ebunɔ tamɛ kpɔ so koɖo wana yitɔwo. Éle ahan gan, kankando Mawu ji zeto lé enu wanɔ nɔ amɛ nu nu. Cancan enyi mìwanɔ, ɖo mìkando ji keŋkeŋ mɔ mìwo Watɔ lɔ nya ŋci yí nyi enywitɔ nɔ mì.—Rɔmatɔwo 12:1.
“Doji do Yehowa nu gbijigbiji.” Éʒan mɔ mìakando Mawu ji, ɖo mìdatɛnŋ akando lé mìkpɔnɔ enuwo do ji o. Nɔ mìkando mìwoŋtɔwo ɖekɛ ji alo lé enu wanɔ nɔ mì do ɖekɛ ji yí sɔ sɔnɔ gbetawoɔ, mìtɛnŋ wa cancan ciwo yí tɛnŋ nyɔ doŋkɔ gan yí alɔzuwo avato le mɛ le vɔvɔnu. (Elododo Wema 14:12; Ʒeremi 17:9) Mawu nunyanya le ŋkɔ xoxoxo nɔ mìwotɔ. (Ezai 55:8, 9) Nɔ mìtashi yí edanasɛ emɔ nɔ mìɔ, mìwo gbe anyɔ doji sɔwu.—Ehajiji Wema 1:1-3; Elododo Wema 2:6-9; 16:20.
ijwbv enukplakpla 14 mm. 6-7
Elododo Wema 3:5, 6—“Ŋgbe Godo Nunyanya Aotɔ nu o”
“Ðoŋwi Mawu le enuwo pleŋ ciwo yí e wa mɛ.” Mìɖo aji Mawu susu kpɔ le mìwo gbe mɛ koɖo gbeta vevi ciwo mìsɔnɔ le enushianu mɛ. Mìdonɔ gbe ɖaɖa ni nɔ adasɛ emɔ nɔ mì keŋ awa do enyɔ ciwo enu le yi Nyɔ Bibla mɛ ji.—Ehajiji Wema 25:4; 2 Timɔte 3:16, 17.
“Á kpedo eo nu.” Mawu kpenɔdo mì nu le mìwo gbe mɛ koɖo yi se jɔjɔɛwo. (Elododo Wema 11:5) Ecɛ dɔ mìzenɔ nɔ afɔku gbaliwo keŋ yí kpɔnɔ jijɔ le mìwo gbe mɛ.—Ehajiji Wema 19:7, 8; Ezai 48:17, 18.
be 76 mm. 4
Wa Ŋkɔyiyi—Yi ŋkɔ
Nɔ mɛɖe to enu sugbɔ mɛ le agbe mɛɔ, étɛnŋ nu mɔ: ‘Ŋto ŋcɛ han mɛ vayi kpɔ. Ŋnya ŋci nawa.’ Ecɛ dasɛ mɔ mìnya ŋɖɛa? Elododo Wema 3:7 akpaxwe ŋkɔtɔ nu mɔ: “Ŋgbe godo eoŋtɔ nunyanya nu o.” Ŋciwo mɛ mìto vayi tɛnŋ dɔ yí mìasɔ gbeta ci yí to akpo hwenu mìtokɔ cukaɖa buwo mɛ le agbe mɛ. Vɔ nɔ mìwanɔ ŋkɔyiyi le gbɔngbɔn mɛɔ, ŋciwo mɛ mìto akpɔ ŋsɛn do mìwo susu koɖo mìwo ji ji yí mìakpɔ mɔ mìʒan Yehowa shicuwo gbɔxwe avo. Lé mìkannɔdo Yehowa ji do nɔ adasɛ emɔ nɔ mì le agbe mɛ yí danyi mìkando mìwoŋtɔwo ji yí wokpɔ yí nyanɔ mɔ mìwa ŋkɔyiyi le gbɔngbɔn mɛ. Mìgbedanasɛ mɔ de yi dro enyi mɔ ŋɖe le jɔ o, vɔ mìkannɔdo ji mɔ mìwo Da ci yí le jeŋkwi mɛ lɔn mì.
Bibla mɛ Nuveviwo
w06 9/15 17 mm. 7
Enyɔ Vevi Ciwo yí le Elododo Wema mɛ
3:3. Shigbe lé shɛni ehogan tɔ nyanɔ kpɔkpɔ le ekɔ nɛɔ, ahanke mìɖo asɔ lɔnlɔn egbejinɔnɔtɔ koɖo xomɛvu ciwo yí nya kpɔkpɔ do ekɔ yí adasɛ wo le agbe mɛ. Éʒan mɔ mìaŋwlɛ nɔnɔmɛ cɛwo do mìwo ji mɛ yí woanɔ mìwo lanmɛ.
10-16 MARS
MAWU NYƆ MƐ DƆKUNUWO ELODODO WEMA 4
“Glɔn ta nɔ ao ji”
Lé Àtɛnŋ Aglɔn ta nɔ ao ji Doɔ?
4 Le Elododo Wema 4:23 mɛɔ, enyɔgbe “eji” ci wozan hɛn susu yi enu ci yí amɛ nyi “so eji mɛ ɖaa” alo ‘keke yiɖeki mɛ’ ji. (Hlɛn Ehajiji Wema 51: 6, nwt.) Mìanu kpoŋ mɔ, enyɔgbe “eji” nyi susu, seselelanmɛ, koɖo edro mìwo tɔwo alo enu ci yí cucunɔ mì yí mìwanɔ nu. Enu ci yí mìnyi le mìwoɖekiwo mɛ ŋtɔŋtɔ yí enyi, denyi lé mìzenɔ amɛwo kpɔnɔ yɔ o.
Lé Àtɛnŋ Aglɔn ta nɔ ao ji Doɔ?
10 Nɔ mìaglɔn ta nɔ mìwo ji nywiɖeɔ, mìɖo ado jeshi enu ciwo yí adahɛn nu so nu yí awa nu blaŋ keŋ asɔ glɔn ta nɔ mìwoɖekiwo. Enyɔ ci gɔnmɛ woɖe mɔ “glɔn ta nɔ” le Elododo Wema 4:23 mɛ, na mìɖo ŋwi edɔ ci yí enucɔtɔwo wanɔ ji. Le Efyɔ Salomɔ hwenuɔ, enucɔtɔwo nɔnɔ te le eju ci wocɔkɔ gliwo ji yí donɔ axwa nɔ wokpɔ mɔ afɔku ɖe gbɔgbɔ. Nɔ ecɛ le susu mɛ nɔ mìɔ, akpedo mì nu yí mìamɔŋje enu ci yí mìɖo awa mɛ, nɔ Satana ami ŋsɛnkpɔkpɔ do mìwo susuwo ji.
11 Le blemaɔ, enucɔtɔwo wanɔ dɔ koɖo agbojicɔtɔwo. (2 Sam. 18:24-26) Nɔ ketɔnɔ ɖe gbɔkɔɔ, wokpɔnɔ gbɔ doju mɔ eju lɔ gbowo le cucu, yí sɔ glɔnnɔ ta nɔ eju lɔ. (Nex. 7:1-3) Ayexadohwɛnamɛnu mìwo tɔ ci wosɔ Bibla na kpla,b atɛnŋ awa nu shigbe enucɔtɔ hannɛ yí akanxle mì nɔ Satana jikɔ mɔ yeaxɔ mìwo ji lɔ. Ecɛ dasɛ mɔ Satana aji mɔ yeakpɔ ŋsɛn do susu, seselelanmɛ koɖo edro mìwo tɔwo ji alo enu ci yí cucunɔ mì yí mìwanɔ nu ji. Hweɖekpokpuinu ci yí ayexadohwɛnamɛnu mìwo tɔ akanxle mìɔ, ele mɔ mìaɖo to, awa enu ci ji mìakpe yí ashi nɔ afɔku lɔ.
Lé Àtɛnŋ Aglɔn ta nɔ ao ji Doɔ?
