LUKÁŠ

Lékař a věrný druh apoštola Pavla. Napsal Lukášovo evangelium a Skutky apoštolů. Z jeho spisů je patrné, že měl dobré vzdělání. Také na lékařských výrazech, které používal, je znát, že byl lékařem. (Lk 4:38; Sk 28:8)

Lukáš o sobě nemluví jako o očitém svědkovi událostí Ježíšova života, které popisuje ve svém evangeliu. (Lk 1:2) Zjevně se tedy stal věřícím nějakou dobu po Letnicích roku 33 n. l.

V knize Skutky o sobě Lukáš mluví nepřímo tím, že používá zájmena „my“ a „nás“. (Sk 16:10–17; 20:5–21:18; 27:1–28:16) Lukáš byl s Pavlem při jeho druhé misionářské cestě v Troadě a provázel ho odtud do Filip, kde asi zůstal až do Pavlova návratu z třetí misionářské cesty. Na konci této cesty ho Lukáš doprovodil do Judeje (Sk 21:7, 8, 15) a mezitím, co byl apoštol uvězněn asi dva roky v Cesareji, Lukáš zde pravděpodobně napsal své evangelium (asi 56–58 n. l.). Lukáš doprovázel Pavla na jeho cestě k soudu do Říma. (Sk 27:1; 28:16) Vzhledem k tomu, že Skutky pojednávají o událostech od roku 33 n. l. až do Pavlova dvouletého věznění v Římě, ale neuvádějí výsledek jeho odvolání k césarovi, pravděpodobně tam Lukáš v roce 61 n. l. tuto knihu dokončil.

Když Pavel psal z Říma křesťanům v Kolosech, Lukáš jim také poslal pozdravy (asi v letech 60–61 n. l.) a apoštol o něm mluví jako o ‚milovaném lékaři‘. (Kol 4:14) V dopise, který Pavel napsal z Říma Filemonovi (asi v letech 60–61 n. l.), připojil pozdravy od Lukáše, kde o něm mluví jako o jednom ze svých ‚spolupracovníků‘. (Fm 24) Lukáš zůstal s Pavlem a byl s ním krátce před jeho mučednickou smrtí, což je patrné z Pavlových slov „jedině Lukáš je se mnou“. (2Ti 4:11)

Na základě textu v Kolosanům 4:11, 14 se někteří znalci domnívají, že Lukáš byl pohan. Pavel se totiž nejdříve zmiňuje o „těch obřezaných“ (Kol 4:11) a později mluví o Lukášovi (Kol 4:14); z toho tito znalci vyvozují, že Lukáš obřezaný nebyl, a tudíž že to nebyl Žid. To však není přesvědčivý důkaz. V Římanům 3:1, 2 se uvádí, že Bůh svěřil inspirované výroky Židům. A Lukáš byl jedním z těch, komu byly tyto inspirované výroky svěřeny.

Písmo rovněž neposkytuje žádný podklad pro ztotožnění Lukáše s Luciem, o němž je zmínka ve Skutcích 13:1, anebo s Pavlovým ‚příbuzným‘ stejného jména, o němž se mluví v Římanům 16:21.