Stres — moderní epidemie

Byl jsi nakažen?

Bylo by překvapivé, kdybys nebyl, protože je to celosvětová epidemie. Proslulý srdeční chirurg dr. Denton A. Cooley řekl, že tento problém „zasahuje každého muže a ženu dvacátého století“.

S touto „nákazou“ však nemůžeš bojovat antibiotiky, ani si ji dát vyříznout na operačním stole. Ani nenajdeš lék v pilulkách.

Stres byl připodobněn nebezpečnému viru, který nakazil moderního člověka. Pravděpodobně sis povšiml jeho projevů, ba pocítil je sám: žaludek sevřený napětím; drtivá bolest hlavy způsobená životními tlaky; pocit, že ‚vybuchneš‘, že ‚už toho víc nevydržíš‘; stálá vyčerpanost.

Jihoafrický zpravodajský časopis „To The Point“ poznamenal: „V polovině 14. století vypukl mor a přehnal se Evropou. Vyhubil čtvrtinu obyvatelstva. Ale dnes, o šest století později, čelí Evropa a Západ méně dramatické, ale stejně ničivé a zákeřné epidemii. Dnešní choroba se projevuje mnoha způsoby, ale všechny mají jediný společný jedovatý kořen: stres. Říká se mu ‚Zabiják dvacátého století‘ a vzniká převážně z psychologických životních požadavků.“

Vražedná epidemie

Je však stres skutečně tak vážný, aby byl nazván „zabijákem“? A měl by ses o něj zajímat kvůli sobě i kvůli své rodině? ANO!

Badatelé zjišťují, že moderní epidemie stresu přispívá k mnoha chorobám a úmrtím, nebo je i způsobuje. Táž zpráva v „To The Point“ pokračuje: „Tělesné neduhy, které vyvolává [stres], přispívají nyní každoročně k ohromnému počtu nemocničních případů a úmrtí — přinejmenším k desítkám miliónů.“

Nedávno uveřejnil „Wall Street Journal“ na první straně článek „Výzkum naznačuje, že stres souvisí s tělesnými nemocemi“. Zpráva říkala, že zčásti „krutý nebo dlouhotrvající stres může učinit tělo zranitelnějším vůči onemocnění od kožní vyrážky a prostého nachlazení až po infarkt a rakovinu“.

Jistě, můžeme si myslet, že nějaká vyrážka nebo nachlazení není nic vážného. Ale všichni dokážeme uznat závažnost něčeho, co nám může způsobit infarkt nebo rakovinu. Pokud jsme nebyli dotčeni těmito hroznými chorobami, pravděpodobně známe někoho, kdo jimi postižen byl.

Někdo si třeba představuje, že epidemie stresu a její škodlivé následky postihují pouze dospělé v některých velmi náročných zaměstnáních. Kdyby tomu tak bylo, proč by však říkal dr. Cooley, že zasahuje nás všechny? Ne, stres dnes postihuje mladé i staré, včetně mnoha osob, o nichž bychom nepomyslili, že by mohly být zasaženy.

V článku „Stres vyvolává u dětí nemoci dospělých“ píše japonský list „Daily Yomiuri“, že stres způsobuje, že se mnoho mladých stalo obětí vředových a srdečních chorob, cukrovky, otylosti a vyčerpání.

Také mnozí dospělí, kteří musí jednat s dnešní mládeží, trpí škodlivými účinky stresu. Jeden průzkum v kanadském Ontariu ukázal, „že učitelé umírají o čtyři roky dříve než pracovníci jiných povolání a že stres je jedním z přispívajících faktorů“. Mnohé matky tomu snadno uvěří. Stačí jedno, dvě děti, a dnešní matky jsou často v takovém stresu, že se ustavičně cítí podrážděné.

Děti se objevují v celkovém obraze i jinak. Po létech výzkumu v Evropě a v Kanadě učinil dr. Dennis Stott závěr: „Stresy u těhotných žen — zejména napětí z nešťastného manželství — často způsobují dětem v děloze tělesné, duševní a citové škody.“ — „Toronto Star“.

I když si třeba dobře uvědomuješ dnešní stresy — cítíš, že epidemie již zasáhla tebe nebo tvé drahé —, dovedeš vysvětlit, co vlastně „stres“ je? Jak ovlivňuje tvé tělo? A nejvíc tě asi bude zajímat a nejdůležitější pro tebe bude, jak se můžeš se stresem prakticky vyrovnávat.