14 Denyi enuvwin gbegbe ɖekɛ yí ana mìaglɔn ta nɔ mìwo ji o, ele mɔ mìaɖe mɔ nɔ enunywiwo akpɔ ŋsɛn do mì ji hɛnnɛ. Mína mìagbebu tamɛ so eju ci woɖo gli trɔdo kpɔwɛ lɔ nu. Agbojicɔtɔ cunɔ agbowo mɔ ketɔnɔwo ŋgbevaje yewo ji o, vɔ éhuinni hweɖewonu nɔ woasɔ ŋɖuɖu koɖo nubu ciwo woʒan ɖo mɛ. Nɔ agbo lɔwo nɔnɔ cucu gashiagamɛɔ, shive atɛnŋ awu eju lɔ mɛ tɔwo. Ahanke yí eʒan mɔ mìahunnɔ mìwo ji kabakaba nɔ Mawu susuwo akpɔnɔ ŋsɛn do ji nɛ.
w12 5/1 32 mm. 2
“Glɔn ta nɔ ao ji!”
Nyi yí taɖo mìaglɔn eta nɔ mìwo jiɔ? Mawu na Efyɔ Salomɔ ŋwlɛ mɔ: “Glɔn ta nɔ ao ji sɔwu nubuɖekpokpui, ɖo yi mɛ yí agbe sonɔ.” (Elododo Wema 4:23, nwt) Lé mìanɔ agbe do yɛ koɖo lé mìavanɔ agbe do le esɔ mɛ aso lé mìwo ji le do gbɔ. Nyi yí taɖoɔ? Ðo Mawu kpɔnɔ ŋci yí le eji mɛ nɔ mì. (1 Samiɛli 16:7) Mɛ ci mìnyi le xomɛ, “acɔ ejimɛtɔ” nu yí Mawu kpɔnɔdo nɔ mì.—1 Piɛ 3:4.
Bibla mɛ Nuveviwo
Àlɔn Anɔ te Kpɔ Yehowaa?
4 Elododo Wema 4:18 nu nɔ mì mɔ “Amɛjɔjɔɛwo mɔ le shigbe nyidin klɛnklɛn nɛ yí ekɔnɔ doji keke eŋ ake gbajɛ.” Enyɔ cɛwo dasɛ lé Yehowa kpenɔdo yi mɛwo nu yí womɔnɔŋje yi tamɛɖoɖo mɛ vivivi. Vɔ mìatɛnŋ agbezan kpukpui cɛ asɔ dre lé Kristotɔ ɖe wanɔ gbɔngbɔnmɛ ŋkɔyiyiwo do le yi gbemɛ. Wodeshinnɔ le gbɔngbɔnmɛ gbeɖeka koɖo zan o. Exɔnɔ gamɛ. Nɔ mìkplanɔ Mawu Nyɔ lɔ nywiɖe yí wanɔ do emɔdasɛnamɛ ciwo mìxɔnɔ to yi habɔbɔ lɔ ji, yí mìwɛni ahan viviviɔ, mìaɖo nɔnɔmɛ ciwo yí le Kristo shi. Gbesɔ kpe niɔ, mìajeshi Mawu ɖɛ doji. Mìakpɔ lé Yesu wa kpɔwɛ ɖeka yí sɔ dre susu cɛ mɛ do.
17-23 MARS
MAWU NYƆ MƐ DƆKUNUWO ELODODO WEMA 5
Nɔ̀ Azɔge nɔ Gbɔdɔndɔn Masɔkoɖose
w00 7/15 29 mm. 1
Àtɛnŋ Akpɔtɔ Anɔ Mɛ̀miɖe le Xexe ci yí Dɔn mɛ
Le elododo ŋtɔ́ mɛɔ, wodre amɛ gblegble ɖeka mɔ yɛnyi “nyɔnu dɔndɔn ɖeka”—sakabo. Éɖo enyɔ viviwo shigbe enyishi koɖo olivumi nɛ yí asɔ dɔn ŋci ejijiɛ va yiɖeki gbɔ. De ahan yí wotɔnɔ gbɔdɔndɔnnyɔwo nunu nɛ ba? Le kpɔwɛ mɛ, kpɔ ŋci mɛ yí nɔvinyɔnu Anne-Marie ci yí ɖo xwe 27 yí gbenyɔ vi to ɖa. Énu mɔ: “ŋsu lɔ lenɔ ŋkuvi do ŋnu yí gbekannɔfuŋ le enushianu mɛ. Éjɔnɔ ji nɔ amɛ nɔ wowa ahan nɔ amɛ. Vɔ ŋkpɔɛ mɔ ŋci ejijiɛ yí nyi mɔ fi ato adɔn ŋgbɔ yí xɛ. Ŋdesɔnɔ ɖe le yi nyɔ lɔwo ji o.” Nɔ mìsenɔ enyɔ vivi ci amɛbletɔwo nunɔɔ, wonyanɔ sese. Eyi taɖo mìɖo akpla mìwo susu daɖɛ doŋkɔ.
w00 7/15 29 mm. 2
Àtɛnŋ Akpɔtɔ Anɔ Mɛ̀miɖe le Xexe ci yí Dɔn mɛ
Nɔ wowa gbɔdɔndɔn masɔkoɖoseɔ, enu ciwo yí tonɔ so mɛ le yi godu defanɔ ɖeeɖe o. Alɔzu yitɔwo le shigbe ŋja hannɛ yí ɖa wu ewi enuvenɔ yí agbewu amɛ. Mìwo yexa donɔ hwɛ mì, wofɔnnɔ efu maɖoŋdonu yí banɔ edɔ̀ vɔnwo. Ecɛwo gbenyi alɔzu bu ciwo yí tonɔ so mɛ. Amɛ ci yí nɔ agbe cɛ donɔ vevisese nɔ mɛ ci eɖe. Nɔ enyi zeɖeka kpaŋ yí wowa gbɔdɔndɔn masɔkoɖose can ɔ, akpa ci edonɔ amɛ nu nini keke asɔ je kugbe. Nyɔnɔnwi yɔ, gbɔdɔndɔn masɔkoɖose danahɛn enu le amɛ nu.
w00 7/15 29 mm. 5
Àtɛnŋ Akpɔtɔ Anɔ Mɛ̀miɖe le Xexe ci yí Dɔn mɛ
Éle mɔ mìanɔ azɔge kpanŋkpanŋ nɔ mɛ ciwo yí wanɔ laganuwo. Nyi yí taɖo mìatashi mìwoɖekiwo ɖɛ nɔ wo to miziki dɔndɔnwo sese mɛ, ákpɔnɔ ayeɖedaɖɛnu manyɔmanyɔwo alo akpɔnɔ pɔno nuwoɔ? (Elododo Wema 6:27; 1 Korɛntitɔwo 15:33; Efezitɔwo 5:3-5) Ŋɖɛmanyanu ŋtɔ teŋ anyi nɔ mìdo awu alo dra do keŋ asɔ dɔn amɛwo susu va mìwoɖekiwo ji!—1 Timɔte 4:8; 1 Piɛ 3:3, 4.
Bibla mɛ Nuveviwo
w00 7/15 29 mm. 7
Àtɛnŋ Akpɔtɔ Anɔ Mɛ̀miɖe le Xexe ci yí Dɔn mɛ
Le yi goduɔ, Salomɔ xo nuxu so alɔzu ciwo woakpɔ nɔ wowa laga. Hashiwawa alo bubu mado amɛɖeki nu nyi ŋciwo yí zɔnnɔ doju. Xlexuwo wonyi, eve-eve yí wozɔnnɔ. De ŋkpɛn enyi mɔ woakpɔ gbɔdɔndɔn dro amɛŋtɔ tɔ alo mɛbu ɖe tɔ gbɔ ba? De bubu mado amɛɖeki nu enyi mɔ woadɔn koɖo mɛ ci yí denyi amɛ shi alo amɛ su ba?
