BERENIKÉ

[z kořene, jenž znamená „zvítězit“].

Dcera Heroda Agrippy I. a jeho manželky Kypros; narodila se kolem roku 28 n. l.; sestra Mariammé III., Drusilly a Heroda Agrippy II. (Viz heslo HERODES č. 4.) Bereniké a její bratr Agrippa navštívili v roce 58 n. l. místodržitele Festa v Cesareji; oba totiž tehdy přijali Festovo pozvání, „přišli s velkou okázalostí a vstoupili do audienční síně spolu s vojenskými veliteli i vznešenými muži města“. Potom byl přiveden vězeň Pavel a bylo mu dovoleno, aby přede všemi těmito vznešenými osobnostmi přednesl svou mocnou a výmluvnou obhajobu. (Sk 25:13, 23; 26:1–30)

Jako velmi mladá byla provdaná za Marka, syna Alexandra Lýsimacha. Po jeho smrti se provdala za svého strýce Heroda, krále Chalkidy. S ním měla dva syny, a on pak v roce 48 n. l. zemřel. Bereniké potom bydlela se svým bratrem, dokud nezačaly mezi mezi lidmi kolovat zvěsti, že jde o incestní vztah. Následně se provdala za Polema, krále Kilikie, poté co souhlasil, že konvertuje k judaismu. Zanedlouho ho však opustila a opět začala bydlet se svým bratrem Agrippou. Právě v tom období s ním byla na návštěvě v Cesareji.

V roce 65 n. l. Bereniké s nasazením života hájila Židy před Florem, který rozdmýchal krvavý konflikt v Jeruzalémě. Ona a její bratr, stejně jako mnozí další, později složili přísahu věrnosti římskému císaři Vespasianovi. Císařův syn Titus si dokonce Bereniké odvedl do Říma, aby se s ní oženil, přestože byla o deset let starší než on. Tento vztah ale ukončil, protože římský lid protestoval proti tomu, že by měli mít za královnu Židovku.