Proč ubývá rostlinných druhů

V ROCE 1949 se v Číně pěstovalo téměř 10 000 odrůd pšenice. V sedmdesátých letech se však pěstovalo jen 1 000 druhů. Ve Spojených státech se v období mezi lety 1804 a 1904 pěstovalo údajně 7 098 odrůd jablek, ale asi 86 procent těchto odrůd je ztraceno. Podle Zprávy o stavu světových genetických zdrojů pro potravinářství a zemědělství (Report on the State of the World’s Plant Genetic Resources for Food and Agriculture) „již zjevně neexistuje 95 procent odrůd zelí, 91 procent odrůd kukuřice, 94 procent odrůd hrachu a 81 procent odrůd rajčat“. Podobné statistiky přicházejí z celého světa. Proč ten náhlý úbytek? Některé hlasy tvrdí, že hlavní příčinou je rozvoj moderního zemědělství a následný zánik malých rodinných farem, což vedlo ke ztrátě tradičních, značně rozrůzněných odrůd plodin.

Úbytek rostlinných odrůd může způsobit zvýšené nebezpečí neúrody. Jako příklad si uveďme velký bramborový hladomor v Irsku v letech 1845–1849, během něhož zemřelo hladem asi 750 000 lidí, když předtím byla většina úrody brambor zničena nemocí rostlin. Co po biologické stránce stálo v pozadí této tragédie? „Genetická uniformita,“ říká zpráva Spojených národů.

V sedmdesátých a osmdesátých letech bylo po celém světě zřízeno přes 1 000 genetických bank, které hromadí a uchovávají rostlinné genetické zdroje. Avšak počet těchto bank se rychle snižuje a některé jsou již zavřeny. Údajně jen asi 30 zemí má nyní zařízení vhodná pro bezpečné, dlouhodobé uskladnění a uchovávání rostlinných semen.

Bible slibuje, že pod vládou Kristova Království, Jehova „jistě udělá . . . pro všechny národy hostinu s jídly dobře omaštěnými olejem, hostinu s vínem kvašeným na sedlině, s jídly dobře omaštěnými olejem a naplněnými morkem“. (Izajáš 25:6) Můžeme být Jehovovi Bohu opravdu vděční, že — pokud jde o jídlo — on jako „Ten, kdo dává potravu všemu tělu,“ a jako Stvořitel genetické pestrosti, uspokojí všechny lidské potřeby. (Žalm 136:25; 1. Mojžíšova 1:29)