24-30 MARS
MAWU NYƆ MƐ DƆKUNUWO ELODODO WEMA 6
Nyi Mìatɛnŋ Akpla so Ðeɖi Gbɔɔ?
it-1 927 mm. 3-4
Ðeɖi
‘Ŋununyanya.’ Ðeɖiwo ‘nya ŋɖɛ, vɔ wodedrɔnɔ nu kpɔ o. Lé Gbɛɖotɔ lɔ wa wo do yí wosɔ wanɔ nu. Bibla nu so ɖeɖi nu mɔ ‘yibɔnɔ yi ŋɖuɖuwo pleŋ. Ðeɖi lɔ sɔnɔ yi ŋɖuɖu wla. Le eli hwenu ɔ, ŋɖuɖu sugbɔ a nɔnɔ shi.’ (Elo 6:8) Ðeɖi hata ɖeka ci wojeshi ɖɛ le Palestine yí nyi ciwo ɖenɔ jinuku alo denɔ agble (Messor semirufus). Wobɔnɔ wowo ŋɖuɖu ɖɛ le fiɔta keŋ avakpɔ aɖu le eli hwenu ci jinukuwo debɔnɔ ahan o. Ðeɖi cɛwo nɔnɔ fini wotonɔ jinukuwo le, ɖo jinukukuwo bɔnɔ le hunnɔtɔxuwo. Nɔ eshi vafa jinuku ciwo ɖeɖi jinukuɖetɔwo bɔ daɖɛɔ, woɖenɔ wo ti yí afia wo nɔ woaxu. Woɖenɔ ete nɔ jinuku lɔwo nɔ woŋgbevami hwenu fafa alé wo o. Wodonɔ jeshi ɖeɖi cɛwo sɔ to emɔ ci wotonɔ ji koɖo ekɔ ciwo wobɔnɔ do wowo du nu.
Ŋciwo Woatɛnŋ Akpla le wo Gbɔ. Numɛkuku ci mìwa so ɖeɖiwo nu na yí nyɔ cɛ nyi nyɔnɔnwi: “Ðyiɖɔnɔ, e ɖo a le shigbe ɖeɖi ɛnɛ. Kpɔ enu ci yí ɖeɖi wanɔ. Kpla enu so ɖeɖi nu.” (Elo 6:6) Wodonɔ jeshi enulagbu cɛwo to enu amɛve ji: ŋkɔtɔɔ, wozannɔ ŋununyanya wowotɔ nywiɖe, eyi wodonɔ ji yí gbeɖui koŋ yí wanɔ edɔ. Blaŋblaŋ ɔ, ɖeɖiwo donɔ ŋsɛn yí ahɛn agban ci yí ɖo kpɛnkpɛnmɛ wowotɔ han donu amɛve. Woje agbla yí wanɔ edɔ ci yí nyi wowotɔ nɔ egbegbɔnnu nɔ wo ɖeeɖe can. Nɔ wojuin, ɖyiɖyi alo bli gbodogbodo can ɔ, wofɔnnɔ yí agbetɔ wowo dɔ ji. Ci wowanɔ dɔ alɔlealɔmɛɔ, wotekpɔ yí wowo du nɔnɔ mɛ̀miɖe yí wobunɔ wowo kpenawo tɔ kpɔ. Ahanke nɔ wowo kpena ɖe xɔ akpa alo enu cikɔ niɔ, wokpenɔdo nu keke ayi ɖo yi du mɛ.
w00 9/15 26 mm. 3-4
Glɔn Eta nɔ ao Ŋkɔ
Shigbe ɖeɖi nɛ ɖe, mìwo can mìdanyi edɔwatɔwo ba? Ényɔ mɔ mìawanɔ edɔ sɛnsinɖe alo atekpɔ nɔ mìwo dɔ anyɔnɔ doji nɔ wokpɔkpɔ mì alo wodekpɔkpɔ mì o. Mìɖo awanɔ ci ji mìkpe le suklu, le mìwo dɔwaxu koɖo hwenu mìwakɔ gbɔngbɔn mɛ dɔwo. Shigbe lé ɖeɖi kpɔnɔ ele le edɔ sɛnŋsɛnŋ wawa mɛ nɛɔ, Mawu can ji mɔ mìwo le ‘ɖu nu; a nu; yí a lɔn mìwo dɔ.’ (Ŋununyatɔ 3:13, 22; 5:18) Nɔ mìwanɔ dɔ sɛnŋsɛnŋɖeɔ, mìwoŋtɔwo mìvonɔ yí gbevonɔ le ayexa mɛ.—Ŋununyatɔ 5:12.
Salomɔ biɔ nyɔ amɛve se yí sɔ nyɔ ɖyiɖɔnɔ ci yí le ɖyiɖɔ wakɔ: “Ðyiɖɔnɔ, keke nanɔ azan nɛni a mlɔ enɔ ɔ? Gbinni yí a so jete le ao gbɔngbɔn xɔxɔ mɛ ɔ?” Ci edredreɛ enyɔ lɔ mɛɔ, efyɔ lɔ nu kpi mɔ: “Ðyiɖɔnɔ nu mɔ, “ŋ ʒan alɔn hwɛɖeka. Na mlɔ elɛ nɔ gbɔngbɔn xɔxɔ hwɛɖeka.” Vɔ, é dɔnnɔ alɔn sugbɔ sugbɔ. É va trɔnɔ wamɛnɔ vɔntɔ. Zanɖe ɔ, enu ɖe da le shi o! Á le shigbe flafinɔ va yí fi enushanu ɛnɛ.” (Elododo Wema 6:9-11) Nɔ ɖyiɖɔnɔ gbe edɔ ɖe mawaɔ, abɔjeje vanɔ ji shigbe flafinɔ hannɛ yí wanɔ ahwa koɖi nyɔnɔnwimɛtɔ. Ŋja koɖo egbevɔnwo yí minɔ do edɔɖemawatɔwo bo ji. (Elododo Wema 24:30, 31) Dɔwaxu yitɔ dese xwe yí cunɔ ehɔn yí alɔ agban aso o. Mi yí ahun dɔwaxu yitɔ yí amahɛn keŋ asɔ ɖyiɖɔnɔ sɔ do mɛɔ? Sukluvi ci yí nyi ɖyiɖɔnɔ yí gbe enu makpla atɛnŋ awa dɔ le suklua?
Bibla mɛ Nuveviwo
w00 9/15 27 mm. 3
Glɔn Eta nɔ ao Ŋkɔ
Enu vovovo amadrɛ ciwo nu yí elododo lɔ xokɔ nuxu so nyi nuvɔnwo. “Ŋkuvi ciwo yí dasɛ mɔ amɛ nyi egoyitɔ” koɖo “eji ciwo yí wanɔ enu vɔn totomɛwo” nyi nuvɔn ciwo wowanɔ le susu mɛ. “Aɖe ciwo yí le ŋsu kankɔ” koɖo “amɛ ci yí kannɔ ŋsu le kojo mɛ” nyi nuvɔn ciwo wowanɔ le nuxu mɛ. “[Alɔ̀] ciwo yí wunɔ amɛ manyaɖewo” koɖo “afɔ ciwo yí shinɔ ju nɔ enu vɔnwo wawa” nyi nuvɔn ciwo wowanɔ. Dobodotɔwo nu dekpenɔ nɔ Yehowa o, ɖo wodonɔ dobo do gblamɛ nɔ amɛ ciwo le fafa mɛ. Ci woyɔ hlɛnhlɛnmɛ amadɛn koɖo amadrɛɔ, édasɛ mɔ wodehlɛn nuvɔn lɔwo vɛ o, ɖo agbetɔwo kpɔtɔ gbewawa nuvɔn buwo doji.
31 MARS–6 AVRIL
MAWU NYƆ MƐ DƆKUNUWO ELODODO WEMA 7
Zè nɔ Afɔkunuwo
w00 11/15 29 mm. 5
“Bu Anyi Sewo yi a nɔ Agbe”
Flɛsɛ ci nu wosɔ aci sosawo sɔ cu, nu yí Salomɔ kpɔ nu to—taŋfuin wonyi aci ciwo wowa ɖaŋ kpa yí wonya kpɔkpɔ. Ci ezan tɔ enu kpekpeɔ, Salomɔ kpɔ ɖayɛvi manyaɖe ɖeka. Dayɛvi cɛ denya ŋɖɛ ɖeeɖe o yí degbenɔ dɔn o. Énya fini eva koɖo ŋci yí atɛnŋ ajɔ do ji dru. Dajɛvi lɔ “sɔ emɔ ci yí yì nyɔlun lɔ xwemɛ.” Mi yí nyɔlun lɔ nyiɔ? Susu ci edrɔdrɔɔ?
w00 11/15 30 mm. 4-6
“Bu Anyi Sewo yi a nɔ Agbe”
Enyɔbleamɛ ɖeeɖe yí le aɖe ji nɔ nyɔnu lɔ. Enyɔ ciwo enu dewa ŋkpɛn ni o. Ébu nyɔ ciwo anu kpɔ keŋ gbɔxwe yí xo nuxu nɔ ɖajɛvi lɔ. Ci enu mɔ yewa fafa vɔnsawo le ŋkeke lɔ ji yí gbewa do yi gbeɖuwo jiɔ, nu enunuɔ mɔ yele gbɔngbɔn mɛ. Enu ciwo wosɔ wanɔ fafa vɔnsawo le gbedoxɔ mɛ le Ʒerusalɛmu yí nyi jinuku, eɣɔ, ami koɖo vɛn. (1 Ese Wema 19:5, 6; 22:21; Amɛ Hlɛnhlɛn 15:8-10) Nɔ enunamɛtɔ axɔ yitɔ le mɛ can ɔ, enyɔ ci wonukɔ lɔ yí nyi mɔ: Ðajɛvi lɔ akpɔ nu sugbɔ aɖu le nyɔnu lɔ gbɔ, eyi ahanke agbekpɔ sugbɔ anu hɛnnɛ nɛ. Nyɔnu lɔ nu kpi mɔ yeto le ye xomɛ keŋ yí jijiɛ kpɔ. Humm, enyɔ lɔ gbaŋ ɖe! Bibla nukplamɛtɔ ɖeka nu mɔ “nyɔnɔnwi enyi mɔ nyɔnu lɔ to yí jijiɛ amɛ kpɔ nyao” “vɔ biɔse lɔ yí nyi mɔ, ɖayɛvi cɛ yí exashi yí jijiɛ koŋ a? Mɛ ci yí nyi sukunɔ shigbe ɖajɛvi cɛ nɛ yí alɔn do enyɔ cɛ ji.”
Ci nyɔnu lɔ dra yiɖeki do keŋ nɔ ŋkuvi akpɔ adro, nu nyɔ vivi ciwo yí nya sese nɔ eto, dra gbaza do plɔplɔplɔ yí gbedra yi nukpawo do mlɛmlɛmlɛ nɔ viviseseɔ, éji mɔ wo le se etehwɛnhwɛn nɔ ye. Énu mɔ: “Ŋ vlu bajivɔn mɛmiwo do anyi baji. Wo nyi Eʒipti bajivɔn nyakpɔkpɔwo. Ŋ fun amihwɛnte do anyi baji. Miri, aloɛsi, koɖo sinamomɔ hwɛnte nywiɖe!” (Elododo Wema 7:16, 17) Éxashi dra yi ba do koɖo Eʒipti bajivɔn nyakpɔkpɔwo keŋ yí fun amihwɛnte, miri, aloɛsi, koɖo sinamomɔ do ji.
“Va, mì tɛnŋ a lɔn mìwo nɔnɔwo ezan pleŋ mɛ. Mì a nɔ̀ nɔnɔ keke eŋ a ke,” égbenu mɔ, ‘va mìawa lɔnlɔn keke asun mì.’ Yɔyɔ cɛ denyi yɔyɔ gbali o, vɔ gbɔdɔndɔn yɔyɔ teŋ yɔ. Yɔyɔ lɔ dɔn amɛ yí gbecaka amɛ. Le vɔvɔnu ci nyɔnu lɔ ji mɔ ɖayɛvi lɔ awa ŋci yejikɔɔ, énu ni mɔ: “Asunyɛ so. É yì emɔ ji nɔ edɔ wawa. É sɔ eho bɔdo yiɖeki nu nɔ emɔ ji jinjin lɔ yìyì. Dá gbɔ keke a nanɔ kwɛshila amɛve o.” (Elododo Wema 7:18-20) Étekpɔ keke ɖayɛvi lɔ kando ji ci enu ni mɔ ye suye dele axomɛ o, eyi enu kpi mɔ yi xɔ mɔ yí gbɔgbɔ dele mɛ ni kaka cɛ o. Mìkpɔ lé nyɔnu lɔ tekpɔ keke yí trɔ ɖayɛvi cɛ to mɛ do! “Nyɔlun lɔ zan enyɔ hunnɔ nɔ á te ɖajɛ lɔ kpɔ. Yi nyɔ viviwo trɔ ɖajɛ lɔ to mɛ.” (Elododo Wema 7:21) Amɛ ci yí akpe nyɔnu azetɔnɔ cɛ ji ɖo ale shigbe Ʒozɛfu nɛ. (Gɔnmɛjeje 39:9, 12) Nyi ɖajɛvi klajɛɛ cɛ atɛnŋ awa yɛɔ?
w00 11/15 31 mm. 2
“Bu Anyi Sewo yi a nɔ Agbe”
Ðajɛvi lɔ detɛnŋ kpe nyɔnu lɔ ji o. Édan ta nɔ yiɖeki yí kplɔ nyɔnu lɔ do ‘shigbe nyibusu ci yí wo kplɔ yìkɔ wuxu ɛnɛ.’ Shigbe lé mɛ ci woɖo eku kojo nɔ datɛnŋ shi nɛɔ, ɖayɛvi lɔ je nuvɔn lɔ mɛ yí evɔ. Dékpɔkpɔ afɔku lɔ keke avaje hwenu yí ‘avlɔ aɖo ji mɛ ni’ ci gɔnmɛ yí nyi mɔ woado akpa yi nu yí taŋfuin aku kpɔcɔɛ. Étɛnŋ jɔ ŋtegantɔ ahan yí mìakpɔ, ɖo aba dɔ̀ ciwo yí tonɔ le gbɔdɔndɔn mɛ alo aku le gbɔngbɔn mɛ, ɖo “yi lankpu lɔ pleŋpleŋ le mɛ.” Édahɛn nu le agbe yiŋtɔ tɔ nu koɖo yi gbe pleŋ nu. Gbesɔ kpe niɔ, éwa nuvɔn do Mawu. Éɖe blɛ ji ku nɔ yiɖeki shigbe xevi ci yí ku do fɛnca mɛ ɛnɛ!
Bibla mɛ Nuveviwo
w00 11/15 29 mm. 1
“Bu Anyi Sewo yi a nɔ Agbe”
Salomɔ nu kpi mɔ “[Hɛn anyi sewo koɖo anyi nukplamuwo dashi, tɛgbɛɛ.] Sɔ wo bla ao lɔ̀viwo nu. Ŋwlɛ wo do ao ji mɛ.” (Elododo Wema 7:3) Shigbe lé mìkpɔnɔ mìwo lɔ̀viwo koɖo ŋkuvi yí wokpenɔdo mì nu mìwanɔ edɔwo nɛɔ, ahanke nukplamu koɖo nunya ciwo mìxɔ le Bibla mɛ ɖo anɔnɔ ŋkuviwo nu nɔ mì yí mìaɖonɔ ŋwi wo yí awanɔ do wo ji. Mìɖo aŋwlɛ wo do mìwo ji ji yí azɔnnɔ do wo ji le mìwo gbe mɛ.
7-13 AVRIL
MAWU NYƆ MƐ DƆKUNUWO ELODODO WEMA 8
Ðò to Ŋununyanya Yesu Tɔ
cf 131 mm. 7
“Ŋ Lɔn Eda”
7 Le kpukpui 22 mɛɔ, ŋununyanya nu mɔ: “Ŋ nyi enu ŋkɔtɔ ci yí [Yehowa] wa sa xoxo le tɔ́tɔ́mɛ. Wo wa ŋ le tɔ́tɔ́mɛ. Wo wa ŋ doŋkɔ nɔ xexe lɔ”. Gbesɔ kpe niɔ, de ŋununyanya ɖekɛ nu ekuso o, vɔ enyi nɔnɔmɛ ci wodewa “sa xoxo” o. Wodewɛ sa o, ɖo Yehowa li sa tɛgbɛɛ yí agbeli tɛgbɛɛ yí akpɔtɔ anyi ŋununyatɔ. (Ehajiji Wema 90:2) Éle ahan gan, Mawu Vi “nyi Eviŋkɔtɔ le Mawu nuwawawo pleŋ mɛ.” Wowɛ sa xoxo yí enyi evi ŋkɔtɔ le enu ciwo pleŋ Mawu wa mɛ. (Kolosetɔwo 1:15) Wowa Evi lɔ doŋkɔ nɔ nyigban koɖo jeŋkwiwo shigbe lé wodri le Elododo Wema lɔ mɛ ɛnɛ. Eyi shigbe Enyɔ nɛɔ, Nuxuxodoŋnamɛtɔ Mawu tɔ nyi mɛ ci yí dasɛ Yehowa ŋununyanya.—Ʒan 1:1.
cf 131-132 mm. 8-9
“Ŋ Lɔn Eda”
8 Lé Evi lɔ jan do le hwenu gbogbo ciwo ewa vayi mɛ gbɔxwe yí va nyigban jiɔ? Kpukpui 30 tɔ lɔ nu nɔ mì mɔ yile axa nɔ Mawu shigbe “ŋsɛn dɔwatɔ ɛnɛ.” Nyɔ cɛ gɔnmɛ ɖe? Kolosetɔwo 1:16 dre mɛ mɔ: “Wo wa enuwo pleŋ toto Yi hlɔnhlɔn ji: enu ciwo yí le jeŋkwi mɛ koɖo nyigban ji . . . Wo wa enuwo pleŋ toto Kristo ji nɔ Kristo.” Eyi taɖo Yehowa Enuwowatɔ wa dɔ to Eviɛ Edɔwatɔ Bibi ji yí wa enushianu ci yí li—so keke gbɔngbɔn mɛ nuwawa ciwo yí le jeŋkwi mɛ vaje xexe gbaja lɔ ji, nyigban, enu ciwo yí le nyigban lɔ ji, aciwo koɖo elanwo ji: xexegbɛ lɔ. Mìatɛnŋ asɔ ekacaca ci yí le gblamɛ nɔ Eda koɖo Vi sɔ sɔ koɖo exɔtatɔ koɖo exɔcutɔ ci wa ɖaŋ cu exɔ ci exɔtatɔ lɔ ta. Nɔ enuwawa nyakpɔkpɔ ɖe jiŋ nɔ mìɔ, mìasɔ kanfukanfu lɔ jo nɔ Exɔtatɔ Gangantɔ lɔ. (Ehajiji Wema 19:1) Vɔ mìatɛnŋ abu tamɛ kpɔ so Enuwowatɔ koɖo eviɛ “ŋsɛn dɔwatɔ” nu so lé wowa dɔ doju koɖo jijɔ na nɔ hwenu jinjinɖe do.
9 Nɔ amɛ amɛve bɔ wakɔ dɔ dojuɔ, enugɔnmɛmase alo cukaɖa tɛnŋ vaɖo wo mɛ le yiyimɛ. Dényi ahan le Yehowa koɖo Eviɛ gblamɛ o! Evi lɔ wa dɔ koɖo Dalɔ na nɔ hwenu jinjin shigbe lé wonui le lɛ ɛnɛ: “ŋ na yí É konɔnukwi yi akpɔ jijɔ hweshahwe nu.” (Elododo Wema 8:30) Ékpɔnɔ jijɔ hwenu enɔ koɖo Edalɔ yí edalɔ can kpɔnɔ jijɔ do nu hɛnnɛ. Evi lɔ tɔ enu wawa shigbe Edalɔ hannɛ, ékpla Mawu nɔnɔmɛwo. Dékpaca mì mɔ ekacaca ci yí le gblamɛ nɔ Evi lɔ koɖo Edalɔ lɔ sɛnŋ o! Ekacaca cɛ degbele gblamɛ nɔ mɛɖe le xexe lɔ mɛ ahan o.
w09 4/15 31 mm. 14
Yesu ci yí Gangan wu Davidi Koɖo Salomɔ nu le Kpenɔ nɔ mì
14 Amɛ ɖeka yí nya ŋɖɛ wugan Salomɔ. Amɛ lɔ yí nyi Yesu. Ci enu mɔ: “mɛ ci yí gangan wu Salomɔ” ɔ, yiŋtɔ nu exokɔ nuxu so. (Matie 12:42) Yesu nu “agbe mavɔmavɔ nyɔwo.” (Ʒan 6:68) Le kpɔwɛ mɛ, édre gɔnmɛɖose ciwo yí le elo ciwo Salomɔ do le Etojinuxu yitɔ mɛ. Solomɔ dre enu ciwo Yehowa sɛntɔ ɖe awa keŋ akpɔ jijɔ. (Elo. 3:13; 8:32, 33; 14:21; 16:20) Yesu xo nuxu so ŋciwo Yehowa sɛntɔ ɖe awa nu keŋ akpɔ jijɔ ŋtɔŋtɔ, eyi mɛ cɛ agbekando ji mɔ Mawu awa do egbe ciwo pleŋ eɖo ji. Énu mɔ: “Mɛ ciwo yí nya mɔ yewoʒan Mawu kpɔnɔ jijɔ, ɖo wowotɔ yí nyi jeŋkwi mɛ Fyɔɖuxu lɔ.” (Mat. 5:3) Mɛ ciwo pleŋ yí wanɔdo Yesu nukplamuwo ji tenɔ gogo Yehowa ci yí nyi “agu agbe tɔ.” (Eha. 36:9; Elo. 22:11; Mat. 5:8) Kristo dasɛ “Mawu ŋununyanya.” (1 Kor. 1:24, 30) Ci Yesu Kristo nyi Mɛsia Fyɔ lɔɔ, “gbɔngbɔn lɔ a nanɔ ŋununyanya” yi.—Ezai 11:2.
Bibla mɛ Nuveviwo
g 5/14 16
‘Ŋununyanya Yɔyɔ Amɛ Koɖo Axwa’—Àtɛnŋ Asia?
▪ Wema ci woyɔnɔ mɔ The World Book Encyclopedia nu mɔ Bibla yí nyi “wema ci woma wu wema kpɛtɛwo” le exolɔlɔ lɔ mɛ. “Woɖe yi gɔnmɛ do egbe sugbɔ mɛ wu wema kpɛtɛwo.” Woɖe gɔnmɛ nɔ Bibla lɔ keŋkeŋ alo akpaxwe ɖe ni do egbe ciwo yí wu 2600 mɛ, eyi nɔ wosɔ amɛ kavehowiɔ, éle amɛ 90 shi.
▪ Ŋununyanya “kpɔtɔ yɔyɔ amɛ koɖo axwa” le enu sugbɔ mɛ. Mìhlɛn le Matie 24:14 mɛ mɔ: “Eyi woadra Fyɔɖuxu ŋɛnywi lɔ le nyigban lɔ pleŋ ji yí anyi kunuɖeɖe nɔ jukɔnwo pleŋ. Yi goduɔ, vɔvɔnu lɔ ava.”
14-20 AVRIL
MAWU NYƆ MƐ DƆKUNUWO ELODODO WEMA 9
Nyà Ŋɖɛ yí Ŋgbegbenɔ Nukplamuwo o’
‘Ðoto Enyɔ Ciwo yí Ŋununyatɔwo nu’
4 Le nyɔnɔnwi mɛɔ, etɛnŋ gbɔnnu nɔ mì mɔ mìalɔn awa do enyɔ ci mɛɖe nu nɔ mì ji. Etɛnŋ na mìado dɔmɛzi. Nyi yí taɖoɔ? Ðo ci mìlɔnnɔ do ji mɔ mìnyi nuvɔnmɛwo can ɔ, nɔ mɛɖe xo nuxu nɔ mì so afɛn ɖe ci mìwa nuɔ, egbɔnnɔnu nɔ mì mɔ mìalɔn do ji. (Hlɛn Ŋununyatɔ 7:9.) Vɔ mìtɛnŋ hwlɛn ta nɔ mìwoɖekiwo. Mìatɛnŋ akpɔ enyɔ anu so enu ciwo yí dɔ mɛ lɔ kpla nu mì nu alo amɔ lé enu enyɔ lɔ do dejɔ ji nɔ mì o. Ŋtɔkpu can ɔ, mìtɛnŋ kpɔ afɛnwo le yiŋtɔ nu yí amɔ: ‘Mi yɛnyi yí avakpla nu nyɛɔ? Yɛnyɔ wu nyɛa?’ Eyi nɔ nyɔ lɔ dekpe nɔ mìɔ, mìtɛnŋ gblali alo ayi biɔ nukplamu mɛbuɖe koɖo susu mɔ yɛanu nyɔ ci yí avivi to mɛ nɔ mì.
‘Ðoto Enyɔ Ciwo yí Ŋununyatɔwo nu’
12 Nyi yí atɛnŋ akpedo mì nu mìalɔn axɔnɔ kplaɔ? Ele mɔ mìasɔ mìwoɖekiwo hwe yí aɖonɔ ŋwi mɔ mìnyi nuvɔnmɛ ciwo wanɔ afɛn hweɖewonu. Shigbe lé mìkpɔɛ sabaɖe yɛ nɛɔ, Job ɖo susu dɔndɔnwo, vɔ ci evatrɔ susuɔ, Yehowa cu shi ni. Nyi yí taɖoɔ? Ðo Job sɔ yiɖeki hwe, élɔn yí Eliwu gbe nyɔ ni ci enyi vihwɛ ni can. (Job 32:6, 7) Ahanke amɛɖekisɔsɔhwe atɛnŋ akpedo mì nu mìawa do nukplamu ci mìxɔ ji, nɔ ewa nɔ mì mɔ nukplamu lɔ desɔgbe alo mɛ ci yí nikɔ nyi vihwɛ nɔ mì can. Hamɛmɛshinshin ɖeka le Canada nu mɔ: “Lé mìkpɔnɔ mìwoɖekiwo do to akpo nɔ lé mɛbuwo kpɔnɔ mì do, eyi taɖo agbɔnnu mɔ mìayi ŋkɔ nɔ mɛɖe dena kpla mì o.” Mɛɖe le mì mɛ yí atɛnŋ amɔ gbɔngbɔn kɔkɔɛ kusɛnsɛn nɔnɔmɛ lɔwo pleŋ le ye shi yí degbeʒan mɔ yeado gbla ɖea, alo amɔ yewakɔ kunuɖeɖe koɖo nukplaviwowawadɔ lɔ nywiɖe vɔa?—Hlɛn Ehajiji Wema 141:5.
13 Kpɔɛni mɔ Mawu yí lɔn ye taɖo wonakɔ kpla ye. Enu ci yí anyɔ nɔ mì yí Yehowa jikɔ nɔ mì. (Elo. 4:20-22) Nɔ éna kpla mì to yi Nyɔ, wema ciwo wozan Bibla yí ŋwlɛ ji alo to mìwo kpena Kristotɔ ɖe ci yí shin le gbɔngbɔn mɛ jiɔ, da edadasɛ mɔ yelɔn mì. Ebretɔwo 12:9, 10 nu mɔ: “Mawu dɔnnɔto nɔ mì yí a sɔ kpedo mì nu.”
14 Ŋgbenyi lé wona kpla lɔ eo do ji yí àsɔ susu ɖo o, sɔ susu ɖo ekpla lɔ ŋtɔ ji. Hweɖewonuɔ, mìtɛnŋ kpɔɛ mɔ lé wona kpla lɔ mì do denyɔ o. Nyɔnɔnwi yɔ, mɛ ci yí nakɔ kpla lɔ ɖo atekpɔ awɛ keke nɔ anya sese (Gal. 6:1). Vɔ nɔ enyi mìwo yí wokplakɔ nuɔ, ele mɔ mìasɔ susu ɖo enukplamu lɔ ji, nɔ mìkpɔ mɔ wodewa ɖaŋ na kpla lɔ mì can. Mìatɛnŋ abiɔ mìwoɖekiwo se mɔ: ‘Nɔ lé wona kpla lɔ do dejɔ ji nɔŋ can ɖe, enukplamu ɖe le mɛ nɔŋ a? Natɛnŋ aŋwla ŋkuvi do lé wowa fɛn na ekpla lɔŋ do keŋ akpla nu so mɛa?’ Ŋɖɛnyanya anyi mɔ, mìalɔn axɔnɔ nukplamu to emɔ ɖekpokpui ji.—Elo. 15:31.
w01 5/15 30 mm. 1-2
‘Nɔ Mìnya Ŋɖɛɔ, Mìanɔ Agbe Jinjin’
Nɔ wogbe nyɔ nɔ ŋɖɛnyatɔɔ, lé ewanɔ nu do tonɔ akpo nɔ ŋunumanyatɔ. Salomɔ ŋwlɛ mɔ: “Nɔ́ mí tekpɔ yí do alɔ ŋununyatɔ ɔ, á na bubu mí. Nɔ́ mí kpla enu ŋununuyatɔ ɔ, á na bubu mí.” (Elododo Wema 9:8b, 9a) Mɛ ci yí nya ŋɖɛ nya mɔ “etodɔndɔn lɔ de kpenɔ nɔ mì hwecinu mì xɔɛ o. Etodɔndɔn nɔ amɛ nyi gotuvi sese. Vɔ, toto etodɔndɔn lɔ mɛ ɔ, mì xɔ fafa ci yí tonɔ so etodɔndɔn lɔ mɛ sɔ kudo jɔjɔɛnyinyi ci yí mì tɔ́ ŋci.” (Ebretɔwo 12:11) Ci mìnya mɔ, nɔ wodɔn to nɔ mìɔ, yɛave mì gan akpedo mì nu mìanyi ŋununyatɔ ɖe, nyi yí taɖo mìdeɖo agbeɔ?
Efyɔ ŋununyatɔ lɔ gbenu mɔ: “Nɔ́ mí kpla enu amɛ nywi ɔ, á kpla enu sugbɔ doji”. (Elododo Wema 9:9b) Nɔ mɛɖe shin alo nya ŋɖɛ ɖeeɖe can ɔ, ákpɔtɔ akplakpla nu. Ényɔ sugbɔ ci mìkpɔ mɛ ciwo yí shin le exwe mɛ lɔn nyɔnɔnwi lɔ yí sɔ wowoɖekiwo jo nɔ Yehowa! Eyi taɖo mìatekpɔ aɖo dro akplanɔ nu yí mìwo susuwo akpɔtɔ ale agbe.
w01 5/15 30 mm. 5
‘Nɔ Mìnya Ŋɖɛɔ, Mìanɔ Agbe Jinjin’
Nɔ mɛɖe ji mɔ yeanyi ŋununyatɔɔ, éɖo ado gbla. Ci Salomɔ xokɔ nuxu so nyɔ cɛ nuɔ, énu mɔ: “Nɔ́ mì trɔsun ŋununyatɔwo ɔ, á nyi mì va trɔsun ŋununyatɔwo nɔ míwoŋtɔwo nywi. Vɔ, nɔ́ mí va trɔsun egoyitɔwo yi gbalinɔ amɛ buwo ɔ, á nyi míwoɖekɛwo yí hɛn míwoŋtɔwo cukaɖa vɛ.” (Elododo Wema 9:12) Ŋɖɛnyatɔ akpɔ ele le ŋununyanya yitɔ mɛ, vɔ egoyitɔ akpe fun. Ŋci mìdoɔ, eyi mìasɔ. Éle mɔ mìaɖo “to ŋununyanya.”—Elododo Wema 2:2.
Bibla mɛ Nuveviwo
w06 9/15 17 mm. 5
Enyɔ Vevi Ciwo yí le Elododo Wema mɛ
9:17—Nyi yí “eshi fifi” nyiɔ yí nyi yí taɖo ‘eviviɔ’? Ci Bibla sɔ gbɔdɔndɔn ci asu koɖo ashi wanɔ sɔ sɔ koɖo eshi fafa ci yí le dotɔ mɛɔ, eshi ci wofi nyi gbɔdɔndɔn masɔkoɖose ci mɛɖe wa. (Elododo Wema 5:15-17) Eshi cɛ tɛnŋ vivi doŋ nɔ mɛ ci yí fi yí wodekpɔɛ o.
21-27 AVRIL
MAWU NYƆ MƐ DƆKUNUWO ELODODO WEMA 10
Lé Mìatɛnŋ Akpɔ Jijɔ Ŋtɔŋtɔ Doɔ?
w01 7/15 25 mm. 1-3
‘Woacu Shi nɔ Amɛjɔjɔɛwo’
Woagbecu shi nɔ amɛjɔjɔɛ. “Ðyiɖɔnɔ á nyi wamɛnɔ. Vɔ, amɛ ci yí do ŋsɛn yi wa edɔ á nyi dɔkunɔ. Ŋsu nyaŋɖɛ bɔnɔ jinukuwo do gamɛ nywi ji. Vɔ, nɔ amɛ dɔn alɔn le jinuku sɔsɔ hwenu yi dé bɔ jinukuwo ɔ, á ɖu ŋkpɛn.”—Elododo Wema 10:4, 5.
Enyɔ ciwo efyɔ lɔ nu nyi nyɔnɔnwi teŋ nɔ edɔwatɔwo le jinukusɔsɔ hwenu. Jinukusɔsɔ hwenu denyi gbɔndomɛ hwenu o. Ényi hwenu jinjin ci mɛ woawa edɔ sɛnŋsɛnŋɖe le. Gbesɔ kpe niɔ, hwenu vevi ɖeka enyi.
Ci Yesu xokɔ nuxu nɔ yi nukplaviwo so agbetɔwosɔsɔ nu yí denyi jinukusɔsɔ nuɔ, énu mɔ: “Jinuku ci woaɖe lɔ sugbɔ, vɔ edɔwatɔwo denyi ŋɖe o. Eyi taɖo míɖe kuku nɔ Botɔ lɔ [Yehowa Mawu] nɔ aɖo edɔwatɔwo ɖaɖa.” (Matie 9:35-38) Le exwe 2000 mɛɔ, mɛ ciwo wu miliɔn 14 yí va Eŋwiɖoɖo Yesu tɔ. Hlɛnhlɛnmɛ nɔ amɛ cɛwo wu donu amɛve nɔ Yehowa Kunuɖetɔwo. Mi yí agbe mɔ ‘jinukuɖeɖe lɔ dele gbesɔsɔɔ? (Ʒan 4:35) Mawu sɛntɔ adodwiwo do gbe ɖaɖa nɔ Ebotɔ lɔ mɔ yɛ le sɔ edɔwatɔwo doji ɖaɖa nɔ woawa dɔ sɛnsinɖe le nukplaviwoɖoɖodɔ lɔ mɛ. Ŋcɛ ci wobiɔ sɔ koɖo wowo gbedoɖawo. (Matie 28:19, 20) Yehowa cu shi do wowo gblajejewo ji sugbɔ keke ewu nu nɔ wo. Le sumɔsumɔxwe 2000 mɛɔ, amɛ ciwo wu 280000 wa ʒinʒindoshimɛ. Ecɛ dɔ yí mìɖui koŋ mɔ mìakpla Mawu Nyɔ lɔ amɛwo. Mìatekpɔ avo yí ase vivi nɔ jinukusɔsɔ lɔ hwenu yí mìawakɔ enukplaviwoɖoɖodɔ lɔ.
w01 9/15 24 mm. 3-4
Tò ‘Amɛnywiwo mɔ ji’
Salomɔ xo nuxu so ŋciwo dɔ taɖo nyɔnɔnwitoto le veviɖe nu. Énu mɔ: “Ðɔkunu cɔnnɔ ɖɔkunɔ ji wamɛnɔ nyinyi yi trɔnnɔ amɛ ci yí nyi wamɛnɔ. Nɔ́ amɛ ɖe wa enu nywi ɔ, fɛncu li ni, wo na agbe yi, enuvɔn yí hɛnnɔ eto dɔndɔn va.”—Elododo Wema 10:15, 16.
Shigbe lé exɔ sɛnŋ gblɔnnɔ ta nɔ mɛ ciwo yí le mɛ nɛɔ, ahanke eho can gblɔnnɔ ta nɔ amɛ ciwo yí ɖui yí wodebunɔ ŋɖewo kpɔ le agbe mɛ o. Abɔjeje wanɔ nu koɖo amɛ hwenu cukaɖa maɖoŋdonuwo va amɛ ji. (Ŋununyatɔ 7:12) Éle ahan gan, efyɔ nyaŋɖɛ lɔ xokɔ nuxu mɔ afɔku le mɛ nɔ dɔkunɔ alo abɔnɔ ci yí jijiɛ eho mɔ yeakpɔɛ dandandan. Hotɔnɔ tɛnŋ sɔ yi susu keŋkeŋ sɔ ɖo eho ci yí le shi ji yí abuibuiɛ mɔ yi dɔkunuwo nyi “bexu ci yi sɛnŋ.” (Elododo Wema 18:11) Eyi abɔnɔ yɛ awa fɛn akpɔkpɔɛ mɔ ci eho dele ye shiɔ, esɔ mɛ mɔkpɔkpɔ deli nɔ ye o. Eyi taɖo, wo koɖo ve lɔ deɖo ŋkɔ nywi le Mawu gbɔ o.
it-1 294
Shicu
Yehowa cu Shi nɔ Agbetɔwo. “Shicu ci yí so [Yehowa] gbɔ a hɛn dɔkunu nyɔnɔnwitɔ vɛ nɔ eo. Yi dá hɛn cukaɖawo va koɖi o.” (Elo 10:22) Yehowa cunɔ shi nɔ mɛ ciwo nu yí kpenɔ ni yí gblɔnnɔ ta nɔ wo. Ahanke egbedanasɛ emɔ nɔ wo, wɛ yí wovonɔ, wɛ yí enuwo jenɔji nɔ wo yí gbenanɔ enu ciwo yí ʒan wo yí nunywiwo tonɔ le mɛ nɔ wo.
Bibla mɛ Nuveviwo
w06 5/15 30 mm. 18
Jijɔ ci Wokpɔnɔ nɔ Wonɔ Gbeji
18 “Shicu ci yí so [Yehowa] gbɔ” dɔ yí yi mɛwo vonɔ le gbɔngbɔn mɛ. Eyi mìkando ji mɔ “dá hɛn cukaɖawo va koɖi o.” (Elododo Wema 10:22) Nyi yí taɖo tetekpɔwo koɖo cukaɖawo vanɔ Mawu sɛntɔ egbejinɔtɔwo ji yí woase gbazavi keke agbɔn agloɔ? Enu amɛtɔn yí dɔ taɖo cukaɖawo koɖo tetekpɔwo vanɔ mì ji. (1) Mìnyi agɔjetɔwo. (Gɔnmejeje 6:5; 8:21; Ʒaki 1:14, 15) (2) Satana koɖo yi gbɔngbɔnvɔnwo. (Efezitɔwo 6:11, 12) (3) Xexe lɔ ɖɔ koɖo xomɛveve. (Ʒan 15:19) Nɔ Yehowa bɔ nu yí nuvɔn lɔ jɔ do mì jiɔ, de eyi enyi mɔ eyi wa ŋɖe o. Le nyɔnɔnwi mɛɔ, “enunana nywiwo pleŋ koɖo enunana kpɛnkpinwo pleŋ so eji keŋ yí ɖyi va so jeŋkwimɛ klɛnklɛnwo Da gbɔ, vɔ Mawu de ɖɔnɔli Yiɖeki gbeɖe shigbe le klɛnklɛn hunnɔwo wanɔ do ɛnɛ o.” (Ʒaki 1:17) Vevisese dezɔnnɔ koɖo Yehowa shicuwo o.
28 AVRIL–4 MAI
MAWU NYƆ MƐ DƆKUNUWO ELODODO WEMA 11
Ŋgbenu Nyɔ lɔ o!
w02 5/15 26 mm. 4
Egbejinɔnɔ Ðanasɛ Emɔ nɔ Nyɔnɔnwitotɔwo
Nyɔnɔnwi ci egbejinɔtɔwo tonɔ koɖo nuvɔn ci nuvɔnwatɔwo wanɔ kpɔnɔ ŋsɛn do mɛbuwo ji. Izraɛli fyɔ nu mɔ “Amɛ vɔn tɛnŋ do vevisese nɔ mɛbuwo toto enyɔ ciwo yí é nu mɛ. Vɔ, wo cɔn amɛ nywiwo ji toto wowo ŋununyanya ji.” (Elododo Wema 11:9) Mi yí agbe mɔ amɛzuzu, amɛnyɔnunu vɔn, nuxu dɔndɔnwo xoxo koɖo ɖyiɖɔwawa dedanahɛn nu le mɛbuwo nuɔ? Vɔ amɛjɔjɔɛ nuxuwo nyinɔ nuxu mɛ̀miwo, nuxu ŋtɔŋtɔwo yí wanɔ enywi nɔ amɛ. To yi ŋnunyanya jiɔ, wohlwin gan, ɖo nyɔnɔnwi ci etonɔ danasɛ mɔ amɛ ciwo do hwɛ yi kankɔ ŋsu.
w02 5/15 27 mm. 2-3
Egbejinɔnɔ dɔ Wonyinɔ Amɛjɔjɔɛ
Jugan mɛ tɔ ciwo yí wanɔ enunywi nanɔ fafa koɖo gbɔndomɛ, eyi mɛbuwo kpɔnɔ nyɔna le mɛ hɛnnɛ. Ahanke, enanɔ ŋkɔ yinɔ to nɔ jugan lɔ yí egbeyinɔ ŋkɔ. Mɛ ciwo yí nunɔ amɛzuzunyɔwo, venɔ xomɛ, yí gbewanɔ enudɔndɔnwo hɛnnɔ gbemanɔju, mama koɖo hannyahannyawo vɛ. Ényinɔ ahan, taŋtaŋ nɔ mɛ cɛwo le ŋsɛn tɔxu ɖe. Toto ɖekɛ degbenɔnɔ jugan lɔ mɛ o, wotafunɔ amɛ, nɔnɔ agbe dɔndɔn yí ehonyɔwo gbɔnnɔnu kpɛɖɛkpɛɖɛ.
Gɔnmɛɖose ci yí le Elododo Wema 11:11 kan Yehowa sɛntɔ ciwo yí bɔ le ju le hamɛwo mɛ yí wosɔ wo sɔ koɖo juganwo. Hamɛ ci mɛ yí amɛwo le gbɔngbɔn mɛ le koɖo mɛ ciwo yí nɔnɔ gbeji le dɔ yí hamɛ lɔ mɛ tɔwo kpɔnɔ jijɔ, sɔnɔ gbeta yí awa nu, kpenɔdo amɛwo nu yí ecɛ hɛnnɔ kanfukanfu vɛ nɔ Mawu. Yehowa cunɔ shi nɔ hamɛ lɔ, eyi nuwo nyɔnɔ nɔ wo le gbɔngbɔn mɛ. Hweɖewonuɔ, amɛmadoakpewo ciwo delɔn yí wanɔ do toto ɖekɛ ji o, donɔ klanklan amɛwo mɛ. Amɛ cɛwo jinɔ adrɛn, kpɔnɔ nyɔ yí nunɔ so le wowa enuwo do nu, le shigbe “aci veaglanmɛ” ci yí atɛnŋ kaka yi veve keke aɖo amɛ ciwo yí degble nu le sa gbɔ. (Ebretɔwo 12:15) Blaŋblaŋ ɔ, texwe gangan koɖo ŋsɛn tɔxuwo yí mɛ cɛwo jinɔ mɔ yewoanɔ. Wokakanɔ enyɔ wliwliwo so enumajɔmajɔ, nunɔ so egbebudotɔwo nu alo axokɔ nuxu so cukaɖa ɖe ci yí le hamɛ lɔ mɛ nu yí anunuɔ enyɔwo so hamɛmɛshinshinwo nu. Wowo nyɔwo atɛnŋ ahɛn klanklan va hamɛ lɔ mɛ. Mìdado tokwitokwi wowo nyɔwo yí anyi mɛ ciwo yí shin le gbɔngbɔn mɛ keŋ ana fafa koɖo ejunɔnɔ anɔ hamɛ lɔ mɛ ba?
w02 5/15 27 mm. 5
Egbejinɔnɔ Danasɛ Emɔ nɔ Egbejinɔtɔwo
Édɔn sugbɔ mɔ “amɛ manyaŋɖɛ” alo amɛ ali yí dabu tamɛ kpɔ gbɔxwe asɔ gbeta o! Éxonɔ nuxu do hahamɛ ayikɔ yí yi nuxuwo vanyinɔ ŋsu alo amɛnyɔnunu vwin. Hamɛmɛshinshinwo ɖo atekpɔ keke woaɖo te enyɔ cɛ hanwo nunu nɔ ŋgbevadahɛn nu le hamɛ lɔ nu o. To akpo nɔ “amɛ manyaŋɖɛɔ,” amɛ ci yí nya ŋɖɛ nya hwenu yí daxo nuxu o. Ci axo nuxu so enyɔ wlawlawo nu saɔ, ébɔnɔ nu do wo. “Amɛ ci ji woakando” nya mɔ nɔ wodelé aɖe do mɛɔ, átɛnŋ dahɛn nu sugbɔ. Énɔnɔ gbeji nɔ yi kpena xɔsetɔwo yí denunɔ wowo nyɔ wlawlawo o, ɖo énya mɔ yɛadahɛn nu le wo nu. Egbejinɔtɔ cɛ hanwo nyi shicu teŋ nɔ hamɛ lɔ!
Bibla mɛ Nuveviwo
g20.1 11, dakavi lɔ
Lé Woaɖu Enulolokpɔ ji do
“WÀ AHWA KOÐO ENULOLOKPƆ SƆ TO XOMƐVUWAWA JI”
“Amɛ nywi wanɔ enu nywi nɔ yi kla. Vɔ, amɛ kpotu dɔnnɔ cukaɖawo do yi ɖeki ji.”—ELODODO WEMA 11:17.
Le wema ci yí nyi Overcoming Stress mɛɔ, nyɔta ɖeka le mɛ yí nyi “Wa Ahwa Koɖo Enulolokpɔ sɔ to Xomɛvuwawa ji.” Doto Tim Cantopher ci yí nyi wema cɛ ŋwlɛtɔ nu mɔ xomɛvuwawa nanɔ lanmɛsɛn koɖo jijɔkpɔkpɔ amɛ. To akpo nɔ xomɛvuwatɔɔ, eji dejɔnɔ xomɛvetɔ o, ɖo yi nuwanawo nyanɔ amɛwo so gbɔ.
Nɔ mìwanɔ xomɛvu ɖaɖa mìwoɖeki gbɔɔ, ádɔ yí mìdagbelonɔ enu kpɔ ɖoɖu o. Le kpɔwɛ mɛ, mìdasɔ ŋɖe ʒinnɔ mìwoɖeki ji ɖoɖu o, ahanke mìdabunɔ tamɛ kpɔ so ŋciwo yí datɛnŋ jɔ nu o. Mìdaɖenɔ mìwoɖekiwo kpɔtɔ alo agbalinɔ mɛ ci ŋmɛ mìnyi o. Yesu Kristo nu mɔ: “Èɖo alɔn ao kpena shigbe eoŋtɔ nɛ”. Maki 12:31.